2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
29. listopade 1907. Číslo 330.
4
article
Dnes asi týž Polák si přiznal, že se v očekávání
svém zmýlil a že byli v právu tenkráte ti, kdož
řekli: „násilí pruské musí se zodpověděti ná-
ležitým důrazem“
Když dr. Hribar mluvil, volal prý dr
Sommer několikráte »hoch Bülow«. Za řeči dra.
Kramáře křičel Wolf: hurá Všeněmci! Z
stručného proslovu Standova křičeli němečtí
radikálové: »hoch Sion«. Když pak několik
slov kněze Kreka přerušil Wolf, bez rozpaku
zvolal naň posl. Zázvorka »kuš«. Dva Němei
promluvili: německý nacionál dr. Stölzl, jenž
odvážil se k nesmělé obraně německého kancléře
a německé politiky protipolské, a štyrský Malik,
který presidenta se tázal, jak může strpěti ústní
interpelace sjednocených Slovanů proti Něme-
cku. Dr. Weiskirchner odvětil, že sice věci,
kteréž uvedeny byly na přetřes, nenáleží do
kompetence říšské rady — míně patrně, že
náleží do kompetence delegací — a že nemůže
proto projeviti osobní svůj soud o předlohác
kaneléře Bülowa, ale dodal, že předlitavský
ministerský předseda jest povinen v záležitosti
takové zaujati stanovisko. Tento výrok presi-
dentův provázeli Slované hlučnou pochvalou.
Demonstrace — nač bychom slovo to za-
mlčovali — pro Poláky vůbec a pro Poláky pru-
ské zvláště a demonstrace věru nikoli proti ně-
meckému národu, nýbrž proti německému terroru.
nevyzněla dnes ještě docela. To byl jen počátek,
jehož pokračování přijde za nedlouho — v dele-
gacích. Tam bude míti slovo svob. pán Aehren-
thal. Ale dnes již ukázalo se, že Slované a Vlaš
nedají si politikou trojspolkovou brániti ve svých
projevech, překroč-li tato politika meze, na kle
rých přestává nejen politika, nýbrž i lidskost.
Polák
doktor
Hribar
Sommer
Bülow
Kramář
Wolf
Standův
Sion
Krek
Zázvorka
Stölzl
Malik
Nout
Weiskirchner
Slovan
Aehren
Vlaš
5
article
Z Vídně, 28. listopadu. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 10.25 hod.
Min. předseda předložil zprávu kvotové de
putace.
Vláda podala předlohu o zdanění automo
bilů. Daň, již zpravidla platí majitel automobilu.
vyměřuje se dle přihlášky majitele automobilu a plat
pro tuzemské i cizozemské automobily. Tylo zda-
ňují se berním úřadem I. instance, v jehož obvodu
autemebil popivé jede. Daň činí ročně za motorové
dvoukolky 10 K a za motorové dvoukolky s kočárkem
30 K. Pro automobily je stanovena daň vzestupná
dle počtu koňských sil. Základní taxa slanovenaje
na 60 K, přirážka na 4 K za každou koňskou sílu.
U automobilů s více než 45 koň. s. činí přirážka
10 K za každou koň. s. Vozidla s elektrickým poho-
nem platí pouze základní taxu 100 K. Od daně osvo-
bozeny jsou císař, diplomatičtí zástupci, vozidla, jež
slouží výhradně k dopravě vojska, pošty, hasičůa
nemocných, a konečně automobily obchodní a ná-
kladhi a rovněž takové dvoukolky. Slevy použivají
vezidla lékařů, inženýrů, obchodníků a automobily
jichž používá se k dopravě osob, po živnostensku
provozované. Z výnesu dáně, uložené na demá
automobily, odvede se 50 na opatrování silnic zem-
skému fondu země, v jejímž obvodu nalézá se sta-
noviště dotyčného vozidla. Zákon nabývá platnesti
1. ledna 1909.
Mezi došlými spisy je dále zákon o sla
novení kvoty na základě dohody mezi oběma
kvotovými deputacemi.
doktor
Weiskirchner
Vídeň
6
article
Posl. dr. Chiari, dr. Conci, dr. Glabiň ski.
Ur. G. Gros9, dr. Hormuzaki, dr. Hruban
dr. Kramář, dr. Lueger, Stapiňski, dr. Šu-
steršič, Udržal a sp. podávají pilné návrhy na
projednávání předlch vyrovnacích a přodlohy o dal
matských drahách a na projednávání zatímního roz-
počlu.
Po. . dr. Hlibowicki a sp. podali pílně na
vrhy na reformu správy a zavedení správného admi
nistračního pořádku — a Fresl a sp. na snížen
cukerní daně.
Návrhy podali poslanci: Johanis a sp. n
stavbu místní dráhy z Krásné Hory do Selčan s od-
bočkou do Dobříše; — Beer a sp. na zlepšení pra-
covních a mzdních poměrů stát. dělníků telefonních
a telegrafních.
Dolazy podali poslanci: Kemelter a sp. pe
terorismu německo-radikálního tak zv. technického
svazu na něm. lechnice v Praze a po zákazu nošení
barev pro něm. sdruž. kal. sludentů „Vandalia“; —
Binovec a sp. po dopravních poměrech u Společ-
nosti stál. dráhy: — Hudec (z Prahy) a sp. po bez-
důvodném pronásledování učitelů v Čechách: —
Eldersch a sp. po jednání c. k. stát. zastupitelstva
opavského s důvěrníky organisovaného dělnictvaa
po terorismu němocko-radikálních žurnalistů vůči
soudcům opavského zem. soudu ve věcech trest
ních: — Beer a sp. po protizákonném zákazu schů-
ze lidu v Braňanech správcem okr. hejtmanství
Duchcově.
pořádá dr. Lad. Haškovec. Str. 31. Z
Posl
doktor
Chiari
Conec
Glabiň
G Gros
Hormuzaki
Hruban
Kramář
Lueger
Stapiňski
Šu
Udržal
Hlibowický
Fresl
Johanis
Beer
Binovec
Ur
Krásná Hora
Selčany
Dobříš
Praha
Čechy
Braňany
Duchcov
7
article
kařské,
60 bal.
