ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 702176b0-668f-11dc-a0e0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 150, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 16. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 74.
4 article
Na ranníj e odpol. Iiet přsdplácí ser v Praze v adninistrael pa mšsíe . . . . . . ua čtrrt leta . . . . 6 K —h s drojí donáškon . . . . K 60 za nls na čnt leta . . . . 7 K 50h ve tlanic s něalc . . . . . 2 K 80 Poštou: Bánt lis . . . . 9 k e0 s dvoji zásilkon pa na áiste na plae nt . . . ikei lnešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
5 article Ve „smiřovačkách“ se bude pokračovat
Ve „smiřovačkách“ se bude pokračovat »Ať žije Beustova říše čirých pravdě nepodobností!« Stojíme před novou příhodou, jíž by se byl dnes před čtrnácti dny pod dojmem parlamentní seče svédené re sněmovně poslanecké o schönererovsko- volfiánský postulát státní němčiny věru nikdo v Rakousku nenadál. Po řečech Pergelta, Prada i Men- gra a po řízných odpovědech, jakých se jm se strany našinců. drů. Stránskéhoa Pacáka, po zásluze dostalo: netoliko my. ale všechen soudný politický svět dělal nad vídeňskými dohodčími konferencemi kříž Pokládal je za ztroskotané a utonulé v tom víru nesmiřitelných protiv stanoviska našeho a německého. Naproti našemu skromnému, nej- spravedlivějšímu požadavku rovnosti obou národů a jazyků ve státní správě ne- dílných zemí českých, jak toho zákon, právo a skutečná potřeba žádají; naproti našemu volání po konečném odstranění té 40leté křivdy Schmerlingových voleb ních řádů, kterými šestimillionová většina ná- roda českého oloupena jest o spravedlivou většinu svoji na všech třech sněmech vlast svých: — naproti tomu postavili němečt hegemoni tyto protipostuláty: za vnitřní če štinu v ryze českých okresech v královstv českém — národnostní rozdělení země české a veškeré její správy tak, aby v uzavřeném německém území jazyk český neměl vůbec platnosti jazyka zemského, nýbrž byl tam ze všech úřadů vyhostěn jako cizí, i ve vnějším úřadování.
Beustův Stránského Pacák Schmerlingův Rakousko Mena
6 article
To byla jedna německá impertinence Druhá pak zněla: »Žádné odčiněn čtyřicetiletých křivd Schmerlin- gových feudálních řádů voleb- ních, dokud nesvolíte vy Čechové ku rozdělení sněmu českého na stálé národní kurie (německou a če- skou) s vyhrazeným právem veta »při z mě- nách zemského a volebního řádu, jakoži řádu obecního pro Čechy, jakož i při všech otázkách, které se do- týkají důležitého národního zá- jmu jedné zobou národností; ato v ten způsob, že proti vetu jedné kurie v těchto záležitostech nemůže býti položeno definitivní usnesení sněmu zemského.« Mohl se za to míti, že na těchto dvou německých pdmínkách je pro zmar všeho vyjednáváí osmír dosti. Ale nebylo. Za rokování o vlád- nim programu nemohli se němečtí pokrokáři a nacionálové přemoci, aby té poodložené smírči akci nevmetli ještě třetí a to v pravdě schönererovský surový klacek mezi kolesa: »Jako první věc při upravování otázky jazykové v Čechách a na Morav — diktoval německý pokrokář dr. Pergel v poslanecké sněmovně dne 1. brezna — musíme my Němci nezbytně (unbedingt požadovati zákonné ustanoven němčiny jakožto sprostředko- vací řeči státu.« Centralista Mengen a vůdce německých nacionálů Prade žá- dali totéž; a což teprve zaradovalo se srdce Wolfovo, když i ti cislajtánští ústa- vověrní »lordové« s takým zápalem lámali dřevce svého státnického důvtipu pro tu vytouženou schönererovskou státní něm- činu. Dávno už se Wolfova »Ostdeutsche
Čecho doktor Pergel Němec Wolfův Čechy Morava Schmerlin
7 article Rundschau« tak nepávila! Leč naši nebyl
Rundschau« tak nepávila! Leč naši nebyl timto, patrně zorganisovaným nájezdem ni- kterak překvapení. Odpověděli k němu na ručest ostře a řádně: za takových po- měrů že nedojde ku žádnému smíru. Tím že jest konec všemu vy- jednávání, tu přestává řeč mezi námií Dr. Stránský odbyl za nadšeného souhlasu všech českých poslanců německou tu arroganci, kladoucí své veto proti obno- vení zákonného práva jazyka českého i v těch našich nejvlastnějších, ryze českých krajích touto fundamentní větou: »Stát, který se domnívá, že bychom se my Če- chové tak snížili, abychom i tam, kde německý lid v obyvatelstvu naprosto není zastoupen, ne- chali zavedení českého úřad- ního jazyka v českých okresích učiniti závislým na souhlasu němečkých našich odpůrců: stát takový nemá práva vyhlašováti se za zá- štitu všech svých národů,« jak pan Körber ve svém programovém prohlášení dekla- movahovesensě nosol vaelea ov Den na to pak dr. Pacák německým hegemonům břitce a krátce oznámil, že vrhli herostratskou pochoden v síň konferenční: e »Domnívají-li se pánové,« horlil; »že svými řečmi o zprostředkovacím jazyku fe- drují mír, klamou se velice; jestliže v době, kdy se zdálo, že by bylo aspoň možno zjed- nati modus vivendi mezi oběma národy, při- chází se s německou zprostředkovací a státní řečí, odnímá se tím půda pro jednání o smír a velice se tím chybuje.
