ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6fd99290-7685-11dc-9000-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 173, org 12, place 69, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
29. listopade 1907. Číslo 330.
4 article
Dnes asi týž Polák si přiznal, že se v očekávání svém zmýlil a že byli v právu tenkráte ti, kdož řekli: „násilí pruské musí se zodpověděti ná- ležitým důrazem“ Když dr. Hribar mluvil, volal prý dr Sommer několikráte »hoch Bülow«. Za řeči dra. Kramáře křičel Wolf: hurá Všeněmci! Z stručného proslovu Standova křičeli němečtí radikálové: »hoch Sion«. Když pak několik slov kněze Kreka přerušil Wolf, bez rozpaku zvolal naň posl. Zázvorka »kuš«. Dva Němei promluvili: německý nacionál dr. Stölzl, jenž odvážil se k nesmělé obraně německého kancléře a německé politiky protipolské, a štyrský Malik, který presidenta se tázal, jak může strpěti ústní interpelace sjednocených Slovanů proti Něme- cku. Dr. Weiskirchner odvětil, že sice věci, kteréž uvedeny byly na přetřes, nenáleží do kompetence říšské rady — míně patrně, že náleží do kompetence delegací — a že nemůže proto projeviti osobní svůj soud o předlohác kaneléře Bülowa, ale dodal, že předlitavský ministerský předseda jest povinen v záležitosti takové zaujati stanovisko. Tento výrok presi- dentův provázeli Slované hlučnou pochvalou. Demonstrace — nač bychom slovo to za- mlčovali — pro Poláky vůbec a pro Poláky pru- ské zvláště a demonstrace věru nikoli proti ně- meckému národu, nýbrž proti německému terroru. nevyzněla dnes ještě docela. To byl jen počátek, jehož pokračování přijde za nedlouho — v dele- gacích. Tam bude míti slovo svob. pán Aehren- thal. Ale dnes již ukázalo se, že Slované a Vlaš nedají si politikou trojspolkovou brániti ve svých projevech, překroč-li tato politika meze, na kle rých přestává nejen politika, nýbrž i lidskost.
Polák doktor Hribar Sommer Bülow Kramář Wolf Standův Sion Krek Zázvorka Stölzl Malik Nout Weiskirchner Slovan Aehren Vlaš
5 article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 10.25 hod. Min. předseda předložil zprávu kvotové de putace. Vláda podala předlohu o zdanění automo bilů. Daň, již zpravidla platí majitel automobilu. vyměřuje se dle přihlášky majitele automobilu a plat pro tuzemské i cizozemské automobily. Tylo zda- ňují se berním úřadem I. instance, v jehož obvodu autemebil popivé jede. Daň činí ročně za motorové dvoukolky 10 K a za motorové dvoukolky s kočárkem 30 K. Pro automobily je stanovena daň vzestupná dle počtu koňských sil. Základní taxa slanovenaje na 60 K, přirážka na 4 K za každou koňskou sílu. U automobilů s více než 45 koň. s. činí přirážka 10 K za každou koň. s. Vozidla s elektrickým poho- nem platí pouze základní taxu 100 K. Od daně osvo- bozeny jsou císař, diplomatičtí zástupci, vozidla, jež slouží výhradně k dopravě vojska, pošty, hasičůa nemocných, a konečně automobily obchodní a ná- kladhi a rovněž takové dvoukolky. Slevy použivají vezidla lékařů, inženýrů, obchodníků a automobily jichž používá se k dopravě osob, po živnostensku provozované. Z výnesu dáně, uložené na demá automobily, odvede se 50 na opatrování silnic zem- skému fondu země, v jejímž obvodu nalézá se sta- noviště dotyčného vozidla. Zákon nabývá platnesti 1. ledna 1909. Mezi došlými spisy je dále zákon o sla novení kvoty na základě dohody mezi oběma kvotovými deputacemi.
doktor Weiskirchner Vídeň
6 article
Posl. dr. Chiari, dr. Conci, dr. Glabiň ski. Ur. G. Gros9, dr. Hormuzaki, dr. Hruban dr. Kramář, dr. Lueger, Stapiňski, dr. Šu- steršič, Udržal a sp. podávají pilné návrhy na projednávání předlch vyrovnacích a přodlohy o dal matských drahách a na projednávání zatímního roz- počlu. Po. . dr. Hlibowicki a sp. podali pílně na vrhy na reformu správy a zavedení správného admi nistračního pořádku — a Fresl a sp. na snížen cukerní daně. Návrhy podali poslanci: Johanis a sp. n stavbu místní dráhy z Krásné Hory do Selčan s od- bočkou do Dobříše; — Beer a sp. na zlepšení pra- covních a mzdních poměrů stát. dělníků telefonních a telegrafních. Dolazy podali poslanci: Kemelter a sp. pe terorismu německo-radikálního tak zv. technického svazu na něm. lechnice v Praze a po zákazu nošení barev pro něm. sdruž. kal. sludentů „Vandalia“; — Binovec a sp. po dopravních poměrech u Společ- nosti stál. dráhy: — Hudec (z Prahy) a sp. po bez- důvodném pronásledování učitelů v Čechách: — Eldersch a sp. po jednání c. k. stát. zastupitelstva opavského s důvěrníky organisovaného dělnictvaa po terorismu němocko-radikálních žurnalistů vůči soudcům opavského zem. soudu ve věcech trest ních: — Beer a sp. po protizákonném zákazu schů- ze lidu v Braňanech správcem okr. hejtmanství Duchcově. pořádá dr. Lad. Haškovec. Str. 31. Z
