2
masthead
V Praze, v pondělí dne 29. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administracl
za čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvt leta . . . . 7 K 50
za něsío . . . . . . 2 K 30
Pošton:
za něste
na čtvrt lota . . . . 9 K 80
s dvojí zísllkou
a mě
na čtrrt lota . . . . 1i K 40
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 29. dubna. Jsme dožádán
uveřejniti toto communiqué:
»Ve vídeňských a pražských listech ko
Iují sdělení, že konservativní velkostatek
tlačí poslance české proti vládě. V této věci
konala se na podnět hr. Pálffya roz
prava členů parlamentní komise klubu če-
ského a konservativního velkostatku. Bylo
z obou stran zjištěno, že sdělení ta spočí
vají na základech falešných a jsou ne
správna.«
Tato záležitost bude ještě přetřásán
v rozpravě, jež koná se zejtra.
Pracovní program.-
Z Vídně, 29. dubna. V tomto týdnu
konati se budou ještě nové porady minister
ského předsedy se zástupci jednotlivých stran
o pracovním programu.
Arcikníže František Ferdinand
d' Este.
Z Vídně, 29. dubna. »Montagsrevue
oznamuje, že arcikníže František Ferdinano
d' Este odejel dnes v pondělí do Pešti, kdez
bude přijat císařem.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Brna, 28. dubna. (C.-B.) Dnes od
býval se sjezd interessentů pro vodní stavby
za přehojné účasti. Přítomni byli zástupcové
Moravy, měst, obchodních komor a genera-
lity. Předseda, člen panské sněmovny z Pro-
skovců děkoval císaři a vládě za podán
předlohy o vodních stavbách, přál si, by
s pracemi bylo ihned začato a končil pro
voláním »slávy«, což bylo přítomnými opěto
váno Posl. dr. Menger poukazoval rovně
na zásluhy ministerského předsedy a minístra
obchodu v této věci. Někteří řečníci se za-
bývali hospodářskou stránkou předlohy. Před
seda výkonného komitétu Springer vy-
slovil naději, že při provadění vodních staveh
bude stejně hleděno na zájmy hospodářské
i na průmyslové. Po několika jiných jřečech
Este
Posl
doktor
Menger
Springer
Vídeň
Pešť
Brno
Morava
panská sněmovna
František Ferdinano d ' Est
6
article
6 J7 v o
přijata tato resoluce
»Sjezd interessentů pro vodní stavby po
zdravuje podání předlohy jakožto potěšitelný
počátek vyplňování přípovědi vlády a vyslo-
vuje své uspokojení, že se zamýšl
nejdříve provésti kanál dunajsko oderský
Sjezd interessentů pro vodní stavby
žádá o bezodkladné početí staveb po nej-
rychlejším rozřešení otázek technických, žádá
dále o bezodkladné provedení spojení prů-
plavu dunajsko-oderského od Přerova přes
Olomouc s jedné strany s Labem, s druhé
strany s Vislou jako vodní stavby a žádá
dále, aby tato nepostrádatelná odbočka
ihned do stavebního programu byla přijata
a současně s hlavním průplavem ukončena
byla. Sjezd interessentů pro vodní stavby
vyslovuje přání po regulaci řečišť, o nichž
se mluvilo po pilném projednání otázky vod-
ních staveb a po brzkém usnesení posla-
necké sněmovny, dále po účinné podpoře
moravského zemského sněmu a appelluje
konečně na zemské poslance moravské, aby
dbali zájmů Moravy v této otázce.«
Shromáždění odeslalo holdovací telegram
císaři jako podporovateli kulturních pokroků
s prosbou, by tuto věc podporoval. Při ban-
ketu pronesl předseda Proskovec pří-
pitek císaři.
Přerov
Olomouc
Labe
Visla
Morava
J 7
necký sněmovna
7
article
Ze Zadru, 28. dubna. (C.-B.) Fran
couzský ministerský předseda Waldeck
Rousseau přijel včera s choti do Splitu
o prohlédl si pamětihodnosti města. Dnes
ráno odjel do Dubrovníka.
Z Pešti, 28. dubna. (C.-B.) Rakousko
uherský vojenský attaché v Cařihradě, plukov
ník svob pán Giesl, byl dnes přijat císa
řem v soukromém slyšení.
Z Říma, 28. dubna. (C.-B.) »Italie-
popírá, že kardinál Rampoll a podal
demissi.
