1
masthead
3. září 1904. Číslo 243.
4
article
= Železniční neštěstí. Z Winnipegu se telegra-
luje: Osobní vlak kanadské dráhy tichomořské vjel
300 mil západně odtud na vlak nákladní. Při tom
bylo 5 osob zabito.
= Co panovníkům chulná. Jak známo, dodala
Lovosická továrna na čokolády pro slavnosiní ho-
stinu císaře rakouškého a krále anglického do Ma-
rianských Lázní pečivo zákuskové a skládanky ke
mrařenému. Tyto výrobky domácího podniku došly
takové obliby, že ředitel cest krále anglického ob-
jednal u jmenované továrny různé čokolády pochout-
kové a jemné pečivo, které při návratu krále do
Anglie byly ve dvorním vlaku na tabuli předkládány.
Winnipeg
Ma
Anglie
5
article
Z literatury.
Z literatury.
Očeské knize.
Pamatuji se ještě na doby, kdy na našem
literárním trhu panovala úžasná pustota, kde
nová česká kniha byla vzácností, kdy jich do
roka vydáno jedva tolik, kolik jich vyjde
dnes za jediný týden. Do roka vyšel svazeček
básní Hálkových, svazeček poesii Adolfa Hej-
duka, svazek povídek Karoliny Světlé, a to
bylo skorem vše, co stálo za zminku. Neruda
vydav „Knihy veršů“ a „Arabesky“, obmezoval
se po léta na redigování feuilletonů „Národních
Listů“, pro který psával i několikrát týdně
a jenž svým obsahem byl skutečnou literární
znamenitostí. K tomu několik překladů, z pra-
vidla ubohých, z ruštiny a frančiny (francouz-
ské věci překládány šmahem z němčiny) a ně-
jaká kniha Jakuba Malého. Při tom byla cena
české knihy při úpravě dost chatrné poměrně
drahá. Tehdáž žádnému z českých nakladatel
nenapadlo povzbuditi koupěchtivost čtenářstva
vydáváním knihy v levných sešitech. Takové
sešity byly by šly již tehdáž na odbyt, vím to
z vlastní zkušenosti. My, hoši, bychom si byli
rádi koupili nějakou knihu, jež nás lákala, ale
ušetřit si zlatý dvacet nebo půldruhé zlatky,
což byla tehdáž průměrná cena české knihy
bylo naprosto nemožno. Šesták nebo dva týdně
bychom byli mohli dát.
První pokus, získati české knize širší kruh
čtenářstva, učiněn založením „Matice Lidu“,
jež vydávala za 1 zlatý šest svazků ročně.
Hálkův
Adolf hej
Neruda
Malý
Šesták
povídka Karolina Světlá
6
article
Dostat za zlatku šest svazků, to již lákaloa
kde kdo, hleděl si ušetřiti tolik, aby se mohl
státi členem „Matice Lidu“, tím spíše, jelikož
výběr spisů lákal svou rozmanitostí a zajíma-
vosti. Úspěch lákal k napodobení, vznikla „Li-
buše“ a několik sbírek podobných, jež však
záhy zanikly, jen „Libuše“ se udržela až do-
posud. Skutečnou radost však vzbudilo, když
se mladé tehdáž nakladatelstvo J. Otty od-
hodlalo, vydávati sbírku levné četby v sešitech
po 10 kr., „Lacinou knihovnu národní““. Úspěch
byl dokonalý, úhledné sešitky, vynikající vkus-
nou úpravou nad ostatní tehdejší české knihy,
šly na dračku, neboť již prvním svým svazkem
dovedla nová knihovna vzbudit všeobecnou po-
zornost. Pílegrův román „Z malého světa“, jenž
počátkem let šedesátých zůstal takřka nepo-
všimnut, čten s velkou horlivostí a teprve te
s pravým porozuměním.
Ale doposud panovala na literárním trhu
dosti patrná stagnace, ačkoli již tehdáž po-
vstaly pozoruhodné a cenné sbírky, jako „Poesie
světově“ nákladem dra. Eduarda Grégra. Samo-
statně vydáváno dost málo, nejspíše ještě spisy
starších spisovatelů v sešitových vydáních.
Literární činnost soustředila se v illustrovaných
listech „Květech“ a „Světozoru“ a po zanik-
nutí „Květů“ v „Lumíru“. Nakladatelé nejevil
dosud velkou ochotu vydati novou knihu, ze-
jmena neměl-li autor již zvučné jméno. Nej-
spíše ještě odhodlali se k vydávání svazků básní.
neboť tu již byli Svatopluk Čech, Sládek a
Vrchlický a řada mladých talentů.
Libuše
J Ott
Lacina
Pílegrův
Grégr
Čo
Vrchlický
Světozor
7
article
Mocný rozmach nastal na literárním trhu
toprve roku 1879, kdy koupěchtivost obecenstva
pojednou vzpružena. Na trh vrhány spousty
nových spisů, v poesii i v próse objevila se řada
nových jmen, počet nových spisů počal impo-
santně stoupat, nové literárni podniky a sbírky
objevovaly se u velkém množství. Nakladatel
chtěl předstihnout nakladatele a kdo neměl
vlastní myšlenky, napodobil druhého. Ale při
těchto nakladatelských dostizích, kde všecko
vyhlašováno jako velkolepé, nádherné, epo-
chální, proklouzlo mnoho braku, jenž by se
jinak nebyl dostal na veřejnost a čtenářstvo, tu
tam zklamané bouchavými reklamami, po-
čalo býti zdrželivější. Nakladatelé pak, poučeni
spoustami ležáků, byli nuceni, vybírati opatrněji
věci, jež jim nabízeny k vydávání. Tak si obe-
censtvo samo upravuje úroveň své literatury.
Nyní opět se vyskytují stesky, že literárni
trh je přeplněn, že ta spousta vyšlých spisů
nemůže nikterak nalézt odběratelů. Myslím, že
tomu tak není. Bude tomu as tak, jako s rozsud-
kem těch, kteří dekretují, že historický román
se přežil a nevědí, že Herloš, Tyl, Chocholoušek
a Dumas otec vycházejí neustále v nových vy-
dáních. Třeba se jen poohlédnout po souborných
vydáních jednotlivých spisovatelů. VydáváťJ.
