2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
30. srpna 1904. Číslo 239
4
article
všude Němce do popředí a české
kandidáty jak přechází, tak že
dnes už žádných Němců, které by
povýšil, nemá! Ejhle, tu spravedlnost ! —
»Minuly časy, kdy jedna existence,
sta a tisíce existencí málo zname
nalo. Nyní počítá se každý a žádná
existence ani nejchudobnější ho
nesmí býti zničena svévolně neb
lehkomyslně,« pravil dále dr. Körber v Kra-
kově. Jak šlechetná to zásada a jak rádi bychom
plným srdcem projevili souhlas s její hlasatelem,
kdyby jím nebyl dr. Körber. Co tomuto pánovi
znamená existence pilných, horlivých, způso-
bilých úřadníků! Uzavřena jim karriéra ve vlastní
zemi, poněvadž to nedovolí Němec, a když ten
se ozve, tu páně Körbrovo nadšení pro spra-
vedlnost ihned se stěhuje z jeho duše. Proto
je v Haliči polský konceptní úřadník v soudní
službě nejdéle za patnáct let radou, kdežto u nás
po téže řadě let ještě hodnou dobu čekati musí,
než ho udělají sekretářem nebo okresním soudcem
— je-li Čech. Má-li štěstí, že narodil se Něm-
cem, postupuje ovšem do popředí kroky sedmi-
mílovými. V Haliči, kde nalezají se dvě polské
university pro tři milliony příslušníků tohoto
národa, domlouvá pan dr. Körber úřadníkům,
»aby pomáhali v zemi té dohoniti,
co v ohledu kulturním tam bylo
Němec
doktor
Körber
Čo
Halič
Německo
5
article
zanedbáno«. Jak starostlivý to pán a jak
velice dbá o postup vzdělání v oné zemi. U nás
ale, v zemi, o níž jako o Haliči nemohl by
přece řici, že »nesdílela vždy po-
stup vzdělanosti«, odpírá tento pán
národu našemu druhou universitu a raději
stát tento zavléci dá »nejvěrnějším státu
národem«, jemuž by dnes ve vlastním jeho
zájmu slušela především jiným politická svěrací
kazujka, do záhuby, než by učinil, čím v Haliči
pokud jde o slova, tak velice plýtvá — co
káže spravedlnost. »Nesmí býti lsti a
rozmaru ve vykládání zákona«,
opětně vykládá dr. Körber, týž pan Körber,
který tak ústavně umí užívati § 14., tak že
»beze Isti« v důvěrné shodě se svým panem
Böhm-Bawerkem vynašel způsob, jak pomoeí
paragrafu toho vláda dokonce i bez svolení
parlamentu půjčky smí kontrahovati. A tento
pán, jehož karriéra vlastně nie jiného není, než
soustavné porušování zákona, odvažuje se halič-
ským úřadníkům především jiným doporučovat
bezelstný výklad zákona. Zdali pak se dr.
Körber sám sobě nesmál po svých krakovských
kázáních? Na nezasvěcence mohla by snad
krásná slova tohoto pána učiniti dojem, nám
ale a všem jiným, kteří ho znají, není on ničím
jiným, než vyvolávačem před chudou, po ven-
kovských jarmarcích kočující menažerií.
doktor
Körber
Isti
Böhm
Bawerk
Halič
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Slovanské paralelky v Opavě a Těšíně.
Opavská »Silesia« přináší v nedělním čísle
k známé schůzi zemské školní rady o organi-
saci poboček při učitelských ústavech v Opavě
a Těšíně výklad, jímž by se jedna z nejdůleži-
tějších podrobností této organisace jevila ve
světle docela jiném, než jak ji ukazovaly první
telegrafické zprávy. Těšínské polské paralelky
učitelské nebudou totiž míti svého vlastního
samostatného ředitele, nýbrž budou prý podři-
zeny přímo dosavadnímu řediteli německého
ústavu, který prý polštinu dokonale ovládá
Tento samostatný polský ředitel, jak o něm vy-
pravovaly první zvěsti o jednání zemské školní
rady původně vypadal jako výhoda polských
paralelek před českými. O úpravě českých pa-
ralelek píše zmíněný opavský list: Němčina
nebude pouhým vyučovacím předmětem, nýbrž
i do té míry vyučovacím jazykem, že se bude
i německý jazyk i dějiny přednášeti německy.
K tomu přistupuje ještě ustanovení správce
českých paralelek, na němž žádána bude pod-
mínka úplné znalosti němčiny, tudíž muže,
který bude v každém případě Ně-
mec, znalec druhého jazyka a tvořiti bude
spojení mezi ředitelem ústavu a slovanskými
učiteli. Jestiť pro tu dobu učiněno opatření, že
opavská česká paralelka obdrží českého správce
který bude řediteli ústavu podřízen a svá podán
Opava
Těšín
Silesia
7
article
Berlíně za každý výkon přiměřený honorář.
Publiku je tato věc záležitostí podřízenou proto
že mu po materiálním poměru lidí na jevišti ku
podnikatelstvu není pranie a protože divák a po-
sluchač v hledišti na zřeteli míti má dokonalost
či nedokonalost výkonu, nikoli výši gáže. Vzpo-
minky na soukromý život výkonného umělce dra
matického, na jeho přijmy, na jeho věk atd. ne-
smějí kalit úsudek o jeho schopnosti a zdatnosti
tam, kde se uplatňuji, nýbrž umiknouti musí
při vchodu do budovy divadelní.
Do divadla chodí se pro požitek, pro zá
bavu, pro poučení, pro jakési vzrušení, které
jsou naprosto nezávislými, alespoň mají býti nt
situaci umělce, jak produktivního, tak neproduk
tivního mimo divadlo. Vzrušení ono budiž vý-
hradně a výlučně způsobováno věcmi, jež ode-
hrávají se na jevišti, a ničím, co je mimo ně
Zvláště, jde-li o vzrušení tak složité a přece tak
jednotné, tak silné a hluboké, jaké jest účelem
v Bayreutě.
Berlín
8
article
Proto nebudeme a nechceme zabývati se po-
kladnou paní Wagnerovy, ani nebudeme pátrati
je-li v ní hotovost, rovnající se přebytku, letos
prý dosaženého, ani nebudeme zjišťovati, je-l
pravda, že do cestovného a stravného, které vy-
plácí se personálu, od prvního tenoristy až pe
zadního statistu, počítá se také gáže, všechny
uspokojující. Žádné kuře darmo nehrabe a na
žádném člověku, divadelně činném, nikdo ne-
může žádat, aby ze sama horování pro Wagne-
rovu hudbu svoje prázdniny vyplňoval pohostin
ným vystupováním v Bayreutě, k tomu za ve-
der, jaká byla letos a jež pociťovala se v divadle
nízkém, nevzdušném, špatně ventilovaném, těs-
ném a dusném.
