1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 3. záři 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Iistr
předplácí ses
v Praze v admlnlstrari
sa něsíe
n ětrrt leta . . . . 6 K — h
s drojí donáskou:, K so h
a něs
n ený leta . . . . 7 K 50
ve sllalkách: 2 K son
na něike -
Poštout
na nětíe . . . . .
ntnt lia . . . . 9 K oo
s drojí zisilkeu
na něl
čtvrí ista . . . 1I K so z
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokla, 1. září. (Reuter.) Večer bylo
zde známo o boji u Ljaojanu pouze
to, že Oknova armáda obořila se na
ústvitě na pravé křídlo a střed Rusů
na jižní frontě, vytlačila je z jejich
postavení a pronásledovala. Výsledek
a konec kruté bitvy na východní čáře.
kde Kuroki zasáhl, nejseu známy.
Protože pravé křídlo a střed Rusův
opustily svá postavení na jižní čáře,
je ruské levé křídlo ohroženo. Avšak
branná moc Rusů na levé straně je
velká i stačí možná k odvráceni
útoku a vyváznntí z nesnadné situace.
Pochybuje se dosud, že by Ljao-
jan býval obsazen. Úřadní zprávy ne-
zmiňují se o tom ani slovem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Oknův
Rus
Rusův
Tokl
jižní fronta
Reuter
6
article
Chystá se výprava na Balkán?
Chystá se výprava na Balkán?
V posledních dnech s novou horlivostí se
šíří s různých stran pověsti a uvádějí se do-
klady o rostoucím napjetí mezi Rakousko-Uher-
skem a Italií a o provedení všech příprav ku
případnému zakročení do zmatků balkánských.
Obě otázky vlastně se uvádějí ve vnitřní spoji-
tost tím způsobem, že napjetí mezi našim sou-
slátím a Italií rozmáhá se právě proto, že Italie
Rakousko-Uhérsko podezřívá pro záměry jeho
na Balkáně a dle tohe, jak se šiří zprávy o těchto
přípravách, množí se i známky rozčilení n
straně italské, jež sleduje na Balkáně a zvláště
v Albanii a na pobřeží albánském své zvláštní,
s rakouskými se nesrovnávající zájmy.
Takovéto pojetí o napjatém poměru mezi
oběma trojspolkovými spojenci sesíleno bylo
zejmena denně se opětujícími zprávami o růz-
ných pikantních přihodách jak ve vodách moře
Adriatického, tak na hranicích rakousko-ital-
ských, tak že opravdu se podařilo značně zne
pokojiti veřejné mínění, co do bezpečnost
míru na našich hranicích jižních.
Balkán
Rakousko
Uhry
Albánie
Italia
7
article
Rovněž i náhlému odřeknutí velikých ma
névrů v Čechách podkládají se politické dů-
vody, souvisící prý zvláště s chystaným zakro-
čením na Balkáně.
V přímém odporu s těmito poplašnými
zvěstmi vedou si úřadní kruhy jak v Rakousko-
Uhersku, tak v Italii, jež prohlašují styky mez
oběma státy za zcela pravidelné, ba tyto dny
zahraničný úřad vídeňský učinil ve vládním
crgánu jakési zásadní vyznání víry, co se týče
záležitostí balkánských.
V tomto vládním projevu se pravilo, že
další vývoj otázky balkánské jest záležitostí,
kteráž se netýká pouze Rakousko-Uherska
Italie, ale všech evropských mocností.
Srovnáme-li výše vzpomenuté poplašné po-
věsti s tímto projevem z nejbližšího okolí mi-
nistra zahraničných záležitostí vydaným, shledá-
váme se opětně se zjevem, kterýž se naskytá ve
všech směrech politiky vnitřní i vnější — s onou
podozřelou dvojakostí, kteráž posavadní nedo-
rozumění a pochybnosti na všech stranách jen
rozmnožuje.
Jest ovšem pravda, že poslední projev za-
hraničného úřadu souhlasí úplně s dřívějšími
četnými projevy ministra zahraničných záleži-
tosti hr. Goluchowského, ale nebyly-li to rovněž
významné hlasy z kruhů vojenských, kteréž od
samého počátku války rusko-japonské dokazo-
valy, že jest nutno, aby Rakousko-Uhersko samo-
statně opatřilo na Balkáně své zájmy, protože
dohoda s Ruskem a program mürzstegský před
pokládají vliv neoslabených sil obou států, kte
rýžto předpoklad se nedá držeti, když Rusko
jest těžce zaměstnáno daleko v Mandžursku?