Z Říma, 28. dubna. (C. B.) »Ag. Ste
fani« oznamuje z Asmary: V úterý počne se
se stavbou telegrafní trati od hranic eryth-
rejských až ke Adis Abebě. Nežli
nastanou deště má býti dokončeno vedení
až do Aduy.
Z Petrohradu, 28. dubna. (C.-B
Velkokníže následník trůnu Michal přijal
včera v Gačině francouzského ministra za-
hraničních záležitostí Delcasséa, který
mu odevzdal odznaky čestné legie.
Z Petrohradu, 28. dubna. (C. - B.
Waldeck Rousseau
Giesl
Rampoll
Adis
Aduo
Michal
Split
Dubrovník
Pešť
Rakousko
Cařihrad
Řím
Petrohrad
Aga
Italia
B velkokníže
8
article
»Journal de St. Petersbourg« píše, že fran
conzský ministr zahraničních záležitostí Del-
cassé setkal se v oficiálních i společen-
ských kruzích petrohradských se všeobecnými
sympatiemi. V ruských kruzích vládníeh
oceňuje se plně rozšafnost a státnický roz-
hled muže, který s plným porozuměním pro
allianci uzavřenou mezi Ruskem a Franci
ku blahu obou národů přispivá tak účinně
k zachování všeobecného míru a dobré shody
mezi mocnostmi.
Z Alžíru, 28. dubna. (C B.) Povstán
v Margueritte vyvolal marabut Hadi- Ben
Aissa, který kázal, že cizinci musí býti za-
hnáni a »ukradené« země zpět dobyty.
Z Alžíru, 27. dubna. (C -B.) Domác
obyvatelstvo přepadlo nákladní vlak jedoucí
z Affrevillu do Alžíru, vypálilo na něj něko-
lik ran z ručnic, ale nebyl nikdo raněn.
Z Remiremontu, 28. dubna. (C. -B.
Na schůzi pokrokových republikánů prones
Měline dlouhou řeč, v níž kritisoval poli
tiku vládní. Činil vládu zodpovědnou za
stávky a vytýkal jí, že předložila osnovu zá
kona proti kongregacím jedině za tím účelem
aby si udržela většinu. Řečník pojednával
pak o politice zahraniční a kladl důraz na
jít Stanislav
Franek
ben Aissa
Rusko
Alžír
9
article
nutnost svornosti. Kdežto my se navzájem
potíráme, pravil řečník, nechávají všichni
naši sousedé různosti stranou, aby se zotavili
a síly své sebrali. Přinášejí vše v oběť nutné
rozpínavosti zevnější a zdá se, že mají je-
dinou myšlenku nás na poli hospodářském
poraziti v očekávání, že se sejdeme na poli
jiném. Imperialismus, který všeobecně vzrostl
není ničím jiným, leč výsledkem tohoto my
šlenkového pochodu a pod jeho drsnou rukou
choulí se první národy světa. My, kteří jsme
především vysazení katastrofám zevnějším,
máme plné právo znepokojovati se vším, co
by mohlo býti životním silám Francie na
újmu. Proto doporučuji politiku národního
smíru.
Řeč Mélinova byla uvítána hlučným
souhlasem.
Jak mělo by se užiti přebytků
společných pokladen sirotčích.
Píše dr. Ant. Tdma.
Jak očekávati lze, dojde co nejdříve ústa
vního schválení v radě říšské již projednan
osnova zákona o užiti částí správních přebytk
společných pokladen sirotčích, dle níž dostat
se má království českému, počinaje rokem 1901
až včetně do roku 1910, každoročně určité per
centuální kvoty těchto přebytků, jež obnášet
bude asi šest set tisíc korun ročně.
Ve smyslu § 2. tohoto zákona má so uží
obnosů těch k ošetřování a výchově chudýeh
sirotků do 18 let, jakož i dětí zpustlých a opu-
štěných a vyhražuje se zároveň zákonodárstvo
zemskému, aby stanovilo bližší předpisy o tom.
jakým způsobom mělo by se užiti peněz těch
k rečenému účelu,
Provedení tohoto zákona bude zajisté váž
ným podnětem ku zlepšení a zdokonalení ve
řejné péče o ehudé děti, která jest bez odpor
nejdůležitějším odvětvím chudinství veřejného
majíe za úkol podporovati mravní, duševní i ho
spodářské povznesení příštího dorostu národ
řádnou výchovou jeho a zabrániti tak způso-
bem praeventivním jeho příští bídě a chudobě.
doktor
Antonín
10
article
Zlepšiti chudinství po této stránce jest tedy
nejen požadavkem humanity, nýbrž i zájmu v
řejného, jemuž netečnošt ve směru tom nejvíee
je na škodu, majíc za následek, že děti takové.
byvše zanedbáný a podlehnuvše zkáze tělesné
i duševní, zůstávají i v pozdějším věku trvalým
břemenem veřejnosti.
