1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplzel se
v Praze v adus inistraei
a mě
na tvt lta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na nišale
n ltntlts . . . . 7 K 50k
va nlialkách: a K 3o
na ntrke .
P'oštou:
pa nesie. . . . . .
ei
na čtrrt lita . . . .
s drojí zisllkou
B.. . K
Praha
5
article
Aliance „naší“ šlechty s ústavo-
věrnou!
Aliance „naší“ šlechty s ústavo-
věrnou!
Bylo před volbami sněmovními v zář
r. 1901 když zachvěla se veškerá vlaste-
necká veřejnost naše zvěstí, že konserva
tivní »naše« šlechta, shromážděná
v paláci hr. Buquoye, nestatečně se poddala
nátlaku ministra Körbra a jeho
místodržitele hr. Coudenhova, i přene-
chala zarytým protivníkům našim, ústavo
věrným to velkostatkářům, 21 mandátů za
statky nesvěřenské. —
»To není jen pouhým postoupením man
dátů, nýbrž částečná kapitulace-
cítili jsme všichni, — »tímto činem šlechta
»naše« zapomněla na svou vlasteneckou po
vinnost a schýlila se pod caudinské jho
centralismu. Timto činem, k libosti našeho
nejzavilejšího škůdce podniknutým, konserva
tivní šlechta zasadila našemu těžce zápasí-
címu národu zákeřnou ránu, ponechala
ochotně důležitou tvrž našemu nepříteli, jenž
stál dosud opodál a prospěla tak platně
centralismu německému, pracujícímu o stla-
čení váhy a významu českého sněmu, jako
o potlačení našeho práva státního i ná
rodního. « —
Pohoršení, způsobené tehdejším kompro
misem naší historické šlechty, bylo tak
obecné a hluboké, že i v řadách samých
konservativních velkostatkářů propukla ne-
spokojenost nad tímto činem našich »toryů«,
že našlo se několik upřímných Čechů velko
statkářů, kteří veřejně protestovali a těch
kompromisních voleb okázale se nezůčastnili
Tak bylo před osmi lety. Jaký osu
stíhal odtud náš ubohý sněm, jak Něme
sesíleni tím ziskem 21 něme-
ckých velkostatkářů, táhnoucíe
s nimi ovšem vždy a ve všem o přítrž proti
nám, zdvojnásobili svůj zpupný vzdor proti
všemu sebe spravedlivějšímu snažení a dy-
chtění našeho národa, jest obecně známo.
Buquoy
Coudenhove
Čecho
Nout
6
article
Již dvě leta po tum neblahém kroku velko-
statkářstva konservativního Němci, když šlo
o pouhé odstranění všeobecně odsuzovaného
šmejdu volebního při volbách obecních
s hromadným vyráběním »čestných občanů«
— spustili ve sněmu svou nejfrivolnější
obstrukci, kterou pak mařili sněmování
české i v podzimním roku 1903., potom
v červenci a říjnu r. 1904 až do května
1905, kdy upustili sice od obstrukce, avšak
výslovně »jen na čas«, prohlásivše, že »tento
způsob boje ihned zase obnoví, jakmile se
znají toho potřebu pro své národní zájmye
— t. j. po česku: jakmile by dal nejvyšší
maršálek na jednací pořad snému něco, co
se jim nelíbí, nějakou záležitost, z níž by
i jen poněkud kynul prospěch a užitek jakýs
našemu národů. A při všem tomto teroriso
vání sněmu, při všem tom podčinování ho
vetu a zvůli německé menšiny napomáhalo
těmto 70 německonacionálním chauvinům
stále a věrně napořád oněch 21 velkostat-
kářů ústavověrných, obdrževších svá místa
ve sněmu z dopuštění »naší« konservativn
šlechty
Nuže, po takovéto perně lekci, po tako
véto osmileté zkušenosti s loyalitou něme
ckého ústavověrného velkostatkářstva, smě
snad národ český očekávat, že si k nastá
vajícím volbám sněmovním »naše
konservativní šlechta třikrát věc rozmyslí
nepustí německé vlky, s nichž dávno rouno
beránčí spadlo, poznovu pošetile do ovčína
Němec
7
article
Než, nastojte, co zatím mohla minulé neděle
zvěstovat »Neue Freie Pr.« z Prahy? Tuto
čistou novinu: »Vyjednávání mezi vůdci
konservativního a ústavověrného velkostatku
Čech v záležitosti nových voleb do
sněmu českého bylo včera (18. ledna 1908)
ukončeno kompromisem spočí
vajícím na tomže základě jako
onen z r. 1901: konservativci podrží svých
16 mandátů za statky svěřenské, za to však
ve volebním sboru statků nesvěřenských ze
54 mandátů jeho nepodrží pro sebe než 33.