doktor Stránský Körber Pacák
8 article
Proč pak chcete vztyčovati Gessle rův klobouk zprostředkovacího jazyka Nepostačuje vám, mluvíme-li zde německy. abyste nám rozuměli? Nechť přijdou do těto sněmovny poslanci jacíkoliv, návrh na zavedení státního něme ckéh jazyka způsobí, že se všichni neněmečtí národové spojí proti vámz návrhem tím vrhnete říši do větsích ještě zmatků nežli jsou dosud! Německý státní jazykl ni- kdy nepřipustíme; k tomu mají neněmečt národové síly dost!« Nieměně, jak dotčeno, přiklusali krátce na to i německo-ústaváčtí »lordové« s hoří- eími smolnými věnci státní němčiny, osopu- jíce se na starého dra. Riegra jako na ne- n n e dobřého rakouského vlastence. Lze a sluší se s takýmito o- půrci ještě dále vyjednáva ti Není to holé, velké věci národa českého sotva důstojné mlácení hluché slámy a dran slepičího peři? Všechen soudný politický svět, ani ofli ciósův nevyjímaje, pokládal dnes před 14 dny smiřovací konference za rozbité a po- hřbené. A hle, najednou slyšíme, ze je pan baron Körber znovu na příští týden svolává, a že němečtí jako češt poslanci jsou znovu ochotni na- vzdor všemu, co se zatím v Cislajtanii bylo událo, na ně se dostavit, aby dále v té stí- nohře smiřovací s přikrytými kartami líbezně pokračovali! Toť věru možně jen v říši pravděnepodobností hors concours! Všude jinde by se řeklo: »Ale, pánové, vždyť jste si přece na vzájem v parlamentě tak obapolně a tak důkladně odkryli karty, že přestává všechna hra mezi vámi!« — Leč v klassické Vídni hraje se i po roz bití banku klidně dále. Němci jdou na kon- ference v naději, že nás na nich posléze
Gessle Riegr Körber Němec Vídeň
9 article
přece jen »dostanou« na své vytoužené roz- dělení země české a sněmu českého, naši jdou opět na konference, aby tu konečně vypáčili na vládě Körbrově její sedmi pe- čeťmi zavřené státní tajemství, kterak hodlá rozluštiti otázku rovného práva jazyka ve státních úřadech Čech, Moravy a Slezska? Zda podle našeho programu, tedy podle starého platného práva zemského, či podle — svátodušního programu německého Dobře; uznáváme váhu toho důvodu, tak jako stále se utěšujeme závazným usnešením klubu, že může jíti na konference jen k vůli pouhému přezvědění plánů ně- meckých a vládních, nikdy ale k vůli jakémus usnešení, které by poslance naše a národ náš čestně zavazovalo. Ale na vzdor tomu neustáváme znova na posly naše v konferencích důtklivě vo- lati: Pozor, al v ničem nezadáte ani jediné písmeně našeho do- brého práva, ať nikdy nesvolíte ku ná- rodnostnímu rozdělení země české a sněmu českého neb moravskéhol
Čechy Morava Slezsko
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovnae táa odm (Schůze čtyřicátá pátá.)