Proto s radostí vítati lze vydání citovanéh
zákona, kterým umožňuje se království českému.
abyučinilo důléžitý krok k odstranění nedostatk
v té příčině panujících, dřive ještě než dojde
k zamýslenému provedení reformy chudinstv
veřejného vůbee.
K posouzení toho, jakým způsobem mělo
by se co nejvhodněji užíti těchto přebytků po-
kladen sirotčích k účelu jemuž jsou věnovány.
třeba především uvážiti nynějši poměry
a stav výchovy i ošetřování chudýeh
sirotků, děti opuštěných, a chudých v královstv
Českém.
A tu nelze zatajiti nedostatečnost a zane-
dbanost tohoto oboru správy veřejně, přes to.
že mu přinášejí země i obce domovské již nyn
značně oběti finanční.
Nehledě k nedostatku řádného dozoru, sluš
hledati příčinu toho zvláště v tom, že obce do
movské, na jichž bedrách spočívá až dosuc
valnou měrou péče o chudé děti, nemají vět
šinou ani náležitého porozumění, ani potřebných
prostředků finančních k řádnému obstarávání
tohoto důležitého úkolu sociálního a že působ-
nost širších orgánů veřejných, zejmena země
okresů byla tu dosud značně jednostrannou
nedostatečnou.
O výchovu mládeže mravně spustlé, posta-
ráno je aspoň poněkud třemi zemskými polep-
šovnami, v nichž opatřeno bylo v roce 1897
celkem asi 171 chovanců.
Rozumí se ovšem, že ústavy ty neodpovl
dají nikterak počtu mladých, zanedbaných indi-
viduí, jež měly by výchovou v podobných ústa-
vech vybaveny býti ze své zanedbanosti
spustlosti.
11
article
Další péče správy zemské obmezuje se
dosud jen na děti nemanželské, narozené ve ve-
řejné porodnici (nalezence), jejichž ošetřování
děje se po dobu šesti, po případě čtyř let, ná-
kladem zemským (ošetřování nalezinecké), at
tím způsobem, že se děti takově ponechávají
nalezinci jen tak dlouho, dokud to jejich tělesný
stav vyžaduje, načež dávají se v ošetřování pě-
stounům na venkově.
Je tedy působnost správy zemské v ohledu
tom velmi jednostrannou vztahujíc se toliko na
určitou kategorii chudých dětí, a to ještě jen
do věku šesti let, kdežto zbývající značná část
osiřelé chudé mládeže, zejmena chudí sirotkove
manželští a děti nemanželské, narozené mimo
porodnici, jakož i nalezenci po uplynutí zmíněne
doby, poukázání jsou zvláště jen na nahodilou
dobročinnost soukromou a nedostatečnou péči
podporu obcí domovských, jež z důvodu svrchu
naznačených neplní náležitě tohoto zákonného
úkolu.
Sirotčince zřízené v několika pokročilejšíeh
obcích a okresích, jichž bylo v roce 1897 cel-
kem 31 s 649 chovanci, jsou počtem a zaří-
zením svým jen nedostatečným prostředkem
odstranění těchto nedostatků.
Stejně nedestatečně je u nás postaráno
děti choré, slabomyslné, slepé i hluchoněmě.
jichž ošetřování a výchova vyžaduje zvláštní
odborné péče, kterou jim ani obec ani rodina
nikdy poskytnouti nemohou.
Až do nabytí způsobilosti k vlastní obživě
nezbytným je pro děti takové ošetřování v ústa-
vech, majících za úkol pečovati o to, aby oše-
třovaný vyučil se práci a zaměstnání, odpovída-
jícímu jeho schopnostem, jež bylo by mu nejen
útěchou v jeho neštěstí, nýbrž i prostředkem
12
article
tomu, aby si pokud možná sám chléb svůj vy-
dělal a přestal býti břemenem veřejnosti.
Ve správě veřejné není však u nás dosud
ani jediný z podobných ústavů, jejichž zřizo-
vání a vydržování zůstaveno dosud téměř vý-
hradně dobročinnosti soukromé, jejíž síly ne
stačí však k řádnému plnění tohoto důležitého
úkolu humanitního.