Posl doktor Chiari Conec Glabiň G Gros Hormuzaki Hruban Kramář Lueger Stapiňski Šu Udržal Hlibowický Fresl Johanis Beer Binovec Ur Krásná Hora Selčany Dobříš Praha Čechy Braňany Duchcov
7 article
kařské, 60 bal. Jak Arbes: „Sebrané spisy XXIII.“ Knlhy povídek a novel V. J. Otto. Rabelais, sludie literárně historická. Na- psal Prekop Hoškovec. 1907. Vl. náklad Mluva čísel v české universitn otázce. Napsal MIUDr. Ot. Srdinko. (Otisk z Po- krokově revue.) Zikmund Winšer: „Bouře a přeháňka“ dvě novely c historie pražské. J. Otto Ivan Franko: „Haličské obrázky“, přel Jar. V. Burian, úvod napsal Adelí Černý. Světov knihovny čís. 625—627 Růžena Jesenská: „Legenda ze smuln země“. J. Otto. Knihovna „Lumíra * Milota Zdirad Polák: „Cesta do Italie II.“ Světová knihovna č. 628— 629. J. Otto. *Josef Jungmann: „Zápisky“. Světová knihovna 630. J. Otto. * Marie Ebner z Eschenbachu: „Tr novelly.“ Přeložil J. E. Šlechta. Světová knihovna J. Otto * Český kataloz bibliografický. Z leta 1898—1903. Nové řady ročník X.—XV. Seslavi Vojtěch Koudela. V Praze 1906. Nákladem spolku českoslov. knihkupeckých účelních a podporou gremia knihkupců a aakladatelů a České Akademie Část I.—m * Kapesního Kalendáře českých majitelů domů vyšel právě III. ročník na rok 1908. Kalendar tento vyniká bohatým obsahem a ob- sáhlým právním rádcem pro majitele a spravce domů, stal se nezbytně potřebnou pomůckou v četných zá- ležitostech právních, daňových atd., jež se týkají vlastníků a správců domů. Také obsahuje vzorce růz- ných formulářů, podání atd., vesměs pro majitele domů velmi důležitých a běžných. Cena výtisku typo- graficky pěkně vypraveného v úhledné plátěné vazbě obráší 2 K 10 h s potšovní zásilkou. Objednávky přijímá každé knihkupectvi, zejména pak vydavatol J. Nohavec, majitel knihtiskárny v Terezině.
Arbes Otta Rabelais Prekop Hoškovec Otakar Winšer Bouře V Burian Černá Jesenská Lumír Milota Jungmann Ebner Eschenbach Šlechta Koudela J Nohavec Terezin Franca Praha Český akademie smuln země Italia II
8 article
Časopis pro pěstování mathema- tiky a fysiky. Redakloři pp. dr. K. Petr, dr. Kučera a L. Červenka. Ročníku 37. číslo 1. má velmi cenný obsah „Češka“ Kalendář na rok 1908. Naše paní a dívky zajisté letos potěší ladná úprava právě vydané ročenky Ústředního spolku českých žen, jejiž bchatý slovesný obsah dopláuje množství krásných illustraci. Redigovala Pavla Maternová, po strá nce výtvarné uspořádala Anna Boudová-Suchardová. Nej- známější české spisovatelky a umělkyně podaly tu nejnovější ukázky svých praci zajímavého obsahu Část kalendářní na poznámky je tak upravena, abv se mohla zvlášť vyjmouti, takže je „Češka““, nehledě k tumu, knihou krásně prósy a hojného poučení, jejiž cena zůstane trvalou. Hodí se stejně za dar vánoční, novoroční, na památku, jako bude stálým pramenem vzdělání i zábavy všem čtenářkám Ro- čenka ta kéž je hojně vyhledávána paními a dívkami, pro něž byla s láskou a péčí napsána a skutečně vzorně upravena. Damským korporacím též dopo ručujeme. Cena elegantně vázaného výtisku jen 2 K 40 h, poštou 2 K 70 hal. — Koupiti lze v každém
Kučera L Červenka Češka Pavel Maternová Boudová Suchardová
9 article
Prölest za prolestem. Po přečtení došlých spisů posl. dr. Stránský pro- mluvil k formálnímu projednávání. Nepřípustnost dnešního pilného návrhu o vyrovnacích předlohách byla zajisté navrhovatelům známa, jinak nebyli by předeslali, že má býti udělena vyrovnacímu výboru Sdenní lhůta k podání zprávy. Lhůtu takovou vý- boru určiti sněmovna jest oprávněna, avšak nesluší se nějakou zprávu pilně projednávati, doku není předložena. Varuje levici, aby 10leté jubileum domnělého porušení práva a jednacího řádu necsla- vila jeho novým porušením. Naproti zámince, že vět- šina schvaluje tento pilný návrh, poukazuje na to že tato většina, jejíž strany nebyly zakoupeny pro- gramy, nýbrž ministerskými křesly, nemá morálního podkladu. Předseda měl zajisté tento návrh nyn aspoň jako nepřípustný odmítnouti. Protestujeme — končí řečník — proli fomuto po rušení jednacího řádu, a když většina dokazuje, ze je s to, sáhnouti k nepřípustným a nezákonným pro- středkům, musí si také dáti líbiti, když také my sá hneme k nepřípustným a nezákonným prostředkům na potření tohoto porušení jednacího řádu. (Hluční pochvala mezi českými radikály.