Poslanecká sněmovnae táa odm (Schůze čtyřicátá pátá.) Ve Vídni, 15. března. (Původní a telet. zpráva »Nár. Listů«.) Pět hodin deset minut trvala dnešní schůze poslanecké sněmovny. V době té byla schvá- lena jednomyslně resoluce výboru pro záleži- tosti nákazy dobytčí, kterou vyzývá se vláda. by v přičíně dovozu dobytka vyjednala s uher- ským ministerstvem novou smlouvu, zájmům této poloviny říše vyhovující. Z doby té vě- nováno pět— opakujeme celých pět minut — na podání návrhu sociálněpolitického výboru by tento prohlášen byl stálým a mohl takto do zasedání povelikonočního vypracováti zákon zkrácení pracovní doby v dolech uhelných. Včera bylo ve vzpomenuté komisi pro tentc podnět 19 hlasů, dnes v plenu sotva 15. Více pro něj nevstalo, nikdo pro něj nehlesl ani slovem. Bar. Dipauli referoval o něm ex off Chladně, studeně, mrazivé. JJako člověk, kte rému se nechce, ale který musí a který ví,že zastává ztracenou věc. Sněmovna rozejde se bez jakého koliv positivního výsledku pro hn- víře. Vseeký jejich naděje v ne prodlenou pomoc pazlsměntem kterou již čekali na počátiku ny nějšího zasedání, jsou na kone jeho pochovány. Nic, pranic nedělá říšská rada. Zdá se jen, že něco dělá. Udržuje se toliko fikce, že pracuje. Kola se pohybuji, slyšeti šum vody a klepot stroje, ale všecken ruch jde na prázdno. V kulošrech, kde je mnohem více poslanců nežli v zasedací síni, provozuje se nyní čilá numismatika. Prodávají a kupují se tam mince. Přede včírem nabízel a také odbyl německý nacionál pěkné ražené právě z vybojovaných anglických děl na prospěch raněných Burů po 2 zlatých Dnes byl vělký shon po nových stříbrných pěti- korunách, ale nelíbily se. Razba jest sice ostrá, nezamlouvala se však ani nepohodlná velikost, ani barva. Dopraveno jich 5000 a budou po slanci rozveženy do všech zemí. Aby se n řeklo, že všechny plynou jen do Vídně.
Vídeň poslanecký sněmovna výbor pro zálež
12 title
Ředitele, režiséry a komparsy dval a půl
13 article
do llat
14 article
letě německé obstrukce pojala náhle horečná pracovitost. Dr. Funke, Pergelt, Silve- ster, Kaiser a Erb volali dnes o závod; »K dílu..« Když posl. Janda opřel se podnětu poslance Leopolda Steinera, by zákon o sirotěích pokladnách přikázal se rozpočtovému výboru bez prvního čtení, zvolal posl. Pro- eha zka »Nebozí sirotkové !« Tato sentímen- tálnost jest zrovna tak nemístná, jako nynější okázale na odiv stavěná touha celé levice po positivních výkonech zákonodárství. Kde pak byli tito falešní přátelé lidu, když jednalo seo mlynářský průmysl a mlecí řízení? Kde byli, když podán zákon na zrušení mýt a slevu po platků z převodu selských nemovitosti? Hříchy let by teď odčinili rádi za stejný počet měsíců Proč pak na pravici šetří těchto pokrytců ? Malé, ale zajímavé intermezzo událose při tom. Posl. Wolť toliž volali na německé nacionály: »Nedávejte z rukou volby do dele- gací, potom vynutite zasedání další.« Poslane Kaiser odpověděl: »Jak to jen udělat? Po- vězte nám tajný plán!« Poslanec Wolf — mlčel. Není to vše skvostné veřejné doznání. že není žádného prosiředku ke zmaření voleb do delegací? A z pouhého, a jak se ukázalo jak se ukazuje co den, pranieotného strachu, že volba do delegaeí bude německou obstrukei zmařena, byl ji obětován kabinet hr. Thuna. byly jí obětovány jazykové výnosy, byla jí obě- tována majorita pravice. Co říká p. hr. Golu- chowski a co p. bar. Chlumecký tomuto intermezzu, které je dokonalým dementi a des aveu politiky onoho a plelich tohoto?