kdežto 21 jich postoupí opět ústa
vověrným . . .« Však nedosti na tom,
ale poslyšme dále:
»Za tohoto vyjednávání« — zní tele
gram »N. F. P.« doslovně — »byla mezi
vůdci obou velkostatkářských skupin
(už ani ne stran!) také důkladně pro-
jednána otázka stran jednosvor-
ného jich počínání si vůči před-
lohám (vládním) o změně volebního
řádu a zemského zřízení, a též
při tom docíleno v nejpodstat-
nějších kusech úplného dohod-
nutí se.« —
Tato závěrečná novina zdála se nám býti
přece jen přiliš okatou a proto jsme až do
dneška trpělivě čekali, přijde li náležitá
oprava z kruhů povolaných buď ve vídeň-
ském »Vaterlandu« nebo ve zdejší »Union«
Ale kde nic, tu nic: páni konservativní
vůdci velkostatkářšti mlčí jako zařezáni. Mu-
síme tedy zprávu »Neue Freie Presse« po-
kládati za podstatnou a správnou.
Neue Frei
Praha
Čechy
Neue Frei Presse
8
article
Přes všechny zkušenosti kormutlivé do
pustili se tedy epigoni »historické šlechty
české« poznovu, bez ohledu na národ český.
bez uvědomění jeho a bez potazu poctivého
s jeho zástupci, poznovu neblahého činu
chabosti politické, ať již k nátlaku vlády
Beckovy či dobrovolně! Nic jich nezarazi
vítězoslavný jásot našich úhlavních nepřátel
po prvním činu jejich před 8 lety; ničím
nebyla jim tehdejší naše úzkost a rozhořče-
nost vlastenecká. Na vše zapomněli. I na to,
co učinili němečtí oni velkostatkáři ve spolku
s lidovými německými obstrukčníky během
těch osmi let od osudného prvního kom-
promisu ze sněmu českého království
Beckov
9
article
Uzavřeli s nimi kompromis za
našimi zády znovu, ba více než to
uzavřeli s nimi již i hotovou
allianci proti nám a sice v pří-
čině největších důležitostí po-
litických o které půjde. »Dohodli se
v nejpodstatnějších bodecho
jednotný postup (»einheitliches Vorge-
hen«) s ústavověrnými německými velko-
statkáři vůči vládním předlohám o změne
volebního řádu a zemského zří-
zení» Totě opravdové non plus ultra vla-
stenecké věrnosti a upřímnosti panstva k na-
šemu národu. Ve svém volebním provolaní
z r. 1901 páni vůdcové konservativní hleděli
nám svůj tehdejší čistý kompromis opentlit
ujišťováním, že prý budou vždy ochotní při-
stoupit na takové upravení poměrů, o němž
by se smluvili příslušníci obou národních
kmenů v zemi. Bylo málo cenného zrna vté
frázi; neboť vrabci na střechách již tehdy
věděli, jaká je s Němci řeč. Ale dnes pá-
nové již odsunuli se i od tohoto platonického
stanoviska z roku 1901 a nečekajíce zdalí,
kdy a jak se dohodneme s Něme
o opravě volebního řádu a zemského zří-
zení, už exklusivně uzavírají
svoji allianci s německými vel-
kostatkáří stran jednotného
nimi postupu v těchto obou veli-
kých pro nás záležitostech, ba dnes již prý
se o »nejpodstatnějších bodeche
úplně spolu dohodli!
Němec
10
article
Co to znamená, každý snadno se do-
myslí, připomene-li si toliko, až na př. půjde
o změnu Schmerlingova volebního řádu
pro český sněm.