Ještě poměrně nejlépe postaráno je o hlu-
choněmé, o jichž výchovu a odborné vzdělán
pečují čtyři soukromé ústavy v jednotlivých
diecesích zřízené, jež mají úhrnem asi 383 bez-
platných míst.
Mnohem hůře má se věc se slepci, jichž
napočetlo se v roce 1897 mimo ústavy 3278
z nichž připadá 9.2 proc. na osoby do 20 let.
Výchova a pšetřování jich zůstaveno třem
soukromým ústavům, v nichž ošetřováno bylo
v roce 1898 343 chovanců. Čísla ta jasně do-
kazují, jak nepstrná péče věnuje se těmto ne-
vinně trpícím bytostem, jež náležitou odbornou
výchovou snadno by se státi mohly užitečnými
členy lidské společnosti.
Měrou ještě větší platí výtka ta o zaopa
třování a výchově dětí slabomyslných. V roce
1897 nalezalo se u nás dle zpráv c. k. stati-
stické centrální komise 2065 kretinů mimo
ústavy, z čehož připadalo na osoby do 20 lei
28.8 proc., ačkoli zdá se, že je mnohem více
těchto bezmocných pariů duševních, z nichž
velká čásť způsobilá je nabýti přiměřeného
vzdělání a kterým souzeno je snášeli ve stavu
polozdivočilém život plný nezměrných běd
ústrků. Neboť v celém království českém na-
lezá se pouze jediný soukromý ústav pro oše-
třování a výchovu těchto ubohých tvorů lid-
ských, v němž však opatřeno bývá sotva 7
idiotů, což je zajisté počet přímo směšný vzhle-
dem k tomu, co svrchu bylo uvedeno.
13
article
Země obmezuje se dosud v oboru tom n
skrovnou činnost podpůrnou, poskytujíc roční
stipendia pro ošetřovance v dotyčných ústavech
soukromých, z nich prospěch má jen nepatrná
čásť uvedených ubožáků.
Velmi citelnou je u nás konečně také po-
třeba zvláštního chorobince dětského, v němž
dostalo by se potřebného opatření détem, je
jichž neduh dle zákonných předpisů jich přijet
do veřejné nemocnice nedovoluje nebo jich pro
puštění z veřejné nemocnice nutným činí.
Neboť vzdor velikému počtu chudých děti
jež takového opatření ústavního těžce postrádají
zejmena děti zmrzačelých, epileptických a jiným
trvalými neduhy stížených, nemáme u nás dosu
ani jediného ústavu, sloužícího tomuto účelu.
Okolnosti tý budou zajisté směrodatným
při řešení otázky, jak mělo by se užiti přebytko
bokladen sirotčích.
Vedle toho bude třeba přihlížeti také k tomu,
že podminky řádného ošetřován
a výchovy sirotků a dětí opuštěných řízeny
jsou dle toho, jaký jest jejich vék, stav tělesný
a duševní, jakož i jiné poměry osobní.
14
article
Vzhledem k tomu možno rozeznávati dva
hlavní způsoby ošetřovací, totiž ošetřování
u pěstounů (ošetřováni volné nebo rodinné)
ošetřování v ústavech (ošetřování uzavřené).
U dětí zdravých tělesně i duševně bude
zajisté pravidlem ošetřování rodinné.
Neboť ošetřování v ústavech má sice tu
výhodu, že umožňujíc řádný dozor, poskyluje
jistější snad záruku, že dělem dostane se sku-
tečně předepsaného ošetření a výchovy, přest
však dlužno zásadně omeziti tento způsob na
míru co nejmenší a dáti, pokud možno, před-
nost ošetřování dětí osiřelých u vhodnýeh
pěstounů na venkově.
Způsob ten doporučuje se předem již proto
že lépe dovede nahraditi sirotkům život rodinný.
jehož tak těžce postrádají. Neboť v ústavech
nedají se snadno a trvale napodobiti a udržet
zřízení a poměry rodinné, jež jsou k řádně vý-
chově mládeže nezbytné.
15
article
Kromě toho vychovávají se tímto způsobem
chudé děti účelněji pro budoucí život, navyka-
jíce ponenáhlu budoucímu svému povolání
poměrům, ve kterých mají jednou žíti a samo
statně působiti, kdežto při opatrování v sirot-
čincích bývá přechod z ústavu do praktického
života náhlý a nepřirozený.