Jak Arbes: „Sebrané spisy XXIII.“ Knlhy
povídek a novel V. J. Otto.
Rabelais, sludie literárně historická. Na-
psal Prekop Hoškovec. 1907. Vl. náklad
Mluva čísel v české universitn
otázce. Napsal MIUDr. Ot. Srdinko. (Otisk z Po-
krokově revue.)
Zikmund Winšer: „Bouře a přeháňka“
dvě novely c historie pražské. J. Otto
Ivan Franko: „Haličské obrázky“, přel
Jar. V. Burian, úvod napsal Adelí Černý. Světov
knihovny čís. 625—627
Růžena Jesenská: „Legenda ze smuln
země“. J. Otto. Knihovna „Lumíra
* Milota Zdirad Polák: „Cesta do Italie
II.“ Světová knihovna č. 628— 629. J. Otto.
*Josef Jungmann: „Zápisky“. Světová
knihovna 630. J. Otto.
* Marie Ebner z Eschenbachu: „Tr
novelly.“ Přeložil J. E. Šlechta. Světová knihovna
J. Otto
* Český kataloz bibliografický. Z
leta 1898—1903. Nové řady ročník X.—XV. Seslavi
Vojtěch Koudela. V Praze 1906. Nákladem
spolku českoslov. knihkupeckých účelních a podporou
gremia knihkupců a aakladatelů a České Akademie
Část I.—m
* Kapesního Kalendáře českých
majitelů domů vyšel právě III. ročník na rok
1908. Kalendar tento vyniká bohatým obsahem a ob-
sáhlým právním rádcem pro majitele a spravce domů,
stal se nezbytně potřebnou pomůckou v četných zá-
ležitostech právních, daňových atd., jež se týkají
vlastníků a správců domů. Také obsahuje vzorce růz-
ných formulářů, podání atd., vesměs pro majitele
domů velmi důležitých a běžných. Cena výtisku typo-
graficky pěkně vypraveného v úhledné plátěné vazbě
obráší 2 K 10 h s potšovní zásilkou. Objednávky
přijímá každé knihkupectvi, zejména pak vydavatol
J. Nohavec, majitel knihtiskárny v Terezině.
Arbes
Otta
Rabelais
Prekop Hoškovec
Otakar
Winšer
Bouře
V Burian
Černá
Jesenská
Lumír
Milota
Jungmann
Ebner Eschenbach
Šlechta
Koudela
J Nohavec
Terezin
Franca
Praha
Český akademie
smuln země
Italia II
8
article
Časopis pro pěstování mathema-
tiky a fysiky. Redakloři pp. dr. K. Petr, dr.
Kučera a L. Červenka. Ročníku 37. číslo 1. má
velmi cenný obsah
„Češka“ Kalendář na rok 1908. Naše
paní a dívky zajisté letos potěší ladná úprava právě
vydané ročenky Ústředního spolku českých žen, jejiž
bchatý slovesný obsah dopláuje množství krásných
illustraci. Redigovala Pavla Maternová, po strá nce
výtvarné uspořádala Anna Boudová-Suchardová. Nej-
známější české spisovatelky a umělkyně podaly tu
nejnovější ukázky svých praci zajímavého obsahu
Část kalendářní na poznámky je tak upravena, abv
se mohla zvlášť vyjmouti, takže je „Češka““, nehledě
k tumu, knihou krásně prósy a hojného poučení,
jejiž cena zůstane trvalou. Hodí se stejně za dar
vánoční, novoroční, na památku, jako bude stálým
pramenem vzdělání i zábavy všem čtenářkám Ro-
čenka ta kéž je hojně vyhledávána paními a dívkami,
pro něž byla s láskou a péčí napsána a skutečně
vzorně upravena. Damským korporacím též dopo
ručujeme. Cena elegantně vázaného výtisku jen 2 K
40 h, poštou 2 K 70 hal. — Koupiti lze v každém
Kučera
L Červenka
Češka
Pavel Maternová
Boudová
Suchardová
9
article
Prölest za prolestem.
Po přečtení došlých spisů posl. dr. Stránský pro-
mluvil k formálnímu projednávání. Nepřípustnost
dnešního pilného návrhu o vyrovnacích předlohách
byla zajisté navrhovatelům známa, jinak nebyli by
předeslali, že má býti udělena vyrovnacímu výboru
Sdenní lhůta k podání zprávy. Lhůtu takovou vý-
boru určiti sněmovna jest oprávněna, avšak nesluší
se nějakou zprávu pilně projednávati, doku
není předložena. Varuje levici, aby 10leté jubileum
domnělého porušení práva a jednacího řádu necsla-
vila jeho novým porušením. Naproti zámince, že vět-
šina schvaluje tento pilný návrh, poukazuje na to
že tato většina, jejíž strany nebyly zakoupeny pro-
gramy, nýbrž ministerskými křesly, nemá morálního
podkladu. Předseda měl zajisté tento návrh nyn
aspoň jako nepřípustný odmítnouti.
