ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f26db30-71e1-11dc-a066-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 58, person 41, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 3. záři 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 243.
4 article
Na ranní n odpol. Iistr předplácí ses v Praze v admlnlstrari sa něsíe n ětrrt leta . . . . 6 K — h s drojí donáskou:, K so h a něs n ený leta . . . . 7 K 50 ve sllalkách: 2 K son na něike - Poštout na nětíe . . . . . ntnt lia . . . . 9 K oo s drojí zisilkeu na něl čtvrí ista . . . 1I K so z
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tokla, 1. září. (Reuter.) Večer bylo zde známo o boji u Ljaojanu pouze to, že Oknova armáda obořila se na ústvitě na pravé křídlo a střed Rusů na jižní frontě, vytlačila je z jejich postavení a pronásledovala. Výsledek a konec kruté bitvy na východní čáře. kde Kuroki zasáhl, nejseu známy. Protože pravé křídlo a střed Rusův opustily svá postavení na jižní čáře, je ruské levé křídlo ohroženo. Avšak branná moc Rusů na levé straně je velká i stačí možná k odvráceni útoku a vyváznntí z nesnadné situace. Pochybuje se dosud, že by Ljao- jan býval obsazen. Úřadní zprávy ne- zmiňují se o tom ani slovem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Oknův Rus Rusův Tokl jižní fronta Reuter
6 article Chystá se výprava na Balkán?
Chystá se výprava na Balkán? V posledních dnech s novou horlivostí se šíří s různých stran pověsti a uvádějí se do- klady o rostoucím napjetí mezi Rakousko-Uher- skem a Italií a o provedení všech příprav ku případnému zakročení do zmatků balkánských. Obě otázky vlastně se uvádějí ve vnitřní spoji- tost tím způsobem, že napjetí mezi našim sou- slátím a Italií rozmáhá se právě proto, že Italie Rakousko-Uhérsko podezřívá pro záměry jeho na Balkáně a dle tohe, jak se šiří zprávy o těchto přípravách, množí se i známky rozčilení n straně italské, jež sleduje na Balkáně a zvláště v Albanii a na pobřeží albánském své zvláštní, s rakouskými se nesrovnávající zájmy. Takovéto pojetí o napjatém poměru mezi oběma trojspolkovými spojenci sesíleno bylo zejmena denně se opětujícími zprávami o růz- ných pikantních přihodách jak ve vodách moře Adriatického, tak na hranicích rakousko-ital- ských, tak že opravdu se podařilo značně zne pokojiti veřejné mínění, co do bezpečnost míru na našich hranicích jižních.
Balkán Rakousko Uhry Albánie Italia
7 article
Rovněž i náhlému odřeknutí velikých ma névrů v Čechách podkládají se politické dů- vody, souvisící prý zvláště s chystaným zakro- čením na Balkáně. V přímém odporu s těmito poplašnými zvěstmi vedou si úřadní kruhy jak v Rakousko- Uhersku, tak v Italii, jež prohlašují styky mez oběma státy za zcela pravidelné, ba tyto dny zahraničný úřad vídeňský učinil ve vládním crgánu jakési zásadní vyznání víry, co se týče záležitostí balkánských. V tomto vládním projevu se pravilo, že další vývoj otázky balkánské jest záležitostí, kteráž se netýká pouze Rakousko-Uherska Italie, ale všech evropských mocností. Srovnáme-li výše vzpomenuté poplašné po- věsti s tímto projevem z nejbližšího okolí mi- nistra zahraničných záležitostí vydaným, shledá- váme se opětně se zjevem, kterýž se naskytá ve všech směrech politiky vnitřní i vnější — s onou podozřelou dvojakostí, kteráž posavadní nedo- rozumění a pochybnosti na všech stranách jen rozmnožuje. Jest ovšem pravda, že poslední projev za- hraničného úřadu souhlasí úplně s dřívějšími četnými projevy ministra zahraničných záleži- tosti hr. Goluchowského, ale nebyly-li to rovněž významné hlasy z kruhů vojenských, kteréž od samého počátku války rusko-japonské dokazo- valy, že jest nutno, aby Rakousko-Uhersko samo- statně opatřilo na Balkáně své zájmy, protože dohoda s Ruskem a program mürzstegský před pokládají vliv neoslabených sil obou států, kte rýžto předpoklad se nedá držeti, když Rusko jest těžce zaměstnáno daleko v Mandžursku?