doktor Stránský
10 article
Předseda dr. Weiskirchner ohražuje se proti po rušení jednacího řádu. Návrh byl podán podla jed nacího řádu. O tom, co pravil posl. Stránský, roz hodne sněmovna, až bude jednat o věci. (Pochvala- Posl. Choc praví, že nejedná se tu o nějaké obe jití jednacího řádu, nýbrž o podvod, o násilnost (Prchvala mezi českými radikály.) Jako v podán zmocňovacího zákona v Uhrách sluší očekávati zná silnění chorvatských poslanců, také i zde jedná se o znásilnění. Protestuje, aby president propůjčoval se k takovému znásilnění jednacího řádu. Naproti celému postupu lze projeviti jen ošklivost. (Hlučná pochvala mezi českými radikály.) Posl Iro jménem svých soudruhů prolesluje roz- hodně proti tomuto postupu, který příčí se jednacímu řádu a žádá, by byl pilným způsobem projednán předmět, o němž výbor nepodal ještě žádné zprávy Po doplňovacích volbách výboro- vých sněmovna rokovala dále o pilných návrzích stran zdražování potravi. Předseda sděluje, že doposud přihlásile se k věcným opravám 16 poslanců a nabádá je aby je zbytečně nerozšiřovali. Posl. dr. Michl odporuje tvrzení Schrammelovu že národní Němci již předem musí hlasovati pro pil- nost. Požadavky dr. Rennera nelze uvésti v souhlas s tím, co lid potřebuje. Němečtí agrárníci pohlížej s největši nedůvěrou na přátelství sociálních demo- kratů. Na proti světovému programu sociálně-demo- kratickému třeba programu národního pro strany ob- čanské. Řečníkova strana bude hlasovati pro pilnost avšak v meritu navrhne vhodné změny. (Hlučná po- chvala) Posl. hr. Kolowrat praví, že dle starodávného obyčeje dělníci v Čechách dostávají obilí, že jeho se ludíž netýká výtka, že dává svým dělníkům plesnivý chléb.
doktor Weiskirchner Stránský Posl Choc Michl Schrammelův Renner Kolovrat Uhry Čechy východ sněmovna
11 article
Posl. dr. Hajn mluvil česky, jsa neustále přeru- šován protestními výkřiky šl. Stranského. Mistepředseda sl. Starzyňski opělně důrazn nabádal poslance, aby se obmezili na věcně po- známky. Posl. dr. EIIenbogen a Seitz odporoval vývodům Stöcklerovým. Posl. Slapiňski prohlásil, že polská strana lidov — zaslupujíc výhradně rolnictvo — bude hlasovat pro pilnost celého návrhu, ač nesouhlasí s jednolli vými jehc odstavci a žádal za zavedení pomocn akce pro haličské rolnictvo. Posl. Šrámek a jeho strana bude hlasovati pr pilnost obou návrhů, třeba že musí se slanoviska stá- toprávního a spravedlnosti zamítnouti jednotlivé od stavce. Posl. dr. Oberleiler (jménem některých měst ských zástupců v německo-nacionálním svazu) bude hlasovati pro pilnost, ač nesouhlasí s celým obsa- hem návrhů Posl. Jehanis líčil, jak špalně se zachází se slo- venskými dělníky na jednom dvoře hr. Kolowrata Posl. Kotlář ohražoval se, že sociální demokrate stále prohlašují se jedinými zástupci malých jidlí. Jeho strana zastupuje všecky venkovany a po- žívá jich úplné důvěry. Na Iakta, jež uvedl, odpo- vědělo se s druhě strany nepravdami a překrucová- ním. (Potlesk mezi českými agrárníky.) Posl. dr. Jäger prohlašuje, že Všeněmci budou hlasovati pro pilnost, ale in merilo navrhnou změny.
Posl doktor Hajn EIIenbogen Seitz Stöcklerův Šrámek Oberleiler Kolovrat Posl Jäger
12 article
Posl. Bielohlawek Konstatoval, že národnostni boje jsou horší, než ve staré sněmovně. Vším zdra- žováním jsou vinni sociální demokralé. (Odpor mez sociálními demokraty.) Budeme hlasovati proti jejich demagozickým ná- vrhům. Ať jen min. předseda sněmovnu rozpusti Sociální demokraté budou pak zdecimováni. (Odpor pochvala mezi křesťanskými sociály.) Po dalších bezvýznamných opravách přikročilo se k hlasování — po Tomáškově návrhu — dle jmen. Pro pilnost Schrammelova návrhu hlasovalo 207, proti 192 poslanci, a protože nebylo dvoutřetinové většiny, naloží se s návrhem dle jednaciho řádu. Když předseda ohlásil výsledek hlasování, obo řili se sociální demokraté s rozhořčenými výkřiky zaťatými pěstmi na křosťanské sociály. Také návštěv- knihkupectví neb přímo v nakladatelstvi Edvarda Leschingra v Praze, Vodičkova ul. čís. 34 n. * Solcových oříruček pro učitel- stvo škol obecných a měšťanských (rediguje Jos. Fr. Urbánek) svazky 14.—16. obsahují: Počty ve školách obecných. Dle spisu Genauova vzdělal říd učitel Adolf Schuster. Dil I. Úplné dějiny po- čtářsti. — Učitel chemie ve školách měštan- ských. Návod k vyučování chemii od dr. Fr. Pa- vltčka. Dil I. Chemie anorganická. — Stručne dějiny zeměpisu školského a jeho method. Napsa prof. Jan Macháček Příručky učitelské vychá- zejí v nákladu Emila Šolce v Telči a jeví se velmi vhodnými. * Čertovíny. Z lidových pohádek vybrala vypravuje Adolí Wenig. Obrázky a výzdoba knihy od Jos. Weniga. Nakladatei F. Topič v Praze. Kar- tenované 3 K. Kniha pro děti, sloh výborný.