doktor Funke Pergelt Silve Kaiser Janda Steiner Posl Poslane Kaiser Wolf Thun Gola
15 article
Z Vídně, 15. března. (Pův. zpráva.) Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 11.20 hod. dopol. Ministr president žádá písemně, by se vykonaly volby do delegace a předseda prohlašuje, že je hodlá provésti zejtra o 6. hod. večer. Podány vládní předlohy: o použití čásl přebytku společných sirotčích pokladen a (5) o pro deji erárních nemovitostí. Panská sněmovna oznamuje své usnešení aby živnostenský výbor neprohlašoval se za stálýa schválení odvodního zákona letošního. Posl. Swiežy podal pilný návrh ve věcec nouze. Posl. Naxera navrhl, by se zrušil zákaz, na hlížeti do spisů správního řízení. Posl. J. Steiner a sp. dotazovali se po kon- fiskacích v Praze a na Kladně; — Sláma a sp po náchodském pivovaru; Schřesinger a sp. po nepravidelném vyplácení řemeslníků státními úřady za vykonané práce; — Berner a sp. po konfiska- cích v Praze; — Holaniský a sp. po volbě delegáta do českého odboru zemědělské rady z politického okresu budějovického; — Hájek a sp. po zřízení telefonu mezi Pískem a Budějovicemi: — Břez- novský a sp. po konfiskační praxi v Čechách: — Doležal a spol. po chování se jakéhosi poručík 3. pl. císařských myslivců; Lorber a sp. po zřízení zvláštní akademie technických věd nebo zvláštní třídy při cís. akademii věd; — A. Steiner a sp. po podporování domácího chmelařství; — Slámaa sp. v záležitosti poddůstojníka Hrušky a zeměbrance 18. pěš, pl. Nováka a po konfiskační praxi v Čechách.
doktor Fuchs Posl Naxera J Steiner Sláma Schřesinger Berner Hájek Doležal Lorber A Steiner Hruška Novák Vídeň Praha Kladno Písek Budějovice Tropez Čechy akademie věda
16 article
Posl. Sylvester v dotazu k předsedovi želez- ničního výboru poznamenává, že jeho odpověď na Doberniggův dotaz je zakrýváním skutečných po- měrů, neboť český klub usnesl se na obstrukci proti invesliční předloze vládní. Táže se, chce-li předseda svolat výborovou schůzí zejtra nebo pozejtří. Předseda sněmovny odpověděl, že výborový před seda odpoví na konci schůze Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na dotaz poslance Biankina, že školní nedostalky v Zadru budou odstraněny počátkem příštiho škol- ního roku; — na Hořicův stran postavení hlavních učitelů na státních ústavech učitelských, že třeba postaviti tyto učitele na roveň s učiteli na středních školách a započítati jim supplentská léta při vymě- řování kvinkvenálek. Příslušné vyjednávání jeho s ministerstvem financí není ještě ukončeno — na Lecherův po anketě, jež by poroko- vala o organisaci vyšších obchodních škol a akademií.
Posl Sylvester doktor Hartel Biankin Hořicův Lecherův vysoký obchodní škola a akademie
18 article
že vyučovací správa vynasnaží se, aby reforma usnadnila se většími stätními podporami Ministr zemské obrany hr. Welsershelm odpověděl na Fiszerův dotaz po výsledku vy- šetřování, jak se chovalo četnictvo ve Fryštáku, že jednalo dle předpisů. — na Roserův, že na ložní prádlo vojenské a pod. kupuji se domácí látky lněné — na Špindlerův, že amnestie ze dne 2. prosince 1898 platila výhradně pro osoby, jež vy- hnuly se odvodu nebo brannému cvičení — na dotaz Znamirovského, že kontrolní schůze nebudou se konati budoucně v neděli nebo ve svátek; — na Hannichův, že zeměbranci mohou s po případě zadržeti děle než dvě léta ve službě — na Kittlův, že dodávky z hospodářských skladišť budou vhod. splní li se předepsané pod- mínky. Ministr spravedinosti baron Spens-Booden odpověděl na Pospíšilův dotaz po amnestování moravských odsourenců, že někteří dostali již mi- lost, o jiných se jedná; — na Hoferův po amnestování kraslických odsouzénců, že dosud nedostal žádnou žádost, by ji mohl prozkoumati a po případě jí vyhověti. Poslanec Zeller nalehal na zodpovědění svého dotazu po rozpouštění a zákazech schůzí na stávko- vém území. Předseda slibil vyhověti jeho žádosti Poslanec Erb dotazoval se po svolání schůze ze lezničního výboru.
