ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70271f20-738c-11dc-b397-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 57, person 68, work 3, org 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 22.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplzel se v Praze v adus inistraei a mě na tvt lta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na nišale n ltntlts . . . . 7 K 50k va nlialkách: a K 3o na ntrke . P'oštou: pa nesie. . . . . . ei na čtrrt lita . . . . s drojí zisllkou B.. . K
Praha
5 article Aliance „naší“ šlechty s ústavo- věrnou!
Aliance „naší“ šlechty s ústavo- věrnou! Bylo před volbami sněmovními v zář r. 1901 když zachvěla se veškerá vlaste- necká veřejnost naše zvěstí, že konserva tivní »naše« šlechta, shromážděná v paláci hr. Buquoye, nestatečně se poddala nátlaku ministra Körbra a jeho místodržitele hr. Coudenhova, i přene- chala zarytým protivníkům našim, ústavo věrným to velkostatkářům, 21 mandátů za statky nesvěřenské. — »To není jen pouhým postoupením man dátů, nýbrž částečná kapitulace- cítili jsme všichni, — »tímto činem šlechta »naše« zapomněla na svou vlasteneckou po vinnost a schýlila se pod caudinské jho centralismu. Timto činem, k libosti našeho nejzavilejšího škůdce podniknutým, konserva tivní šlechta zasadila našemu těžce zápasí- címu národu zákeřnou ránu, ponechala ochotně důležitou tvrž našemu nepříteli, jenž stál dosud opodál a prospěla tak platně centralismu německému, pracujícímu o stla- čení váhy a významu českého sněmu, jako o potlačení našeho práva státního i ná rodního. « — Pohoršení, způsobené tehdejším kompro misem naší historické šlechty, bylo tak obecné a hluboké, že i v řadách samých konservativních velkostatkářů propukla ne- spokojenost nad tímto činem našich »toryů«, že našlo se několik upřímných Čechů velko statkářů, kteří veřejně protestovali a těch kompromisních voleb okázale se nezůčastnili Tak bylo před osmi lety. Jaký osu stíhal odtud náš ubohý sněm, jak Něme sesíleni tím ziskem 21 něme- ckých velkostatkářů, táhnoucíe s nimi ovšem vždy a ve všem o přítrž proti nám, zdvojnásobili svůj zpupný vzdor proti všemu sebe spravedlivějšímu snažení a dy- chtění našeho národa, jest obecně známo.
Buquoy Coudenhove Čecho Nout
6 article
Již dvě leta po tum neblahém kroku velko- statkářstva konservativního Němci, když šlo o pouhé odstranění všeobecně odsuzovaného šmejdu volebního při volbách obecních s hromadným vyráběním »čestných občanů« — spustili ve sněmu svou nejfrivolnější obstrukci, kterou pak mařili sněmování české i v podzimním roku 1903., potom v červenci a říjnu r. 1904 až do května 1905, kdy upustili sice od obstrukce, avšak výslovně »jen na čas«, prohlásivše, že »tento způsob boje ihned zase obnoví, jakmile se znají toho potřebu pro své národní zájmye — t. j. po česku: jakmile by dal nejvyšší maršálek na jednací pořad snému něco, co se jim nelíbí, nějakou záležitost, z níž by i jen poněkud kynul prospěch a užitek jakýs našemu národů. A při všem tomto teroriso vání sněmu, při všem tom podčinování ho vetu a zvůli německé menšiny napomáhalo těmto 70 německonacionálním chauvinům stále a věrně napořád oněch 21 velkostat- kářů ústavověrných, obdrževších svá místa ve sněmu z dopuštění »naší« konservativn šlechty Nuže, po takovéto perně lekci, po tako véto osmileté zkušenosti s loyalitou něme ckého ústavověrného velkostatkářstva, smě snad národ český očekávat, že si k nastá vajícím volbám sněmovním »naše konservativní šlechta třikrát věc rozmyslí nepustí německé vlky, s nichž dávno rouno beránčí spadlo, poznovu pošetile do ovčína
