2
masthead
V Praze, v pátek dne 16. března 1900.
Praha
4
article
Na ranníj e odpol. Iiet
přsdplácí ser
v Praze v adninistrael
pa mšsíe . . . . . .
ua čtrrt leta . . . . 6 K —h
s drojí donáškon
. . . . K 60
za nls
na čnt leta . . . . 7 K 50h
ve tlanic
s něalc . . . . . 2 K 80
Poštou:
Bánt lis . . . . 9 k e0
s dvoji zásilkon
pa na áiste
na plae
nt . . . ikei
lnešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
5
article
Ve „smiřovačkách“ se bude
pokračovat
Ve „smiřovačkách“ se bude
pokračovat
»Ať žije Beustova říše čirých pravdě
nepodobností!« Stojíme před novou
příhodou, jíž by se byl dnes před čtrnácti
dny pod dojmem parlamentní seče svédené
re sněmovně poslanecké o schönererovsko-
volfiánský postulát státní němčiny
věru nikdo v Rakousku nenadál.
Po řečech Pergelta, Prada i Men-
gra a po řízných odpovědech, jakých se
jm se strany našinců. drů. Stránskéhoa
Pacáka, po zásluze dostalo: netoliko my.
ale všechen soudný politický svět dělal nad
vídeňskými dohodčími konferencemi kříž
Pokládal je za ztroskotané a utonulé v tom
víru nesmiřitelných protiv stanoviska našeho
a německého. Naproti našemu skromnému, nej-
spravedlivějšímu požadavku rovnosti obou
národů a jazyků ve státní správě ne-
dílných zemí českých, jak toho zákon, právo
a skutečná potřeba žádají; naproti našemu
volání po konečném odstranění té
40leté křivdy Schmerlingových voleb
ních řádů, kterými šestimillionová většina ná-
roda českého oloupena jest o spravedlivou
většinu svoji na všech třech sněmech vlast
svých: — naproti tomu postavili němečt
hegemoni tyto protipostuláty: za vnitřní če
štinu v ryze českých okresech v královstv
českém — národnostní rozdělení země české
a veškeré její správy tak, aby v uzavřeném
německém území jazyk český neměl vůbec
platnosti jazyka zemského, nýbrž byl tam
ze všech úřadů vyhostěn jako cizí, i ve
vnějším úřadování.
Beustův
Stránského Pacák
Schmerlingův
Rakousko
Mena
6
article
To byla jedna německá impertinence
Druhá pak zněla: »Žádné odčiněn
čtyřicetiletých křivd Schmerlin-
gových feudálních řádů voleb-
ních, dokud nesvolíte vy Čechové
ku rozdělení sněmu českého na
stálé národní kurie (německou a če-
skou) s vyhrazeným právem veta »při z mě-
nách zemského a volebního řádu,
jakoži řádu obecního pro Čechy, jakož
i při všech otázkách, které se do-
týkají důležitého národního zá-
jmu jedné zobou národností; ato
v ten způsob, že proti vetu jedné kurie
v těchto záležitostech nemůže býti položeno
definitivní usnesení sněmu zemského.« Mohl
se za to míti, že na těchto dvou německých
pdmínkách je pro zmar všeho vyjednáváí
osmír dosti. Ale nebylo. Za rokování o vlád-
nim programu nemohli se němečtí pokrokáři
a nacionálové přemoci, aby té poodložené
smírči akci nevmetli ještě třetí a to v pravdě
schönererovský surový klacek mezi kolesa:
»Jako první věc při upravování otázky
jazykové v Čechách a na Morav
— diktoval německý pokrokář dr. Pergel
v poslanecké sněmovně dne 1. brezna —
musíme my Němci nezbytně (unbedingt
požadovati zákonné ustanoven
němčiny jakožto sprostředko-
vací řeči státu.« Centralista Mengen
a vůdce německých nacionálů Prade žá-
dali totéž; a což teprve zaradovalo se srdce
Wolfovo, když i ti cislajtánští ústa-
vověrní »lordové« s takým zápalem lámali
dřevce svého státnického důvtipu pro tu
vytouženou schönererovskou státní něm-
činu. Dávno už se Wolfova »Ostdeutsche
Čecho
doktor
Pergel
Němec
Wolfův
Čechy
Morava
Schmerlin
7
article
Rundschau« tak nepávila! Leč naši nebyl
Rundschau« tak nepávila! Leč naši nebyl
timto, patrně zorganisovaným nájezdem ni-
kterak překvapení. Odpověděli k němu na
ručest ostře a řádně: za takových po-
měrů že nedojde ku žádnému
smíru. Tím že jest konec všemu vy-
jednávání, tu přestává řeč mezi námií
Dr. Stránský odbyl za nadšeného
souhlasu všech českých poslanců německou
tu arroganci, kladoucí své veto proti obno-
vení zákonného práva jazyka českého i v těch
našich nejvlastnějších, ryze českých krajích
touto fundamentní větou: »Stát, který
se domnívá, že bychom se my Če-
chové tak snížili, abychom i tam,
kde německý lid v obyvatelstvu
naprosto není zastoupen, ne-
chali zavedení českého úřad-
ního jazyka v českých okresích
učiniti závislým na souhlasu
němečkých našich odpůrců: stát
takový nemá práva vyhlašováti se za zá-
štitu všech svých národů,« jak pan Körber
ve svém programovém prohlášení dekla-
movahovesensě nosol vaelea ov
Den na to pak dr. Pacák německým
hegemonům břitce a krátce oznámil, že
vrhli herostratskou pochoden
v síň konferenční: e
»Domnívají-li se pánové,« horlil; »že
svými řečmi o zprostředkovacím jazyku fe-
drují mír, klamou se velice; jestliže v době,
kdy se zdálo, že by bylo aspoň možno zjed-
nati modus vivendi mezi oběma národy, při-
chází se s německou zprostředkovací a státní
řečí, odnímá se tím půda pro jednání o smír
a velice se tím chybuje.
