3
masthead
29. dubna 1901.
5
article
kárného výboru, sestaveného následkem afféry
dra. Šusteršiče s posl. Steinem. Není toh
mnoho, co se sněmovné ukládá na tento týden
ale jakákoli nahodilá událost může zmařiti pro
vedení i tohoto nevelkého úkolu.
V Praze, 28. dubna. (Diplom ati c k
zastoupení Rakouska v Mexiku.
»Kreuz-Zig« obdržela z Vídně zprávu, že vy-
slanec pro Mexiko bude jmenován v době nej
bližší a sice současně, kdy mexická vláda zřid
své vyslanectví v Rakousku. Poněvadž ve spo
lečném rozpočlu na r. 1901 nebylo pamatováno
na diplomatické zastoupení v Mexiku, bude při
štím delegneím s rozpočtem na r. 1902 před-
ložen ke schválení také dodatečný úvěr n
mexické vyslanectví na zbývající část letošního
Z Vídně, 28. dubna. (Solnohradská
katolická universita.) »Neue Freie
Presse« zabývá se v úvodní stati úmyslem
katolíků z německé říše, podporovati všemožně
brzké zřízení katolické university v Solnohradě
Stein
Kreuz
Zig
Praha
Rakousko
Mexiko
Vídeň
Solnohrad
solnohradský katolický univerzita
katolický univerzita
Neue Frei Presse
6
article
Za podklad své stati užila »Neue Freie Presses
referátu universitního professora dra. Willmanna
v poslední valné hromadě katolického univer
sitního spolku. Němečtí klerikálové z říše uspo-
řádali v Cáchách a ve Fuldě sbírky na zřízení
katolické university, jež vynesly prý několik set
tisie marek. Dr. Willmann vstoupil ve spojen
s některými vůdci německého centra v říši
učinil u nich dotaz, nemohlo-li by se nasbí-
raných peněz užiti částečně také ve prospěch
budoucí katolické uníversity solnohradské. Od-
pověď byla prý neočekávaně přízniva. »Bez
všeho, kolik vám libo!« odpověděli dru. Will-
mannovi. »Nám běží o to, aby se podporovala
katolická věe. Zřízení university ve Fuldě jest
věc daleké budoucnosti. Proč by se ty peníze
nevrhly do Solnohradu.« Někteří členové výboru,
který spravuje sebraný kapitál, projevili prý do-
konce mínění, aby se Solnohradu věnovalo vše,
co se sebralo, poněvadž není naděje, že
by se katolická universita v Německu vůbee
někdy mohla zříditi. Jiný vůdce katolického
centra se vyslovil, že by snad pruská vláda
zřízení university ve Fuldě dovolila, ale jistě
by do ní nasadila nějaké »kukaččí vejce«. Ka-
tolická universita je prý možna jen v Rakousku.
Willmann
doktor
Cáchy
Fulda
Solnohrad
Německo
Ka
Rakousko
katolický univerzita
Neue Frei Presses
7
article
Dr. Willmann ukončil svou zprávu sdělením, že
naproti německo-radikálnímu heslu »Pryč o
Říma!« ozývá se nyní z Německa: »Do Ra-
kouska, do Říma, přes Solnohrad!«
Z Lublaně, 26. dubna. Volby d
obecního zastupitelstva) skončeny
dnes volbami v prvém volebním sboru, v němž
podobně jako v třetím a druhém sboru zvolen
téměř jednohlasně kandidáti strany pokrokové.
Tím je odbyt zbylečný volební akt, jejž si pro
nepatrné formální nedopatření při loňských vol
bách vynutili lublaňští klerikálové. Ale bez
významu letošní volby nejsou; klerikálové se
přesvědčili na novo, že v Lublani, jako v krán-
ských městech vůbec, nemají už půdy nijaké
Správa Lublaně zůstane tedy v týchž rukou,
v nichž byla dosavad.
doktor
Willmann
Řím
Německo
Solnohrad
Lublaň
Rakousek
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. dubna.
K vyzvědačské afféře ve Francii.
K zatčení zřízenců comentryských železáren
sděluje se ještě, že oba zřízenci tito, Givonne
a Marondon, dieli u Kruppa v Essenu, odkudž
vrátili se s množstvím peněz. Jednoho dne,
opivše se, ukázali přátelům svým dopisy Krup-
povy, z nichž vysvitlo, že prodali Kruppovi ně-
která tajemstvi francouzského závodu, začež
190.000 franků obdrželi. Získáním tajemstv
uspořil prý Krupp několik millionů.
Hned na to byli Givonnet a Marondon za-
tčeni. V obydlí jejich nalezeno prý přes 300
kompromitujících dokumentů, mezi nimiž i čelné
prý navštívenky německých důstojníků. Tak
aspoň sděluje pařížský »Petit Journal«,
Nový režim v Elsasko-Lotrynsku?
Vilém II. nežli odebere se k delšímu po-
bylu na svůj zámek Urville v Lotrynsku, při-
jede prý dle některých zpráv berlínských po-
čátkem kvěťna do Strasburku, kdež tři dny
prodli. 11. května pak konati se bude u
Strasburku veliká přehlídka vojenská. Jak se
v kruzích tamního zemského výboru proslýchá,
má býti v době pobytu císařova prohlášeno
zrušení tak zv. diktátorského paragrafu, kterýe
oběma anektovaným zemím činil jho ně-
mecké ještě nesnesitelnějším. Možno dost, že
Vilém II. svůj pobyt v Urville chtěl by tak
učiniti klidnějším, bezpečným a příjemnějším.
V pravdě ale bylo zemskému výboru zrušen
zmíněných výminečných opatření několikrát,
ale nikdy — neprovedeno.
