2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
24. září 1904. Císlo 264.
4
article
prohlášením vévody, že trvá na právním základě
požadavků svých. Zároveň dodává se z kruho
welfských, že nyní jest požadavkem jich;
»Budiž obnoveno staré vévodstv
brunšvicko-lůneburgské a buďtež
mu dány asi provincie, jež měly kurfiřství hanno-
verské a vévodství brunšvické po r. 1803.«
Dodává se dále, že vévoda Cumberlandský
Arnošt August podal by znovu ruku ke smíru.
kdyby byl pjištěn, že Prusko chce skutečně
míru a tudiž rozřešení obapolně uspokojující
nikoli podrobení se vévody na milost a nemilost.
Vévoda Cumberlandský vyjádřil prý se sám, že
právní své nároky na Hannoversko, když by
postaven byl v čelo Brunšviki, nechtěl by nikdy
uplatniti způsobem, mír Némecka ohrožujícím
nýbrž jen cestami, vykázanými ústavou ně
mecké říše.
Arnošt August
Cumberlandský
Prusko
5
article
Ženy a presideniská volba ve Spojených
Ženy a presideniská volba ve Spojených
státech.
Asi 100.000 žen ve státech Kolorade
Wyoming, Utah a Idaho dalo se zapsati lelo
do volebních lístin i rozhodují v těch t o stá
tech o výsledku volby presidentské. Není vylou-
čeno ovšem, že to bude míti vliv i na výsledel
celkový.
Utah
Idaho
Kolorade Wyoming
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Šprýmovní Všeněmci. Uveřejnili jsme
včera podminky, za klerýmiž by Všeněmei, kteři
na sněmu král. českého mají tolik mandátů, že
by sami o sobě, ovšem jen kříkem a skandálem
mohli učiniti jakékoli jednání nemožným, upu-
stili od obstrukce. Jako ve všem tak i v těchto
nabídkách zračí se skromnost této nad jiné roz-
tomilé německé strany. Především žádají, aby-
chom upustili my ve Vídni od obstrukce. Proč?
Snad proto, aby týden na to zahájili ji sami?
Je přece známo, že jednou nohou byli v ní v mí-
nulých číyřech létech už několikrát a jestli dosud
pokaždé nohu tu z ní opět vytáhli, stalo se to
jen z té příčiny, že jim dr. Körber za to něeo
dal, neb aspoň slíbil. Potom žádají, aby měl
v zemském výboru království českého takové za-
stoupení, jaké prý jim přisluší dle jejich počlu
v zemi a poplatnosti. Pokud se týče úřadnictva
zemského, má býti jmenováno tak dlouho tři-
krát tolik Němců, až prý se počet ně-
meckých úřadníků vyrovná českým. Výborně.
Náhodou ale vzpomínáme si, že nebyli jsme to
my, již ustanovili modus, jak má býti zemský
výbor sestaven a že také naší vinou to není, že
snad v zemských službách té doby je menší
počet německých úřadníků, než by si jejieh
kompatrioli přáli. Do zemského výboru volí, jak
známo, každá kurie po dvou přísedících a plný
sněm rovněž dva. Poněvadž Némci nemají vět-
šiny ani v jedné kurii, jsou odkázáni na gene-
rositu českou a velkostatkářskou při volbě
z plného sněmu. Uváží-li se ostatně, že kurie
velkostatkářská na sněmu právě tak jako na
říšské radě není národně českou, nýbrž
že to strana politická, v níž je více Něm ei
než Čechů a uváží-li se, že zástupei
Všeněmei
Körber
Němec
Čecho
Vídeň
Německo
7
article
velkých statků v otázkách národ
nostních smnohem větší rozhod-
ností chrání v zemském výbor
interessy německé než české, což
dokázali ostatně nejlíp tím, že dobrovolně, bez
podmínky a kompensace popustili Němcům celou
třetinu svých zemských mandátů, mají Němei
dnes v zemském výboru vlastně čtyři zástupce,
tedy právě tolik, co my Čechové. Nebude ostatně
od místa připomenouti Némcům, jak chovali se
oni k nám, když jako velká většina v této zem
odsouzení jsme byli na sněmu k trpkému chlebu
minority. Mnoholi pak míst nám oni dobrovolně
postoupili v zemském výboru? Když Mladočeš
oproti staročeské passivitě vstoupili do sněmu,
uráčilo se jim postoupiti národu českému v zem-
ském výboru — jedno místo, sami si jieh
nechali ale sedm! A jak se to má s úřadni
ctvem ? Mohou tvrditi, že byl některý kompeten
o zemské místo úřadnické odmítnut proto, že
byl Němcem? Vyzýváme německé přísedící, aby
sami dali na to odpověď. Němci nemohli býo
svíček“, to jest na odstřihování ohořelého knotu.
To byly večery velmi nudné a ospalé. Prot
natahoval se, kdo jen mohl, na lavici a podloživ
si ruce nebo ranec pod hlavu, hleděl usnouti,
Ale tak činili jenom lidé, kteří se s formany
vezli; vozkové sami seděli statečně aneb, když
déle krmit musili, odcházeli do konírny a ule-
hali si na schrupnutí mezi své koně. Záhy po
půl noci jsme zase vyjeli a po delší polední za-
stávce dorazili jsme večer do Prahy, urazivše za
půldruhého dne jízdy neméně než sedm mil
cesty! Někdy vyjelo se z Vlašimi až večer a tu
dorazilo se do večera následujícího dne až na
„Zelenou lišku“ u Michle, kdež se přenocovalo,
načež třetího dne časně z rána následoval slavný
vjezd Koňskou branou na trh do Prahy.