Posl Bielohlawek Tomáškův Solcový František Urbánek Genauův Schuster profesor Macháček Šolc Wenig Praha Vodičkův ulice Jos Francie Telč Kara Edvard Leschingra
13 article Hudba.
Hudba. + Hudební jednota posluchačů vysokých škol v Praze cvičí pilně program nového koncertu, při němž provedeny budou práce dvou českých sklada- telů mladé generace: Lumíra Sychry Fantasie pro varhany s průvodem orchestru a prof. dra. O. v Zicha »Pátý brobeček«, balada pro sola a smíšený sbor s průvodem orchestru. Den 3. prosince, na který je koncert určen ve prospěch odboru Nár. jednoty pošumavské na Vinohradecb, bude dostaveníčkem všech, kdož se o nové zjevy v naší hudební pro- dukci zajímají. + Hlaholská mše Kožušníčkova bude proveden v Prostějově ve farním chrámu dne 1. prosince řízením skladatele. + Z České Filharmonie. Dnes v 8 hod. večen obvyklý páteční koncert na Žofíně za řízení pan J. Elsnice. K 99. a 100. koncertu symfonickému v Plodinové burse, v nichž dojdou prvního úbrnného provedení veškeré symfonické skladby Bedřicha Sme- tany, prodávají se vstupenky v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 5 (I. patro).
Sychra profesor doktor Zich Kožušníčkův J Elsnic Praha Prostějov Žofín Václavský já Český filharmonie Český filharmonický družstvo Bedřich Sme
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Požár v petrolejových dolech. Ze Lvova 28. listopadu. (K. k.) Obeň v boryslavských petrolejo“ vých šachtách »Berolina« a »Heřman« přeskočil také na šachtu »Marusžka«, která úplně výhořela. = Neštěstí na novostavbě divadla. Z Kasselu, 28. listopadu. Při slavbě nového dvorního divadla sřitila se včera železná konstrukce střechy. Montér Sje- mord byl usmrcen, dva jiní montéři smrtelně zraněni. = Drzý pokus loupeže. Z Hanoveru, 28. listo- padu. Do místností velkoobchodu s papírem firmy Stoeckich a Fricke vniklo několik lupičů. Dostali se skladištěm papíru do pisárny a odvlekli stojící tam těžkou pokladnu, v níž byly velké obnosy. Včera ráno nalezl jistý dělník pokladnu zahrabanou v poli za městem. Lupiči neučinil ani pokus pokladnu otevříti Nápadno jest, že čin mohl v živé krajině zůstati ne- pozorován, poněvadž těžká pokladna mohla býti toliko na voze odvezena níci duhé galerie volali na křesťanské sociály hlučně „fuj!“ Tato demonstrace trvala delší dobu Jednolliví poslanci levice ohražovali se ostře prot nadávkám návštěvníků galerie. Sociálně-demokra tičtí poslanci tleskali galerii. Za velkého hluku předseda dal vykliditi druhou galerii, což bylo spo- jeno s velkými nesnázemi. Mezi jednotlivými soci- álně-demokratickými a agrárními poslanci málem bylo by došlo k násilnostem. Hluk trval 20 minut, načež předseda dal hlaso- vati prostě o pilném návrhu Rennerově. Pil- nost jeho propadla 203 proti 165 hlasům. (P - chvala mezi křesť. sociály. Soc. demokraté volali. „Fuj!“) Na to přikročilo se k rokování o pilném návrhu Gostinčarově.
Požár Heřman Fricke Rennerův Lvov Kassel Hanover Stoeckich
15 article
Posl. Gostinčar by nerad, aby jeho návrh pova- žoval se za obstrukční. Přimlouval se za úpravu slu- žebních a platových poměrů státních sluhů, ale o- volá prý svůj návrh, bude-li přikázán bez prvého čtení rozpočtovému výboru. (Pochvala mezi Slo- vinci.) Předseda vyhověl tomuto přání, načež rokován bylo přerušeno. Mezi došlými spisy je vládní předlohao jednoročním prodloužení platnosti zmocňovacího zá- kona u zahájení vyjednávání o obchodní smlouvy s cizími státy, dále 37 pilných návrhů, jež budou — dle předsedovy poznámky — projednány dle jedna cího řádu. (Veselost.) Prolipolské předlohy v Německu řesy. Prusku. Posl. Clabiňski v dolaze k předsedovi poukazuje na dvě protipolské předlohy, podané v říšském sně- mu německém, resp. zemském sněmu pruském, jež ve skutečnosti jsou protikulturní a s to podkopati ve vědomí národů základy práva a mezináredních styků. Polákům má býti v německé říši odňalo jich přirozené, ústavně zaručené právo, aby na schůzích mohli užívati své řečí, a v převážně polských zemích Pruska má pruská osidlovací komise o tom rozho- dovati, zdali a v kterých krajinách mají býti Poláci ponecháni ve vlastnictví svých staíků a pozemků is příslušenstvím, bez ohledu na to, že Poláci jsou již po staletí usazeni ve své prvotné domovině. Nemů- žeme se spřáteliti s myšlenkou, že by bylo možným nalézti pro takové, v dějinách kulturního národa ne- slýchané a veškeré osvětě odporující předlohy, vět- šinu mezi zástupci německého národa. Jsme přesvěd- čeni, že taková nebývalá opatření, jež musi věsti k vyhubení národa, jehož jedinou vinou jest, že nemůže a nesmí vzdáti se přirozeného práva, své řeči, svých statků a pozemků, musí minouti se svým účelem a přispějí k otřesení živoucího organismu u něme- ckého národa a jeho spolku s Rakousko-uherskem (Hlučná pochvala).