Goluchowský
Čechy
Balkán
Rakousko
Uhersko
Italia
RakouskoUhersko
Rusko
8
article
Tento názor vojenský doposud nebyl ani odvolán
ani jinak seslaben, a vidíme-li, že události vá-
lečné na dalekem Východě co den se stávají
krvavějšími a nabývají rozměrů obrovských.
zdaliž můžeme se ubrániti obavám, že konečně
si nezjedná převahu nad chlácholícími projevy
ministra zahraničných záležitostí?
Dále pokládáme za známku rovněž povážli-
vou pozoruhodný a odhodlaný postup politiky
uherské ve věcech vojenských, kteráž přes ne-
dávné přípitky generálů Becka a Albora dosáhla
nového úspěchu v armádě ve smyslu snah ma-
darských. Avšak politikové maďarští osvědčili.
že jsou vždy výborně informováni, a že zdů
razňují své požadavky, zvláště když zahra-
ničné poměry bývají nejchoulostivější.
Vedle těchto dvojích proudů v tak zají-
mavých otázkách nutno zvláště ještě míti na
paměti, že evropské mocnosti nejsou naprosto
za jedno co do otázky, jak se zachovati v zá-
pase, jejž bojuje právě Rusko, ne již pouze
své postavení na dálném Východě, ale o po-
stavení celé Evropy v končinách žlutého ple-
mene vůbec. Vzhledem k tomu však, jak se
chová Angtie a severní Amerika od počátku
války, dá se očekávati spíše vše jiné, než zacho-
vání míru na jiných stranách, dokud Rusko
svůj těžký boj nevybojuje.
Beck
Albora
Rusko
dálný východ
Evropa
severní Amerika
9
article
Dějiny naopak na každé stránce dokazují.
že politika mezinárodní každého státu se řídí
jen výpočty sobeckými a ty nabádají využitko-
vali nesnází, v nichž se ocitl stát druhý.
Evropa proto nyní neuvažuje o nebezpečí.
jímž ji hrozi žluté plémě, to ponechává úplně
Rusům, za te však tím lačněji dívá se po ze-
mích, v nichž by se mohla zatím výhodně ulebe-
diti, a tu padá její zrak na jihovýchod Evropy
a země turecké vůbec, od Malé Asie počínaje až
hluboko je Asie střední. O těchto myšlenkáeh
evropských nemůže býti pochybnosti — stač
pouze pohled na Středozemní moře hemžíe
se válečnými loďstvy, v čele s angliekým a ame
rickým.
Tyto zjevy a poměry však nedají se nikteral
uvésti ve shodu s chlácholícími projevy úřad-
ních kruhů zahraničných, ať jsou to vídeňské
nebo římské.
O této dvojakosti, jak co se týče věcí bal
kánských, tak co věcí italských, svědčí však
i jiné pozoruhodné okolnosti. Takovou okolnost
jsou zprávy o nápadném sbližování se Tureck
s Italií, jež osvědčeno nejen významným posel-
stvím sultánovým k italskému královskému
dvoru, ale i zbrojením Turecka na moři a ocho-
tou, jakou v tomto ohledu prokazuje Turecku
Italie. Ba, byly to listy vídeňské, jež rozhovo-
řily se o sblížení se států balkánských s Italií
a Tureckem, aby společnými silami se opřely
případnému postupu na Balkán s jiné strany.
V tomto ohledu jest konečně nápadné i cho
vání se listů maďarských. Maďaři jakoby sdílel
stejné obavy s národy balkánskými. Čím dále,
tím hlasitěji zamítají myšlenky akce balkánské.
Rus
Maďar
Evropa
Asie
Turecko
Balkán
10
article
Hájí zuby nehty názor, že trojspolek má pro-
váděti a provádí „politiku míru“ a politika
míru, že jest i stěžejním sloupem zahraničné
politiky rakousko-uherské. Dle toho by se zdálo,
že této „politice míru“ hrozí nebezpečí a te
snad dosti blízké. Ba i starý revoluční maďarský
generál Türr spěchá časopisům uherským na
pomoc a v delším článku „Rakousko-Uhersko
Italie“ dokazuje, že v poměrech obou států nie
se nevyskytuje, co by mohlo býti pokládáno za
„casus belli“ nějaké velké války. Ani Trident-
sko, ani Terst nemohou prý to býti, protože dle
známého výroku Bismarkova Terst jest „pří-
stavem budouenosti“ sjednoceného Německa,
Italie sama nikdy nebude s to sáhnouti po Tri-
dentsku. Zbyla by tedy Albanic a jeji pobřeží.