Fiszerův Špindlerův Hannichův Kittlův Spens Booden Pospíšilův Hoferův Zeller Fryšták Znamirovský
19 article
Posl. Kaftan: Jako předseda železničního výboru prohlašují, že vzhledem k tomu, že nalezáme se před odročením parlamentu a že nelze jednotlivé předlohy vytrhnouti ze souvislosti, trvati musím na důvodech, které jsem vyložil v po lední schůži. Jak- mile se sněmovna opět sejde, svolám schůzi želez- ničního výboru. Doufám, že do té doby na lanou ta- kové poměry, že bude dána možnost, by tyto před- lohy, které jsou důležily nejen pro země alpské pro Terst, nýbrž i prokrálovství české, se projed- naly. M.-předseda železničního výboru posl. G ötz praví, že řídí výbor, není-li předseda na místě, jinak býval by prý schůzi výboru již dávno svolal, aby s mohli zyolit aspoň zpravodaji. Posl. bar. Dipauli oznámil, že sociálně poli- tický výbor přijal včera návrh, by byl prohlášen z stálý, F astupuje návrh ten nerad, věda — dle usne- sení panské sněmovny v podobném případě — že neuskuteční se. Navrhuje: 1. aby výbor onen byl prohlášen za stálý za příčinou porady zákonao zkrácení pracovní doby v hornictví; 2. aby výbor za odročen říšské rady zůstal v činnosti. Návrh propadl bez debaty a přešlo se k den- nímu pořádku, na němž byla zpráva výboru pro zví- řecí nákazy o návrhu posl. Skrbenského. na změnu předpisů o dop avě dobytka m zi Rakouskem a Uhrami. Ref. posl. Škrbenský líčil škody, jež má Rakousko ze smlonvy s Uhrami ze dne 21. září 1893.
Posl Kaftan bar Skrbenský Terst Rakousko Uhry panská sněmovna
20 article
Vepřový dobytek uherský nakažený převáží se za levnou cenu a hranice zavírají se teprve, když ná- kazná nemoc jest již zanešena. Podobné obavy jsou se skotem. Také vývoznost říše trpí uvedenou smlouvou. Žádá, by se věc posuzovala se stanoviska zemědělského a národohospodářského. Výbor nechtěl vystoupiti proti Uhrám, ale ve prospěch rakouského zemědělství. (Hlučná pochvala.) Posl. Haiser výtýkal rovněž nedostaiky a za- dávání rakouských zájmů smlouvami s Uhry. Bude hlasovati pro výborový návrh a poznamenává, že by se mělo nyní také říci, že neponesou se dále škody vyrovnání dle § 14. Posl. V. Pfeifer líčil důležitost chovu vepřo- vého dobytka a škody z dopravy podezřelého uher- ského bravu do Italie. Stýská si na nezachovávání veterinářských pjedpisův a soudí, že nezbývá než vyjednávati s Uhrami o novou smlouvu, jíž by rakouské zájmy byly výdatněji chráněny. (Pochvala.) Posl. Tirk vykládal nesnáze obchodu s vepřo- vým dobytkem, líčil škody z dovozu rumunského bravu do Bukoviny a soudí, že vláda si nebude ani troufat vyhověti výborovému návrhu. Posl. Lecher rozbíral nedostatky smlouvy soudí, že věc, o níž se jedná, neměla se přikazovati výboru pro zvířecí nákazy, ale výboru vyrovnacímu. Tam se mohla věc jednou pro vždycky vyříditi. Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni posl. Gessmann (contra) a Peschka (pro). Onen navrhoval ve své řeči dodatek, aby vláda až do změny nynější smlouvy platila ze státní po- kladny náhradu za škody způsobené zanášením ná- kazných nemocí dobytčích z Uher; tento litoval, že vláda ani výbor nevyslovil se ve věci té rázně tak, jako uherský miuistr obchodu, jenž prohlásil, že vy-
Posl Haiser V Pfeifer Lecher Peschek Uhry Bukovina Gessmann