Podmínkou zdárné výchovy je dále, aby
tělesně zaměstnání bylo v náležitém poměru
k duševnímu, čehož nesnadno je dociliti umělým
způsobem v ústavech, kde je mnoho chovaneů
směstnáno, kdežto na venkově je téměř po celý
rok i pro nepatrné síly práce a zaměstnání nej
prospěšnějšího a nejpřimöřenějšího.
Je tedy i z důvodů zdravolních opatrování
v rodinách venkovských pro život prospěšnější,
než šablonovitá, kasárnická výchova ústavní
která bývá kromě toho také překážkou, aby
schopnosti dítěte vyvijely se způsobem odpo-
vídajícím jeho individuální povaze a osobním
vlastnostem.
Za výchovu rodinnou přimlouvají se ko
nečně i důvody finanční. Průměrný náklad za
ošetřovance ve shora uvedených menších si
rotčincích obecních a okresních obnášel as
82 h. denně, nepočítaje v to náklad s pojený
se zřízením a vydržováním potřebných budov
v jejichž zdech uložen je značný kapitál.
V pražském sirotčinci vlašském obnáš
náklad za jednoho ošetřovance asi 342 k
ročně; stejné asi výše dosahuje též náklad
ošetřování v pražském sirotčinci i v jiných po-
dobných ústavech A jak nepatrné naproti tomu
jsou poplatky, jež poskytuje fond zemský pě
stounům za ošetřování nalezenců, jež činí
v prvém roce dítěte 12 K, ve druhém 8 k
a od třetího až do šestého roku 6 K měsíčně,
kdežto průměrný náklad na ošetřování jednoho
dítka v nalezinci činí asi 2 K 66 h.
16
article
Tím ovšem není řečeno, že by příspěvky
na opatrování rodinné neměly býti patřičně zvý
šeny, aby byly přiměřeným equivalentem výloh
ošelřovacích, čimž předešlo by se možnému
nedostatku vhodných pěstounů, a přispělo zá
roveň k tomu, že by si i majetnější rodiny
braly sirotky v ošetřování.
Neboť nápadnou nepatrnosť uvedených při
spěvků lze si vysvětliti jedině tím, že pěstoun
nalezenců náležejí chudším třídám venkovského
obyvatelstva, které v zemědělských krajinách
velmi skrovného požívá výdělku a jež neoce-
ňuje viktualie a produkty hospodářské tak
vysoko, jako hotové peníze, kterých se mu
nedostává.
Než i kdyby příspěvky ty přiměřeně byly
zvýšeny, bylo by i pak ošetřování v rodinách
poměrně mnohem lacinějším, než opatrován
v ústavech, kterýžto moment není nikterak bez
významným, uvážíme-li, že nevelkých obnos
přebytků sirotčích dlužno užili takovým způ
sobem, aby dobrodiní toho dostalo se co nej
většímu počtu dětí osiřelých.
Také výsledky výchovy rodinné mluví pr
tento způsob ožetřování
Toho dokladem jsou především zkušenosti
získané při opatrování nalezenců, jež svědč
o tom, že ošetřování to je celkem dobré. Př
pady špatného zacházení s ošetřovanci jsou
jen ojedinělými. Pravidelně zacházejí pěstoun
s dítkami jim svěřenými jako s vlastními, b
často přilnou k nim tak, že ponechávají si je
po uplynutí šestiletí bezplatně, nemohouces
nadíti od obce domovské žádné podpory. To
dotvrzuje ostatně i statislika úmrtnosti nalezenců,
jež není téměř o nic větši než u děti man-
želských.
17
article
Případy pozdější špatné výchovy nalezeneů
přičísti dlužno na účet toho, že děti takové při-
padají po šestém roce úplně na obtíž obelm
domovským, jež pečují o ně způsobem naprosto
nedostatečným, svěřujíce — často veřejnou
dražbou — ošetřování jich osobám, jež za ně
nejméně žádají, anebo se o ně vůbec nestarají
a podle toho vypadají ovšem i výsledky.
Zdárný úspěch ošetřování volného před-
pokládá ovšem náležitý dozor, jehož úkolem
bylo by vyhledávati vhodné pěstouny a bdí
nad tím, aby pěstouni, kterým děti v péči ode-
vzdány byly, plnili řádně své povinnosti. Dozor
fen měly by obstarávati vedle úřadů obecníeh
i farních výbory okresní prostřednictvím svých
orgánů zdravolních, jakož i opatrovníků k tomu
zvlášť určených. Kromě toho bylo by také z-
potřebi periodických inspekci se strany výbor
18
article
K výchově dětí tělesně i du
ševně zdravých mělo by se tedy pravi-
delně užívati výchovy u vhodných
rodin na venkově, která se v novějšt
době také v jiných zemích všeobecně zavádí.
