ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f07ba70-71e1-11dc-b58b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 129, place 76, org 19, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROKÍ LISTY-
3 masthead
2. září 1904.
4 masthead
Číslo 242.
5 article
mělo v uplynulém školním roce 602 žáky, z nich 355 Poláků. Při tak velkém počtu žactva bylo by spravedlivo místo tohoto německého ústavu zříditi dvě gymnasia, polské a ruské. — Gymna- sium brodské jest odvislé od tamní městské rady. Umístěno v budově, kterou pořídilo město. město mimo to na jeho vydržování připlácí vládě ročně 10.000 K a mimo to rozhodujeo školním fondu 38.125 zl., jenž podle statutu má býti ústavu odňat, změní-li se jeho vyučovaei jazyk. Ze Lvova, 31. srpna. (Ruské připo menutí Körbrovi.) »Galičanin« pozname- nává k pěkné frási Körbrově o spravedlnosti. kterou pronesl v Krakově: Soudnictví v Halič strádá právě těmi nedostatky, o kterých ministn se zmínil. Bývají případy, ikdy přísnosť nebo mírnosť rozsudku závisí od národnosti, od poli- tiekého přesvědčení, náboženství nebo stavu ob- žalovaného. Bývá také, že na rozsudek mají vliv politické kruhy, od kterých soud jest odvislý. Letos na jaře porota v Krakově rozbírola př konduktorů krakovské železnice, kteří dlouhou dobu vykrádali věci ze zavazadel cestujících. Jeden z obhajců obžalovaných staral se obměk- čiti srdce porotců tím způsobem, že uvedl, že obžalovaní okrádali »Moskaly«, což dle jeho mi- nění není trestné. Zvláště ve východní Haliči, kde žije ruské obyvatelstvo a kde působí poli- tické soudy, je třeba nápravy- Ale podle výroku »Kurýra Lvovského« včera zde citovaného, náprava úřadních neřádů v Haliči je nemožna. Tím nemožnější, dodáváme. že p. Körbrovi vážně o žádnou nápravu nejde Jemu jde jen o to, aby se udržel v čele mini sterstva a aby co možná všecky ressorty sou- středil ve svých rukou, čímž by nabyl v tomto neblahém státě všemohoucnosti.
Polák Moskal Lvov Krakov Halič
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Jak v Rakousku vítají ruské sbčhy. Židé ani v Rusku nejsou pro válku s Ja ponskem nadšeni a ruští vojáci Mojžíšova vy znání často utíkají od praporů na rakouské území. Zajímavo je, jak je vítají jejich sou- věrci na hranicích Haliče. V Husjatýně žin Kapeller zorganisoval celou bandu svých sou- věrců, kteří se zabývají převáděním sběhů přes hranice a snad je také k desercím svádějí. Jakmile je převedou přes hranice, oloupí je o všecku hotovost, hrozíce, nedají-li se svléknouti, že je vydají ruské hraniční žan- darmerii ! Spojenci — na výpověd. K historii rostoucího napjetí mezi Italil Rakouskem podává vidimský dopisovatel pařížské »Patrie« ještě některé velmi zajímavé dodatky Píše: Mysli na obou stranách hranie jsou tak podrážděny, že nemine dne bez nějaké příhody kterou obě vlády hledí ututlati aneb aspoř umírniti. (Příhod takých zaznamenali jsme v po- slední době celou řadu. Pozn. red.) Každé chvíle jsou na italském území zatčeni důstojníci neb vojáci rakouští, i bývají opět propuštěni, ač mívají v kepsách podezřelé popisy, i ačkolivse dopustili četných vyzývavostí proti pokojnému obyvatelstvu. Bylo nutno dáti hlídkám ponaučení a karabinníkům nejpřísnější instrukce, aby bylo vyvarováno konfliktům, jichž důsledky znesnad- nily by ještě více styky mezi Italií a spojencem jejím. Dáno heslo přimhuřovati oči a povolovati více volnosti z obavy, aby nestalo se ještě ob- tížnějším vyjednávání ve Vallombrose o smlouvě obehodní, jež slibuje býti pro Italii málo vý- hodnou.
Mojžíšův Rakousko Rusko Halič Patria Italia
7 article
Jedno z opatření, jež vláda učinila, aby dospěla ve věci té k výsledku, jest, že působí prostředníky svými na Riciotta Garibalda, aby prohlásil, že nemá úmyslu zorgani so v at výpravu rudokošiláčů do Albanie. Rovněž dolehá se na něj, aby zřekl se úmyslu zahájiti v Italii zapisování se dobrovolníků, kter v Bayreutě hraje se ne každý rok a hraje-li se. tož jen měsíc sic, ale pak že hraje se tak, aby divák a posluchač odešel s dojmem nezkaleným a s plným uspokojením, t. j. s objektivním po- znáním a přesvědčením, že viděl a slyšel díl po každé stránce dovršené. Konečně a hlavně. že není „gesamtkunstwerk“, není dílem vše- obecně uměleckým, o jaké šlo Wagnerovi vůbec a v Bayreutě zvláště, zanedbává-li se zpěvní part a dává-li se misto pěvců řádných surogat je- jich. To je zrovna tak, jako kdyby k pultům prv- ních houslistů posadili drnkaly, vrzaly a břin- Špatní solisté zkazili mně celý požitek „Tannhäusera“. Od první noty titulního hrdiny jsem se mrzel a po prvním aktu souhlasilo nás několik hostí z Cislajtanie,*) že jsme pěvci zkla- máni. Tato passivní položka v bilanci o této opeře byla však vyvážena všemi ostatními. vesměs positivními. Produkci tanečnice Dun- eanovy nečítám k nim. Se dvěma družkami představovala gracie. Vše bylo ladné, vnadně. graciosní, decentní, nic nesahalo z rámce hry. ale divák nemohl zhostiti se obavy, že co chvíli může se tak státi. Nic však nebylo bosonohou kněžnou Terpsichořinou a její výkony zvikláno, Celá trojice gracií jakoby se byla baletu v hoře Venušině, svižně tančenému, připletla. Zajisté, Richard Wagner by slč. Duncanovu do „Tann- häusera“ nebyl pustil a také jeho rodině nelze činiti výtku, že tak učinili z nízké ziskuchti- vosti. Slč. Duncanova nabídla se a její nabídka byla přijata.