Protestujeme — končí řečník — proli fomuto po
rušení jednacího řádu, a když většina dokazuje, ze
je s to, sáhnouti k nepřípustným a nezákonným pro-
středkům, musí si také dáti líbiti, když také my sá
hneme k nepřípustným a nezákonným prostředkům
na potření tohoto porušení jednacího řádu. (Hluční
pochvala mezi českými radikály.
doktor
Stránský
10
article
Předseda dr. Weiskirchner ohražuje se proti po
rušení jednacího řádu. Návrh byl podán podla jed
nacího řádu. O tom, co pravil posl. Stránský, roz
hodne sněmovna, až bude jednat o věci. (Pochvala-
Posl. Choc praví, že nejedná se tu o nějaké obe
jití jednacího řádu, nýbrž o podvod, o násilnost
(Prchvala mezi českými radikály.) Jako v podán
zmocňovacího zákona v Uhrách sluší očekávati zná
silnění chorvatských poslanců, také i zde jedná se
o znásilnění. Protestuje, aby president propůjčoval
se k takovému znásilnění jednacího řádu. Naproti
celému postupu lze projeviti jen ošklivost. (Hlučná
pochvala mezi českými radikály.)
Posl Iro jménem svých soudruhů prolesluje roz-
hodně proti tomuto postupu, který příčí se jednacímu
řádu a žádá, by byl pilným způsobem projednán
předmět, o němž výbor nepodal ještě žádné zprávy
Po doplňovacích volbách výboro-
vých sněmovna rokovala dále o pilných návrzích
stran
zdražování potravi.
Předseda sděluje, že doposud přihlásile se
k věcným opravám 16 poslanců a nabádá je
aby je zbytečně nerozšiřovali.
Posl. dr. Michl odporuje tvrzení Schrammelovu
že národní Němci již předem musí hlasovati pro pil-
nost. Požadavky dr. Rennera nelze uvésti v souhlas
s tím, co lid potřebuje. Němečtí agrárníci pohlížej
s největši nedůvěrou na přátelství sociálních demo-
kratů. Na proti světovému programu sociálně-demo-
kratickému třeba programu národního pro strany ob-
čanské. Řečníkova strana bude hlasovati pro pilnost
avšak v meritu navrhne vhodné změny. (Hlučná po-
chvala)
Posl. hr. Kolowrat praví, že dle starodávného
obyčeje dělníci v Čechách dostávají obilí, že jeho se
ludíž netýká výtka, že dává svým dělníkům plesnivý
chléb.
doktor
Weiskirchner
Stránský
Posl
Choc
Michl
Schrammelův
Renner
Kolovrat
Uhry
Čechy
východ sněmovna
11
article
Posl. dr. Hajn mluvil česky, jsa neustále přeru-
šován protestními výkřiky šl. Stranského.
Mistepředseda sl. Starzyňski opělně důrazn
nabádal poslance, aby se obmezili na věcně po-
známky.
Posl. dr. EIIenbogen a Seitz odporoval
vývodům Stöcklerovým.
Posl. Slapiňski prohlásil, že polská strana lidov
— zaslupujíc výhradně rolnictvo — bude hlasovat
pro pilnost celého návrhu, ač nesouhlasí s jednolli
vými jehc odstavci a žádal za zavedení pomocn
akce pro haličské rolnictvo.
Posl. Šrámek a jeho strana bude hlasovati pr
pilnost obou návrhů, třeba že musí se slanoviska stá-
toprávního a spravedlnosti zamítnouti jednotlivé od
stavce.
Posl. dr. Oberleiler (jménem některých měst
ských zástupců v německo-nacionálním svazu) bude
hlasovati pro pilnost, ač nesouhlasí s celým obsa-
hem návrhů
Posl. Jehanis líčil, jak špalně se zachází se slo-
venskými dělníky na jednom dvoře hr. Kolowrata
Posl. Kotlář ohražoval se, že sociální demokrate
stále prohlašují se jedinými zástupci malých jidlí.
Jeho strana zastupuje všecky venkovany a po-
žívá jich úplné důvěry. Na Iakta, jež uvedl, odpo-
vědělo se s druhě strany nepravdami a překrucová-
ním. (Potlesk mezi českými agrárníky.)
Posl. dr. Jäger prohlašuje, že Všeněmci budou
hlasovati pro pilnost, ale in merilo navrhnou
změny.
Posl
doktor
Hajn
EIIenbogen
Seitz
Stöcklerův
Šrámek
Oberleiler
Kolovrat Posl
Jäger
12
article
Posl. Bielohlawek Konstatoval, že národnostni
boje jsou horší, než ve staré sněmovně. Vším zdra-
žováním jsou vinni sociální demokralé. (Odpor mez
sociálními demokraty.)
Budeme hlasovati proti jejich demagozickým ná-
vrhům. Ať jen min. předseda sněmovnu rozpusti
Sociální demokraté budou pak zdecimováni. (Odpor
pochvala mezi křesťanskými sociály.)
Po dalších bezvýznamných opravách přikročilo
se k hlasování — po Tomáškově návrhu —
dle jmen. Pro pilnost Schrammelova návrhu
hlasovalo 207, proti 192 poslanci, a protože nebylo
dvoutřetinové většiny, naloží se s návrhem dle
jednaciho řádu.
Když předseda ohlásil výsledek hlasování, obo
řili se sociální demokraté s rozhořčenými výkřiky
zaťatými pěstmi na křosťanské sociály. Také návštěv-
knihkupectví neb přímo v nakladatelstvi Edvarda
Leschingra v Praze, Vodičkova ul. čís. 34 n.
* Solcových oříruček pro učitel-
stvo škol obecných a měšťanských (rediguje Jos.
Fr. Urbánek) svazky 14.—16. obsahují: Počty
ve školách obecných. Dle spisu Genauova vzdělal říd
učitel Adolf Schuster. Dil I. Úplné dějiny po-
čtářsti. — Učitel chemie ve školách měštan-
ských. Návod k vyučování chemii od dr. Fr. Pa-
vltčka. Dil I. Chemie anorganická. — Stručne
dějiny zeměpisu školského a jeho method. Napsa
prof. Jan Macháček Příručky učitelské vychá-
zejí v nákladu Emila Šolce v Telči a jeví se velmi
vhodnými.