Ošetřování ústavní dlužno tu obmeziti zvlášte
jen na takové případy, kde jedná se, o pro-
zatímné opatření takových dětí, pro něž vhodných
pěstounů okamžitě nalézti nelze, jakož i tam
kde zanedbaná výchova dítěte vyžaduje přísněj-
šího stálého dozoru. K tomu stačil by zajiste
jediný sirotčinec zemský.
Jinak tomu však je u dětí nezdra-
vých, zejmena dětí chorých, slabomyslných.
slepých a hluchoněmých, jejichž opatřování
výchova vyžaduje zvláštní péče a odborného
vedení, kterého jim ani obec ani rodina i př
nejlepší vůli poskytnouti nemůže. Pro ty ovšem
nezbytným je ošetřování v ústavech
K opafrování těchto dětí mohlo by se ovšem
užíti též shora zmíněných odborných ústavů sou-
kromých, pokud by k účelu tomu dostačovaly
a to tím způsobem, že by tam za přiměřené po-
platky na útraty přebytků pokladen sirotčích byly
ošetřovány. Pokud však podobných ústavů od
borných vůbec není anebo pokud účelu tomu
řádně nevyhovují, bude třeba, aby se ústavy ty
zřídily.
Intencí příslušného zákona říšského je za-
jisté, aby se dobrodiní z těchto přebytků dostalo
stejnoměrně a spravedlivě pokud možno všem
dětem osiřelým a zanedbaným, jež ve smyslu
zákona domovského mají nárok na opatrování
z prostředků veřejných. Tedy stejně těm, jež
jsou tělesně i duševně zdrávy, i těm, jimž horší
osud je údělem.
19
article
Avšak prostředky z přikázaných přebytků
plynoucí nejsou tak veliké, aby se jimi vyhověti
mohlo všem těmto požadavkům a nárokům.
Bude proto záhodno, aby k uhražení ná
kladů ošetřovacích přispívaly nějakou kvotou též
obce domovské, kterým provedením řečeného
zákona v prvé řadě bude ulehčeno. Tím by se
umožnilo, že by se co největšímu počtu sirotků
resp. obcí dostalo výhody, kterou užiti řečených
přebytků poskytuje. Výminka z tohoto pravidl
mohla by se učiniti jen tehdy, kdyby se jednalo
o obce nemajetné, chudinskými náklady zvlástě
přelížené.
Pokud však týče se nákladu, jehož vyžado
valo by zřízení některých shora zmíněných ústavi
odborných, nebude ovšem vzhledem k daným
prostředkům možno odstranit najednou všechny
trvající nedostatky, nýbrž bude záhodno postu
povati v té příčině jen ponenáhlu a postupně
a přikročiti prozatím ku zřízení jen jednoh
takového ústavu, jehož potřeba uznána bude z
nejnalehavější.
Kromě toho doporučovalo by se, aby též
zemský fond příspěl k uhražení potřebného ná
kladu a to tím spíše, ježto země i na základě
nynějšího zákona chudinského povinna je zřídit
ústavy humanitní, jež jsou společnou její po
třebou. Správu fondu sirotčího, utvořeného z ob
nosů přebytků pokladen sirotčích, přikázaných
království českému, dlužno ovšem vyhraditi vý
boru zemskému, jenž rozhodoval by v jednotli
vých případech o nárocích na ošetřování z fondu
toho i v tom, jakého způsobu ošetřovacího užil
se má v tom kterém případě.
21
article
V drebném prodejl:
ranní číslo o sobě . . . za s
bdpoledui
.. . . za ž h
Ve flialkich na venkově
ransí čosla. . . . . . . . p0
očpolsdní . . . . . . . . Bh
Inserat
platí se hetevé tenře2
Předplaeení a insesty přijteí dhmini-
strece v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se těž pedskee
tiskárna k oapedice , Národnich Listá“
Rukopisy se novracsji.
Národnich Listat
Předplaeení
22
article
O Slezsku historickém a nynějším
kulturním.
O Slezsku historickém a nynějším
kulturním.