Bylo nám sděleno, že kázeň v Bayreutě je
náramně tuhou. Divadelní řád má jen paragrafy
tři: § 1. Absolutní poslušnost k instrukcím Wag
nera. § 2. Absolutní poslušnost k vykladačce
těchto instrukcí, paní Wagnerově. § 3. Ve všem
ostatním absolutní poslušnost k paní té. Všechno
všecinko děje se podle její příkazů. Je v nieh
tyrankou. Nedovoluje sebe menší odchylky o
linie, kterouž uznala správnou, jedině možnou.
Podle její komentáru: od linie, kterou narýsoval
její muž. A tak vznáší se nad jevištěm i hle-
dištěm, nad eelým městem duch zvěčnělého
tvůrce, je všude přítomen, dává všemu posvě-
cení, je nesmrtelným. Jedenadvacet roků po
Wagnerův
Bayreuta
9
article
k němu povinen bude činiti po německu. Že
jednou píše »Silesia« o správci v každém
ohledu Němci, a po druhé o »českém« správci
těchto paralelék jest očividně chyba tisku, jakož
jest jisto, že zemské školní radě už je znám
tento vydařený nástroj německých intencí, jimiž
budou české paralelky řízeny. Zemský president
zajisté, krotě německou furii v prvním jejím
vzplanutí proti paralelkám, jakožto utrakvisování
německého učitelského ústavu opavského, líčil
německým deputantům výhody paralelek, jimiž
vychování českých učitelů bude dáno úplně do
rukou německých, takže v ohledu národním
bude Němcům dána naprostá moc utlačovati
každý vzlet národního ducha mezi chovanci.
O zardousení každého hnutí ve smyslu národ-
ního uvědomění v nich budou se starati čtyř
tyto ruce, »lajtra« i »direktora« a jediná naděje
bude tu sťatečnost a nezdolnost vlasteneckého
ducha v českých jinoších, kteří budou na če-
ských paralelkách opavských podstupovati mar-
tyrium, o němž v Čechách vypravuje už jenom
historie. Jestliže z čeho, tedy z této organisace
českých paralelek vysvítá celá ošemetnost,
jakou naloženo s českým požadavkem a právem,
aby učitelé českých dětí ve Slezsku byli po
česku na českém ústavě vzdělávání. Paralelkam
bude sice postaráno o úbytek českých učitel-
ských sil, ale hověno bude jenom německému
úmyslu, aby z paralelek těch vycházely jen
stvůry. Proti takovému stavu věcí sotva zbude
jiného prostředku boje, než voditi do paralelek
jenom mládež výlečnou, jíž nelze zkaziti, a po
druhé, nedat usnouti energickému požadavku
po vlastním samostatném českém ústavu učitel
ském! — Paralelky zřízeny budou najisto již
počátkem nastávajícího školního roku.
Němec
Čechy
Slezsko
český ústav učitel ský
10
article
— Následky sucha. Je pravda, parn
srpnová již minula, naopak, v okolí Tábora byly
již dva noční mrazíky. Ze čtvrtku na pátel
ukazoval tam aspoň teploměr 2 stupně C pod
nulou. Kdo by se ale domníval, že namoklo.
mýlil by se, aspoň pokud se týče dobrých tř
čtvrtin Čech. Jsou kraje, kde dosud ani prach
se neskropil a kde dnes hůře to vypadá než
když slunce pálilo. Příroda činí dnes dojem
jako souchotinář na několik dní před smrti
Však co sejde na zevní její tvářnosti, přes tu
se člověk konečně přenese, jinak ale má se t
s následky letošního sucha, jež každý bez vý-
jimky pocítí v krutém boji za existenci, jež
vítězně překonati je velká úloha i za poměrů
normálních. Což byla loňská krupobití proti
neštěstí, jež letos stihlo naši zemi? Krupobitím
zničena úroda jen v některých krajích, letošním
suchem však je zasazena rána celé zemi.A
nikoli pouze zemědělcům, nýbrž všemu lidu.
neboť následky sucha dnes již pociťují všichni.
Čo
Tábor
stupeň C
11
article
všichni bez rozdílu, ti, kleří jim byli přímo po-
stiženi, jako ostatní. Nehledě k tomu ani, že
v krajích živějších a zámožnějších všechna na-
děje na dobrou sklizeň řepy je zničena, kdežto
v chudších, kde brambor nahražuje cukrovku —
tato ve výživě lidových mass tak důležilá plo-
dina nevynese dnes ani pátý díl toho, co v le-
tech jiných — jeví se zhoubné následky sucha
též ve všech jiných směrech. Vše, čeho je
k životu zapotřebí a právě potra-
viny a požívatiny nejnezbytněje
jsou dnes již tak drahé, že nepře
háníme, tvrdímeli, že stoupl roz-
počet, pokud jde o výživu, nej
méně o patnáct procent! Mouka je
dražší, zelenina prodává se dnes za ceny takové, že
kapusta na stole je delikatessou, ovoce je
drahé, mléku, máslu, drůbeži atd. tolik přisko-
čilo, že hospodyně stěží se dopočítá ve svém
rozpočtu ljen poněkud slušnější billance, konee
počtu je v každém případě — schodek, velký
schodek. »Aby člověk jedl již jen brambory«
— zněl dosud povzdech těch, jimž dosavadní
ceny potravin zdály se nepřiměřenými. Kde ale
letos je vzit? Letos ani bramborů nebude a ty.
jež na trhu se objeví, platiti se budou v zimě
bůh ví za jakou cenu. Dnes již i na venkově
platí se za kilogram bramborů, malých jako
vlažský ořech, 12—16 haléřů.! Jindy bývaly
v tu dobu za 6 až 8 haléřů a před lonim
byl bramborů metrický cent asi za 4 koruny
jeho smrti je proto v Bayreutě po stránce umě-
lecké jako bylo za jeho živobytí. Tato setrvačnos
je hlavním, ne-li jediným vysvětlením, že insti-
tuce, jím založená v Bayreutě, je dnes tak svěží.
tak mohutna, jakou nebyla snad ani r. 1876.
kterého roku hrálo se v Bayreutě poprvé. Po
čátek učiněn tetralogií nibelunskou.
