1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 22. ze dne 23. ledna 1908.
6
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Průmyslová jedniota štyršká.
Ze Št. Hradce, 22. ledna. (K. k.) Zdejší odbor
průmyslové jednoty měl dnes hlavní schůzi za před-
sednictví velkoprůmyslníka Dettelbacha, jenžv
řeči o všeobecné situaci průmyslu prohlásil skonco-
vané vyrovnání s Uhrami za příznivého činitele, kterým
však neodčiní se ztráty, způsobené průmyslu obec-
ným volebním právem říšským. Kom. rada Vetter
problásil, že průmysl nesmí se uzavírati sociálně-
politickým požadavkům a musí usilovat, aby vzni-
kající břemena udržela se v úzkých mezích.
Otázka kartelových zákonů bude míti nemalý
význam pro rakouský průmysl. Bude nucen vyna-
snažiti se ze vší síly, aby zabránil zrušení kartelů,
poněvadž jich tvoření je životní otázkou rakouského
průmyslu. Řečník přimlouval se za sjednocení všech
průmyslových organisací.
Schválena resoluce, v níž žádají se zemšt
poslanci štyrští, aby se vynasnažili o reformu štyr-
ského vodního zákona v rámci nynějšího zákona
říšského, tak aby upraveno bylo využitkování pří-
rodních vodních sil alpských zemí ku prospěchu prů-
myslu a zemědělstvl
Dettelbach
Vetter
Hradec
Uhry
7
article
Postátňování drah.
Z Vídně, 22. ledna. »W. Allg. Zlg.« oznamuje
V parlamentních kruzích se proslýchá, že zabájeno
bude jednání o postátnění některých drah nejspíše
teprve v únoru.
Z Vídně, 22. ledna. (»N. Fr. Pr.«) V únoru bud
se vyjednávati o postátnění společnosti státní dráhy
jednání však bude velice obtížné, poněvadž dosud
trvají velké rozdíly mezi stanoviskem společnosti
státní správy železniční.
Tarifní proces alpské báňské společnosti.
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Ve veřejném ústním
revisním líčení civilní senát nejvyššího soudu roz-
bodoval dnes v poslední instanci o tarifním procesu
alpské báňské společnosti proti ministerstvu železnic.
Po celohodinně poradě nejvyšší soud zamítl re-
visi a odsoudil společnost k zaplacení útrat.
Jednání o obchodní smlouvu se Srbskem.
Z Vídně, 22. ledna. V ministerstvu zahraničních
záležitosti koná se zejtra opětně porada o obchodní
smlouvě se Srbskem. O celních otázkách nebylo doposud
dosaženo dohody, neboť srbská vláda nechce ustou-
piti takovou měrou, jak Rakousko žádá.
W Allg
Vídeň
Francie
Srbsko
Rakousko
8
article
Nové vapony pro uhorské dráhy.
Z Pešti, 22. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Uherské státn
dráby objednají v nejbližší době 800 osobních vozů.
Poněvadž tuzemské továrny nebyly by s to dodati
do určité doby všechny tyto vozy, jest pravděpodobno,
že bude část jich objednána v cizině. Také loko-
motivy, jež taktéž budou objednány, budou pořízeny
v Předlitavsku.
Finanční poměry americké.
Z Boise (Tdaho), 22. ledna. (K. k.) Capital State
Bank of Idaho Limited zastavila platy. Deposita činí
milion dol arů.
st. Z Pešli, 22. ledna. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 4000 q o 5 hal.
levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská
79 kg K 13.05, 77 kg K 12.85, 75 k
K 12.55 stará, stolno-bělehradská 77.5 k
K 12.75, pešťská 74 kg K 11.80 žlutá, skladní
75 kg K 12.40; žito (— 5 až 10 h) K 10.70
až 10.80; oves K 8.20 až 8.35; ječmen
K 7.40 až 7.70; kukuřice nová K 6 7
až 6.80; vojtěška K 55.—; jetelov
semeno (mdlé) K 72—75.
Terminový obchod byl klidný.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 12.60, na říjen K 10.60; žito na duben
K 10 80, na říjen 9.11; oves na dubenK
8.22; kukuřice na květen K 6.99; řepka
na srpen K 16.20.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny
Počasí mírně.
Z Liverpoolu, 22. ledna. 4 h. 10 m. (K. k.
Obrat 10.000 zoků. Denní dovoz ——. — Dodávky
na leden 6.07, na leden-únor 6.07, na únor-březen
6.07, na březen-duben 6.08, na dubens květen 6.07,
na květen-červen 6.07, na červen-červenec 6.05, n
červenec-srpen 6.—, na srpen-září 5.89, na září-říjen
5.74, na říjen-listopad 5.63, na listopad-prosinec 5 .61
Tenderz —. Smýšlení stálé.
Z Londýna, 22. ledna. (K. k.) Trh plodinový
Smýšlení většinou klidné, ceny nezměněny. Uherská
mouka 40 š., řepkový olej na leden, únor 32s
Dovoz pšenice 30.000, ječmene 30.000, ovsa 20.000
Počasí: zamračené.