Co se týče této, vykládá Türr, že Italie ani tak
netouží po některém z přístavů albánských, jako
spíše, že se ohražuje proti tomu, aby Rakousko-
Uhersko se neusadilo na západním pobřeží polo-
ostrova balkánského. Avšak o Albanii, ba ani
o Solunu se prý již nemluví; zbývá leda Va-
lona, kteráž se však zbytečně prohlašuje za ja-
kýsi Gibraltar Adriatického moře. Šířka moře
u Valony jest 70 kilometrů; jest tedy třikráte
širší než průliv lamanšský mezi Franciía
Anglií; největší děla nesou pouze na osm kilo-
metrů a tak by ani Italii, ani její lodím střely
z Valony neublížily. Za to prý hrozí mnohem
větší nebezpečí míru evropskému, až si v Asii
500 millionů žlutých podá ruku s 300 milliony
Indů. V Mandžursku, volá, bojuje se o budoue-
nost celé Asie a celé Evropy, a v takové době
měly by se pustiti evropské státy do sebe?
Snad soudí Türr správně, ale dějiny nej-
méně se řídí přesnou logikou; tu nahražuje so
bectví zájmů.
Türr
Italia
Anglie
Valon
RakouskoUhersko
Trident
Terst
Německo
Italia
Albánie
Virginie
Gibraltar
Asie
Evropa
Bismarkův Terst
11
article
Školní lékaři v Praze.
Školní lékaři v Praze.
(Z kruhů 1ékařský ch.)
Obec král. hlav. města Prahy, zřídivši místa
školních lékařů, vykonala značný pokrok ve
směru veřejného zdravotnictví. Jedná se nyní
o to, jaký obor působnosti vykázán bude škol-
ním lékařům a jaké budou jich povinnosti. Jak
se zdá, není ještě obor působnosti školních lé-
kařů přesně vymezen, neboť nikde nebyl
přesně vytčeno, jaké budou míti povinnosti.
Z toho pak nutně vyplývá ona neurčitost a ne-
jasnost, pokud se týká kvalifikace školních lé-
kařů. Této otázce chceme věnovati několik po-
známek. Kdežto někteří jsou rozhodnými za-
stanci lékařů odborníků, vyžadujíce od nich
určitých odborných znalosti (ušní, oční, zubn
atd.), jsou zase jiní toho náhledu, že školními
lékaři státi by se měli ti, již prokázati se mohou
povšechnými praktickými vědo-
mostmi. Nám zdá se, že první náhled neni
zcela správným. Není přece nejmenší pochyby,
že úkolem školních lékařů nebude snad školni
děti léčiti, jednak vzhledem k ohromnému počtu
dětí, na jednoho lékaře připadajícímu, dálo
vzhlodem k stanovené remuneraci ve výši
Praha
12
article
1000 K ročně. Spíše bude povinností školního
lékaře školní děti povšechně vyšetřiti a teprve
po zjištění nějaké choroby neb vady (ať ušní,
ať oční, ať interní), dítko k dalšímu, po při-
padě již odbornému léčení přepustiti. V tom
okamžiku, jakmile lékař zjistí u dítka nějakou
chorobu, která vlivem školy, buď dítku samému.
buď ostatním dětem na škodu býti by mohla, na-
stává hned povinnost, dítě ono z návštěvy školní
vyloučiti; další pak léčení prováděti bude za-
jisté jiný lékař, po případě odbornik, k němuž
rodina dítěte má důvěru. Není tedy naprosto
třeba, aby školními lékaři byli odborníci lékaři.
tím méně, že by pak nutně na každé škole musil
býti odborný lékař nemocí zubních, očních.
