ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6efa9970-660c-11dc-a1ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 44, person 26, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 29. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 1I7.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administracl za čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsle na čtvt leta . . . . 7 K 50 za něsío . . . . . . 2 K 30 Pošton: za něste na čtvrt lota . . . . 9 K 80 s dvojí zísllkou a mě na čtrrt lota . . . . 1i K 40
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z Vídně, 29. dubna. Jsme dožádán uveřejniti toto communiqué: »Ve vídeňských a pražských listech ko Iují sdělení, že konservativní velkostatek tlačí poslance české proti vládě. V této věci konala se na podnět hr. Pálffya roz prava členů parlamentní komise klubu če- ského a konservativního velkostatku. Bylo z obou stran zjištěno, že sdělení ta spočí vají na základech falešných a jsou ne správna.« Tato záležitost bude ještě přetřásán v rozpravě, jež koná se zejtra. Pracovní program.- Z Vídně, 29. dubna. V tomto týdnu konati se budou ještě nové porady minister ského předsedy se zástupci jednotlivých stran o pracovním programu. Arcikníže František Ferdinand d' Este. Z Vídně, 29. dubna. »Montagsrevue oznamuje, že arcikníže František Ferdinano d' Este odejel dnes v pondělí do Pešti, kdez bude přijat císařem. Telegrafické zprávy „N. L. Z Brna, 28. dubna. (C.-B.) Dnes od býval se sjezd interessentů pro vodní stavby za přehojné účasti. Přítomni byli zástupcové Moravy, měst, obchodních komor a genera- lity. Předseda, člen panské sněmovny z Pro- skovců děkoval císaři a vládě za podán předlohy o vodních stavbách, přál si, by s pracemi bylo ihned začato a končil pro voláním »slávy«, což bylo přítomnými opěto váno Posl. dr. Menger poukazoval rovně na zásluhy ministerského předsedy a minístra obchodu v této věci. Někteří řečníci se za- bývali hospodářskou stránkou předlohy. Před seda výkonného komitétu Springer vy- slovil naději, že při provadění vodních staveh bude stejně hleděno na zájmy hospodářské i na průmyslové. Po několika jiných jřečech
Este Posl doktor Menger Springer Vídeň Pešť Brno Morava panská sněmovna František Ferdinano d ' Est
6 article
6 J7 v o přijata tato resoluce »Sjezd interessentů pro vodní stavby po zdravuje podání předlohy jakožto potěšitelný počátek vyplňování přípovědi vlády a vyslo- vuje své uspokojení, že se zamýšl nejdříve provésti kanál dunajsko oderský Sjezd interessentů pro vodní stavby žádá o bezodkladné početí staveb po nej- rychlejším rozřešení otázek technických, žádá dále o bezodkladné provedení spojení prů- plavu dunajsko-oderského od Přerova přes Olomouc s jedné strany s Labem, s druhé strany s Vislou jako vodní stavby a žádá dále, aby tato nepostrádatelná odbočka ihned do stavebního programu byla přijata a současně s hlavním průplavem ukončena byla. Sjezd interessentů pro vodní stavby vyslovuje přání po regulaci řečišť, o nichž se mluvilo po pilném projednání otázky vod- ních staveb a po brzkém usnesení posla- necké sněmovny, dále po účinné podpoře moravského zemského sněmu a appelluje konečně na zemské poslance moravské, aby dbali zájmů Moravy v této otázce.« Shromáždění odeslalo holdovací telegram císaři jako podporovateli kulturních pokroků s prosbou, by tuto věc podporoval. Při ban- ketu pronesl předseda Proskovec pří- pitek císaři.
Přerov Olomouc Labe Visla Morava J 7 necký sněmovna
7 article
Ze Zadru, 28. dubna. (C.-B.) Fran couzský ministerský předseda Waldeck Rousseau přijel včera s choti do Splitu o prohlédl si pamětihodnosti města. Dnes ráno odjel do Dubrovníka. Z Pešti, 28. dubna. (C.-B.) Rakousko uherský vojenský attaché v Cařihradě, plukov ník svob pán Giesl, byl dnes přijat císa řem v soukromém slyšení. Z Říma, 28. dubna. (C.-B.) »Italie- popírá, že kardinál Rampoll a podal demissi. Z Říma, 28. dubna. (C. B.) »Ag. Ste fani« oznamuje z Asmary: V úterý počne se se stavbou telegrafní trati od hranic eryth- rejských až ke Adis Abebě. Nežli nastanou deště má býti dokončeno vedení až do Aduy. Z Petrohradu, 28. dubna. (C.-B Velkokníže následník trůnu Michal přijal včera v Gačině francouzského ministra za- hraničních záležitostí Delcasséa, který mu odevzdal odznaky čestné legie. Z Petrohradu, 28. dubna. (C. - B.