Garibald Wagner Tannhäuser Venušin Duncanův Albánie Cislajtanie Tann
8 article
Pro „Tannhäusera“ nebo pro některou z oper, které se hrají také jinde, nikdo nejede do Bayreutu. Též ve Vídni provozují všechna díla Wagnerova nezkrácena. Naposledy otevřeln také místa „Tannhäusera“, dosud škrtnutá. Ne- vím, nebyly-li škrty na prospěch, a nevím také je-li třeba, prodlužovati divý rej před spícím Tannhäuserem do nekonečna, protože v prvním výjevě „Tannhäusera“ vyličuje se nám konee jeho pobytu ve sluji Venušině. Ale dobrá, budiž. Nepotlačí-li se žádná nota „Mistrů pěvců norim- berských“, žádná „Tristana a Isoldy“, pak at řekne nám p. Mahler, z jakého rozumného dů- vodu vypouští druhou polovinu úvodního sboru v „Prodané nevěstě“ a druhou sloku zpěvu Kecalova počátkem druhého jednání. A přece trvá nejpopulárnější komická opera Smetanova *) Nebylo nás „Rakušanů“ mnoho. Kromě mne ještě jen jako druhý Čech soudcovský úřadník * Mo ravy.
Tannhäuser Wagnerův Venušin Tristan Isolda Mahler Smetanův Rakušan Bayreut Vídeň Čechy
10 article
by hotovi byli ujati se zbraní pro přípa války s Rakouskem. Rieciotti Garibaldi neměl ovšem nikdy úmy slu, publikovati seznamy zapsaných, neboť by tím vydal šikanám úřadův rakouských a italskýel mladé muže, odhodlané utvořiti sbor dobrovol nický, jenž by snažil se dobyti země italské. dosud Rakouskem obsazené. Ví se však přece že od dvou let přes sto padesát tisíc pře běžných přihlášek bylo posláno Ricciotlovi Ga- ribaldovi. A Conzio sám (svak Rieciottiův), ad jest velice zaměstnán sám předsednictvím Spo- lečenstva přístavního v Janově, prohlásil v listu uveřejněném již, že se připojí k Ricciottovi kdyby tento překročil hranice rakouské. (Tak toto prohlášení Conziovo bylo zde již sděleno Pozn. red.) Zároveň vláda italská rozhodla se, že vě- nuje skorem million franků n opravy, jež vyžadují tvrze na hra- nici severovýchodní. Jest to jen po- čátek, neboť osoby kompetentní pokládají teprve obnos 50 millionů za dostatečný, aby uchráni Italii proti překvapení z Rakouska. Konečně signalisováno bylo křižování vá lečných lodí italských před Puljí a křižákův ra kouských před Benátkami, za temných nocí po- sledních, i když — odmyslíme si tu, co přěfíst dlužno na účet obrazotvornosti — dost je toho, co dokazuje značnou nervosnost v nynějšíeh stycích mezi Rakouskem a Italí. Nejmens neopatrnost ze strany té neb one vlády vyvolala by jistě roztržku. Hererské povslání. Generállientenant Trotha, velitel vojska ně- meckého v jihoafrické osadé sděluje, že selnina Welkova napadla 28. m. m. četu Hererův Okamuy a že ukořistila 400 kusů dobytka. He rerové měli 14 mrtvých. Němci neutrpěli prý žádných ztrát. Hererové vyklidili Otjekongo odtáhli prý různými směry, na sever, východ severovýchod.
Conzio Rieciottiův Němec Herero Otjekongo Rakousko spo Janov Benátky Generállientenant Trotha Hererův Okamuy
11 article
V Praze, 1. září.
Praha
12 title
Denní zprávy.