Krupp
Givonnet
Marondon
Petit
Vilém II
Praha
Francie
Essen
Elsasko
Lotrynsko
Strasburk
Krupp
10
article
Nový válečný přístav Německa?
Na Sylt přibyla řada důstojníků německého
generálního štábu i admirálského štábu. V sou-
vislosti s tím věští některé německé listy stavbu
nového válečného přístavu Německa při moři
zeverním, kterýž zřízen býti má na severní části
ostrova u Syltu. Než jiné listy oproti tomu
tvrdí, že přítomnost důstojnikův obou štábů
souvisí s přípravami k společným manévrům
pozemní moci branné a loďstva, jež konati se
mají v obvodu tamním v roce 1902. Ostatně
provedlo Německo tak říkaje po tichu v po-
slední době nové přístavní podniky u Viku, jižně
od poltenavského ústi průplavu balticko-severo-
mořského a v Murku u Flensburgu. Poplatníe
němečt vyčkávají ovšem s jistým napjetím,
stihne-li je skutečně potěšení nyní ohlášené.
Již zase nový kancléř v Německu
V politických kruzích Německa vzbudily
nemalou pozornost poslední články obou veli-
kých listů hamburských. »Hamb. Corresp.«
jemuž se přičítají styky s kaneléřským úřadem
německým, v článku svém označuje kní žete
Herberta Bismarka za příštího
vůdce konservativního odboje
při čemž ostře kritisuje úřadní i politiekou čin-
nost jeho. Zároveň list velmi důrazně naléhá
na obnovu smluv obchodních. Vzhledem n
pramen, z něhož články pocházejí, možno sou-
diti, že »nahoře« počíná se vítr opět obracet
proti konservativcům a proti jich agrárním po-
tadavkům.
Bylo li by tomu tak, hlavním důvodem
bvl by tu as — strach před celní válkou
Vik
Herbertus Bismark
Německo
Sylt
Murk u Flensburg
11
article
s Ruskem. Na tož také poslední známá řeč kn.
Herberta Bismarka vliv konservativcův u dvora
spiše podlomila nežli posílila. Ostatně také druhý
list hamburský předpovídá pronikavé zmény v ne
daleké budoucnosti.
Ohlašujíť totiž »Hamb. Nachr.«, že jak
pruský ministr finaneí Miquel, agrárníkům
dosti blízký, tak i pruský ministr orby Hammer-
stein hodlají odstoupiti, ano že také již
pro kaneléřský úřad vyhlédnut
jest »nová určitá osobnoste.
Osobnoslí touto míněn jest býv. státní ta-
jemnik zahraničního úřadu německého a nynějš
vyslanec v Cařihradé svob. p. Marsehall. P
uzavření dosavadních smluv obchodních byl Ma
schall své doby silně zúčastněn; pozdějí ale pro
liberálnější směr politíky své, zvláště když byí
vystoupil u přiležitosti procesu Tauschova také
proti politické policii berlinské, byl — »odkli
zen« do Cařihradu. Vládní kruhy berlinské popl-
rají siee zprávy o změnách těch, ale to děje se
obyčejně také tenkráte, když jde o zmčny na-
jisto chystané.
Ochlazení anglo-italských stykův?
Jistou sensaci vzbudil v Římě projev pa
řížského dopisovatele »Timesu«. Psal listu své-
mu, že vláda italská změnila prý svou politiku
oproti Anglii a že se tím obapolný poměr uvol-
nil. — Změna ta dovršena byla prý i toulon
skou schůzkou a nedůvěrou, nebyla-li mezi Ilali
a Francií uzavřena skutečné smlouva v příčině
budoucího osudu Marokka a Tripolisu, při níž
by Anglie vyšla skorem — na prázdno. Podle
některých řimských zpráv inspirován byl projev
»Timesů« anglickým vyslanectvem v Římě za
tím účelem, aby přimělo vládu italskou k od
povědi a aby tím zjednáno bylo jasno o pra-
vých úmyslech jejích. Nebyl by ostatně div,
kdyby i ohnivá krev vlaská ochladla v lásce k
Anglii. »Srdečná shoda« s touto, nepřinesl
Ilalii až posud žádných výhod, nýbrž jen obět
a ztráty. Jak v Číně tak v Habesil
Herbertus Bismark
konservativcův
Hammer
Marsehall
ma
Tauschův
Rusko
Cařihrad
Řím
Anglie
Francie
Maroko
Tripolis
Čína
Timesy
12
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Telegramy.
Z Berlína, 28. dubna. (C.-B.) »Wolffovn
kane.« oznamuje z Pekina z pramene úřadního
Dne 23. a 24. t. m. došlo k bojům u čínské
zdi mezi čtyřmi kolonami generála Kettelera
a čínským vojskem pod velením generála Lina.
Čiňané byly vždy po silném odporu zahnániz
zeď a byli pronásledování až do Kukuanu. Na
straně Němců byli ranění 4 důstojníci, tři muži
byli usmrceni a 32 raněno. Francouzi neutkali
se v bojí.
Z Berlína, 28. dubna. (C.-B.) »Wolffo a
kancelář« oznamuje z Pekina: Ranní vlak je-
doucí z Pekina do Tjencina vyjel z kol ji
u Losy. Dva Američané a 40 Čiňanů bylo lehee
raněno, jedenáct Číňanů usmrceno
Z Berlina, 28. dubna. (C.-B.) Polni
maršálek hr. Waldersee oznamuje z Pekina
ze dne 27. t. m.: Následkem obtížného spojen
došly teprve v poslední noci následující zprávy;
Sesilená brigáda Kettelerova vyrazila v
4 kolonách proti čínské zdi. Pravé křídlo pod
velením Ledebura, ostalním kolonám velel
Hofímeister, Mühlenfels a Wall
menich. Ledebur dorazil ke zdi dne
24. t. m. po malém boji u Hajčankvanu. Hofí
meřster odrazil nepřítele dne 23. t. m
Mühlenfels narazil dne 23. t. m. na silné
oddělení nepřátelské. Po jedenáetihodinném tuhém
boji byl nepřítel zapuzen. Major Mühlenfels
a jeden poručík byli raněni lehce, jiný poručik
těžce.