Waldeck Rousseau Giesl Rampoll Adis Aduo Michal Split Dubrovník Pešť Rakousko Cařihrad Řím Petrohrad Aga Italia B velkokníže
8 article
»Journal de St. Petersbourg« píše, že fran conzský ministr zahraničních záležitostí Del- cassé setkal se v oficiálních i společen- ských kruzích petrohradských se všeobecnými sympatiemi. V ruských kruzích vládníeh oceňuje se plně rozšafnost a státnický roz- hled muže, který s plným porozuměním pro allianci uzavřenou mezi Ruskem a Franci ku blahu obou národů přispivá tak účinně k zachování všeobecného míru a dobré shody mezi mocnostmi. Z Alžíru, 28. dubna. (C B.) Povstán v Margueritte vyvolal marabut Hadi- Ben Aissa, který kázal, že cizinci musí býti za- hnáni a »ukradené« země zpět dobyty. Z Alžíru, 27. dubna. (C -B.) Domác obyvatelstvo přepadlo nákladní vlak jedoucí z Affrevillu do Alžíru, vypálilo na něj něko- lik ran z ručnic, ale nebyl nikdo raněn. Z Remiremontu, 28. dubna. (C. -B. Na schůzi pokrokových republikánů prones Měline dlouhou řeč, v níž kritisoval poli tiku vládní. Činil vládu zodpovědnou za stávky a vytýkal jí, že předložila osnovu zá kona proti kongregacím jedině za tím účelem aby si udržela většinu. Řečník pojednával pak o politice zahraniční a kladl důraz na
jít Stanislav Franek ben Aissa Rusko Alžír
9 article
nutnost svornosti. Kdežto my se navzájem potíráme, pravil řečník, nechávají všichni naši sousedé různosti stranou, aby se zotavili a síly své sebrali. Přinášejí vše v oběť nutné rozpínavosti zevnější a zdá se, že mají je- dinou myšlenku nás na poli hospodářském poraziti v očekávání, že se sejdeme na poli jiném. Imperialismus, který všeobecně vzrostl není ničím jiným, leč výsledkem tohoto my šlenkového pochodu a pod jeho drsnou rukou choulí se první národy světa. My, kteří jsme především vysazení katastrofám zevnějším, máme plné právo znepokojovati se vším, co by mohlo býti životním silám Francie na újmu. Proto doporučuji politiku národního smíru. Řeč Mélinova byla uvítána hlučným souhlasem. Jak mělo by se užiti přebytků společných pokladen sirotčích. Píše dr. Ant. Tdma. Jak očekávati lze, dojde co nejdříve ústa vního schválení v radě říšské již projednan osnova zákona o užiti částí správních přebytk společných pokladen sirotčích, dle níž dostat se má království českému, počinaje rokem 1901 až včetně do roku 1910, každoročně určité per centuální kvoty těchto přebytků, jež obnášet bude asi šest set tisíc korun ročně. Ve smyslu § 2. tohoto zákona má so uží obnosů těch k ošetřování a výchově chudýeh sirotků do 18 let, jakož i dětí zpustlých a opu- štěných a vyhražuje se zároveň zákonodárstvo zemskému, aby stanovilo bližší předpisy o tom. jakým způsobom mělo by se užiti peněz těch k rečenému účelu, Provedení tohoto zákona bude zajisté váž ným podnětem ku zlepšení a zdokonalení ve řejné péče o ehudé děti, která jest bez odpor nejdůležitějším odvětvím chudinství veřejného majíe za úkol podporovati mravní, duševní i ho spodářské povznesení příštího dorostu národ řádnou výchovou jeho a zabrániti tak způso- bem praeventivním jeho příští bídě a chudobě.
