Číslo 347.

V Praze, dne 19. prosince 1900.

Ročník IV.

Redakos, zdministracen sxpedllce: Praha. Pětrossova UHlce, číglo 20C —n Eetrankované dopisy se nopřijímnjí, rukopisy s nevracejí Hezapečetěnéreklamac j3ou porta prosty Inserty účtujeme levně 2 při častějěí inserci po- skytujeme výhody.

KAl Pycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté po- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 7alofon redskce č. 1126 Slunce vychází v 7 hodin 55 minut ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 57 minut večer.

JLILK

Středa: Sv. Nemesta, muč.

Lle Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu u sv. Salvatora v semináři od 18.—22. t. m. Předplatne pro Prahw s donáškou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.90 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně.. .. K s6.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francis. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: 18.20 čtvrtletně celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Sněm království českého- (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 25) V Praze, dne 18. prosince 1900. Jediným předmětem, položeným na jednací po- řádek této schůze bylo druhé čtení zprávy komise školské o návrzích posl. Anýže a soudr. a posl. Ad. Siegmunda a soudr. na úpravu práv- ních poměrův učitelstva obecnýcha měšťanských škol v král. českém. Otázka dojista více než palčivá. Naléháno na její uspokojivé zodpovědění a upravení již od více let. Také sněm náš zabýval se jí juž několikrát. Že však až doposud nebyla rozřešena, nestalo se snad proto, že by některá sněmovní strana neuznávala to za věc slušnou a spravedlivou, nýbrž byly tomu na závadu hlavně okolnosti dvě. Předně nekonal svou povinnost stát, jenž si ponechal sice téměř všecka práva na školství, co zatím jeho vydržování uvalil na bedra země, takže tato za příčinou svých zbědovaných fi- nančních poměrů hlasu svého volajícího učitelstva ani při největší dobré vůli doposud vyslyšeti nemohla. A přece s otázkou tak dalekosáhlou a dotýka- jící se dobra a blaha tolika tisíců vychovatelů našeho lidu, mezi nimiž ovšem stojí také značné množství duchovních, náboženství vyučujích osob, na dlouho již otáleno býti nemohlo. Veliký krok k rozřešení jejímu stal se letos v květnu, když komise školská a roz- počtová podaly sněmu po pilných a všestranně věc- ných poradách v záležitosti sdělání novel zákona o platech učitelských zvláštní návrhy. Zemský výbor podal o oné zprávě školské komise sněmu zvláštní zprávu a o té zprávě rokováno bylo dnes ve 2. čtení.

Protože návrhy, připojené ke zprávě školské ko- mise jsou našemu čtenářstvu již známy, budiž po- dotknuto jen tolik, že ze zprávy zemského výboru ohledně vyššího nákladu při obecných a měšťanských školách vychází na jevo, že vláda naprosto odmítla žádost sněmu za poskytnutí případného příspěvku ze státních prostředků k nákladu na obecné školy a spe- ciálně k vyššímu nákladu, spojenému s novým upra- vením učitelských platů. Vyšší náklad ten bude prý lze hraditi přikázaným podílem z upravení osobní daně z příjmů a nově zamýšlené přirážky zemské ke státní dani z lihu. To arciť nesouhlasí se skutečností, neboť výnos projektované daně spotřebné, jenž pro království české páčí se na 3 8 mil. k., zdaleka by nestačil ani ku krytí větší poloviny většího nákladu, který by spojen byl s provedením návrhů školské komise. Obnáší totiž celkový náklad na upravení učitelských platů dle návrhu školské komise 9,519.035 k. a k uhra- žení jeho jest zapotřebí, aby zemská přirážka byla zvýšena o 14.5 procent. Dle návrhu posl. Anýže vyžadovala by však úprava učitelských platů 23 mil. 555.624 k. a dle návrhu posl. Siegmunda a soudr. 23,336.489 k.

Zemskému výboru nebylo arciť možno, dříve nežli sněm rozhodne o návrzích škol. a rozpočt. ko- mise naznačiti prostředky, z nichž by uhradil se po- třebný dotčený náklad. Přece však upozorňuje vzhle- dem na výnos, jenž vyplyne zemi ze zavedené při- rážky k dani z lihu, protože pro případ aspoň z části možno by bylo ho použiti k účelu naznačenému. Pro- tože konečně přijetí zásad, schválených školskou ko- misí a majících sloužiti za základ novému zákonu o platech učitetských, mělo by za následek změnu celé řady dosavade platných ustanovení zákonných ohledně právních poměrův učitelstva, formuloval zem. výbor, již také ony změny zákona. Změny od něho vypra- cované nemohou však býti považovány za návrh zem- ského výboru, nýbrž předloženy jsou jen jako mate- riál k usnášení se sněmu o návrzích školské a roz- počtové, a v případě k dodatečné informaci členů zmíněných komisí.