Posl Polák Prusek St Německo Prusko Nemo Rakousko
16 article
Jako zástupkyně polského národa v této sně- movně považuje strana řečníkova za svou svatou po- vinnost, protestovati slavně proti útokům pruské vlá- dy na vrozená práva polského národa, na smluvně zajištěná práva rakouských státních občanů v Ně- mecku a na základy křesťanské kultury a práva, apelovati ke všem povolaným činitelům v mocnář- ství, jakož i k zá-lupcům všech národních kmenů. aby uvážily, kam nutně vede taková politika Táže se jměnem Polského klubu, chce-li přeďsed na příslušném místě tlumočiti tyto pocity a námitky. (Hlučná pochvala a potlesk.) Předseda dr. Weiskirchner odpovídá, že ta věc nepatří do kompetence říšské rady. Osobní názor o příslušných opatřeních projeviti nemůže, ale před- seda min je povinen, zabývati se touto záležitostí Ať posl. Glabiňski podá příslušný dotaz na min předsedu. (Hlučná pochvala a pollesk) Posl. Hribar poukazuje na hluboké rozhiořčení nad pruskými opatřeními veškerého slovanského světa a všech oněch kruhů, jež národně smýšlejí cítí. Kéž by opatření ona zůstala pouhým plánem, a jejich uskutečnění rozbilo se o poznání, že kul- turní národ, jako německý, nosmí povinnostmi lid- skosti pohrdati bez těžké újmy své vážnosti. (Po- chvala.) Táže se předsedy, chce-li o této svorné ma- nifestaci všech Slovanů podati zprávu min. před- sedovi. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Markov jménem jím zastupované a tak ul štěné části ruského národa připojuje se jako Slovan a člověk k protestu Poláků a Jihoslovanů.
doktor Weiskirchner Posl Hribar Markov Slovan Polák Jihoslovan
17 article
Posl. Budec (Lvov) vzpomíná na znásilňování polských školáků, protestuje proti uliskování Po- láků v Rusku a jménem celého sociálně politického svazu podává nejrozhodnější protest proti pruským výminečným zákonům, Posl. Klofáč soudí, že co slalo se Polákům, jest nejen záležitostí všech Slovanů, nýbrž všech, kdož mají smysl pro civilisaci, lidskost a kulturu. Jako poctiví Slované budou členové jeho klubu, kdykoliv bude jednati se o potlačení toho neb onoho slovan- ského národa, postupovati vždy solidárně » ostatnímj slovanskými stranami. Důsledky z chování Německa učiní delegace Ubezpečuje Poláky, tyto statečné bojovníky za spra- vedlnost, kulturu a civilisaci, sympatiemi svými svého klubu. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Breiter odsuzuje co nejpříkřeji loupežnou výpravu pruské vlády na majetek a existenci jeho sourodáků a připojuje se k protestu předešlých řeč- níků. (Pochvala.) Posl. dr. Kramář prohlašuje jménem stran, za- stoupených v Národním klubu, jménem českých po- krokářů a Slovenského klubu, že podává co nejroz- hodnější protest proti násilnictví, jež páše se netoliko na ubohých Polácích v Prusků, nýbrž I na přísluš- nících českého národa, tam žijících (Illučná pochvala a potlesk) a to jen prolo, že lnou věrně k své ná- rodnosti (Výkřiky posl. Wolfa a Ira: Sláva Bo- lovu! Prolivýkřiky: Tiše!) a chtějí zůstati věrni svo kultuře. (Opětné výkřiky na levici; protivýkřiky: Tišeí Jděte do Berlínal) Naši sourodáci jsou pronásledo- váni, poněvadž necouvají před žádnou hrozbou
Posl Klofáč Polák Slovan doktor Kramář Prusek Wolf Ir Lvov Rusko Německo Berlínal Sláva Bolov
18 article
Doufám však, že zůstanou silni v obraně a věrn své národnosti tak, jako zůstali jame věrní my, ktel jsme byli rovněž pronásledování a přece překvapili jme celý svět tím, čímž jsme se až do dnešního dne stali (Hlučná pochvala a pollesk.) Litujeme, ž pronásledování jiných národností v Německu uči- nilo takové vokroky a že zrovna to, co dlužno pova- žvati za stěžejní podmínku moderního právního státu, se deptá. (Hlučná pochvala.) Ubozí Poláci a Čechove jsou vyháněni jen proto ze své půdy, že pokládají za nejsvětější to, co zro- dilo se s nimi: svoji národnost. Nám lze jen vy- sloviti naději, že zůstanou pevní a překvapi svět neústupností, s jakou lpí na své národnosti. Co zde prohlašujeme, neni nepřátelstvím proti německému národu, to jest jen prolest proti brutalitě. (Hlučn pochavala a pollesk.) Na důkaz toho vyslovujeme ji zde nejsrdečnější dík Němcům v Německu, kleří bu- dou si trcufati v duchu velkých heroů německé kul tury hlasovati proti těmto násilnostem. (Hlučná dlouhotrvající pochvala a potlesk) Posl. Stand připojuje se jménem židovsko- ná rodní strany k protestu proti pokusu o znásilnění polského národa. Posl. Conci (v dotaze na předsedu) prohlašuje že vlaský klub chová pro ubohý pronásledovaný polský lid největší sympalie. Také Vlaši musí o za chování nedotknutelnosti svého národního území těž- ce bojovati. Bojů těch nezanechají a noumdlí. Připo juje se jménem vlaského klubu k protestu klubu polského. Posl. Stapiňski profestuje jměnem polské lidové strany slavně proti hrubému znásilňování národnost ních práv polského národa.