12
article
Jsou tři čtvrti na čtvrtou. Plný jas krásného
dne srpnového rozlit je nad krajem. Je hrozné
vedro. Dobrých dva tisíce lidí shluklc se před
divadlem, jehož vysoká, majestátní budova od-
ráží se od plné zeleni lesního pozadí. Postrá
směsice národů, barev, jazyků v davu tom. Bílé
obleky jsou nejčastější. Officiální toilety totiž
pro Beyreut není. Proto přichází kdo, jak může.
Byli tu páni v touristickém lodenu vedle pánů
v lawntenisské běli a vedle pánů v bezvadné
černi smokingové. Byly tu dámy v nejpečlivěj-
ším úboru plesovém vedle dam v nevkusných
šatech vytáhlých Angličanek. Ale tato různost
lahodila oku více, nežli by mohla krajní uni-
formita.
Znějí fanfáry. Motiv z opery, dnes právě
hrané. Mass jakoby se byl dotekl elektrický
proud. Nastává ruch, pohyb, tlak. Vše se žene
do divadla, do kterého je vchodů málo. Fanfáry
ještě dvakrát se opakují. Poslední pět minut
před počátkem.
Divadlo bayroutské je sic isolováno, n
všechny strany volno, ale podle nynějších opa-
tření požární policie není. Uzounké, točité
schody jakoby vedly na věž anebo na půdu.
13
article
Reservních východů málo. Vstupuje se pouze
z prava a leva. Prostředkem nikoli. Řady sedadel
jsou dlouhé, nepřerušené. Rázem čtvrté hodiny
setmí se úplně. Pouze několik elektrických drátů
nahoře kmitá. Kdyby nastala panika, tisíc lidí
by se tady samo povraždilo v tlačenici. Pa prv-
ním aktu „Tannhäusera“ řekla mi stará paní,
že z něho neměla pranic, protože pokoušely se
o ni neustále mdloby při pomyšlení, zdali by
vyvázla životem, kdyby vzňal se závoj baletky
v hoře Venušině tančicí. Horko je nesnesitelné.
Čtyřem divákům udělalo se nanie, přede mnou
pán a paní musili za druhého jednání vyjíti.
Stalo se za klidu, v pravdě obdivu hodného.
Trocha znepokojení a katastrofa byla by tu
Bayreutské umění vyžaduje silných nervů.,
Jos. Penížek.
Tannhäuser
Venušin
Penížek
Horka
Jos
14
article
Čím živiti se bude letos náš chudý lid? Mohlo
by se za to míti, že následkem nedostatku píce
bude aspoň lacinější maso. Ale i v tomto směru
není naděje na nějakou polevu. Řezníci tvrdí,
že na trh přihánějí se v takové době, jaká je
nynější, jen vychrtlé, málo cenné kusy, z nichž
nic se nevyseká, tím dražší že je ale v nynější
bídě o píci dobytek dobře živený. — Druhdy
v nedostatku píce spoléháno na řízky, všaki
těch bude letos i následkem neúrody řepové po
skrovnu. Sucho nepostihlo jen rolníka, nýbrž
všechny vrstvy výrobní, nejvíce ovšem chuďasy.
odkázané za mzdu za práci denně vykonanou.
Bída postihne je ve dvou směrech. Jednal
zdražením potřeb životních a potom, že násled-
kem neúrody a pak následkem všeobecné ho
spodářské depresse zůstane letos mnoho továrer
stát, kdežto jiné obmezí výrobu na dobu nej
kratší. Smutná je zima, které jdeme vstříc
naděje na to, že stát konati bude v nouzi po
někud slušnější povinnost, není žádně, nebot
víme, že žijeme v Rakousku, které dovede
z národů svých jen těžit, však pomáhat jim
v době kruté nedovede a nechce.
— Osobní. Docent dr. Karel Výmola, odborný
lékař, počne opětně ordinovati 1. září v obvyklýci
hodinách ordinačních.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Seema-
nova, dcera velkoobchodníka p. Frant. Polivkya
pan MUDr. Zdeněk Janata, železniční, továrnía
praktický lékař v Červeném Kostelci, slavili sňate
v Praze dne 28. srpna.
doktor
Výmola
Seem
František
MUDr
Janata
Rakousko
Praha
Červený Kostelec
15
article
— Úmrlí. Režiséra opery Národního divadl
p. Roberta Poláka stihla těžká ztráta: zemřel mu
synáček Vladimír. žák V. třídy obecné školy
dne 27. srpna, stár jsa 10 roků. Pohřeb konal se
včera z ústřední kaple na hřbitově olšanském. —
V pondělí 22. srpna zemřela v Chrudimi paní Fran-
tiška Pelikánová, tamější měšťanka, ve věku
64 roků. Zesnulá byla žena ušlechtilé povahy, vzorn
matka a pečlívá hospodyně. Pochována byla ve
čtvrtek 25. t. m. odpoledne za přečetného účastenství
obecenstva různých vrstev na hřbitově sv. Václava
v Chrudimi. — V Úpici zemřel pan Josef Urban,
řídící učitel v Zálesí ve výslužbě, po dlouhé nemoc
dne 27. srpna v stáří 56 roků. Pohřeb koná se dnes
o půl 10. hod. dopol. v Úpici na hřbitov záleský.
— Arcibiskup baron Skrbenský v průvodu sekre-
táře Pichy včera odpoledne vrátil se z Rožmitálu do
paláce na Hradčanech.
— Dva pohiby z ústřední kaple olšanské. Do po-
svátně půdy olšanských hřbitovů byli včera odpoledne
pochování dva mužové, kteří ve svých oborech veřej-
ného působení platně se vyznamenali. O 3. hod. odpol
vynesena byla z kaple olšanské rakev s tělesným
ostatky p. Ant. KlImy, bývalého mistra pekařského
a někdejšího člena sboru obecních starších král. hlav.
města Prahy. Na poslední této cestě zesnulého dopro
vodilo četné obecenstvo, příbuzní, osobní přátelé,
kollegové a ctitelé. Kovová rakev, spočívající na vkus-
ném katafalku, obestřeném smuteční látkou, obklo-
pona byla množstvím květin a nádhernými věnci, jež
věnovali přibuzní, přátelé, společenstvo a odborn
spolky mistrů pekařských. Po obřadech církevních
snesena rakev na nosítka a průvod hnul se ke hrobu.