doktor
Stránský
Körber
Pacák
8
article
Proč pak chcete vztyčovati Gessle
rův klobouk zprostředkovacího jazyka
Nepostačuje vám, mluvíme-li zde německy.
abyste nám rozuměli? Nechť přijdou do těto
sněmovny poslanci jacíkoliv, návrh na
zavedení státního něme ckéh
jazyka způsobí, že se všichni neněmečtí
národové spojí proti vámz návrhem tím
vrhnete říši do větsích ještě zmatků nežli
jsou dosud! Německý státní jazykl ni-
kdy nepřipustíme; k tomu mají neněmečt
národové síly dost!«
Nieměně, jak dotčeno, přiklusali krátce
na to i německo-ústaváčtí »lordové« s hoří-
eími smolnými věnci státní němčiny, osopu-
jíce se na starého dra. Riegra jako na ne-
n n e
dobřého rakouského vlastence.
Lze a sluší se s takýmito o-
půrci ještě dále vyjednáva ti
Není to holé, velké věci národa českého
sotva důstojné mlácení hluché slámy a dran
slepičího peři?
Všechen soudný politický svět, ani ofli
ciósův nevyjímaje, pokládal dnes před 14
dny smiřovací konference za rozbité a po-
hřbené.
A hle, najednou slyšíme, ze je pan
baron Körber znovu na příští týden
svolává, a že němečtí jako češt
poslanci jsou znovu ochotni na-
vzdor všemu, co se zatím v Cislajtanii bylo
událo, na ně se dostavit, aby dále v té stí-
nohře smiřovací s přikrytými kartami líbezně
pokračovali! Toť věru možně jen v říši
pravděnepodobností hors concours! Všude
jinde by se řeklo: »Ale, pánové, vždyť jste si
přece na vzájem v parlamentě tak obapolně
a tak důkladně odkryli karty, že
přestává všechna hra mezi vámi!« —
Leč v klassické Vídni hraje se i po roz
bití banku klidně dále. Němci jdou na kon-
ference v naději, že nás na nich posléze
Gessle
Riegr
Körber
Němec
Vídeň
9
article
přece jen »dostanou« na své vytoužené roz-
dělení země české a sněmu českého, naši
jdou opět na konference, aby tu konečně
vypáčili na vládě Körbrově její sedmi pe-
čeťmi zavřené státní tajemství, kterak hodlá
rozluštiti otázku rovného práva jazyka ve
státních úřadech Čech, Moravy a Slezska?
Zda podle našeho programu, tedy podle
starého platného práva zemského, či podle
— svátodušního programu německého
Dobře; uznáváme váhu toho důvodu, tak
jako stále se utěšujeme závazným usnešením
klubu, že může jíti na konference jen k vůli
pouhému přezvědění plánů ně-
meckých a vládních, nikdy ale k vůli
jakémus usnešení, které by poslance naše a
národ náš čestně zavazovalo.
Ale na vzdor tomu neustáváme znova
na posly naše v konferencích důtklivě vo-
lati: Pozor, al v ničem nezadáte
ani jediné písmeně našeho do-
brého práva, ať nikdy nesvolíte ku ná-
rodnostnímu rozdělení země české a sněmu
českého neb moravskéhol
Čechy
Morava
Slezsko
11
article
Poslanecká sněmovnae
táa odm (Schůze čtyřicátá pátá.)