Náš národ přirozeně od 45 let domahá
se toho, aby především padla ta hrozná
křivda a to do nebes volající bezpráví, ž
on praobyvatel této země a představitel celé
její minulosti slavné, jest na sněmu vlasti
své stlačen do nehodné menšiny pouhých
98 poslanců mezi 242, ač obývá zemi svou
počtem 4 milionů hlav proti 2 milionům
Němcův a 563 velkostatkářův a platí více
přímých daní než Němci i s velkostat-
káři dohromady.
Jakým právem tedy vyměřeno na sněmu
nám Čechům 98 hlasů, Němcům 70 (a s 21
velkostatkaři německými od osmi let 91 hl.)
a jakým právem má velkostatek 70 hlasů
Da se to omluvit? A nechápe každý, že
národu našemu jen tehda může
se dostati zastoupení spravedli-
vějšího, odpadne-li ta neomluvitelná
výsada 70 velkostatkářských mandátů, nebo
bude-li náležitě počet jich zredukován dle
skutečné jejich poplatnosti. Avšak tomu ne-
chce panstvo právě stůj co stůj do-
pustit a proto uzavírá nejen kom promis
volební, nýbrž hotovou allianci s Něme
na udržení té své nespravedlivé
a neomluvitelné hojnosti man-
dátův, nedbajíc, že tím nám Če-
chům tarasí cestu ku právu nám
patřícímu, že tim nás odsuzuje
k nedůstojnému, nesnesitelnému
podruží.
Schmerlingův
Němcův
Němec
Čecho
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. Jedna. (Strana staro
ruská a Slované.) Člen rusko-národníko
klubu dr. Glěbovický vytiskl v „Galič.“ ob-
šírný referát o programu a politické činnosti
klubovní a jednu kapitolu svého referátu věno-
val také poměru rusko-národního klubu k jiným
slovanským stranám rakouským. Ruský klub po-
stavil se od samého počátku na stanovisko slo
vanské, jsa si vědom, že ruský národ v Rakou
sku jen tenkrát se nestane mrvou pro germán
skou kulturu, když se nespustí vzájemnosti slo
vanské. Panslavismus, vymyšlený kdysi Němci
aby mohli tímto heslem krýti svůj „postup na
východ“ a převzatý také od Maďarů, přestal bý
už dávno strašidlem Evropy; slovánská vzájem
nost se už nestotožňuje s panslavismem, ale
nesmí se také omeziti dávnými sentimentálními
frasemi, nýbrž vymáhá opravdové práce ve
všech oborech lidské působnosti a musí při tom
respektovati právo každého slovanského národa
na národní samostatnost. Vycházeje s tohoto
stanoviska, dr. Glěbovický ličí nejprvé poměr
Slovan
doktor
Glěbovický
Němec
Maďar
Praha
Galič
Evropa
12
article
ruského klubu k českému poselstvu na
říšské radě. Brání české politiky proti výtce, či-
něné jí ve stráně ukrajinské, že provozuje jen
politiku egoistickou. Právě rušti poslanci a vů-
bec ruský národ v Rakousku má především Če-
chům co děkovati, dodělal-li se v nové době jn
kých úspěchů. Čechové od počátku ústavní éry
podporovali všechny snahy ruského národa a
jen Čechům jsou Rusové povinni díkem, že maj
nyní ve vídeňském parlamentě 28 poslanců z Ha
liče. Poslanci staroruští, vystoupivše z malo-
ruského klubu, byli přátelsky přijati do spolku
se státoprávním klubem čoským a jen tím jim
umočněno přihlásiti se i v parlamentě o práva
spisovněho jezyka ruského. Neměně přátelský
poměr rusko-náro lni klub udržoval s klubem
jihoslovanským, což. dokázal zejména
při novém vyrovnání uherském. Dr. Glěbovický
přecházi pak k Polákům a píše: Konečně
musí jednou přijíti onen veliký den v životě ná-
rodů ruského a polského, kdy si protrou oči.
Čecho
Rus
doktor
Glěbovický
Polák
Rakousko
náro lnout klub
13
article
oslepené starým heslem „divide ot impera“a
poznají konečně, kdo je spoleöným jim nepřítelem
hlásajícím Slaviam esse delendam! Ani ruský
národ, tento velikán s tisieiletou historii samých
ústrků a utrpení, ani naše rusko-národní strana.
obrankyně národních ideálů v naší tisícileté
otčině, nejsou zlopamětní. Den radosti a vše-
obecného smíření není ovšem blízek, ale přijí
musí. Naší povinností jest, činiti vše možné, aby
se staré rány co nejdříve zacelily. Musíme upra-
vovati přiští onoho dne, kdy dva národové, plníce
veliké poslání trpícího a němectvem potupeného
Slovanstva, kdy Rusové a Poláci podají si ruee
opravdu jako rovný rovnému.