Robert Polák
Vladimíra
Fran
Pelikánová
svatý . Václav
Urban
Skrbenský
Pich
Klim
Olšanský
Chrudim
Úpice
Zálesí
Rožmitál
Hradčany
Praha
Olšanský rakev
16
article
Uřírali se v něm pp. dr. Frič, městští radové Hubáček
a Brož, starosta společenstva mistrů pekařských pan
Jelínek, náměstek jeho p. Cakl, za Ústřední jednotu
českých pekařů pp. V. Bouček a J. Dobiáš, zástupcové
tržnice, odborných spolků pekařských s odznaky a
j. v. Zvěčnělý Ant. Klíma byl osobností v pražských
nejšinších kruzích velmi známou a oblíbenou. V do-
bách tabulkového boje postavil se Klíma v popředí ná-
rodního boje na pražské radnici. Býval také starostou
Společenstva mistrů pekařských, jehož osudy řídil ru-
kou pevnou a rozhodnou. Sám nejsa zámožný, doved
oceniti lidskou bídu a jako otec chudých svědomite
pečoval s pravým porozuměním o nemajetné třídy, jimž
nejen po stránce hmotné, ale i duševní byl opravdo-
vým úločištěm. Čest jeho paměti! — Po 4. hodině
odpolední shromáždilo se před ústřední kapli velmi
četné obecenstvo, aby vzdalo hold památce zesnulého
p. Miloše Wachka, nadšeného bojovníka ve vě-
cech národnostních v Č. Budějovicích. Přišli se s ním
rozioučit zástupcové ústředního výboru Národní jed-
noty pošumavské pp. Hubáček a Myslík, odboru Praha
doktor
Frič
Hubáček
Brož
Jelínek
Cakl
V Bouček
J Dobiáš
Klím
Wachek
Myslík
Č . Budějovice
Praha
národní jed
17
article
I., III. a IV. N. J. P. pp. dr. Roček, Švarc a Jeřábek
za odbor novoměstský p. Titěra, za odbor vyšehrad-
ský p. Jamník, dále p. Kohout ze Zubče, vrch. geomet
p. Teyrovský, městský rada p. Hubáček, tajemník p
Bejček z Dejvic, posl. p. Kratochvíl, zástucové Spolku
českých žurnalistů, Podpor. spolku „Lidumil“ z Král
Vinohradů, sekretariátu národního dělnictva a j. v
Rakev, v níž položen byl zesnulý novinář, spočívala
na katafalku, ozdobeném svěžím kvílím a ozářeném
několika svícemi. Po stěnách rozvěšeny věnce se stu-
hami barev národních a slovanskou trikolorou, jež vě-
novali: družstvo „Budivoje“, dr. A. Zátka, národní
socialisté, adružení českých žurnalistů v Č. Budějovi-
cích, redakce „Jihočeských Listů“, Řemesl.-živnosten-
ská beseda v Č. Budějovicích a j. Po obřadech pohřeb-
ních, jež vykonal farář p. Stibinger za assistence dvou
duchovních, byla rakev vyzdvižena a odnesena na Vl.
hřřitov 3. oddělení, kde zesnulému připraven trvalý
odpočinek. Památka jeho bude zachována trvale.
doktor
Roček
Švarc
Jeřábek
Kohout
Teyrovský
Hubáček
Bejček
Kratochvíl
A Zátka
Dejvice
Č . Buděj
Č . Budějovice
spolek český žurnalista
Královský vinohrad
18
article
— Měsiská rada pražská dnes schůzi nekoná
— Zvýšení ceny přírodního octa. Následkem zvý-
šení ceny lihu usnesli se vyrabitelé přírodního octa
v Čechách, že cenu octa o 2 K při 100 litrech od 1.
září l. .. počínaje zvýší.
— Z občanských kiubů. Klub neodvislýc
voličů v Praze VII. koná výborovou schůzi dne
30. srpna 1904 o 8. hodině večerní u p. Václava Sou-
kupa v Praze VII
— Universilní kursy v Náchodě. Jak jsme již
sdělili, zahájeny byly 17. t. m. v Náchodě universitn
kursy. Dnes podáváme tulo další zprávu o jich celém
průběhu. Přednášky konaly se každodenně od 7. hod
ranní až do 1 hodiny odpolední; účastníci přicházeli
však již o hodině šesté, poněvadž touto hodinou různé
preparáty fysiologické k prohlédnuti vystaveny byly
Jelikož i o přestávkách každý účastník sledoval různé
demonstrace a vysvětlivky, byl proto každý účastník
nejméně sedm hodin denně v tuhé duševní činnosti
Že tak bylo možno všem činiti po celou dobu trván
kursů, vysvětluje se jednak zápalem pro věci před-
nášené, jednak velmi jasnými a poutavými před
náškami pp. univ. professorů; dále mnoho prospěly
účastníkům každodenní vycházky do krásného okol
náchodského, při čemž takt a pevnou ruku osvědčil
p. J. Luncar, říd. uč. v Náchodě. Vycházky tyto
přátelské styky při nich osvěžily vždy účastníky do-
konale. I svěží humor p. prof. dra. Nováka velm
dohře účinkoval. Jen všemi těmi okolnostmi lze vysvě-
Uliti, že účastníci až do poslední chvíle udrželi se v ná-
ladě povznešeně. Kurs ukončen byl v sobotu 27. t. m
o 1 hod. odpol. proslovem p. B. Skály, jednatelem
Z Ú. S.; přátelský večírek na rozloučenou uspořádán
byl však v pátek večer v hotelu „U slunce“; po vy-
čerpání zábavného programu promluvili pp. Caska
Václav být
profesor
doktor
Novák
Caska
Čechy
Praha
Náchod
19
article
Motyčka, Konečný, Skála, dr. Novák a j. Poděkování
jednotlivým pp. professorům dostalo se však teprve
v sobotu po ukončení kursů. Tak p. prof. dr. Vl. No-
vákovi poděkoval p. Josef Rychtr, ředitel měšťanské
školy v Náchodě; p. doc. dru. Babákovi poděkovala
slč. M. Vítkova, řed. měšť. školy v K. Hoře: p. univ
prof. dru. Masarykovi poděkoval J. Motyčka, u
měšť. školy v Hrotovicích na Moravě; p. doc. dru
Mrázkovi slč, Gebaurova, uč. měšť. školy v Kromě-
říži. Konečně p. univ. prof. dru. Frant. Čadovi (jakož