Platil
Pešť
Francie
Předlitavsko
Bois
K 12.75
Liverpool
Londýn
Bank of Idaho Limited
kg
zok
9
article
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne)
Z Nového Yorku, 22. ledna. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy uhájené.
Obrat akcii 730.000 (980.000).
Union Pacilie 124.25 (124.—).
Kanada Paeifle 148.50 (148.25).
United States Steel Corporman 291/2 (29 /%
Baltimore and Ohio 87.— (87.50).
Káva.
22. ledna 21. ledne
Rlo čis. 7. . . . . . . 6.25 61
na leden . . . . . . .
na březen . . . . . . 6.10
6.05
Culr.
22. ledna. 21. ledn
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.36 3.36.
Tuky Western Steam . . 8.15 8.25
Tuky známka Wileox . . 8.30 8.45
Z Nového Yorku, 22. ledna. (Obilní bursa.
Smýštení obilní bursy pevné.
Pšenice.
22. ledna 21. ledna
rr
pohotová . . . . . . . 106.25 106.75
na květen . . . . . . 110.25.
110 75
na červenec . . . . . . 105.75 105.75
net
Paeifle
Cukr
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
Union Pacilie 124.25
Steel Corporman 291 / 2
Musa
Tuka western Steam
rlův
61 na leden
Culr
Tuka známka Wileox
Z Nový York
10
article
Kukuřiee
Kukuřiee
o 22. ledna 21. ledna
na květen . . . . . . 70% 701/
na červenec . . . . . . 69.25 6872
na září . . . . . . . .
Petrolej i
22. ledna 21. ledna
10.90 10.90
naínovaný, kesonový .
nalnovaný Standard White 8.75 8.75
Kovy.
22. ledna 21. ledna
M. . . . 13.75 14.— 13.75 14.—
. . . . . 27.30 27.60 27.621/2 27.87
železo čís. 2. . 18.— 18.— 18.— —
Bavlna,
Z Nov. Yorku, 22. ledna. (Bavlnářská bursa.
Bavlnový trh byl po zahájení na lepší zprávy
z Liverpoolu vyšší, později se úhradami vzpružil
konečné však byl likvidacemi oslaben. Závěr by
sotva stálý.
22. ledna 21. ledna 20. ledn
pohotová . . . . 12.10 12.10 12.25
na ledeu . . . . 11.26 11.20 11.41
na březen. . . . 11.37 11.33 11.58
na květen . . . . 11.48 11.44 11.63
Zivěrečné smýšlení sotva stálé.
Z Nového Orleanu, 22. ledna.
Na loder
11.83 11.79), na březen 11.67 (11.62).
York
Liverpool
Nový Orlean
white 8.75
12.10
11.20
11.33
na květen
11.44
11.63 Zivěrečný smýšlený
11
article
Uhelná konjunktura a dělnické
mzdy.
Uhelná konjunktura a dělnické
mzdy.
nbslese
elemal
Vídeňské listy přinesly první data, z kte-
rých lze si učiniti aspoň přibližný obraz o stavu
uhelného průmyslu v r. 1907. Data dosud uve-
řejněná (patrně dle údajů závodních) udávají
těžbu, počet dělnictva i obnos mzdy. Dle toho
bylo v kamenouhelném revíru ostravsko-karvín-
ském vytěženo v r. 1907 okrouhle 69.78 mil. g
proti 68.87 mil. v r. 1906; počet dělníků stoupl
z 34.771 v roce 1906 na 35.500 v r. 1907a
mzda z 30.8 mil. K na 34 mil. Dle zpráv, uve-
řejněných minulého roku, obnášela mzda v roce
1906 vskutku o něco více, totiž 31.7 mil. K.
s nimiž bude zde též počítáno. Z těchto dat dají
se učiniti zajímavé konkluse o tom, mnoho-li
mělo dělnictvo z vysokých cen uhlí; vztahují
se ovšem jen na jeden uhelný revír, že však na
revír ten připadá polovina veškeré kamenouhelné
těžby v Rakousku, bude obraz z nich odvozený
zajisté nevalně se lišiti od poměrů celkových.
Rakousko
12
article
Průměrná výkonnost jednoho dělníka byla sko-
rem stejná, úbytek oproti r. 1906 obnosem 15a
za rok 1907 má původ zajisté v té okolnosti, že
v roce tom nastal nedostatek dopravních pro-
středků, který těžbu zdržoval, takže dělnictv
musilo býti více užíváno ku pracím neproduktiv-
ním (budování, čištění atd.), nežli roku minu-
lého. Přiznává to sama svrchu uvedená zpráva
pravíc, že ostravský revír pro nedostatek doprav-
ních prostředků musil zůstati pozadu s těžbou
přes větší poptávku. Proto lze důvodně pokládati
výkonnost dělníka za stejnou, jako roku minu-
lého i lze tedy mzdy srovnávati bez další re-
dukce na stejnou basí výkonnosti, a
13
article
Výdělek jednoho dělníka v revíru obnášel
dle uvedených dat tedy průměrně
v roce 1906 . . . . 911 K
v roce 1907 . . . . 957 K;
stouply tedy mzdy oproti roku minulému o 10.7
proc., což by za poměrů jinak nezměněných
bylo zvýšení veliké. Bohužel právě tato prae-
missa pro posuzování chybí, právě v posledním
roce nastalo nadobyčejné zvýšení cen všech ži-
votních potřeb, a tu číselná hodnota mzdy ni-
kterak neosvětluje, zda se postavení dělnika
zlepšilo či zhoršilo; jest třeba stanoviti, zda
se jeho životní míra zvýšila, nebo jinak řečeno,
měřiti jeho mzdu cenou životních potřeb, jež
z ni hraditi musí. Je pochopitelno, že výpočet
takový nemůže býti nikdy přesným, už poměry
drahotní zamy nejsou v celém okrsku úplně stejné,
též dělnictvo nežije stejným způsobem. Jest
nutno zkonstruovati imaginérní domácnost prů-
měrného dělníka, a to lze učiniti jen na základě
dat, sebraných z celého revíru o živobytí dělni-
ctva jeho.