Poslanecká sněmovnae
táa odm (Schůze čtyřicátá pátá.)
Ve Vídni, 15. března.
(Původní a telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Pět hodin deset minut trvala dnešní schůze
poslanecké sněmovny. V době té byla schvá-
lena jednomyslně resoluce výboru pro záleži-
tosti nákazy dobytčí, kterou vyzývá se vláda.
by v přičíně dovozu dobytka vyjednala s uher-
ským ministerstvem novou smlouvu, zájmům
této poloviny říše vyhovující. Z doby té vě-
nováno pět— opakujeme celých pět minut —
na podání návrhu sociálněpolitického výboru
by tento prohlášen byl stálým a mohl takto do
zasedání povelikonočního vypracováti zákon
zkrácení pracovní doby v dolech uhelných.
Včera bylo ve vzpomenuté komisi pro tentc
podnět 19 hlasů, dnes v plenu sotva 15.
Více pro něj nevstalo, nikdo pro
něj nehlesl ani slovem.
Bar. Dipauli referoval o něm ex off
Chladně, studeně, mrazivé. JJako člověk, kte
rému se nechce, ale který musí a který ví,že
zastává ztracenou věc.
Sněmovna rozejde se bez jakého
koliv positivního výsledku pro hn-
víře. Vseeký jejich naděje v ne
prodlenou pomoc pazlsměntem
kterou již čekali na počátiku ny
nějšího zasedání, jsou na kone
jeho pochovány.
Nic, pranic nedělá říšská rada. Zdá se
jen, že něco dělá. Udržuje se toliko fikce,
že pracuje. Kola se pohybuji, slyšeti šum vody
a klepot stroje, ale všecken ruch jde na
prázdno. V kulošrech, kde je mnohem více
poslanců nežli v zasedací síni, provozuje se
nyní čilá numismatika.
Prodávají a kupují se tam mince. Přede
včírem nabízel a také odbyl německý nacionál
pěkné ražené právě z vybojovaných anglických
děl na prospěch raněných Burů po 2 zlatých
Dnes byl vělký shon po nových stříbrných pěti-
korunách, ale nelíbily se. Razba jest sice ostrá,
nezamlouvala se však ani nepohodlná velikost,
ani barva. Dopraveno jich 5000 a budou po
slanci rozveženy do všech zemí. Aby se n
řeklo, že všechny plynou jen do Vídně.
Vídeň
poslanecký sněmovna
výbor pro zálež
12
title
Ředitele, režiséry a komparsy dval a půl
14
article
letě německé obstrukce pojala náhle horečná
pracovitost. Dr. Funke, Pergelt, Silve-
ster, Kaiser a Erb volali dnes o závod;
»K dílu..« Když posl. Janda opřel se
podnětu poslance Leopolda Steinera, by zákon
o sirotěích pokladnách přikázal se rozpočtovému
výboru bez prvního čtení, zvolal posl. Pro-
eha zka »Nebozí sirotkové !« Tato sentímen-
tálnost jest zrovna tak nemístná, jako nynější
okázale na odiv stavěná touha celé levice po
positivních výkonech zákonodárství. Kde pak
byli tito falešní přátelé lidu, když jednalo seo
mlynářský průmysl a mlecí řízení? Kde byli,
když podán zákon na zrušení mýt a slevu po
platků z převodu selských nemovitosti? Hříchy
let by teď odčinili rádi za stejný počet měsíců
Proč pak na pravici šetří těchto pokrytců ?
Malé, ale zajímavé intermezzo událose
při tom. Posl. Wolť toliž volali na německé
nacionály: »Nedávejte z rukou volby do dele-
gací, potom vynutite zasedání další.« Poslane
Kaiser odpověděl: »Jak to jen udělat? Po-
vězte nám tajný plán!« Poslanec Wolf —
mlčel. Není to vše skvostné veřejné doznání.
že není žádného prosiředku ke zmaření voleb
do delegací? A z pouhého, a jak se ukázalo
jak se ukazuje co den, pranieotného strachu,
že volba do delegaeí bude německou obstrukei
zmařena, byl ji obětován kabinet hr. Thuna.
byly jí obětovány jazykové výnosy, byla jí obě-
tována majorita pravice. Co říká p. hr. Golu-
chowski a co p. bar. Chlumecký tomuto
intermezzu, které je dokonalým dementi a des
aveu politiky onoho a plelich tohoto?
doktor
Funke
Pergelt
Silve
Kaiser
Janda
Steiner
Posl
Poslane Kaiser
Wolf
Thun
Gola
15
article
Z Vídně, 15. března. (Pův. zpráva.)