Goluchowský Čechy Balkán Rakousko Uhersko Italia RakouskoUhersko Rusko
8 article
Tento názor vojenský doposud nebyl ani odvolán ani jinak seslaben, a vidíme-li, že události vá- lečné na dalekem Východě co den se stávají krvavějšími a nabývají rozměrů obrovských. zdaliž můžeme se ubrániti obavám, že konečně si nezjedná převahu nad chlácholícími projevy ministra zahraničných záležitostí? Dále pokládáme za známku rovněž povážli- vou pozoruhodný a odhodlaný postup politiky uherské ve věcech vojenských, kteráž přes ne- dávné přípitky generálů Becka a Albora dosáhla nového úspěchu v armádě ve smyslu snah ma- darských. Avšak politikové maďarští osvědčili. že jsou vždy výborně informováni, a že zdů razňují své požadavky, zvláště když zahra- ničné poměry bývají nejchoulostivější. Vedle těchto dvojích proudů v tak zají- mavých otázkách nutno zvláště ještě míti na paměti, že evropské mocnosti nejsou naprosto za jedno co do otázky, jak se zachovati v zá- pase, jejž bojuje právě Rusko, ne již pouze své postavení na dálném Východě, ale o po- stavení celé Evropy v končinách žlutého ple- mene vůbec. Vzhledem k tomu však, jak se chová Angtie a severní Amerika od počátku války, dá se očekávati spíše vše jiné, než zacho- vání míru na jiných stranách, dokud Rusko svůj těžký boj nevybojuje.
Beck Albora Rusko dálný východ Evropa severní Amerika
9 article
Dějiny naopak na každé stránce dokazují. že politika mezinárodní každého státu se řídí jen výpočty sobeckými a ty nabádají využitko- vali nesnází, v nichž se ocitl stát druhý. Evropa proto nyní neuvažuje o nebezpečí. jímž ji hrozi žluté plémě, to ponechává úplně Rusům, za te však tím lačněji dívá se po ze- mích, v nichž by se mohla zatím výhodně ulebe- diti, a tu padá její zrak na jihovýchod Evropy a země turecké vůbec, od Malé Asie počínaje až hluboko je Asie střední. O těchto myšlenkáeh evropských nemůže býti pochybnosti — stač pouze pohled na Středozemní moře hemžíe se válečnými loďstvy, v čele s angliekým a ame rickým. Tyto zjevy a poměry však nedají se nikteral uvésti ve shodu s chlácholícími projevy úřad- ních kruhů zahraničných, ať jsou to vídeňské nebo římské. O této dvojakosti, jak co se týče věcí bal kánských, tak co věcí italských, svědčí však i jiné pozoruhodné okolnosti. Takovou okolnost jsou zprávy o nápadném sbližování se Tureck s Italií, jež osvědčeno nejen významným posel- stvím sultánovým k italskému královskému dvoru, ale i zbrojením Turecka na moři a ocho- tou, jakou v tomto ohledu prokazuje Turecku Italie. Ba, byly to listy vídeňské, jež rozhovo- řily se o sblížení se států balkánských s Italií a Tureckem, aby společnými silami se opřely případnému postupu na Balkán s jiné strany. V tomto ohledu jest konečně nápadné i cho vání se listů maďarských. Maďaři jakoby sdílel stejné obavy s národy balkánskými. Čím dále, tím hlasitěji zamítají myšlenky akce balkánské.