K těmto smírlivým slovům posl. dra. Gle
bovického možno přiřaditi nedávnou řeč Stare
rusa Korn. Senika ve voličské schůzi, svolaní
hr. Edm. Dzieduszyckým do Berežnice. K. Senik
vyzýval ruské voliče, aby odložili nyní své spory
s Poláký a vystoupili svorně s nim
proti prušáctvu, poněvadž nynější bar-
barská činnost státu pruského jest jen episoda
v odvěkém zápase plemene německého se slo
vanským. K. Senik vyslovil naději, že oba bra
trské národy v Haliči dovedou se již dohodnout
na všech polích a dopomohou k rozkvětu cele
zemi, až utlumí ukrajinský ruch, vzbuzený ne
rozvážným šovinismem, ctižádostí a podněcová
ním nejhorších vášní temných mas.
Polák
Korn
K Senik
Rusová
Halič
14
article
Jsou to projevy na všechen způsob význač
né pro náladu, zavládající ve straně staroruské
nám nepoměrně sympatičtější, než prusofilské
projevy strany ukrajinské.
V Praze, 22. ledna. (Postavení bar
Raucha.) Vídeňská „Kroat. Korr.“ má ze Zá
hřeba zprávu, pocházející prý z kruhů směrodat
ných, že postavení nového bána bar. Raucha je
neudržitelno. V jeho programu není pranie no
vého, co by mohlo přiměti některou stranu, aby
jej podporovala. Čekalo se, že nový bán přinese
z Pešti aspoň nějaké ústupky na poli finančním.
ale i tato naděje zklamala úplně. Pokus, sesta-
viti nějakou novou unionistickou stranu, selže
za bar. Raucha právě tak, jako za dra. Rakod-
ezaye. „Kroat. Korr.“ zaznamenává při té příle-
žitosti pověst, že dr. Wekerle má již nového
bána vyhlédnutého v osobě podmaršálka Jiř
Tomičiče, jenž byl dosud zástupcem chor-
vatského sněmu v magnatské sněmovně uherské
Změna na stolci bánském není sice vylou-
čena, soudíme však, že na ni nedojde před na
vými sněmovními volbami, tedy před počátken
břozna.
Rauch
doktor
Wekerle
Jiř Tomičič
Praha
Pešť
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. ledna.
Rovnováha, porušená Cusimon.
Rusům může býti zadostučiněním, že
státy, které je vehnaly do války s Japonskem
a pomahaly Japoncům úvěrem i jich velebením
a sočením na Rusy, že Anglie a Spojené
Státy chvějí se nyní v předtuše vlastní srážky
s vílězi cusimskými a nejistotou, jak srážk
skončí.
Japonsko porážkou Rusů dobylo si přístupu
na pevninu, ale když na ni stouplo, rozpome-
nulo se, že světová úloha jeho je na moři, na
Tichém okeáně, a úsili jeho jest od toho oka-
mžiku napřaženo k tomu cili, aby se stalo
pánem tohoto moře moří. Japonci posílají své
kolonisty do Australie, do San Franciska i do
Kanady, a anglické plemeno všude jest jato
postrachem. Australský dopisovalel londýnského
»Standartu« líčí napětí, panující nyní v Au-
stralii. »Světové drama, píše, přechází nyní
na poslední a nejširší jeviště. Egejské moře,
Atlantský okeán, a nyní ještě širší Tichý
okeán. Americké loďsivo bude druhým hostem
Rus
Japonec
Praha
Japonsko
Anglie
spojený stát
Austrálie
San Francisko
Kanada
Au
16
article
Tichého okeánu. Ruské loďstvo proníklo sem
ze západu a zahynulo pod ransmi státu, jehož
všecky síly soustředěny na Tichém okeáně
Nyní americké loďstvo vstoupilo do Tichého
okeánu s východu. Bude-li s to, aby obnovilo
rovnováhu, porušenou Cusimou? .... Otázk
tato rozčiluje celou Australii, jež ví, že An-
glie není s to, aby poslala do T-
chého okeánu dolsti silné loďstvo.
aby se mohlo změřiti s Japon-
skem, kdyby Japonsko zvitězilo nad Ame-
rikoue
»Pro Australii, píše dále dopisovatel
»Standardu«, není pochybnestí, že tato válka
jest otázkou krátkého času, a majíc v sobě
čistě anglickou krev. Australie nemůže nestra-
chovati se o výsledek bližících se událostí.«
os
Proti Horváovi.