doktor Antonín
10 article
Zlepšiti chudinství po této stránce jest tedy nejen požadavkem humanity, nýbrž i zájmu v řejného, jemuž netečnošt ve směru tom nejvíee je na škodu, majíc za následek, že děti takové. byvše zanedbáný a podlehnuvše zkáze tělesné i duševní, zůstávají i v pozdějším věku trvalým břemenem veřejnosti. Proto s radostí vítati lze vydání citovanéh zákona, kterým umožňuje se království českému. abyučinilo důléžitý krok k odstranění nedostatk v té příčině panujících, dřive ještě než dojde k zamýslenému provedení reformy chudinstv veřejného vůbee. K posouzení toho, jakým způsobem mělo by se co nejvhodněji užíti těchto přebytků po- kladen sirotčích k účelu jemuž jsou věnovány. třeba především uvážiti nynějši poměry a stav výchovy i ošetřování chudýeh sirotků, děti opuštěných, a chudých v královstv Českém. A tu nelze zatajiti nedostatečnost a zane- dbanost tohoto oboru správy veřejně, přes to. že mu přinášejí země i obce domovské již nyn značně oběti finanční. Nehledě k nedostatku řádného dozoru, sluš hledati příčinu toho zvláště v tom, že obce do movské, na jichž bedrách spočívá až dosuc valnou měrou péče o chudé děti, nemají vět šinou ani náležitého porozumění, ani potřebných prostředků finančních k řádnému obstarávání tohoto důležitého úkolu sociálního a že působ- nost širších orgánů veřejných, zejmena země okresů byla tu dosud značně jednostrannou nedostatečnou. O výchovu mládeže mravně spustlé, posta- ráno je aspoň poněkud třemi zemskými polep- šovnami, v nichž opatřeno bylo v roce 1897 celkem asi 171 chovanců. Rozumí se ovšem, že ústavy ty neodpovl dají nikterak počtu mladých, zanedbaných indi- viduí, jež měly by výchovou v podobných ústa- vech vybaveny býti ze své zanedbanosti spustlosti.
11 article
Další péče správy zemské obmezuje se dosud jen na děti nemanželské, narozené ve ve- řejné porodnici (nalezence), jejichž ošetřování děje se po dobu šesti, po případě čtyř let, ná- kladem zemským (ošetřování nalezinecké), at tím způsobem, že se děti takově ponechávají nalezinci jen tak dlouho, dokud to jejich tělesný stav vyžaduje, načež dávají se v ošetřování pě- stounům na venkově. Je tedy působnost správy zemské v ohledu tom velmi jednostrannou vztahujíc se toliko na určitou kategorii chudých dětí, a to ještě jen do věku šesti let, kdežto zbývající značná část osiřelé chudé mládeže, zejmena chudí sirotkove manželští a děti nemanželské, narozené mimo porodnici, jakož i nalezenci po uplynutí zmíněne doby, poukázání jsou zvláště jen na nahodilou dobročinnost soukromou a nedostatečnou péči podporu obcí domovských, jež z důvodu svrchu naznačených neplní náležitě tohoto zákonného úkolu. Sirotčince zřízené v několika pokročilejšíeh obcích a okresích, jichž bylo v roce 1897 cel- kem 31 s 649 chovanci, jsou počtem a zaří- zením svým jen nedostatečným prostředkem odstranění těchto nedostatků. Stejně nedestatečně je u nás postaráno děti choré, slabomyslné, slepé i hluchoněmě. jichž ošetřování a výchova vyžaduje zvláštní odborné péče, kterou jim ani obec ani rodina nikdy poskytnouti nemohou. Až do nabytí způsobilosti k vlastní obživě nezbytným je pro děti takové ošetřování v ústa- vech, majících za úkol pečovati o to, aby oše- třovaný vyučil se práci a zaměstnání, odpovída- jícímu jeho schopnostem, jež bylo by mu nejen útěchou v jeho neštěstí, nýbrž i prostředkem
12 article