Rus Maďar Evropa Asie Turecko Balkán
10 article
Hájí zuby nehty názor, že trojspolek má pro- váděti a provádí „politiku míru“ a politika míru, že jest i stěžejním sloupem zahraničné politiky rakousko-uherské. Dle toho by se zdálo, že této „politice míru“ hrozí nebezpečí a te snad dosti blízké. Ba i starý revoluční maďarský generál Türr spěchá časopisům uherským na pomoc a v delším článku „Rakousko-Uhersko Italie“ dokazuje, že v poměrech obou států nie se nevyskytuje, co by mohlo býti pokládáno za „casus belli“ nějaké velké války. Ani Trident- sko, ani Terst nemohou prý to býti, protože dle známého výroku Bismarkova Terst jest „pří- stavem budouenosti“ sjednoceného Německa, Italie sama nikdy nebude s to sáhnouti po Tri- dentsku. Zbyla by tedy Albanic a jeji pobřeží. Co se týče této, vykládá Türr, že Italie ani tak netouží po některém z přístavů albánských, jako spíše, že se ohražuje proti tomu, aby Rakousko- Uhersko se neusadilo na západním pobřeží polo- ostrova balkánského. Avšak o Albanii, ba ani o Solunu se prý již nemluví; zbývá leda Va- lona, kteráž se však zbytečně prohlašuje za ja- kýsi Gibraltar Adriatického moře. Šířka moře u Valony jest 70 kilometrů; jest tedy třikráte širší než průliv lamanšský mezi Franciía Anglií; největší děla nesou pouze na osm kilo- metrů a tak by ani Italii, ani její lodím střely z Valony neublížily. Za to prý hrozí mnohem větší nebezpečí míru evropskému, až si v Asii 500 millionů žlutých podá ruku s 300 milliony Indů. V Mandžursku, volá, bojuje se o budoue- nost celé Asie a celé Evropy, a v takové době měly by se pustiti evropské státy do sebe? Snad soudí Türr správně, ale dějiny nej- méně se řídí přesnou logikou; tu nahražuje so bectví zájmů.
Türr Italia Anglie Valon RakouskoUhersko Trident Terst Německo Italia Albánie Virginie Gibraltar Asie Evropa Bismarkův Terst
11 article Školní lékaři v Praze.
Školní lékaři v Praze. (Z kruhů 1ékařský ch.) Obec král. hlav. města Prahy, zřídivši místa školních lékařů, vykonala značný pokrok ve směru veřejného zdravotnictví. Jedná se nyní o to, jaký obor působnosti vykázán bude škol- ním lékařům a jaké budou jich povinnosti. Jak se zdá, není ještě obor působnosti školních lé- kařů přesně vymezen, neboť nikde nebyl přesně vytčeno, jaké budou míti povinnosti. Z toho pak nutně vyplývá ona neurčitost a ne- jasnost, pokud se týká kvalifikace školních lé- kařů. Této otázce chceme věnovati několik po- známek. Kdežto někteří jsou rozhodnými za- stanci lékařů odborníků, vyžadujíce od nich určitých odborných znalosti (ušní, oční, zubn atd.), jsou zase jiní toho náhledu, že školními lékaři státi by se měli ti, již prokázati se mohou povšechnými praktickými vědo- mostmi. Nám zdá se, že první náhled neni zcela správným. Není přece nejmenší pochyby, že úkolem školních lékařů nebude snad školni děti léčiti, jednak vzhledem k ohromnému počtu dětí, na jednoho lékaře připadajícímu, dálo vzhlodem k stanovené remuneraci ve výši
Praha
12 article
1000 K ročně. Spíše bude povinností školního lékaře školní děti povšechně vyšetřiti a teprve po zjištění nějaké choroby neb vady (ať ušní, ať oční, ať interní), dítko k dalšímu, po při- padě již odbornému léčení přepustiti. V tom okamžiku, jakmile lékař zjistí u dítka nějakou chorobu, která vlivem školy, buď dítku samému. buď ostatním dětem na škodu býti by mohla, na- stává hned povinnost, dítě ono z návštěvy školní vyloučiti; další pak léčení prováděti bude za- jisté jiný lékař, po případě odbornik, k němuž rodina dítěte má důvěru. Není tedy naprosto třeba, aby školními lékaři byli odborníci lékaři. tím méně, že by pak nutně na každé škole musil býti odborný lékař nemocí zubních, očních.