Němec
Čecho
Mladočeš
Prot
Praha
Vlašim
Michle
8
article
Mnohem lepší a zábavnější bývaly cesty
z Prahy na svátky. Zcela přirozeně: kynula řada
volných dnů se vším, co domov poskytuje,a
formani jezdili nazpět jenom. s trochou zboží pro
kupce a tedy rychle. Nebylo-li peněz, ovesnář
ochotně zapůjčil. Vyjíždělo se k nám, do Vla-
šimi, obyčejně ke 3. hodině odpoledne od
„Helmů“, nebo od „Štočků“ či od „Charouzů
a stávalo se, když byly tuhé mrazy, že jsmesi
vzali s sebou do vozů i peřiny a že nám potom
soucitný ovesnář upravil ze slámy, sena a peřin
skutečné lůžko, tak že jsme jako v posteli le-
žice, celou cestu spokojeně vykonali. Ale to
dělalo se jenom mladistvým studentíkům; starš
studující zařizovali se už jinak, jaksi statečněj
a hrději. Senem, slamou a přikrývkami ne-
pohrdal arci nikdo a také nikoli pohodlnějším
místem k sezení. Tedy, jak praveno: ke 3. ho-
dině odjelo se a jakmile jsme vyšehradské brány
minuli, začala rychlá, veselá jízda. Cestujících
bylo vždy několik a takž nebyla o zábavu žádná
nouze a z pod napjaté plachty vyrážely do mra
zivého vzduchu časté výbuchy homérického
smíchu. Pronikal-li mráz hluboko do údů, so
stoupilo se, když cesta do vrchu stoupala, a krá
čelo se hbitě vedle vozu, až zase nadešel spác
do údolí.
K 11. hodině večerní přijíždělo se oby-
čejně do Ládví, na polovině cesty. Tam býva
dobrý zájezdní hostinec a tam také naši for-
mani se zálibou krmívali. Vymrzlé vítala nás
vyhřátá, jasně osvětlená a přívětivá hostinská
jizba, plná již vůně z krmí, jež se vařily, sma-
žily a pekly na plotně a v troubě velikého spo-
ráku. Plotna byla plna hrnců a pekáčů, u nichž
Štoček
Charouz
Sen
Praha
Vl
Helm
Ládví
9
article
prostě z té příčiny jmenování, poněvadž se
o místa v zemské službě nehlásili a ti, již se
hlásili, neměli kvalifikaci, tak že ustanoveni
býti nemohli. Však snad bychom se odhodlali
konečně i na tyto podmínky přistoupili, ovšem
že s jednou podmínkou. Jsou-li spravedlivé ná
roky německé, pokud jde o správu země, do
jista nemohou býti tytěž požadavky nespravedlivé,
domáháme-li se jich ve správě státní. Chtějíl
míti Němci v zemském výboru tolik zástupeů,
mnoho-li jich jim přísluší dle počtu a poplat-
nosti, žádáme v ministerstvu vídeňském nejméně
zástupce tři. A žádají-li Němci, jako třetina v zemi
aby měli v zemské službě tolik úřadníků, jako
my Čechové, potom zajisté podají nám ruce
s námi společně o to se zasadí, abychom měl
ve státní správě všude aspoň třetinu svých lidí
Především činíme nárok na třetinu všech místo-
držitelů a zemských presidentů, potom musím
míti plnou třetinu míst mezi velovyslanci, vy
slanci, legačními rady, generálními i obyčejným
konsuly. Se stejným oprávněním žádati bu
deme — a Němci zajisté nebudou prol
tomu — aby třetina všech generálů byla
českého původu a české krve.
Němec
Čecho
10
article
Polom vykonáme společně s nimi obchůzku po
všech kancelářích ministerských. Pan dr. Körben
zavázati se musí, že tak dlouho bude jmenovat
ze tří čtvrtin samé české odborné chefy, mini
steriální rady a odborné rady, pokud nebude
v každém ressortu seděti plná třetina Čechů
Nejinak se musí díti při nejvyšším a při správ
ním soudě, vůbec ve všech ústředních úřadech
Jsme přesvědčeni, že Všeněmei, tito povolan
strážcové německého mravu a zejmena něme
ckého, nade všechnu pochybnost vysoko po
vzneseného citu právního, ocbolně ke všemu
tomu svolí. Na konec svých zbožných přání.
za jejichž splnění byli by ochotni vzdáti se
obstrukce na sněmu, uvádějí také ještě, že má
býti na přiště upuštěno od jazykové kvalifikaee
zemských úřadníků. Nevíme sice, jak by mohl
ve správě země ze dvou třetin české s pro-
spěchem býti činným úřadník, neznalý českého
jazyka, však snad i v tomto směru bychom si
dali říci, kdyby navzájem Němci zasadili se
společně s námi o to, aby na žádném
úřadníku státním, nechť působ
kdekoli, nesměla býti žádána zna-
lost jazyka německého. Nu, co řek-
nou těmto našim podmínkám?