13 article Josef Srb-Debrnov
Josef Srb-Debrnov Z řad našeho hudebnictva odešel opět rázo vitý typ, jeden z členů staré gardy, které viděla podporovala, spoluvytvářela a v kruhu svém soustředila vzník onoho podivuhodného vývoje uměleckého, který vyspěl ke zvláštní osobitosti národní a hrdě dnes před světem nese jméno „české hudby“. Odešel muž ideálního snažení ryzího vlastenectví. Včera o páté hodině ranní zemřel česk hudební spisovatel, věrný druh Bedřicha Sme- tany — Josef Srb-Debrnov. Zvěčnělý narodil se 18. září 1836, studoval v Praze na universitě, byl nějakou dobu supplentem akad. gymnasia, pak vychovatelem v rodině Bondyů posléze v jednom z pražských sirotčích ústavů Přišed u vykonávání povinnosti svých k úrazu začal postonávati, zotavil se sice ještě na čas. ale poslední léta upoután byl skoro úplně na lůžko, kde pod údery krutých bolestí hroutil se jeho mohutná postava, kdysi tak význačná svým zjevem. Zůstaly mu do posledních chvi jen živé, dobré oko v tváři, silným plnovousen vroubené, jenž dodával zjevu Srbovu čehos. poutnického, zvučný, velící hlas a neoblomný duch. Ano, byl Srb jakýmsi poutníkem, vy- trvalým, neunavným — za uměním, jemuž od- dán byl celou duší. Zesnulý byl spoluzakladate- lem pražského „Hlaholu“, dlouholetým jed- natelem jeho a stálým, vždy obětavým pracov- níkem při všech národních podnicích, kdekoli pomoci jeho bylo žádáno. Dlouhá léta tvořil takořka ohnisko všeho hudebního ruchu praž- ského. Byl věrným druhem Karla Bendla, s nímz již jako student v pěveckém kvartettu v Čechách a na Moravě na různých místech koncertoval,
Josef Srb Bedřich Sme Debrnov Bondy Srbův Srb Bendl Praha Čechy Morava Hlahol
14 article
Byl obětavým, do smrti věrným přítelem Sme- sctva 21/4 hodiny, normální opery Wagnerovy čas dvojnásobný. Divíme se, že p. Heš trpí tyto zkomoleniny vůbec a své role zvláště.*) Ke všemu třeba ještě bráti v kalkul, že v Bayreutě jsou tempa neslýchaným způsobem zpomalena. Proč, je záhadou. Je pouhopouhou domněnkou. že v úmyslu, by tvorba Wagnerova mohla být snáze pojata. Vzdávati souhlas a pochvalu Komukoli z porsonálu výkonného nedovoluje se a tak nikomu, objevovati se před portierami — na- povědy a jeho budky v Bayreutě není. Proto netleskalo a nevolalo se: bravo! Po „Tann- häuseru“ však objevily se před budovou diva- delní vyhlášky, že Richard Wagner dovolil so- listům, aby po skončeném představení ukázal se ve scéně závěrečné. Ale jen jednou. Všechny hlučné pokusy, po „Parsifalu“, který je po- slední hrou v každé serii a také poslední v celé kampani, způsobiti nějaký proslov a projev k obecenstvu, buďsi členem rodiny Wagnerovy nebo dirigentem, byly marny.
Wagnerův Heš Wagner Parsifal Tann Sme
15 article
Jest otázkou všech otázek: jsou-li výkon bayreutské, posouzeny jako celek, a je-li spe- ciálně provedení „Parsifala“ umělecky tak cen- nými, tak vzácnými, tak památnými, tak zvlášt ními, aby laik již v březnu za 48 K zajistil si sedadla dvě v Bayreutě- a tam jel v době, kdy tráví se obyčejně dovolená někde na tichém venkově neb u moře severního. Na otázku tuto z přesvědčení poctivého odpovídám: přese všechny výhrady ano. Na otázku speciální: zdali je, nepravím nezbytno, nepravím ani po třebno, ale pravím žádoucno, užitečno a pro- spěšno ředitelům oper, dirigentům a režisérům aby shledli vlastníma očima složité, na jeden effekt však namířené umění bayreutské, srov- nali s ním umění divadla, na kterém sami pů sobí, a potom usoudili, zdali je třeba doma korrektury podle methody bayreutské, pro Wag nerovy opery originální, autentické a jvzorné. čili nic, odpovídám ještě rozhodněji: ano. Pro laiky a pro všechny jednotlivce připomenutých kategorií v Bayreutě není umění ani Wagnerovo, ani bareutské, ani německé, nýbrž umění, které je všude, také v národních barvách a Jos. Penížek kostymech, jenom jedno.
Parsifal Wagnerův Penížek
16 article
) Byl jsem náhodou v Mnichově, když tam vy stoupil p. Heš jako Sarastro. Jaký měl úspěch v di vadle, je mi nepovědomo, ale ve hlavním listě resi dence bavorské četl jsem posudek, že p. Heš nemá a výšky ani hloubky. Tak psalo se o hosti, jenž pomoh podniku mnichovskému v tísní a nouzi c basistu. tanovým. Obcoval dlouhá léta s Dvořákem, Ná pravníkem, Laubem, Hřímalým, později s mlad šími skladateli našimi Kličkou, Knittlem. Všen byl dobrým rádcem, nenahraditelným přítelem. Prvotiny skladeb Bendlových, Dvořákových Smetanových a j. byly v bytě jeho v Jirchářieh v kruhu úzkém ponejprvé provozovány. Zde dán podnět k celé řadě hudebních podniků, od- tud vycházela inspírace k mnohým skladbám, ze- jmena sborovým, k nimž Srb-Debrnov namnoze sám psal texty. Jest mnoho menších i větších sborů a příležitostných skladeb, mnoho písní psáno na slova jeho. Upravoval a překládal ze- jmena pro „Hlahol“ texty sborů cizích a to až do svého ochuravění, ba nepřestal ani v těžké chorobě bráti účastenství na všech podnicích. zvláště hudby české se týkajících.