V tom bude nám velkou a cennou pomůck u
důkladná statistická práce nedávno vydaná mini
sterstvem orby „Arbeiterverhältnisse im Ostrau-
Karwiner Steinkohlenrevier“. Bohužel, že kniha
ta po rakouském způsobu byla vydána teprve.
když její data pozbyla aktuálnosti — jeť pod-
kladem jejím rok 1902. Následkem toho nelze
užiti pro naši úvahu cen tam uvedených, a bude
nutno nahraditi je daty novějšími, získanými
soukromými informacemi.
Karwiner Kurier
14
article
Jak z přehledů zmíněné publikace vypočí
tati lze, zaplatilo r. 1902 32.513 dělníků mě-
síčně za byt 109.552 K, takže průměrně plati
jeden vydělávající dělník tehdy 3.40 K měsíčně
za byt. Od té doby nastalo značné zvýšení can
bytů; i když nepřezíráme, že 1/4 z uvedeného
počtu dělníků měla byty závodní, jichž ceny ne-
valně stouply, můžeme dobře počítati do roku
1906 zvýšení o 5 a pro rok 1907 o dalších
5%, tedy pro rok 1906: 3.55 K a pro r. 1907:
3.75 K za byt průměrně na dělníka, což činí
ročně pro r. 1906: 42.60 K a pro r. 1907:
Co se týká spotřeby potravin, je ovšem
velmi nesnadno určiti přesnou kvolu na osobu,
tím spíš, že z vyplacené mzdy musí živitise
nejen dělník sám, nýbrž i jeho příslušníci ro-
dinní, pokud sami nevydělávají. Mnoho-li „žive-
ných“ osob připadá na 1 vydělávající, o tom
poskytuje dostatečně spolehlivá data statistika
bratrských pokladen. Dle oficiální publikace při-
padlo v r. 1902 na 167.036 aktivních členů —
tedy vydělávajících — 532.320 žen a dětí, po-
kud sami nevydělávají (do 14 let), tedy na jed-
noho vydělávajícího 3.2 „živených“, Dle tohoto
poměru musilo na Ostravsku v roce 1907 z hor-
nické mzdy 34 mil. K živiti se nepřímo 113.600
lidí. Pro rodinu 4člennou zmíněná ministerská
zpráva schemat výdajů domácnosti neuvádí, má
jen příklad 2členné domácnosti a to ještě ne-
úplný; souvisí to s tím, že dělnictvo z pravidla
nemá přehledu o svých výdajích. Přes to lze
přikladu toho užiti, uvážíme-li, že naše 4členná
rodina z pravidla skládá se z dvou dospělých
a 2 dětí, na něž náklad rovná se asi polovině
výdaje na dospělou osobu, a doplníme-li údaje
úřadní položkami, které v nich chybí. Dotyčný
dělník měl totiž malé hospodářství, a výnos jeho
(brambory, zeleninu, mléko) nezapočetl, S tě-
mito korekturami dostaneme následující dataa
Ostravsko
15
article
Rozpočet, uvedený v ministerské publikaci, vy-
žaduje na stravu ročně 579 K pro dvě osoby.
připočteme-li toboto obnosu na děti, dále byo
obnosem 40.80 K a na ostatní potřeby jen 100
korun, dostaneme celkový výdaj 865 K. V roce
1906 bude obnášeti výdaj při stejné spotřebě.
dosadíme-li do počtu ceny za rok 1906 (průmě-
rem) 892 K, dosadíme-li však ceny roku 1907.
dostaneme obnos 988 K. Přiklad zde uvedený
ovšem není bezvadný; lze proti němu nami-
tati, že počátečný rozpočet (1902) neni rozpočet
průměrného dělníka, nýbrž lepšího.
Námitka ta není zhola neoprávněna, výdaj
průměrného dělníka bude o něco menší, takže
v roce 1907 nepřesáhne výdělek svrchu vypočí-
taný, avšak pro naše účely má příklad ten zase
tu výhodu, že z něho aspoň proporciálně lze
zjistiti zdražení životních potřeb dělníkových,
poněvadž lihoviny v rozpočtu tom mají položku
tolíko 93.52 K, kdežto u průměrného dělník
z ostravském revíru, kde kořaleční mor straš-
K Přiklad
16
article
(Z kruhů odhorných.)