tomu, aby si pokud možná sám chléb svůj vy- dělal a přestal býti břemenem veřejnosti. Ve správě veřejné není však u nás dosud ani jediný z podobných ústavů, jejichž zřizo- vání a vydržování zůstaveno dosud téměř vý- hradně dobročinnosti soukromé, jejíž síly ne stačí však k řádnému plnění tohoto důležitého úkolu humanitního. Ještě poměrně nejlépe postaráno je o hlu- choněmé, o jichž výchovu a odborné vzdělán pečují čtyři soukromé ústavy v jednotlivých diecesích zřízené, jež mají úhrnem asi 383 bez- platných míst. Mnohem hůře má se věc se slepci, jichž napočetlo se v roce 1897 mimo ústavy 3278 z nichž připadá 9.2 proc. na osoby do 20 let. Výchova a pšetřování jich zůstaveno třem soukromým ústavům, v nichž ošetřováno bylo v roce 1898 343 chovanců. Čísla ta jasně do- kazují, jak nepstrná péče věnuje se těmto ne- vinně trpícím bytostem, jež náležitou odbornou výchovou snadno by se státi mohly užitečnými členy lidské společnosti. Měrou ještě větší platí výtka ta o zaopa třování a výchově dětí slabomyslných. V roce 1897 nalezalo se u nás dle zpráv c. k. stati- stické centrální komise 2065 kretinů mimo ústavy, z čehož připadalo na osoby do 20 lei 28.8 proc., ačkoli zdá se, že je mnohem více těchto bezmocných pariů duševních, z nichž velká čásť způsobilá je nabýti přiměřeného vzdělání a kterým souzeno je snášeli ve stavu polozdivočilém život plný nezměrných běd ústrků. Neboť v celém království českém na- lezá se pouze jediný soukromý ústav pro oše- třování a výchovu těchto ubohých tvorů lid- ských, v němž však opatřeno bývá sotva 7 idiotů, což je zajisté počet přímo směšný vzhle- dem k tomu, co svrchu bylo uvedeno.
13 article
Země obmezuje se dosud v oboru tom n skrovnou činnost podpůrnou, poskytujíc roční stipendia pro ošetřovance v dotyčných ústavech soukromých, z nich prospěch má jen nepatrná čásť uvedených ubožáků. Velmi citelnou je u nás konečně také po- třeba zvláštního chorobince dětského, v němž dostalo by se potřebného opatření détem, je jichž neduh dle zákonných předpisů jich přijet do veřejné nemocnice nedovoluje nebo jich pro puštění z veřejné nemocnice nutným činí. Neboť vzdor velikému počtu chudých děti jež takového opatření ústavního těžce postrádají zejmena děti zmrzačelých, epileptických a jiným trvalými neduhy stížených, nemáme u nás dosu ani jediného ústavu, sloužícího tomuto účelu. Okolnosti tý budou zajisté směrodatným při řešení otázky, jak mělo by se užiti přebytko bokladen sirotčích. Vedle toho bude třeba přihlížeti také k tomu, že podminky řádného ošetřován a výchovy sirotků a dětí opuštěných řízeny jsou dle toho, jaký jest jejich vék, stav tělesný a duševní, jakož i jiné poměry osobní.
14 article
Vzhledem k tomu možno rozeznávati dva hlavní způsoby ošetřovací, totiž ošetřování u pěstounů (ošetřováni volné nebo rodinné) ošetřování v ústavech (ošetřování uzavřené). U dětí zdravých tělesně i duševně bude zajisté pravidlem ošetřování rodinné. Neboť ošetřování v ústavech má sice tu výhodu, že umožňujíc řádný dozor, poskyluje jistější snad záruku, že dělem dostane se sku- tečně předepsaného ošetření a výchovy, přest však dlužno zásadně omeziti tento způsob na míru co nejmenší a dáti, pokud možno, před- nost ošetřování dětí osiřelých u vhodnýeh pěstounů na venkově. Způsob ten doporučuje se předem již proto že lépe dovede nahraditi sirotkům život rodinný. jehož tak těžce postrádají. Neboť v ústavech nedají se snadno a trvale napodobiti a udržet zřízení a poměry rodinné, jež jsou k řádně vý- chově mládeže nezbytné.