doktor
Körben
Čecho
Všeněmei
Němec
Polom
11
article
— Na místo ckresního soudce v Žatci
navržen byl primo loco rada zemského soudu
Stadler von Wolfersgrün, soudní úřadník českého
jazyka naprosto neznalý. Jeho jmenování ma
býti jedním z presentů šl. Körbra našim Něm
cům na udržení dobré vůle, vyhověním jich ná
ruživého chtíče, podle něhož všechna uprázd
něná místa soudcovská v tak zv. uzavřeném
území německém mají už šmahem obsazována
býti Němci, honosícími se před spolužadalel
českého původu neznalostí prvního zemského
jazyka, což jest patrně v očích předsedy mini
sterstva a správce spravedlnosti kvalifikační pře
ností. Na českou námitku, že navržení rady Sta
dlera za okrosního soudce v Žatci jest křivdou
Čechů v okresu bydlicích, uveřejnily včera oba
kasinácké orgány pražské téměř stejně znějícía
touž nesnesitelnou německou nadutostí naplněné
dopisy ze Žatce, v nichž dokazuji na základě
posledního sčítání lidu, že okres žatecký jeso
ryze německý, že shrstka« českého obyvatelstva
v okresu sestává z — délníků, pomoeníků, ná
dražních zřízenců a vůbec ze živlů »fluktuuji
cícha. Nehledě ani k tomu, že žádný stální
občan, nechť si je délníkem, zřízencem anebo
pomoeníkem, nestává se občanem II. třidy, po-
něvadž základní zákon o rovností všech občano
před soudem a o rovném jazykovém právu
všech občanů nezná než jediné třídy, do niž
stejně náleží Čech i Němec a to stabilní jako
fluktuující, jest až dosud každý úřadní výsledek
sčítání lidu v Čechách a vůbec v Rakousku po-
sledním dokumentem o národnostním poměru
v tom klerém okresu anebo městě, poněvadžje
prostě falsum. Uvádí-li se podle posledníh
sčítání lidu v Žatci 430 Čechů a v celém okresu
něco přes 700, je to směšné šálení veřejnosti,
Stadler
Wolfersgrün
Němec
Čecho
Žatec
Německo
Čechy
Rakousko
12
article
hostinská, paní Nováková, s měchačkou v ruce,
rozšafně manipulovala. S veselou myslí a za
hlučného hovoru usedali studenti k dlouhému
stolu uprostřed šenkovny a než vozka v konírně
koním „založil“, byla večeře sněděna a při-
nášena již oběť zápalná. Z pravidla přijíždělo
rychle za sebou několik formanů, kteří se po
trhu — k vůli plným tobolkám — drželi blízko
u sebe, a takž byla jizba záhy slušně naplněna
Obstaravše koně, přišli naji vozotajové do
šenkovny a zasedli hřmotně ke stolům. Jejich
pravidelnou večeří v zimě byly silná hovězí po-
lévka a tučná vepřová pečeně se zelím a ně-
jakou přílohou. Mezi večeří koncertoval v koutě
starý houslista, zpívaje starodávné lidové písně
jež asi dávno již vesměs zanikly. Když byl
formani po večeři, začalo se hráti v karty;
všichni arci nehráli a proto zváni často (větši)
pání studenti, aby si také hodili „barvičku“, a
nabídnuta jim ihned půjčka, aby nemohla plati
výmluva, že „jen kdo peníze má, ať barvičku
si hrá“ a toto pokušení bývalo tak mocné, že
leckdo z nás ani na okamžik se nerozpakoval. My
kteří jsme odolali, dívali jsme se aspoň chvil-
kami na hru a chvilkami jsme liřímavě prozpě-
vovali, tak že nebylo slyšet ani, když tu a tam
některý hráč na stůl třískal a ve všech tóninách
proklínal a jinde zase skupina besedníků na celo
kolo se řehtala. Zpěv, smích, hlučný hovor, cin-
kání sklenic a rachocení židlie začaly ochabovat
teprve, když rafie na velikých dřevěných hodi-
nách třetí hodinu minula a ke čtvrté zvolna se
stáčela. V tu dobu zdvihali se druh za dru-
hem, aby se podívali, jak je s valachy.
Nováková
13
article
a než udeřila čtvrtá, seděli jsme zase pod
plachtou, ujíždějíce v ostrém ranním mrazu
k domovu. Kola v umrzlém sněhu skřípěla a
náš hovor umlkal. Do sena a slámy jak jen
možno bylo, zaryti, oddávali jsme se sladké dří-
motě. K 7. hodině přijeli jsme do Benešova,
kdež se „U české koruny“ krátce posnídaloa
v 10 hodin byli jsme před Vlašimí. Aby můj
poněkud deranžovaný úbor mým rodákům ne-
způsobil pohoršení — bývala obyčejně neděle
— sestoupil jsem vždy u domašínské brány kni
žecího parku a vyhnuv se městu, šel jsem pa
kem domů. Škola naše stála zrovna proti vý-
chodní bráně parku, tak že jsem, vyšed z parku.
potřeboval jenom silnici překročit a byl jsem
nikým téměř nezpozorován, doma.
kteréž nestane se ani statisticky vědeckou an
politickou pravdou proto, že ústřední stati
stická kancelář je »e. k.«! V Žatci, kde.
jak známo, zapalují Čechům ke své národnost
se hlásicím po případě i střechy nad hlavou.
dovedou už najíti prostředky, aby tamní Čechy
aspoň na sčítecím archu zdecimovali. Avšak
individuálné rovné právo nezávisí od sčítání lidu
a ani v této zemi největšího jazykového bez-
práví a brutálního přecházení o českém právu
k »pořádku« není dosud platným žádný zákon
ani nařízení, kteréž by rovné právo Čecha pod-
miňovaly určitým počlem Čechů v nějském
okresu přílomných anebo dokonce usazených
Tolik, pokud se týče jazykové povahy okresu
žateckého. Nakolik pak týče se jmenování kutěho
Němce bezprávi, jaké se tím děje nejen Čechům
žateckého okresu, nýbrž všemu českému lidu
v Čechách, vysvitá nejlépe z řečnické otázky
Čecho
Němec
Benešov
Vlašim
Žatec
Čechy
14
article
»Prager Tagblattu«, kterýž doznávaje, že nen
v celých Čechách okresu, který by nemoh
platiti za smíšený, praví, že by rád věděl, kde
by v Čechách »deutscher Beamter« (
zvláště jakožto přednosla soudu ustanoven býl
měl. Na to je jednoduchá a jedině správná od-
pověď: »V Čechách nikdel« Předně nen
žádných »německých úřadníků« v Rakousku.
nýbrž jedině c. k. úřadníci, v Čechách pak —
vezme li se národnost ve zřetel — jsou nejvýše
c. k. úřadníci českého a c. k. úřadníci něme-
ckého původu aneb národnosti, kteři úřadují dle
zákonů a předpisů, neznajících žádného rozdilu
národnosti státních úřadníků. Pro Čechy, t.j
pro království české pak plati ještě ten zvláštn
zákon (kab. list eís. Ferdinanda ze dne 8. dubna
1848 nejv. soudem v plenissimárním senátu za
zákon prohlášený), že všichni c. k. státní úřad-
níci povinni jsou znáti oba zemské jazyky
český i německý. Po zákonu tedy nesmi být
jmenován ani pouhý Němec, českého jazyka ne
znalý p. Stadler von Wolfer grün v Žatci. Fia
justitia, pereat mundus, staniž se po právu —
nechť se i zlomi — neohrabaný jazyk německýel
nedouků, jichž předky nazval historický národ
tohoto království už před 1000 lety »němými«
poněvadž jazyka této země neznali.