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 11.20
hod. dopol.
Ministr president žádá písemně, by se vykonaly
volby do delegace a předseda prohlašuje, že
je hodlá provésti zejtra o 6. hod. večer.
Podány vládní předlohy: o použití čásl
přebytku společných sirotčích pokladen a (5) o pro
deji erárních nemovitostí.
Panská sněmovna oznamuje své usnešení
aby živnostenský výbor neprohlašoval se za stálýa
schválení odvodního zákona letošního.
Posl. Swiežy podal pilný návrh ve věcec
nouze.
Posl. Naxera navrhl, by se zrušil zákaz, na
hlížeti do spisů správního řízení.
Posl. J. Steiner a sp. dotazovali se po kon-
fiskacích v Praze a na Kladně; — Sláma a sp
po náchodském pivovaru; Schřesinger a sp. po
nepravidelném vyplácení řemeslníků státními úřady
za vykonané práce; — Berner a sp. po konfiska-
cích v Praze; — Holaniský a sp. po volbě delegáta
do českého odboru zemědělské rady z politického
okresu budějovického; — Hájek a sp. po zřízení
telefonu mezi Pískem a Budějovicemi: — Břez-
novský a sp. po konfiskační praxi v Čechách: —
Doležal a spol. po chování se jakéhosi poručík
3. pl. císařských myslivců; Lorber a sp. po zřízení
zvláštní akademie technických věd nebo zvláštní třídy
při cís. akademii věd; — A. Steiner a sp. po
podporování domácího chmelařství; — Slámaa
sp. v záležitosti poddůstojníka Hrušky a zeměbrance
18. pěš, pl. Nováka a po konfiskační praxi v Čechách.
doktor
Fuchs
Posl
Naxera
J Steiner
Sláma
Schřesinger
Berner
Hájek
Doležal
Lorber
A Steiner
Hruška
Novák
Vídeň
Praha
Kladno
Písek
Budějovice
Tropez
Čechy
akademie věda
16
article
Posl. Sylvester v dotazu k předsedovi želez-
ničního výboru poznamenává, že jeho odpověď na
Doberniggův dotaz je zakrýváním skutečných po-
měrů, neboť český klub usnesl se na obstrukci proti
invesliční předloze vládní. Táže se, chce-li předseda
svolat výborovou schůzí zejtra nebo pozejtří.
Předseda sněmovny odpověděl, že výborový před
seda odpoví na konci schůze
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
dotaz poslance Biankina, že školní nedostalky
v Zadru budou odstraněny počátkem příštiho škol-
ního roku;
— na Hořicův stran postavení hlavních
učitelů na státních ústavech učitelských, že třeba
postaviti tyto učitele na roveň s učiteli na středních
školách a započítati jim supplentská léta při vymě-
řování kvinkvenálek. Příslušné vyjednávání jeho
s ministerstvem financí není ještě ukončeno
— na Lecherův po anketě, jež by poroko-
vala o organisaci vyšších obchodních škol a akademií.
Posl
Sylvester
doktor
Hartel
Biankin
Hořicův
Lecherův
vysoký obchodní škola a akademie
18
article
že vyučovací správa vynasnaží se, aby reforma
usnadnila se většími stätními podporami
Ministr zemské obrany hr. Welsershelm
odpověděl na Fiszerův dotaz po výsledku vy-
šetřování, jak se chovalo četnictvo ve Fryštáku, že
jednalo dle předpisů.
— na Roserův, že na ložní prádlo vojenské
a pod. kupuji se domácí látky lněné
— na Špindlerův, že amnestie ze dne 2.
prosince 1898 platila výhradně pro osoby, jež vy-
hnuly se odvodu nebo brannému cvičení
— na dotaz Znamirovského, že kontrolní
schůze nebudou se konati budoucně v neděli nebo
ve svátek;
— na Hannichův, že zeměbranci mohou s
po případě zadržeti děle než dvě léta ve službě
— na Kittlův, že dodávky z hospodářských
skladišť budou vhod. splní li se předepsané pod-
mínky.
Ministr spravedinosti baron Spens-Booden
odpověděl na Pospíšilův dotaz po amnestování
moravských odsourenců, že někteří dostali již mi-
lost, o jiných se jedná;
— na Hoferův po amnestování kraslických
odsouzénců, že dosud nedostal žádnou žádost, by ji
mohl prozkoumati a po případě jí vyhověti.
Poslanec Zeller nalehal na zodpovědění svého
dotazu po rozpouštění a zákazech schůzí na stávko-
vém území.