15 article
Kromě toho vychovávají se tímto způsobem chudé děti účelněji pro budoucí život, navyka- jíce ponenáhlu budoucímu svému povolání poměrům, ve kterých mají jednou žíti a samo statně působiti, kdežto při opatrování v sirot- čincích bývá přechod z ústavu do praktického života náhlý a nepřirozený. Podmínkou zdárné výchovy je dále, aby tělesně zaměstnání bylo v náležitém poměru k duševnímu, čehož nesnadno je dociliti umělým způsobem v ústavech, kde je mnoho chovaneů směstnáno, kdežto na venkově je téměř po celý rok i pro nepatrné síly práce a zaměstnání nej prospěšnějšího a nejpřimöřenějšího. Je tedy i z důvodů zdravolních opatrování v rodinách venkovských pro život prospěšnější, než šablonovitá, kasárnická výchova ústavní která bývá kromě toho také překážkou, aby schopnosti dítěte vyvijely se způsobem odpo- vídajícím jeho individuální povaze a osobním vlastnostem. Za výchovu rodinnou přimlouvají se ko nečně i důvody finanční. Průměrný náklad za ošetřovance ve shora uvedených menších si rotčincích obecních a okresních obnášel as 82 h. denně, nepočítaje v to náklad s pojený se zřízením a vydržováním potřebných budov v jejichž zdech uložen je značný kapitál. V pražském sirotčinci vlašském obnáš náklad za jednoho ošetřovance asi 342 k ročně; stejné asi výše dosahuje též náklad ošetřování v pražském sirotčinci i v jiných po- dobných ústavech A jak nepatrné naproti tomu jsou poplatky, jež poskytuje fond zemský pě stounům za ošetřování nalezenců, jež činí v prvém roce dítěte 12 K, ve druhém 8 k a od třetího až do šestého roku 6 K měsíčně, kdežto průměrný náklad na ošetřování jednoho dítka v nalezinci činí asi 2 K 66 h.
16 article
Tím ovšem není řečeno, že by příspěvky na opatrování rodinné neměly býti patřičně zvý šeny, aby byly přiměřeným equivalentem výloh ošelřovacích, čimž předešlo by se možnému nedostatku vhodných pěstounů, a přispělo zá roveň k tomu, že by si i majetnější rodiny braly sirotky v ošetřování. Neboť nápadnou nepatrnosť uvedených při spěvků lze si vysvětliti jedině tím, že pěstoun nalezenců náležejí chudším třídám venkovského obyvatelstva, které v zemědělských krajinách velmi skrovného požívá výdělku a jež neoce- ňuje viktualie a produkty hospodářské tak vysoko, jako hotové peníze, kterých se mu nedostává. Než i kdyby příspěvky ty přiměřeně byly zvýšeny, bylo by i pak ošetřování v rodinách poměrně mnohem lacinějším, než opatrován v ústavech, kterýžto moment není nikterak bez významným, uvážíme-li, že nevelkých obnos přebytků sirotčích dlužno užili takovým způ sobem, aby dobrodiní toho dostalo se co nej většímu počtu dětí osiřelých. Také výsledky výchovy rodinné mluví pr tento způsob ožetřování Toho dokladem jsou především zkušenosti získané při opatrování nalezenců, jež svědč o tom, že ošetřování to je celkem dobré. Př pady špatného zacházení s ošetřovanci jsou jen ojedinělými. Pravidelně zacházejí pěstoun s dítkami jim svěřenými jako s vlastními, b často přilnou k nim tak, že ponechávají si je po uplynutí šestiletí bezplatně, nemohouces nadíti od obce domovské žádné podpory. To dotvrzuje ostatně i statislika úmrtnosti nalezenců, jež není téměř o nic větši než u děti man- želských.