* Čertovíny. Z lidových pohádek vybrala
vypravuje Adolí Wenig. Obrázky a výzdoba knihy
od Jos. Weniga. Nakladatei F. Topič v Praze. Kar-
tenované 3 K. Kniha pro děti, sloh výborný.
Posl
Bielohlawek
Tomáškův
Solcový
František
Urbánek
Genauův
Schuster
profesor
Macháček
Šolc
Wenig
Praha
Vodičkův ulice
Jos
Francie
Telč
Kara
Edvard Leschingra
13
article
Hudba.
Hudba.
+ Hudební jednota posluchačů vysokých škol
v Praze cvičí pilně program nového koncertu, při
němž provedeny budou práce dvou českých sklada-
telů mladé generace: Lumíra Sychry Fantasie pro
varhany s průvodem orchestru a prof. dra. O. v
Zicha »Pátý brobeček«, balada pro sola a smíšený
sbor s průvodem orchestru. Den 3. prosince, na který
je koncert určen ve prospěch odboru Nár. jednoty
pošumavské na Vinohradecb, bude dostaveníčkem
všech, kdož se o nové zjevy v naší hudební pro-
dukci zajímají.
+ Hlaholská mše Kožušníčkova bude proveden
v Prostějově ve farním chrámu dne 1. prosince
řízením skladatele.
+ Z České Filharmonie. Dnes v 8 hod. večen
obvyklý páteční koncert na Žofíně za řízení pan
J. Elsnice. K 99. a 100. koncertu symfonickému
v Plodinové burse, v nichž dojdou prvního úbrnného
provedení veškeré symfonické skladby Bedřicha Sme-
tany, prodávají se vstupenky v kanceláři Českého
filharmonického družstva na Václavském nám. č. 5
(I. patro).
Sychra
profesor
doktor
Zich
Kožušníčkův
J Elsnic
Praha
Prostějov
Žofín
Václavský já
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
Bedřich Sme
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požár v petrolejových dolech. Ze Lvova
28. listopadu. (K. k.) Obeň v boryslavských petrolejo“
vých šachtách »Berolina« a »Heřman« přeskočil také
na šachtu »Marusžka«, která úplně výhořela.
= Neštěstí na novostavbě divadla. Z Kasselu,
28. listopadu. Při slavbě nového dvorního divadla
sřitila se včera železná konstrukce střechy. Montér Sje-
mord byl usmrcen, dva jiní montéři smrtelně zraněni.
= Drzý pokus loupeže. Z Hanoveru, 28. listo-
padu. Do místností velkoobchodu s papírem firmy
Stoeckich a Fricke vniklo několik lupičů. Dostali se
skladištěm papíru do pisárny a odvlekli stojící tam
těžkou pokladnu, v níž byly velké obnosy. Včera ráno
nalezl jistý dělník pokladnu zahrabanou v poli za
městem. Lupiči neučinil ani pokus pokladnu otevříti
Nápadno jest, že čin mohl v živé krajině zůstati ne-
pozorován, poněvadž těžká pokladna mohla býti toliko
na voze odvezena
níci duhé galerie volali na křesťanské sociály hlučně
„fuj!“ Tato demonstrace trvala delší dobu
Jednolliví poslanci levice ohražovali se ostře prot
nadávkám návštěvníků galerie. Sociálně-demokra tičtí
poslanci tleskali galerii. Za velkého hluku předseda
dal vykliditi druhou galerii, což bylo spo-
jeno s velkými nesnázemi. Mezi jednotlivými soci-
álně-demokratickými a agrárními poslanci málem
bylo by došlo k násilnostem.
Hluk trval 20 minut, načež předseda dal hlaso-
vati prostě o pilném návrhu Rennerově. Pil-
nost jeho propadla 203 proti 165 hlasům. (P -
chvala mezi křesť. sociály. Soc. demokraté volali.
„Fuj!“)
Na to přikročilo se k rokování
o pilném návrhu Gostinčarově.
Požár
Heřman
Fricke
Rennerův
Lvov
Kassel
Hanover
Stoeckich
15
article
Posl. Gostinčar by nerad, aby jeho návrh pova-
žoval se za obstrukční. Přimlouval se za úpravu slu-
žebních a platových poměrů státních sluhů, ale o-
volá prý svůj návrh, bude-li přikázán bez prvého
čtení rozpočtovému výboru. (Pochvala mezi Slo-
vinci.)
Předseda vyhověl tomuto přání, načež rokován
bylo přerušeno.
Mezi došlými spisy je vládní předlohao
jednoročním prodloužení platnosti zmocňovacího zá-
kona u zahájení vyjednávání o obchodní smlouvy
s cizími státy, dále 37 pilných návrhů, jež budou —
dle předsedovy poznámky — projednány dle jedna
cího řádu. (Veselost.)
Prolipolské předlohy v Německu řesy. Prusku.
Posl. Clabiňski v dolaze k předsedovi poukazuje
na dvě protipolské předlohy, podané v říšském sně-
mu německém, resp. zemském sněmu pruském, jež
ve skutečnosti jsou protikulturní a s to podkopati
ve vědomí národů základy práva a mezináredních
styků. Polákům má býti v německé říši odňalo jich
přirozené, ústavně zaručené právo, aby na schůzích
mohli užívati své řečí, a v převážně polských zemích
Pruska má pruská osidlovací komise o tom rozho-
dovati, zdali a v kterých krajinách mají býti Poláci
ponecháni ve vlastnictví svých staíků a pozemků is
příslušenstvím, bez ohledu na to, že Poláci jsou již
po staletí usazeni ve své prvotné domovině. Nemů-
žeme se spřáteliti s myšlenkou, že by bylo možným
nalézti pro takové, v dějinách kulturního národa ne-
slýchané a veškeré osvětě odporující předlohy, vět-
šinu mezi zástupci německého národa. Jsme přesvěd-
čeni, že taková nebývalá opatření, jež musi věsti k
vyhubení národa, jehož jedinou vinou jest, že nemůže
a nesmí vzdáti se přirozeného práva, své řeči, svých
statků a pozemků, musí minouti se svým účelem a
přispějí k otřesení živoucího organismu u něme-
ckého národa a jeho spolku s Rakousko-uherskem
(Hlučná pochvala).
