Strana 2.

Číslo 347

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 19. prosince 1900.

ležitost nastane teprve, až nadejde doba projednávání zákona ve slavném sněmu. Aby tato doba co nejdříve nastala, leží ve velikém zájmu učitelstva. Ukázali jsme již na to, že fi- nanční stránka návrhu školské komise neuspokojuje učitel- stvo, ale suma připomíná, že přes to, jestli se zákonem sta- nou návrhy školské komise, nejméně 75 proc. učitelstva na školách obecných dojde takového postavení ve svých pří- jmech, že bude moci čeliti životním potřebám, které na ně nalehají. Leží již v této okolnosti, že osnovou předloženou se vyrovnají aspoň nejkřiklavější nerovnosti panující mezi příjmy našich učitelů, velká výhoda a spolu i důvod, aby věc co nejsprávněji a nejrychleji byla vyřízena. Pánové do- četli se také z dopisu, který je došel od ústřední jednoty učitelů českých, že si jednota tato přeje, aby s obejitím všech dlouhých řečí a všech podrobností pracovalo se co možná k brzkému vyříze í zprávy komise. Přičiňuji k této žádosti ještě přímluvu, aby slavný sněm dle toho se za- choval, abychom aspoň dnešním dnem mohli učitelstvu dáti ujištění, že nejdéle příštím rokem dojdou touhy a přání jeho splnění tím, že návrh zákona o úpravě platů učitelských se stane platným. Z tohoto důvodu také prosím slavný sněm, aby zprávu komise školské vzíti ráčil za základ svého roko- vání. (Výboně! Výborně! Bravo! Bravo!) Posl. Pacher poklády návrhy za nedostatečné učitelům nevyhovující. Žaluje dále na to, že upravení učitelských platů vzpírají se hlavně světští a kněžští velko- statkáři, načež poukazuje na to, že zemská školní rada dala stíhati celou řadu učitelstva, jež veřejně hájilo své požadavky. Řečník navrhuje na konec, aby za podklad podrobné debaty byl vzat návrh posl. Šiegmundaa soudruhů a nikoliv návrhy komise, ale žádá, aby o jeho návrhu hlasovalo se dle jmen.

Návrh není dostatečně podporován. (Wolf a Stein křičí: Skaudál! Sněmovna neví ani, o čem se jednalo.) Nejv. zem. maršálek: Poslanec Wolf nemá slovo. Posl. Wolf: Nemám slovo, ale mám pravdu! Posl. Pacher: Sliby, které se tu činí učitelům, jsou téže hodnoty jako známé: Tisíc dukátů za jednu štěnici. Posl. Opitz (pro) dovozuje, že upravení platů uči- telských nelze déle odkládati, když i stát vyhověl poža- davkům svého úřednictva, kdy i továrníci zlepšují úřed- níkům platy. — Řečník hájí na to křesťanské stanovisko své strany. (Posl. Wolf pokřikuje.) Posl. Opitz: Posl. Wolfe, až budete míti slovo, řvete jak chcete. — Posl. Opitz: Divím se, že posl. Wolf, jenž stal se protestantem ho Posl. Wolf a posl. Stein za velikého hluku : Chvála Bohu! Chvála Bohu! Nejv. zem. maršálek: Žádám, aby bylo ticho. Posl. Opitz: Žádá, aby zlepšil se plat také těm, kdož prozatímně udělují vyučování náboženství. Také pro- testanté učí děti náboženství.

Posl Wolf: Ano, postačí. Posl. Opitz pokračuje, ale posl. Wolf přerušujo ho slovy: Vaši břicháči! Nejv. zem. maršálek: Volám poslance Wolfa k pořádku. Posl. Opitz: Poslanec Wolf potupil stav, kterému náležeti pokládám si za čest. Řečník uvádí případ, kde duchovní za vyučování náboženství dostává pramalou od- měnu. Ovšem země nemůže uhraditi celý náklad, nýbrž stát musí pomoci. Posl. Wolf: Církevní statky měli byste vzíti. Posl. Opitz: Církevní statky by nepostačily Posl. Wolf: Spíše velbl ud projde uchem jehly . . Mé království není z tohoto světa. Nejv. zem. maršálek zvoní. Hluk na levici. Posl. Opitz: Zdá se, že poslanec Wolf jest tu jen proto, aby hlučel. — Stát musí ovšem najíti nové zdroje příjmů. Uhlářská společnost mostecká vydělala nesmírné peníze, na burse jsou ohromné obraty, z nichž platí se nepatrné poplatky. Bernictví musí se změniti, aby aspoň na deset let dostal se učitelstvu pokoj.