Polák Čechov Němec Posl Conec Vlach Německo
19 article
Posl. Krek prohlašuje, že připojuje se k řeč posl. dr. Kramáře a k protestu slovanských keční kův vůbee Posl. Vílyk protestuje jménem rusko-ukrajinských sociálních demokratů proti vyhlazovací politice pru- ské vlády, ale také proti zotročování ruského lidu Polsky. Posl. Stölzel prohlašuje, že Němci bez rozdílu stran protestují, aby děly se zde pokusy o vměšování se de vnitřních politických poměrů Německa. Diví se, že Poláci si ještě nestěžovali do Ruska. Polác stýskají si na znásilňování svých sourodáků v Ně- měcku, a zde slěžují si haličtí Rusové do jejich úii- sku. Řečník vzpomíná na boje, jež vedli Němciv těto sněmovně před 10 lety a táže se, co by byli Poláci řekli, kdyby se Němci byli tehdy dovolávali pomoci Německa. Táže se předsedy, nemyslí-li, že jednání dnešních tazatelů může urazili netoliko ně- mecký narod, nýbrž i uvrhnouti rakouský stát do největšího nebezpeči. (Hlučná pochvala a potlesk) Předseda dr. Weiskirchner lituje, že znevžilo se v celé řadě případů jednacího řádu. Poměry nulkaj- k relormě jednacího řádu. (Hlučná pochvala a po- tlesk. Výkřiky.) Posl. Malik ptá se předsedy, jak chce odstraniti zneužívání jednacího řádu, k němuž dnes došlo? Předseda Meiskirchner dovolává se opčí prozíravosti všech poslanců, by usilovali, aby došlo k reformě jednacího řádu, jenž by prospěl úspěšn práci. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Klofáč prohlašuje, že jednací pořad bude přerušován pilnými návrhy, dokud vláda a parla- ment nesplní svých povinností k národům, Příští schůze bude v ponděli ve 3 hod odpol. Posl. Čelakovský podal pelici měsla Želez ného Brodu a některých korporaci v Turnově, Se milech a Železném Brodě za zřízení obchodn komory v Hradci Král. a navrhl, by se pelice ta prolokolovala, což bylo přijato
Posl Krek doktor Kramář Stölzel Němec Polák Rus Weiskirchner Malik Klofáč Čelakovský Král Polsko Německo Rusko ný Brod Turnov Železný Brod Hradec
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti, 26. listopadu. (M ic h. Polit situaci v Uhrách.) Zástupce liberálních Srbů jihouherských na sněmě pešťském, dr. Mi- chal Polit, líčil na voličské schůzi ve Velké Kikindě nynější politické poměry v Uhrách. Vítězství uherské koalice r. 1906 a příznivý výsledek sněmovních voleb ospravedlňovaly na- ději, že vzchází zoře lepší budoucnosti i národnostem nemaďarským, které neshle- dávají záruku velikosti Uher v jednotě ja- zykové, nýbrž v jednotě citu vlasteneckého. Ná- rodnosti nikdy se nedomáhaly a také nyní se nedomáhají, aby se Uhry roztřištily v několik národnostních kantonů; otázka národnostní není jim otázkou státní, nýbrž administrační. Rozdě- lení stolic dle jazyků zlepšilo by a usnadnilo ce- lou správu země. Ale zákonem o železniční pragmatice situace se zhoršila nejen pro národ- nosti, nýbrž i pro Maďary, poněvadž Košutův zákon, příčící se chorvatskému vyrovnání, za- hnal Chorvaty do obstrukce. Dávno očekávaná
Srba Uher Maďar Košutův Chorvat Pešť Uhry M ic h
21 article
volební oprava také se dosud nedostala do sně- mu. Reforma volební má veliký zájem pro ná- rodnosti a socialisty a proto urgují opravu, do níž se nadějí spravedlivého zastoupení na sně- mě. Má-li však oprava býti vskutku spravedlivá, nesmí se volební právo činiti závislým od zna- losti maďarského jazyka. Nynější parlamentní krise, přivoděná chorvatskou obstrukcí, jest ostatně příznak nezdravých politických poměrů, neboť země nemá pravého zastoupení v parla- mentě, s nímž jsou nespokojeni Chorvaté i ná- rodnosti. Jednoparagrafcvé zákony nic nespo- mohou, protože obstrukce může každé chvíle vy- puknouti buď na lavicíck chorvalských, nebo na národnostních. Rozřešení nynější krise ne- mělo by se hledati v uherském sněmě, nýbrž v Chorvatsku. Když všemocný Koloman Tisza mohl r. 1883 uznati, že svou znakovou politi- kou v Chorvatsku chybil a politiku tu pak opra- vil, mohla by i nynějši vláda následovati jeho příkladu a nestáti tvrdošíjně na železniční pra- gmatice. I v Pešti jsou lidé, kteří by mohli býti dobrými prostředníky, jako na př. předseda Jul.