Kromě toho byli d va muži, z těch jeden
praporečník, z abiti, šest těžee raněno a deset
lehce. Wa llnich střell se dne 23. t. m
s nepřítelem, jejž porazil a později společně
s praporem, vedeným Mühlmanem, zahna
až ke Kukuanu. Nepřítel utrpěl těžké ztrály
Jedenáct starých děl a dvěe děla rychilopalná
bylo ukořistěno. Na naší straně padl jeden
muž, 3 bylí těžce zraněni a 9 lehce. Jednomu
poručíkovi projela koule pravým ramenem. Ne
přitel je všude na ústupu.
Ketteler
Lin
Čiňaný
Němec
Francouz
Wolffo
Američan
Číňan
Sesilený
Kettelerův
Ledebur
Hofímeister
Mühlenfels
Čína
Berlín
Waldersee
Wa
Wall menich
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V zápase o české a německé uměni
v Čechách jeví »Bohemia« houževnatost, tím
obdivuhodnější, že se jedná o věc pro ni na-
prosto a již z předu ztracenou, jak přece musí
býti zjevno každému znalci záležitostí umění
v Čechách se týkajících a jak »Bohemia«
v prvním svém článku o té věci bez mučenía
s přimostí u ní překvapující sama doznala. Oč
se vlastně jednalo a jedná? Císařským darem
zřízena býti má pro moderní umění v Čechách
galerie, pro niž zakupovány býti mají výtvory
umělců obou národnosti v Čechách žijících. Již
tento účel věnování obsahuje v sobě přirozeně
podmínku vzájemného zápolení, kteréž možno
si představiti jenom tak, že: buď bude celý
nákupní rozpočet věnován na výtvory umění
v Čechách každého roku nejlepší bez ohledu
na národnost původců a to by byla ideáln
spravedlnost při takovém postupu, anebo
bude suma úhrnná rozdělena procentně podle
počtu obyvatelstva obou národností, což by bylo
statisticky úplně správno, poněvadž národnost
početnější má samo sebou více umělců než ná-
rodnost v menšině jsoucí, anebo konečně má
býti měřeno oběma národnostem oním po-
věstným »stejným loktem«, k němuž utí-
kají se páni Němci vždycky jen v nejkraj
nějších případech nouze. Jenom tenkrát staví
se naši zemšti bratří druhého jazyka na břitké
stanovisko rovnoprávnosti, když prohráli věc na
celé čáře a když by se měli spokojiti se sta-
noviskem načisto skromničké menšinky, jak
tomu jest právě ve sporu o umění a ve všech
Němec
Čechy
Bohemia
14
article
kulturních otázkách, v nichž ně-
meckou osobivou prepotenci ne-
může zajistiti žádný zákon a žád-
ná moc na světě. Konvencionální lež o vy
výšenosti německé kultury v Čechách byla osvě-
tlena právě otázkou gallerie světlem, jakéž ze
sebe nevydá ani nejmocnější reflektor a krutá
bezohlednost fakta, že Němci v Čechách nemují
výtvarného umění, podlomila nohy i »Bohe-
mií«, vždy tak směle na špičky se stavící. Sama
to byla, kteráž napsala výslovně: že
hrůzou pomýšlí na takové závo-
dění německého umění s českým
Nedostatek umění německého v Čechách vykládá
»Bohemia« tím, že Němci neměli příležitosti
talenty své vzdělávati, poněvadž neměli v Čechách
— učitelů. Naproti tomu dokázali jsme my, že
akademie umění v Praze od svého prvopočátku
po celou dobu své uměleek
zbídačelosti měla výhradně řediteli
Němce z říše, že jediný Němec z Čech, který
za tu dobu mohl býti ředitelem tímto, byl Kadlik
rodem Čech. Jest známo, že pěstování hrůzně
proslulého lžiumění v Praze, jemuž postaven
závěrečný pomník Engerthovou »Eurydikoue
v obrazárně Rudolfina, učiněna byla přílrž
teprve, když povoláno na akademii za učitel
umění české. My jsme dokázali, že ne-
bylo pravda, že byli němečti umělci z Čech vy-
puzováni, my jsme dokázali, že na akademii roz-
tahovala se německá podprostřednost v Čechách
rozená anebo v Německu pohořevši, zatím co
nám české talenty umírali, končice život vší
lenství, anebo mizíce beze stopy z tohoto života
Němec
Kadlik
Čechy
Praha
Německo
Bohemia
akademie uměný
Rudolfinum
15
article
To není žádné vynucené anebo týravé vtipko
vání, jaké nám včerejší »Bohemia« vytýká, t
je prostá brutální krvavá pravda aety nena
hraditelné ztráty, ten hřhitov našich nadaných
lidí náleží k těm foudroyantním křivdám na nás
spáchaným, kleré se nikdy, nikdy nezapo-
minají a pro něž smiřování je věcí tak smrtelně
těžkou. »Bohemia«, výslovně doznávajíc, že není
vůbec, aneb že není dosti německých umělců tako
vých, aby se s našimi měřiti mohli, připadla na pro
středek odpomoci — zřízením mistrovských
škol německých, což je totožně se založením
výrobny na nedostávající se umělce. Před cí
sařským darem nevěděl německý tisk ničehož
o této zející mozeře v kulturním životě našich
Němců, teprve po vlastnoručním listě cisařově
ozvala se v orgánech kasina ona — neumytá ha-
mižnost, kteráž se tak půvabně kryje s německým