17
article
Obehod -
Obehod -
livě zuří, položka ta jest ve skutečnosti mnohen
větší.
Z uvedených čísel vidíme, že výdaj na do-
mácnost dělnickou zdražil se o 96 K v r. 1907
oproti minulému roku, čili o plných 10.87
a toto poměrné číslo má význam i pro domáe-
nosti méně nákladné. i
Srovnáním tohoto fakta se zvýšením mzdy
v roce 1907 vychází na jevo, že přes 107% zvý-
šení mzdy celkové postavení dělníka se nepo-
lepšilo, on svou práci, měříme-li životními
potřebami, neprodal, resp. nemohl prodati dráže,
nežli minulého roku. V tom směru tedy mu ny-
nější vysoká konjunktura uhelná nopřinesla
zisku, leda minimálního: získal při ní jen to,
že pro nedostatek pracovních sil měl jistotu, že
nalezne práci vždy a byl zbaven jen mučivé ne-
jistoty let špatného obchodu, zda — ztratí-li
práci — podaří se mu nalézti zaměstnání na
jiném závodě. Ostravským uhlokopům přinesl
dobrý stav uholného obchodu i jakési stabiliso-
vání nynějších mezdních poměrů; bylať mezi
nimi a majiteli dolů v létě ujednána jistá prů-
měrná mzda na dobu dvou let; ovšem ujednánt
to v dobách převratu by dělnietvo uchránilo před
zhoršením jen do jisté míry: jeť ujednána prů-
měrná mzda na směnu, počet pracovních dnů
však není nijak stanoven, a tak může býti
efekt ujednání zmařen vkládáním obávanýeh
„feieršichet“, omezením dnů pracovních; v ta-
kových případech je vždy snahou dělníka zí-
skati dosavadní výdělek a tak vzrůstá výkon-
nest, aniž by v stejném poměru stoupala mzda.
což rovná se fakticky klesnutí mzdy.
18
article
Přihlédněme ještě, jaký vliv má stoup
nuti mzdy dělnické skutečně na ceny
uhlí, zda jest kutečně tak velký, jak prohla-
šují zprávy obchodníků s uhlím.
Při těžbě 68.87 mil. q v roce 1906
31.7 mil. K mzdy obnášela kvota mzdy na 1q
45.8 h a r. 1907 při 6978 mil. q těžby
34 mil. K mzdy 48.7 h čili okrouhleo
3 hal. na 1 q více, cena uhlí stoupla však
o obnos desetinásobný proti předešlému
roku. Z toho nejlépe viděti, že výmluva na zvý-
šené mzdy dělnické nemá dostatečného pod-
kladu. Avšak i uváděný důvod, že stoupla cena
potřebného materiálu nemá tak velký vliv ve
skutečnosti na ceny uhelné, jaký se mu přípi-
suje. Z potřebného materiálu je pro dolování
nejdůležitějším dříví. To ovšem stouplo v ceně
ohromné; přes to nenl vliv tohoto zvýšení přílis
veliký, poněvadž bylo z velké části vyváženo
úspornější spotřebou, jednak že skutečně více
spořeno, jednak že vzhledem ku panujícím vy-
sokým cenám více využito bylo starého, už upo-
třebeného dřeva, konečně i tím, že docilena
úspora rychlejším dobýváním, nebo změnou me-
thody dobývací (na př. zavedením štěnování
místo rubání pillřového, které má v zápětí větší
spotřebu dříví). Zvýšení nákladu na ostatní ma-
teriál bylo z největší části vyváženo buď úspo-
rami nebo snížením kvoty ostatních nákladů re-
žijních, připadající na 1 q uhlí, poněvadž je
mnoho výdajů, které nestoupají skorem vůbee
(úřadnické platy, administrativní výdaje) nebo
aspoň mnohem pomaleji (náklady na zařízení
pohon strojní atd.) nežli těžba.
19
article
Právě proto nelze odhadovati zvýšení ná-
kladu mimo mzdy na 1 q uhlí na více jak 1 h;
započteme-li náklad ten pro rok 1906 obnosem
24 h a pro rok 1907 25 h. nepřijdeme jistě
odhadem svým pod náklad skutečný. Dle této
úvahy výrobní cena 1 q černého uhlí nestoupla
v ostravském revíru o víc jak 4 h za minulý
rok a proto vykládati ohromné zvýšení cen uhll
vzrostem jeho výrobní ceny není jistě správné,
a počítá výklad ten rozhodně s tím, že široké
veřejnosti je hornictví tajemným podnikáním,
o němž má náhledy mnohdy velmi dobrodružné
a o němž přijme s vírou i zprávy, jimž by se
u jiných odvětví výrobních vysmála.
Začali jsme počítati, mnoho-li as čini
náklad na výrobní jednotku. Přihlědněme ještě
ku přibližnému zisku podnikatelů. Bojíme se.