Posl. Stein dokazuje, že sněm český není ku práci schopný. Kdyby vysoké kruhy znaly bídu, jaká panuje v učitelských kruzích, zastyděly by se. Lepší dělník má více než podučitel. V německé říši vynakláda se mnohem více na školy. Je div, že tak malý zájem budí upravení učitelských platů. Ale až bude upraven volební řád pro- vincie české, až jediný lid bude spravovati své záležitosti (posl. Wolf: Výborně!), potom bude větší zájem o stav učitelský. Klerikalismus a feudalismus jsou největší ne- přátelé lidu. Posl. Wolf: Pane, dej pršeti hlouposti v této zemi. Posl. Opitz (směje se): Buď mi nakloněn a mým přítelem ! Posl. Stein stěžuje si, že posl. Wolf nebyl zvolen do školské komise. Pro špatné platy lidé utíkají ze stavu učitelského. Učitelé smýšlení německo-radikalního se stí- hají, poněvadž prý se takové smýšlení nesrovnává s dů- stojností stavu učitelského, ale když učitelé musí dělati dluhy u řezníka a j., nemajíce dostatečného platu, to se srovnává s důstojností jejich postavení. Řečník prohlašuje, že mu po úhradě nákladů vyža- dované úpravou platů učitelských docela ničeho není (Bouřlivá veselost.) To prý je věcí vlády. Navrhuje usne- seni sněmu, aby úprava platů navrhovaná školskou komisí vstoupila v platnost již dnem 1. ledna 1901. Který posla- nec nesouhlasí s okamžitou úpravou platů učitelstvs, bude při příštích volbách smeten. (Hlučná veselost.) Posl. Legler vyslovuje se proti všem provisoriím v této tak důležité a neodkladné záležitosti. Prohlašuje, že je blízek návrhu posl. Siegmunda a soudruhů. Úprava plarů nesmí však býti uskutečněna tentokráte tak, jak se dosud dělo. Při dřívějších úpravách staly se osudné chyby.

Učitelům v Čechach dána byla polovina základního platu oproti platům učitelů v Horních a Dolních Rakousích. Usneseními školské komise nebude ovšem učitelstvo spo- kojeno úplně, ale má-li se vůbec něco státi, nezbývá ji- ného, než užiti toho usnesení za základ. Řečník kritisuje jednotlivá ustanovení návrhu školské komise. Promlouvaje o situaci industriálních učitelek, ukazuje k nejnovějšímu zákonu moravskému, jenž v mno- hém ohledu je humanní a praktický. Po té v resoluci činí řadu návrhů co do výše platů, lišících se od návrhů komise. Resoluce posl. Leglera je dostatečně podporována. Posl. Šťastný jest proti tomu, jakým způsobem se celá otázka upravení platů učitelstva vyřizuje. Zvláště slova posl. Steina utvrdila jej v tom, že se tu nejedná

tak ani o otázku sociální, jako spíše o politickou. Má za to, že by se také otázka ta neměla jmenovati otázkou učitelskou, nýbrž spíše otázkou školskou. Celá záleži tost jest předně otázkou sociální a za drnhé služební. Sociální potud, že jde o to, aby jeden stiv ve společnosti lidské byl lépe postaven nežli dosud a služební potud, že učitel jest nejprve úředníkem a jako úředník služebníkem země. Z tohoto hlediska mělo by se na otázku tu hleděti. Otázka nabyla hned, jakmile přišla do sněmu, rázu politického a ten bere na sebe stále víc a více, čim více se blíží nové volby sněmovní. Badou-li se takovým způsobem řešiti otázky sociální, musí přijíti slabé živly rozhodně na zmar. Strany vládnoucí chtějí využitkovati nynějšího momentu k tomu, aby pro své čisté strannické zájmy získaly uči- telstvo. Řečník jest pevně přesvědčen, kdyby se zeptal někdo těch, kdo podepsali patice na zvýšení platů učitelských, že by dostal odpověď, že mnozí podepisovatelé zlepšení toho si nepřejí.