13
article
ušních atd., jak správně v jednom z veřejných
článků bylo připomenuto, což prakticky jest věe
zhola nemožná. Myslíme tedy, že školními lékaři
měli by býti ti, kdož delším pobytem v nějaké
větší nemocnici získali si povšechný ch
praktických vědomosti lékařských. Jelikož i
otázce odborného vzdělání školních lékařů vě-
nována byla s několika stran pozornost, chceme
i této otázee několik poznámek přičiniti. Při
této přiležitosti nutno si uvědomiti předně: Jaké
nemoci nejčastěji u dítek školu navštěvují-
eích se objevují, a za druhé, které nemoci svoji
povahou právě u dětí školních jsou nejnebez-
pečnější a nejvážnější. A tu lze s určitostí
tvrditi, že nejčastějšími nemocemi školních děti
jsou různé nemoci vnitřní, zvláště pak prudké
nemoci infekční. Že ohromné procento dospi-
vajících dítek školních, zvláště ve velkých to-
várních městech, nese v sobě zárodek plicnt
tuberkulosy, o tom nelze pochybovati, a že
prudké nemoci infekční (spalničky, spála, difte-
rie) znchvacují školní dítky hromadně, je obecně
známo. Nahlédne přece dále každý soudný člo-
věk, že včasné poznání počínající pliení tuber-
kulosy má mnohem větší význam nežli nějaký
vadný chrup, rovněž tak jako má poznání ně-
jaké prudké choroby infekční mnohem větší vý-
znam nežli krátkozrakost nějakého školáčka.
Chceme těmito příklady uvěsti, že jsou to zvlášt
14
article
choroby vnitřní, které tvoří největší kontingení
chorob mezi mládeží školní a jež svým význa-
mem i dosahem bývají nejnebezpečnější. Včas-
ným rozpoznáním plicní tuberkulosy lze přece
zachrániti nejenom ono dítě, nýbrž i zameziti
dalšímu šíření této choroby, rovněž tak jako
správným rozpoznáním nějaké prudké choroby
infekční. Přihliží-li se tedy vedle povšechných
praktických vědomostí i k odborným znalostem,
měla by to býti v první řadě znalost choroh
vnitřních a infekčních. Vedle chorob vnitřních
jsou to nemoci nervové, které velmi často u dítek
se objevují a které svou povahou i významem
zaujimají v řadě chorob školních dětí místo
značné důležitosti. Jest přece jisto, že cela
řada chorob nervových (chorea, hysterie.
neurasthenie) mají svůj původ a vznik ve škole
dále je jisto, že tyto choroby, nejsou-li v čas
a správně rozpoznány — se dále vlivem školy
zhoršují a na dílko zhoubně působí. Že dítky
různými těmito chorobami nervovými stížené,
i ostatním dítkám nebezpečnými se státi mohou,
jest bezpečně zjištěno. Nejsme rozhodně při-
vrženci školních lékařů-odborníků, chtěli jsme
jenom ukázati, že při požadované odborné kv
lifikaci (vedle povšechných vědomostí prakti
ckých) měla by to býti v první řadě znalost cho
rob vnitřních a s těmi souvisících chorob in
fekčních a nervových.
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 1. září. (Požadavky Rusů.
Deputace haličských Rusů podala Körbrovi ve
Lvově pamětný spis, v kterém jsou zazname-
nány hlavní jejich požadavky. Haličtí Rusové
žádají:
1. Aby c. k. úřady úplně a bez výjimk
šetřily panujících zákonů, jde-li o ruský národ.
a každé úřadní porušení zákonů aby bylo přísně
trestáno.
2. Aby ruské části země ve východní H
liči, jež byla k Rakousku připojena jako zvláštní
oblasť pod názvem Červené Rusi, ruský
jazyk byl učiněn jednacím ve vnitřním i vněj-
ším působení všech státních úřadů.
3. Aby zavedeno bylo všeobecné, přímé
tajné hlasování při volbách do všech zákono-
dárných i samosprávných sborů, zejmena do
říšského a zemského sněmu a do obecních
okresních rad, s odstraněním dosavadních vo-
lebních kurií.
4. Aby zrušeno bylo císařské nařízení z
dne 4. června 1860 a ministerské nařízení ze
dne 4. června 1869, kterými polský jazyk
uznán za úřadní jazyk všech státních úřadů
Haliči, a v ruské části Ilaliče aby úřadním ja-
zykem ustanoven byl jazyk ruský, prolože zmi-
něná nařízení byla hrubým porušením XIX.
čl. základných státních zákonů.