17 article
Případy pozdější špatné výchovy nalezeneů přičísti dlužno na účet toho, že děti takové při- padají po šestém roce úplně na obtíž obelm domovským, jež pečují o ně způsobem naprosto nedostatečným, svěřujíce — často veřejnou dražbou — ošetřování jich osobám, jež za ně nejméně žádají, anebo se o ně vůbec nestarají a podle toho vypadají ovšem i výsledky. Zdárný úspěch ošetřování volného před- pokládá ovšem náležitý dozor, jehož úkolem bylo by vyhledávati vhodné pěstouny a bdí nad tím, aby pěstouni, kterým děti v péči ode- vzdány byly, plnili řádně své povinnosti. Dozor fen měly by obstarávati vedle úřadů obecníeh i farních výbory okresní prostřednictvím svých orgánů zdravolních, jakož i opatrovníků k tomu zvlášť určených. Kromě toho bylo by také z- potřebi periodických inspekci se strany výbor
18 article
K výchově dětí tělesně i du ševně zdravých mělo by se tedy pravi- delně užívati výchovy u vhodných rodin na venkově, která se v novějšt době také v jiných zemích všeobecně zavádí. Ošetřování ústavní dlužno tu obmeziti zvlášte jen na takové případy, kde jedná se, o pro- zatímné opatření takových dětí, pro něž vhodných pěstounů okamžitě nalézti nelze, jakož i tam kde zanedbaná výchova dítěte vyžaduje přísněj- šího stálého dozoru. K tomu stačil by zajiste jediný sirotčinec zemský. Jinak tomu však je u dětí nezdra- vých, zejmena dětí chorých, slabomyslných. slepých a hluchoněmých, jejichž opatřování výchova vyžaduje zvláštní péče a odborného vedení, kterého jim ani obec ani rodina i př nejlepší vůli poskytnouti nemůže. Pro ty ovšem nezbytným je ošetřování v ústavech K opafrování těchto dětí mohlo by se ovšem užíti též shora zmíněných odborných ústavů sou- kromých, pokud by k účelu tomu dostačovaly a to tím způsobem, že by tam za přiměřené po- platky na útraty přebytků pokladen sirotčích byly ošetřovány. Pokud však podobných ústavů od borných vůbec není anebo pokud účelu tomu řádně nevyhovují, bude třeba, aby se ústavy ty zřídily. Intencí příslušného zákona říšského je za- jisté, aby se dobrodiní z těchto přebytků dostalo stejnoměrně a spravedlivě pokud možno všem dětem osiřelým a zanedbaným, jež ve smyslu zákona domovského mají nárok na opatrování z prostředků veřejných. Tedy stejně těm, jež jsou tělesně i duševně zdrávy, i těm, jimž horší osud je údělem.
19 article
Avšak prostředky z přikázaných přebytků plynoucí nejsou tak veliké, aby se jimi vyhověti mohlo všem těmto požadavkům a nárokům. Bude proto záhodno, aby k uhražení ná kladů ošetřovacích přispívaly nějakou kvotou též obce domovské, kterým provedením řečeného zákona v prvé řadě bude ulehčeno. Tím by se umožnilo, že by se co největšímu počtu sirotků resp. obcí dostalo výhody, kterou užiti řečených přebytků poskytuje. Výminka z tohoto pravidl mohla by se učiniti jen tehdy, kdyby se jednalo o obce nemajetné, chudinskými náklady zvlástě přelížené. Pokud však týče se nákladu, jehož vyžado valo by zřízení některých shora zmíněných ústavi odborných, nebude ovšem vzhledem k daným prostředkům možno odstranit najednou všechny trvající nedostatky, nýbrž bude záhodno postu povati v té příčině jen ponenáhlu a postupně a přikročiti prozatím ku zřízení jen jednoh takového ústavu, jehož potřeba uznána bude z nejnalehavější. Kromě toho doporučovalo by se, aby též zemský fond příspěl k uhražení potřebného ná kladu a to tím spíše, ježto země i na základě nynějšího zákona chudinského povinna je zřídit ústavy humanitní, jež jsou společnou její po třebou. Správu fondu sirotčího, utvořeného z ob nosů přebytků pokladen sirotčích, přikázaných království českému, dlužno ovšem vyhraditi vý boru zemskému, jenž rozhodoval by v jednotli vých případech o nárocích na ošetřování z fondu toho i v tom, jakého způsobu ošetřovacího užil se má v tom kterém případě.
21 article
V drebném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za s bdpoledui .. . . za ž h Ve flialkich na venkově ransí čosla. . . . . . . . p0 očpolsdní . . . . . . . . Bh Inserat platí se hetevé tenře2 Předplaeení a insesty přijteí dhmini- strece v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se těž pedskee tiskárna k oapedice , Národnich Listá“ Rukopisy se novracsji.
Národnich Listat Předplaeení
22 article O Slezsku historickém a nynějším kulturním.