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ještě stoletá ročnice. (K divadelní působnosti Š. K. Macháčka.) Národní divadlo přijalo a pěstuje pěkny úkol vzpomínati ve chvíli památné těchy kdož za prvních zábřesků národního uvědomění pro- středkem divadelních dojmů snažili se šířiti upevňovati vědomí národní. Představení ochot- nická, překládání cizích a sepisování původníeh her byly tehdy z nejvýdatnějších zbraní budi- telského postupu. Vitáme vděčně každou příležitost, která ním oživí v paměti vzpomínku na pracovniky kteři v těch vzdálených dobách kladli tal skromně na oko a přece tak výdatné základy k budově tak utěšeně už rozsáhlé dnešní ná rvdní práce. Snad pouhou náhodou se stalo, že loňského rtu omeškána příležitost uctiti památku muže, kuěmu v počátkách našeho divadla nálež místo ne poslední. V prosinci minulého roku dovršeno bylo sto let od narození Šim6 n K arla Macháčka, skladatele roztomilé, podnes nemalé oblíbenosti u širokého obecenstva se těšící veselohry »Ženichové«: návěla Š. K. Macháček, dne 17. prosince 1799 v Praze narozený a dne 2. října 1846 zde zesnulý, náležel k nejlepším své doby stylistům českým. Nikdo menší, než Josef Jungmann, kdysi na kus českého překladu Homerovy Iliady studenta Macháčka připsal památná slova : »Za chovejž Vás Bůh — a Vy budete někdy ozdobou vlasti e de Taková slova předního vlastence a učenc českého mohla býti ovšem jen pružinou mladi- stvému, sotva sedmnáctiletému snaživci, S horli- vostí nevšední praeoval Macháček v rozličných oborech literárních a všeliké obtíže a překážky které mu hlavně chudoba v cestu kladla, pevnou vůli překonával. Byl synem prostého sitaře matka Marie, rodem Šubertova, měla sice zá možnější přibuzenstvo, avšak naprosto odcizené Nebylo nikoho, kdo by byl pilnému mladíkov nějsk přispěl.
K Macháček Ši Macháček Jungmann Homerův bůh Marie Šubertův Praha národní divadlo
22 article
Jungmann, tehdy třidní rhetoriky, oblibils Macháčka i obrátil poněmčilého ke smýšlen národnímu, v němž Macháček záhy nalezl sou- druhů rovně smýšlejících: Čelakovského, Chme- lenského, Kamarýta, Tomsu, mladšího Jung manna, Vaňka, Rokosa a později zvláště Vina- řického. O působení a životních příhodách Ma cháčkových podal zevrubnou studii prof. Ant. Truhlář v »Kroku« roku 1887. Zde buď jen stručně dotčena jeho snaha o divadlo, která po celý život ho provázela. Četbou klassiekých spisů nadšen umínil si. aspoň překladem opatřiti, čeho literatuře česke původní se prozatím nedostávalo, totiž velkéh dramatu. I sáhl předem ke Göthovi a asi roku 1820 pořídil a r. 1822 vydal překlad »Iphi- genie v Taurii«, Jinoch dvacítiletý neměl ovšem ještě žádoucí obratnosti spisovné; nedostatek slovné hmoty i tvarů jazykových a slohových citelně se kladl na překážku horlivé snaze. Le to byla společná bolest všech tehdejších lite- rátů, praci na národa roli dědičně zabavených.
Jungmann Macháček Čelakovský Chme Kamarýt Tomsa Jung Vaněk Rokoso profesor Antonín Truhlář Jinoch
23 article
Přátelé uvitali výkon Macháčkův s nadšením sám mistr Goethe, přijav zaslaný exemplářa dav se o snahách mladé literatury české po- učiti, vyslovil Macháčkovi uznalost svoji zvlášt- ním listem. Aby napomohl společenským zábavám če- ským, sebral Macháček zásobu básní k dekla- macím a přimnoživ nevlastní skladby tyto ně- kolika vlastními plody, vydal r. 1823 »Kraso- řečníka«, v němž otištěno vše, co tehdy příhodného, obzvláště z oboru výpravného vlasteneckého, po ruce bylo. Nejvíce básní po- skytli tu J. J. Marek, Šafařík, Čelakovský Jungmann, Hereog, Kollar, Šnajdr, Kliepera, Štěpnička, Tomsa. Téhož roku opatřil Macháček překlad Ca stelliova textu k Weiglově opeře »Rodina švý- carská«. Mnoho let před tím nebyla žádná opera v jazyku českém v Praze dávána. Nebylo tu knihy, nebylo zpěváků a zvláště zpěvaček češtiny znalých — bylo však, jako vždy v ná- rodě českém, dosti hudebníků a jinak hudebně vzdělaných osobností. Také „Macháček měl značnou znalost hudební a miloval zpěv.