Prager
Ferdinand
Němec
Stadler
Wolfer
Čechy
Rakousko
Žatec
15
article
— Na počešťovací činnost c. k. úřadů
v poslední době valné slesky vede páně Mer-
cyův list pro veřejné blaho. Obzvláště štiplavou
soli v očich jest mu »Smíchov«, t. j. jedině
správné označení Smíchova jako sídla c.k.
úřadů na úřadních listinách. Žurnalistický kve-
rulant vymáhá totiž německé prý jméno
»Smíchova« na úřadních listinách pro německ
strany určených a domnívá se patrně, že tímto
německým jménem jest: »Smichow«. List.
který píše důsledně na př. »Brscheschan«, je
skulečně s to domnívati se, že jméno Smíchov
přeloženo jest z humbugokeltického »Smichow
a naposled bude se ještě s námi o to příti, že
»německé« (!) toto označení jest původní. Hi-
storicky a vědecky vzalo jest Smíchov jedině
oprávněným názvem Smíchova na českýchi
německých listinách a »Smichow« jest pouhá
zrůda, německým pravopisem zmrzačená, »dojč-
to není. Také české »Bor« za Haidu v telefo
nických úřadních seznamech a sice v české
části jich páli p. Mereyho. Mohlo by se za to
míti, že němečli nacionálové nemají v české
části telefoniekých seznnmů co hledati, ale jinak
nazývá se Haida po česku Borem oď nepaměti.
Haid
Smíchov
Bor
16
article
mnohem déle než na př. od věků český Přivoz
ode dvou let Oderfurtem, stejným pak právem,
je-li úřadní »Pr. Tagblattu« pramenem. Na po-
češťovací činnost c. k. úřadů, zvláště c. k. po-
štovního ředitelství mohou si Němci nejméně
stěžovati. Za to neunavná je činnost státních
úřadů v poněmčování slovanského místopisu
v zemích českých. Nejnověji zase vydalo c. k.
ministerstvo vnitra nařízení, podle kterého mění
se jméno obce Maršovice v okr jabloneckém
v »Schumburg Gistei« po česku prý dle téhož
nařízení »SumburgJistejs (1!). Totě ak
naprosté nevědomé čiře němčící zvůle. Nové
jméno vzato z osad k obci náležitých Jistebska
(dle německé komoliny Gistei) a Sumburku
(po něm. Schumburg, podle Sborníku zeměv
spol. vlastně Šubrtovice), měla by se ludíž noví
obec — nehledě k německé nestvůře — jme-
novali správně po česku Šabrtovice Jistebsko
aneb aspoň Šumburk Jistebsko. Zatím však pa
nuje v tom ohledu libovůle jako v uherské
Slovači anebo v Poznaňsku!
Němec
Sumburk
Schumburg
Maršovice
náležitý Jistebsko
Šumburk Jistebsko
uherský Slovač
Poznaňsko
SumburgJistejs
Šabrtovice Jistebsko
17
article
— O národním kolku přednášel předvčíren
v Řemeslnicko živnostenské besedě pražské před
seda Národní rady pan dr. Herold před četným
zástupci korporací řemeslnických a živnosten
ských. Výklady jeho sledovány s pozorností
když skončil, dlouhotrvající potlesk se ozval
Rozpravy, která se potom rozvinula, zúčastnil
se pp. posl. Březnovský, Macháček, posl. Něme
a pl. Popelka Bilianova. Pan posl. Březnovský
doporučoval, aby Národní radě byly předkládány
k povolování subskripění archy, vydávanén
různé slavnosti a aby také kontrolovala výlohy
slavností a zábav, na prospěch národních účelů
pořádaných a zabránila tak plýtvání sebraným
penězi. Pan poslanec Němec navrhoval, aby
čeští řemeslníci a živnostníci dávali národn
kolek na všechny své účty a vůbec všechnu
svoji korrespondenci. Pan poslanec dr. Herold
ke konci schůze vyslovil přání, aby myšlenka
národního kolku vnikla do všech vrstev če
ského lidu
— Ko sjezdu pohrokové inlelligence
doktor
Herold
Březnovská
Macháček
Němec
národní rada
18
article
Kroměříži píše se nám z kruhů účastnictva-
„Svým referátem o kroměřížském sjezduse
realistický denník zase jednou důkladně bla-
moval a původcem této blamáže byl jeho vlastn
stranník a referent z kroměřížského sjezdu po-
krokové intelligence. Dopisovatel Herbenovn
listu nejen že podal referát spletený a nejasný
jaký neúčastněným nomůže ani matného obrazu
o sjezdovém jednání poskytnouti, nýbrž i tu
svou nesouvislou trošku zabarvil tak strannicky
a nepravdivě, že účastníci sjezdu z referátu ne
poznávali ani ten ve všech směrech zdařilý
pokrokový a pracovní sjezd, v němž realisti
ckým křiklounům dostalo se vždy důrazné od
vety. Čtenáři onoho referátu mohla by se vtírat
domněnka, že referent na sjezdu vůbec nebyl
kdyby z příznačné realistům chlubivosti, ne
omylnosti a zkrucování fakt nebylo zřejmě vi
děti péro onoho realistického řečníka, p. Kyjov-
ského, jenž v židovské otázce ukázal se ne-
schopným, obhájiti své nevědecké, o živou sku-
tečnost neopřené stanovisko, a tudíž nemožné
a nepravdivé, a jenž nedovedl vyvrátiti přesvěd-
čivé vývody pp. Hlodáče, Stránského a j. Tute
svou ostudu p. referent opatrně zamlčel. (za
jímavo jest, že před referátem o sjezdu pražský
realistický denník otiskuje tytéž věci o řáděn
židů na Slovensku, jimiž byly důvody realistyp
Hlodáč
Stránský
Tute
Kroměříž
Kyjov
Slovensko
19
article
Kyjovského vyvráceny, jimž ale p. Kyjovský
nechtěl připustiti pravdivosti. O té realistick
zásadnosti, jež své trhliny hojí na lživých
výtkách „antisemitismu“!) Ovoce tohoto refe-
rátu v Kroměříži a na Moravě jest, že pohlížel-l
někdo z oněch 150 účastníků sjezdu ještě na
pražský realistický orgán vážně, přestane jed-
nou pro vždy důvěřovati jeho referátům. Ne-
zpečetil-li pak bankrot realismu na Moravě dr.