i dříve odešlému univ. prol. p. dru. Fr. Drtinovi) po-
děkoval B. Skála, jednatel Z. Ú. S. Hlavní myšlenky
jež všemi řečmi prokmitovaly, byla radost z díl
svépomocí vykonaného, radost z přátelského obcován
a skromného vystupování všech pánů professorů vy
sekých škol našich, požadavek vyššího a nynější době
přiměřeného vzdělání učitelstva, touha po pevném
svazu všeho učitelstva česko-slovanského a přání, aby
příští kurs pořádán byl na Moravě. Nadšeni pro své
působení s povýšenějších hledisk, posilněni nabytým
novými vědomostmi a s útěchou, že za rok se opě
shledají, rozjeli se účastníci většinou ještě téhož dne
do svých vzdálených domovů. Tedy na shledanou
Motyčka
doktor
Novák
profesor
vládní
Rychtr
docent
Babák
Masaryk
J Motyčka
Mrázek
Gebaurův
František
Čada
Drtina
Ú S
Ted
Náchod
Vítkov
Hrotovice
Morava
20
article
Stanovy „Ruského kroužku“ na Král. Vine
hradech byly v těchto dnech místodržitelstvím po-
tvrzeny. Nežli přikročí se ke skutečnému ustavení
krcužku, je nutno, aby zakládající komitét dopodrobna
věděl, s jakým počtem členstva jest mu počílati, po-
něvadž dle toho uěilelské síly a míslnosti znopatři
musí. Vyučováno bude ruskému jazyku ve zvláštních
odděleních pro začátečníky a pro pokročilé. Krome
toho budou pořádány čajevé recitační večery, před
nášky o ruské literatuře a p., tak aby členstvo vzá-
jemným přátelským stykem v hovoru se ulvrzovalo
Zakládající komitét doufá, že snaha jeho, poskytovati
v „Ruském kroužku“ za nepatrný roční příspěvek pří-
ležitost naučiti se světovému jazyku slovanskémua
posilovati ve člensivu všemožně vědomí příslušnosti
k jednomu společnému kmeni, dozná v kruzích ob-
čanstva vinohradského všestranné podpory, kterou již
důležitost znalosti ruské řeči pro dorost náš sama
vyžaduje. Zakládajícím členem stane se, kdo jednou
pro vždy složí 20 K; příspěvek členů činných stanoví
valná hromada. Přihlášky za členy přijímá Jaroslav
Šalda, úřadník na Král. Vinohradech, v Korunní tř. 38.
Král
Šalda
21
article
— Lidovou knihovnu v Kateřinkách u Opavy vy-
držuje druhý rok spolek žen a dívek českých ve
Slezsku. Při knihovně je ženská čítárna. Příspěvky
zvláště obětavých dam z Čech, Moravy a Slezska, bylo
umožněno knihovnu opatřiti vhodnou čelbou lidovou,
klerá však dnes nadále již nestačí a odbor knihovní
proto prosí snažně za laskavé darování knih pro li
vhodných, které zasílány buďtež ředitelce O. Solfron-
kové v Kateřinkách.
— Na pomník Ignáta Hořice. Koncertní zábavu.
klerou uspořádati hodlala Ústřední jednota česko-
slovanského hostinství „Hostimil“ předešlého úterý na
Střeleckém ostrově, bylo nutno odložiti, ježto onoho
dne — ku podivu — pršelo. Zábava, jejíž výnos vě-
nuje se na pomník lgnáta Hořice, koná se dnes,
dne 30. srpna.
O Solfron
Hořice
Kateřinka
Opava
Slezsko
Čechy
Morava
Hořice
Hostimil
22
article
— Posvícení v městském chudobinci u sv. Barto-
loměje. Klidným ovzduším útulných prostor tohoto
rozsáhlého humanitního ústavu obce pražské zavanul
minulou neděli 28. t. m., ve výročí sv. patrona domu,
sváteční ruch. Slavnost posvicenská od dávných let
v chudobinci strojená, předchozí bohatou výzdobou
domu vně i vnitř, vešla opět do celého proudu: všudy
plno líbezné vůně nejen od čerstvých kytic, jež stařičtí
chovanci snášeli do svých ložnic, ale i od chutných
koláčů a ještě chutnějších pokrmů, jež chystala jim
kuchyně ústavu na zvláštní přilepšení k posvícen-
skému obědu. Všichni svátečně oděni — a s jasnými
tvářemi od časného jitra těšili se na veselý den, aby
ve společné domácnosti ústavu upřímně pozdravilia
pohostili pozvané hosty. Slavnost zahájena o 9. hod.
ranní, když do ústavu uveden byl vrchním ředitelem
chudinským jakožie zástupcem praesidia rady měst-
ské, p. V. Brožem, děkan kolleg. kapitoly vyšehradské
a prelát v král. českém p. dr. J. Burian, který za
zpěvu slavnostního chorálu předneseného členy
kroužku Sokola pražského, uvítán ve vestibulu
shromážděnými tu zatím členy sboru obecních star-
ších a rady městské pp. ředitelem K. Bulířem, J. Ji-
rouskem, Em. Němečkem, J. Ticháčkem a Ant. Sr
řištěm, dále místním farářem p. drem. Ant. Víškem.
vrchním poštovním správcem V. Brdičkou, správcem
chudinského vrchního ředitelství J. Vlkem, dámami
Barta
V Brož
doktor
J Burian
K Bulíř
Němeček
J Ticháček
Antonín
Víšek
V Brdička
J Vlk
rada město
Sokol pražský
obecní star
23
article
M. Brdičkovou, P. Fauknerovou, A. Heinrichovou, čet-
ným počtem otců chudinských okresů pražskýcha
ošetřovanců ústavu — doprovezen byl duchovenstvem
s ředitelem Johanea p. P. J. Vlkem v čele a čestnou
selninou měšťan. sboru pražských granátníků s velite-
lem nadporučíkem p. Dattlem do domácí kaple ústavu,
v níž sloužil slavné bohoslužby za církevních zpěvů
řízených ředitelem kůru p. V. Fialou. Z kaple odebrali
se pak všichni hodnostové k návštěvě chovanců do
jednotlivých ložnic jejich a zejmena do nemocnie
ústavu, kde uváděl je primář nemocnice doc. MUDr.