Němec
7 article
Než, nastojte, co zatím mohla minulé neděle zvěstovat »Neue Freie Pr.« z Prahy? Tuto čistou novinu: »Vyjednávání mezi vůdci konservativního a ústavověrného velkostatku Čech v záležitosti nových voleb do sněmu českého bylo včera (18. ledna 1908) ukončeno kompromisem spočí vajícím na tomže základě jako onen z r. 1901: konservativci podrží svých 16 mandátů za statky svěřenské, za to však ve volebním sboru statků nesvěřenských ze 54 mandátů jeho nepodrží pro sebe než 33. kdežto 21 jich postoupí opět ústa vověrným . . .« Však nedosti na tom, ale poslyšme dále: »Za tohoto vyjednávání« — zní tele gram »N. F. P.« doslovně — »byla mezi vůdci obou velkostatkářských skupin (už ani ne stran!) také důkladně pro- jednána otázka stran jednosvor- ného jich počínání si vůči před- lohám (vládním) o změně volebního řádu a zemského zřízení, a též při tom docíleno v nejpodstat- nějších kusech úplného dohod- nutí se.« — Tato závěrečná novina zdála se nám býti přece jen přiliš okatou a proto jsme až do dneška trpělivě čekali, přijde li náležitá oprava z kruhů povolaných buď ve vídeň- ském »Vaterlandu« nebo ve zdejší »Union« Ale kde nic, tu nic: páni konservativní vůdci velkostatkářšti mlčí jako zařezáni. Mu- síme tedy zprávu »Neue Freie Presse« po- kládati za podstatnou a správnou.
Neue Frei Praha Čechy Neue Frei Presse
8 article
Přes všechny zkušenosti kormutlivé do pustili se tedy epigoni »historické šlechty české« poznovu, bez ohledu na národ český. bez uvědomění jeho a bez potazu poctivého s jeho zástupci, poznovu neblahého činu chabosti politické, ať již k nátlaku vlády Beckovy či dobrovolně! Nic jich nezarazi vítězoslavný jásot našich úhlavních nepřátel po prvním činu jejich před 8 lety; ničím nebyla jim tehdejší naše úzkost a rozhořče- nost vlastenecká. Na vše zapomněli. I na to, co učinili němečtí oni velkostatkáři ve spolku s lidovými německými obstrukčníky během těch osmi let od osudného prvního kom- promisu ze sněmu českého království
Beckov
9 article
Uzavřeli s nimi kompromis za našimi zády znovu, ba více než to uzavřeli s nimi již i hotovou allianci proti nám a sice v pří- čině největších důležitostí po- litických o které půjde. »Dohodli se v nejpodstatnějších bodecho jednotný postup (»einheitliches Vorge- hen«) s ústavověrnými německými velko- statkáři vůči vládním předlohám o změne volebního řádu a zemského zří- zení» Totě opravdové non plus ultra vla- stenecké věrnosti a upřímnosti panstva k na- šemu národu. Ve svém volebním provolaní z r. 1901 páni vůdcové konservativní hleděli nám svůj tehdejší čistý kompromis opentlit ujišťováním, že prý budou vždy ochotní při- stoupit na takové upravení poměrů, o němž by se smluvili příslušníci obou národních kmenů v zemi. Bylo málo cenného zrna vté frázi; neboť vrabci na střechách již tehdy věděli, jaká je s Němci řeč. Ale dnes pá- nové již odsunuli se i od tohoto platonického stanoviska z roku 1901 a nečekajíce zdalí, kdy a jak se dohodneme s Něme o opravě volebního řádu a zemského zří- zení, už exklusivně uzavírají svoji allianci s německými vel- kostatkáří stran jednotného nimi postupu v těchto obou veli- kých pro nás záležitostech, ba dnes již prý se o »nejpodstatnějších bodeche úplně spolu dohodli!