Kalandra svými církusovými kousky, „Lidové
Zájmy“ perfidním klepařstvím a šířením bab-
ských, lživých tlachů, „Moravské Rozhledy“
ostouzením národních pracovníků a procesy
svého redaktora, dorazí jej vlastní dopisovatelé
exorgánu strany.
Kyjovský
doktor
Kalandra
Kroměříž
Morava
20
article
— Klub voličů novoměstských koná v
úterý dne 27. září o 8. hodině večer v do
lejších sálech restaurantu Choděrova, ve Ferdi-
nandově třídě, členskou sehůzi, na jejíž
program položen jest rozhovor »0 politic k
situsci před zahájením říš s k
rady a sněmu českého«, jejž zahájí zem
ský i říšský poslanec pan dr. Ferd. Pan
tůček. Schůze této zúčastní se také ostatn
poslanci za Nové město pražské. — Výbot
znova upozorňuje volíče na Novém městě praž-
ském, aby dnes, naposled však zejtra.
kdy končí lhůta reklamační, nahlédli do vylo
žených seznamů volebních, zda mezi voliče
pro letošní doplňovací volby do sboru obecníeh
starších jsou zařaděni. Zaplacení loňských daní
nezaručuje ještě právo volební, když se toto
zvláště nereklamovalo. Kancelář volební, kde
seznamy volební jsou vyloženy, nalezá se »U zlaté
husy« na Václavském náměstí. Výbor zám opatři
voličům revisi seznamů volebních, když bud
ústně neb lístkem korrespondenčním obrátí se
na JUDra. Karla Groše, advokáta v Jámě, čís. 3
Ferd. Mellana, obchodníka v Náplavní ulici.
č. 1572, Františka Chadimu, mistra truhlářského
v Růžové ulici, č. 5, Jana Červeného, velko-
obchodníka na Karlově náměstí, č. 12, neb
kteréhokoliv člena výboru.
Choděrův
doktor
Ferd
Groš
Mellan
Chadim
Červený
Ferdi
Václavský náměstí
Růža
Karlov náměstí
21
article
— Pohřeb. Z kostela sv. Ignáce na l oř. Novém
městě konal se včera pohřeb obchodníka p. Josefa
Ledviny. Průvodu zúčastnili se četní zástupcové
kruhů obchodních, průmyslových a živnostenských.
K rakvi položeno mnoho skvostných věnců. Zesnulý
byl pobřben na olšanských hřbilovech. — Pohřel
bývalého hostinského v Praze a majitele domu na
Král. Vinohradech p. Václava Martinka konal so
dne 22. září o 2. hod. odpol. ve Středoklukách za
četné účasti hosti z Prahy a obyvatelů ze Středokluk
i okoli. Mrtvola spočívala v domě smutku č. 64 v
světlé rakvi na skvostně upraveném katafalku, okolo
něhož hořely tři řady svící a spočívalo množství
věnců. Po ohřadech snesena rakev členy tamníh
»Sokola« do zasklenného pohřebního vozu, taženého
dvěma páry koní a za smutečních žalmů odvezena
na hěbitov černovičský, kdež po opětném výkropu
uložena do rodinné hrobky. Zemřelý pro svou bo
drou, milou povahu téšil se všeobecné úctě a váž
Ignác
Ledvina
Král
Martinek
Olšanský
Praha
Středokluky
Sokol
22
article
— Z městské zady pražské. (Schůze v pátek dno
23. září.) K dotazu m. r. p. Hubáčka ve příčině prů-
lomu „u Kličů“ na Malé straně, sdělil starosta
dr. Srb, že dle plánů na regulaci Malé strany původně
vyložených a dle námitek proti nim podaných, bude
v nejbližší době plán na úpravu průlomu „u Klíčů“
odděleně předložen zemskému výboru, aby lato na-
lehavá záležitost pro regulaci Malé strany co nej-
dříve byla rozluštěna. — K žádosti obchodního spolku
„Merkur“ vysloven souhlas se změnou stanov tohoto
spolku v tom smyslu, že obec pražská přejímá správu
jmění tohoto spolku pro případ jeho zániku. Návrh
bude ještě předložen sboru obecních starších. — Opev-
nění čtvrtého pilíře Karlova mostu bylo do-
končeno a členům rady městské sděleno, že možno jim
dnes v sobotu aneb v pondělí o 10. hod. dopol
dokončenou práci prohlednouti. Příjezd bude po pra
micích z ostrova Kampy. — Stav. rada p. Vlček tázal
se po stadiu, v jakém je otázka sboření Laschov
domu na nároží Dlouhé třídy a Staroměstského ná-
městí. Starosta p. dr. Srb odpověděl, že záležitost ta
jest u místodržitelství a přes četné urgence nebyla
dosud vyřízena. Nyní opět bude urgována. V rozho-
voru o véci té pro rychlé její rozluštění vyslovili
názory pp. dr. Podlipný, dr. Holubovský, dr. Scharl.