slovem »schäbigkeit«. Když jsme věc tuto přibil
podniká »Bohemia« najednou zbrklost, jaké s
neměla nikdy dopustiti. Prohlásila úpadek něme
ckého umění a nyní dokazuje, že je Němectv
v Čechách vlastně aktivní! To dělají jen krida
táři! A jak bídné jsou ty prostředky jejího vy
krucování! Mezi jiným tvrdí úskočný list Haa
seovy tiskárny, že všichni němečtí umělci musil
Čechy
Bohemia
Němectv
16
article
Čechy opustiti, když byli štastně a d-
sledně odtud vypuzenli, poněvadž ne
našli ani nejmenší přiležitosti, aby se fu osvědčil
ani jako učitelé, ani jako výkonní umělci. Jaká
to hanba! Ti superiorní umělci němečti, kteř
vznikli z nejpřednějšího národa světa, byli by
skutečně takovými ubožáčky, že by byli musil
ustoupiti břídilém z národa »střapatých karyatid«
kdyžtě přece známo, že všechina jemnější kol-
tura, všechna životní finessa v Čechách, všechen
velký průmysl a obchod, všechno bohatství,
umění tak zúrodňující, jest v rukách Němců
To je pěkná bilance! »Bohemia« prosí o smi-
lování i odvolává se na to, že uznává beze
všech výhrad rozkvět českého umění, jenom s
obražuje, abychom nedělali »ubohé vtipy« na
její talenty. Litujeme velice ! Kde jen dost
málo můžeme, hledíme býtí zdvořilými, ale
v tom případé při nejlepši vůli nejsme s to s
rovanžovali, nemůžeme přijati ani jmena oněch
výtečníků němeekých, jež nám »Bohemie
z letošního »Rudoifina« nabízí jako na váhu
padající. Lasciate ogni speranza! Zato
povolujeme »Bohemii« žádaného několik-
letého příročí pro vývoj německého výtvarnictv
v Čechách, doufá-li, že to půjde. Nechť se pak
konečně najde modus pro zakupování v nové
galerii jakýkoli, tolik bychom prosili, aby za-
koupené výtvory od umělců obou národnost
byly vystaveny vedle sebe co nejtěsněji, o t
božské divadlo neradi bychom byli připraveni.
Čechy
Bohemia
17
article
Či snad jen proto žádá »Bohemie« tak průhled-
ným způsobem již nyní rozdělení akademie
Nechť se ošívá do libosti, v umění, tomto obor
zápolení dle zásad zlaté svobody, jsme pány my
Češi zde v Čechách podle legitimní souverenity
našeho národa a tu nepomůže nižádné sebe
delší a vytrvalejší — kňourání obou orgánů
kasina
— Vrcholu perfldie dopouští se v afféře
arcivévody Ferdinanda Františka z Este orgán
vybarvených státu přátelských Námců »Neu
Fr. Presse«. V tomto připadě objevila se opětně
a vůbec převaha německocentralislického tisku
nad vším ostatním. Vlastní jádro afféry byloti
skem tím vyloupnuto a zahozeno, tak žeté
doby manipuluje se již jen slupkou, jinými slovy:
z osvědčení, jež čelilo proli zemězrádným sna
hám Němců a kladlo důraz na slova »los von
Oesterreich«, stala sd pojednou otázka, zda maj
míti v této říší vrch klerikálové či liberálové-
To ale nestačí »dynastickou věrností zmírajícímu
tisku«, jehož heslem »und der Herrscher im-
mer gut, wenn er unsern Willen thut«.
tisk ten nyní straší následky toho, co bys
příhodilo, kdyby Rakousko klerikály se ovládat
dalo. »N. Fr. Pr.« vypočítává, jak by se proti
němu obrátila celá Evropa a jak by zejmen
Německo obrátiti musilo v jiný směr a byl by
konec trojspolku. Nejdříve hrozila »N. Fr. Pr.
Maďary a když nedocílila efřektu, povolala na
pomoc Evropu. Německo je proti Řimu, Italie,
jak samo sebou se rozumi, také, Francieje
proti Římu, Rusko . . . zkrátka, celý svět, jen
Rakousko je na skoku se mu zaprodati.
Čech
Ferdinand František
Este
Němec
Oesterreich
Maďar
Ři
Čechy
Francie . Presse
Rakousko
Francie
Evropa
Německo
Řím
Rusko
Bohemia
zlatý svoboda
18
article
Proto chce-li Rakousko zachovati si přízeň
Německa a Italie a nechce-li provokovati ostatní
velestáty, desavouovat musí arcivévodu Fran-
tiška Ferdinanda a řídit se diktátem páno
Wolfa a Schönerora. — Jsme rozhodnějšími od-
půrci klerikalismu než jmenovaný vídeňský list,
který nejednou již nabízel alpským Němcům
allianci a ochoten byl, za čočovinu národního
zájmu prodati všechen svůj liberalismus a kdy
toho zapotřebí, dovedli jsme se snahám Říma
postavit v cestu. Jsme jsi toho dosud plně vě-
doml, čeho Řím se na národu našem dopustil
mezi ním a námi je propast, kterou překlenout
nejméně podaří se tomu, kde jako onehdy ba-
ron Morsey dokazuje, že Ferdinand II. by
nejlepším, největším a nejspravedlvějším panov-
nikem rakouským. Strašit ale fantomem klerika-
lismu, aby se tomuto ubohému státu ještěn
německonacionální zemězrády tím hloubějia
důkladněji mohl zakousnouti do paty,
perfidie jen v tisku našich odpůrců možná. T
jsou ti praví přátelé této monarchie, kteří káži.