Němec
10 article
Co to znamená, každý snadno se do- myslí, připomene-li si toliko, až na př. půjde o změnu Schmerlingova volebního řádu pro český sněm. Náš národ přirozeně od 45 let domahá se toho, aby především padla ta hrozná křivda a to do nebes volající bezpráví, ž on praobyvatel této země a představitel celé její minulosti slavné, jest na sněmu vlasti své stlačen do nehodné menšiny pouhých 98 poslanců mezi 242, ač obývá zemi svou počtem 4 milionů hlav proti 2 milionům Němcův a 563 velkostatkářův a platí více přímých daní než Němci i s velkostat- káři dohromady. Jakým právem tedy vyměřeno na sněmu nám Čechům 98 hlasů, Němcům 70 (a s 21 velkostatkaři německými od osmi let 91 hl.) a jakým právem má velkostatek 70 hlasů Da se to omluvit? A nechápe každý, že národu našemu jen tehda může se dostati zastoupení spravedli- vějšího, odpadne-li ta neomluvitelná výsada 70 velkostatkářských mandátů, nebo bude-li náležitě počet jich zredukován dle skutečné jejich poplatnosti. Avšak tomu ne- chce panstvo právě stůj co stůj do- pustit a proto uzavírá nejen kom promis volební, nýbrž hotovou allianci s Něme na udržení té své nespravedlivé a neomluvitelné hojnosti man- dátův, nedbajíc, že tím nám Če- chům tarasí cestu ku právu nám patřícímu, že tim nás odsuzuje k nedůstojnému, nesnesitelnému podruží.
Schmerlingův Němcův Němec Čecho
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. Jedna. (Strana staro ruská a Slované.) Člen rusko-národníko klubu dr. Glěbovický vytiskl v „Galič.“ ob- šírný referát o programu a politické činnosti klubovní a jednu kapitolu svého referátu věno- val také poměru rusko-národního klubu k jiným slovanským stranám rakouským. Ruský klub po- stavil se od samého počátku na stanovisko slo vanské, jsa si vědom, že ruský národ v Rakou sku jen tenkrát se nestane mrvou pro germán skou kulturu, když se nespustí vzájemnosti slo vanské. Panslavismus, vymyšlený kdysi Němci aby mohli tímto heslem krýti svůj „postup na východ“ a převzatý také od Maďarů, přestal bý už dávno strašidlem Evropy; slovánská vzájem nost se už nestotožňuje s panslavismem, ale nesmí se také omeziti dávnými sentimentálními frasemi, nýbrž vymáhá opravdové práce ve všech oborech lidské působnosti a musí při tom respektovati právo každého slovanského národa na národní samostatnost. Vycházeje s tohoto stanoviska, dr. Glěbovický ličí nejprvé poměr
Slovan doktor Glěbovický Němec Maďar Praha Galič Evropa
12 article
ruského klubu k českému poselstvu na říšské radě. Brání české politiky proti výtce, či- něné jí ve stráně ukrajinské, že provozuje jen politiku egoistickou. Právě rušti poslanci a vů- bec ruský národ v Rakousku má především Če- chům co děkovati, dodělal-li se v nové době jn kých úspěchů. Čechové od počátku ústavní éry podporovali všechny snahy ruského národa a jen Čechům jsou Rusové povinni díkem, že maj nyní ve vídeňském parlamentě 28 poslanců z Ha liče. Poslanci staroruští, vystoupivše z malo- ruského klubu, byli přátelsky přijati do spolku se státoprávním klubem čoským a jen tím jim umočněno přihlásiti se i v parlamentě o práva spisovněho jezyka ruského. Neměně přátelský poměr rusko-náro lni klub udržoval s klubem jihoslovanským, což. dokázal zejména při novém vyrovnání uherském. Dr. Glěbovický přecházi pak k Polákům a píše: Konečně musí jednou přijíti onen veliký den v životě ná- rodů ruského a polského, kdy si protrou oči.