Heš Sarastro Dvořák Laub Hřímalá Klička Knittl Bendlův Dvořákův Smetanův Srb Mnichov
17 article
Zesnulý byl přispěvatelem hudebních listů domácích i cizích, napsal různá samostatná díla i množství drobných článků, týkajících se hu- debního a uměleckého života v Čechách. Z spisů jeho jmenujeme dosud v rukopise ulo- žený objemný slovník hudebních umělců svě- tových a samostatný slovník hudebníků a skla- datelů českých, obsahující mnoho cenného, pečlivě sebraného materiálu, dále „Stručné dě- jiny české hudby“ (vyšly r. 1891 nákladem Matice české), spis o „Instrumentaci“ nákladem F. Urbánka r. 1883, spolu s jinými napsal vydal praktické školy pro různé nástroje hu- dební, s Ferd. Tadrou vydal „Památník praž- ského Ilaholu“ na oslavu 25leté činnosti spolku (1886), dále „Stručné dějiny konservatoře praž- ské“ za dobu 1808—1878 a velmi cenné pří- spěvky k životopisu zakladatele české školy hu- dební „Z denníku Bedřicha Smotany“ (knihovna Dalibora, 1902). V rukopise zanechal kromě již uvedených slovniků články o houslařství, varhanářství, zvonařství českém, poslední se seznamem a popisem zvonů. Známy jsou Srbovy bohaté sbírky manuskriptů, zvláště korrespon- deneí s čelnými hudebními umělci našimi.
F Urbánek Tadra Bedřich Smotana Dalibor Srbův Čechy český škola hu
18 article
V dopisech jeho leží kus důležité historic česk hudby. Listy Smetanovy, jemu psané, rovněž Bendlovy a j. podávají cenné dokumenty biogra- fické. Také museum české chová ve své sbíree hudebnin a rukopisů přečetné dary jeho na če- ských rukopisech hudebních. Při požáru Ná- rodního divadla byl to Srb, který pamětliv ruko- pisů Smetanových opor, přičinil se o jich za- chránění. Rukopisy ty přechovával starostlivě pak po dleuhá léta a opatřil jich věrné přepisy pro divadlo. Srb-Debrnov byl pracovníkem pilným, obě- tavým do vyčerpání všech svých sil, hudební život český ztrácí v něm vzácného průkopníka. Trvalá paměť buď zachována jeho jménu Pohřeb zesnulého konán bude z kostela sv. Tomáše v sobotu, jak na jiném místě blíže jest udáno. Pochován bude na hřbitov vyšehrad- ský poblíže věrného druha svého Bedřicha
Smetanův Bendlův Srb svatý . Tomáš Bedřich
19 article Smetany.
Smetany. — Maďarská armáda. Chef generálního štábu pan Beck i ostatní páni nechť se př různých bankelech třeba umluví, dnes, kdo jen poněkud hloub vnikne do výnosu minister- stva války ve příčině užívání maďarštiny ve stycích vojska s úřady civilními, nikým již se přesvědčiti nedá, že aranjuezští dnové »jednoty armády« již minuly. Dosud byla dle názoru vojenských kruhů pojítkem řadového vojska v celé monarchii němčina, výnosem páně Pit- reichovým přestala ji býti nadobro. Vojenšti úřadové a různá komanda ne pouze že nyní nuceni jsou maďarské přípisy přijímuti, ale musí je též maďarsky vyřizovati, Bez ohledu na to, kde takový úřad nebo komando se nalezá. S tím ovšem rozdílem, že nemaďarské vojenské sbory, kde se znalost tohoto jazyka nedá před- pokládali, povinny budou německý kon- cept k vyřízení zaslati zvláštnímu překládacímu úřadu, který pak maďarský překlad jako auten- tieké znění příslušnému uherskému úřadu sám zašle. Je tedy po vojenské němčině, aspoň po- kud se týče druhé poloviny říše Ba ještě více se strany rozhodující poprve uznáno, že je rozdíl mezi vojen- skými sbory, jež rekrutují se v obvodu státu uherského — vyjma Chorvatsko a Slavonii — a mez ostatním vojskom Jeho Veličen- stva. Úřadní jazyk, pokud jde zevnější službu, je ve sborech vo- jenských z Maďarie nyní maďarský. u ostatních německý, však i nemaďarští úřadové a sbory vojenské respektovati musí, jak již naznačeno, maďarštinu. — Rozumí se samo sebou, že úspěch ten byl uvilán v Uhrách téměh veškerým tiskem s plným zadostučiněním, vždyí i listy nejradikálnější nemohou jinak, než uznati že výnosem Pitreichovým stal se veliký pokrok My pak Maďarům úspěchu toho nezávidíme.