Předseda slibil vyhověti jeho žádosti
Poslanec Erb dotazoval se po svolání schůze ze
lezničního výboru.
Fiszerův
Špindlerův
Hannichův
Kittlův
Spens
Booden
Pospíšilův
Hoferův
Zeller
Fryšták
Znamirovský
19
article
Posl. Kaftan: Jako předseda železničního
výboru prohlašují, že vzhledem k tomu, že nalezáme
se před odročením parlamentu a že nelze jednotlivé
předlohy vytrhnouti ze souvislosti, trvati musím na
důvodech, které jsem vyložil v po lední schůži. Jak-
mile se sněmovna opět sejde, svolám schůzi želez-
ničního výboru. Doufám, že do té doby na lanou ta-
kové poměry, že bude dána možnost, by tyto před-
lohy, které jsou důležily nejen pro země alpské
pro Terst, nýbrž i prokrálovství české, se projed-
naly.
M.-předseda železničního výboru posl. G ötz
praví, že řídí výbor, není-li předseda na místě, jinak
býval by prý schůzi výboru již dávno svolal, aby s
mohli zyolit aspoň zpravodaji.
Posl. bar. Dipauli oznámil, že sociálně poli-
tický výbor přijal včera návrh, by byl prohlášen z
stálý, F astupuje návrh ten nerad, věda — dle usne-
sení panské sněmovny v podobném případě — že
neuskuteční se. Navrhuje: 1. aby výbor onen byl
prohlášen za stálý za příčinou porady zákonao
zkrácení pracovní doby v hornictví; 2. aby výbor
za odročen říšské rady zůstal v činnosti.
Návrh propadl bez debaty a přešlo se k den-
nímu pořádku, na němž byla zpráva výboru pro zví-
řecí nákazy o návrhu posl. Skrbenského.
na změnu předpisů o dop avě dobytka
m zi Rakouskem a Uhrami.
Ref. posl. Škrbenský líčil škody, jež má
Rakousko ze smlonvy s Uhrami ze dne 21. září 1893.
Posl
Kaftan
bar
Skrbenský
Terst
Rakousko
Uhry
panská sněmovna
20
article
Vepřový dobytek uherský nakažený převáží se za
levnou cenu a hranice zavírají se teprve, když ná-
kazná nemoc jest již zanešena. Podobné obavy jsou
se skotem. Také vývoznost říše trpí uvedenou
smlouvou. Žádá, by se věc posuzovala se stanoviska
zemědělského a národohospodářského. Výbor nechtěl
vystoupiti proti Uhrám, ale ve prospěch rakouského
zemědělství. (Hlučná pochvala.)
Posl. Haiser výtýkal rovněž nedostaiky a za-
dávání rakouských zájmů smlouvami s Uhry. Bude
hlasovati pro výborový návrh a poznamenává, že by
se mělo nyní také říci, že neponesou se dále škody
vyrovnání dle § 14.
Posl. V. Pfeifer líčil důležitost chovu vepřo-
vého dobytka a škody z dopravy podezřelého uher-
ského bravu do Italie. Stýská si na nezachovávání
veterinářských pjedpisův a soudí, že nezbývá než
vyjednávati s Uhrami o novou smlouvu, jíž by rakouské
zájmy byly výdatněji chráněny. (Pochvala.)
Posl. Tirk vykládal nesnáze obchodu s vepřo-
vým dobytkem, líčil škody z dovozu rumunského
bravu do Bukoviny a soudí, že vláda si nebude ani
troufat vyhověti výborovému návrhu.
Posl. Lecher rozbíral nedostatky smlouvy
soudí, že věc, o níž se jedná, neměla se přikazovati
výboru pro zvířecí nákazy, ale výboru vyrovnacímu.
Tam se mohla věc jednou pro vždycky vyříditi.
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni
posl. Gessmann (contra) a Peschka (pro).
Onen navrhoval ve své řeči dodatek, aby vláda
až do změny nynější smlouvy platila ze státní po-
kladny náhradu za škody způsobené zanášením ná-
kazných nemocí dobytčích z Uher; tento litoval, že
vláda ani výbor nevyslovil se ve věci té rázně tak,
jako uherský miuistr obchodu, jenž prohlásil, že vy-
Posl
Haiser
V Pfeifer
Lecher
Peschek
Uhry
Bukovina
Gessmann
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ještě stoletá ročnice.
(K divadelní působnosti Š. K. Macháčka.)