Posl
Polák
Prusek
St
Německo
Prusko
Nemo
Rakousko
16
article
Jako zástupkyně polského národa v této sně-
movně považuje strana řečníkova za svou svatou po-
vinnost, protestovati slavně proti útokům pruské vlá-
dy na vrozená práva polského národa, na smluvně
zajištěná práva rakouských státních občanů v Ně-
mecku a na základy křesťanské kultury a práva,
apelovati ke všem povolaným činitelům v mocnář-
ství, jakož i k zá-lupcům všech národních kmenů.
aby uvážily, kam nutně vede taková politika
Táže se jměnem Polského klubu, chce-li přeďsed
na příslušném místě tlumočiti tyto pocity a námitky.
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Předseda dr. Weiskirchner odpovídá, že ta věc
nepatří do kompetence říšské rady. Osobní názor
o příslušných opatřeních projeviti nemůže, ale před-
seda min je povinen, zabývati se touto záležitostí
Ať posl. Glabiňski podá příslušný dotaz na min
předsedu. (Hlučná pochvala a pollesk)
Posl. Hribar poukazuje na hluboké rozhiořčení
nad pruskými opatřeními veškerého slovanského
světa a všech oněch kruhů, jež národně smýšlejí
cítí. Kéž by opatření ona zůstala pouhým plánem,
a jejich uskutečnění rozbilo se o poznání, že kul-
turní národ, jako německý, nosmí povinnostmi lid-
skosti pohrdati bez těžké újmy své vážnosti. (Po-
chvala.) Táže se předsedy, chce-li o této svorné ma-
nifestaci všech Slovanů podati zprávu min. před-
sedovi. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Markov jménem jím zastupované a tak ul
štěné části ruského národa připojuje se jako Slovan
a člověk k protestu Poláků a Jihoslovanů.
doktor
Weiskirchner
Posl
Hribar
Markov
Slovan
Polák
Jihoslovan
17
article
Posl. Budec (Lvov) vzpomíná na znásilňování
polských školáků, protestuje proti uliskování Po-
láků v Rusku a jménem celého sociálně politického
svazu podává nejrozhodnější protest proti pruským
výminečným zákonům,
Posl. Klofáč soudí, že co slalo se Polákům, jest
nejen záležitostí všech Slovanů, nýbrž všech, kdož
mají smysl pro civilisaci, lidskost a kulturu. Jako
poctiví Slované budou členové jeho klubu, kdykoliv
bude jednati se o potlačení toho neb onoho slovan-
ského národa, postupovati vždy solidárně » ostatnímj
slovanskými stranami.
Důsledky z chování Německa učiní delegace
Ubezpečuje Poláky, tyto statečné bojovníky za spra-
vedlnost, kulturu a civilisaci, sympatiemi svými
svého klubu. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Breiter odsuzuje co nejpříkřeji loupežnou
výpravu pruské vlády na majetek a existenci jeho
sourodáků a připojuje se k protestu předešlých řeč-
níků. (Pochvala.)
Posl. dr. Kramář prohlašuje jménem stran, za-
stoupených v Národním klubu, jménem českých po-
krokářů a Slovenského klubu, že podává co nejroz-
hodnější protest proti násilnictví, jež páše se netoliko
na ubohých Polácích v Prusků, nýbrž I na přísluš-
nících českého národa, tam žijících (Illučná pochvala
a potlesk) a to jen prolo, že lnou věrně k své ná-
rodnosti (Výkřiky posl. Wolfa a Ira: Sláva Bo-
lovu! Prolivýkřiky: Tiše!) a chtějí zůstati věrni svo
kultuře. (Opětné výkřiky na levici; protivýkřiky: Tišeí
Jděte do Berlínal) Naši sourodáci jsou pronásledo-
váni, poněvadž necouvají před žádnou hrozbou
Posl
Klofáč
Polák
Slovan
doktor
Kramář
Prusek
Wolf
Ir
Lvov
Rusko
Německo
Berlínal
Sláva Bolov
18
article
Doufám však, že zůstanou silni v obraně a věrn
své národnosti tak, jako zůstali jame věrní my, ktel
jsme byli rovněž pronásledování a přece překvapili
jme celý svět tím, čímž jsme se až do dnešního
dne stali (Hlučná pochvala a pollesk.) Litujeme, ž
pronásledování jiných národností v Německu uči-
nilo takové vokroky a že zrovna to, co dlužno pova-
žvati za stěžejní podmínku moderního právního státu,
se deptá. (Hlučná pochvala.)
Ubozí Poláci a Čechove jsou vyháněni jen proto
ze své půdy, že pokládají za nejsvětější to, co zro-
dilo se s nimi: svoji národnost. Nám lze jen vy-
sloviti naději, že zůstanou pevní a překvapi svět
neústupností, s jakou lpí na své národnosti. Co zde
prohlašujeme, neni nepřátelstvím proti německému
národu, to jest jen prolest proti brutalitě. (Hlučn
pochavala a pollesk.) Na důkaz toho vyslovujeme ji
zde nejsrdečnější dík Němcům v Německu, kleří bu-
dou si trcufati v duchu velkých heroů německé kul
tury hlasovati proti těmto násilnostem. (Hlučná
dlouhotrvající pochvala a potlesk)
Posl. Stand připojuje se jménem židovsko- ná
rodní strany k protestu proti pokusu o znásilnění
polského národa.
Posl. Conci (v dotaze na předsedu) prohlašuje
že vlaský klub chová pro ubohý pronásledovaný
polský lid největší sympalie. Také Vlaši musí o za
chování nedotknutelnosti svého národního území těž-
ce bojovati. Bojů těch nezanechají a noumdlí. Připo
juje se jménem vlaského klubu k protestu klubu
polského.