Herloš
Tyl
Chocholoušek
Dumas
8
article
Olto básnické spisy Jaroslava Vrchlického, jež
překročily již padesátku svazků, spisy Karoliny
Svědé, dokončené právě svazkem třficátým,
spisy Jiráskovy, jež překročily třieftku svazků,
básně Heydukovy, spisy Arbesovy, na patnácte
svazků, nemluvě o četných svazcích Ruské
Anglické knihovny, o „Světové knihovně“, jež
překročila čtvrtou stovku čísel, a dílech, jako
„Slovník Naučný“, „Čechy“, velká díla cesto-
pisná a velký „Atlas zeměpisný“, F. Topič se-
brané spisy Nerudovy, jež budou dokončeny
čírnáclým svazkem, Sv. Čecha a Beneše- Tře-
bízského, „Unie“ Zeyera, jehož svazky se ho-
nosi pyšnou poznámkou „třetí tisíc“, úspěch
to vskutku neobyčejný u spisovatele tak e-
klusivního a Sofii Podlipskou, Vilímek spisy
Klecandovy a Klostermannovy, F. Šimáček spisy
K. V. Raisa a dokonce i Flygaré-Carlénovou atd.
Vrchlický
Karolina Svědý
Jiráskův
Heydukův
Arbesův
Čecho
Nerudův
Beneš
Zeyer
Sofie podlipský
Vilímek
Klecandův
Klostermannův
F Šimáček
K V
9
article
To všecko přece se musí kupovat, jinak
by to nikdo nevydával. Ovšem, tu a tam některá
kniha zůstane ležet, ale to při obchodě jinak
nejde. Nejméně oprávněn pak byl stesk na ne-
tečnost čtenářstva, poněvadž prý věci tak zna-
menité, jaké přináší Ruská knihovna, musejl
bít vydávány v sešitech. Právě u věcí tak zna-
menitých jest třeba, aby bylo učiněno vše, by
byly přístupny kruhům co nejširším.
Ovšem naše nakladatelstvo není dosud zor-
ganisováno tak, jak by si to přítel literatury přál.
o nějakém rozdělení práce není ani potuchy
vydává se dosud mnoho zbytečného a málo cen-
ného, mnozí nakladatelé přisvojují si myšlenky
svých konkurentů, napodobíce jejich podniky
z pravidla na škodu obou stran, ale také na
újmu čtenářstva, jemuž by se bez této nezdravé
konkurence mohlo dostati díla cenného, jehož
jest mu třeba. To však nelze napraviti theore-
tickými úvahami, nýbrž potřeba a vlastní pro-
spěch musejí přiměti nakladatele, aby v té věei
učinili, čeho třeba. Přese všecku zdánlivou
nadprodukci v naší literatuře jest dosud místa
pro záslužnou práci v nejrůznějších oborech
vtipný, zkušený odborník může tu pracova
se slušným ziskem, jenž konečně v praxi jedině
rozhoduje.
10
article
České spisy.
* Jan Gebauer, Slovník staročeský. Sešit 6. —10
(Ukončen díl I., str. XXIX. a 674, dílu II. začátek
str. 1—80). V Praze, 1903—1904.
O dřívějších sešitech referoval jsem v těchtol
stech již dříve: Slovník ani v těchto sešitech pod-
statně se nemění; bohalost příkladů a výborná kvalita
naopak svazek od svazku se množí a lepší. Doklady
pozdní (ze XVIl. a XVIII. stol.) jsou nyní mnohem
řidší, na cifry v dokladech je dbáno obezřetněji, pa-
mátky dříve neexcerpovaně, na něž jsem upozornil
jsou nyní probrány, omyly mnou vytčené jsou nyn
v dodavcích opraveny — krátce Slovník zdokonaluje
se stále a zasluhuje víc a více jména nejlepší modern
vědecké práce české
Ukončením dílu I. (A—J, jako slovník Jungman
nův) možno nyní e celém díle nabýti názoru jasněj
šího, nežli z počátku bylo možno. Autor v úvodě moh
nyní sám své cíle a záměny vyložiti, rozsah materiálu
pak čtenář vidí z vysvětlení zkratků, v němž uvedeno
na 400 památek staročeských, z nichž bylo čerpáno
Ukázal jsem při prvním sešitu, že dílo je založeno
příliš široce a že bude vydávání jeho trvati ne 5 (jako
u Jungmanna), nýbrž 12—13 let. To nyní jest ještě
zřejmější: neboť samo vydání 1. dílu trvalo málem
3 léta, kdežto 1. díl Jungmanna, rozsahem víc než
dvakrát větší, vyšel přesně za rok. Ukázal jsem rovněž
tehdy, že příliš veliká váha jest položena na památky
biblické, málo hleděno k textům dialektičkým v listi-
neh a odborným alchemistickým, lechnologickým atd.
Gebauer
A J
Jungmann
Praha
11
article
To opět jest patrno pohledem na př. na zkratky bibl.,
ev., Pror., žalt. ald. naproti jiným. Při některých
textech jest patrno, jak převládal ohled lexikální do
té míry, že excerptor ani díla nečetl, nýbrž právě jen
slovička. Na př. pod Lekc. A. a Lekc. B. uvedeny jsou
dvě památky; o první řečeno jen, že jest lekcionář,
kdežto ve skulečnosti lekcionářem vůbec není, nýbrž
je to známá Husova Postilla de tempore, čásť zimní
(a je ovšem v rukopisích ještě několikrál obsažena)
o druhé řečeno, že jest to lekcionář místy shodný s Hu-
sovými kázáními vídeňskými: ale není tomu tak, jest
to opět Postilla de tempore, čásť letní — a jen vzadu
je připojen výklad písně velikonoční, s textem ovšem
nesouvislý (týž jako v kázáních vídeňských). Totěž
vidíme při lextech Husových: uvedeny jako dvě sbírky
Káz. A. a Káz. B., jež oba jsou táž Husova Postilla
de sanelis; jako Káz. D. uveden text, obecně známý
jako kázání betlemská, jako Káz. C. kodex univ. knihov-
ny XI. D. 9, jehož vlastní obsah jest přece zcela jiný
jako Hus Víd. uveden text obecně známý jako Postilla
de tempore et de zanctis, k tomu nehledě, že traktat
„o sedmi smrtedlných hříších“ není Husův. Jinýc
textů užito jen částečně: na př. zlomek Bo/Duch(ovní).
jehož text jsem vydal v ČMF., Akta konsistorní, jichž
ze sedmi užito pouze prvních dvou atd. Že veliká část
kodexů (zejmena kapit) zůstala neexcerpována, řekl
jsem také již dřív.
Lekc
Husův
tempore
Káz
sanelis
zanctis
Hu
Husův Postilla
della
Bo / duch
12
article
Podobné nedostatky shledáme také při dokladech.
ačkoli mnohem řídčeji než dříve: tu jen po dokladu na
ukázku: etymologie slova sezenka je nesprávná
správnou má již Malzenaver v Listech filologických
s. v.; doklad na str. 504 pod hróza není z Otců,
nýbrž z Milliona; výklad slova hruden, jakoby mě-
síc vkladný, je docela mylný — v. Emler, Rukovět
chronologie; k chomodrž mělo býti uvedeno mo-
chodrža z Křenových Cvičení tělesných bylo možno
podati správný výklad; důležitý doklad husto vyne-
chán (Mill., Pass. Třeb, atd.), chlipý jest patrný
omyl m. chlipný ald.