Smetan Beck Pitreichův Maďar Chorvatsko Slavonie Uhry Maďarie pán Pito
20 article
Nyní patrno, kdo zůstal v zápase o maďarštinu v armádě vítězem. Máme příčinu opětněs obdivovati dobré kořisti chytré maďarské poli- liky, ve kteréž všechny strany, třeba na oko se na vzájem potíraly, pracují ke společnému eíli Nechť se těší ti, již v tradicionální slabosti v tomto připadě nuceni byli se pokořiti, že Maďaři nedosáhli všechno, oč usilovali. Dosáhli totiž dobrých 60 procent a prorazivše »princip«, nemají zapotřebí dnes nic jiného, než nastavit klin, aby jim do něho spadlo to ostatní. Fetiš jednotné armádní němčiny je stržen s vojen- ského oltáříku, maďarština slaví triumfální vjezd do společné armády a tím protržena definitivně německá hradba, kterouž armáda dosud byla obehnána. A jak naproti tomu stojíme zde my? Je nám dovoleno těšiti se ze známého výnosu Pitreichova stran řeči plukovní, který ale, jak rozumí se v Rakousku samo sebou, se ne- respektuje. V témž okamžiku, kdy maďarština usazuje se v řadovém vojště, nutí političtí úřa- dové v Cislajtanii české obecní starosty s vým podpisem potvrzovati v německých knížkách četnických obchůzky. V témž okamžiku, kdy vnejmizernější maďarské vesnie dostane se vyřízení maďarského i od vojenského úřadu atd., jemuž madarština je tímtéž co finština a japonština, ukládá se funkcio- nářům českých obcí podepisovat to, čemu nerozumí. Četnictvo se totiž oeí- tilo divným řízením osudu u nás pod komandem ministerstva zemské obrany a poněvadž i v tomto vojště v Cislajtanii všechno je německé, co se služby týče, musejí býti německé i knížky pánů žandarmů. Tážeme se, kde zůstal odpor náš proti tomuto jazykovému znásilňování? Jak skon- čila tato výprava naše? Jako celá řada jiných
Maďar Rakousko
21 article
Dnes již se o tom nemluví. Je to smutný zjev ale v národním našem životě stále se opakující. Vzplaneme, ale záhy náš odpor pro nepatrné nepříjemnosti z toho vzniklé z pravidla za krátko ustane. Tímto způsobem mnoho toho nedokážeme. — Německá Staatssprache. Ve slezském Frývaldově konán byl minulou neděli sjezd »roztrpčených« slezsko - rakouských vlastenců, aby protestovali důrazně i slavně proti úmyslu Körbrovy vlády zříditi v Opavě a v Těšíně pod německou správou a s vyučovací řečí ve dvou předmětech německou při tamějších německých paedagogiích slovanské parallelky. Sjelo se tam též několik slezsko-německých poslanců, kteř sice o úmyslu vlády dávno věděli a proti němu nijak se nestavěli, již ale přes to dnes se »slezsko německým lidem« s náramnou rozhoř- čeností protestují a tim celé té komedii dodá vají ještě grotesknějšího pozadí, než jaké sama sebou již má. Je to věru k smíchu, čtel člověk výbuchy německého hněvu, jakýchse na sjezdě tom událo několik, jakkoli láva z roz- bouřených německých sopek, které dle výroku jakéhosi dra. Lindnera, jenž na sjezdě tom také mluvil, každý opravdový Němec v Rakousku dnes ve své hrudi má, dříve, než natropila škod na všech stranách, šťastně byla pivem uhašena. Plameny ovšem šlehaly vysoko a roz- kácené německé duše nešetřily ani svých p. t.
Körbrův Lindner Němec Frývaldov Opava Těšín Rakousko
22 article
zástupců, ba jeden z vysoce ctěných řečníkůa voličů na sjezdě tom roztrpčeně prohlásil, že poslanci němečtí nejsou zvyklí dodržeti to,co ve volebních schůzích voličům slibují a tože příčinou všeho neštěstí. Vláda prý to ví, vláda z toho kořistí a dělá prý si co chce. Je ovšem hádankou, co by dr. Körber ještě dělati měl, aby s ním byli slezští a jiní Němci spokojeni všem faktem je, že roztomilým našim krajanům druhého jazyka v »sudetských« zemích to všechno ještě málo. Páni poslanci na sjezdě ve Frýval dově nebyli také v nejrůžovější náladě, jakkol právě oni tureckými bubny a bombardony tvr diti tam chtěli muziku, nejlépe ještě vykrouti se z nepříjemné situace pan Kaiser, z Körbrovy milosti první místopředseda vídeňského parla- mentu. Ponechal velikomyslně svým pánům kol- legům, aby si lámali zuby slovanskými paral- lelkami ve Slezsku, sám obral si pole mnohem vděčnější a bezpečnější. Jal se totiž kázatio německé státní řeči, té že se Němci domoc musí, neboť té když dobudou, všechno ostalní jim samo sebou do klína sletí. Německá Staats- sprache musí prý býti alfou i omegou v ně mecké národní politické abecedě, proti té je zří zení slovanských parallelek jen nepatrnou udá losti. A skutečně řval rozlícený chorus panu
Körber Němec Kaiser Körbrův Slezsko
23 article
Kaisrovi pochvalu, aspoň tak dlouho, dokud neujal se slova jiný řečník, aby opět zarejdoval na pole, jež »pánům zástupcům slezského lidue nebylo po chuti. Nebývá to často, že s panem Kaisrem souhlasíme, však tentokráte doznáváme bez mučení, že pravdu má, tvrdí-li, s německou státní řečí že by všechno ostatní Němeům do klina sletělo. Víme to přiliš dobře, víme, že zákonem prohlášená němčina jako státní řeč v tomto slátě neznamenala by nie, než zákonem proklamované národně německé Rakousko. Do vedeme si předslaviti, co by se potom dělo kdyby národové neněmečií dali si libiti klidně toto násilí, víme ale též, že by den, kdy by se Vídeň odvážila násilí toho na národech, žijícíeh v tomto státě, jejž ze slarého zvyku nazýváme dosud Rakouskem, byl počátek konce. Zdás ovšem, že je osudem tohoto státního útvaru, roz bíti se o tvrdou hlavu svých řiditelů, kteří nedo vedou pochopiti, že dnes je to šílenstvím, namahat se, aby tato říše stala se německou, kdyby ale kata- strofu tu uspíšiti chtěli, nic vhodnějšího by učinit nemohli, než vyhovět tužbám páně Kaisrovým.