M Brdičkův
P Fauknerův
A Heinrichová
P J Vlk
V Fiala
docent
MUDr
24
article
Fr. Procházka. Pan kapitolní děkan dr. Burian srdečně
a přátelsky rozmlouval se všemi chovanci v ložnicích
umístěnými a slovy útěchy posiloval důvěru v opětné
uzeravení stařičkých chovanců na lože upoutaných,
projeviv plné uznání celému opatření, ošetření chorých
a celkové úpravě nemocnice domácí jakož i vzornému
pořádku v ložnicích ústavu vůbec. Při té příležitost
představeni byli mu také nejstarší ošetřovanci ústavu:
František
Procházka
doktor
Burian
25
article
Čermáková Kateřina, vdova po zámečníku, nar. roku
1811, zaopatřená v ústavě již po 19 let a Hense Karel,
svobodný, býv. kotlář, nar. r. 1817, přijatý v oše-
třování v r. 1888. Posléze navštívili hosté také kuchyň
ústavní, v níž předloženy byly posvícenské pokrmy
k obědu přichystané: polévka s nudlemi, omáčka ko-
prová s masem hovězím, pečená husa s brambory
a zelím. Pozornost vzbudily zejmena čtvrtky z 90 hus
pro ošetřovance zakoupených, jichž jednu část —
drůbky s rýží — chovanci již den před tím k obědu
měli. Výborna úprava jídel doznala plné chvály hostí
je ochutnavších. Za zpěvu veselých písní posvícen-
ských, přednesených členy kroužku Sokola pražského,
rozloučili se pak účastníci s vrchním ředitelem chudin-
ským p. V. Brožem výslovně uznávajíce vzorné vedení
ústavu v humanních intencích obce pražské. Mimo
posvícenský oběd dostalo se všem ošetřovancům
počtem 334, z různých nadání k té příležitosti založe-
ných a z daru 50 K věnovaných obětavým příznivcem
úslavu p. Ad. B. Slýblem na přilepšenou dílem po
420, 4.36, většině pak po 1.12 K, po bochánku, jakož
i zrámek na pivo, darované tenlokráte zase od Prvního
pražského měšťan, pivovaru (6 hl.), od pí. Ant. Va-
lišové (1 hl.) a p. A. Sochůrka, jehož dar 1 hl. piva
plzeňského určen jest na podělenou chovancům ne-
mocným. K svačině pondělní věnovali pak ošetřovan-
cům různé koláče závody pekařské p. Jos. France ve
Čermáková
Kateřina
Hens
Sokol
V Brož
Ada
B Slýbl
A Sochůrek
Virginie
Franca
26
article
Spálené ul. a p. V. Váně ve Vyšehradské třídě. V chu-
dobinci jest při 430 místech ošetřovacích dnes 337
osob: 84 muži a 253 ženy, jež se 17 služebnými tvoř
stav 315 osobu. Veškerá potřeba na rok 1904 roz-
počtena byla úhrnem čásíkou 92.498 K, která uhražuje
se dílem z fondů vlastních nadání, dílem z důchodů
obecních a městského fondu obročnického. Po odjezdu
hosti otevřeny byly místnosti ústavu návštěvě širšího
obecenstva, jež zvláště v hodinách odpoledních napl-
ňovalo chudobinec ve všech jeho prostorách.
V Váně
27
article
— Čeští dělníci v Bavolích ztýráni a oloupeni
Při stavbě nové železniční trati z Pasova do Hautzen-
bergu u Kehlbergu pracovalo několik českých dělníků.
kteří žili velice skromně, by zachovali si nějaký krejcar
na zimu. Ač dělníci tito nezavdávali německým svým
soudruhům nejmenší příčiny k nesvárům, byli od nich
všude, i v hostincích, zašli-li do nich, stále proná-
sledováni; nic nepomohlo, že hostince záhy opouštěli.
ani že za své soupeře pivo platili a je k vůli dobr
vůli hostili. Dělníci němečtí se pak i Čechům všemožně
mstili, zákeřně na ně při práci kamení a dřív
váleli, v hostincích je políčkovali, na cestě do prá-
ce i z práce holemi a obušky tloukli a pod. Ochrany
u policie a četnictva se Češi nedomohli, naopak byti
u ní odbyti slovy: „Ostaňte v Čechách, my jsme vás
sem nezvali.“ Když nebylo možno násih Němců již
více snésti, vybrali si 3 čeští dělníci ušetřenou mzdu
v obnosu 356 marek a rozhodli se, že práci opustía
odejdou. Němečtí dělníci, kterým úmysl tento byl pro-
zrazen, počíhali si na Čechy při jejich tajeném od-
chodu dne 24. srpna o 1/49. hodině večer na několika
stranách a vrhli se na ně s obušky, oloupili
jeocelouúsporu 356 marek, a vybrali jim
všechno šatstvo a prádlo ze zavazadel, roz-
trhali a naházeli toto do bláta a rozšlapali a neušetřili
ani šatu na jejich těle, klerý jim noži rozřezali.
Kehlberg
Čecho
Čech
Němec
Pasov
Hautdit
Čechy
28
article
Němečlí neurvalci vrhli se pak na oloupené a bez-
branné 3 Čechy klacky a téměř je ubili, uči-
nivše jek práci naprosto neschopnými
Čeští dělníci došli v neděli dne 28. t. m. do Vimperka
ve stavu velice zbědovaném a jeden z nich, Frant. Ho-
man z Příbrami, nucen je hledati pomoc v nemocnici.
Všichni tři jsou bez krejcaru a rozedrání a prosí snažně
své krajany o jakoukoli podporu, která zaslána budiž
na Frant. Hofmana, poste rest. Vimperk.
— Uzavřená ulice. Následkem provádění kanali-
sačních prací je uzavřena pro jízdu povozů Karlova
třída na Smíchově a sice mezi ulicemi u Paliarkya
Erbenovou
— U pražského nádrazí. Píše se nám: „V nedě
přijel jsem z delší cesty do Prahy a z nádraží Fran-
tiškova chtěl jsem odjeti do restaurantu Brejškova
Z opatrnosti ptal jsem se drožkáře, co žádá za tuto
jízdu a on odvětil, že mu náleží taxa 2 zl. Místo do
drožky vsloupili jsme do vozu elektrické dráhy. Pal
se nedivte, že drožkáři si stěžují na malé výdělky.