Ale to vše isou drobnosti; bylo by nesprávno pro
tyto, přec jen podřízené věci, zapomínati na nesmírnou
cenu veliké této práce, v níž poprvé měrou dosud ne-
tušenou jest zpracován materiál přehojný s takovou
přesností a spolehlivostí, jak ji zřídka kde jinde na-
V. Flajšhans.
lezáme.
Emler
Rukovět
chronologie
Křenův
V Flajšhans
13
article
* „Ceský Lid“ ročník XIII. Nakladalel Fr. Ši
* „Ceský Lid“ ročník XIII. Nakladalel Fr. Ši
máček
Máme před sebou právě ukončený třináctý ročník
„Českého Lidu“. Jaký to obsahem bohatý sborník
národopisný. Každým rokem řadí se v šik jeho dopi-
sovatelů řada nová, vnášejí se v něj nové a nové
myšlenky.
Vše to je zásluhou nebmorného redaktora dra
Čeňka Zíbrta, jenž již v úvodě k prvému ročníku
prohlásil, že ponechává ve svém časopise volnost všem
míněním, byť i jemu odporovala. A zcela správný bo
úsudek. Jest toliž třeba, by do časopisu tak odborného,
při tom vedeného takovou obralnou rukou, jež hledí
co možná ho popularisovati, mohl psáti a uveřejňovat
tam články své každý, i s míněním třeba proti-
chůdným.
Probíráme-li se ročníkem třináctým, právě ukon-
čeným, shledáváme obzvláštní toho důkazy. Co tu
spisovatelův odborníkův i laikův, co tu růzností v mí-
nění jich. O osvědčenosti p. redaktora ve vedení tk
důležitého sborníku etnografického, jakým jest „Če-
ský Lid“, mluví sama jeho literární činnost
Celek sborniku rozvržen případně a prakticky na
část textovou, časové zprávy, směs, otázky a odpo-
vědi redakce i jiných a na literaturu kulturně-histori-
ckou 1903—04, ve kterémžto oddílu referuje redaktor
Projděme se obsahem. — Na prvém místě vždy
budou státi články redaktora samolného. Nemusíme
se již ani pouštěti do podrobného referování o těchto
pracích, neboť ručí zde autorovo jméno. Ale přece
alespoň v krátkosti se zde musíme zastaviti; jest to
vskutku naší povinnosti, uvážíme-li, že zvláště po
většině jeho články udržují „Český Lid“ na výši ča-
sopisu odborného.
Čeněk Zíbrt
14
article
Již po několik ročníků uveřejňuje P. Václava
Krolmusa výtečný „Slovník obyčejů, pověstí, pověr
zábav a slavností lidu českého.“ Také v letošním roč-
níku vyplnil slovníkem tímto slušnou řadu stránek
v šesti číslech. Jest to skutečně vzácná pamálka na
kněze-spisovatele z předešlého století.
Dále otiskuje „Šimona Lomnického z Budče Rá-
pek dětinský. Knížka pro české děti z r. 1609“; po-
dává tu věrně ukázky z kulturně-historických zpráv
v této knížce obsažených.
Další zajímavá od něho stať jest: „Konráda Hosa
Rozmlouvání Petra svatého se Pánem o obyčejícha
povahách nynějšího lidu na světě r. 1585.“ Jest to
vlastně stručný výtah stejně jmenované publikace jeho
vydané v Ottově Světové knihovně. V článku resp.
publikaci této pokouší se vyšetřiti, v jakých rozměrech
shoduje se německý originál „Rozmlouvání“ s rýmo-
vaným českým překladem, uživ případně znamenitých
studií jednoho z předních německých národopisců dra
J. Boltea.
Další článek: „Tobiáše Mouřenína Věk člověka
1604“ (se 7 obr) oliskl co jubilejní vydání (200leté)
stejně jmenované knížky z r. 1604, opatřiv jej dů-
kladnou předmluvou.
P Krolmus
Šimon lomnický
Hosa
Ottův
J Bolte
Mouřenín Věk
Budeč
15
article
Poslední větší jeho stať nese název: „Trapulk
do bulky“. Srovnává tu pravidla karetní z r. 176
z knížkou V. Klicperovou, jíž vydal F. Pospíšil v Hradci
Králové r. 1822.
I ostatní články redaktorovy, jichž napočísti lz
22, jsou rázu zajímavého a poučného. Zde jsem jen
vybral nejobsáhlejší a nejzajímavější. Co se tu ve
všech těch jeho článcích dozvíme nového a dosu
ještě mnohdy neuveřejněného a zase takých novinek
jež vyšly v publikacích nám nepřístupných. Zdev
„Č. L.“ hledí co možná širší obecenstvo seznámiti
s knihami odbornými a nepřestává je doporučovati
kruhu svého čtenářstva.
Konečně povězme si něco o nových živlech obje
vivších se v letošním ročníku „Č. L
Předně hned v prvém sešitě jest to poučný článek
„Nápady, taškařice a vtipy našich dětí,“ jímžto r
dakce zahájila „Radu rozprav a maleriálu na základ
stucií o českém dítěti,“ jež nese společný název „Naše
děti.“ Prvou tuto část napsal M. Schönbaum, uživ hned
s počátku trefného motla z knihy p. J. Sullya „Studie
dětství“. Poukázav, že předmětem tímto obírají se též
přední naši čeští badatelé prof. J. Čáda a dr. Fr. Krejčí.
přechází k výtečnému anglickému odborníku, a vyjímá
i několik citátů; potom podává několik ukázek z dět-
ství. Poukazuje opět na knihu Sullya a nalezá v ní
„nejlepší návod pro sbírání jak dušeslovného tak lido-
pisného materiálu ze života dětského.“ Ke konci po-
dává návrh, jak při spisování článků podobnýchs
sám
počínati.
V Klicperův
F Pospíšil
M Schönbaum
J Sullya
profesor
J Čáda
doktor
František
Hradec Králové
Sullya
16
article
Hned za jeho článkem popisuje osvědčený p. Leoš
Hned za jeho článkem popisuje osvědčený p. Leoš
Janáček, horlivý sběratel nár. písní moravských: „Ná-
pěvky dětské mluvy“, kdež krásně v notovém písmě
vystihuje mluvu dětskou tak jemně a s takovou láskou
ku předmětu vytčenému, že skutečně nemůžeme se
nasytiti oněch článků jeho, roztroušených po několik
sešitech „Č. L.“ a to, co nám zprvu pochopitelným
se nezdálo, nabývá nových, vždy svěžejších forem
v mysli naší a ke konci musíme přece pochopiti, co
autor přesvědčivě vykládá. Celek zaujal dosti stránek
v prvých 4 sešitech, avšak můžeme se snad těšiti, že
autor bude v příštím čtrnáctém ročníku ve studiíeh
oněch pokračovati.