Rus
Lvov
Rakousko
Halič
Červená Rus
16
article
5. Aby zrušena byla ministerská nařízení
kterými v ruské písmo ve školách a úřadecl
zaveden byl fonetický pravopis, místo od věkův
užívaného pravopisu elymologického, neboť je
etymologický pravopis dává možnosť ruskému
obyvatelstvu Haliče, rozvijeti se na kulturně-
historických zásadách, zatím co fonetický
pravopis prostě demoralisuje ruský národ jak
v národním, tak i kulturném směru. Připomí-
náme, že ruské obyvatelstvo Haliče svého času
podalo c. k. ministerstvu protest, opatřený víee
než 50.000 podpisy, proti tomu nařizení. Fo-
netický pravopis nám byl vnucen z čistě politi
ekých příčin. Novota tato měla za účel úplně o
děliti haličské Malorusy v národním a kultur
ném ohledě od jejich jednokmenných bratií
v Rusku, aby jim tím způsobem odňali základ
ke kulturně-historickému rozvoji a odcizili je
slovanské církvi a národní kultuře.
Novota
Malorus
Halič
Rusko
17
article
6. Ruský národ v Hialiči prohlašuje se nej
rozhodněji proti usnesení haličského sněmu
zřízení rentových selských živností, jakož i proti
projektu zákona, připravovanému polskými po
litiky, o krajských hromadách, a to z té příčiny
že ty instituce jdou vokotrě přirozenému zří
zení země, porušují celou soustavu dosavad-
ních základných a občanských zákonů, nena
pomahají zlepšení stavu selských hospodářů
ničí podmínky jeho přirozeného a svobodného
rozvoje a mají za jediný účel politické a hospo-
dářské porobení selského obyvatelstva pod moc
polsko-šlechtické zemské správy.
Ze Zadru, 1. září. (Uetivý k národu
mistodržitel.) »Národní List« píše, že
dalmatský místodržitel Handel vyjádřil se do
tváře několika chorvatským úřadníkům, že Dal-
matinci jsou lid proradný, nevědoucí, co je
čestné slovo a že Dalmacie vůbec je země
věrolomnosti. List vyzývá místodržitele, aby bud
dokázal pravdivost svého výroku anebo se po
děkoval z úřadu. Také jiné listy dalmatské píší
v tom smyslu.
Dal
Dalmacie
Zadr
18
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Výsledky německé osadní politiky.
Dodatečný úvěr na potlačení povstání he
rerského, kterýž bude žádán na říšském sněmu
německém, činiti bude dle berlinského »Börsen
Zlg.« neméně než — 75 millionů marek. Ba-
vorský »Vaterland« připisuje k tomu poznámku
třeba trochu přehnanou: »Za tolik nesto
všechny — včetně Kiaovava »osady« naše.«
Obrovská stávka a nouze o maso v Severní
Americe.
Telegram dnešní oznamuje, že v celých Spo
jených státech připojilo se neměně než 150. 00
dělníků řeznických ke slávce v chleagských jat
kách — nikoli tedy 15.000, jak včera bylo
oznamováno. Tím nabyla situace neobyčejně váž-
ného rázu a hrozi vypuknouti pravá nonze
o maso. Zvláště v Novém Yorku očekávají, že
do konce týdne hudou zásoby masa úplně vy-
čerpány. Již nyní stouply ceny masa o 6 sbil
za 100 liber. Při stávce chieagské, jež dala pod
nět k tomuto aktu solidárnosti dělnictvem ste
ného oboru v celé republice, běží, jak členát
vědí již z této zprávy naší, zvláště o boj organi
sovaného dělnictva proti zaměstnávání neorgani
sovaných sil dělnických. Stávka byla by bývala
málem již ukončena, ale shoda zmařila se tím
že podnikatelé žádali v poslední chvili lhůti
celých 45 dní k propuštění stávkokazů (skébů)
Při známě ráznosti řezniekých pomocníků došlc
již také k řežím pouličním v Chieagu samém.
severní Amerika
Nový York
Börsen Zlgie
19
article
Když totiž v sobotu v noci opouštěl vlaks
stávkovými dělníky jatky, vrhli se na tyto stáv-
káři a lidé s nimi sympatisujíci. V nastalé
řeži byl jeden muž zabit a devě
poraněno. Rvačky zúčastnily se i ženy, jež
nalezaly se ve vlaku se stávkokazy. Ke srážce
došlo z nedorozumění. Stávkáři totiž, jako vždy
před tím, sledovali v četném počtu, ale klidně
odjezd vlaku, ale stávkokazové, mezi nimiž pře-
vládali zvláště černoši, ve svém špatném svědom
považovali mávání zřízence vlajkou za znamen
stávkářů k útoku a za huronského kři ku
počali stříleti. Jeden z dělníků byl zabit
Potom ovšem nastala rvačka všeobecná, při níž
bylo několik černochů poraněno. Černoch, ktery
dle udání stávkáře zastřelil, byl zatčen.