Rokování o všech téchto záležitostech trvalo takřka do tří čtvrtí na 5. hod. odpol. Ujalať se slova celá řada řečníků, z nichž mnozí arciť proto jen, aby před nastávajícími říšskými volbami vemluvili se řečí ve přízeň voličstva. Majíce pohříchu naprostý nedo- statek místa, podotýkáme pouze, že promluvili po zpravodaji posl. Schwarzovi poslahci Pach er, P. Oppitz, Stein, Legler, Šťastný, Rei- nelt a hr. K. M. Zedtwitz. Rozvleklá debata byla časem i hlučná. Stalo s hlavně smutnou zásluhou posl. Wolfa, jenž drze a neomaleně vytrhoval hlavně posl. Opitz ea ještě více snad neomaleného posl. Šteina, jenž do- kazuje vždy víc a víc, že hodí se spíše do konírny, nežli do sněmovny. Oba výtečníci vytrhovali v řeči také posl. hr. Zedwitze. Týž však neuznal jich za hodny ani odpovědi a vytknuv s velikou vřelostí důležitost náboženského a vlasteneckého momentu ve školách, skončil za hlučného souhlasu veliké části sněmovny. Hned po řeči hr. Zedtwitze nejv. maršálek schůzi přerušil a ustanovil její pokračování na půl 8. hod. večerní.

Ku článku, uveřejněnému ve dnešním čísle »Katol.« L.« pod záhlavím »Služné katechetů«, do volujeme si podotknouti, že článek tento směřuje proti předloze zákona, podané zemským výborem z dne 11. dubna 1900. Dozvídáme se, že v poslední schůzi klubu velkostatkářského rozhovořil se o této věci J. M. posl. prelát Krásl a že opětně vře- lými slovy ujal se pp. katechetů v tom smyslu, aby jejich oprávněná přání byla příznivě vyřízena. Nemohouce dále o tom se šířiti, podotý- káme jen k uspokojení pp. katechetů, že ve zprávě školské komise ze dne 3. května, tedy ve zprávě pozdější, v odstavci 10. zní: »Odměny a služné za vyučování náboženství sluší současně upraviti dle zásad vyslovených v resoluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to rovněž ve smyslu jednotné soustavy osob- ního služebního.« Z toho mohou pp. katecheté poznati, že školská komise jich nikterak nepoškozuje a že při zásadách ohledně odměny a služného za vyučování nábožen- ství pevně setrvává při resoluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to ve smyslu jednotné soustavy osob- ního služebného.

Nejv. zemský maršálek zahájiv schůzi o 11. hod. 20 min. dopol., sděluje ze bez prvního čtení byly přikázány komisím různé, minule již uvedené návrhy na státní a zem- skou subvenci rolnictvu poškozenému živelními pohromami Přechází se k dennímu pořádku. Prv- ním předmětem jest druhé čtení zprávy komise školské o ná- vrzích posl. Jos. Anýže a soud. a posl. Adolfa Sieg- munda, dra. Alb. Werunského, Jindř. Prade a soudr. na úpravu právních poměrů uči- telstva obecných a měšťanských škol v království české m. Zpravodaj posl. Schwarz praví nejprve, že když po- stavíme náklad, kte ý by způsobily zemskému fondu poža- davky, jaké činí učitelstvo, vidíme, že by bylo k úhradě jeho třeba 23 mil. korun, kdežto návrh komise školské ne- vyžaduje více než 9 mil. kor. Jestliže s velikými obtížemi bude nám lze opatřiti i těchto 9 milionů, snadno se může souditi, že kdybychom stáli před sumou 23 milionů, zdála by se úprava téměř nemožnou. Tomu však komise školská nechtěla. Ale jestliže sáhla k menší míře příjrnů učitelů, učinila to jen proto, poněvadž chtěla nastoupiti cestu, kterou jest možno zlepšiti hmotný stav učitelstva a kterou jest také možno zameziti, aby se tato otázka dále vlekla. Ostatně, když bude zavedena soustava osobní, jak navrhuje zemský výbor, pak, kdyby nadešly zemi lepší finanční po- měry, by nic nepřekáželo tomu, aby příjmy učitelstva ještě přiměřeně byly zvýšeny.

Komise školská měla zajisté nejlepší úmysl posloužiti učitelstvu. Soustava, která spočívá v návrzích komise, má hlavně nerovnost, která za platné nyní soustavy ovládá uči- telstvo. úplně přestati. Řečník vyvrací pak námitky, činěné se strany učitel- stva proti návrhům školské komise a dodává: Přes to po- kládám za přirozené, že učitelstvo naše ve stadiu této otázky domáhá se toho, aby návrhy komise školské, třebas by je neuspokojovaly, byly přece konečně přiděleny zemskému vý- boru s úkolem, že má na základě jich sdělat podrobný zákon a že má také uvažovat o krytí potřeb, které ze zákona toho zemi vyplynou a že má obé předložiti nejblíže příštímu za- sedání sněmu. Proto také detaily, o kterých se zmiňují ná- vrhy komise, nemají aktualní düležitosti. Tato aktualní dů-

FEUILLETON- Křesťanská akademie. (K její 25letému trvání.)