O Slezsku historickém a nynějším kulturním. Přehojné účastenství při včerejší přednášce pana řed. Praska o kulturních a dějinných poměrech Slezska bylo důkazem, že zájem, jejž veřejnost česká jeví pro zubožené naše bratry ve Slezsku, neutucha, naopak že se stupňuje, a že myšlenka Moravsko- slezské besedy, uspořádati v Praze cyklus před- nášek o poměrech ve Slezsku, byla volena nadmíru šťastně. Pan řed. Prasek uvítán hojným potleskem, pravil v podstatě toto Spanilomyslné dámy! Ctění pánové! Račte od- pustiti, jestliže v průběhu řeči své vyjádřím se někdy poněkud příkře. Učiním-li tak. račte přesvědčení býti, že slova má jsou pravdiva a že jen mluvím otevřeně a objektivně. S nezměrnou litostí pozorujeme, že lid náš ve Slezsku neumí konkurovati se svými sousedy něme- ckými, ba že neumí konkurovati aní s lidem polským. Z historie známo jest, že čásť Opavska první pro- padla germanisaci, ačkoli právě dříve obyvatelé Slez- ska byli Čechy zajisté stalečnějšími, než současní obyvatelé království. Ve Slezsku úřadovalo se po česku a čeština byla státní řečí již od r. 1426 a naši předkové to také byli, kteříž češtině zjednali průchod daleko do knížectví polského. Často měl jsem příležitost pozorovati s pěst zaťatou a lítostí, jak se české vesnice lehce poněm- čují a že lid není tak nadšen, aby se proti germa- nisaci postavil k neústupnému odporu. Pánové, v po- slední době naříkají francouzští generálové, že jest již málo nováčků, kteří vědí, kdo Francii bolestnou ránu u Sedanu zasadil. A naříkají plným právem. Soudí z této okolnosti, že nebude armáda tak na- dšena pro věc své vlasti a že nebude ani prahnout po odvetě. Když velký národ francouzský lituje, že vrstvy jeho nemají již takového nadšení pro věc na- rodní, mělo by nám to, co se děje ve Slezsku, byti lhostejno?
Prasek Čecho Slezsko Praha Opavsko Francie Sedan Moravskoslezský beseda
23 article
Velectění, jest bohužel trpkou pravdou, žev Rakousku má národ český nejvíce odrodilců a náš lid klesá proto, poněvadž máme na východě aspoň 120.000 lidu neuvědomělého. Měl jsem příležitost stýkati se s Poláky a poznal jsem, že od knížete až po nejproslšího schlopa« jest každý Polákem. Na- proti tomu u nás ztratí se našemu národu každý. kdo se stane majotém. Odrodilci neuvědomělému a nevzdělanému ne- třeba se příliš diviti, avšak zarmoutíti musí, když jenom já vypočísti mohu aspoň dvacet bývalých chovanců českých středních škol, kteří na škole byli vlastenci a nyní jsou z nich — Němci. Jenom těmto odrodilcům děkuje český národ za velké ony rány, které utrpěl ve Šlezsku. Co jest, velectění, příčinou velkého procenta o- rodilců? Nedostatek uvědomění a mimo jiné též ne- dostatek znalosti dějin vlastních. Co říci tomu, že přichází v našich knihácn ve Slezsku rozšiřovaných i ve školních učebnicích z celé naší historie toliko. že byl Jan Hus velký, slavný muž, že byl Jan Žižka slavným bojovníkem, který několikráte pobil Němce, pak že nastála žalostná doba bitvy bělohorské r. 1620 národ usnul a probudilo ho teprve v minu lém století několik znamenitých mužů, a sice prolo ho probudili, že nespadí na ně strop, když seděli spolu v hostinci. Za dobu od konstituce nadělalo se mnoho chyb a naše Slezsko zaplatilo nejhůře ty chyby. Leč co bylo příčinou těch chyb? Neznalost dějin. V učeb- ných knihách, určených pro mládež slezskou, Slez- sko nenajdete anebo najdete-li je, pak jest to, co tam naleznete, nesprávno. Také na př, v učeném časopise jistém kdysi stálo, že Slezsko bylo polské.