Chorvat Koloman Tisza Jula Chorvatsko Pešť
22 article
Justh. (Shromáždění volá Justhovi bouřlivou slávu a živio!) Posl. Polit končí svou zprávu slovy: Bez spolupůsobení národností, jichž pří- slušníků je v Uhrách na miliony, budoucnost Uher zabezpečiti se nedá. Národnosti milují svou vlast a jsou právě tak dobří vlastenci, jako příslušníci panujícího kmene. Zástupci národ- nosti v parlamentě konají jen povinnost k svému národu, když hájí jeho národní existence. Ze Zádru, 25. listopadu. (Spor o hla- holskou bohoslužbu.) V otázce hlahol- ské bohoslužby nastal nový obrat. Všichni dal- matští biskupové, mimo splitského, oznámili pa- peži, že jeho nejnovější dekret o hlaholské boho- službě nedá se vůbec provésti. Papež na to bi- skupům nařídil, aby mu poslali všechna akta, otázky té se týkající, že prý sám otázku tu pro- studuje. Poslední dekret kongregace obřadů při- pouštěl, jak známo, staroslovanskou neboli hla- holskou bohoslužbu jen v těch chrámech. v nichž se slovansky sloužilo za posledních 30 let a ještě právo toto různým způsobem ome- zoval, takže právo to i ve starých hlaholských chrámech se stávalo ilusorním.
Justh Posl Uher Uhry Zádr
23 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. listopadu. Bosna a Hercegovina za okupace. Dne 22. a 23. listopadu konala se v Tráv níku schůze výkonného výboru musulmanské národní organisace, jež je podobna známé již organisaci pravoslavných Srbův okupovaných zemí a s ní se doplňuje. Výkonný výbor usnesl se vyjíti vstříc min. Burianovi a na jeho vzkaz odpověděti, že musulmané jsou ochotni pokra- čovati se zástupci vlády v rokováni, přerušeném v červnu t. r., o otázkách hospodářsko-právních i o otázce, jak má býti losazován rejs-ul-alema bosensko-hercegovské musulmanské církve. C se týče tohoto posledního, výkonný komitét na- vrhuje, aby valnému sboru bosensko-hercegov- ských musulmana bylo zůstaveno zvoliti tři kan- didáty na hodnost rejs-ul-ulemy; vlády vídenská a cařihradská by se dohodly o jednom z těchto tří kandidátů a skrze bosenskou vládu poslaly by mu „menšuru“ (dekret). „Agramer Tagblatt“ a záhřebský „Obzor uveřejňují následující dementi bosensko vlády: „Bosnische Post“ přinesla sensačný článek že brzo bude přikročeno k annexi Bosny. Protože „B. P.“ vůbec je považována za polo- úřadní list, všecky listy zdejší i zahraničné pře- vzaly zprávu tu a provázely ji rozličnými ko- mentáry. Avšak článek „B. P.“ nebyl v žádném spojení s bosenskou vládou a „B. P.“ není je- jím poloúřadním hlasatelem. Co napsala o příšt annexi, napsala úplně na svůj vrub.
Srbův Burian Praha Bosna Hercegovina musulmanský národní organizace Agramer Tagblatt Bosnische Post
24 article
Trojí slovanské výročí. „Novoje Vremja“ se diví, že u Slovanů mí- její bez povšimnutí výroční památky velikých události jejich dějin. Je tomu tisíe let, co ruské kníže Oleg, je- muž potomci dati příjmí Věštího, se svými dru- žinami přibyl před brány Cařihradu a přinuti Reky podepsati tu slavnou obchodní smlouvu která je dosud základem ruské kultury. Je tomu tisíc let, co maďarské hordy po mohly Němcům zdolati velíkou slovanskou říši velkomoravskou. Je tomu třicet let, co ruská vojska vykonala poslední pochod na Cařihrad, ale před jeho bra- nami byla zastavena rukou úkladnéhe D'Israelia List znova navrhuje, aby památka svatoštěpán- ského míru byla oslavena pozváním Bulharů, Srhů a Černohorců do Petrohradu, ale je prot tomu, aby tato oslava byla pouze vojenská. Dále list mluví o nutnosti, aby byl svolán slovanský sjezd do Ruska. Připomíná carské Akademii, že již r. 1904 usnesla se svolati sjezd slavistů a že před válkou rusko-japonskou byly už v Petrohradě vykonány přípravné práce k vše- slovanské výstavě. Poslední boj v Marokku. Boj strhnuvší se u Udždy mezi franeouz- ským oddělením a kmenem Benisnassenů byl zu- řivý a krvavý. Byla to prudká srážka, ale ni- koliv významnější bitva. »Temps« vidí v této krvavé episodě naučení pro francouzskou vládu. Udžda byla obsazena po zavraždění dra. Mau- champa. Dne 31. záři oznamoval velitel po- sádky, že se všechny kmeny podrobily, až na Benisnasseny, kteří tak hodlají učiniti co nevidět. Podrobili se sice později, ale jen zdánlivě, neupřímně. Nedodrželi svých závazků. Byla proti nim vyslána výprava plukovníka Felineaua, aby jim připomněla jejich povinnosti. A jeho demonstrace způsobila srážku ze dne 24. t. m.