Pověslný agitátor protivlastenecký a anti-
militarista Hervé, jenž byl nedavno odsouzen
na 1 rok do vězení pro urážku armády, spá-
chanou v jeho listě »Válka Sociální«, byl dle
usnesení disciplinární rady pařižské advokátní
komory škrtnut se seznamu advokátů.
Tichý
Hervé
Austrálie
Japonsko
ame
17
article
Události v Marokku
Události v Marokku
Ve Fezu počíná život ve znamení nové
vlády. Guvernér ustanovený ve jménu Muleje
Hafida, Jernati, zmocnil se majetku vezírů Abdul
Azize. Tvrdí se, že to bylo učiněno na podnět
Ben Dauda, bývalého guvernéra v Marakeši.
kterého dal Abdul Aziz uvězniti jako podezře-
lého z posidismu. Když vzdorosultán stal se pánem
Marakeše, byl Ben Dauda puštěn na svobodu.
Aby se pomstil, poradil konfiskaci majetku sul-
tánových vezírů. Tato zpráva učinila hluboký
dojem v okoli Abdul Azize a Rabatu. Vezírové
jsou ustrašeni, obávají se o osud svých rodin,
zanechaných ve Fezu.
Nynější pobyt Muleje Hafida nen
znám. Tvrdí se, že odjel do území Šaujů, aby
se spojil s mehallou Muleje Rešida, ale v Casa-
blance není nic určitého o tom známo. V Tan-
geru byla rozšířena zpráva, že Aizza ben Omar.
kaid Abdů a ministr Muleje Hafida radil svému
vládci, aby zahájil vyjednávání s Francouzi.
Můlej Hafid viděl v této radě důkaz zrady
dal ministra uvězniti.
Nejnovější telegrafické zprávy z Tang eru
oznamují nezaručenou pověst, že Franco uz
byli poraženi u Setatu. Mají prý
35 mrtvých a tolikéž raněných
musili ucouvnouti ze Setatu. Dosud
nebyla tato sensační zpráva potvrzena a zazna-
menáváme ji s reservou.
Zpráva o vyblášení Muleye Hafi da
Mulej Hafid
Jernat
Aziz
ben Dauda
Marakeš
Aizza
Omar
Abd
Mulej
Hafid
Francouz
Franco
Seta
Muley Hafi
Maroko
Šauj
Casa
Tana
19
article
sultánem Šorfy z Nezanu je pokládána z Pa-
říže za velmi vážnou, neboť Šorfové mají velký
vliv v Marokku a od 50 let se chovali přá-
telsky k Francii.
Z Pařlže se telegrafuje o prohlášení mi-
nisterského předsedy Clémeneeaua, učině-
ném vůči některým politickým osobnostem o
marocké otázce a již uveřejňuje »Matin«, toto
Generál d'Amade dostal prostě rozkaz, aby
zjednal pořádek v okoli Casablanky. Byla mu
ponechána volnost. V přístavech ponechá Francie
lodě, aby vyplnila svůj mandát a dbala o za-
chování klidu. Do vnitřních rozporů Marokka
nebude se Francie mísiti a vojsko generála
d' Amada za žádných okolností nebude slou-
žiti Abdul Azizovi. Tento ovšem je stále po
kládán za skutečně uznávaného sultána, jehož
podpis se nalézá na smlouvě algecirasské. Muley
Hafid vyvolal nové nepořádky tim, že slibil
osvobození od daní a že vyhlásil svatou válku
proti Francii. Vláda francouzská musí viděti
Muley Hafidovi nepřitele, nesmí zapomenouti, že
on prohlásil, že nebude trpět cizince v Marokku,
že nebude udržovat žádných styků s cizími vlá-
dami a že tak chce mařiti závazky, které Ma-
rokko převzalo v Algecirasu. Muley Hafid hodil
rukavici civilisovaným národům. Nutno dbáti též
toho, že Abdul Aziz je velmocemi uznáván jako
zákonný sultán Marokka.