že nepodrobí-li se choutkám vlastizrádné smečky
ohrožena bude jeho existence. To jsou ty pevné
sloupy státu, jež počinají si, jakoby je tarantela
bodla, opováží-li se dědic trůnu odsouditi směr
jehož jiný účel není než zkáza této říše. A po-
chybovati dnes o tom, jaké »přátelské cityo
Fran
Ferdinand
Wolf
Schönerora
Němec
Morse
Rakousko
Německo
Řím
19
article
oproti Rakousku chovaji ti, kteří nepřicházejí
do parlamentu jinak než s modrou chrpou
v knoflikové dirce a potom ti, kteří nenosí to,
co v chrpové allegorii je uloženo, na kabátě
nýbrž ve svém nitru, mohou jen ti, kteří sebe
anebo jině klamati chtějí.
— Matiční slavnost na výstavišti
Král. Oboře. Nový kvítek do slávověnce zá-
sluh vpleten byl odboru dam Ústřední Matice
školské pro Prahu. Jemnocitné dámy, které ří
otěže vedení odboru, dovedou naší vlastenecké
společností v pravý čas a ušlechtilým způsobem
zpříjemniti pobyt tam, kde osvědčenýma rukam
uskutečněn projekt, utvořený jedině za účelem
rozmnožení financí nejnárodnějšího a nejpopu
lárnějšího spolku našeho, Ústřední Matice škol-
ské. Pražský damský odbor matiční v podporo-
vání cilů Matice vydobyl si už dávno plného
náležitého uznání a každý nový jeho projek
jest opětným důkszem šťastného vedení a ře-
šení. Dvojí dobro má vždy v zápěti: pobaven
ušlochtilého rázu a pozoruhodný přírůstek do
pokladny matiční. Vlastenecká naše společnost
akci dam vždy svědomité, láskyplně a s potě
šením sleduje a hřivnou svojí výdatně zvýšuje
peněžní efekt podniku. Damský odbor matiční
na včerejší odpoledne aranžoval jarní vycházku
do výstaviště v Král. Oboře a dlužno již pře-
dem uvésti, že setkala se s náležitým výsled-
kem. Příjemná jarní pohoda ovšem pomohl
efekt zvýšiti a tak na výstavišti, jindy lidu
prázdném, nastal v prvých hodinách odpoled
ních čilý ruch a šum. Návštěva byla potěšitelná
a obecenstvo, kleré obětavě přišlo skládati při
spěvky na oltář vlasti, zažilo tam milé poba-
vení. Hlavním střediskem byl průmyslový palác.
Král
Rakousko
Praha
Matica
20
article
V jeho středu obětavé paní a dívky obstarávaly
prodej květin a pohlednic. V levém křídle uspo
řáděno divadlo, při kterém účinkovali paníz
Steinsbergů, pp. Kavka a Šicner. Parodie »Per
níkové chaloupky« doznala u četně vyplněného
auditoria hlučné pochvaly. Také výstupy a před
nesy pp. Šienera, Charváta a sl. Kaelovy byly
bouřlivým potleskem odměněny. Zejmena no
vinky repertoiru slečny Kaelovy působily
Část zpěvní zahájilo damské oktetto pražského
»Hlaholu«, řízením sl. Svobodovy zapěním sborů
»Pantáta ze mlýna«, »Holeček« a »Uhodilo«o
Kličky na slova Sládkova, dále tři sbory od k.
Emingrově. Část koncertní programu obstaral
plným uznáním tamburašský odbor vinohrad-
ského Sokola. V protějším křídle průmyslového
paláce zřízena taneční dvorana, kdež bohyni
Terpsychoře bylo holdováno Když byla zábava
nejživější, zahájen tu dovádivý boj kožfetty
kterými půda pod nohama záhy byla změněna.
Steinsberg
Kavka
Šicner
Šiener
Charvát
Kaelův
Svobodův
Holeček
Sokol
Terpsychora
Hlahol
21
article
Malým návštěvníkům přichystáno rovněž pří-
jemné potěšení v americkém pavillonu, kdel
Svobodova vyprávěla roztomilé pohádky. V cele
řadě jiných pavillonů uspořádány zábavné
attrakce. Před průmyslovým palácem koncerto-
vala hudební kapela Pehelova a na promenadě
při jeji zvucích uspořádáno květinové korso.
Z vylíčeného patrno, že jarní vycházka setkala
se s plným zdarem, k jehož úplnosti nešetřily
dámy pořadatelky ani časem ani píli a oběta-
vosti. — Ke konci dlužno zmíniti se o perso-
naliích. Prodej lísíků obstarávaly pl. Antonie
Marie Benešovy, Nováková, Nesslová a Reme
rová a v čele pořadatelského komité nalezaly
se dámy pl. Podlipná, Neffová, Batovcová, Ry
drychová, Malkovská, dále pl. Chudobová, Ste
falová, Tauchenová, Šolcová, Petrlíková, Brdl-
ková, Pátková, sl. Batovcova, Veselá, Mattušova,
Podlipná, pí. Linková, Malá a j.