Ve třetím čísle „Řady rozprav“ popisuje Ot. Lu-
stig: „Názvosloví při hře s kamínky“, měně již za-
jímavé. Poučnější jest již článek p. uč. Rud. Sixty.
kdež popisuje své „Zkušenosti ze školy“ a jenž za-
řaděn jest jako čtvrtá, čásť. Páté číslo: „V půjčovně
knih“ zaznamenala pí.Augustina Šebestavá, kdež živě
popisuje účastenství dítek valašských při půjčování
knih. Posledním číslem rozprav „Naše děti“ v letoš-
ním ročníku jest studie dra. J. Koutného: „Ku psy-
chologii slováckých dětí.“ Uveřejňuje zde odpovědi
jich na různé otázky, jako na př. „O čem se vám často
zdává?“ atd.
K této skupině řadí se těsně ony články, týka-
jící se studie dělství, jež uveřejněny jsou pod samo-
statnými názvy. Jest to předně zajímavý a poutavý
článek Milady M. Veselé: „Kresby dětské,“ kdež vy-
kládá dle postupu myšlenek dělských a nabývání roz-
umu jich, kvalitu kreseb dětských, mnohých i dost
zdařilých; ke konci podává i ukázky některé. Podobný
tomuto je i článek B. Listové: „Malý kreslíř“ jak
„zkušenosti ze školky matořské“. Jsou to v celku
články jež byly náležitě promyšleny, dříve než hozeny
byly na papír.
Leoš
Janáček
Otakar
Sixt
Augustin Šebestavá
J Koutný
M Veselá
List
17
article
Rovněž npvinkou jest v letošním ročníku „Č. L.
Petra Gutha: „Zábavy a slavnosti lidově,“ jež redakce
deporučuje ku provozování „o schůzkéch spolkových.
míste sprostých výjevů, propletených zdánlivě směšně
zkaženými germanismy, nechutnými, nucenými vtip
atd.“ Věc tato poznámkou redakce sama se již chválí
že netřeba déle se o ní rozepisovati.
I ostatní články jsou vesměs rázu zajímavě po
učného a pěkně přispívají k malebnosti celku, leč ne
možno se zde déle u nich zdržovati.
Letošním rokem, nemůžeme to vynechati, byly
docela nové krajiny zde zastoupeny v popisu národo-
pisném, jako na př. Pacovsko, kteréž čtánky uveřej-
ňovali pp. Phst. Ferdinand Pakosta a Přemysl Otakan
Plaček.
Tolik o tak znamenitém časopisu. Jest třeba jen
jej hmotně podporovati.
P. O.
L Petro Guth
Pakosta
Otakan Plaček
Pacovsko
18
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Smrt Čechova způsobila v českých listech
mnoho nekrologů, feuilletonů a vzpomínek. V Rozhle-
dech K. Kolman učinil pěknou sbírku „Nekrologová
tříšť po smrti A. P. Čechova“, sbírku výňatků a ob-
sahů z různých listů ruských. Vysvítá z ní dosti ostře
poměr spisovatele k nakladateli, obrovské výdělky
jaké literatura v Rusku skýtá nakladatelům, a po-
měrně i spisovatelům — pak spory o jeho hodnotu
příkře protivné proudy v moderní literatuře ruské —
dosti poučná sbírka. Ve Květech věnovali Čechovovi
literární silhouettu J. Kamper, v Osvětě vzpomínku
Pi mátce Čechova J. Mikš ald.
* V Naší Době je dokončen Harnackův článek
o evangelifch — ztřízlivá a instruktivní studie o jejich
vzniku, vzájemném poměru a závislosti na tradici.
* V Lumíru V. Hladík obrátil se proti krilice
kterou nazývá — snad trochu všeobecně — morav-
skou, a správně vytkl jí přepjatě přehodnocování, lo-
kální, úzké hlédisko, nedoslatek perspeklivy.
* V Nové České Revui píše B. Prusík o Leonidu
Andrejevovi na základě nových ruských studií. Sbírk
novel mladého autora vydána již také česky; referení
podává jich stručnou charakteristiku a několik auto-
grafických dat.
* F. K. Pelc v Obzoru Národohospodářském uve-
řejňuje neobyčejně názorný, bohužel, že smutně po-
učný obrázek valašské vesnice. Vystihuje popisem
statistikou život valašské dědiny, plný bídy fysick
i mravní, opuštěný, kořistníkům a navyklým neřestem
na pospas vydaný kout. Idealisujícím folklorislům ná-
zorný návod, jak třeba studovati lid
Čechův
K Kolman
Květa
Čechov
J Kamper
J Mikš
Harnackův
V Hladík
B Prusík
Andrejev
F K Pelc
Rusko
19
article
Z cizích revuí-
20
article
* Pěknou kollektivní sludii o ruských dramaticíc
napsal A. Luther do „Litt. Echo“. Počínaje Gribo-
jedovem a Gogolem, charakterisuje Ostrovského, Špa-
žinského Němiroviče-Dančenka, knížete Sumbatova
(herce Južina); líčí historii t. zv. Suvorinova divadla
(jež stalo se nebezpečným soupeřem carského divadla
Alexandrinského) a moskevského divadla „Umělecké
ho“, obírá se Čechovem a Gorkým a jednímr nejmlad
šich: Najděnovem.
* Tamtéž epištola L. Fuidy o divadelních tan
liemách. Důležito i pro naše poměry, aspoň k srov
*O mazurské řeči píše Gerss v „Mittheil. d
Gesellschaft Masovia“. Řeč la je dialektem
polštiny, kterýžto dialekt vyspěl až do jistě výše řeč
spisovné, neboť jsou v něm vydány bible a knihy pro
lid, tedy malá, ale postačující literatura lidová.
Mr. Penn.
nání.