že narazíme při tom na pevně zakořeněný názor
o báječných ziseích uhlobaronů. Je to vůbee
mlhavé slovo »uhlobaron« — je to podnikate
nebo velkoobchodník s uhlím? Veřejnost připi-
suje je spíše prvnímu, třebas více patřil dru-
hému. Největší zisk z nynější konjunktury
shrábl rozhodně obchodník a ne podnikatel
jeť u nás uhelný velkoobchod vlastně mono-
polem několika málo obchodníků. Přímý styk
mezi závodem a konsumentem omezuje se na
nepatrný zlomek celého obchodu, velkoobchod-
ník pak má dlouholeté závěry na dodávky
tak se může státi, že v cenách docílených zá-
vody dobrá konjunktura obráží se měrou velmi
seslabenou, byly-li totiž závěry učiněny na léta
v době, kdy nikdo ji ještě netušil.
20
article
Toť případ, který nastal pro většinu závodů
ostravsko-karvínského revíru. A ještě jednu při-
pomínku tomu, komu se budou zdáti průměrně
vyzlskané obnosy dole uvedené neuvěřitelnými
vzhledem k cenám prodeje ve městech: neza-
pomeňme, že při uhlí rostoucí vzdáleností místa
spotřeby od dolů roste rapidně v konečné ceně
kvota na náklady dopravní. K vysvětlení postač
přiklad ze zprávy obchodní komory brněnské;
vagon uhlí, které stálo (ve velkém) v Ostravě
97 K, stojí na nádraží přerovském již 133.8K
brněnském 156 K a vídeňském dokonce 169.60 k
V roce 1906 docileno tedy dle úřadní pu-
blikace v ostravsko-karvínském revíru průměrně
za 1 q uhli obnosu 91.2 hal.; v roce 1901,
kdy bylo podobné vzepjetí cen jako letos, do-
eileno zvýšení oproti 1900 o 6.5 hal. Počl-
tejme, bychom nepřecenili, též pro rok 1907
jen podobné zvýšení. Dle toho dostal podnikatel
za 1 q uhlí:
r. 1906 1907
. . 91. 2 hal. 97 .7 hal
celkem .
po srážce nákladů na mzdy 45 8 » 48 7
. 24.0 » 25.0
jiných. . . . .
zbývá zisk . . 21.4 bal. 24.0 hal.
Stoupl tedy okrouhle o 21% hal, suma to malá.
ale při těžbě 69 78 mil. q znamená celkové
zvýšení získu o 2,009.000 K. Ježto zisk dlle
Ostrava
obchodní komora
bal
21
article
našeho počtu obnášel r. 1906 asi 14,738. 000 K
vzrostl za rok 1907 o 1352 proe.
Zisk sám v poměru k investovanému kapi
tálu a k risiku podniku není nadpřílišný, třebas
suma 16,700.000 K na první pohled bouří žluč
proti »uhlobaronům«, avšak horní číslice uka-
zují smutnou pravdu, že zisk z vysoké kon
junktury uhelné skutečný vyplynul především
velkoobchodu s uhlím, kterému se dostalo Iviho
podilu, ostatek ponechal si podnikatel a na děl
nietvo zbylo jen tolik, aby mohlo žíti aspoř
stejnou měrou jako dosud. *)
Z krliů peněžnícli. (22. ledna) Praha. Na dnešn
burse nedošlo v žádném směru k závěrkám a podá-
váno pouze za akcie: První české tov, na orient
cukrov. K 250.—, „Merkuru“, směn, akc. spol., K
601.—, První pražské zastavárny K 460.—, Prvn
české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolinské tov
kávov. náhražků K 650.—, pivovaru v Česk. Budě-
jovicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—
České banky „Union“ K 238.—, České spol. pro
prům, cukerní K 151.—, strojírny Daňkovy K 463. 50
Pražské úvěrmí banky K 526.—, Hospod. úvěrní ban-
ky K 381.—, České prům banky K 414.—, Podolská
cementárny K 200.—, Zajišťovací banky K 1.40.—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně
K 420—, První Českomoravské strojírny K 850.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 449.— peníze.
Vídeň. Zlepšení mezinárodního peněžního trhu
a očekávání, že zejtra bude snížena v Anglii úroková
míra, způsobilo na začáteční burse přívětivější ná-
ladu. Obchod však nebyl příliš oživený. Spekulace
byla zdrželivá následkem nepříznivých zpráv z Nov.
Kolinský
Daňkův
Praha
Buda
Kolín
Vídeň
Anglie
akciový . společenský
Prvn český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
Český průmyslový banka
22
article
Yorku. Dobrou poptávku měly akcie zbrojovek, které
získaly pověstmi o cizozemských objednávkách. Akcie
zbrojovek a hirtenberské zase stouply, zájem byl
také pro akcie státní dráhy. Kreditky a ruské papíry
se upevnily, alpinky trpěly zprávami o stavu ameri-
ckého železářského trhu. Na polední burse byl ob-
chod velmi pevný, zvláště když z Berlína ohlášeno,
že také tam k větší činnosti nedošlo. Kreditky, akcie
státní dráhy a alpinky se upevnily. Ve šraňku jenom
jednotlivé papíry měly zájem. Zbrojovky a hirten-
berské stouply, také jednotlivé uhelnodolné, jakož
i západočeské se zlepšily. Akcie obou, ústavů pro
železniční dopravu, jakož i akcie Škodovy, byly
rovněž pevné. Trh k ukládání pevný, valuty slabší
Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 4/2a %.