— Rodinné zprávy. Slečna Anděla Špič
kova z Prahy a pan Josef Škvor, c. k. po
štovní asistent v Karlových Varech, slaviti budou
dne 30. dubna t. r. ve 3 hod. odpol. v chrámu v Bu
benči svůj sňatek manželský
— Promoce. Pan Med. Univ. et Phil. Cand. O ta
kar Jos. Hlavnička z Nového Bydžova v král
českém, mimořádný člen chemické společnosti v Ber
líně bude dne 1. května v slavnostní aule vysokýc
škol Karolo - Františkových, ve Štyrském Hradci na
doktora filosofie veřejně povýšen. — Pan JUC. A n
Veltrubský ryt. z Veltrub, rodem z Loun
v Čechách, právní praktikant u zemského trestníh
soudu v Praze bude dne 1. května t. r. o 12. hodině
polední na české universitě Karlo - Ferdinandov
v Praze na doktora veškerých práv veřejně povýšen
— Pan JUC. Otakar Pompře, v právní praxi p
okresním hejtmanství v Písku, byl dne 26. t. m. n
české universitě Karlo Ferdinandově doktorem veške-
rých práv prohlášen.
Svobodův
Nováková
Nesslová
Remus
Podlipná
Neffová
Batovcová
Malkovská
Chudobová
Tauchenová
Šolcová
Petrlíková
Brdl
Pátková
Batovcův
Mattušův
Linková
Anděl Špič
Škvor
Med
Phil
Hlavnička
JUC
Otakar Pompřít
Antonia Marie Benešov
Praha
Karlová Vary
Nový Bydžov
Štyrský Hradec
Veltruby
Louny
Čechy
Písek
Pehelov
University
vysokýcarsko škola KarolaFrantiškův
český univerzita KarlaFerdinandov
český univerzita Karla Ferdinandov
22
article
— Úmrti. Hořovický rodák pan Vojtě ck
Vlček, c. a k. účetní šikovatel v kancel áři veli-
telstva 88. pěšího pluku na Hradčanech, zemřel dne
26. dubna t. r. večer, podlehnuv vleklé zarputilé ne-
moci střevní. Tělesná schránka zvěčnělého, kter
pro svou milou povahu těšil se přízní všeobecné
bude dnes v pondělí o 2. hod. odpol. v domě smutku
na Hradčanech, Loretánské náměstí, vykropena, pak
do Hořovic převežena a zejtra dopoledne po zaduš-
ních bohoslužbách v děkanském chrámu na tamějším
hrbitově pochována. — V Heřm. Městci zemřel pan
Jan Rittich, lesní mimo službu. Pohřeb koná
se dnes o 3. hod. odpol. na místní hřbitov. — Včerr
odpoledne zemřela náhle paní Marie Hianzil
ková roz. Hladíkova, vdova po vrchním inže
nýru c. k. státních dráb, v 51. roce věku svého
Télesné pozůstatky zesnulé paní budou v úterý, dne
30. dubna t. r. o 3. hodině odpolední v ústřední
kapli olšanské vykropeny a pak pochovány. —
V Příbrami zesnula dne 28. t. m. ve věku 74 let pí.
Kateřina Vorlová, vdova po prokuristovi a vreh.
inspektoru Assicurazioni Generali. Pohřeb kona s
dne 1. května o 4. hod. odpolední z ústřední kaplo
olšanské.
Voť
Rittich
Marie Hianzit
Hladíkův
Vorlová
Hradčany
loretánský náměstí
Hořovice
Městec
Olšanský
Příbram
Assicurazioň Generali
23
article
— Německá kultura v Litoměřících. Piše
se nám: Na stálé štvaní zdejšího nacionálníh
plálku »Leitmeritzer Vochenblatt« vzchopili se dne
v noci (ze 26. na 27. dubna) Němci k velikémua
hrdinskému činu. České nápisy, o kterých dotyčny
časopis v poslední době stále psal, že zohyzďuji
německý ráz města a které musí být třeba mocí od
straněny, byly lakem úplně zamazány. Jsou to nově
zhotovené nápisy: Šumanův hostinec, tělocvična
Sokola, na sále tébož, tabulka advokáta dra. Brože
dále firma Václava Fanžlíka a tabulky na besedě
»Sokol« a reklama plzeňského pívovaru. Policie nev
ovšem o ničem. Za to objevil se ihned strážník u
pana Šumana, když na jeho hostinci vyskytla se nad
zamazaným nápisem dřevěná tabulka s označením
»Deutsche Kultur«. Poněvadž pan Šuman
tabulku dolů vzít nechtěl, přivedí si strážník metaře
se žebříkem,který toto vhodné označení terroru ně
meckého sejmul. Doufáme, že v radě říšské pouká-
záno bude důrazně, jaká jest bezpečnost českého
majetku v městě, jehož purkmistrem je pověstný dr
Funke.
— Tábor pošumavského lidu svolán bude
v polovici června do Čkyně. V čele této akce po-
stavily se odbory Pošumavské národní jednoty ve
Strakonicích a požádaly za protektorát pražský výbok
ústřední. Účel táboru bude buditelský a osvětný
K účastenství bude vyzváno celé české Pošumaví
všecka pošumavská města, Písek, Vodňany, Ho
raždovice, Volyně, Strakonice, Vimperk a i. spolky
Němec
Šumanův
Sokol
Brož
Fanžlík
Šuman
Funke
Tábor
Čkyně
Strakonice
Písek
Vodňany
Volyň
Vimperk
Leitmeritzer Vochenblatt
Sokol
Deutsche kultura
24
article
i korporace. Zároveň bude do Čkyně svolán i sjezd
odborů skupiny strakonické k úradě. Tábor konati
se bude odpoledne na »Olšinách«, po pravém břehu
Volyňky.
— Klub českých turistů konal včera odpo-
ledne valnou hromadu v Měšťanské besedě pražské
za předsednictví p. Vrat. Pasovského. Přítomno bylo
mnoho členů z Prahy a předměstí; také mimopraž-
ské odbory byly četně zastoupeny. Přítomni byli ze-
jmena delegáti odboru z Plzně, Domažlic, Liberce.