Macháčkův Goethe Macháček Marek Šafařík Čelakovský Jungmann Hereog Kollar Šnajdr Klieper Štěpnička Tomsa Ca Weiglův Kraso Praha
24 article
V stálé snaze, aby nějaké slušné představení operní pořídili, získali pražští ochotníci dvě mla- distvé, nadaně pěvkyně, Kateřinu Kometoeu (potomní Podhorskou) a Marii Šuleovu (potomní choť Macháčkovu). Macháček s upravením textu si přispíšíl a s Chmelenským všemožně Štěpán- kovi k vypravení opery napomáhal. Pro ochot- níky tím spíše opera ta se hodila, že se tam zpěvy s přistupnějším recitativem a rozmluvou střídají. Opera šťastně nastudována i dávala se k radosti Pražanů dne 28. prosince 1823 od- poledne ve stavovském divadle, zvláště k tomu propůjčeném. Divadlo bylo tehdy přeplněno. Nemalá zvě davost, kterak to »ti Čecháčkové« vyvedou, při- vábila i německé obecenstvo do divadla. A vý sledek byl skvělý. Slyšme, kterak vyličuje dojem představení Čelakovský »I vyjde Emelina (Kometova), oko baví na se obrácené, ucho rozslazené vnímá mateřské zvuky, pod rouškou nebeské hudby a andělského zpěvu. Každý v opojení, každý tleská v po- chvalu, jen já tu stojím, rád bych tleskal, ra- ději . . . . to bylo podivné kouzlo! Znám vás nyní, slzy radosti! Nemajíc radost více místa vnitř, slzami ven — ven sobě činila průchod To byl oučinek tvůj, rozmílá mluvo naše ! To byl oučinek lásky k tobě! — Viděl jsem již mnohem pěknější opery, i zpěv krásný slyšel jsem, ale mocnost zpěvu cizomluvného jen tak jaksi povrchně překlouzla povždycky přes mou hrud. Tenkráte to bylo jinak, a do smrti ne- zapomenu na tu sladkosmutnou chvíli.« Josef Jungmann píše příteli svému pro.
Kometoeu Podhorská Šuleův Macháčkův Macháček Štěpán Pražan Čecháčková Čelakovský Jungmann stavovský divadlo I vyjít Emelina
25 article
Fr. Šírovi do Jičína: »Nemohu Vám vysloviti, jak nás Rodina Švejearská všecky, okouzlila; veliká část nás plakala radostí.« A J. J. Marel svědčí: »I Němci, hned jak první části vy- slechli, s podivením vyznali, že jim jest, ne jakoby českou, dle obecného mínění tvrdou, ale ohebnou, ke zpěvu stvořenou řeč vla s kou slyšeli.« Překladatel textu Macháček zvýšil, dojem obecenstva zvláštní znělkou, jižto byl k poct pěvkyně Kometové složil a v divadle rozdávat dal. Účinek opery české byl pronikavý, libo- zvučnost našeho jazyka protí všem předsudkům
František Šír Marel Němec Macháček Jičín
26 article
německým prokázána, přístup hrám českým do stavovského divadla, nešetrně zbraňovaný usnadněn. Dlouho o české opeře se rokovalo v obecenstvu a zvláště mezi spisovatelsívem, sám Jungmann, vědeckými pracemi a učitelstvím zaměstnaný, jal se překládati text k Mozarlově opeře »Únos ze Serailu«, i vyzýval Šíra a Ant. Marka, by podobně činili. Druhé představení »Rodiny Švýcarské«, ještě skvělejší, dáváno dn 18. ledna 1824 a konány hned také zkoušky k opeře nové, Cherubiniově »Vodaři«, též textem Macháčkovým opatřené. Opera tato ná- leží k výkonům obtížným a proto bývala na německém divadle zřídka dávána. Avšak herci a pěvci čeští překonali všechny obtíže a »Vodař« po česku dáván dne 25. dubna 1824 za vše- obecné pochvaly. Při tomto představení vydán tiskem i text s titulem: »Vodař. Zpěvohra ve třech jednáních. Z Bouillyho Les deux journěes a G. F. Treitschke od S. K. Macháčka.« Opera náležela pak na jevišti českém k nejoblibenějším ibyl v ní, jak Chmelenský referoval, »od hlavní osoby Vodáře až na nejmenší každý dokonalým.« V letních měsících — od sv. Jana Nep do sv. Vácslava — české hry se nedávaly i byly jaksi v náhradu pořádány koncérty akademie, při nichž Macháček svou znalostí hudební radil a pomáhal. Při jedné takové akademii, dne 18. července 1824 na Barvířském ostrově (Žofíně) dávané, upravil české texty pro pěvce a přednášel sám Schillerova »Potápěče« v překladu Markově. Tenkráte hrál také své první variace na housle geniální, tehdy 17let, Slavík.
