1
masthead
V Praze, v sobotu dne 17. října.
Praha
2
masthead
K číslu 286.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásílkou,
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
LSIi
LSIi
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakco
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Po odročení českého sněmu.
Z Vídně, 17. října. Bar. Beck nalézá se
— tak aspoň se podobá — na rozpacích. Na-
svědčuje tomu jaksi okolnost, že ve svých
vládních orgánech nepronáší se ani je-
diným slovem o demisi českých
minstrů a krisi kabinetu jí způsobené.
»Frmdblatt.« uveřejňuje limonádovou
úvahu, která však zabývá se výhradně o dro-
čením sněmu království čelskéh
způsobem u tohoto monitora již obvyklým, který
byl v posledních dnech charakterisován takto
Dostanou-li Němci tarantellu, dává se Čechům
užívati bromu. Očividná jest snaha Ně mee
pohladiti po srsti, Čechy prot
srsti. Těmto se vytýká, že byli, jako oby-
čejně, vzdorovití a neumožnili rokování o česko-
německých záležitostech jazykově-národních.
Ve dvou listech, »N. F r. Presse«a
»Zeitu«, se ohlašují nové konferenee
bar. Becka s Čechy a Němci hned
pro příští týden. Na těchto konferencích bude
prý jednáno jedině se zřetelem na úko ly
říšské rady, při čemž bude prý vše, co
se událo na sněmě českém, vy-
loučeno.
Vhod připomíná »Arbeiterztg.«, že
nepřijetím demise českých ministrů nerozřeší se
spor česko-německý a nezajistí se práce říšské
rady.
Beck
Němec
Čecho
Zeit
Vídeň
Čechy
7
article
Německý výklad situace.
Z Vídně, 17. října. Časopisy zdejší
vůbec německé noviny snaží se čtenáře své
přesvědčiti, že žádost českých ministrů K. Prá-
ška a dra. Fr. Fiedlera je demisí jeno
na oko podanou a tedy nikterak opravdi-
vou. Ministerský předseda zahájí prý ihned
s českými i německými předáky jednání, aby
zabezpečil klidné rokování ří'šské
rady a vyřízení aspoň těch předloh, na kte-
rých vládě nejvíce záleží. V pondělí odebéře
prý se baron. Beck do Pešti a doporuči
císaři, aby demisi českých mini-
strů nepřijal a není prý pochybnosti, že
císař tomuto návrhu vyhoví. V politických a do
poměrů dobře zasvěcených kruzích nevěří prý
se vůbec, že by demise českých ministrů byla
vážnou. Kruhy tyto jsou prý naopak přesvědče-
ny, že jde o demisi toliko zdánlivou a že pá-
nové Prášek a Fiedler vý zvě b aro na
František
Fiedler
Beck
Vídeň
Pešť
8
article
Becka ochotně vyhoví a v úřadech
setrvají. S větším úsilím bude prý spojen
snaha barona Becka, zjednati obecné uklidnění
mezi poslanci, aby říšská rada mohla klidně.
beze všech rušivých příhod pracovati.
Proto bude prý svolání říšské rady nejspíše
na několik dní odročeno a poslanecká sněmovna
sejde prý se nikoli, jak dosud bylo určeno, dne
15, nýbrž teprve dne 20. listopadu. Vlastní
rozhodnutí však nestane prý se hned na po-
čátku zasedání poslanecké sněmovny, nýbrž
teprv asi v polovici prosince, až dojde na hla-
sování o zatímném rozpočtu. V tu dobu teprve
bude prý poměr vlády ke stranám a stran mezi
sebou vyjasněn. Obstrukce v poslanecké sně-
movně vláda ani vládní strany prý se nebojí
majíce za jisté, že žádné nebude.
Nový zákon o vodních cestách.
Z Vídně, 17. října. Na včerejší minister-
ské konferenci předložil ministr obchodu dr.
Fiedler »Národními Listy« již před několika
měsíci ohlášenou osnovu zákona, kte-
rou se zajišťují po stránce fi-
nanční vodní stavby jak říční, tak
průplavné. Porada trvala skoro 4 hodiny
Dosažena tam naprostá dohoda. Podle
»N. Fr. Pr.« věnuje se 400 milionů n
stavbu průplavu dunajsko-oder-
ského s vedlejším průplavem k Visle a 100
milionů na regulaci řek, dohromady
500 milionů K, které se rozvrhnou na 15 let.
Beck
doktor
Fiedler
Vídeň
Francie
Visla
poslanecký sněmovna
9
article
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstniku.
Z Vídně, 17. října. (K. k.) »Wiener Zeifung-
sděluje: Ministr spravedlnosti jmenova
kancelářského vrchního oficiála u zemského soudu
v Praze Dominika Bareše kancelařským vrchním
přednostou tohoto zemského soudu.
Ministr kultu a vyučování jmenova
suplenta na učitelském ústavě v Polské Ostravě Jo-
sefa Nosakovce hlavním učitelem na učitelském
ústavě na Horách Kutných.
Nový turecký velevyslansc v Berlíně.