Roudnice. Jičína, Příbrami, Berouna, Turnova a j
Ve výroční zprávě jednatele p. Pohnerta vylíčeno j
obšírně působení klubu v roce minulém nejen na
poli turistiky, ale také v oblasti povinností národ-
ních a humanitních. Také odbory venkovské zdatně
plnily svůj úkol. Odborů těch jest 34 a o zřízení
řady nových se vyjednává. Mají úhrnem přes 2300
členů a členů ve všech odboruch i v centrále jest
úhrnem 3245 a sice 5 čestných, 26 zakládajících.
3182 činných a 32 bezplatných. Zprávy činovníku
byly schváleny. Po projevení úcty památce zesnu-
lých členů vykonány volby a zvoleni: předsedou opět
p. arch. Vratislav Pasovský, místopředsedou
p. dr. Ladislav Valenta, do výboru na tři roky
pp. Adolf Bílý. Vilém Bečvář, dr. Vilém Kurz
a Václ. Zářecký, na dva roky p. Jan Hrnčí ř. Za
náhradníky pp. Jiří Daneš, Bohuslav Horák, Antonín
Reich a Heřman Rüdiger; přehližiteli účtů pp. Josek
Arnošt, Jar. Prokop a K. Stüdl. Potom projednána
změna stanov klubovních. Dle změn těch umožněn
přístup do klubu studujícím vysokých škol, kteří bu-
dou platiti pouze 4 K ročního příspěvku bez zápisného.
Pasovský
Pohnert
doktor
Valent
Bílá
Bečvář
Kurz
Václ
Zářecký
Jan hrnčet
Daneš
Horák
Reich
Heřman Rüdiger
Josek
K Stüdl
Čkyně
Olšiny
Volyňka
Praha
Plzeň
Domažlice
Liberec
Roudnice
Jičín
Příbram
Beroun
Turnov
25
article
Nejdůležitější změnou jest, že klub rozšířil působení
své i na ostatní země, v říšské radě zasťoupené.
Mimo to schváleno opatření za účelem zřízení odbore
v Praze a předměstích.
— Spolek architektů a inženýrů v král
českém konal včera 86. vainou hromadu ve velk
zasedací síni radnice staroměstské za předsedniciví
inženýra cís. rady p. Jahna. Po uvítání přítomných
připomenul předsedající utěšoně se vzmáhající vý-
znam spolku, neboť víc a více jeví se vliv spolku
při řešení otázek veřejných rázu technického a spolek
také mohutní i po stránce hmotně, tak že mohl již
zahájiti činnost na zbudování vlastního domu. Práce
přípravné dospěly již tak daleko, že městská rada
zajistila spolku stavební místo v assanaci a v nej-
bližší době bude se jednati o podrobné podmínky.
Jahn
Praha
spolek architekt
26
article
Jednatelská zpráva, kterou přečetl tajemník spolku
p. B. Kavka, byla jednohlasně schválena. Rovněž
i zpráva jednatelská, pokladní a revisorů účtů. Na
to předsedající nastínil přítomným zprávu o výsledku
výstavy architektury a inženýství, načež jednatel
p. inženýr Richard Šantrůček odůvodnil návr
představenstva spolku, aby inženýr p. Bohumi
Staněk byl jmenovän čestným členem
spolku. Navrhovatel akcentoval nejdříve zásluhy in-
ženýra Staňka, kterých si dobyl tím, že svým da-
myslem a neúmornou prací se zasadil o finanční
zdar výstavy, na to vylíčil jeho zásluhy o spolek
vůbec a zmíniv se i o jeho neůnavně a prospěšné
činnosti v životě soukromém, skončil svou řeč
přáním, aby valná hromada zásluhy tyto aspon
částečně uznala tím, že návrh představenstva
schváli. To se stalo jednohlasně. Na to vy-
konány byly volby doplňovací a zvoleni:
Z plena: pp. Fiala František a Landa Antonín,
král. zemští stav. radové; náhradník p. Sýkora
Josef, báňský inženýr. Ze skupiny I. p. Vej-
rych Jan, architekt. Že sku piny II. p. Weiser
František, stav. rada. Ze skupiny III. p. Krátký
František, inženýr. Ze skupiny IV. p. Šandor
Aug., c. k. inženýr. Ze skupiny V. p. Neumann
Josef, inspektor c. k. státních dráh. Ze sku-
piny VI. p. Koula Jan, architekt, prof. c. k. české
vys. školy technické. Ze skupiny VII. p. Šan-
trůček Richard, inženýr zemědělské rady. Za revi-
sory účtů: pp. Bubůk Josel, Ullrich Jan, vrchní
městští inženýři a Weingärtner Vilém, c. k. vrchnl
inženýr.
Kavka
Šantrůček
Staněk
Fiala
František
Sýkora
Josef
Jan
Weiser
Šandor Aug
Neumann
Koula
Šan
Richard
Ullrich
Weingärtner
spolek p . B
Land Antonín
27
article
— Žolezniční spojení Jtčína, které zejména
směrem ke Praze přes Nymburk—Poříčany nikterak
nevyhovuje, bude od 1. května aspoň částečně zle-
pšeno. Stane se to tím, že poslední vlak odpolední,
vyjíždějící z Jičína dosud v 5 hodin 55 minat, vy-
jížděti bude v 5 hod. 45 min. a přijede do Nymburk
v 8 hod. 35 min. a odlud nově zavedeným vlakem
dojede v 9 hod. 7 min. večer do Poříčan, kde bude
míti spojení s osobním vlakem společnosti státní
dráhy, přijíždějícím do Praby v 10 hodin 20 minu
večer.
— Jak třeba opatrně zacházetl s ohném.