Posl. Anýž: Co ty vaše peticei Posl. Štastný: To na stanovisku nic nemění! Řeč- ník varuje před tím, aby se záležitost úpravy platů učitel- ských vedla ještě dále na poli politickém a dovozuje, že jest nutno řešiti s otázkou tou zároveň také otázky jiné. Jednot- nost služného jest třeba, v tom ohledu není žádného roz- poru, ale porovnávat služné učitelů se zlužným úředníků státních jest nemístno. Bída mezi učiteli není tak ohromná, jak ji politické strany líčí. Toho nejlepším důkazem jest nával do ústavů učitelských. Posl. Březnovský: Dnes již také nikdo nechce být domácím pánem, protože pořád naříkají. (Veselost.) Posl. Šťastný praví, že v Německu jsou platy uči- telů menší nežli u nás a přece čteme v některých novinách zprávy o úmrtí učitelů pod nadpisem »nové rovy«, jakoby učitelé umírali všichni jen hladem. Na druhé strané však dočteme se také, že zemřel učitel, který zanechal 20 až 30 tisíc zlatých. Posl. Sokol: Ty musil ale zděditi po syám strýčku.

Posl. Březnovský: To musil hrát »saskou«. (Ve- Posl. Šťastný: Má-li se zvýšiti služné učitelům, je na druhé straně žádoucí, aby se zrušily anebo aspoň zkrátily školní prázdniny. Řačník přimlouvá se pak za zrušení škol- ního platu, snížení povinné návštěvy školou, zřízení povin- ných pokračovacích škol řemeslnických a hospodářských při větších školách obecných, vyslovuje se proti tak zv. vše- obecnému vzdělání, líčí ro díl mezi životem dětí městských a venkovských, odsuzuje způsob domáhání se zvýšení platů se strany učitelů a praví, kdyby takovým způsobem se bylo úřednictvo státní domáhalo zlepšení svého hmotného posta- vení, že by bylo bývao suspendováno. Je proti stejnému služnému učitelek s učiteli, doporučuje k uvážení polodenní vyučování a místo pense učitelské zavedení rojišťování u ně- kterého ústavu pojišťovacího a má za to, že platy učitelské nebude lze upraviti dříve, dokud nebude zavedena zemská přirážka z osobní dani z příjmů. Na konec navrhuje řeč- ník resoluci, aby zemský výbor současně s návrhem na úpravu platů učitelských předložil návrh zákona o zrušení školného, aby vstoupil ve vyjednávání s c. k. vládou, aby žáci po 7leté návštěvě obecné školy mohli vstoupiti do po- kračovací školy hospodářské a aby vyjednával s c. k. zem- skou šk lní radou stran toho, jak a pokud se dá na školách obecných zavésti polodenní vyučování a aby o tom obojím podal zemskému sněmu v příštím zasedání zprávu.

Nejv. maršálek zemský prohlašuje návrhy ty z úplně samostatné a ponechává navrhovateli, aby je podal ve formě jednacím řádem předepsané. Stejné prohlášení učinil nejv zemský maršálek i v pří- čině návrhů podaných posl Pacherem. Posl. Bendel poukazuje po několika výpadech proti Čechům na nutnost upravení učitelských platů, a praví. že učitelé nemohou tak dlouho čekati, až se stanou skut- kem takové návrhy na ozdravění zemských financí, jako sestátnění drah, dolů atd. Sám prý také neví, co by navrhnul, to jest prý věcí vlády, aby se o peníze po- starala. Dále vyčítá, že zemská školní rada nejeví žádnou ochotu vzhledem k otázce úpravy platů učitelů, a učitel- stvu samému, že svoje postavení ve škole nechápe a ne- dovede žactvu vštípiti lásku ke škole. Příčinou toho jest. že učitelstvo jest vychováváno od mužů, kteří se dovedou jenom krčit. Řečník odsuzuje co nejpříkřeji výnosy zemské školní rady a vyčítá úřadům, že mají zvláštní radost na těžkopádné a nesrozumitelné němčině. (Posl. Hořic a:

Pane profesore! Těšte se tím, že s češtinou jest ještě hůř!, Na to čini vládě výčitky, že nechce na zemské potřeby ničím přispěti, a vyslovuje přání, aby se dospělo opět k plodné sněmovní práci. (Ve sněmovně panuje hluk, tak že řečníka není slyšet.) V další řeči odpovídá řečník posl. P. Opitzovi, že jest pro úpravu platů katechetů, ač prý se tím nevzdává svého stanoviska, že náboženství do státních škol nepatří. (Výborně u přívrženců) Řečník bude prý hlasovati pro návrh, k němuž mluví, a pro návrh Leglerův, nikoli však pro návrhy ostatní o nichž pochy- buje, že byly podány, aby byly přijaty, neb jinak by jeho stranu byli o nich zpravili. (Posl. Stein odporuje.) Posl. Pacher polemisuje s posl. Leglerem Posl. hr. Karel Max Zedtwitz praví, že předloha jest ve dAou směrech důležitá, jednou proto, poněvadž se jedná o požadavky důležitého stavu, jednak proto, že jest s tím spojeno veliké finanční zatížení země. Řečník jest pro zazedení kvinkvenálních přídavků, jak byly schváleny ve školské komisi, žádá zružení třídy podučitelů a aby se pomocí přídavků od 10 do 30 procent bralo ohled na místo, kde učitel působí. Na to vykládá řečník stanovisko školské komise. Ke konci hájí minoritní návrh, který svého času podal ve školské komisi. Nejvyšší zemský maršálek odročuje o půl 5 hodině schůzi na půl 8 hod. več.

Schůze večerní. Nejv zemský maršálek zahájil schůzi o půl 8. hodině večerní, načež čtou se podané návrhy a dotazy, jež přineseme zítra. Na to pokračuje se v nedokončené ráno debatě. Posl. Anýž, jenž ujímá se slova první, horlí proti způsobu, jakým otázka, o níž se dnes jedná, byla proje- dnávána. Debaty bylo zneužito od stran německých k agi- tačním účelům Mluvilo se z okna. Pánům nejedná se o dobrý účel a blaho učitelstva, nýbrž jen o zájem jejich strany. Na to poukazuje řečník na potřebu upravení uči- telských platů a proto dlužno obstrokční řeči něm. po- slanců jen odsouditi. Podav pak návrh, aby správa komise školské společně s peticemi byla postoupena zem. výboru s tím uložením, aby vypracoval a v příštím zasedání sněmu předložil osnovu zákona, jímž byly by upraveny platy uči- telské, a aby předložil zároveň návrh na úhradu, učinil zároveň návrh na konec debaty. Návrh první byl dosta- tečně podporován, návrh druhý se přijímá Jen řečník (pro) posl dr. Čelakovský označuje sta- novisko, jež jeho strana zaujímá při celě otazce, a brání ji proti výčitkám, že jest nepřítelkyní školy a učitetstva. Strana řečníkova touží po tom, aby národu našemu dostalo se všech prostředků ku vzdělání, jest jen odnoží starých vlastenců. Také námitka, že by strana řečníkova si počí- nala ukvapeně, není platna. Naopak, ona dbala také fi- nanční stránky návrhu, ale nechce přetížení poplatníků.

Také české rolnictvo přeje si upravení učitelských platů, ale přeje si, aby učitel zůstal národním učitelem a ne orgánem c. k. okr. hejtmana a c. k. okr. inspektora Ale většina sněmovny má také povinnost, starati se o dobré hospodářství zemské, načež poukazuje na nutnost zrušení školního platu, protože jest již téměř v polovici našich obcí zrušen. Konečně vyslovil řečník přání, aby vláda opustila své nepřátelské stanovisko, které dosud k upravení celé otázky zaujímá a přimlouvá se, aby školský zákon byl pře- pracován celý, tak aby pro každého byl úplně jasný, načež poukazuje na škodlivost, jaká vyplývá z centralismu také na- proti školství. Po řeči posl. prof. Fourniera, který prohlašuje, že německo-pokroková strana nemůže se spokojiti s proza- timními návrhy na úpravu platův učitelských a přimlouvá se za návrh posl. Siegmunda, odmítal posl Albl výčitku posl. Pachra, jakoby byl nepřítelem učitelstva, při čemž posl. Stein a Wolf jej zahrnovali hlasitým a surovým po- směchem. Po věcné opravě posl. Šťastného vyvracel zpravo- daj posl. Schwarz námitky, pronesené proti návrhům ko- Při hlasování byl návrh posl. Anýže přijat jedno- hlasně a stejně také návrh posl. Leglera. Konec schůze o půl 11. hod. Příští schůze ve čtvrtek misse.