Čecho Rus doktor Glěbovický Polák Rakousko náro lnout klub
13 article
oslepené starým heslem „divide ot impera“a poznají konečně, kdo je spoleöným jim nepřítelem hlásajícím Slaviam esse delendam! Ani ruský národ, tento velikán s tisieiletou historii samých ústrků a utrpení, ani naše rusko-národní strana. obrankyně národních ideálů v naší tisícileté otčině, nejsou zlopamětní. Den radosti a vše- obecného smíření není ovšem blízek, ale přijí musí. Naší povinností jest, činiti vše možné, aby se staré rány co nejdříve zacelily. Musíme upra- vovati přiští onoho dne, kdy dva národové, plníce veliké poslání trpícího a němectvem potupeného Slovanstva, kdy Rusové a Poláci podají si ruee opravdu jako rovný rovnému. K těmto smírlivým slovům posl. dra. Gle bovického možno přiřaditi nedávnou řeč Stare rusa Korn. Senika ve voličské schůzi, svolaní hr. Edm. Dzieduszyckým do Berežnice. K. Senik vyzýval ruské voliče, aby odložili nyní své spory s Poláký a vystoupili svorně s nim proti prušáctvu, poněvadž nynější bar- barská činnost státu pruského jest jen episoda v odvěkém zápase plemene německého se slo vanským. K. Senik vyslovil naději, že oba bra trské národy v Haliči dovedou se již dohodnout na všech polích a dopomohou k rozkvětu cele zemi, až utlumí ukrajinský ruch, vzbuzený ne rozvážným šovinismem, ctižádostí a podněcová ním nejhorších vášní temných mas.
Polák Korn K Senik Rusová Halič
14 article
Jsou to projevy na všechen způsob význač né pro náladu, zavládající ve straně staroruské nám nepoměrně sympatičtější, než prusofilské projevy strany ukrajinské. V Praze, 22. ledna. (Postavení bar Raucha.) Vídeňská „Kroat. Korr.“ má ze Zá hřeba zprávu, pocházející prý z kruhů směrodat ných, že postavení nového bána bar. Raucha je neudržitelno. V jeho programu není pranie no vého, co by mohlo přiměti některou stranu, aby jej podporovala. Čekalo se, že nový bán přinese z Pešti aspoň nějaké ústupky na poli finančním. ale i tato naděje zklamala úplně. Pokus, sesta- viti nějakou novou unionistickou stranu, selže za bar. Raucha právě tak, jako za dra. Rakod- ezaye. „Kroat. Korr.“ zaznamenává při té příle- žitosti pověst, že dr. Wekerle má již nového bána vyhlédnutého v osobě podmaršálka Jiř Tomičiče, jenž byl dosud zástupcem chor- vatského sněmu v magnatské sněmovně uherské Změna na stolci bánském není sice vylou- čena, soudíme však, že na ni nedojde před na vými sněmovními volbami, tedy před počátken břozna.
Rauch doktor Wekerle Jiř Tomičič Praha Pešť
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. ledna. Rovnováha, porušená Cusimon. Rusům může býti zadostučiněním, že státy, které je vehnaly do války s Japonskem a pomahaly Japoncům úvěrem i jich velebením a sočením na Rusy, že Anglie a Spojené Státy chvějí se nyní v předtuše vlastní srážky s vílězi cusimskými a nejistotou, jak srážk skončí. Japonsko porážkou Rusů dobylo si přístupu na pevninu, ale když na ni stouplo, rozpome- nulo se, že světová úloha jeho je na moři, na Tichém okeáně, a úsili jeho jest od toho oka- mžiku napřaženo k tomu cili, aby se stalo pánem tohoto moře moří. Japonci posílají své kolonisty do Australie, do San Franciska i do Kanady, a anglické plemeno všude jest jato postrachem. Australský dopisovalel londýnského »Standartu« líčí napětí, panující nyní v Au- stralii. »Světové drama, píše, přechází nyní na poslední a nejširší jeviště. Egejské moře, Atlantský okeán, a nyní ještě širší Tichý okeán. Americké loďsivo bude druhým hostem
Rus Japonec Praha Japonsko Anglie spojený stát Austrálie San Francisko Kanada Au
16 article
Tichého okeánu. Ruské loďstvo proníklo sem ze západu a zahynulo pod ransmi státu, jehož všecky síly soustředěny na Tichém okeáně Nyní americké loďstvo vstoupilo do Tichého okeánu s východu. Bude-li s to, aby obnovilo rovnováhu, porušenou Cusimou? .... Otázk tato rozčiluje celou Australii, jež ví, že An- glie není s to, aby poslala do T- chého okeánu dolsti silné loďstvo. aby se mohlo změřiti s Japon- skem, kdyby Japonsko zvitězilo nad Ame- rikoue »Pro Australii, píše dále dopisovatel »Standardu«, není pochybnestí, že tato válka jest otázkou krátkého času, a majíc v sobě čistě anglickou krev. Australie nemůže nestra- chovati se o výsledek bližících se událostí.« os Proti Horváovi. Pověslný agitátor protivlastenecký a anti- militarista Hervé, jenž byl nedavno odsouzen na 1 rok do vězení pro urážku armády, spá- chanou v jeho listě »Válka Sociální«, byl dle usnesení disciplinární rady pařižské advokátní komory škrtnut se seznamu advokátů.