Z Uherského Hradiště se nám píše: V úterý dne 23.
t. m. večer navštívit notářský úřadník pan Novotý
obydlí pana Václava Ziegrossra, advokátního solici-
tátora pana dra. Seiferta, který nedávno se přistě-
hovav z Kutné Hory, kde choť jeho řídí dosud strojní
pletárnu, bydli společně s advokátním písařem
Frant. Ullmanem, a zapáliv si cigaretu, odhodil pak
její oharek do plivátka naplněného suchými pilinami
a odešel. Páni Ziegrosser a Ullman, nelušíce, co s
bylo stalo, vypravili se později na návštěvu k panu
Antonínu Ullmanovi, úřadníku státního návladnictví
u něhož chvíti prodleli. Vrátivše se do svého obydli.
ucítili již přede dveřmi zápach dýmu, jenž se po
jejich otevření vyvalil ven. V pokoji hořely piliny
i plivátko a málem by se již byly od blízké záclony
nad plivátkem vzňaly také peřiny a nůbytek v poko-
jíku se nalezající. Oheň byl oběma úřadníky záhy
uhašen.
Novotý
Ziegrossr
Seifert
František
Ullman
Ziegrosser
Praha
Nymburk
Poříčany
Jičín
Praba
uherský Hradiště
Kutná Hora
státní dráha
28
article
— Pře Ústřední Matice školské s erárem.
Ke včerejšímu referátu dlužno dodati, že zástupce p.
dr. Šámal po upozornění předsedy líčení, aby při
posuzování jednání o smír neodchyloval se od před-
mětu sporu, pravil: »Pokud se týče ministorstva.
musím dosvědčit, že tato instance s námi jednal
vždy se všemožnou kulancí.
— Z domácích nosvárů. Do všeobecné ne-
mocnice byla dopravena 28letá Barbora Zavanilová
z Vršovic č. 152, která v sebevražedném úmyslu po-
žila roztoku kostiku. Pokus ten provedla následkem
domácích nesvárů.
— Přihoda na trati elektrické dráhy. N
nároží Porkyňova náměstí a Karlovy ulice na Král
Vinobradech v sobotu před 6. hodinou večerní vrazil
nákladní povoz kočího Josefa Wollmanna do moto-
rového vagonu elektrické dráhy č. 41, při čemž va-
gon byl poškozen. Příhoda byla zaviněna tím, ž
koně trhli nazpět a povoz sjel na koleje, po kterých
právě jel motorový vagon.
— Nehody a úrazy. V cihelně Julisce v Dej-
vicích v sobotu utrhl se značný kus hlíny s kolmé
stěny, asi 6 metrů vysoké a zasypal 21letého cihláře
Antonína Nováka z Dejvic č. 26. Soudruzí přikvapili
mu ihned ku pomoci a podařilo se jím Nováka z ne-
příjemné situace vyprostiti. Po lékařském přispění
byl dělník prozatím ponechán v domácím ošetřování.
— Na dejvícké silnici v sobotu upadla 61letá žena
dělníka Johanka Nováková z čís. 70 v Dejvicích
ntrpěla těžké zranění. — Jan Hataš, 16letý zámeč-
nický učeň z Vysočan č. 114, včera odpoledne při
»kopané« upadl a zlomil levou nohu. Učeň byl od-
vezen do všeobecné nemocnice. — Tamtéž dopraven
byl 16letý kočí Jan Kejha ze závodu dra. Zátky
v Karlíně, jejž při zapřahání kůň kopl do obličeje
způsobil mu značné poranění.
Šámal
Zavanilová
Wollmann
Příhoda
Nehoda
Novák
Nováková
Hataš
Kejha
Vršovice
N nároží
Porkyňov náměstí
Karlov ulice
Juliska
Dejvice
Vysočany
Karlín
29
article
— Sklenicí do hlavy. Takového nadělení do-
stalo se včera po 2. hod. v noci v jistém smíchov-
ském hostinci dělníku Václavu Scharfovi z čís. 186
na Smíchově. Právě v tu dobu, když hostinský stolov-
níkům oznámil, že podle ustanovení úřadního musí
místnost uzavřít a hosty ovšem vystrnadit, dostali se
debalující pijáci do sporu, jehož výsledkem byla zmí-
něná sklenice, která plnou silou pádné pěsti dělník
Josefa Vlacha z čís. 511 na Smíchově dopadla n
hlavu Scharfovu. Z rány vytrysknuvší krev zalekla
bojovníky tak, že se chvatně vzdálili a na bojišt
zůstal pouze poraněný, jemuž první lékařskou pomo
poskyll policejní lékař p. dr. Musil. Poněvadž zra-
nění Scharfovo bylo značné, byl Scharf dopraven
k léčení do všeobecné nemocnice. Na pachatele ovšem
podáno frestní oznámení
— Roztřištěná stěna vléčného vozu. Včera
o 6. hod. odpolední rozlehla se před hlavním vcho-
dem do výstaviště mocná rána a v zápětí bylo sly-
šeti řinčení skla. Obecenstvo v zástupech hrnulo se ke
stanici elektrické dráhy, odkud rána vznikla a shledalo
příčinu této události. Řídič motorového vozu elektrické
dráhy č. 117, jedoucího z Král. Obory směrem ku
Praze, v čas nezabrzdíl a »plnou parou« narazil n
vléčný vůz č. 221, který na stanici stál. Při prudk
srážce byla zadní skleněná stěna vléčného vozu roz-
třištěna a také reflektor zničen. Poněvadž vléčný vů
byl k další dopravě nezpůsobily, byl odvlečen
Scharf
Vlach
Scharfův
doktor
Musil
Král
Smíchov
Praha