Národní divadlo přijalo a pěstuje pěkny
úkol vzpomínati ve chvíli památné těchy kdož
za prvních zábřesků národního uvědomění pro-
středkem divadelních dojmů snažili se šířiti
upevňovati vědomí národní. Představení ochot-
nická, překládání cizích a sepisování původníeh
her byly tehdy z nejvýdatnějších zbraní budi-
telského postupu.
Vitáme vděčně každou příležitost, která
ním oživí v paměti vzpomínku na pracovniky
kteři v těch vzdálených dobách kladli tal
skromně na oko a přece tak výdatné základy
k budově tak utěšeně už rozsáhlé dnešní ná
rvdní práce.
Snad pouhou náhodou se stalo, že loňského
rtu omeškána příležitost uctiti památku muže,
kuěmu v počátkách našeho divadla nálež
místo ne poslední. V prosinci minulého roku
dovršeno bylo sto let od narození Šim6 n
K arla Macháčka, skladatele roztomilé,
podnes nemalé oblíbenosti u širokého obecenstva
se těšící veselohry »Ženichové«: návěla
Š. K. Macháček, dne 17. prosince 1799
v Praze narozený a dne 2. října 1846 zde
zesnulý, náležel k nejlepším své doby stylistům
českým. Nikdo menší, než Josef Jungmann,
kdysi na kus českého překladu Homerovy Iliady
studenta Macháčka připsal památná slova : »Za
chovejž Vás Bůh — a Vy budete někdy
ozdobou vlasti e
de
Taková slova předního vlastence a učenc
českého mohla býti ovšem jen pružinou mladi-
stvému, sotva sedmnáctiletému snaživci, S horli-
vostí nevšední praeoval Macháček v rozličných
oborech literárních a všeliké obtíže a překážky
které mu hlavně chudoba v cestu kladla, pevnou
vůli překonával. Byl synem prostého sitaře
matka Marie, rodem Šubertova, měla sice zá
možnější přibuzenstvo, avšak naprosto odcizené
Nebylo nikoho, kdo by byl pilnému mladíkov
nějsk přispěl.
K Macháček
Ši
Macháček
Jungmann
Homerův
bůh
Marie
Šubertův
Praha
národní divadlo
22
article
Jungmann, tehdy třidní rhetoriky, oblibils
Macháčka i obrátil poněmčilého ke smýšlen
národnímu, v němž Macháček záhy nalezl sou-
druhů rovně smýšlejících: Čelakovského, Chme-
lenského, Kamarýta, Tomsu, mladšího Jung
manna, Vaňka, Rokosa a později zvláště Vina-
řického.
O působení a životních příhodách Ma
cháčkových podal zevrubnou studii prof. Ant.
Truhlář v »Kroku« roku 1887. Zde buď jen
stručně dotčena jeho snaha o divadlo, která po
celý život ho provázela.
Četbou klassiekých spisů nadšen umínil si.
aspoň překladem opatřiti, čeho literatuře česke
původní se prozatím nedostávalo, totiž velkéh
dramatu. I sáhl předem ke Göthovi a asi roku
1820 pořídil a r. 1822 vydal překlad »Iphi-
genie v Taurii«, Jinoch dvacítiletý neměl ovšem
ještě žádoucí obratnosti spisovné; nedostatek
slovné hmoty i tvarů jazykových a slohových
citelně se kladl na překážku horlivé snaze. Le
to byla společná bolest všech tehdejších lite-
rátů, praci na národa roli dědičně zabavených.
Jungmann
Macháček
Čelakovský
Chme
Kamarýt
Tomsa
Jung
Vaněk
Rokoso
profesor
Antonín
Truhlář
Jinoch
23
article
Přátelé uvitali výkon Macháčkův s nadšením
sám mistr Goethe, přijav zaslaný exemplářa
dav se o snahách mladé literatury české po-
učiti, vyslovil Macháčkovi uznalost svoji zvlášt-
ním listem.
Aby napomohl společenským zábavám če-
ským, sebral Macháček zásobu básní k dekla-
macím a přimnoživ nevlastní skladby tyto ně-
kolika vlastními plody, vydal r. 1823 »Kraso-
řečníka«, v němž otištěno vše, co tehdy
příhodného, obzvláště z oboru výpravného
vlasteneckého, po ruce bylo. Nejvíce básní po-
skytli tu J. J. Marek, Šafařík, Čelakovský
Jungmann, Hereog, Kollar, Šnajdr, Kliepera,
Štěpnička, Tomsa.
Téhož roku opatřil Macháček překlad Ca
stelliova textu k Weiglově opeře »Rodina švý-
carská«. Mnoho let před tím nebyla žádná opera
v jazyku českém v Praze dávána. Nebylo tu
knihy, nebylo zpěváků a zvláště zpěvaček
češtiny znalých — bylo však, jako vždy v ná-
rodě českém, dosti hudebníků a jinak hudebně
vzdělaných osobností. Také „Macháček měl
značnou znalost hudební a miloval zpěv.