Čecho
František
Hofman
Brejškův
Vimperk
Příbram
Karlov třída
Smíchov
Paliarkya Erbenův
Praha
29
article
— Otrávená zemlela. Ve všeobecné nemocnie
zemřela 24letá služka Johanna Löfflerova, která pře
několika dny v bytě své matky v Marianské ulic
v sebevražedném úmyslu požila většího množství roz-
toku kostíku. Mrtvola byla převezena do pathologi
ckého ústavu
— Po požáru stájí v Žižkově. Na žižkovském poli
cejním komisařství bylo včera úsilovně vyšetřováno
jakým způsobem vznikl požár ve stájích povozník
p. Frant. Štorkana v Libušině ulicí č. 35 v Žižkově
Kromě 33letého dělníka Václ. Švehly a 14lelého tuláka
Karla Ulricha byl zatčen také 12letý tulák Václav Ul-
rich. Všichni zatčení popírají, že požár zavinili. Bratr
Ulrichově, synové kotláře z Nuslí č. 164, kteří místo
do školy potulují se po městě, udali, že chodivalis
do stájí vyspat. Po půlnoci na pondělí se probudili
a viděli, že Švehla kabátem hasí plameny. Ze strachu
utekli. Václav Švehla vyprávěl, že po tři roky chodil
do stájí vždy v noci spát. V neděli večer byl v hostinei
„u Libuše“ a když přišel do stájí, už tam hořelo, l-
kým způsobem oheň povstal, není tedy vysvětiene.
Všichni zatčení budou dnes dopraveni k trestnimn
soudu do vazby. Švehla utrpěl při odvádění koní po-
pálení druhéno stupně. Dva zachránění koně byli j-
mem tak omámeni, že nebyli k tahu způsobill. Nenl
vyloučeno, že také zahynou. Včera po celý den spále-
niště bylo obklopeno zástupy zvědavců.
— Následky zastavení labské dopravy. Z Drážda
se telegrafuje: Mezi lodníky jest veliká bída náslei-
kem zastavení dopravy. Tisíce dělníkův a lodnitá
bylo totiž propuštěno. Voda Labe klesla až na 22
em pod normál. I v celém saském Polabí jest ná-
sledkem sucha velká nouze o píci; máslo a mlék
stoupají rapidně v ceně.
Löfflerův
František
Václ
Švehla
Ulrich
Václav Ula
Ulrichův
kotlář
Libuše
Žižkov
Libušin ulice
Nusle
30
article
— Co zavinila žárlivost. V neděli večer přišla č
hostince „Na senníku“ v Bubenči A. Fialova a po
skončení zábavy nastoupila cestu k domovu v průvodn
svého poručníka a příbuzného 52letého jednatelel.
Božana. Bratří Zavadilové, kteří o dívku se ucházeli
domnívali se, že je to nový nápadník, který jin. lez
do zelí a žárlivost pohnula je k podivnému činu
Napadli Božana a zbili ho nemilosrdně. Později teprve
nabyli přesvědčení o svém omylu, čímž ovšem boles
zbitého nezmírnili. Trestní řízení proti útočníkům bylo
zavedeno.
— Náhle zemřela na ulici. U své dcery ve Slezsl
ulici v čís. 62 na Král. Vinohradech bydlící 82letá Te
rezie Šulcová, vdova po berním úřadníku, do Nově
Paky příslušná, včera odpoledne vydala se na pro-
cházku do sadů na Karlově náměstí. Když o 1/4 4. hod.
přišla na cestu naproti budově české vysoké školy
technické, klesla pojednou a za chvíli zemřela. Po
lékařském ohledání byla mrtvola náhle zemřelé stařeny
převezena do pathologického ústavu.
Božan
Zavadil
Král
Šulcová
Bubeneč
Slezsl ulice
Vinohrady
Nova Paka
Karlov náměstí
český vysoký škola technický
31
article
— Loupež na Letné. Včera odpoledne, tedy po
činu hodně opozděně, došla do praesidia policejníh
ředitelství tato zpráva: V neděli o 1/49. hod. večer
zastavil neznámý muž asi 26—27 roků starý, vyšší
vytáhlé postavy, s tmavým knírem, oblečený v
tmavý sakový oblek a černý měkký klobouk, činíd
dojem lepšího dělníka, v opuštěném úvoze od restau-
race na Letné, mezi tak zv. růžovým sadem a býv.
hřištěm, dělníka kloboučnického Karla Ejema z č
597—VII., prose ho o korunu, že prý má hlada
bídu. Ejem dal se po dlouhém prosení pohnouti, dal
neznámému korunu, ale ten žádal způsobem drzým
o druhou korunu, podotýkaje, že to bude Ejema mrzet,
když mu ji nedá. Ejem zastrašen hrozivým jednáním
neznámého, chtěl mu i druhou korunu dáti, ale lupiě
vyrval mu tobolku (koženou, hnědou, úplně novou)
s obnosem 5—7 K z ruky a uprchl do sadů leten-
ských. Ejem ulekán spěchal domů a na cestě shledal.
že mu lupič utrhl i zlatý řetěz z dvojitých, placatých
článků v ceně 90 K
— Tulák zemřel na silnici. Ve Veliěži (v okresu
karlínském) na silnici zemřel ve čtvrtek tulák nezná-
mého jména. Byl asi 60 roků stár
— Osudný následek krářkozrakosti. Nevlastní dce-
ra soukromníka p. Jana M. v Salnově ulici v Plzni
vložila své zlaté naušnice a dva zlaté prsteny večer
do skleničky na stole, ale ráno jich tam nenalezla.
Ejem
Letná
Salnov ulice
Plzeň
32
article
Velice krátkozraký její otec vzal záhy z rána skleničku
se stolu a nezpozorovav, co je v ní, zašel si s ní pro
vodu a při vyplachování prsteny i naušnice nevědom-
ky vylil. Kdo si je pak přivlastnil, není známo.
— Fodlebl popáleninám. Ze Semil se nám sdě-
luje, že po několikadenních ukrutných bolestech ze-
mřel lam učeň Syrovátka, který v truhlářském závodě
p. B. Nyče v Semilech při požáru byl nopálen. Syro-
vátka byl 17 let stár a za několik neděl měl dostali
za vyučenou. Truchlivý osud přičinlivého jinocha vzbu-
zuje upřímný soucit.
— Ztráta. Chudá dívka ztratila v neděli před 7
hodinou cestou ze Sokolské třídy ke smíchovské
aréně pěkný pás. Poctivý nálezce se prosi, aby pás
odvedl v Praze, v Sokolské třídě č. 50 domovníkovi,
který jej z ochoty dívce doručí.