20
article
Celkem ale vládnou v Chiesgu na jatkách
poměry nezměněné. »Masni magnáti« importu
tam skéby ze všech končin země, jak tomu
nasvědčuje případ jednoho černocha až od
Mississippi, který před hněvem stávkářů
prchl ve zmíněnou sobotu do jistého pivovaru,
ale padl tím z bláta do louže. Ztratil tam nejen
své zbraně, jež sestávaly z krátkého meče
dýky, ale i zuby, V čísle 344—46. ulice, bliže
První avenue v Chicagu, jest hostinec, kde se
scházejí unioví řezníci a kde mezi jinými
attrakcemi nalezá se dokonce malá výstavka
»relikvií« ze šarvátek se skéby, kteří obyčejně
špatně při nich pochodili. Tak nalezá se tam
mezi jiným nejméně tucet rozbitých klobouků
s »historickými daty«, několik břitev, které
jak známo, tvoří oblibenou zbraň negrů, několik
nožů, dýka a podobné nevinné věci, které ské-
bové při útěku na bojišti zanechali. Stávkáři
jsou dobré mysli a doufají pevně v konečné
vitězství. Byl jmenován výbor s předsedou
Donnellem v čele, který jest splnomocněn
s majiteli jatek zahájiti nově vyjednávání k do-
eílení shody. Výbor má zvláště prosadit, aby
všichni stávkáři bozvýminečně byli přijal
zpět do práce. V některých místech Ameriky
byl prohlášen boykot proti masu, které dodává
masný trust a to po tak dlouho, dokud se
firmy, v trustu zastoupené, s dělníky nevy
rovnají.
Mississippi
Chicago
21
article
Majitelové obrovských jatek chicagských
uveřejnili prohlášení, ve kterém objasňují své
stanovisko v nynější velké stávce na jatkách,
ujišťují, že jsou povně odhodláni, že se stávku-
jíelmi řezníky neuzavřou žádného smíru. (?) S po-
ukazem na příčiny stávky tvrdí, že jejich návrh
aby sporná záležitost byla odkázána k rozhod
nutí smirčímu soudu, stávkáři zamítli. Po za-
hájení stávky podnikatelé se stávkáři ještě jednou
vyjednávali a při té přiležitosti bylo docílen
dohodnutí, které všecky účastníky uspokojílo.
Nežli však se naskytla příležitost, zdali se tolo
dohodnuti osvědčuje neb ne, řezníci opělně za-
hájili stávku. Nikdo prý nemůže tvrditi, že by
majitelové jatek byli nepřáteli unií dělnických
Nikdy prý se žádného dělníka neptali, zdali při
náleží k některé unii aneb ne, a když před ne
dávnem byly různé unie na jatkách organiso-
vány, též prý proti tomu pranie nenamitali. Ke
konci se v prohlášení uvádí: »Nikdo se nemůže
diviti, že majitelově jatek zdráhají se uzavřiti
novou smlouvu s dělníky, neboť není radno vy
jednávati s unii jejich, která na podmínky uza-
vřené smlouvy pranic nedá«. — Z toho všeho
jest zřejmo, že podnikatelé by se rádi před ve-
řejnosti očístili, a že veškerou zodpovědnost za
stávku chtějí uvaliti na dělníky. Veřejnost ame
rická ale, jež už má řádění trustů po krk, sym
patisuje ve vělšině s dělníky.
22
article
Spojenci proti sobě — zbrojící.