Posl. Stapiňski profestuje jměnem polské lidové
strany slavně proti hrubému znásilňování národnost
ních práv polského národa.
Polák
Čechov
Němec
Posl
Conec
Vlach
Německo
19
article
Posl. Krek prohlašuje, že připojuje se k řeč
posl. dr. Kramáře a k protestu slovanských keční
kův vůbee
Posl. Vílyk protestuje jménem rusko-ukrajinských
sociálních demokratů proti vyhlazovací politice pru-
ské vlády, ale také proti zotročování ruského lidu
Polsky.
Posl. Stölzel prohlašuje, že Němci bez rozdílu
stran protestují, aby děly se zde pokusy o vměšování
se de vnitřních politických poměrů Německa. Diví
se, že Poláci si ještě nestěžovali do Ruska. Polác
stýskají si na znásilňování svých sourodáků v Ně-
měcku, a zde slěžují si haličtí Rusové do jejich úii-
sku. Řečník vzpomíná na boje, jež vedli Němciv
těto sněmovně před 10 lety a táže se, co by byli
Poláci řekli, kdyby se Němci byli tehdy dovolávali
pomoci Německa. Táže se předsedy, nemyslí-li, že
jednání dnešních tazatelů může urazili netoliko ně-
mecký narod, nýbrž i uvrhnouti rakouský stát do
největšího nebezpeči. (Hlučná pochvala a potlesk)
Předseda dr. Weiskirchner lituje, že znevžilo se
v celé řadě případů jednacího řádu. Poměry nulkaj-
k relormě jednacího řádu. (Hlučná pochvala a po-
tlesk. Výkřiky.)
Posl. Malik ptá se předsedy, jak chce odstraniti
zneužívání jednacího řádu, k němuž dnes došlo?
Předseda Meiskirchner dovolává se opčí
prozíravosti všech poslanců, by usilovali, aby došlo
k reformě jednacího řádu, jenž by prospěl úspěšn
práci. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Klofáč prohlašuje, že jednací pořad bude
přerušován pilnými návrhy, dokud vláda a parla-
ment nesplní svých povinností k národům,
Příští schůze bude v ponděli ve 3 hod
odpol.
Posl. Čelakovský podal pelici měsla Želez
ného Brodu a některých korporaci v Turnově, Se
milech a Železném Brodě za zřízení obchodn
komory v Hradci Král. a navrhl, by se pelice
ta prolokolovala, což bylo přijato
Posl
Krek
doktor
Kramář
Stölzel
Němec
Polák
Rus
Weiskirchner
Malik
Klofáč
Čelakovský
Král
Polsko
Německo
Rusko
ný Brod
Turnov
Železný Brod
Hradec
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti, 26. listopadu. (M ic h. Polit
situaci v Uhrách.) Zástupce liberálních
Srbů jihouherských na sněmě pešťském, dr. Mi-
chal Polit, líčil na voličské schůzi ve Velké
Kikindě nynější politické poměry v Uhrách.
Vítězství uherské koalice r. 1906 a příznivý
výsledek sněmovních voleb ospravedlňovaly na-
ději, že vzchází zoře lepší budoucnosti
i národnostem nemaďarským, které neshle-
dávají záruku velikosti Uher v jednotě ja-
zykové, nýbrž v jednotě citu vlasteneckého. Ná-
rodnosti nikdy se nedomáhaly a také nyní se
nedomáhají, aby se Uhry roztřištily v několik
národnostních kantonů; otázka národnostní není
jim otázkou státní, nýbrž administrační. Rozdě-
lení stolic dle jazyků zlepšilo by a usnadnilo ce-
lou správu země. Ale zákonem o železniční
pragmatice situace se zhoršila nejen pro národ-
nosti, nýbrž i pro Maďary, poněvadž Košutův
zákon, příčící se chorvatskému vyrovnání, za-
hnal Chorvaty do obstrukce. Dávno očekávaná
Srba
Uher
Maďar
Košutův
Chorvat
Pešť
Uhry
M ic h
21
article
volební oprava také se dosud nedostala do sně-
mu. Reforma volební má veliký zájem pro ná-
rodnosti a socialisty a proto urgují opravu, do
níž se nadějí spravedlivého zastoupení na sně-
mě. Má-li však oprava býti vskutku spravedlivá,
nesmí se volební právo činiti závislým od zna-
losti maďarského jazyka. Nynější parlamentní
krise, přivoděná chorvatskou obstrukcí, jest
ostatně příznak nezdravých politických poměrů,
neboť země nemá pravého zastoupení v parla-
mentě, s nímž jsou nespokojeni Chorvaté i ná-
rodnosti. Jednoparagrafcvé zákony nic nespo-
mohou, protože obstrukce může každé chvíle vy-
puknouti buď na lavicíck chorvalských, nebo
na národnostních. Rozřešení nynější krise ne-
mělo by se hledati v uherském sněmě, nýbrž
v Chorvatsku. Když všemocný Koloman Tisza
mohl r. 1883 uznati, že svou znakovou politi-
kou v Chorvatsku chybil a politiku tu pak opra-
vil, mohla by i nynějši vláda následovati jeho
příkladu a nestáti tvrdošíjně na železniční pra-
gmatice. I v Pešti jsou lidé, kteří by mohli býti
dobrými prostředníky, jako na př. předseda Jul.
Chorvat
Koloman Tisza
Jula
Chorvatsko
Pešť
22
article
Justh. (Shromáždění volá Justhovi bouřlivou
slávu a živio!) Posl. Polit končí svou zprávu
slovy: Bez spolupůsobení národností, jichž pří-
slušníků je v Uhrách na miliony, budoucnost
Uher zabezpečiti se nedá. Národnosti milují
svou vlast a jsou právě tak dobří vlastenci, jako
příslušníci panujícího kmene. Zástupci národ-
nosti v parlamentě konají jen povinnost k svému
národu, když hájí jeho národní existence.