Litt
Gogol
Ostrovský
Špa
Němirovič
Dančenko
Sumbatův
Južin
Čechov
Gorká
L Fuida
Griba
Suvorinov divadlo
moskevský divadlo
Gesellschaft Masovia
21
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Zápis žáků do I. třídy státni reálky v Praze
Holešovicích-Bubnech jest dne 16. a 17. září ve IIl.
patře budovy měšť. škol »u Studánky« vždy od
do půl 10. hodiny dopol., po zápisu jsou přijímac
zkoušky. Zápis žáků z měšť. škol a gymnasií do
II. a III. třídy jest jen dne 14 září od 8—9 hodin
dopoledne, po něm následují přijímací zkoušky. Zá
pis žáků do II. a III. třídy z jiných reálek jest dne
17. září od 9—10 hod. Žáci domácí budou zspiso-
váni dne 17. záři od 10—11 hod. dopol. Bližsí
zprávy v budově úslavu.
Na státním českém vyšším gymnasiu v Praze I.
v Truhlářské ulici jest zápis žákův do I. třídy dne
16. a 17. září od 8—10 hod., do všech ostatních tříd
dne 17. září od 8—9 hod. dopol. Opravné, dodatnéa
přijímací zkoušky do vyšších tříd konají se dne 16
září od 8. hod. ranní po předchozí přihlášce žákově
v ředitelně.
Zápis žaček do I. třídy s. dívčího gymnasia (s prá-
vem veřejnosti sp. „Minervy“ v Praze na rok škol
1904-5 byl před prázdninami již ukončen přijetím nej-
výše možného počtu žaček do třídy té. Do vyšších trid
(III., V., VIII.) budou se zapisovati žačky nové 16
září od 10—12 hod. pol., načež o 2. hod. odpol. počnou
se jejich zkoušky přijímací. Žačkám při ústavě
pokračujícím jest hlásiti se 17. září od 1/48. hod
ranní do 12 hod. pol. Zkoušky opravné konají se
téhož dne od 8. hod. ranní
Na c. k. realném a vyšším gymnasiu na Smíchov
bude zápis žáků do I. třídy se hlásících dne 16. a 17.
září vždy od 8—10 hod. dopoledne. Zápis žáků nových
do vyšších tříd se hlásících děje se v ředitelně v tytéž
dny od 10—11 hod. Zápis žáků domácích konati se
bude dne 17. září o 8. hod. ranní v třídách. Bližší
zprávy obsahuje návěští, umístěné v gymnasijní bu-
dově.
Minerva
Praha Holešovice
Bubno
Praha
truhlářský ulice
Smíchov
22
article
Zápis učedníků do pražských pokračovacích škol
živnostenských bude se konati tímto pořádkem: Dne
7., 8. a 9. t. m. do školy číšnické, kni-
hařské, krejčovské, obuvnické, strojnické, truhlářsk
a zámečnické; dne 6. a 9. do školy holičské; dne 9.
10. a 11. do školy pekařské, cukrářské a různých ře-
mesel; dne 10. a 11. do školy rukavičkářské a typo
grafické: dne 27. a 28. do školy lakýrnické. Podmínky
přijetí do těchto škol jsou podrobně uvedeny na pla-
kátech na návěštních tabulích ve všech částech měsla
Zápis do obecných škol v Babenči konatis
bude ve středu dne 14. záři od 8 do 12 hod. dopol
a od 3 do 7 hod. odpol.: ve čtvrtek dne 15. zářo
od 8 do 12 hod. dopol. a od 2 do 5 hod. odpol.
ředitelnách obou obecných škol. Pro dělnictvo usta-
noven zápis ve středu do 7 hod. večer
Při c. k. vyšším gymnasiu v Táboře vykoná s
zápis nových žáků do I. třídy dne 16. t. m. o
8 hod. do půl 10. hod. dopolední; hned po zápise
budou zkoušky přijímaci. Zápis nových žáků do
ostatních tříd bude dne 16. a 17. t. m. od 10 do 11
hod. dopol. Zkoušky přijímací do tříd od II. počí-
najíc budou dne 15. a 16., zkoušky opravné a do-
plňovací dne 17. t. m. pokaždé od 8. hodiny ranní.
Zápis žáků, kteří již minulého roku školního na
ústavě studovali, vykoná se dne 17. t. m. o 3. hod.
odpolední v příslušných třídách. Nový školní rol
se začne službami božímí dne 18. t. m. o 9. hodině
ranní.
Tábor
23
article
Na jubilejní vyšší reálce císaře a krále Franliška
Josefa I. v Kostalci nad Orl. konati se bude zápis
žáků, hlásících se do I. třídy dne 17. září od 8 do
10 hod. v ředitelně ústavu. Zápis žáků přicházejí-
cích ze škol měšťanských aneb z jiných škol střed-
ních konati se budou dne 15. září od 8 do 10 hod.
C. k. gymnasium v Jindřichově Hradci. Zápis no-
vých žáků do I. třídy pro šk. r. 1904-5 bude dne 16.
a 17. září od 8 do 10 hod. dopoledne a po něm bude
hned přijímací zkouška. Do vyšších tříd bude zápis
nových žáků, zkoušky opravné a doplňovací dne 16.
záři, zápis žáků zde pokračujících jest dne 17. zář
o 8. hodině. Podrobnosti jsou ve výroční zprávěa
na desce návěštní,
Na c. k. vyšším gymnasiu v Litomyšli konati se
bude zápis žáků do všech tříd dne 16. a 17. září t. r.
od 9—12 hod. dopol. a od 2—4 hod. odpoledne. V týchž
dnech vykonají se přijímací a opravné zkoušky
Na c. k. real. a vyšš. gymnasiu v Nov. Bydžově
Bude zápis žáků do I. třídy dne 15. září od 10—12
dne 16. září od 8—10 hodin, načež v tento den
v 10 hodin budou zkoušky přijímací. Bývalí žáci budou
zapisováni dne 17. září od 10—12 hod. ve svých tř-
dách. Téhož dne budou od 8 hodin zkoušky opravné
a doplňovaci. Bližší zprávy v úslavu na tabuli ná-
věštní
Vynčování hře na housle dítek školou povinných.
Jako v letech minulých tak i počátkem nového škol
ního roku, počinaje dnem 15. záři, budou zařízený
výhradně pro dítky školou povinné zvláštní kursy
pro vyučování bře na housle, za honotář zmírněný
i méně majetným přístupný. Přihlášky pp. rodičů
dějlež se dne 4., 8. a 10. září vždy od půl 10. do
12 hodin dopoledne v Českoslovanské soukromé škole
hudební v Praze, Týnská ulice, 10, I. patro.
Kostalec nad Orlický
Jindřichov Hradec
Litomyšl
Praha
týnský ulice
král Franliška Josef I
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnesje
další večer cyklu 20 českých oper; provedena
bude v něm jako desáté dílo Dvořákova opera »Ru-
salka« s pí. Maturovou v partii titulní, sl. Kubá-
tovov, pl. Klánovou, sl. Bobkovou, pí. Hájkovou, pí
Fabiánovou, pp. Ptákem, Klimentem, Širem a Kros-
singem v partiích ostatních. Představení, jež řídí che
opery p. Kovařovic, připadá 3. čtvrtce předplatitelů.