13 article
ušních atd., jak správně v jednom z veřejných článků bylo připomenuto, což prakticky jest věe zhola nemožná. Myslíme tedy, že školními lékaři měli by býti ti, kdož delším pobytem v nějaké větší nemocnici získali si povšechný ch praktických vědomosti lékařských. Jelikož i otázce odborného vzdělání školních lékařů vě- nována byla s několika stran pozornost, chceme i této otázee několik poznámek přičiniti. Při této přiležitosti nutno si uvědomiti předně: Jaké nemoci nejčastěji u dítek školu navštěvují- eích se objevují, a za druhé, které nemoci svoji povahou právě u dětí školních jsou nejnebez- pečnější a nejvážnější. A tu lze s určitostí tvrditi, že nejčastějšími nemocemi školních děti jsou různé nemoci vnitřní, zvláště pak prudké nemoci infekční. Že ohromné procento dospi- vajících dítek školních, zvláště ve velkých to- várních městech, nese v sobě zárodek plicnt tuberkulosy, o tom nelze pochybovati, a že prudké nemoci infekční (spalničky, spála, difte- rie) znchvacují školní dítky hromadně, je obecně známo. Nahlédne přece dále každý soudný člo- věk, že včasné poznání počínající pliení tuber- kulosy má mnohem větší význam nežli nějaký vadný chrup, rovněž tak jako má poznání ně- jaké prudké choroby infekční mnohem větší vý- znam nežli krátkozrakost nějakého školáčka. Chceme těmito příklady uvěsti, že jsou to zvlášt
14 article
choroby vnitřní, které tvoří největší kontingení chorob mezi mládeží školní a jež svým význa- mem i dosahem bývají nejnebezpečnější. Včas- ným rozpoznáním plicní tuberkulosy lze přece zachrániti nejenom ono dítě, nýbrž i zameziti dalšímu šíření této choroby, rovněž tak jako správným rozpoznáním nějaké prudké choroby infekční. Přihliží-li se tedy vedle povšechných praktických vědomostí i k odborným znalostem, měla by to býti v první řadě znalost choroh vnitřních a infekčních. Vedle chorob vnitřních jsou to nemoci nervové, které velmi často u dítek se objevují a které svou povahou i významem zaujimají v řadě chorob školních dětí místo značné důležitosti. Jest přece jisto, že cela řada chorob nervových (chorea, hysterie. neurasthenie) mají svůj původ a vznik ve škole dále je jisto, že tyto choroby, nejsou-li v čas a správně rozpoznány — se dále vlivem školy zhoršují a na dílko zhoubně působí. Že dítky různými těmito chorobami nervovými stížené, i ostatním dítkám nebezpečnými se státi mohou, jest bezpečně zjištěno. Nejsme rozhodně při- vrženci školních lékařů-odborníků, chtěli jsme jenom ukázati, že při požadované odborné kv lifikaci (vedle povšechných vědomostí prakti ckých) měla by to býti v první řadě znalost cho rob vnitřních a s těmi souvisících chorob in fekčních a nervových.
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 1. září. (Požadavky Rusů. Deputace haličských Rusů podala Körbrovi ve Lvově pamětný spis, v kterém jsou zazname- nány hlavní jejich požadavky. Haličtí Rusové žádají: 1. Aby c. k. úřady úplně a bez výjimk šetřily panujících zákonů, jde-li o ruský národ. a každé úřadní porušení zákonů aby bylo přísně trestáno. 2. Aby ruské části země ve východní H liči, jež byla k Rakousku připojena jako zvláštní oblasť pod názvem Červené Rusi, ruský jazyk byl učiněn jednacím ve vnitřním i vněj- ším působení všech státních úřadů. 3. Aby zavedeno bylo všeobecné, přímé tajné hlasování při volbách do všech zákono- dárných i samosprávných sborů, zejmena do říšského a zemského sněmu a do obecních okresních rad, s odstraněním dosavadních vo- lebních kurií. 4. Aby zrušeno bylo císařské nařízení z dne 4. června 1860 a ministerské nařízení ze dne 4. června 1869, kterými polský jazyk uznán za úřadní jazyk všech státních úřadů Haliči, a v ruské části Ilaliče aby úřadním ja- zykem ustanoven byl jazyk ruský, prolože zmi- něná nařízení byla hrubým porušením XIX. čl. základných státních zákonů.