Šorf
Amado
Aziz
Hafid
Maroko
Francie
Casablanca
Ma
Algeciras
Clémeneeau
20
article
Jednání o volnost Baltického moře.
(Pův. dopis »Nár. Le)
V Londýně, 18. ledna
Po spoustě depeší navzájem si odporujících, jež
jakoby zúmyslně zaplětaly poměrně podřízenou
otázku Baltického moře, bude snad na místě, vy-
tkncuti přesně anglické mínění o této záležitosti
Veřejnost nezajímá se valně o tyto diplomatické
rozhovery, úplně ji uspokojuje ta okolnost, že Anglie
a Rusko nedávno podepsaly dohodu, která jest zřej-
mým důkazem vzájemného pocitu srdečného přátel-
ství. Proto není se čeho obávati se strany Ruska.
Poněvadž k uzavření dohody jest zapotřebí dvou,
Německo, ať má jakékoli záměry, nemůže samo n-
čeho učiniti a zde se nikdo neobává zrady Ruska.
V oficiálních kruzích panuje ještě vělší klid —
řekl bych skoro lhostejnost. Nejen že se v oněch
předběžných rozhovorech nevidí záludný úskok Ně-
mecka, aby zatáhlo do síéry svého vlivu Rusko.
Švédsko a Dánsko, nýbrž přisuzuje se dokonce Ru-
sku iniciativa k tomuto tajemnému vyjednávání, z ně-
hož posud není znímo ničeho než předmět. Dle sdu-
lení přitele, angkckého diplomata, jenž jest dobře
zpraven o těchto záležilostech, počal prý zahraniční
ministr lzvolský nejprve jednali o Ballickém moř-
se Švádskem a vládou německou. Rusko také sdě-
lilo svým dobrým přátelům, vládě anglické a fran-
couzské, že se v Petrohradě a v Berlíně přátelsky
yjednává o možně dohody v příčině Baltického mo
ře a sdělení foto nezpůsobilo v Anglii a ve Franci
žádné znepokojení.
Londýn
baltický moře
Anglie
Rusko
Německo
Švédsko
Dánsko
Petrohrad
Berlín
21
article
„Nevíme posud ničeho, naprosto ničeho o doho-
dách, jež Rusko a Německo mají na mysli“, připo-
jil můj společník, vale víme velmi dobře, co nikdy
nepřijméme a co jsme ochotní připustili. Podepíšeme
ovhotně dehodu, zaručující status quo, což zahrnuje
neutrašitu všech smluvních stran, ale odmítneme zá-
ruku neutrality Baltického moře, neboť kdož ví, zdali
by se k zajištění télo neutrality některé mocnosti
nepokusily opevniti důležité body, zejména ostrovy
Alandské?
Pokud jde o ,mare clausum'... o tom však se
nebude jednati
S druhě strany víme dobře, že Dánsko, které tu
má také slovo, neučiní ničeho bez dohody s nám
a poněvadž mezi Švédskem a Dánskem jest úplná
shoda, vidíte, že je vše v nejlepším pořádku
Rusko
Německo
Dánsko
Švédsko
22
article
Poněvadž jsem se zmínil o Švédsku, dovolte,
abych připojil, že náš poměr k tomuto království není
naprosto takový, jak jej chce vylíčiti jistý tisk. Nr-
kdy nebyly naše styky se Švědskem srdečnější. Po
dohodě o Norsku, podepsané velmocemi, byly činěny
pokusy, ne-li znepřáteliti nás se Švédskem, tedy
aspoň obviniti náv ze zlé vůle vůči němu. Pravdou
jest, že za tohoto vyjednávání jedině Anglie se po-
stavila na stranu Švédska a učinila vše, aby usmířila
všechny jeho zájmy i jeho citlivost. Anglie připojila
ve k názoru olatních mocností teprve, když byla
naprosto přesvědčena, že Švědsko nechce učinit
žádných ústupků, které mu byly navrhovány, ba že
jak se zdálo, přikládá celé záležitosti jen podřízený
význam. Švédsko snad později lilovalo, že se ne-
zachovalo jirak, vláda švédská však přece ví, že je-
diným obhájcem jeho vůči Evropě byla až do po-
sledního okamžiku britská vláda
Plecházeje po této dlouhé parenthese opět ke
dnešní otázce“, pravil na konec přítel diplomat. „mo-
hu vás ujistiti, že čekáme velmi klidně, až budeme
dotázáni Ruskem a Německem, nepochybně sou
časně z Francil, co by měti signatáři smlouvy z r
1855 učiniti, aby ve společné shodě upravili otázku
Baltického moře.