Berlín. Na vývin kursů v průběhu dnešním
neměla očividně zlepšená situace na trhu peněz žád-
ného prospěšného vlivu. Obchod u většiny dividen-
dových papirů až do konce bursy pohyboval se v me-
zích velmi malých a i ve skupině hodnoť rusk och
nedocáhly obcaty v rentách a jiných půjčkách vče-
rejčího rozsahu. Rovněž kursy poslěze jmenovaných
titrů nedocílily toho zlepšení jak tomu bylo včera.
V poslední chvíli došlo k realisacím téměř ve všech
skupinách na zprávy o nových insolvencích v Ame-
rice, které, ač dosud nezaručeny, přece jen nutí k nej-
větší opatmosti. Snížené kursy vykazují zejména
průmyslové hodnoty a papíry kasovní. Soukromy
diskont 414%. Americké titry až o 225 nižší
Slanovicko pojižfoven k pensijnímu pojišťování.
Škodův
York
Berlín
ame
23
article
Jak známe, připouští zákon o pensijním pojišťování
soukromého úřadnictva také náhradní smlouvy po-
jiťovaci, resp. pojišťování u náhradních ústavý
Některé pojišťovací společnosti rozvinuly na základě
toho čilou akvisiční činnost v tom směru a uzavřely
různé předběžné smlouvy s průmyslníky a obchod-
níky, které měly býti definitivně potvrzeny až po
vydání prováděcích nařízení. V posledních dnech
konána byla schůze zástupců velkých rakouských
pojišťovacích společností, ve které se ukázalo, že
ony společnosti, které chtěly se zabývati uzavíráním
náhradních pojišťovacích smluv, toto stanovisko zno-
vu opustily a že nebudou prozatím žádných tako-
vých smluv uzavírati. Ve schůzi bylo poukázáno na
to, že dle návrhu prováděcích nařízení jest otázkou,
zda budou společnosti pojišťovací s to, aby náhradní
smlouvy uzavíraly a zda obdrží uznání vlády. Spo-
lečnosti budou asi přebírati pouze pojišťování nad-
lepšovaci, jdoucí nad zákonem stanovenou míru po-
žitků pojištění.
zn
Kartel strojiren. U všech českýchi strojíren jes
v posledních týdnech příliv nových objednávek znač-
ný, mnohem větší než v tuto dobu bývá. Jak se zdá,
souvisí tento zjev s uzavřením kartelu strojíren. Ob
jednavatelé trvají totiž namnoze na dřívějších ce-
nách a pospíchají, aby přijali nabídky továren dříve.
než uslanovení kartelu nabudou platnosti. Tak vy-
světlují si v interesovaných kruzích silný příliv ob-
jednávek. Zda nenastane pak jistá stagnace, po pří-
padě pokles objednávek, nutno ovšem vyčkati.
spo
24
article
Česká banka v Praze počala právě s rozesílá ním
svých akcil. Akcie tyto odchylují se od obvyklé
formy a jsou návrhem a prací umělce grafika p. Vojt.
Preissiga. Originální jeho návrh došel pečlivého pro-
vedení českou grafickou společnosti „Unil“ a har-
monie barev i ladně formy ornamentů dávají akcii
příjemný vzhled. Písmo je k tomu zvláště kreslene.
V podtisku akcie je viděti země koruny české jako
korunu síromu, jehož kladská větev odumřela. Strom
sám zapouští pevně kořeny v odznaku České banky,
který je originální svojí jednoduchoptí a ladnosti (troj-
hranná pečeť). Již v nejbližších dnech budou akcie
vyloženy ve výkladcích České banky v nárožním
domě „u Stýblů“ na Václavském náměstí č. 32.
Preissig
Stýblo
Praha
Václavský náměstí
Český banka
nárožní dům
25
article
O úpravě technického pokurnictví podala Če-
ská chemická společnost pro vědu a
průmysl v Praze dobrozdání, z něhož vy-
jímáme: Společnost nedoporučuje zříditi jeden velký
ústřední ústav výzkumný a zkušební. Ústav takový.
měl-li by býti ku prospěchu průmyslu i průmyslo-
vého bádání vědeckého, musil by býti ve stálém
a čilém styku s veškerými odvětvími průmyslu. Po-
něvadž však tato různá odvětví průmyslová nikde ne-
jsou koncentrována na jediném místě, nýbrž oby-
čejně jedno nebo několik jich převládá v určilém
kraji nebo zemi, byl by styk jejich s centrálním
ústavem značně stížen, zvláště při oněch odvětvích.