Hubáček
doktor
Srb
Vlček
Podlipná
Holubovský
Scharl
Karlov most
Kampa
23
article
Červený, dr. Černohorský, náměstkové dr. Groš
Seifert a slarosta p. dr. Srb. — K návrhu p. Brože
usneseno, aby reprodukce rytiny Sadelerovy jakoži
pohledů na Prahu z r. 1891 byly městskému museu
dodány ku prodejl. Cena jednoho výlisku obého druhu
stanovena na 6 K. Taláž cena určena prc velký
(220X80) výtisk reprodukce obrazu Prahy z r. 156
(zapůjčeného k reprodukci z musea vratislavského
pro malý výtisk (125 X 37) stanovena cena 3 koruny
Mimo prodej v museu městském budou obrazy ty dány
do knihkupeckého prodeje. — K návrhu m. r. p. dra
Podlipného usneseno vzhledem ke stížnostem na
stav ulice Spálené, na Perštýně a třídy Ferdinandovy
kde se nyní provádí kanalisace, uložiti kanceláři kana
lisační, aby propracovala a podala zprávu o organisaci
práce v tom směru, aby práce kanalisační byly usp
šeny. — Dále usneseno k návrhu p. dra. Podlipného,
vyžádati si od komise pro společnou vodárnu zprávu
o výsledcích zkoumání kvality pitné vody pro Prahu.
Červená
doktor
Černohorský
Groš Seifert
Srb
Brož
Sadelerův
Podlipný
Ferdinandův
Praha
ulice Spálená
na Perštýn
24
article
— M. r. pan Brož poukázal na to, že v posledí
době koná chudý lid pracovní své obědy na stupníc
pomníků, chrámů, v parcích a pod. a navrhl, aby
sociální komisi byl odkázán návrh, směřující k roz-
luštění té otázky, aby lidu dostalo se k této přílež
tosti přístřeší. Návrh byl schválen. — Dále schválen
návrh m. r. p. Kasalického, aby vodárenské kanceláři
bylo uloženo odevzdati veřejnosti nově zřízené studny
s pilnou vodou. — K slavnosti otevření okresního domu
v Českém Dubě vysláni v zastoupení obce pražské p
Schrötter a dr. Holubovský. — P. Ad. B. Stýblo, před-
seda ředitelstva městské spořitelny, věnoval 50 K na
přilepšenou v den posvícení ošetř ovancům chorobince
na Karlově. Dárci vysloveny díky. — V týdnu od 11
do 17. září bylo vybráno mostného na pražských
mostech: na lávkách železničního mostu mezi Vyše-
hradem, a Smíchovem 324 K 20 h, na mostě Pala-
ckého 5234 K 84 h, na můstku žofínském 339 K 48h
na novém mostě kamenném 4607 K 4 h, na mostě
Brož
doktor
Holubovský
B Stýblo
Pala
Karlov
Vyš
Smíchov
25
article
Františka Josefa 4133 K 8 h, na pilotovém mostě přes
Štvanici 3013 K 94 h, na mostě libeňském 534 K 2h
— V tomtéž týdnu bylo přijato v lázních: na Žofin
v parních a vanových 928 K 70 h, uhličnatých 27 K
slatinných 277 K, v lidových v Holešovicích 139 K
7 h. — Dělníků zaměstnáno při obci 3278. z nichž
bylo 2926 řádných
— Z deknnství c, k. české fakulty právnické. Kan
celář děkanátu české fakulty právnické nalezá se, po-
čínajíc 24. zářím 1904, v II. patře Karolina.
— Národní klub na král. Vyšehradě svolává na
pondělí dne 26. t. m. o 8. hod. večerní do místnosti
»u Němečků« protestní schůzi členskou proti stavb
representačního domu. Rozhovor zahájí dr. Černo-
horský. Schůze tafo bude veřejná a pozvání jso
četní obecní starší, aby náhledy své o této olázce
vyslovili.
— Pravoslavný kostel sv. Mikuláže na Starém
městě. K žádosti představenstva pravoslavných chrá-
mů v Praze a v Karlových Varech vyhověla rada
městská, aby chrám sv. Mikuláše u příležilosti nynější
jeho opravy byl i zevně označen jako pravoslavný
sice bronzovým pravoslavným křížem s nápisem ná-
božného obsahu ve staroslovanském písmu. Dále bylo
povoleno přemístění zvonů a zřízení zádveří.
Opravné práce sochařské na tomto chrámě zadány
p. Hnátkovi.
— Reskriptová schůze na Kr. Vinohradech po-
řádána bude politickým spolkem radikálně pokroko-
vým pro království české v neděli dne 25. září t.r
o 1/410. hod. dopol. ve velké dvoraně Národního domu
Rečniti bude PhDr. Ant. Hajn, posl. Váci. Choc, JUD
Ant. Klouda a JUDr. Ladislav Machač.
František Josef
Němeček
Černo
svatý . Mikuláž
Mikuláš
Hnátek
Reskriptová
PhDr
Antonín
Hajn
Vác
Choc
Kloud
JUDr
Machač
Holešovice
Kanada
Praha
Karlová Vary
Králové . Vinohrady
národní klub
27
article
— Kollegové abifurienti c. k. I. českého realnéh
a vyššího gymnasia ve Spálené ulici z roku 188
sejdou se ve středu dne 28. září k přátelskému ve-
čírku v restauraci »u Choděrů« o 7. hodině večerní
(v čísle 4.).