Rus Lvov Rakousko Halič Červená Rus
16 article
5. Aby zrušena byla ministerská nařízení kterými v ruské písmo ve školách a úřadecl zaveden byl fonetický pravopis, místo od věkův užívaného pravopisu elymologického, neboť je etymologický pravopis dává možnosť ruskému obyvatelstvu Haliče, rozvijeti se na kulturně- historických zásadách, zatím co fonetický pravopis prostě demoralisuje ruský národ jak v národním, tak i kulturném směru. Připomí- náme, že ruské obyvatelstvo Haliče svého času podalo c. k. ministerstvu protest, opatřený víee než 50.000 podpisy, proti tomu nařizení. Fo- netický pravopis nám byl vnucen z čistě politi ekých příčin. Novota tato měla za účel úplně o děliti haličské Malorusy v národním a kultur ném ohledě od jejich jednokmenných bratií v Rusku, aby jim tím způsobem odňali základ ke kulturně-historickému rozvoji a odcizili je slovanské církvi a národní kultuře.
Novota Malorus Halič Rusko
17 article
6. Ruský národ v Hialiči prohlašuje se nej rozhodněji proti usnesení haličského sněmu zřízení rentových selských živností, jakož i proti projektu zákona, připravovanému polskými po litiky, o krajských hromadách, a to z té příčiny že ty instituce jdou vokotrě přirozenému zří zení země, porušují celou soustavu dosavad- ních základných a občanských zákonů, nena pomahají zlepšení stavu selských hospodářů ničí podmínky jeho přirozeného a svobodného rozvoje a mají za jediný účel politické a hospo- dářské porobení selského obyvatelstva pod moc polsko-šlechtické zemské správy. Ze Zadru, 1. září. (Uetivý k národu mistodržitel.) »Národní List« píše, že dalmatský místodržitel Handel vyjádřil se do tváře několika chorvatským úřadníkům, že Dal- matinci jsou lid proradný, nevědoucí, co je čestné slovo a že Dalmacie vůbec je země věrolomnosti. List vyzývá místodržitele, aby bud dokázal pravdivost svého výroku anebo se po děkoval z úřadu. Také jiné listy dalmatské píší v tom smyslu.
Dal Dalmacie Zadr
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Výsledky německé osadní politiky. Dodatečný úvěr na potlačení povstání he rerského, kterýž bude žádán na říšském sněmu německém, činiti bude dle berlinského »Börsen Zlg.« neméně než — 75 millionů marek. Ba- vorský »Vaterland« připisuje k tomu poznámku třeba trochu přehnanou: »Za tolik nesto všechny — včetně Kiaovava »osady« naše.« Obrovská stávka a nouze o maso v Severní Americe. Telegram dnešní oznamuje, že v celých Spo jených státech připojilo se neměně než 150. 00 dělníků řeznických ke slávce v chleagských jat kách — nikoli tedy 15.000, jak včera bylo oznamováno. Tím nabyla situace neobyčejně váž- ného rázu a hrozi vypuknouti pravá nonze o maso. Zvláště v Novém Yorku očekávají, že do konce týdne hudou zásoby masa úplně vy- čerpány. Již nyní stouply ceny masa o 6 sbil za 100 liber. Při stávce chieagské, jež dala pod nět k tomuto aktu solidárnosti dělnictvem ste ného oboru v celé republice, běží, jak členát vědí již z této zprávy naší, zvláště o boj organi sovaného dělnictva proti zaměstnávání neorgani sovaných sil dělnických. Stávka byla by bývala málem již ukončena, ale shoda zmařila se tím že podnikatelé žádali v poslední chvili lhůti celých 45 dní k propuštění stávkokazů (skébů) Při známě ráznosti řezniekých pomocníků došlc již také k řežím pouličním v Chieagu samém.
severní Amerika Nový York Börsen Zlgie
19 article
Když totiž v sobotu v noci opouštěl vlaks stávkovými dělníky jatky, vrhli se na tyto stáv- káři a lidé s nimi sympatisujíci. V nastalé řeži byl jeden muž zabit a devě poraněno. Rvačky zúčastnily se i ženy, jež nalezaly se ve vlaku se stávkokazy. Ke srážce došlo z nedorozumění. Stávkáři totiž, jako vždy před tím, sledovali v četném počtu, ale klidně odjezd vlaku, ale stávkokazové, mezi nimiž pře- vládali zvláště černoši, ve svém špatném svědom považovali mávání zřízence vlajkou za znamen stávkářů k útoku a za huronského kři ku počali stříleti. Jeden z dělníků byl zabit Potom ovšem nastala rvačka všeobecná, při níž bylo několik černochů poraněno. Černoch, ktery dle udání stávkáře zastřelil, byl zatčen.