Macháčkův
Goethe
Macháček
Marek
Šafařík
Čelakovský Jungmann
Hereog
Kollar
Šnajdr
Klieper
Štěpnička
Tomsa
Ca
Weiglův
Kraso
Praha
24
article
V stálé snaze, aby nějaké slušné představení
operní pořídili, získali pražští ochotníci dvě mla-
distvé, nadaně pěvkyně, Kateřinu Kometoeu
(potomní Podhorskou) a Marii Šuleovu (potomní
choť Macháčkovu). Macháček s upravením textu
si přispíšíl a s Chmelenským všemožně Štěpán-
kovi k vypravení opery napomáhal. Pro ochot-
níky tím spíše opera ta se hodila, že se tam
zpěvy s přistupnějším recitativem a rozmluvou
střídají. Opera šťastně nastudována i dávala se
k radosti Pražanů dne 28. prosince 1823 od-
poledne ve stavovském divadle, zvláště k tomu
propůjčeném.
Divadlo bylo tehdy přeplněno. Nemalá zvě
davost, kterak to »ti Čecháčkové« vyvedou, při-
vábila i německé obecenstvo do divadla. A vý
sledek byl skvělý. Slyšme, kterak vyličuje dojem
představení Čelakovský
»I vyjde Emelina (Kometova), oko baví na
se obrácené, ucho rozslazené vnímá mateřské
zvuky, pod rouškou nebeské hudby a andělského
zpěvu. Každý v opojení, každý tleská v po-
chvalu, jen já tu stojím, rád bych tleskal, ra-
ději . . . . to bylo podivné kouzlo! Znám vás
nyní, slzy radosti! Nemajíc radost více místa
vnitř, slzami ven — ven sobě činila průchod
To byl oučinek tvůj, rozmílá mluvo naše ! To
byl oučinek lásky k tobě! — Viděl jsem již
mnohem pěknější opery, i zpěv krásný slyšel
jsem, ale mocnost zpěvu cizomluvného jen tak
jaksi povrchně překlouzla povždycky přes mou
hrud. Tenkráte to bylo jinak, a do smrti ne-
zapomenu na tu sladkosmutnou chvíli.«
Josef Jungmann píše příteli svému pro.
Kometoeu
Podhorská
Šuleův
Macháčkův
Macháček
Štěpán
Pražan
Čecháčková
Čelakovský
Jungmann
stavovský divadlo
I vyjít Emelina
25
article
Fr. Šírovi do Jičína: »Nemohu Vám vysloviti,
jak nás Rodina Švejearská všecky, okouzlila;
veliká část nás plakala radostí.« A J. J. Marel
svědčí: »I Němci, hned jak první části vy-
slechli, s podivením vyznali, že jim jest, ne
jakoby českou, dle obecného mínění tvrdou,
ale ohebnou, ke zpěvu stvořenou řeč vla s kou
slyšeli.«
Překladatel textu Macháček zvýšil, dojem
obecenstva zvláštní znělkou, jižto byl k poct
pěvkyně Kometové složil a v divadle rozdávat
dal. Účinek opery české byl pronikavý, libo-
zvučnost našeho jazyka protí všem předsudkům
František
Šír
Marel
Němec
Macháček
Jičín
26
article
německým prokázána, přístup hrám českým do
stavovského divadla, nešetrně zbraňovaný
usnadněn. Dlouho o české opeře se rokovalo
v obecenstvu a zvláště mezi spisovatelsívem,
sám Jungmann, vědeckými pracemi a učitelstvím
zaměstnaný, jal se překládati text k Mozarlově
opeře »Únos ze Serailu«, i vyzýval Šíra a Ant.
Marka, by podobně činili. Druhé představení
»Rodiny Švýcarské«, ještě skvělejší, dáváno dn
18. ledna 1824 a konány hned také zkoušky
k opeře nové, Cherubiniově »Vodaři«, též
textem Macháčkovým opatřené. Opera tato ná-
leží k výkonům obtížným a proto bývala na
německém divadle zřídka dávána. Avšak herci
a pěvci čeští překonali všechny obtíže a »Vodař«
po česku dáván dne 25. dubna 1824 za vše-
obecné pochvaly. Při tomto představení vydán
tiskem i text s titulem: »Vodař. Zpěvohra ve
třech jednáních. Z Bouillyho Les deux journěes
a G. F. Treitschke od S. K. Macháčka.« Opera
náležela pak na jevišti českém k nejoblibenějším
ibyl v ní, jak Chmelenský referoval, »od
hlavní osoby Vodáře až na nejmenší každý
dokonalým.«
V letních měsících — od sv. Jana Nep
do sv. Vácslava — české hry se nedávaly
i byly jaksi v náhradu pořádány koncérty
akademie, při nichž Macháček svou znalostí
hudební radil a pomáhal. Při jedné takové
akademii, dne 18. července 1824 na Barvířském
ostrově (Žofíně) dávané, upravil české texty pro
pěvce a přednášel sám Schillerova »Potápěče«
v překladu Markově. Tenkráte hrál také své
první variace na housle geniální, tehdy 17let,
Slavík.