— Zakázaný výlet. Život na rozhraní národ-
nostním stává se stále zajímavějším a pozoruhod-
nějším. Sebe menší projev na straně jedné ihned je
parallysován projevem na straně druhé, sebe ne patr-
nější zábava či slavnost jedněch přivodí truczábavu
či trucslavnost druhých a následek toho bývá praví-
delně úřadní zákaz obou. To opakovalo se minulý
týden v Králové Dvoře n. L. Královédvorský odbor
akademického spolku »Krakonoš« chystal se »So-
kolem« a místními dělnickými organisacemi výlet do
blízkého, národnostně smíšeného Žirce. Sludenti na-
studovali aktovku »Poupě« od Svobody, Sokolové
nacvičili některé sbory a uchystali program zcela
bezvadný. Ale vyvěšených plakátů ulekli se králové-
dvorští turnéři a ohlásili hned na hejtmanství svoje
pochodové cvičení do Žirce. Úmysl byl zjevný. Chitěli
docíliti zákazu českého výlelu. A slavné c. k. okresní
hejímanství jím vyhovělo. Zakázalo výlety oba. Zatm
přišla i obecní rada žirecská se svou troškou do
mlýna. Ohlásila expressním dopisem na hejtmanství.
že neruči v neděli za pořádek. Rozumí se, že krá-
lovédvorské hejímanství poslalo v neděli četníky do
Žirce »dělati pořádek«. Jaký? To je úřadní tajem-
ství. Z výletníků nepřišel nikdo.
Choděra
Krakonoš
Svoboda
Sokol
28
article
— „Ruský kružok“ v Praze zahájí v prvních
dnech Híjna svoji činnost. Úkolem kroužku jest sezna-
movati české obecenstvo s řečí, literaturou a uměním
bratrského nám národa ruského. Naskytuje se tudíž
příležitost všem, kdož se o ruštinu zajímají, naučiti
se rusky, neboť v kroužku opěl budou zřízeny 2 kursy:
pro začátečníky a pro pokročilé. Mimo to má kroužek
bohatou knihovnu, čílající 1800 svazků nejpřednějších
děl starých i nových ruských klassiků, která jest čle-
nům k disposici. Schůze Ruského kroužku konají se
vždy v úterý v místnostech Umělecké besedy v budově
svatováclavské záložny (vchod z Retězové ul.) o7.
hod. večerní. Členský příspěvek obnáší pro celý rok
6 korun; za vyučování se zvláště neplatí.
Praha
bratrský já
Retězová ulice
29
article
— Rozdělení úroků z nadace. Z nadání, kter
založil ve své poslední vůli pan Jan Vokoun, dne
14. listopadu 1896 na Král. Vinohradech zemřelý.
poděleno bude v měsíci prosinci jedenáci chudých,
v Praze bydlicích žen, stejnými částkami pe 40 kor
Žádosti do podacího protokolu rady městské ve staro-
městské radnici do 24. října. — Z nadání, založeného
roku 1871 bankéřem Jakubem Freundem, mají požitky
nadační v částce 79 K 80 h na rok 1905 propůjčeny
býti jednomu pražskému měšťanu, zachovalému, bez
vinu zchudlému a to roku letošního náboženství kře-
stanského. Vzhledem k tomu, že v předepsané lhůtě
konkursní nebylo podáno řádně doložených žádostí,
prodlužuje se tímto lhůta ku podání žádostí za požitky
tyto do 18. října. Žádosti do presidia rady městské
na radnici staroměstské.
— Dary. K uctění památky ředitele Jana Pírk
odvedl městský důchod v Žižkově jménem obecního
úřadnictva 50 K spolku pro podporu chudých studu-
jících středních škol v Žižkově. Kromě toho odved
týž při jiných přiležitostech témuž spolku za obecní
úřadnictvo 100 K, sbírky různých osob 33 K a 60
70 h. Celkem odvedl městských důchod na sbírkách
293 K 70 h. Dále odvedl týž k uctění památky měst-
ského lékaře MUDra. Josefa Zelenky tělocvičné jed-
notě »Sokol« ve prospěch stavebního fondu jménem
městského úřadnictva 30 K.
Vokoun
Král
Freund
Pírk
Mudra
Zelenka
Praha
Žižkov
Sokol
30
article
— Změny držebností. Architekt pan Richard Em.
Lehký koupil od pana Jakuba Kahna a od pp. man-
želů Jindřicha a Emilie Kahnových stavební pozemek
kat. 467/2 v Holešovicích-Bubnech za 21.825
Pan Leopold Samec koupil od Všeobecné záložny
v Praze stavební pozemek č. kat. 1011 z býv. Martin-
kovy továrny na nároží Rudolfovy třídy a ulíce U ka-
pličky v Holešovicích-Bubnech za 23.371 K a vystav
na něm třípatrový dům. PhDr. František Bačkovský.
knihkupec a nakladatel koupil od paní Kateřiny Toma-
šovičové domy č. 1262—1277 pod Binningrovou to-
várnou na Král. Vinohradech za 200.000 K, kdežto
paní Tomašovičová převzala od něho stavební po-
zemky čís. kat. 92/12, 92/13, 92/14, 92/15, 92/ 16.