Kaisrův Kaiser Rakousko Vídeň
24 article
Týž ovšem není tak pošetilým, aby netušil, co by se po tom dělo, však to právě jest speku- lace německá, že z chaosu a z bouří, jež by se potom rozpoutaly, vynořilo by se na konec pravdě a ve skutečnosti to, co dnes pánův těch je pouhým sladkým snem. I nejotupělejš národové snesou příkoři a křivdy jen po určitou mez. I ti národové, kteři nechávají na sobě, jak se říká, dříví štípat, dovedou se povznést k netušené energii, poznají-li, že jde o jejich existenci. A je li nynější Rakousko dost silné. aby dovolilo právě těm, jimž na osudu této říše ničeho nesejde, kteří dávno již své německé srdce jinam zašantročili, pohrávati si s pochodní právě tam, kde plno prachu, na to nechť od povědí ti, již mají v první řadě zájem na zacho vání této říše. Arsenál náš obstrukcí vyčerpán není. To nechť si páni Kaisrové a jiní za ucho — Eisenkolbova a Hochstetterova záš proti Čechům. „Die Wariburg“, německo-evan gelický týdenník, úřadní časopis německo-evan gelického bundu pro Ostmarku pro Čechy vy dávaný drem. Eisenkolbem v Ústí n. L. a redigo vaný farářem Hochstetterem, bývalým vikářem v Třebenicích, píše
Kaiser Hochstetterův Čecho Hochstetter Rakousko Čechy Třebenice die Wariburg
25 article
„Pražské listy přinesly zprávu, že primas český kardinál arcibiskup bar. Skrbenský, na církevní po třeby Čechů ve Vídni daroval 1000 K. Nikoli dar jako takový, nýbrž ta okolnost, že arcibiskup pražský jehež diécese se, jak známo, neprostírá až do Vídně použil příležitosti, aby pod pláštíkem církevního vě- nování okázale své sympatie dolnorakouským Čechům osvědčil, nabývá tu významu i má dokonce povahu zamýšlené národní demonstrace vzhledem k svěžín upomínkám na neslýchanou vyzývavost, s jakou češství teprve před nedávnem vystoupilo ve Floris- dorfě s velikou (!!) slovanskou slavností za protestu všech německých stran. Kníže arcibiskup Skrbenský jest rozhodný Čech (!!) a tuhý podporovatel (ll utiskování německého živlu v římském kléru v Če chách. Národnostnímu ohraničení biskupství a fan položil nejrozhodnější (?) odpor a o jeho protiněme- ckém smýšlení nezůstavuje žádné pochyby projov jeho vůle proti zamýšlené tehdá nové úpravě poměrů, uči- něný nepopřeným dosud jeho výrokem, „že je nemožno učiniti českému lidu násilí a dáti mu zahynouti v ně- meckých biskupstvích. O nějakém daru vídeňského arcibiskupa Němcům v Praze, v Lublani, anebo Pešti, až dosud jsme neslyšeli.