Oleg Němec Bulhar Černohorec Benisnassen Felineau Cařihrad Petrohrad Rusko Maroko Udžda Novoj Vremja Slovan
25 article
Francouzi dopustili se chyby. Ne tím, že vy- stoupili bojovně proti nepoddajnému kmenu, což jim bude asi vytýkati Jaurěs, ale tím, že se do- pustili opomenutí. Francouzi nebyli dosti ener- gičtí v poslední době a proto se udála bitvau Udždy. Benisnassenové jsou nebezpečný kmen, naplněný nenávistí proti Francouzům. Vláda byla upozorněna v čas na nebezpečí, hrozící od divo- kého a vzdáleného kmene, ale nedbala toho. Nařídila posádce v Udždě, aby zachovávala s nečinně, aby nepřekročila obvod 10 kilometrů kolem města. Zatím mohli vzdálení a neskrocení Benisnassenové chystatí se k odboji, činit všechny přípravy. Krvavá srážka ze 24. t. m. mluví proti těm, kteří zakřikují Francii na jejím postupu a radí jí, aby se neangažovala. Ale jak má být ještě zdrželivější, když už je anga- žována? Francie nesmí se vrhati do žádného dobro družství, ani vydávati na dobývačnou výpravu, ale musí energicky jednati ve prospěch zave- dení pořádku a aby snad nebyla událostmi pře kvapena. Krise v Portugalsku. Vynikající portugalský politik vyslovil se k londýnskému zpravodaji »N. Fr. Pr.« velmi nepříznivě o poměrech portugalských. Král způ- sobí svou svéhlavosti katastrofu. Ani jeho malka Marie Pia nesouhlasí s jeho protikonstitučními skutky. Ale nikdo nemá dosti vlivu, aby krále odvrátil od cesty, na kterou se odvážil se svým důvěrníkem ministrem Franco. Manželka krá- lova Amalie zdržuje se v cizině, ale vráti se na počátku prosince. Portugalský politik nevěři, že republikánská strana je dosti silna, aby se mohla zmocniti vlády. Ještě méně mají naděje v úspěch akce přívrženci Dom Miguela de Braganza.
Francouz Pius Franco Braganzo Udžda Francie Portugalsko Dom
26 article
Mnozí pomýšlí v možnost přiměti krále k od- stoupeni ve prospěch korunníha prince. Král je tak neoblíben, že se nedd- važuje okázati se před lidem. Portugalský státník nevěří proto v možnost republiky portogalské, že by Španělako netrpélo v sou- sedstvi svém republiku. Dříve by musela být provolána republika ve Španělsku. kde je sice republikánský živel velmi silný, ale kde je též monarchie náležitě připravena k oka- mžitému potření každého podvratného hnutí. Španělsko, aby zachránílo doma monarchii, učiní nejkrajnější opatření, aby zamezilo v Portu- galsku založení republiky. Přátelské styky obou států s Anglií byly uzavřeny též s pojištěním dalšího trvání dynastil. K sensačnímu objevu tajného skladu zbran v Berlině. Aféra tato, jež tak jasné světlo vrhla na zvláštní interes, jakýž má sociální demokracie německá na revoluci v Rusku a právě jen v Rusku, zasahuje kruhy stále širší. Bilý papír, nalezený v tajném skladišti, jest z knihařského skladu hlavního socialistického listu německého »Vorwärtsu«. Obchodvedoucí listu toho, posl.
Bilá Španělsko Anglie Berlín Rusko
27 article
Fischer, byl proto policejně vyslechnut. Polici zvěděla dřive, než byla někým na dům ten upozorněna, že do domu č. 32 v Parkstrasse. náležejícího restauratéru Emilu Kerfinu, jehoí nedávná volba do sboru obecních starších byla pro volební nesprávnosti zrušena, dochází velmí mnoho teroristů ruských. Jak jsme již telegra- ficky sdělili, nalezla policie v zadním křidle budovy v přízemku skladiště zbraní ruských revolucionářů. Dva pokoje neobydlené, jichž dveře vedly přímo na chodbu a které vedle kliče i závorou byly uzavřeny, byly až po strop na- plněny letáky a spisy revolučními. Do oka padly ale též hned dvě těžké a velké bedny, jež byly na plněny 15 těžkými pistolemi a 3000 špičatými du tými projektily a krom toho elektriekým moto- rem, kterýž sloužili měl k tomu, zapalovati dout- náky, aby mohly býti domy a mosty z bezpečí do povětří vyhazovány. Celý sklad naplnil dv velké vozy nábytko vé, Patrony datovány jsou z 30. září 1907 a pocházejí jakož i pi- stole nepochybně z Karlsruhe. Majitelů skladišt nechce p. Kerfin vůbec znáti. Zajímavější jeso otázka: kdo plati zbraně ty? Sklad taký jist není jediný, neboť se 3000 projektily by se ny- nější systém ruský nerozstřilel. Bezděčně ale vzpomínáme si, že když »Nár. Listy« hledaly hlavní oporu ruské revoluce v Německu, že se vrhly na nás zrovna listy i německé sociální demokracii nejbližšl.
Fischer Emil Kerfin Kerfin Karlsruhe Německo
28 article
Novějšl zprávy oznamuji ještě tyto podrob- Warschawský, špeditér, z Forwätsu vypově- děn. Před rokem poznal v berlínské konsumní společnosti Rusa Freitaga, který ho prosil, aby směl různé spisy skládati do obou pokojíků. Dovolil mu to, protože často pro něj, pro Frei- taga, bedny z jednoho nádraží na druhé dopra- voval. Později mu oba pokojíky úplně přenechal, nepotřebuje jich. Dále se o něj nestaral a Frei- tag platil později činži také přímo Kerfinovi. Potom dopravil Warschawský bedny i pro jiné dva neznámé Rusy z nádraží až na dvůr domu, odkud je neznámá prý osoba nosila do poko- jiku. Policie berlínská má ale v rukou list ru- ského teroristy Warschawského, v němž tento žádá za klíče ke skladišti. List podepsán je slovem Tarnew, ale písatel jest toložný s Ru- sem Valachem, před šesti měsíci z Berlina vy- povězeným. nostiá
Rus Freitag Frei Forwäts Berlín Freitago