Tichý Hervé Austrálie Japonsko ame
17 article Události v Marokku
Události v Marokku Ve Fezu počíná život ve znamení nové vlády. Guvernér ustanovený ve jménu Muleje Hafida, Jernati, zmocnil se majetku vezírů Abdul Azize. Tvrdí se, že to bylo učiněno na podnět Ben Dauda, bývalého guvernéra v Marakeši. kterého dal Abdul Aziz uvězniti jako podezře- lého z posidismu. Když vzdorosultán stal se pánem Marakeše, byl Ben Dauda puštěn na svobodu. Aby se pomstil, poradil konfiskaci majetku sul- tánových vezírů. Tato zpráva učinila hluboký dojem v okoli Abdul Azize a Rabatu. Vezírové jsou ustrašeni, obávají se o osud svých rodin, zanechaných ve Fezu. Nynější pobyt Muleje Hafida nen znám. Tvrdí se, že odjel do území Šaujů, aby se spojil s mehallou Muleje Rešida, ale v Casa- blance není nic určitého o tom známo. V Tan- geru byla rozšířena zpráva, že Aizza ben Omar. kaid Abdů a ministr Muleje Hafida radil svému vládci, aby zahájil vyjednávání s Francouzi. Můlej Hafid viděl v této radě důkaz zrady dal ministra uvězniti. Nejnovější telegrafické zprávy z Tang eru oznamují nezaručenou pověst, že Franco uz byli poraženi u Setatu. Mají prý 35 mrtvých a tolikéž raněných musili ucouvnouti ze Setatu. Dosud nebyla tato sensační zpráva potvrzena a zazna- menáváme ji s reservou. Zpráva o vyblášení Muleye Hafi da
Mulej Hafid Jernat Aziz ben Dauda Marakeš Aizza Omar Abd Mulej Hafid Francouz Franco Seta Muley Hafi Maroko Šauj Casa Tana
19 article
sultánem Šorfy z Nezanu je pokládána z Pa- říže za velmi vážnou, neboť Šorfové mají velký vliv v Marokku a od 50 let se chovali přá- telsky k Francii. Z Pařlže se telegrafuje o prohlášení mi- nisterského předsedy Clémeneeaua, učině- ném vůči některým politickým osobnostem o marocké otázce a již uveřejňuje »Matin«, toto Generál d'Amade dostal prostě rozkaz, aby zjednal pořádek v okoli Casablanky. Byla mu ponechána volnost. V přístavech ponechá Francie lodě, aby vyplnila svůj mandát a dbala o za- chování klidu. Do vnitřních rozporů Marokka nebude se Francie mísiti a vojsko generála d' Amada za žádných okolností nebude slou- žiti Abdul Azizovi. Tento ovšem je stále po kládán za skutečně uznávaného sultána, jehož podpis se nalézá na smlouvě algecirasské. Muley Hafid vyvolal nové nepořádky tim, že slibil osvobození od daní a že vyhlásil svatou válku proti Francii. Vláda francouzská musí viděti Muley Hafidovi nepřitele, nesmí zapomenouti, že on prohlásil, že nebude trpět cizince v Marokku, že nebude udržovat žádných styků s cizími vlá- dami a že tak chce mařiti závazky, které Ma- rokko převzalo v Algecirasu. Muley Hafid hodil rukavici civilisovaným národům. Nutno dbáti též toho, že Abdul Aziz je velmocemi uznáván jako zákonný sultán Marokka.