Ze Zádru, 25. listopadu. (Spor o hla-
holskou bohoslužbu.) V otázce hlahol-
ské bohoslužby nastal nový obrat. Všichni dal-
matští biskupové, mimo splitského, oznámili pa-
peži, že jeho nejnovější dekret o hlaholské boho-
službě nedá se vůbec provésti. Papež na to bi-
skupům nařídil, aby mu poslali všechna akta,
otázky té se týkající, že prý sám otázku tu pro-
studuje. Poslední dekret kongregace obřadů při-
pouštěl, jak známo, staroslovanskou neboli hla-
holskou bohoslužbu jen v těch chrámech.
v nichž se slovansky sloužilo za posledních 30
let a ještě právo toto různým způsobem ome-
zoval, takže právo to i ve starých hlaholských
chrámech se stávalo ilusorním.
Justh
Posl
Uher
Uhry
Zádr
23
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. listopadu.
Bosna a Hercegovina za okupace.
Dne 22. a 23. listopadu konala se v Tráv
níku schůze výkonného výboru musulmanské
národní organisace, jež je podobna známé již
organisaci pravoslavných Srbův okupovaných
zemí a s ní se doplňuje. Výkonný výbor usnesl
se vyjíti vstříc min. Burianovi a na jeho vzkaz
odpověděti, že musulmané jsou ochotni pokra-
čovati se zástupci vlády v rokováni, přerušeném
v červnu t. r., o otázkách hospodářsko-právních
i o otázce, jak má býti losazován rejs-ul-alema
bosensko-hercegovské musulmanské církve. C
se týče tohoto posledního, výkonný komitét na-
vrhuje, aby valnému sboru bosensko-hercegov-
ských musulmana bylo zůstaveno zvoliti tři kan-
didáty na hodnost rejs-ul-ulemy; vlády vídenská
a cařihradská by se dohodly o jednom z těchto
tří kandidátů a skrze bosenskou vládu poslaly
by mu „menšuru“ (dekret).
„Agramer Tagblatt“ a záhřebský „Obzor
uveřejňují následující dementi bosensko
vlády:
„Bosnische Post“ přinesla sensačný článek
že brzo bude přikročeno k annexi Bosny.
Protože „B. P.“ vůbec je považována za polo-
úřadní list, všecky listy zdejší i zahraničné pře-
vzaly zprávu tu a provázely ji rozličnými ko-
mentáry. Avšak článek „B. P.“ nebyl v žádném
spojení s bosenskou vládou a „B. P.“ není je-
jím poloúřadním hlasatelem. Co napsala o příšt
annexi, napsala úplně na svůj vrub.
Srbův
Burian
Praha
Bosna
Hercegovina
musulmanský národní organizace
Agramer Tagblatt
Bosnische Post
24
article
Trojí slovanské výročí.
„Novoje Vremja“ se diví, že u Slovanů mí-
její bez povšimnutí výroční památky velikých
události jejich dějin.
Je tomu tisíe let, co ruské kníže Oleg, je-
muž potomci dati příjmí Věštího, se svými dru-
žinami přibyl před brány Cařihradu a přinuti
Reky podepsati tu slavnou obchodní smlouvu
která je dosud základem ruské kultury.
Je tomu tisíc let, co maďarské hordy po
mohly Němcům zdolati velíkou slovanskou říši
velkomoravskou.
Je tomu třicet let, co ruská vojska vykonala
poslední pochod na Cařihrad, ale před jeho bra-
nami byla zastavena rukou úkladnéhe D'Israelia
List znova navrhuje, aby památka svatoštěpán-
ského míru byla oslavena pozváním Bulharů,
Srhů a Černohorců do Petrohradu, ale je prot
tomu, aby tato oslava byla pouze vojenská.
Dále list mluví o nutnosti, aby byl svolán
slovanský sjezd do Ruska. Připomíná carské
Akademii, že již r. 1904 usnesla se svolati sjezd
slavistů a že před válkou rusko-japonskou byly
už v Petrohradě vykonány přípravné práce k vše-
slovanské výstavě.
Poslední boj v Marokku.
Boj strhnuvší se u Udždy mezi franeouz-
ským oddělením a kmenem Benisnassenů byl zu-
řivý a krvavý. Byla to prudká srážka, ale ni-
koliv významnější bitva. »Temps« vidí v této
krvavé episodě naučení pro francouzskou vládu.
Udžda byla obsazena po zavraždění dra. Mau-
champa. Dne 31. záři oznamoval velitel po-
sádky, že se všechny kmeny podrobily, až na
Benisnasseny, kteří tak hodlají učiniti co nevidět.
Podrobili se sice později, ale jen zdánlivě,
neupřímně. Nedodrželi svých závazků. Byla
proti nim vyslána výprava plukovníka Felineaua,
aby jim připomněla jejich povinnosti. A jeho
demonstrace způsobila srážku ze dne 24. t. m.
Oleg
Němec
Bulhar
Černohorec
Benisnassen
Felineau
Cařihrad
Petrohrad
Rusko
Maroko
Udžda
Novoj Vremja
Slovan
25
article
Francouzi dopustili se chyby. Ne tím, že vy-
stoupili bojovně proti nepoddajnému kmenu, což
jim bude asi vytýkati Jaurěs, ale tím, že se do-
pustili opomenutí. Francouzi nebyli dosti ener-
gičtí v poslední době a proto se udála bitvau
Udždy. Benisnassenové jsou nebezpečný kmen,
naplněný nenávistí proti Francouzům. Vláda byla
upozorněna v čas na nebezpečí, hrozící od divo-
kého a vzdáleného kmene, ale nedbala toho.