Polák Němec Hus Žižek Rakousko Slezsko
24 article
Máme my příčinu k tomu, abychom něco ztrá- celi? My ztratili jsme již Kozelsko, Ratibořsko, Opolsko atd. Praví se, že Bedřich II. vzal si za- hradu a ponechal nám jenom plot. Dle historie máme Slezsko vlastní a Slezsko ne- vlastní. Nevlastním Slezskem jest vše, co náležl k arcidiecési pražské a olomoucké. Vlastní Slezsko patří k diecési vratislavské. Ke Slezsku náleží však ještě více, zejmena knižectví zátorské a osvětímské. Když jednalo se o to, aby země rakouské přiděleny byly k německému buntu, tu němečtí učenci shledali, že ke koruně české náležela knížectví osvětimské zálorské. Řečník líčí po té pestrými barvami poměry ja- zykové, církevní, a poukazuje na různé zajímavé zjevy, na př., že k Moravě patří obvody dvou okres- ních soudů, ležících ve Slezsku; v obvodech těch platí zemské zákony moravské a volí se poslanec n sněm markrabství moravského, Jméno Slezska týkalo se původně jen malé kra- jiny, totiž jen okolí vratislavského, pokud leželo po hradem Slenzou a při řece Slenze. Teprve později přenášelo se jméno Slezsko na kraje další. Opolsko, Ratibořsko, Těšínsko, Osvětimsko a Zálorsko nečítala se dlouho k Slezsku: knížectví ta slula polskými. Slezsko rostlo pak a mohutnělo, poněvadž rostla Vratislav, která soupeřila s Prahou a pak absorbo- valo Slezsko také Krnovsko a Opavsko. Po utvo- ření Rakouského Slezska vydán byl ferman, aby se učilo na školách německy. Nejvíce se prováděla germanisace na národě českém v Opavsku; v Těšín- sku již měně, poněvadž si mysleli, že nás tam za- dusí Poláci. Bylo třeba 37 lel, abychom měli české gymnasium v Opavě, a 17 let k tomu, aby bylo po- státněno a nyní po 17 letech opět nám je chtějí vzíti.
Bedřich II Slezsko Polák Ratibořsko Opolsko Slezsko Morava Slenza Těšínsko Osvětimsko Zálorsko Praha Krnovsko Opavsko Těšín Opava
25 article
Rečník přechází po té k historickému vývoji Slezska od r. 1201 a vyličuje různé zajímavé dě- jinné momenty. R. 1426, jak pověděno, zavedena byla čeština za řeč úřadní i do desk zemských, odtud pak teprve r. 1490 vnikla do království če- ského. Úřadní čeština udrže a se ve Slezsku mno- hem déle než v království. Když Marie Terezie na- řídila, že do zemských desk mají se přijímati zápisy v kterémkoli jazyku, tu když žádal kdo vklad do desk zemských jazykem německým, učiněno bylo opatrnými slavy pouze usnesení, že mu to nema býti na škodu, že se vklad děje jazykem německým. Praotcové naši byli statečnými Čechy a důsled- nými v hájení práv jazyka českého. Než nepřízní osudu klesli jsme tak daleko, že vůbec ani za Čechy jsme považováni nebyli, nýbrž za »Wasserpoláky«. Protivníci naši uživali tohoto ošklivého slova, aby nás hanili a tupili; lid sám sebe nazývá »morav- ským«. Jméno to jest historické, poněvadž stavové, chtějíce dokázati příslušnost svou k markrabství mo ravskému, nazývali řeč svou »moravskou«. Slezsku prospěly jenom dva činy: zřízení Ústřední Matice školské, která má mnohé a muohé neocenitelné zásluhy o náš lid slezský, druhou vzpruhou pro národní uvědomění byla národopisná výstava v Praze. Řečník přechází po tom opět k hi- torii a líči, jak důležita jest znalost historie, pouka- zuje na nařízení pruské vlády z r. 1860, aby každé město mělo vlastní svůj archiv a udržovalo jej stále v pořádku. Končí přáním, aby lid slezský měl dobrou literaturu prostonárodní, jako ji ma lid polský. (Hlučný souhlas a potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje)
Marie Terezia Slezsko Čechy Praha
26 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. dubna. (Úloha tohot týdne.) Říšská rada bude se tento týden za- bývati dále podrobnou debatou o poplatkové no- velle. Až bude s touto prací hotova, dojde řada na zákon o margarinu a na změnu zákona o obchodních komorách. Mimo to nastane sně- movně povinnost rozhodnouti o dobrém zdán
Praha