Šorf Amado Aziz Hafid Maroko Francie Casablanca Ma Algeciras Clémeneeau
20 article
Jednání o volnost Baltického moře. (Pův. dopis »Nár. Le) V Londýně, 18. ledna Po spoustě depeší navzájem si odporujících, jež jakoby zúmyslně zaplětaly poměrně podřízenou otázku Baltického moře, bude snad na místě, vy- tkncuti přesně anglické mínění o této záležitosti Veřejnost nezajímá se valně o tyto diplomatické rozhovery, úplně ji uspokojuje ta okolnost, že Anglie a Rusko nedávno podepsaly dohodu, která jest zřej- mým důkazem vzájemného pocitu srdečného přátel- ství. Proto není se čeho obávati se strany Ruska. Poněvadž k uzavření dohody jest zapotřebí dvou, Německo, ať má jakékoli záměry, nemůže samo n- čeho učiniti a zde se nikdo neobává zrady Ruska. V oficiálních kruzích panuje ještě vělší klid — řekl bych skoro lhostejnost. Nejen že se v oněch předběžných rozhovorech nevidí záludný úskok Ně- mecka, aby zatáhlo do síéry svého vlivu Rusko. Švédsko a Dánsko, nýbrž přisuzuje se dokonce Ru- sku iniciativa k tomuto tajemnému vyjednávání, z ně- hož posud není znímo ničeho než předmět. Dle sdu- lení přitele, angkckého diplomata, jenž jest dobře zpraven o těchto záležilostech, počal prý zahraniční ministr lzvolský nejprve jednali o Ballickém moř- se Švádskem a vládou německou. Rusko také sdě- lilo svým dobrým přátelům, vládě anglické a fran- couzské, že se v Petrohradě a v Berlíně přátelsky yjednává o možně dohody v příčině Baltického mo ře a sdělení foto nezpůsobilo v Anglii a ve Franci žádné znepokojení.
Londýn baltický moře Anglie Rusko Německo Švédsko Dánsko Petrohrad Berlín
21 article
„Nevíme posud ničeho, naprosto ničeho o doho- dách, jež Rusko a Německo mají na mysli“, připo- jil můj společník, vale víme velmi dobře, co nikdy nepřijméme a co jsme ochotní připustili. Podepíšeme ovhotně dehodu, zaručující status quo, což zahrnuje neutrašitu všech smluvních stran, ale odmítneme zá- ruku neutrality Baltického moře, neboť kdož ví, zdali by se k zajištění télo neutrality některé mocnosti nepokusily opevniti důležité body, zejména ostrovy Alandské? Pokud jde o ,mare clausum'... o tom však se nebude jednati S druhě strany víme dobře, že Dánsko, které tu má také slovo, neučiní ničeho bez dohody s nám a poněvadž mezi Švédskem a Dánskem jest úplná shoda, vidíte, že je vše v nejlepším pořádku
Rusko Německo Dánsko Švédsko
22 article
Poněvadž jsem se zmínil o Švédsku, dovolte, abych připojil, že náš poměr k tomuto království není naprosto takový, jak jej chce vylíčiti jistý tisk. Nr- kdy nebyly naše styky se Švědskem srdečnější. Po dohodě o Norsku, podepsané velmocemi, byly činěny pokusy, ne-li znepřáteliti nás se Švédskem, tedy aspoň obviniti náv ze zlé vůle vůči němu. Pravdou jest, že za tohoto vyjednávání jedině Anglie se po- stavila na stranu Švédska a učinila vše, aby usmířila všechny jeho zájmy i jeho citlivost. Anglie připojila ve k názoru olatních mocností teprve, když byla naprosto přesvědčena, že Švědsko nechce učinit žádných ústupků, které mu byly navrhovány, ba že jak se zdálo, přikládá celé záležitosti jen podřízený význam. Švédsko snad později lilovalo, že se ne- zachovalo jirak, vláda švédská však přece ví, že je- diným obhájcem jeho vůči Evropě byla až do po- sledního okamžiku britská vláda Plecházeje po této dlouhé parenthese opět ke dnešní otázce“, pravil na konec přítel diplomat. „mo- hu vás ujistiti, že čekáme velmi klidně, až budeme dotázáni Ruskem a Německem, nepochybně sou časně z Francil, co by měti signatáři smlouvy z r 1855 učiniti, aby ve společné shodě upravili otázku Baltického moře. „Daily Graphie“ přináší dnes zprávu svého zvláštního zpravodaje v Berlíně, dle níž Německo navrhlo rozděliti olaszku severních moří: 1. na de- hodu o Severním moři, na niž by měly úča- stenství Německo, Norsko, Dánsko, Hollandsko, Bel- gie, Velká Britanic a snad i Franci. a 2. na do- hodu o Baltickém moři, jíž by se zúčastnílv