20 article
Celkem ale vládnou v Chiesgu na jatkách poměry nezměněné. »Masni magnáti« importu tam skéby ze všech končin země, jak tomu nasvědčuje případ jednoho černocha až od Mississippi, který před hněvem stávkářů prchl ve zmíněnou sobotu do jistého pivovaru, ale padl tím z bláta do louže. Ztratil tam nejen své zbraně, jež sestávaly z krátkého meče dýky, ale i zuby, V čísle 344—46. ulice, bliže První avenue v Chicagu, jest hostinec, kde se scházejí unioví řezníci a kde mezi jinými attrakcemi nalezá se dokonce malá výstavka »relikvií« ze šarvátek se skéby, kteří obyčejně špatně při nich pochodili. Tak nalezá se tam mezi jiným nejméně tucet rozbitých klobouků s »historickými daty«, několik břitev, které jak známo, tvoří oblibenou zbraň negrů, několik nožů, dýka a podobné nevinné věci, které ské- bové při útěku na bojišti zanechali. Stávkáři jsou dobré mysli a doufají pevně v konečné vitězství. Byl jmenován výbor s předsedou Donnellem v čele, který jest splnomocněn s majiteli jatek zahájiti nově vyjednávání k do- eílení shody. Výbor má zvláště prosadit, aby všichni stávkáři bozvýminečně byli přijal zpět do práce. V některých místech Ameriky byl prohlášen boykot proti masu, které dodává masný trust a to po tak dlouho, dokud se firmy, v trustu zastoupené, s dělníky nevy rovnají.
Mississippi Chicago
21 article
Majitelové obrovských jatek chicagských uveřejnili prohlášení, ve kterém objasňují své stanovisko v nynější velké stávce na jatkách, ujišťují, že jsou povně odhodláni, že se stávku- jíelmi řezníky neuzavřou žádného smíru. (?) S po- ukazem na příčiny stávky tvrdí, že jejich návrh aby sporná záležitost byla odkázána k rozhod nutí smirčímu soudu, stávkáři zamítli. Po za- hájení stávky podnikatelé se stávkáři ještě jednou vyjednávali a při té přiležitosti bylo docílen dohodnutí, které všecky účastníky uspokojílo. Nežli však se naskytla příležitost, zdali se tolo dohodnuti osvědčuje neb ne, řezníci opělně za- hájili stávku. Nikdo prý nemůže tvrditi, že by majitelové jatek byli nepřáteli unií dělnických Nikdy prý se žádného dělníka neptali, zdali při náleží k některé unii aneb ne, a když před ne dávnem byly různé unie na jatkách organiso- vány, též prý proti tomu pranie nenamitali. Ke konci se v prohlášení uvádí: »Nikdo se nemůže diviti, že majitelově jatek zdráhají se uzavřiti novou smlouvu s dělníky, neboť není radno vy jednávati s unii jejich, která na podmínky uza- vřené smlouvy pranic nedá«. — Z toho všeho jest zřejmo, že podnikatelé by se rádi před ve- řejnosti očístili, a že veškerou zodpovědnost za stávku chtějí uvaliti na dělníky. Veřejnost ame rická ale, jež už má řádění trustů po krk, sym patisuje ve vělšině s dělníky.