Zprávy politické. V Praze, 18. prosince. K situaci. Předseda ministerstva dr. Kör- ber a ministr zahraničních záležitostí hrabě Golu- chowski byli včera odpoledne přijati v audienci Jeho Veličenstva, kde se rokovalo celou hodinu o záležitostech vnitřních i zahraničních. Dr. Steinwender složil mandát. »Salz- burger Volksblatt« oznamuje: Dr. Steinwender z ti- skové pře, kteráž vypadla v jeho neprospěch, ihned vyvozoval důsledky — a složil zemský mandát za město Spital v Korutanech v ruce svých voličů. Dr. Steinwender také neohlásí svou kandidaturu do říšské rady v Běláku a ponechá rozhodnutí tam- ním voličům. Ministr války a měšťanské školy. Na poslední valné bromadě spolku »měšťanská škola«, ve Vídni konané, oznamoval předseda, učitel mě- šťanské školy Osvald Hohensinner, že ministerstvo války učinilo u všech okresních školních rad dotaz, zda by nebylo možno rozšířiti měšťanskou školu na čtyři ročníky, poněvadž se pociťuje nápadný nedo- statek důstojnických kandidátů. Ministerstvo války nejspíše má na zřeteli, že kandidáti, kteří se hlásí do kadetních škol, opustivše střední školu, jsou v ohledu intelektuelním nevhodným materiálem pro stav důstojnický, jsouť to obyčejně studující, kteří nemohou ku předu. Kdyby se mohli bráti z mě- šťanské školy kandidáti do kadetních škol, byl by tento dorost i v ohledu fysickém vhodnější a na zdraví otužilejší, než žáci ze středních škol. Řečník pravil dále ve schůzi té, že v Uhrách a v Chorvatsku jsou 4. i 6třídní školy měšťanské, z kterých se bere materiál do škol kadetních.

Smírčí soud. Manzoni podal spolkové radě ve Švýcarsku návrh 40 členy podepsaný, aby se pů- sobilo u vlády anglické i jiných parlamentů na zří- zení smírčího soudu ve válce jihoafrické, neměl na- děje na výsledek, a proto byl odvolán. Anglicko-ruské bratrství? V londýnském Royal society clubu odbývala se předevčírem hostina, při níž přítomný ruský finanční agent Tatišev v od- povědi na přípitek na zdraví cara Mikuláše pravil, že jako prostředník mezi ruským a anglickým obchod- ním světem přijímá s neivětší radostí projevy sym- patií k carovi tím spíše, poněvadž umožňují konsta- tování upřímné shody, která se znenáhla v obchod- ním světě z obou stran vytvořuje. Tato shoda není nahodilou, nýbrž slibuje státi se trvalou. Na to ode- slán byl pozdravný telegram carovi, ve kterém se vy- jadřuje přání, aby jeho uzdravení bylo příznivou před- zvěstí pro poměr mezi Ruskem a Anglií. Krügrova oslava v Irsku. Jak se ozna- muje z Limericku v Irsku, obecní úřady jmenovaly Krügra jednohlasně čestným členem, tak že se vzmáhá tam ruch protianglický vůčihledě.

Zprávy církovní. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Nemesiona, mučeníka, který prolil svou krev za pronásledování císaře Decia r. 250, když byl vy- trpěl nelidská muka katanů. S ním dobyli si koruny mučenické též vojími Ammon, Zeno, Ptolomeus, Ju- genuus a měšťan Theofilus, kteří vyzývali sv. Neme- siona k vytrvalosti při mukách.