92/17, 92/18, 92/19, 92/21, 92/23 v Košířích za
40.000 K. Paní Alžběta Hrabětová koupila od stavitel
pana Václava Romováčka stavební pozemky č. ka
549/1, 549/2, 550/7 na Král. Vinohradech za 18.000 K
Štukatér pan Vincenc Vojtíšek koupil od stavitele pana
Františka Jiskry stavební pozemek na Pankráci za
10.000 K.
em
Kahn
Jindřich
Kahnův
Leopold
Martin
Rudolfův
PhDr
Bačkovský
Toma
Binningrová
Král
Tomašovičová
Hrabětová
Romováček
Vojtíšek
Jiskra
Holešovice
Bubno
Praha
Vinohrady
Košíře
Pankrác
31
article
— Doprava na dráze Rakovník—Louny se stani-
cemi: Rakovník, Chrášťany-Kněževes, Nesuchyň-Hore-
sedly, Svojetín, Mutějovice, Domoušice, Solopisky-
Ročov, Hřivice, Louny Předměstí a zastávkami: Kou-
nov, Opočno a Zeměchy bude zahájena dne 24. září
1904. Stanice: Rakovník (přípojná stanice c. k. stát-
ních dráh a výhr. priv. buštěhradské dráhy), Chrá-
šťany-Kněževes, Nesuchyň-Hořesedly, Svojetín, Mutě-
jovice. Domoušice, Solopisky-Ročov, Hřivice, Louny
předměstí budou pro veškerou dopravu, zastávky:
Kounov, Opočno a Zeměchy pro osobní a obmezenou
dopravu zavazadel, jakož i pro náklady v plných
vozech otevřeny. Zavazadla, podaná v uvedených za-
slávkách, vypravovati se budou na doplatek ve sta-
nici dodací. Jízdní řád vlaků trati „Louny—Rakov-
ník—Beroun“ obsažen jest ve zvláštním plakátě, jenž
nabývá platnosti dnem zahájení dopravy na dráze
Rakovník—Louny. Dle něho vyjížděti budou z Loun
vlaky v 7 hod. 4 min. ráno (Rakovník 9.15), v 11 h.
15 m. dopol. (Rakovník 1.31, Beroun 2.55) a ve 3h
54 min. odpoledne (Rakovník 6.09, Beroun 7.55 večer);
z Berouna vyjedou vlaky v 8 hod. 15 m. ráno (Rakov-
ník 9.37, Louny 11.49 dopol.), ve 3 hod. 30 min. odpol.
Rakovník
Louny
Chrášťany
Kněževes
Nesuchyně
Svojetín
Mutějovice
Domoušice
SolopiskyRočov
Hřivice
Opočno
Zeměchy
Hořesedly
Muta
Kounov
Rakov
Beroun
Kounov
večer
dopolo
32
article
(Rakovník 4.43, Louny 6.58 večer); z Rakovníka ve
4 hod. 25 min, ráno (Louny 6.29 ráno). Kromě toho
jezditi bude denně vlak z Rakovníka (5.15 ráno) do
Berouna (6.35 ráno) a z Berouna (9.40 večer) do Ra-
kovníka (11.02 v neci).
— Nový most přes Vltovu v Davli. Důležitý ko-
munikační prostředek získají obce, ležící mezi Ka-
mýkem a Zbraslaví na hoř. toku Vltavy, zřízením
nového mostu železného přes Vltavu v Davli. Stavba
bude za nedlouho uskulečněna působením obce,
okresu i země. Stavba pilířů a příjezdů svěřena pod-
nikatelům staveb pp. V. Beránkovi a V. Čápovi z Vršo-
vic, kteří s prací započali dne 28. dubna t. r. Veškeré
pilíře založeny jsou v břidlové skále v hloubce 5.49 m
pod normální vodou, výška jich až k ložisku železné
konstrukce obnáší 8.40 m, jízdní dráha mostu jest
9.80 m nad normální vodou. Vzdor obtížím, jež při
těchto vodních pracích se vyskytly, pokračuje stavba
velmi úspěšně a bude dokončena v příštím měsíci.
Dodávka železné konstrukce byla svěřena Českomo-
ravské továrně na stroje. Vyhloubení základů vyža-
dovalo 82 dnů a 10 nocí pracovních, stavba jímek 48
dnů, vyzdění všech základů mostních pilírů, beto-
nového, kvádrového a lomového zdiva provedeno z
42 dnů a spotřebováno zdiva toho 892.75 m2. Do-
dávka žulových kvádrů svěřena p. J. Tománkovi
z Krhanic. Dohled stavební měl inž. zem. výborup.
V Beránek
V Čáp
J Tománek
Rakovník
Louny
Beroun
Davle
Ka
Zbraslav
Vltava
Vršo
Krhanice
večer
rána
m 2
33
article
K. Grund, projekty vypracovány v technickém oddě-
lení pro slavby mostní u zem. výboru p. vrch. inž.
Fr. Šumandlem.
— Slalislická zpráva z Prahy a předměstí. V 37
týdnu t. r. od 11. do 17. září byla v Praze teplota
nejnižší + 6.90 C, nejvyšší + 20.3° C. V tomtéž
týdnu narodilo se 195 dítek a sice v Praze 120) (62
mužského a 58 ženského pohlaví), v Karlíně. 8, na
Smíchově 16, na Král. Vinohradech 22, na Žižkově
34; mrtvě narozených dítek bylo 10. Zemřelo 170
osob a to v Praze 125 (65 mužů a 60 žen), v Kar-
líně 4, na Smíchově 9. na Král. Vinohradech 14a
v Žižkově 18. Na tyf střevní zemřely 3 osoby (1 na
hoř. Novém městě, 1 v Žižkově a 1 voják), na spálu
1, na kašel dusivý 2, na tuberkule 29, sebevraždou
zhynulo osm osob.
— O záležitosti úpravy Žofína, vzhledem k ne-
dávné interpellaci pp. dra. Podlipného a dra. Scharfa,
podána byla ve včerejší schůzi městské rady pražské
zpráva o jednání místní a technické komise. Obě na-
vrhly úpravy prozatímní, než dojde ke schválení po-
břežních čar a říční regulaci. Návrhy ve směru tom
byly již dříve schváleny a nyní usneseno, aby in-
spektor Žofína, p. slav. rada Pasovský, byl požádán
o předložení návrhů příštího luštění adaptace Žofina.
Po delší rozpravě sdělil starosta p. dr. Srb, že také
K Grund
Ing
František
Šumandl
Král
Podlipný
Scharf
Pasovský
Žofina
Srb
Praha
Praha 120
Karlín
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
Praha 125
Kara
Žofín