Obsah »Rusalky« s programem prodává se po 20h.
Zejtra odpoledne o 3/4 na 3. hod. hráti se bude We-
berova opera »Čarostřelec« a večer Rostandův
»Cyrano de Bergerac« s p. Vojanem poprv
v roli titulní. K oběma zejtřejším představeuím pro-
dávají se vstupenky již dnes u denní pokladny. Na
pondělí určeny jsou aktovky »Slušnost« od Bili-
bina, »Anglicky snadno a rychle« od Be
narda a »Medocké vinice« od téhož autora.
Z cyklu 20 českých oper přijdou v přištím týdnu na
řadu v úterý Smelanovy »Dvě vdovy«, ve čtvrtek
Dvořákova »Armida« a v sobotu Fibichův »Pá
Arkuna«. O předvčerejším představení Kovařovi-
covy opery »Psohlavci« bylo divadlo vyprodáno
Správy Národního divadla došlo pozvání od »Krá
lovské činohry« (Király - Szinház) v Pešti, aby tan
uspořádala řadu představení Madáchovy výpravně
básně »Tragedie člověka«, o jejímž provedení na
Národním divadle vyslovuje se správa peštského di-
vadla s největším uznáním.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Ve
prospěch invalidního fondu Ústředního spolku jir-
chářů a jich spolupracovníků v král. českém hraje
se dnes: »Pražský žid«, Historické drama o 6 děj-
stvích od Jos. Jiřího Kolára. Režisér Boh. Kovář.
Dvořákův
Klánův
Bobkův
Hájkův
Fabiánův
Kliment
Šir
Kovařovic
Rostandův
Cyrano
Vojan
Smelanův
Armida
Fibichův
Arkun
Psohlavec
Király
Szinház
Madáchův
Kolár
Kovář
Pešť
Praha
Jos
národní divadlo
český oprat
berov opera
lidový divadlo
25
article
Titulní úlohu hraje p. Hlavatý, ostatní hlavní role
jsou v rukou dam: Košnerové, Bitrmanové, Vejvo-
dové, Pražské a pp. Spurného, Počepického, Čekan-
ského, Rabského, Kováře. Lachmana, Jiřikovského.
Pražského. Začátek o 3/48. hod. večer. Ceny míst
poloviční. — Zejtra jsou obvyklá dvě představení.O
půl 4. hod. odpol. hraje se po třicáté: »Na pomo
Rusůme. Výpravná lidová hra se zpěvy a tanci. —
Večer o 7. hod. opakuje se »Zázračné dítě«. Žert
3 jednáních. — V pátek jest benefiční večer obli-
bené herečky pí. Marie Spurné. Bude se po prvé
hráti: »Z učitelského ráje«. Hra o 3 jednáních.
Napsal Karel Sylvan.
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dne
jest již osmá reprisa Feydeauovy frašky »Vévodkyně
Crevetla« a pl. Bož. Jeřábkovou-Kaclovou v titulní
úloze. Vedle pl. Jeřábkové mají hlavní úlohy dámy
Taborská, Kubíková, Lierová a pp. Lier, Táborský.
Kaňkovský, Edl a Zdrubecký. Režisér Jan Kubík. —
Zejtra v neděli hraje se odpol. o půl 4. a večer
7. hod. výpravná operetla »Kráska z New Yorku-
s pí. Mař. Žieglerovou v titulní úloze.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes opakuje se při cenách polovičních »Hadrní
pařížský«. Drama o 9 obrazech s předehrou »Zločin
na nábřeží«. Napsal Felice Payata. Přel. J. Kaška.
Zejtra hraje se dvakráte: O půl 4. hod. odpoledne
»Chytrák nad chytráky«, o 7. hod. večer »Hraběnka
Hlavatá
Košner
Bitrman
Vejvo
Spurný
Počepický
Čekan
Lachman
Jiřikovský
Žert
Spurná
Sylvan
Feydeauův
Crevetl
Bož
Jeřábkův
Kaclův
Jeřábek
Taborská
Kubíková
Lierová
Lier
Táborský
Kaňkovský
Edl
Zdrubecký
Kubík
Král
Payata
J Kašek
New York
Pištěkův lidový divadlo
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Lumírs na Menším městě pražském má dne
v obvyklých hodinách damskou a po ni pánskou
první zkoušku po prázdninách.
+ Pěvecká a operní škola pana Vladislava Flor-
janského, býv. člena opery našeho Národního divadl
a býv. ředitele státní opery ve Varšavě, otevřena
bude 15. zářím 1904 v Praze, v Diitricbově ulicič
1773—II. Vyučovati se bude zpěvu opernímu jak so
lovému tak sborovému, dramatické hře, divadelní
aesthetice a kostymování. Přihlášky chovanců tohoto
mnohoslibného ústavu přijímají se denně od 3—5
hod n odpoledne.
+ Hudobní škola otevřena bude dne 15. t. m
řízením pianistky sl. Ludmily Urbanovy. Vedle
klavíru pěstěn bude i solový zpěv toto oddělení bude
jen damám přístupno). dála dějiny hudby, theoriea
harmonie. Theoretickým předmětům bude vyučovati
p. prof. Ad. Piskáček.
+ Z Mor. Ostravy. Akademický spolek »Odra
pořádá dnes v sobotu 3. září v Mor. Ostravě pě
vecko-hudební akademii, na které spoluúčinkuje kon
certní pěvkyně sl. Fanuše Pekárkova z Prahy.
Flor
Urbanův
profesor
Ada
Piskáček
Mor
Fanuš Pekárkův
Varšava
Praha
Diitricbov
Ostrava
Odra
Morava
odpoledne . + Hudobní škola
28
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
ze soudu sborového.