Skrbenský Čecho Němec Vídeň Čechy Praha Lublaň Pešť
26 article
Co je evangelickému bundu pro Ostmarku a jeho klerikálnímu orgánu po arcibiskupském sic, nikoli však knížecím dárečku, jímž mají být uhraženy kostelní potřebnosti vídeňských Čechů?! Nevíme sic na vlas, jak jsou valné tyto potřeby, ale tolik je jisto, že pěti stovkami ne- budou asi ukryty. Více než čtyři sta tisíe vídeň- ských Čechů, z největší většiny katolíků, nemá svých kostelů, ani bohoslužeb, kdežto sedmnáce tisíc pražských Němců, z dvoutřetinové většiny židů, má tolik katolických kostelů, co všichni čeští katolíci v Praze dohromady, neboť ani je den z pražských kostelů není prost servitutu ně- zapíšou. meckých bohoslužeb, ač krom pánaboha a pana
Čecho Němec Praha
27 article
pátera a několik českých babiček a dědečků, n bývá při nich nikoho, vyjma kostelních lavie jimž, dík jejich dubovosti, je asi jedno, káže-li se jen česky anebo německy. To češství našeh pana kardinála a jeho energický odpor prot rozdělení království českého trefil všeněmeck evangelický klerikál do černého — až hanb mluvit ! — Schůze voličů. Poslanec dr. Bedřieh Pacák svolává po ukončení své prázdněp 15. září ve všech svých pěti volebních okreskc schůze voličů a sice: 1. dne 18. září v Chotě boři; 2. dne 25. záři v Habrech; 3. dn 27. září v Uhlířských Janovicích; 4. dne 9. října v Čáslavi a 5. dne 23. říjn na Horách Kutných. — Tenorista Karel Veselý mrtev. Operní ursění české utrpělo citelnou ztrátu úmrtím tenoristy p. Karl Veselého. Zemřel na letním zátiší v Týnici nad Sáz- vou, kde hledal vyléčení a zotavení z těžké chorohy plicní. Ztráta vynikajícího tohoto umělce jest lírr bo lestnější, ježto tenorista Veselý byl v plné síle svého uměleckého tvoření. Se jménem jeho spojeny jsou četné skvělé stránky dějin našeho Národního divadl Kdož nepamatoval by se na velkolepé výpravy Ni- rodního divadla v létech devadesátých do Vídně, kde tenorista Veselý slavil skutečné triumfy! A nejen z hranicemi své domoviny — Národní divadlo po řadu let čítalo jej mezi nejpřednější umělce, který slávu a dobrou pověst české opery vydatnou měrou šíř
doktor Bedřieh Pacák Veselá Veselý Habr uhlířský Janovice Čáslav Kutná Týnice nad Sázava Vídeň národní divadlo
28 article
Počátky pěveckého umění svého zdokonali! Veselý v Pivodově škole, načež pobyl krátký čas v ensembiu divadelní společnosti Pokorného. V roce 1885 přijal engagement u Národního divadla a vystoupil poprvé v úloze Manrica v Troubadouru, jímž docílil dokona- lého úspěchu. Od té doby vynikl v celé řadě titulních roli operních a stal se miláčkem divadelního obecen- stva, zejmena jako Jeník v „Prodané nevěstě“, dále v Daliboru“, „Hubičce“, v „Sedláku kavalírovi“ „Carmen“, v „Rofímannových povídkách“ atd. N vrcholi svého působení uměleckého byl tenorista Ve- selý stižen zarputilou chorobou luberkulí plic, kterí se tak šířila, že měla v zápětí krvácení. Umělec zotavenou odjel do Nizzy, ale když kýženého uzdra- vení nenabyl, vstoupil do výslužby. Choroba zmařila angažování jeho ke dvorní opeře, kde nastoupit měl jako lyrický tenor na místě Fr. Navala. V poslední době hledal Veselý zotavení na různých místech v Če- chách, zvláště na konec i v Týnici nad Sázavou, kd včera o 6. hod. ranní dotrpěl, maje věku teprv 43 let. Opera česká zachová zesnulému tenoristovi vděčnou pamět! Zprávu o pohřbu a jeho vypraven podáme v čísle odpoledním — Osobní. Pan MUDr. V. Peyr, býv. vícelelý lékař všeobecné nemocnice, hospitant berlínské kli- niky pro choroby ženské a žaludeční, vrátil se z cest a ordinuje opět od 9—10. a 1—3. v Praze, na Moráni, nároží Karlova náměstí. — Prof. dr. Frankenberger, odborný lékař, dlíti bude o 4. do 26. září mimo Prahu. — Správce policejního komisařství na dol. Novém městě rada pan Král z Dobré Vody vstoupil do výslužby. Řízení tohoto komisařství převzal rada p. Židlický, dosud správc komisařství v Karlíně. Vedení kariínského komisař- ství svěřeno bylo p. vrch. komisaří Fialovi.
Veselá Pivodův Jeník Dalibor kavalír Carmen MUDr V Peyr Moráň profesor doktor Frankenberger Král Židlický Fiala Nizza Francie Týnice nad Sázava Praha Karlov náměstí Karlín Pokorný národní divadlo všeobecný nemocnice
29 article
— Rodinné zprávy. V těchto dnech slavil praž- ský knihkupec p. dr. Frant. Bačkovský se svou chotí ve své ville v Benátkách stříbrnou svatbu jeho rodiče zlatou. — Úmrtí. Včera ráno zemřel ve stáří 80 let pan Karel Hlavsa, poštmistr ve Velimi. Pohřben bude v neděli dne 4. září odpoledne na hřbitově velimském. — V Praze zemřel včera pan František Slabý, továrník a majitel domu. — Pohřeb. Z kostela u sv. Jindřicha konal se včera o 3. hod. odpoledne pohřeb dvorního dodavatele a ma- jitele obuvnického závodu p. Josefa Skruž ného. Účastenství obecenstva v konduktu bylo přečetné. Ko- vová rakev s ostatky předčasně tak tragickým způ- sobem zesnulého spočívala na katafalku, bohatou ze- lení obklopeném a několika řadami svící ozářeném. Množství drahocenných věnců se stuhami barev ná- rodních bylo položeno před katafalkem. Po obřadech pohřebních, které za četné assistence vykonal farář P. Janků, byla rakev snesena do zlatého šestispřežníno vozu pohřebního, podél něhož tvořili pohyblivý špalír zřízenci pohřebního ústavu K. Fuchsa z Betlémského náměstí. Průvod zaháji! Spolek pomocníků obuvni- ckých s praporem a za rakví kromě členů rodiny příbuzných ubírali se zástupci četných spolků, jichž členem byl p. Skružný. U musea vykonán opětný výkrop, načež byla rakev s ostatky zesnulého od- vezena na hřbilov olšanský — Shor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán je ke schůzi na ponděli dne 5. září. Na jednacím pořadu kromě četných stížností návrh na povolení subvence 5000 K pro representační dům řemeslnický, na povolení 7900 K na vylažení sousoší sv. Františka z Vitavy atd.