Nařídila posádce v Udždě, aby zachovávala s
nečinně, aby nepřekročila obvod 10 kilometrů
kolem města. Zatím mohli vzdálení a neskrocení
Benisnassenové chystatí se k odboji, činit
všechny přípravy. Krvavá srážka ze 24. t. m.
mluví proti těm, kteří zakřikují Francii na jejím
postupu a radí jí, aby se neangažovala. Ale jak
má být ještě zdrželivější, když už je anga-
žována?
Francie nesmí se vrhati do žádného dobro
družství, ani vydávati na dobývačnou výpravu,
ale musí energicky jednati ve prospěch zave-
dení pořádku a aby snad nebyla událostmi pře
kvapena.
Krise v Portugalsku.
Vynikající portugalský politik vyslovil se
k londýnskému zpravodaji »N. Fr. Pr.« velmi
nepříznivě o poměrech portugalských. Král způ-
sobí svou svéhlavosti katastrofu. Ani jeho malka
Marie Pia nesouhlasí s jeho protikonstitučními
skutky. Ale nikdo nemá dosti vlivu, aby krále
odvrátil od cesty, na kterou se odvážil se svým
důvěrníkem ministrem Franco. Manželka krá-
lova Amalie zdržuje se v cizině, ale vráti se
na počátku prosince. Portugalský politik nevěři,
že republikánská strana je dosti silna,
aby se mohla zmocniti vlády.
Ještě méně mají naděje v úspěch akce
přívrženci Dom Miguela de Braganza.
Francouz
Pius
Franco
Braganzo
Udžda
Francie
Portugalsko
Dom
26
article
Mnozí pomýšlí v možnost přiměti krále k od-
stoupeni ve prospěch korunníha
prince. Král je tak neoblíben, že se nedd-
važuje okázati se před lidem. Portugalský státník
nevěří proto v možnost republiky portogalské,
že by Španělako netrpélo v sou-
sedstvi svém republiku. Dříve by
musela být provolána republika ve Španělsku.
kde je sice republikánský živel velmi silný, ale
kde je též monarchie náležitě připravena k oka-
mžitému potření každého podvratného hnutí.
Španělsko, aby zachránílo doma monarchii, učiní
nejkrajnější opatření, aby zamezilo v Portu-
galsku založení republiky. Přátelské styky obou
států s Anglií byly uzavřeny též s pojištěním
dalšího trvání dynastil.
K sensačnímu objevu tajného skladu zbran
v Berlině.
Aféra tato, jež tak jasné světlo vrhla na
zvláštní interes, jakýž má sociální demokracie
německá na revoluci v Rusku a právě jen
v Rusku, zasahuje kruhy stále širší. Bilý papír,
nalezený v tajném skladišti, jest z knihařského
skladu hlavního socialistického listu německého
»Vorwärtsu«. Obchodvedoucí listu toho, posl.
Bilá
Španělsko
Anglie
Berlín
Rusko
27
article
Fischer, byl proto policejně vyslechnut. Polici
zvěděla dřive, než byla někým na dům ten
upozorněna, že do domu č. 32 v Parkstrasse.
náležejícího restauratéru Emilu Kerfinu, jehoí
nedávná volba do sboru obecních starších byla
pro volební nesprávnosti zrušena, dochází velmí
mnoho teroristů ruských. Jak jsme již telegra-
ficky sdělili, nalezla policie v zadním křidle
budovy v přízemku skladiště zbraní ruských
revolucionářů. Dva pokoje neobydlené, jichž
dveře vedly přímo na chodbu a které vedle kliče
i závorou byly uzavřeny, byly až po strop na-
plněny letáky a spisy revolučními. Do oka padly
ale též hned dvě těžké a velké bedny, jež byly na
plněny 15 těžkými pistolemi a 3000 špičatými du
tými projektily a krom toho elektriekým moto-
rem, kterýž sloužili měl k tomu, zapalovati dout-
náky, aby mohly býti domy a mosty z bezpečí
do povětří vyhazovány. Celý sklad naplnil dv
velké vozy nábytko vé, Patrony datovány
jsou z 30. září 1907 a pocházejí jakož i pi-
stole nepochybně z Karlsruhe. Majitelů skladišt
nechce p. Kerfin vůbec znáti. Zajímavější jeso
otázka: kdo plati zbraně ty? Sklad taký jist
není jediný, neboť se 3000 projektily by se ny-
nější systém ruský nerozstřilel. Bezděčně ale
vzpomínáme si, že když »Nár. Listy« hledaly
hlavní oporu ruské revoluce v Německu, že se
vrhly na nás zrovna listy i německé sociální
demokracii nejbližšl.
Fischer
Emil Kerfin
Kerfin
Karlsruhe
Německo
28
article
Novějšl zprávy oznamuji ještě tyto podrob-
Warschawský, špeditér, z Forwätsu vypově-
děn. Před rokem poznal v berlínské konsumní
společnosti Rusa Freitaga, který ho prosil, aby
směl různé spisy skládati do obou pokojíků.
Dovolil mu to, protože často pro něj, pro Frei-
taga, bedny z jednoho nádraží na druhé dopra-
voval. Později mu oba pokojíky úplně přenechal,
nepotřebuje jich. Dále se o něj nestaral a Frei-
tag platil později činži také přímo Kerfinovi.
Potom dopravil Warschawský bedny i pro jiné
dva neznámé Rusy z nádraží až na dvůr domu,
odkud je neznámá prý osoba nosila do poko-
jiku. Policie berlínská má ale v rukou list ru-
ského teroristy Warschawského, v němž tento
žádá za klíče ke skladišti. List podepsán je
slovem Tarnew, ale písatel jest toložný s Ru-
sem Valachem, před šesti měsíci z Berlina vy-
povězeným.
nostiá
Rus
Freitag
Frei
Forwäts
Berlín
Freitago