Překažené srnčí hody. Lesní zřízenci na řeheni
ckém panství bar. Mattencloita, Adolf Němec
František Cihlařík, byli kýmsi důvěrně upozor-
něni, že z domku 48leté vdovy na Křiváčku, Anny
Dlabalové, na kolik honů čpí vůně nakládane
zvěřiny. Poněvadž znají Dlabalovou už po delší dobu
jako vášnivou milovnici podobných lahůdek a tušili
předem, jakého as původu bude zmíněná zvěřina.
vykonali v domku Dlabalové nehlášenou návšlěvu a
při té rázem vysvětlili onu záhadu. Zastihliť sedmi-
člennou rodinu Dlabalové in flagranti — ve chvíli.
kdy právě pochutnávala sobě na bohatých porcích
statného srnce, jehož tělesné pozůstatky ve stavu
z části ještě syrovém očekávaly ve spíži neodvratný
svůj osud. Panu fořtovi nešly při visitě oně dvě věci.
jak se říká, pod nos: jednak prazvláštní vůně zvěřiny,
při jejíž obhlídce mimoděk si také nozdry zacpal —
jednak nález, že srnec pocházel z panského revíru,
kdy byl patrně nenámým pytlákem zastřelen. Měla-li
Dlabalová na krádeži té účasť přímou či nepřímou,
bylo těžko zjistiti, Dlabalová tvrdila houževnatě, že
srnce nalezla 31. srpna už zdechlého za plotem sou-
sedního revíru Ringhoffrova a že odnesla si ho domů
v domnění, že po srnci už notně zapáchajícím nikdo
sháněti se nebude. Nad tímto zápachem prý si
právě pan fořt odpliv a ne nad vůní omáčky. Soud —
z pochopitelných důvodů — nepátral po bližších po-
drobnostech kuchařského umění Dlabalové a uznal
obžalovanou vinnou krádeží, kterou však vzhledem
k pochybně ceně srnčího kvalifikoval — ve smyslu
vývodův obhájce p. dra. Zílka — jako pouhý pře-
stupek a diktoval laciné kuchařce trest 14denníh
vězení. Kulinářský požitek přišel Dlabalové i tak
přece draho.
Předsedal vrch. r. p. dr. rylPatera, žalobu vedi
nám. st. z. p. Blaltný.
Adolf Němec
Cihlařík
Dlabal
Dlabalův
Dlabalová
doktor
rylPater
Blaltný
29
article
U olresního soudu pro přestupky.
U olresního soudu pro přestupky.
Ze zákulisí sanování svato-václavské záložny
v Praze. V zasvěcených kruzích není žádným tajem-
stvím, že v dobách tak zvaného sanování ožebrače-
ného klerikálního peněžního ústavu v Retězové ul, n
Starém městě, jednotlivi členově výboru záložny
zůmyslně falešně informovali zástupce tisku, jednak
aby sebe nazvájem klamali, jednak aby vkladatelům
strachu naháněli. Tato černá snaha jezovitská ne-
jednou plně se zdařila a původcům klamných zpráv
v ledačems prospěla. Na jednu takovou příhodu klam-
ného informování vzpomínáme dnes právě, poněvadž
nejen nastalo výročí bezdůvodného očerňování, ale
zejmena u příležitosti civilní rezepře, o níž se dnes
dopoledne bude jednali u okresního soudu pro Staré
město a Josefov v úřadovně rady z. s. pana dra.
Hlaváčka. Bylo to ke konci srpna 1903, když zpra-
vodaj náš vstoupil do místnosti bývalé sv.-václavské
záložny, aby se na slav věcí v záložně vyplala
vybral z informací těch, co hodilo se pro veřejnost
Tehdy někteří z přítomných předáků výboru záložny
významně na sebe pohlédli a pak jeden po druhém
referentu našeho listu prozrazoval důležité tajemství,
o němž nesměl v záložně nikdo vědět, ale pánové
si přece přáli, aby se to oo novin dostalo. Tvrdili
tehdá, že v sanačním sdružení byl objeven veliký ne-
dostalek, vzniklý tím, že někteří pánové peníze si
nechali a tím, že jednu knížku třeba dvakrát koupili.
Prvý den ztrála označována obnosem 28.000 K, dru-
hého dne však obnos ten už se zvýšil na 50.000 K.
Sdělení toto, ovšem ve formě velmi mírně, bylo dru-
hého dne uveřejněno v „Národních Listech“, z nichž
pak bylo otiskováno v oslatních listech pražských.
Hlaváček
Praha
Retězová ulice
Josefov
30
article
Referent listu našeho pátral mezitím co na pode-
zření tom je pravdy a za účelem důkladné informace
veřejnosti otiskly „Nár. Listy“ rozmluvu, kterou měl
náš referent s oběma — dle tvrzení záložny — nej-
více kompromitovanými členy sanačního sdružení pp.
officiálem V. Švarcem a maj. domu Aug. Jiroutem.
Tito prohlásili, že z fondu sanačního nechybí an
krejcaru a skutečně také opak toholo tvrzení dosud
nebyl vyvrácen. Ale co se stalo mezitím v záložně?
Pánové Jirout Švarc dostali pojednou dopis od
právního zástupce záložny, v němž nebylo jim sdě-
leváno, že v záložně zjistili nějaký schodek na účtech
sanačního fondu, nýbrž vzhledem na zprávy „Nár.
Listů“ vyzýváni byli oba pánové, aby se ospravedlnili
z vysloveného podezření. V záložně tedy narafičili
zprávu o krádeži peněz, a potom sami jakoby nic,
odvolávali se na noviny. Šeredný to způsob jednání
takových kousků stalo se tam ještě více! Rok upiynul
od onoho podezření a nyní se o té záležitosti jedná
před soudem. Pan Aug. Jirout, majitel realit v Žiž-
kově, zastoupený p. drem. N. Kubátem, advokátem
v Praze, žaluje na sv.-václavskou záložnu v Praze
na uznání a vydání prohlášení, zdali účty, záložně
předloženě dne 4. prosince 1903, jsou správně či ni-
koli. Ze žaloby uvádíme tyto podrobnosti. Na začátku
roku 1903 byl p. Jirout zvolen důvěrníky členů i vě-
řitelů sv.-václavské záložny do tak zv. sanačního
sdružení, jež sestávalo z 8 členů a za úkol mělo
finanční poměry sv.-václavské záložny sanovati. Sa-
nační sdružení podřízeno bylo ovšem výboru sv.-
václavské záložny a jemu ze svého jednání účty
mělo skládati. Sanačního sdružení předsedou byl p.