Švědsko Franek Švédsko Norsko Anglie Evropa Rusko Německo Berlín Dánsko Hollandsko Daily Graphia Belagie Velká Britanic
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za profesorem Zengrem. Pod zdrcujícím dojmem zprávy o skonu vel kého učence chápu se péra, abych dal projev svým pocitům, které ovládly mne při smutno této zvěsti. Jakožto poslední asistent profesora Zengra měl jsem příležitost téměř po čtyři roky býti s ním v ustavičném styku, po čtyři roky věnoval mi svoji důvěru; i stala se mi všecka jehe činnost i jeho soukromé poměry knihou docela otevřenou. Dnešní moje vzpomínka posmriná nemůže býti životopisem Zengrovým, kde bych ocenil jeho dalekosáhlé objevy, nemůže vnikati do všech podrobností činnosti Zengrovy. Prof. Zenger byl v každém oboru svůj, byl vždy originální. Byl to jeden z nemnoha českýei lidi, jenž nečerpal ze studnic německé vědy, který šel cestou vlastní. Pěstoval-li pak Zenge vědecké styky s cizinou, byla to především Fran- cie a pak Anglie, kam ho vedly jeho sympatie. V jazyku francouzském a anglickém vydal také četné svoje publikace. Čir nost profesora Zengra zasáhla účinně do tšech oborů fysiky. V každé partii fysiky setká
Zengr Zengrův profesor Zenger Anglie
24 article
váme se s jeho objevy. V optice však vykonal práce nejvelkolepější. Zenger byl první, klerí dovedl zhotoviti apochromaty. Jeho apochra- maty byly tekutinové, tedy pro praktické uži méně vhodné; svým objevem však dokázal Zenger, že je možno chromatickou vadu čoček odstraniti dokonaleji, než bylo možno achro- maty. Němci vrhli se pak se vší energií na toto pole a podařilo se jim složiti skla, ze kterých dají se také hotoviti apochromaty. Vynález apo- chromatu však bez odporu musíme připsnti Zengrovi. Ve fotografii Zenger rovněž mnoho objevil Jeho „fotografie neviditelného“, fotografie to, zhotovené za dplné tmy, kde sálání tepelného používá k hašení fosforeseence na plotně, které pak užívá ke zhotovení vlastního negativu, vzbu- dily pozornost celého světa. Svého času také budily pozornost Zengrový tangentiální váhy, užívané v londý nské min covně. I v hutnictví Zenger učinil velkolepý objev dovedl zužitkovati k výrobě železa rudy, obsa- hující fosfor. Nedovedl však finančně objevu svého vykořistiti, nedovedl si ho uhájiti, a tak proces jeho je světoznámý pod cizím jménem cizímu národu, cizímu podnikateli vynesl mi liony. V poslední době Zenger zabral se do astro- nomie, opustil pole, kde tak mnoho znamenitých objevů učinil, vybudoval novou theorii „světové soustavy elektrodynamické“. Je škoda pro fy- siku, že veleduch Zengrův přišel na jiné pole. tím větší škoda, že soustava světová elektrodyna- mická neni vědeckým světem uznávána; v tom to oboru náš stařičký učenee měl velmi mnohé hořké chvíle a trpké sklidis ovoce. Moje slova nejsou zneuznáváním Zengrovy činnosti, nemoh jsem však pominouti mlčením předmět, o kte rém se tolik už v české veřejnosti mluvilo.