Syrovátka
Nyč
Semily
Praha
33
article
— Loutková divadla. V národním loutkovém dl-
vadle Klubu vlasteneckých prátel dra. Paříka a Tře-
benicka v zahradnína sále měšťanského pivovaru na
Král. Vinohradech hraje se dnes o 3. hod. „Pohádka
o Popelce“ a o 5. hod. „Poslední Zdeborský“
— Divadlo Variété. Po delší letní přestávce budou
pravidelná představení v tomto oblíbeném zábavním
pednku opět ve čtvrtek 1. září zahájena. Úvodní pro-
gram vykazuje vynikající a většinou pro Prahu nové
atrakce. Všechny místnosti divadla byly za letní pře-
stávky zrenovovány a činí dojem velmi lahodný, váb-
nější ještě, než bylo dosud. Lístky v předprodeji možno
obdržeti už ode dneška na Příkopě č. 27, v Bazaru
(telefon 762). Kromě toho zřízena byla záznamní míst
na Smíchově u p. Jana Bejčka, velkoobchodníka s ká-
vou „Austrie“ (telefon 839) a na Král. Vinohradech
u1. F. J. Ilerbsta, velkoobchod s vínem (telefon 194),
kdež možno obdržeti poukázky na vstupenky beze
všech vedlejších výloh.
Pařík
Král
Popelka
Bejček
Ilerbsta
Praha
Smíchov
Vinohrady
loutkový divadlo
divadlo Variété
Austria
34
article
— Používáni kyseliny uhličité při výčopu piv
v Bavorsku úřadně doporučeno. V Bavořích, nejpřed-
nější evopské zemi průmyslu pivovarského, vydán
byl na vyzvání královského ministerstva vnitra ná-
sledující výnos zdravotní rady: „Na místě vzdušních
čerpadel, jichž používání právem bylo zakázáno, za-
vádí se nyní výčep tlakem kyseliny uhličité. Pomocí
způsobilých a velmi jednoduchých přístrojů je každému
hostinskému možno, pivo pod mírným tlakem plynné
uhličnatky čepovati. Předpokládaje, že k účelu tomu
výhradně lučebně čisté kyseliny uhličitě bude použí-
váno, možno tento způsob čepování jakožto pokrok v
výčepnictví vítali. V prvé řadě proto, jelikož se
atmosférický vzduch, který do uprázděného prostoru
sudu vniká a jenž namnoze kouřem z šenkoven, pra-
chem a výměsem lidského dýchání nasycer bývá a
zárodky plicní a mikroorganismy obsahuje, čistou,
plynnou uhličitou kyselinou nahražuje. Jelikož ky.
selina uhličitá vývin těchto zárodků a mikroorganismů
nepodporuje, jeví se současně plyn ten jako konservu-
jící prosíředek nepodcenitelného významu. Zvláště
cenným jest výčep piva pomocí uhličnatky na venkově.
kde se, jak známo, větší sud mnohdy několik dnů ane
i týdnů čepuje, než se vyprázdní Praktickými zkouš-
komi vědeckých autorit bylo zjištěno, že se pivo pod
mírným tlakem kyseliny uhličité i po několik dno
může čepovati, aniž by na dobré chuti nebo na obsahu
vlastní kyseliny uhličité ztrácelo.““ Následkem tohoto
dobrozdání a výnosu ministerstva vnitra zavádí s
nyní v Bavořích všude výčep piva pomocí kyseliny
uhličitě, jelikož způsob len požadavkům zdravotnín
a povaze piva nejlépe zadost činí
Bavorsko
Bavory
35
article
= Překažený útěk. Před několika dny zazname
nali jsme zprávu korr. kanceláře, že v Pešti zatčen
byla manželka soukromníka Rosenhardta se svým
společníkem Karlem Krausem, architektem ze Štni-
gartu, když se právě z nádraží jižní dráhy chyslali
k odjezdu do Terstu. Útěk jich vyličován jest v pešt
ských listech velmi romanticky. Milenci seznali s
v létě r. 1895. Bohatí manželé Rosenhardtovi z C-
stowa ve Virtembersku podnikli tehdá cestu Švýca
skem. Při projížďce loďkou na Bodamském jezel
strhla se bouře a manželé byli blízci záhubě, nebcí
loďka se převrhla. Život zachránil jim mladý muž
jenž se představil v osobě inženýra Krausa a Rosen-
hardt učinil jej z vděčnosti ředitelem svých rozsáhlých
panství. Velkostatkář Rosenbardt býval kdysi velko
obchodníkem ve Štutgartě. Se svou 47letou chotíž
od loňska na venkově v Castowu blíže Štutgart.
Kraus, muž 38letý, měl ve Štutgartě mnoho domů
svého času býval chěfem veliké stavební kanceláře.
Kraus
Rosen
Rosenbardt
Pešť
Štni
Terst
Virtembersko
36
article
Se svou ženou, matkou tři dítek, byl rozveden
s Rosenhardtavou udržoval milostný poměr. Když se
11 t.m. manžel této odebral na inspekční cestu svého
panství, otevřela Rosenhardtová pokladnu mužovua
vybrala z ní hotovost 102.000 marek a ihned polom
odjela s Krausem do Vídně. Teprve na této cestě svě-
řila se Krausovi o krádeži. Z Vídně odebrali se milenci
17. srpna do Terstu a zakoupili si dva jízdní lístky
prvé třídy na cestu do Nového Yorku. V zápěti však
změnili cestovní plán a ocitli se 24. srpna v Pešt,
kdež najali si byt v předním hotelu „Hungaria“, kde
žili velmi hýřivě. Z Pešti chtěli se opět vrátili do
Terstu. Zatím však vydán na ně zatykač a tajná po-
licie zatkla je ve vestibulu jižního nádraží. Rosen:
hardtová přiznala se dobrovolně, že z pokladny mu-
žovy vybrala 102.000 marek, uvádějíc, že si společně
s ním uspořila 400.000 marek a že tudíž ke společ-
nému jmění měla s mužem rovné práve. O Krausovi
prohlašovala, že jest úplně nevinen a že jesl jeí
mlencem, kdežto k manželi že chová naprostý od-
per. Po výslechu na policii byl Kraus ponechán ve
vazbě, Rosenhardtová byla zalímně propuštěna, po
stavena však pod policejní dohled. Qdměnu, vypsanou
Kraus
Rosen
Vídeň
Terst
Nový York
Peštátný
Pešť
jižní nádraží