která nejsou zastoupena v blízkém okolí ústavu
ústředního. Že tento úzký styk jest nadmíru důležitý
a žádoucí, dokazuje okolnost, že v Čechách byly
zřízeny speciální odborné školy na místech dotyč-
ného průmyslu. Tento úzký styk s praxí průmyslo-
vou musily by míti i ústavy výzkumné. Aby se toho
docílilo při ústavu centrálním, bylo by na př. nutno
při něm pořídti nákladné objekty pokusné (jaío
různé stroje a pod.) a dále bylo by nezbytno získati
pro jednotlivá odvětví průmyslová veliký počet od-
borníků dokonale prakticky i theoreticky kvalifiko-
vaných. Tyto zvýšené náklady by odpadly při po-
kusných úslavech pro jednotlivá odvětví, když by
zřízeny byly ve střediscích dolyčného průmyslu
Měl-li by pak ústřední ústav výzkumný a pokusný
sloužiti též účelům vyučovacím, odnímal by materiál
a poškozoval takto příslušné odborné školy vysoké
Praha
Čechy
26
article
*) Dopřáváme rádi místa — již v zájmu tříbení
názorů v tak důležité věci — odůvodněnému hlasu
váženého odborníka, třebas bychom s ním, zejména
pokud jde o výpočet podnikatelského zisku majitelo
dolů, nemohli plně souhlasiti. Pan antor — zdá se
— přítiž přeceňuje význam průměrů statistick ých,
nota bene tak zdaleka jen příbližných, jaké lze kon-
struovati v přítomném případě. Kolik z tohoto prů-
měru výjimek a jak křiklavých ! Stačí se podivati jen
na několik číslic dividendových, a to akc. společnosti
proti jednotlivcům jsou v nejedné nevýhodě! Co do
závěru, v němž rozvrhuje výtěžky zdražení cen na
hlavní zúčastněné činitele, nelze panu autoru nepři-
svědčiti. Zároveň je však jasno, že za tohoto vývoje
poměrů podnikatelských a tržebních je čím dále, tím
méně možno, aby tak nezbytný předmět k dnešnímu
živobytí lidstva, jako uhlí, byl co do těžby a odbytu
svého ovládán hledisky výlučně soukromohospodát
Poz n. re d.
skými.
27
article
i střední. Vzhledem k těmlo okolnosťem nepocítilo
dosud ani Německo, kde přece průmysl jest na vy
sokém stupni a těší se všestranné podpole se strany
státu, potřeby zříditi jeden jediný centrální ústav
výzkumný a pokusný. Jest ostatně prokázáno, že
ani ústřední ústavy zkušební určitého druhu nesla-
čily skutečným potřebám praxe. Tak na př. musilo
býti zřízeno technologické museum při obch. a živn.
komoře v Praze vedle technologického musea ve Víd-
ni, zkušební stanice při zemědělských radách v Praze
a v Brně vedle pokusného ústavu a p. Mimo to byl
by administrativa tohoto rozsáhlého centrálníhe
úslavu tak těžkopádná a zdlouhavá, že sotva by vy-
hovovala naléhavým potřebám praxe průmyslové.
Německo
Praha
Víd
Brno
28
article
Za to tím vřeleji přimlouvá se Společnost za zřízení
pokusných a výzkumných stanic, toliko jednotlivým
odvětvím průmyslovým věnovaných a event. zříze-
ných ve střediskách dotyčných průmyslů. Při tom
by se doporučovalo zříditi nově pokusné a vý-
zkumné ústavy zvláště pro ta odvětví průmyslová,
která docud takových ústavů nemají. Pro ona odvětví,
pro něž již podobné ústavy byly buď státem nebo
spolky nebo soukromníky založeny a platně působí,
nebuďtež zřizovány nové, nýbrž tyto trvající výzkum-
né ústavy řádným způsobem vypraveny, doplněnya
sestátněny.
Surtaxa. Dnes koná se schůze rakouského od-
boru Spolku rafinerií, na které má býti provedena
vnitřní úprava surtaxy prostého vývozu cukru de
Uher, který nyní byl prováděcím nařízením mini-
storstva financí rozdělen na jednotlivé rafinerie, Změ-
na platných dohod o surtaxe, v kartelní smlouvě
stanovených, zamýšlena není. Kartelní smlouva uza-
vřena jest na dvě léta a může býti mlčky o rok pro-
dloužena a to se též letos asi stane. Dohoda o sur-
taxe uzavřena jesť však pouze na r. 1907/8 a bude
se jednati asi o to, aby byla prodloužena o rok, resp
by uvedena byla v soulad s ustanovením vyrovnací
dohody, které vztahuje se na rok kalendářní a níkoli
kampaňový.
jít Uher
Zma
29
article
Převod knihovních dluhů a starobní pojišťovánl.
Pod tímto názvem vydala Ústřední jednota českých
hospodářských společenstev v král. českém spolu
se „Zemědělskými Listy“ dobrou populární brožuru
z pém Václava Kroupy, jež se zasílá interesen-
tům zdarma. Brožura má za účel rozšířiti známost
o tom, jak rolník může se snadno zbaviti físnivých
knihovních dluhů a přeměniti je ve dluhy s nížšími
úroky, nevypověditelné a umořovatelné. Tím, že bude
platit rolník méně úroků, získá každorožně určitou
sumu peněz, kterou nechť obrátí na starobní poji-
štění. Bude tedy zdarma pojištěn pro stáří a palčivá
otázka výměnkářská bude rozřešena. Jakým způso-
hem se to může státi, a tom pojednává řečená bro-
žura, v níž zvláště obracíme pozornost na články
„Jak možno nejsnáze se vydlužiti neb
konvertovati?“ a „Spojitost mezi kon-
versemi a starabním pojišťováním
Vývoz německých železáren. Jak oznamuje
„Kěln. Volksztg.“, rozšířil svaz oceláren dodací lhůtu
pro zahraniční obchody ze tří na šest měsíců a po-
skytuje tudíž na dále slevu z ceny 15 mk. za tunu
spotřeby polotovaru u všech zahraničních obchodů.