Přehojné účastenství při včerejší přednášce pana
řed. Praska o kulturních a dějinných poměrech
Slezska bylo důkazem, že zájem, jejž veřejnost česká
jeví pro zubožené naše bratry ve Slezsku, neutucha,
naopak že se stupňuje, a že myšlenka Moravsko-
slezské besedy, uspořádati v Praze cyklus před-
nášek o poměrech ve Slezsku, byla volena nadmíru
šťastně.
Pan řed. Prasek uvítán hojným potleskem,
pravil v podstatě toto
Spanilomyslné dámy! Ctění pánové! Račte od-
pustiti, jestliže v průběhu řeči své vyjádřím se někdy
poněkud příkře. Učiním-li tak. račte přesvědčení býti,
že slova má jsou pravdiva a že jen mluvím otevřeně
a objektivně.
S nezměrnou litostí pozorujeme, že lid náš ve
Slezsku neumí konkurovati se svými sousedy něme-
ckými, ba že neumí konkurovati aní s lidem polským.
Z historie známo jest, že čásť Opavska první pro-
padla germanisaci, ačkoli právě dříve obyvatelé Slez-
ska byli Čechy zajisté stalečnějšími, než současní
obyvatelé království. Ve Slezsku úřadovalo se po
česku a čeština byla státní řečí již od r. 1426 a naši
předkové to také byli, kteříž češtině zjednali průchod
daleko do knížectví polského.
Často měl jsem příležitost pozorovati s pěst
zaťatou a lítostí, jak se české vesnice lehce poněm-
čují a že lid není tak nadšen, aby se proti germa-
nisaci postavil k neústupnému odporu. Pánové, v po-
slední době naříkají francouzští generálové, že jest
již málo nováčků, kteří vědí, kdo Francii bolestnou
ránu u Sedanu zasadil. A naříkají plným právem.
Soudí z této okolnosti, že nebude armáda tak na-
dšena pro věc své vlasti a že nebude ani prahnout
po odvetě. Když velký národ francouzský lituje, že
vrstvy jeho nemají již takového nadšení pro věc na-
rodní, mělo by nám to, co se děje ve Slezsku, byti
lhostejno?
Prasek
Čecho
Slezsko
Praha
Opavsko
Francie
Sedan
Moravskoslezský beseda
23
article
Velectění, jest bohužel trpkou pravdou, žev
Rakousku má národ český nejvíce odrodilců a náš
lid klesá proto, poněvadž máme na východě aspoň
120.000 lidu neuvědomělého. Měl jsem příležitost
stýkati se s Poláky a poznal jsem, že od knížete až
po nejproslšího schlopa« jest každý Polákem. Na-
proti tomu u nás ztratí se našemu národu každý.
kdo se stane majotém.
Odrodilci neuvědomělému a nevzdělanému ne-
třeba se příliš diviti, avšak zarmoutíti musí, když
jenom já vypočísti mohu aspoň dvacet bývalých
chovanců českých středních škol, kteří na škole byli
vlastenci a nyní jsou z nich — Němci. Jenom těmto
odrodilcům děkuje český národ za velké ony rány,
které utrpěl ve Šlezsku.
Co jest, velectění, příčinou velkého procenta o-
rodilců? Nedostatek uvědomění a mimo jiné též ne-
dostatek znalosti dějin vlastních. Co říci tomu, že
přichází v našich knihácn ve Slezsku rozšiřovaných
i ve školních učebnicích z celé naší historie toliko.
že byl Jan Hus velký, slavný muž, že byl Jan Žižka
slavným bojovníkem, který několikráte pobil Němce,
pak že nastála žalostná doba bitvy bělohorské
r. 1620 národ usnul a probudilo ho teprve v minu
lém století několik znamenitých mužů, a sice prolo
ho probudili, že nespadí na ně strop, když seděli
spolu v hostinci.
Za dobu od konstituce nadělalo se mnoho chyb
a naše Slezsko zaplatilo nejhůře ty chyby. Leč co
bylo příčinou těch chyb? Neznalost dějin. V učeb-
ných knihách, určených pro mládež slezskou, Slez-
sko nenajdete anebo najdete-li je, pak jest to, co
tam naleznete, nesprávno. Také na př, v učeném
časopise jistém kdysi stálo, že Slezsko bylo polské.
Polák
Němec
Hus
Žižek
Rakousko
Slezsko
24
article
Máme my příčinu k tomu, abychom něco ztrá-
celi? My ztratili jsme již Kozelsko, Ratibořsko,
Opolsko atd. Praví se, že Bedřich II. vzal si za-
hradu a ponechal nám jenom plot.