Jungmann
Mozarlův
Šír
Macháčkův
F Treitschke
S K Macháček
Jan Nepa
svatý . Vácslav
Macháček
Schillerův
Žofín
stavovský divadlo
Bouilly Les
27
article
Když na podzim opět se brány divadla pro
české hry otevřely, přibývalo obecenstva a po-
čali na hry tyto znenáhla choditi i vysoei
hodnostové s purkrabím hrabětem Kolovratem
Libstejnským v čele. Český zpěv vábil jako
mocí kouzelnou. Macháček, jenž byl zatím
zkoušky pro gymnasijní učitelství vykonal a
soukromým vyučováním se vyživoval, pracoval
nepřetržitě o nových operách, dohotovil »Dona
Juana« a vydal jej r. 1825 tiskem. Na jevišt
dostala se však tato nesmrtelná opera Mozarlova
s chatrnějším texlem Stěpánkovým. Naprot
tomu přijal Štěpánek Macháčkův překlad Rossi-
niova »Lazebníka sevillského«, který dával se
slavně dne 2. února 1825. Jiná opera Rossi-
niova »Othello« dávána s přeloženým textem
Macháčkovým téhož roku dne 8. února. O účinku
léto zpěvohry psal Čelakovský:
»Vytržení, aspoň u nás lepších synů, bylo
veliké. Tak výborně ta opera provedena, jako
jsem jakživ ledva dvě německé viděl. A t
mnoho! Horlivost a láska se všude zmahá. Ja-
kýsi Binder, první tenorista v Praze (hlas jako
zvonek!), rozený Němec, představoval osobu Ro-
deriga, a sice tak dobře, že málo kde, a to
zlíží bylo pozorovati, že Němec zpívá. Arci
Kolovrat
Macháček
Juan
Štěpánek Macháčkův
Ross
Othello
Macháčkův
Čelakovský
Binder
Němec
Praha
28
article
Macháček si vzal velikou práci s jeho parte,
aby co nejměkčeji utvořil, jakož i sám zpěvee
nelitoval po mnohé noci, jen aby se Čechům
zachoval. Byl tentýž Binder jindy náš veliký
ance a odpůrce, ale nyní nemůže češtiny
její lahodnosti v zpěvu dostí vynachváliti. Naši
Němčouři se nad tím pozastavují, že prý
se opery v češtině lépe než v německém
dávají.«
Také překlad »Othella« vydal Macháček
tiskem v březnu 1826, ostatní texty jeho
operní zůstaly v rukopisech, jako Sirotčí
dům, Elisena, kněžna Volharská, kníže Raoul
nazván Modrovous, Vladimír kníže Novo-
gorodské, Faust, Cosí »fan tulte«. Při těchto
pracích prospíválo Macháčkoví nevšední vzdě-
lání hudební, i vyvaroval se všeliké tvrdosti,
která by ve zpěvu překážela, takže jeho texly
obecné výhlášeny za lahodné a zpěvné.
V »Čechoslovanu« r. 1825 napsal referent
(Chmelenský ?), že »Macháček zvláštní schopnost
ve spojování či lépe řečeno ve splynutí každé
slabiky s výrazem a trváním hudebním ve své
moci má, takže by jedva hudebnímu skladateli
možná bylo v zadaněln úkolu těchto vlastností
lépe setřiti.«
Touto zpěvnoslí texlů bylo k zálibě české
opery vydatně napomoženo. Macháček počínal
si u překládání dosti volně: přeměňoval, při-
dával a ubíral dle potřeby, aby jednak poža-
davkům hudebním, jednak domácím reprodu-
písně jeho, k nimz
centům vyhověl. Také četné
Škroup, Koželuh,
průvod skládali Tomášek,
Macháček
Čecho
Němčour
Othello
Volharská
Raoul
Faust
Cosit
Škroup
Koželuh
Tomášek
Vladimíra kníže Nova