které během šesti měsíců jsou ukončeny
Cpolek rakonských továrníků obuvi. U příleži-
tosti 19. t. m. konané valné hromady Spolku rakou-
ských továrníků obuvi rozvinula se čilá rozprava
o namnoze pronášeném mínění, že nynější situace
trhu koži opravňuje ke snížení prodejních cen obuvi
Ve shromáždění bylo prohlášeno, že snížení ceny
nastale pouze u dvou druhů koží. Nelze proto očeká-
vati nijaké snížení cen obuvi, nýbrž spíše jich zvý-
Uvolnění cukru. Výbor sdružených rafinerií cu-
kru uvolnil ku prodeji na únor 6 proc. za cenu
711/4 K z továrny.
Kroupa
30
article
Rozmnožení stříbrných mincí v Německu. V pru
ském sněmu učinil ministr financí Rheinbaben pro-
hlášení, které agrárními kruhy bude dobře uvítáno.
Pravil, že při plném zachování zlaté měny považuje
za možno i záhodno, aby kvota stříbra na jednu hla-
vu byla zvýšena na 20 mk. Také nutno uznati, že
by bylo záhodno utvořiti minci mezi 20fen. a 50fen.
Zlepšení typu pětimarky jest obtížno, ministr však
nařídil pokračování v pokusech. — Zde znovu
zapomíná, že zvýšení oběhu stříbra by trhu kapitálá
nepomohlo. Zisk by měla jen říše, t. j. asi 150 mi
mk. při zvýšení oběhu o 300 mil. mk.
Londýnská ankce vlny. Předvčerejší zahajovací
sezení lednové aukce bylo dobře navštíveno a z-
vládla čilá soutěž. Z merinských docílily good com-
bining plné ceny z prosince, horší druhy byly o5
proc. levnější. Malé množství kříženeckých bylo pla-
ceno za prosincové ceny, střední kříženecké poklesly
až o 5 proc. Kapské viny byly nejjemnější mastn
placeny o 5 proc. výše, ostatní druhy až o 5 proe.
níže než v prosinci.
Pobočka Kruppových továren v Bukurešli. Spo-
lečnost Kruppova vyjednává s rumunskou vládo
v příčině zřízení pobočky v Bukurešti. Rumunská
vláda má dva závody, arsenál a továrnu na náboje.
jichž provozování děje se se ztrátou. Jedná se o le,
aby Krupp najal obě továrny na dobu 75 let a vy-
pravil je na pobočku, která by obstarávala zvláště
výzbroj rumunského dělostřeleotva a která by pře-
jimala i objednávky sousedních států.
Kruppův
Krupp
Německo
spo
Bukurešť
31
article
Výstava na plemenné býky a jalovice v Přerevt.
Hospodářský spolek kojetinsko-přerovský zařídí dne
10. března 1908 XXV. výstavu na plemenné býky
bernsko-hanácké zpojenou s výstavou jalovic v Pře-
rově.
Vystěhovalectví do zámořských zemi. Vrchní
inspektor jižní dráhy a přednosta generální agentury
v Terstu dr. ryt. Frey vydal právě „návrh rakouského
zákona v příčině vystěhovalectví do zámořských ze-
mí“. K návrhu přidána jest motivační zpráva. Pi-
satel klade váhu na hospodářskou stránku otázky,
kterou staví před policejní stanovisko a snaží se,
aby hospodářským zužitkováním vyslěhovalectví bylo
domácí obchodní námořnictvo učiněno silnějšíma
zařaděno jako směrodatný činitel do mezinárodní
námořní dopravy. Současně poukazuje na všechny
zlořády ve vystěhovalectví a podávají se návrhy na
pronikavé jich odstranění.
Dodávka měděných drátů. C. k. poštovní správa
ve Vídni I., Postgasse 17. zadá dodávku různých
měděných drátů a měděných provazců a vydá pod-
mínky. Oferty podati jest do 30. ledna 1908 u c. k.
ministerstva obchodu ve Vídni. Do vyllášky nahléd-
nouti lze u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobytek bude
v Mladé Vožici dne 28. ledna t. r.
doktor
Frey
Terst
Vídeň
živnostenský komora v Praga
35
article
Prhy peněžní.
Prhy peněžní.
Vídeňská bursa.
36
article
Závěrečné kursy
22. ledna 21. ledna
96 80 96.75
98.70 95.60
96.80 96.70
98.70 98.60
115.80 115.70
96 80 96 75
87.95 87. 95
111.70 111 65
93 45 93.50
82 95 83.—
90.80 90..70
37
article
Renly
4procentní papírová květnová ..
42procentní . únorová . .
4procentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská ..
3l/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/vprocentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . ..
tisské . . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . ..
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
38
article
—.— 150 25
210.— 210 —
268.— 258 —
456.— 454.—
511.— 511.—
150.— 150 50