Sotva jsme uvedli řadů případův, ukazují
cich jak spojenecké přátelství rakousko-italské
kleslo pod bod mrazu a jak zvláště v Rakousku
se zařizuji pro ten připad, že by se Ilalie
chtěla rakouským plánům na Balkáně opříti, už
donesl telegram zvěst o zatčení rakouského
štábního důstojníka na italském území, kamž
podnikl turistický výlet s vojen-
skými plány v kapse. Docházejí zprávy
jež ale nasvědčují, že také Italie nelení a koná
přípravy pro případ, že by spojenecký poměr
měl dospěti až k — ultima ratio. Od le
šedesátých neměla Italie zvláš tní
eskadry na Adrii — z ohledu n
nedůtklivost Rakouska a z ohledu
na vlastní pokladny; teprve ale
nyní, kdy poměr rakousko italský stal se
nejvázanějším, jak minule oficiosní »Politische
Corresp.« chtěla světu namluviti, má se ta-
ková eskadra na Adrií zříditi
to na kvap. Ministr námořnictví Mirabella
věc tu u krále již prosadil. Nová eskadra má
sestávati z bitevních lodi »Sardegna«, »Re
Umberto« (ty maji býti později nahraženy
»Laurií« a »Morosinem«) »Dandolo«, »Doria «,s
křižákem »Bonsonem« a 12 torpédovými loďmi
Ač »Dandolo« a »Doria« nevyhovují již nyněj
šim požadavkům, majíce nedostalečné brněn
i malou rychlost a ač také křižák »Bonson« ne
pluje přiliš rychle, přece v Italii doufají, jak prav
»Corriere della Sera«, že loďstvo to chránit
bude Vlachy aspoň před všelikým překvapením
Zároveň maji býti zřízeny nové ope
rační base na jaderském pobřež
a mají býti v Benátkách, Ankon
a Tarentu vybudována opev ně ni
Adrie
Umberto
Laurie
Morosin
Dandolo
Doria
Vlach
Rakousko
Balkán
Italia
Benátky
Tarent
Politische Corresp
Corriere della Ser
23
article
V Praze, 2. září.
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě . . . za Sh
oůpelední
. . . . za zh
Ve filialkách na venkově
zanní číslo. . . . . . . . 10k
věpolední.
. . . . . . . 3h
Inserát
plati se hotové napřeš.
Přodplacení a inserty přijímá adminl-
strace v MCarisnské ulici č. a
Tam nzcházeší se též redakns
tiskárnn a ezpedien „ Nálrodních Loistů“
Rukopásy se Bovracejí
Praha
MCarisnský ulice
Nálrodne Loistus
Rukopása
24
article
Přištím rokem pak provedou se společné ma-
něvry pozemního vojska a loďstva za účelem
vysazo vání mužstva na zkoušku
na břeh. U příležitosti té »Corriere della
Sera« popírá, že byly by italské lodi pokoušely
se vyměřovati moře před Puljí, neboť není jim
toho třeba, neboť prý znají už celé moře jader-
ské důkladně. A při tom list tento, jeden toz
nejmírnějších a konservativních lista
italských, dodává nemnohoslibně: »Kdyby
jednou došlo ke zkoušce s ohně m,
dovedlo by italské loďstvo skvěle
napodobiti světlý přiklad Japoncův.« Sliby to,
které mezi spojenei znamenitě se vy-
jimají!
Japoncův
Corriere della Ser
25
article
Marocké události.
26
article
Američan Perdicaris, jenž byl držen, jak
známo, dlouho v zajetí náčelníka marockých
čet Raisula a pak vykoupen byl ze zajetí, pro-
hlásil v rozmluvě s redaktorem švýcarského
»Bundu«, že za čásť výkupného 350.000 fr.
Raisuli nakoupil nové pušky. Má jich nyní 6000.
Perdicaris mluvil i s Delcassém, jenž prohlásil,
že Franeie musí již vzchopiti se k rázné akci
v Marokku, aby u domorodeů zjednala opět
respekt eizincům. Také v Anglii utv-
zuje se stále více mínění, že bude
prý Francie nucena co nevidět vy-
strojiti výpravu na dobytí Ma-
rokka.
V Anglii by se ovšem nehněvali, kdyby
spojenec Ruska upoutal síly své na dlouho
v nějakém dobrodružství marockém, aby měla
Anglie v každém případě případnou svou akci
po boku japonském tim více usnadněnou. —
V Paříži ale nepochybné uváží, je-li zájmemi
Francie samě, aby právě nyní obětovala
kosti svých vojínů a zlato svých pokladů proto
jen, aby v Marokku mohli uím hrabivěji praco-
vati ruce kupcův — anglických i ame-
rických.
Američan
Perdicaris
Raisout
Delcassý
Franeie
Maroko
Anglie
Ma
Rusko
Paříž
Francie
27
article
Německá država.
Německá država.