V Švarc
Aug
Jirout
Jirout Švarc
N Kubát
svatý
Žiž
Praha
31
article
Vilém Švarc, bývalý správce akademie hr. Strakya
Aug. Jirout zvolen byl za pokladníka. Úkolem p. Ji-
routa bylo kupovati vkladní knížky sv.-václavské zá-
ložny za 50%, tedy za polovici vkladů s příslušnými
úroky, po případě i za cenu vyšší, jako bylo ve
výboru sv.-václavské záložny usnesene a pokladníku
p. Jiroutovi oznámeno. Peníze na kupování knížek
vydávány byly pokladníkovi proti jednoduchému jeho
potvrzení buď od výboru záložny, anebo od před-
nosty bezpečnostního oddělení vlád. rady p. Oliče,
či od kuratoria. Koncem měsíce června 1903 skončila
činnost sanačního sdružení a p. Jirout, nemaje v zá-
ložně nic na práci, odjel na letní byt. Za práci, která
trvala osm měsíců, žalobce nic nežádal a také žádné
odměny nepřijal. Dne 1. a 2. záři 1903 uveřejnily
„Národní Listy“ a po nich četné jiné denní listy
zprávu, že v záložně bylo zjištěno, že v sanačním
sdružení byly páchány nepořádky, které prý ve mno-
hém ohledu vyrovnají se tomu, ce dělo se v záložně
za neobmezeného panství Drozdova, že nepořádky
obnášejí ztrátu 28.000, pak 50.000 K. Dne 4. září
1903 obdržel žalobce p. Jirout dopis, v němž jej vy-
zval jménem účastníků sanačního sdružení p. dr
Švarc
Strakya Aug
Jirout
svatý
Olič
Drozdov
32
article
Jan Zavadil, aby vzhledem na zprávý denních listů
do 24 hočin řádné vyúčtování s příslušnými doklady
sv.václavské záložně složil. Poněvadž p. Jirout ne-
měl veškerých dokladů po ruce, složení účtů se
opozdilo a teprve dne 4. prosince 1903 předložil ko-
nečný účet z přijařých a vydaných peněz na zakou-
pení vkladních knížek sv.-václavské záložny. Téhož
dne výbor záložny vyúčtování s deseti doklady pře-
vzal. Od složení tohoto účtu urgoval p. Jirout několi-
krále osobně, písemně i intervencí v bezpečnostním
oddělení výbor sv.-václavské záložny, posléze stalo
se to dne 18. května 1904 prostřednictvím p. dra. Ku-
báta, aby mu vydal prohlášení, zda uznává před-
ložené vyúčtování správným či nikoli. Ačkoliv od
předložení účtů uplynulo mnoho měsíců, nemůže po
dobrém obdržeti takové prohlášení, ač ho má velice
zapotebí k vyvrácení všech klamných zpráv, jakoby
v sanačním sdružení byly provedeny nějaké nespráv-
nosti. Proto žaluj záložnu a žádá, aby jí soudem
bylo nařízeno vydati prohlášení žalobci, zda jím před-
ložené vyúčtování je správným či nikoli. Dle vyúčto-
vání přijal pan Jitout na zakoupení knížek obnos
1,643.777 K 7 h. a z tohoto obnosu zbylo 2224 K.
Jednání o žalobě této bude řídit rada p. dr. Hla-
váček, žalobce zastupuje p. dr. Kubát, žalovanou zá-
ložnu p. dr. J. Zavadil. O výsledku tohote sporu při-
neseme zprávu v dnešním odpoledním číste
Zavadil
Jirout
svatý
Jitout
Hla
doktor
Kubát
J Zavadil
výbor svatý
Ku
33
article
Odsouzená kuplířka. Pěkný byl to exemplář ob-
chodnice s mladými děvčaty, který byl včera při-
veden do úřadovny rady p. Eckla u přestupkového
soudu na Ovocném trhu. Jmenuje se Marie Kní-
žová, je 37 roků stará, do Brožkova u Kladna pří-
slušná a na Fügnerově náměstí č. 1806—II. bydlící.
Dlouho tam už bydlet nebude, neboť po přestálém
trestu bude z Prahy vyhostěna. Knížová ve velkém
provozovala obchod s dívkami a sice tím způsobem.
že dívku přivezla do některého místa na venkově,
zejmena do Č. Lípy. Ústí n. L., Teplic a pod., vy-
brala za ni poplatek a obratem dívku vyzvala, aby
se z místa hleděla odstranit — by ji prodala jinam.
U jedné z dívek byla nalezena čelná korrespondence
Knížové. Za toto obchodování byla Knížová odsou-
zena do vězení na 1 měsíc, 4 posty zostřeného.
Eckl
Marie Kní
Brožkův
Knížová
Kladno
Fügnerův náměstí
Praha
Č . Lípa
Teplice
34
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
»Sokol« v Bubenči pořádá dnes o 8. hod. večer
ve spolkové místnosti restaurace »na Slamníku« ve-
řejnou přednášku »O výpravě na slovanský jih a
dojmy ze sokolských slavností v Lublani«. Přednáš,
jednatel br. K. Pokorný. Vstup každému volný
K Pokorná
Bubeneč
Lublaň
Sokol
35
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Dvě zchůze hostinského pomocnictva konaly s
včera odpoledne v Praze. První konala se v domě
Českoslovanské obchodnické besedy v Jerusalemské
ulici. Jednáno bylo o výsledcích akce, ktercu odhorný
spolek hostinského pomocnictva vede proti dohazova-
čům. Schůzi zahájil p. Šlechta a udělil slovo zpra-
vodaji p. Arnoštu Štěpánovi, red. „Hlostinského
Pomocníka“. Týž uvedl: Hostinští pomocníci koncem
minulého roku zahájili proti soukromým dohazovačům
práce ostrý boj. Důkazy, které o nesprávnostech do-
hazovačů uváděli, jsou překvapující. Sprostředkování
práce v nynějším hospodářském pokroku a vývoji
je řízeno předpisy téměř padesátiletými, dle nichž do-
hazovači jsou postaveni na roveň stavům s akademi-
ckým vzděláním, totiž advokátům a notářům. Vinou
těchto zastaralých ustanovení pro živnost dohazo-
vačskou, jsou její provozovatelé prosti všeho dohledu
a za své výkony žádají libovolné poplatky. Množství
případů bylo uváděno, kde dohazovači za jednotlivé
umístění žádají po 100 K i více a pomocníci, z těchto
míst byli za krátko z práce i vypovězeni. Jeden ta-
kový případ způsobil i zoufalství ženy jistého číšníka.
Šlechta
Arnošt Štěpán
Praha
36
article
Případy tyto a podobné byly sebrány a v lednu te-
tošního roku podány zváštní deputací místodržitelství
v král. čském. Akce proti dohazovačům jako v Če-
chách byla zahájena ve všech rakouských zemích ho-
stínským pomocnictvem. Místodržitelství v kr. českém
a dolno-rakouské, uznávajíc oprávněnost stížnosti na
dohazovače, vydalo zvláštní výnos proti dohazovačům.
Výnos českého místodržitelství byl vydán 6. června
t r. a rozeslán všem nižším instancím a obsahuje:
že místodržitelstvi nařídilo k odstranění vad při tomto
výdělkovém odvětví přísný dozor nad ústavy spro-
středkujícími vésti a že učiněna byla některá opatření
k zlepšení nynějších poměrů. Zároveň nařízeno bylo
šetření ohedně jednollivých případů stížnosti na ne-
kalé jednání dohazovačů. Současně s tímtc vyroz-