22 article
Spojenci proti sobě — zbrojící. Sotva jsme uvedli řadů případův, ukazují cich jak spojenecké přátelství rakousko-italské kleslo pod bod mrazu a jak zvláště v Rakousku se zařizuji pro ten připad, že by se Ilalie chtěla rakouským plánům na Balkáně opříti, už donesl telegram zvěst o zatčení rakouského štábního důstojníka na italském území, kamž podnikl turistický výlet s vojen- skými plány v kapse. Docházejí zprávy jež ale nasvědčují, že také Italie nelení a koná přípravy pro případ, že by spojenecký poměr měl dospěti až k — ultima ratio. Od le šedesátých neměla Italie zvláš tní eskadry na Adrii — z ohledu n nedůtklivost Rakouska a z ohledu na vlastní pokladny; teprve ale nyní, kdy poměr rakousko italský stal se nejvázanějším, jak minule oficiosní »Politische Corresp.« chtěla světu namluviti, má se ta- ková eskadra na Adrií zříditi to na kvap. Ministr námořnictví Mirabella věc tu u krále již prosadil. Nová eskadra má sestávati z bitevních lodi »Sardegna«, »Re Umberto« (ty maji býti později nahraženy »Laurií« a »Morosinem«) »Dandolo«, »Doria «,s křižákem »Bonsonem« a 12 torpédovými loďmi Ač »Dandolo« a »Doria« nevyhovují již nyněj šim požadavkům, majíce nedostalečné brněn i malou rychlost a ač také křižák »Bonson« ne pluje přiliš rychle, přece v Italii doufají, jak prav »Corriere della Sera«, že loďstvo to chránit bude Vlachy aspoň před všelikým překvapením Zároveň maji býti zřízeny nové ope rační base na jaderském pobřež a mají býti v Benátkách, Ankon a Tarentu vybudována opev ně ni
Adrie Umberto Laurie Morosin Dandolo Doria Vlach Rakousko Balkán Italia Benátky Tarent Politische Corresp Corriere della Ser
23 article
V Praze, 2. září. V drobném prodejit ranni číslo o sobě . . . za Sh oůpelední . . . . za zh Ve filialkách na venkově zanní číslo. . . . . . . . 10k věpolední. . . . . . . . 3h Inserát plati se hotové napřeš. Přodplacení a inserty přijímá adminl- strace v MCarisnské ulici č. a Tam nzcházeší se též redakns tiskárnn a ezpedien „ Nálrodních Loistů“ Rukopásy se Bovracejí
Praha MCarisnský ulice Nálrodne Loistus Rukopása
24 article
Přištím rokem pak provedou se společné ma- něvry pozemního vojska a loďstva za účelem vysazo vání mužstva na zkoušku na břeh. U příležitosti té »Corriere della Sera« popírá, že byly by italské lodi pokoušely se vyměřovati moře před Puljí, neboť není jim toho třeba, neboť prý znají už celé moře jader- ské důkladně. A při tom list tento, jeden toz nejmírnějších a konservativních lista italských, dodává nemnohoslibně: »Kdyby jednou došlo ke zkoušce s ohně m, dovedlo by italské loďstvo skvěle napodobiti světlý přiklad Japoncův.« Sliby to, které mezi spojenei znamenitě se vy- jimají!
Japoncův Corriere della Ser
25 article
Marocké události.
26 article
Američan Perdicaris, jenž byl držen, jak známo, dlouho v zajetí náčelníka marockých čet Raisula a pak vykoupen byl ze zajetí, pro- hlásil v rozmluvě s redaktorem švýcarského »Bundu«, že za čásť výkupného 350.000 fr. Raisuli nakoupil nové pušky. Má jich nyní 6000. Perdicaris mluvil i s Delcassém, jenž prohlásil, že Franeie musí již vzchopiti se k rázné akci v Marokku, aby u domorodeů zjednala opět respekt eizincům. Také v Anglii utv- zuje se stále více mínění, že bude prý Francie nucena co nevidět vy- strojiti výpravu na dobytí Ma- rokka. V Anglii by se ovšem nehněvali, kdyby spojenec Ruska upoutal síly své na dlouho v nějakém dobrodružství marockém, aby měla Anglie v každém případě případnou svou akci po boku japonském tim více usnadněnou. — V Paříži ale nepochybné uváží, je-li zájmemi Francie samě, aby právě nyní obětovala kosti svých vojínů a zlato svých pokladů proto jen, aby v Marokku mohli uím hrabivěji praco- vati ruce kupcův — anglických i ame- rických.
Američan Perdicaris Raisout Delcassý Franeie Maroko Anglie Ma Rusko Paříž Francie
27 article Německá država.