Zenger Němec Zengr Zengrův astra
25 article
Jak byla vědecká činnost profesora Zengra plodná, tak bylo i jeho povolání učitelské prová- zeno požehináním. My všichni jeho žáci jsme radostně poslouchali jeho přednášky, kořeněné břitkým vtipem, který přecházel mnohdy až v sarkasmus. Ve styku s námi nikdy Zenger slov nevybíral, kdo pronesl hloupost, jistě byl zal ostře, slovy nehledanými pokárán. Ježto jsme však viděli, že máme v Zengrovi přítele oteov- ského, nebolela nás jeho slova, necitili jsme se jimi zahanbeni. Jako Zenger s láskou a s radostí přednáše na technice, tak také po dlouhou řadu let obě tavě konal přednášky veřejné pro lid. Za tyto svoje přednášky nebral nikdy honoráře, vždy přednášel ve prospěch dobročinných a národ- nich účelo Když jsem byl s Zengrem v roce
Zengr Zenger
26 article
1904 v Lounech, dovršil zrovna 50.000 zlatých jako výtěžek svých přednášek pro dobro obecné. Čislice tato je vysvětlitelna nejen velikým po- čtem přednášek, ale i tím, že osobnost Zengrova byla vždy velmi populární, že přednášky jeho byly pravidelně přeplněny. Po celý svůj život Zenger žil skromně, še- trně. Ze svého platu ukládal si úspory, aby mohl podnikati studijní cesty, aby mohl kupovatis knihy a přístroje vědecké atd. Jeho úspory do sáhly před rokem asi 36.000 K. Co tu podnikl náš dobrý Zenger? Věnoval svoje jmění na za ložení nadace pro posluchače techniky. Neptejne se, kolik dal, ale vězme, že dal téměř vše, co měl, a že peníze, které věnoval, byly za dlouhá léta po malých částkách nastřádány. Za šlechet ný tento čin bude Zengrovo jméno povždy vděčně studujícími naší techniky vyslovováno bude památkou na jeho žití přes dalekou bu- doucnost! Poslední čas Zenger pro nemoc nevycháze z domu. Ze dne na den žil stále ve svém po- koji — ložnici i pracovně zároveň. Četl časo písy, sledoval v novinách průběh událostí poli tických, vystřihoval si zprávy o živelních pohro mách a tak byl stále čilý duševně, stále byl za městnán. Neličenou radost měl pak z každé návštěvy
Zengrův Zenger Louny
27 article
Ne však, že by mu jeho přátelé a clitelé nosili novinky. Zenger vždy věděl líp vše, vždy by- informován z časopisů, z publikací, ze své sou- kromé korespondence o všech důležitějších ve- řejných olázkách. Jak byl až do poslední chvíle duševně čilý, vidno z toho, že přede dvěma měsící ještě ob- jednával desky barvy reprodukující a zval mne, že provedeme s nimi pokus. Zhoršení jeho zdra- votního stavu nedalo nám však vykonati tutv Tuhý organismus Zengrův po léta vzdoroval těžkým nemocem, po dlouhou dobu bránil se smrti. S bolem však jsme na něm pozorovali, že se tratí, že stále pomalu, ale jistě ubývá mu sil. Přece však i těžkou operaci přestál a te- prve nová nemoc dovršila dílo zkázy A nyní leží náš veleduch v rakvi, má ustláno už k poslednímu odpočínku. Celý náred truchlí po něm, celý technický svět český jej cplakává! A zmírní-li čas náš smutek, proto přece nikdy nezapomeneme na Zengra, ve vzp.- mínkách našich bude dále žíti, s úctou a vděč- nosti budeme na svého učitele, na znamenitého českého učence vzpomínati. Buď mu země lehka! Inž. Bedřich Sobotka.
Zenger Zengrův Zengr Sobotka