„Daily Graphie“ přináší dnes zprávu svého
zvláštního zpravodaje v Berlíně, dle níž Německo
navrhlo rozděliti olaszku severních moří: 1. na de-
hodu o Severním moři, na niž by měly úča-
stenství Německo, Norsko, Dánsko, Hollandsko, Bel-
gie, Velká Britanic a snad i Franci. a 2. na do-
hodu o Baltickém moři, jíž by se zúčastnílv
Švědsko
Franek
Švédsko
Norsko
Anglie
Evropa
Rusko
Německo
Berlín
Dánsko
Hollandsko
Daily Graphia
Belagie
Velká Britanic
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za profesorem Zengrem.
Pod zdrcujícím dojmem zprávy o skonu vel
kého učence chápu se péra, abych dal projev
svým pocitům, které ovládly mne při smutno
této zvěsti. Jakožto poslední asistent profesora
Zengra měl jsem příležitost téměř po čtyři roky
býti s ním v ustavičném styku, po čtyři roky
věnoval mi svoji důvěru; i stala se mi všecka
jehe činnost i jeho soukromé poměry knihou
docela otevřenou.
Dnešní moje vzpomínka posmriná nemůže
býti životopisem Zengrovým, kde bych ocenil
jeho dalekosáhlé objevy, nemůže vnikati do
všech podrobností činnosti Zengrovy.
Prof. Zenger byl v každém oboru svůj, byl
vždy originální. Byl to jeden z nemnoha českýei
lidi, jenž nečerpal ze studnic německé vědy,
který šel cestou vlastní. Pěstoval-li pak Zenge
vědecké styky s cizinou, byla to především Fran-
cie a pak Anglie, kam ho vedly jeho sympatie.
V jazyku francouzském a anglickém vydal také
četné svoje publikace.
Čir nost profesora Zengra zasáhla účinně do
tšech oborů fysiky. V každé partii fysiky setká
Zengr
Zengrův
profesor
Zenger
Anglie
24
article
váme se s jeho objevy. V optice však vykonal
práce nejvelkolepější. Zenger byl první, klerí
dovedl zhotoviti apochromaty. Jeho apochra-
maty byly tekutinové, tedy pro praktické uži
méně vhodné; svým objevem však dokázal
Zenger, že je možno chromatickou vadu čoček
odstraniti dokonaleji, než bylo možno achro-
maty. Němci vrhli se pak se vší energií na toto
pole a podařilo se jim složiti skla, ze kterých
dají se také hotoviti apochromaty. Vynález apo-
chromatu však bez odporu musíme připsnti
Zengrovi.
Ve fotografii Zenger rovněž mnoho objevil
Jeho „fotografie neviditelného“, fotografie to,
zhotovené za dplné tmy, kde sálání tepelného
používá k hašení fosforeseence na plotně, které
pak užívá ke zhotovení vlastního negativu, vzbu-
dily pozornost celého světa.
Svého času také budily pozornost Zengrový
tangentiální váhy, užívané v londý nské min
covně.
I v hutnictví Zenger učinil velkolepý objev
dovedl zužitkovati k výrobě železa rudy, obsa-
hující fosfor. Nedovedl však finančně objevu
svého vykořistiti, nedovedl si ho uhájiti, a tak
proces jeho je světoznámý pod cizím jménem
cizímu národu, cizímu podnikateli vynesl mi
liony.
V poslední době Zenger zabral se do astro-
nomie, opustil pole, kde tak mnoho znamenitých
objevů učinil, vybudoval novou theorii „světové
soustavy elektrodynamické“. Je škoda pro fy-
siku, že veleduch Zengrův přišel na jiné pole.
tím větší škoda, že soustava světová elektrodyna-
mická neni vědeckým světem uznávána; v tom
to oboru náš stařičký učenee měl velmi mnohé
hořké chvíle a trpké sklidis ovoce. Moje slova
nejsou zneuznáváním Zengrovy činnosti, nemoh
jsem však pominouti mlčením předmět, o kte
rém se tolik už v české veřejnosti mluvilo.