Německá država. Dr. Körber ve své lvovské řeči prohlásil mez jiným, ženikdy nepřipustí, aby jakýmkoli způso- bem byla v něčem zkrácena německá »država« — der nalionale deutsche Besitzstand. Tak aspoň se ze Lvova telegrafovalo. To tedy jedním z úhelných kamenů páně Körbrova státnického umění! Co jest ale ta německá država? Neráčil by dr. Körber v jedné z nejbližších řečí laskavě vysvětliti, co si tím »německým Besitzstandem« myslí a po jakou mez až jej chrániti chce? My ovšemt víme, ale aby aspoň ostatní svět zvěděl, jak »spravedliv« tento pán naproti německým náro- dům. Nám známo z historie národních bojův, že slova »národní država« v politickém slovníku Němcův rakouských v době od 1860/97 vůbee nebylo. Tehdy o nějakém »Besitzstandu« ne- bylo řeči, slovo to tepřve se objevilo po vydání
doktor Körber Körbrův Němcův Lvov
28 article
Badenových jazykových nařízení a od té doby se s ním shledáváme ve sloupcích německo- nacionálního tisku, v řečích německo národních poslanců a od minulé středy rozmnožila »ná- rodní německá država« též politický lexikon páně Körbrův. Z toho je patrno, že chef ny- nější vlády k vůli episodě slezské nezměnil ani dost málo naproti Němcům své smýšlení,že mu ani nenapadlo vyvoditi z události téch pří- slušné závěrky, jak by bylo povinnoatí každého ředitele osudů tohoto státu, nýbrž že spíše k nim se přiblížil. Co jest »němccko národní državas? Je to prostě heslo, klerýmž má být účinně paralysována naše snaha po národní rovnoprávnosti. »Německá država« nemá býti ničím jiným než závorou každému pokusu prověsti v pravdě a ve skutečnosti, co všem národům rakouským platnými zákony je za- ručeno: toliž rovné právo jazykové vůbec národní. Německým »Besitzstandem« nejsou ale všechna aktivní práva a privi- leje, jichž mají národní odpůrci naši takové množstvi, že dodávají tomuto státu rázu německého, ačkoli je osazen ze dvou třetin Neněmci, nýbrž dle názoru a tvrzení Němeů ruší se država jejich také tím, když za dr- žených práv dostane se národům jiným, zejmena ale národu našemu. A soudě dle jednání jeho, příznává se k tomuto učení o německé národní državě také pan dr.
Badenův Körbrův Němec
29 article
Körber. Zavedením vnitřního jazyka českého neporušilo se ani dost málo a v ničem jazy- kové právo Němců. Němci při platnosti tohoto nařízení zůstali v plném požitku všech svých jazykových práv, ale tim, že příslušníkům ná- roda našeho bylo vráceno, co jim pouhou mini- sterskou ordonancí bylo odejmuto, eítila se né- mecká nadutost a panovačnost dotknuta a proto nucen byl stát neslýchaným způsobem pokořiti se drzému diktátu německých násilníků a ulič- níků a nařízení ta, vlastně na prospěch Němců přizpůsebena nařízení Gantschova, odvolati. A dr. Körber je odhodlán tento názor o ně- mecké državě hájiti. Což neznamená nie jiného, než nejen všechno to, co dnes Němcům je na prospěch, konservovati, nýbrž nepřipustiti prani- čeho, aby ani z části zákonem přikázaná práva ná- roda českého de facto byla provedena. S tohoto slanoviska nesvoli tedy dr. Körber na přiklad nikdy, eby zřízena byla na Moravé česká uni- versita, poněvadž by tím »država« německá byla porušena. Je pravda, že by jim ze pěti uni- versit zřízením druhé české university pranie neubylo, ale potom by byl poměr universit če- ských k německým jako 2 ku 5, kdežto dnes je pouze jako 1 ku 5. Ergo. Němei by tim utrpěli. Při tom ovšem sdili pan Körber ně- mecký názor, že zřízení universily je čin poli- tický a ne kulturní, což ovšem také jest eha- rakteristická známka pro lohoto pána. Jestli bylo dosud naivních lidí, kleří se domnivsii, že snad se s drem. Körbrem přece nějak sejde me,
Körber Němec doktor Körbr