Dle historie máme Slezsko vlastní a Slezsko ne-
vlastní. Nevlastním Slezskem jest vše, co náležl
k arcidiecési pražské a olomoucké. Vlastní Slezsko
patří k diecési vratislavské. Ke Slezsku náleží však
ještě více, zejmena knižectví zátorské a osvětímské.
Když jednalo se o to, aby země rakouské přiděleny
byly k německému buntu, tu němečtí učenci shledali,
že ke koruně české náležela knížectví osvětimské
zálorské.
Řečník líčí po té pestrými barvami poměry ja-
zykové, církevní, a poukazuje na různé zajímavé
zjevy, na př., že k Moravě patří obvody dvou okres-
ních soudů, ležících ve Slezsku; v obvodech těch
platí zemské zákony moravské a volí se poslanec n
sněm markrabství moravského,
Jméno Slezska týkalo se původně jen malé kra-
jiny, totiž jen okolí vratislavského, pokud leželo po
hradem Slenzou a při řece Slenze. Teprve později
přenášelo se jméno Slezsko na kraje další. Opolsko,
Ratibořsko, Těšínsko, Osvětimsko a Zálorsko nečítala
se dlouho k Slezsku: knížectví ta slula polskými.
Slezsko rostlo pak a mohutnělo, poněvadž rostla
Vratislav, která soupeřila s Prahou a pak absorbo-
valo Slezsko také Krnovsko a Opavsko. Po utvo-
ření Rakouského Slezska vydán byl ferman, aby se
učilo na školách německy. Nejvíce se prováděla
germanisace na národě českém v Opavsku; v Těšín-
sku již měně, poněvadž si mysleli, že nás tam za-
dusí Poláci. Bylo třeba 37 lel, abychom měli české
gymnasium v Opavě, a 17 let k tomu, aby bylo po-
státněno a nyní po 17 letech opět nám je chtějí
vzíti.
Bedřich II
Slezsko
Polák
Ratibořsko
Opolsko
Slezsko
Morava
Slenza
Těšínsko
Osvětimsko
Zálorsko
Praha
Krnovsko
Opavsko
Těšín
Opava
25
article
Rečník přechází po té k historickému vývoji
Slezska od r. 1201 a vyličuje různé zajímavé dě-
jinné momenty. R. 1426, jak pověděno, zavedena
byla čeština za řeč úřadní i do desk zemských,
odtud pak teprve r. 1490 vnikla do království če-
ského. Úřadní čeština udrže a se ve Slezsku mno-
hem déle než v království. Když Marie Terezie na-
řídila, že do zemských desk mají se přijímati zápisy
v kterémkoli jazyku, tu když žádal kdo vklad do
desk zemských jazykem německým, učiněno bylo
opatrnými slavy pouze usnesení, že mu to nema
býti na škodu, že se vklad děje jazykem německým.
Praotcové naši byli statečnými Čechy a důsled-
nými v hájení práv jazyka českého. Než nepřízní
osudu klesli jsme tak daleko, že vůbec ani za Čechy
jsme považováni nebyli, nýbrž za »Wasserpoláky«.
Protivníci naši uživali tohoto ošklivého slova, aby
nás hanili a tupili; lid sám sebe nazývá »morav-
ským«. Jméno to jest historické, poněvadž stavové,
chtějíce dokázati příslušnost svou k markrabství mo
ravskému, nazývali řeč svou »moravskou«.
Slezsku prospěly jenom dva činy: zřízení
Ústřední Matice školské, která má mnohé a muohé
neocenitelné zásluhy o náš lid slezský, druhou
vzpruhou pro národní uvědomění byla národopisná
výstava v Praze. Řečník přechází po tom opět k hi-
torii a líči, jak důležita jest znalost historie, pouka-
zuje na nařízení pruské vlády z r. 1860, aby každé
město mělo vlastní svůj archiv a udržovalo jej stále
v pořádku. Končí přáním, aby lid slezský měl dobrou
literaturu prostonárodní, jako ji ma lid polský.
(Hlučný souhlas a potlesk. Řečníku se s mnoha
stran blahopřeje)
Marie Terezia
Slezsko
Čechy
Praha
26
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. dubna. (Úloha tohot
týdne.) Říšská rada bude se tento týden za-
bývati dále podrobnou debatou o poplatkové no-
velle. Až bude s touto prací hotova, dojde
řada na zákon o margarinu a na změnu zákona
o obchodních komorách. Mimo to nastane sně-
movně povinnost rozhodnouti o dobrém zdán
Praha