Dr. Körber ve své lvovské řeči prohlásil mez
jiným, ženikdy nepřipustí, aby jakýmkoli způso-
bem byla v něčem zkrácena německá »država« —
der nalionale deutsche Besitzstand. Tak aspoň se
ze Lvova telegrafovalo. To tedy jedním z úhelných
kamenů páně Körbrova státnického umění! Co jest
ale ta německá država? Neráčil by dr. Körber
v jedné z nejbližších řečí laskavě vysvětliti, co
si tím »německým Besitzstandem« myslí a po
jakou mez až jej chrániti chce? My ovšemt
víme, ale aby aspoň ostatní svět zvěděl, jak
»spravedliv« tento pán naproti německým náro-
dům. Nám známo z historie národních bojův,
že slova »národní država« v politickém slovníku
Němcův rakouských v době od 1860/97 vůbee
nebylo. Tehdy o nějakém »Besitzstandu« ne-
bylo řeči, slovo to tepřve se objevilo po vydání
doktor
Körber
Körbrův
Němcův
Lvov
28
article
Badenových jazykových nařízení a od té doby
se s ním shledáváme ve sloupcích německo-
nacionálního tisku, v řečích německo národních
poslanců a od minulé středy rozmnožila »ná-
rodní německá država« též politický lexikon
páně Körbrův. Z toho je patrno, že chef ny-
nější vlády k vůli episodě slezské nezměnil ani
dost málo naproti Němcům své smýšlení,že
mu ani nenapadlo vyvoditi z události téch pří-
slušné závěrky, jak by bylo povinnoatí každého
ředitele osudů tohoto státu, nýbrž že spíše
k nim se přiblížil. Co jest »němccko národní
državas? Je to prostě heslo, klerýmž má být
účinně paralysována naše snaha po národní
rovnoprávnosti. »Německá država« nemá býti
ničím jiným než závorou každému pokusu
prověsti v pravdě a ve skutečnosti, co všem
národům rakouským platnými zákony je za-
ručeno: toliž rovné právo jazykové
vůbec národní. Německým »Besitzstandem«
nejsou ale všechna aktivní práva a privi-
leje, jichž mají národní odpůrci naši
takové množstvi, že dodávají tomuto státu rázu
německého, ačkoli je osazen ze dvou třetin
Neněmci, nýbrž dle názoru a tvrzení Němeů
ruší se država jejich také tím, když za dr-
žených práv dostane se národům
jiným, zejmena ale národu našemu.
A soudě dle jednání jeho, příznává se k tomuto
učení o německé národní državě také pan dr.
Badenův
Körbrův
Němec
29
article
Körber. Zavedením vnitřního jazyka českého
neporušilo se ani dost málo a v ničem jazy-
kové právo Němců. Němci při platnosti tohoto
nařízení zůstali v plném požitku všech svých
jazykových práv, ale tim, že příslušníkům ná-
roda našeho bylo vráceno, co jim pouhou mini-
sterskou ordonancí bylo odejmuto, eítila se né-
mecká nadutost a panovačnost dotknuta a proto
nucen byl stát neslýchaným způsobem pokořiti
se drzému diktátu německých násilníků a ulič-
níků a nařízení ta, vlastně na prospěch Němců
přizpůsebena nařízení Gantschova, odvolati.
A dr. Körber je odhodlán tento názor o ně-
mecké državě hájiti. Což neznamená nie jiného,
než nejen všechno to, co dnes Němcům je na
prospěch, konservovati, nýbrž nepřipustiti prani-
čeho, aby ani z části zákonem přikázaná práva ná-
roda českého de facto byla provedena. S tohoto
slanoviska nesvoli tedy dr. Körber na přiklad
nikdy, eby zřízena byla na Moravé česká uni-
versita, poněvadž by tím »država« německá byla
porušena. Je pravda, že by jim ze pěti uni-
versit zřízením druhé české university pranie
neubylo, ale potom by byl poměr universit če-
ských k německým jako 2 ku 5, kdežto dnes
je pouze jako 1 ku 5. Ergo. Němei by tim
utrpěli. Při tom ovšem sdili pan Körber ně-
mecký názor, že zřízení universily je čin poli-
tický a ne kulturní, což ovšem také jest eha-
rakteristická známka pro lohoto pána. Jestli
bylo dosud naivních lidí, kleří se domnivsii, že
snad se s drem. Körbrem přece nějak sejde me,
Körber
Němec
doktor
Körbr