Církevní umění zajisté potřebuje zdárných pra- covníků, kteří by pronikli také ducha a ráz cír- kevní, aby tak dílo býlo v pravdé umělecké. Aby umění církevní bylo podporováno, k tomu cíli byla založena Kiesťanská akademie před 25 lety, nebot povolaným činitelům a odborným pracovníkům na tom záleželo, aby celá otázka byla v praktický život uvá- děna s náležitou organisací, jak toho bylo nevyhnu- telně potřebí; neboť neupře nikdo, kterak bolestně působí, když díla, která mají zdobiti naše chrámy. nevyhovují úplně předpisům katolické církve, které nejlépe vyjadřují a pochopují ducha nábožeuského podle staletých zkušeností. A v té věci provedla Kře- sťanská akademie obrovské dílo, čehož nikdo ne- upře, kdov tuto záležitost jest zasvěcen. A největší zásluhu o provedení tohoto záslužného díla má beze všeho odporu Svatováclavská zálo ž na. Potřeba organisace církevního umění byla nalé- havá, ale přece z počátku nedospěla záležitost ta ještě tak dalece, aby se zřídil větší spolek se stano- vami k tomu účelu upravenými. Proto bylo roko- váno, aby se zřídila stálá výstava církevně-uměle- ckých předmětů; tu se pak při poradách pokročilo dále a navrhováno zříditi křesťansko-průmyslové mu- seum, až se přikročilo k radikálnějšímu prostředk, totiž ku založení Křesťanské akademie což byl skutečně potěšitelný výsledek delších po- rad, které konali členové výboru Svatováclavské zá- ložny a jiní osvědčení mužové věci znalé. V novém ústavě ustanoveny byly čtyři odbory, totiž vědecký, umělecký, pěvecký a archaeologický, z čehož souditi můžeme, na jak širokých základech tato organisace měla býti provedena, což také v praxi se usku- tečnilo.

Komise o zřízení akademie jednající pozůstávala z devíti členů. Byliť to: dr. Mikuláš Karlach, msgr. Ferdinand Lehner, Josef Hellich, akademický malíř, konservator Schmiedt, pasíř Zimmer, A. März, pozla- covač, profesor dr. Klement Borový, Edmund Langer, katecheta, a fotograf Eckert. Komise tato podala žádost ke všem ordinariátům, aby podnik ten ve prospěch církevního umění podpo- rovaly, a učinila provolání ke všem umělcům, vybízejíc k účastenství v tomto novém spolku. Dne 15. srpna 1875, v den 25letého kněžského jubilea Jeho Emin. kardinála knížete Bedřicha ze Schwarzenbergů, když již se byl hojný počet členů ke Křesťanské Aka- demii přihlásil, zahájena byla činnost její konstitující valnou hromadou. Brzy potom byly vykázány Aka- demii prostranné místnosti v prvním patře domu Svatováclavské záložny a za levný nájem v 3. patře místnosti pro paramentní ústav. Možno s potěšením konstatovati, že Akademie soustředila v sobě značnou část vynikajících umělců

a učenců, jakými byli na př. hist. malíř Frant. Se- quens, architekt J. Mocker, sochař L. Šimek, Frant. Z. Skuherský, architekt A. V. Barvi- tius, Hellich, architekt Fanta, dr. Boro vý, bývalý rektor dr. Fr. Bauer, Žik. Rudl, architekt Štěrba. Dále tu působili též mnozí naši domácí živnostníci jako Hirsch, Mandr, Tengler, Žižka aj. Také knihovnu založila si Akademie, aby tak poskytovala svým členům hojné příležitosti ku vzdě- lání v uměleckých oborech. Než i jiné věci vzala Akademie za předmět své působnosti. Starala se totiž o zachování historických památek církevních, jako obrazů, kostelů a jiných ná- řadí bohoslužebných, což se stalo příležitou a řádnou opravou, neboť dala zhotoviti také příslušné plány, aby v té věci byl učiněn zdárný počátek. Ale tento ústav má také v sociální činnosti ne- malé zásluhy, poněvadž zaměstnává ve svém závodě chudé, opuštěné, sirotky, hluchoněmé, mrzáčky, kteří by jinak připadli na obtíž svým obcím. Řiditelstvo zajisté se snaží, aby podporovalo roz- květ umění církevního, což se děje také v době ny- nější za předsednictví J. M. vsdp. preláta dra. Fran- tiška Krásla a za součinnosti celého výboru, kterému připadla milá povinnost oslavu 25letého trvání pro- vésti. Doufáme proto, že oslava středeční bude v pravdě manifestačním projevem uznání záslužné činnosti Kře- sťanské akademie, o níž dnes prozatím těchto několik řádek podáváme katolické veřejnosti.