Jungmann Mozarlův Šír Macháčkův F Treitschke S K Macháček Jan Nepa svatý . Vácslav Macháček Schillerův Žofín stavovský divadlo Bouilly Les
27 article
Když na podzim opět se brány divadla pro české hry otevřely, přibývalo obecenstva a po- čali na hry tyto znenáhla choditi i vysoei hodnostové s purkrabím hrabětem Kolovratem Libstejnským v čele. Český zpěv vábil jako mocí kouzelnou. Macháček, jenž byl zatím zkoušky pro gymnasijní učitelství vykonal a soukromým vyučováním se vyživoval, pracoval nepřetržitě o nových operách, dohotovil »Dona Juana« a vydal jej r. 1825 tiskem. Na jevišt dostala se však tato nesmrtelná opera Mozarlova s chatrnějším texlem Stěpánkovým. Naprot tomu přijal Štěpánek Macháčkův překlad Rossi- niova »Lazebníka sevillského«, který dával se slavně dne 2. února 1825. Jiná opera Rossi- niova »Othello« dávána s přeloženým textem Macháčkovým téhož roku dne 8. února. O účinku léto zpěvohry psal Čelakovský: »Vytržení, aspoň u nás lepších synů, bylo veliké. Tak výborně ta opera provedena, jako jsem jakživ ledva dvě německé viděl. A t mnoho! Horlivost a láska se všude zmahá. Ja- kýsi Binder, první tenorista v Praze (hlas jako zvonek!), rozený Němec, představoval osobu Ro- deriga, a sice tak dobře, že málo kde, a to zlíží bylo pozorovati, že Němec zpívá. Arci
Kolovrat Macháček Juan Štěpánek Macháčkův Ross Othello Macháčkův Čelakovský Binder Němec Praha
28 article
Macháček si vzal velikou práci s jeho parte, aby co nejměkčeji utvořil, jakož i sám zpěvee nelitoval po mnohé noci, jen aby se Čechům zachoval. Byl tentýž Binder jindy náš veliký ance a odpůrce, ale nyní nemůže češtiny její lahodnosti v zpěvu dostí vynachváliti. Naši Němčouři se nad tím pozastavují, že prý se opery v češtině lépe než v německém dávají.« Také překlad »Othella« vydal Macháček tiskem v březnu 1826, ostatní texty jeho operní zůstaly v rukopisech, jako Sirotčí dům, Elisena, kněžna Volharská, kníže Raoul nazván Modrovous, Vladimír kníže Novo- gorodské, Faust, Cosí »fan tulte«. Při těchto pracích prospíválo Macháčkoví nevšední vzdě- lání hudební, i vyvaroval se všeliké tvrdosti, která by ve zpěvu překážela, takže jeho texly obecné výhlášeny za lahodné a zpěvné. V »Čechoslovanu« r. 1825 napsal referent (Chmelenský ?), že »Macháček zvláštní schopnost ve spojování či lépe řečeno ve splynutí každé slabiky s výrazem a trváním hudebním ve své moci má, takže by jedva hudebnímu skladateli možná bylo v zadaněln úkolu těchto vlastností lépe setřiti.« Touto zpěvnoslí texlů bylo k zálibě české opery vydatně napomoženo. Macháček počínal si u překládání dosti volně: přeměňoval, při- dával a ubíral dle potřeby, aby jednak poža- davkům hudebním, jednak domácím reprodu- písně jeho, k nimz centům vyhověl. Také četné Škroup, Koželuh, průvod skládali Tomášek,
Macháček Čecho Němčour Othello Volharská Raoul Faust Cosit Škroup Koželuh Tomášek Vladimíra kníže Nova