Zenger
Němec
Zengr
Zengrův
astra
25
article
Jak byla vědecká činnost profesora Zengra
plodná, tak bylo i jeho povolání učitelské prová-
zeno požehináním. My všichni jeho žáci jsme
radostně poslouchali jeho přednášky, kořeněné
břitkým vtipem, který přecházel mnohdy až
v sarkasmus. Ve styku s námi nikdy Zenger slov
nevybíral, kdo pronesl hloupost, jistě byl zal
ostře, slovy nehledanými pokárán. Ježto jsme
však viděli, že máme v Zengrovi přítele oteov-
ského, nebolela nás jeho slova, necitili jsme se
jimi zahanbeni.
Jako Zenger s láskou a s radostí přednáše
na technice, tak také po dlouhou řadu let obě
tavě konal přednášky veřejné pro lid. Za tyto
svoje přednášky nebral nikdy honoráře, vždy
přednášel ve prospěch dobročinných a národ-
nich účelo Když jsem byl s Zengrem v roce
Zengr
Zenger
26
article
1904 v Lounech, dovršil zrovna 50.000 zlatých
jako výtěžek svých přednášek pro dobro obecné.
Čislice tato je vysvětlitelna nejen velikým po-
čtem přednášek, ale i tím, že osobnost Zengrova
byla vždy velmi populární, že přednášky jeho
byly pravidelně přeplněny.
Po celý svůj život Zenger žil skromně, še-
trně. Ze svého platu ukládal si úspory, aby mohl
podnikati studijní cesty, aby mohl kupovatis
knihy a přístroje vědecké atd. Jeho úspory do
sáhly před rokem asi 36.000 K. Co tu podnikl
náš dobrý Zenger? Věnoval svoje jmění na za
ložení nadace pro posluchače techniky. Neptejne
se, kolik dal, ale vězme, že dal téměř vše, co
měl, a že peníze, které věnoval, byly za dlouhá
léta po malých částkách nastřádány. Za šlechet
ný tento čin bude Zengrovo jméno povždy
vděčně studujícími naší techniky vyslovováno
bude památkou na jeho žití přes dalekou bu-
doucnost!
Poslední čas Zenger pro nemoc nevycháze
z domu. Ze dne na den žil stále ve svém po-
koji — ložnici i pracovně zároveň. Četl časo
písy, sledoval v novinách průběh událostí poli
tických, vystřihoval si zprávy o živelních pohro
mách a tak byl stále čilý duševně, stále byl za
městnán.
Neličenou radost měl pak z každé návštěvy
Zengrův
Zenger
Louny
27
article
Ne však, že by mu jeho přátelé a clitelé nosili
novinky. Zenger vždy věděl líp vše, vždy by-
informován z časopisů, z publikací, ze své sou-
kromé korespondence o všech důležitějších ve-
řejných olázkách.
Jak byl až do poslední chvíle duševně čilý,
vidno z toho, že přede dvěma měsící ještě ob-
jednával desky barvy reprodukující a zval mne,
že provedeme s nimi pokus. Zhoršení jeho zdra-
votního stavu nedalo nám však vykonati tutv
Tuhý organismus Zengrův po léta vzdoroval
těžkým nemocem, po dlouhou dobu bránil se
smrti. S bolem však jsme na něm pozorovali,
že se tratí, že stále pomalu, ale jistě ubývá mu
sil. Přece však i těžkou operaci přestál a te-
prve nová nemoc dovršila dílo zkázy
A nyní leží náš veleduch v rakvi, má
ustláno už k poslednímu odpočínku. Celý náred
truchlí po něm, celý technický svět český jej
cplakává! A zmírní-li čas náš smutek, proto
přece nikdy nezapomeneme na Zengra, ve vzp.-
mínkách našich bude dále žíti, s úctou a vděč-
nosti budeme na svého učitele, na znamenitého
českého učence vzpomínati.
Buď mu země lehka!
Inž. Bedřich Sobotka.
Zenger
Zengrův
Zengr
Sobotka