doktor František Bačkovský Hlavsa Slabá Jindřich Josef K Fuchsa Skružná svatý . František Benátky Praha ko betlémský náměstí Olšanský pohřební ústav Shor obecní starý král
30 article
— Pražský magistrát pokutoval pražského obec- ního slaršího. V kruzích stavitelských, zejmena všal v kruzích sboru obecních starších nemalou pozornost vzbuzuje afléra obecního staršího, stavitele p. An Novotného, příslušníka staročeského klubu obecních starších. Pan Novotný staví v assanačním obvodu ve čtvrti sv.-vojtěšské tři domy. Při místní komisi před- ložil plány, dle kterých měl býti v každém domě sklepní byt. Slavební komise sklepní byty však ne- povolila a proti stavbě ostatní ničeho nenamítala. Začal tedy stavitel p. Novotný stavět a když domy byly postaveny, sděleno bylo magistrátu, že pan obecní starší, vzdor zákazu, vystavěl sklepní bytya že je také dal obývati. Na místo vypravila se komis a shledala, že oznámení zakládá se na pravdě. V jed- nom bytě bydlel fotograf, v ostatních dvou domov- níci. Pan stav. Novotný byl předvolán na radnici k výslechu a udal, že místnosti dal obývati jen pro- zatímně, než se provedou některé úpravy v domech a zavázal se, že místnosti obývané dá vykliditi nařízené změny že provede. Skutečně také oznámil později magistrátu písemně, že místnosti jsou již vy- prázdněny a nařízené změny provedeny. Do dom vydala se nová komise, jaké však bylo překvapení její členů, když nalezli v domech stav úplně nezměněný. t j. místnosti stále obydlené! Záležitost byla sdělen ve včerejší schůzi pražského magistrátu, který usnes se, aby p. stav. Novotnému pro neoprávněné obydlení zakázaných místností byla vyměřena pokuta v obnosu po 50 kor. za každý dům, tedy celkem 150 korun
Novotný Novotná
31 article
Definitivní vyřízení této záležitosti očekává se s ne- malým napjetím — Národní kolek. Vzhledem k četným dotazům o akci Národního kolku dlužno na to upozorniti, ž poučení vydává se toliko proti hražení 20hal. kolku jímž brožura jest opatřena. Veškerá bližší objasněni podá ochotně úřadovna Národní rady, kde jest třeb hlásili se všem těm, kteří chtějí dostati kolekd komise. Dosaváde svěřen byl kolek k prodeji: Praha II. J. Chadraba, Vladislavská ul. 20, Ed. Trunška, Ma- rianská ul. 2. tab. prodejna sl. K. Šrámkovy, Mysli- kova ul. 22. Jindl. Hradec: Těl. jednola „Sokol“ Krušovice: Fr. Sajner, obchodník, Ledeč: Václav Veselý, maj. velkoskl. tabáku, Liberec: Fr. Pitro, papírník, Roudnice n. L.: Karel Zikmund, modni obchod, Ústí n. Orl.: A. Pacholík, knihkupec, Svě- tecu Bíliny: Jos. Horčic, účetní, Brandýs n. L Václav Knop, Kralovice u Plzně: Fr. Štěrba. knihař, Čáslav: Leop. Horáček, knihkupec, Kla- tovy: Bohumil Sobotka, droguista. Veškeré objed- návky a nabídky vyřizují se v úřadovně Národní rady, Praha II., Vladislavská ul. 20, Měšťanská beseda, II. n. Klub národní strany svobodomyslné — Seznam osob k porotnímu úřadu způsobilých v obvodu král. hlav. města Prahy vyložen jes k veřejnému nahlédnutí od 3. do 10. září na staro- městské radnici v II. patře č. 30. — Na výpravu dítek z Pošumaví dále přispěli: Vlastenecká společnost rytířů Smiřických »U Mon- tágů« v Praze—III. 13 K, V. Šlechta, restauratér v Stromovce 5 K, Barbora Rezáčová v Praze—II. 10 K H. Cibulka v Praze—I. 10 K, Ant. Tesařová- Hirschove v Praze 6 K, A. Mašek, velkotovárník v Klatovec
J Chadraba Ed K Šrámkův Sajner Ledeč Veselá Pitra Karel Zikmund Horčic Knop Štěrba Leop Horáček Kl V Šlechta Rezáčová H Cibulka Tesařová A Mašek Vladislavský ulice Ma Hradec Francie Liberec Roudnice Orlický Brandýs Kralovice Plzeň Čáslav Praha Pošumaví Stromovka Praha 6 K Klatovec národní rada Praha II Sokol “ Krušovice Jos Bohumil Sobotka rytíř Smiřický U Mona Svtec Bílina