Z Berlina, 16. října. (K. k.) Císat Vilém přijal
dnes večer ve slyšení nově jmenovaného tureckého
velevyslance Osmana Nizam a pašu.
Zmatky v Persii.
Z Tavrizu, 16. října. (K. k.) P. t. a. oznamuje
Poněvadž Ain ed Dauleh se svou družinou neoče
kávaně uprchl, spustošili revolucionařia
luza šachovi naležející budovu, v níž
Ain ed Dauleh až do svého útěku bydlil.
Řecký král u německého císařo.
Z Berlína, 16. října. (K. k.) Řecký král přije
dnes v 9. hod. večer na štětínské nádraží k soukro-
mé návštěvě u císaře Viléma. Císař uvíta! ho na
nádraží a doprovodil ho do královského zámku, kde
se král ubytuje.
Bareš
Vilém
Nizam
Ain
Vídeň
Praha
Ostrava
Berlín
Persie
učitelský ústav na hora Kutná
Wiener Zeifung
10
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Vlastnoruční dopis německého císaře.
Z Vídně, 17. října. »N. W. Tgbltt.« do-
vídá se, že vlastnoruční list něm e-
ckého císaře, jejž odevzdal včera ně-
mecký velvyslanec ve. Vídni Tschirsky po
půlhodinném slyšení císařovi, sestával ze dvou
částí. V první polovině ujišťuje císař Vilém
císaře Františka Josefa neochvě jným
trváním spolku německo-rakou-
ského. Ve druhé polovině jest odpověď ně-
meckého císaře na vlastnoruční list rakouského
císaře ve příčině annexe Bosny a
Hercegoviny. List dodává, že císař Fran-
tišek Josef byl tímto listem velmli uspo-
kojen a rozrlado sitněn.
Válečný ruch v Srbsku.
Z Bělehradu, 17. října. Ze Zemuna
sděluje se »Zeitu«: Nevole proti Rakou-
sku roste vůčihledě. Nebezpečí pro
Rakušany, zejmena v Bělehradě,
stává se den jak den větší. Na zejíra
svolán jest veliký tábor k vyh lá še n
boykotu na rakouskoruherské z boží.
Na tento sjezd dostaví se také venkované.
Zbrojení již počalo. Objednáno by lo
600 děl a 50.000 pláštů. Spolek »Čer-
veného kříže« daroval 200 tislíe
dinarů na objednání vozů pro ra-
něné. Svaz obchodníků zaslal vládě resoluci,
kterou se tato vyzývá, aby učmnila vše k obraně
zájmů vlasti a země a prohlašuje, že js ou
ochotni přispěti kurtomu svý m
statky a majetkem v m iře nej-
Dozor na cizince v Srbsku.
Z Bělehradu, 17. října. Dneškem počínaje
zavádí se opět v Srbsku povinný průkaz
průvodním listem pro přícb o z
jak z Rakouska tak z Bulharska.
Německo a evropská konference.
Z Vídně, 17. října. »Frmdblttu.« telegra-
fují z Berlína, že tam program pro kon-
ferencievropskou pokládají za možný
při zjevné shodě Ruska, Anglie a Francie,
o kterých se myslí, že přijdou také na konfe-
renci za jedno. Na německé straně se pravi:
N W Tgbltt
Vilém
František Josef
Fran
Josef
Nevole
Raka
Rakušan
Balkán
Vídeň
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Bělehrad
Zeit
Rakousko
Bulharsko
Německo
Berlín
Rusko
Anglie
Francie
spolek » Čer
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Snímky pro kinematograf.
Snaha majitelů kinematografických podniků
ukázati obecenstvu co nejsensačnější a co nejvíce
vzrušující obrazy, dohání fotografy mnohdy k od-
vážným výpravám a přímo šíleným kouskům. G.
Walter uveřejňuje o tom ve „Photo-Sportu“ některé
zajímavé episody.
Kdysi arranžovala americká továrna na filmy
neštěstí v horách, které vypadalo úplně přirozeně
nebot muž, vylézající pomalu na skálu, náhle sklouz
a sřítil se se stráně. Jednou se však stalo, že kine-
matograf zachytil skutečnou, nepředvídanou nehodu
v Alpách. Muž, jenž lezl napřed, ztratil náhle půdu
pod nohama a sřítil se do hlubiny. Všichni ostatní
účastníci výpravy spěchali mu na pomoc, jen foto-
graf nikoli, jenž přes své leknutí nezapomněl na pří-
stroj. Nechal kinematograf tak dlouho v činnosti.
dokud spadlý turista nezmizel jeho zrakům v sně-
hové prohlubni, několik set stop hluboko. Náhodou
se nezabil a když se vyhojil z ran, mohl svůj pád
klídně pozorovati na obraze,
Tato příhoda připomíná snímek, jenž se podaři
před několika lety jistému turistovi ve Švýcarsku bz
jeho přičinění. Postavil svou komoru, aby učinil sní-
mek a jakmile stiskl, přihnala se lavina a strhla je
do hlubiny. Na štěstí vyvázl s nepatrným zraněním
a byl nemálo udiven, když se na plotnách objevi
jeho obraz, jak se řítí s lavinou dolů. Přístroj si př
padu pospíšil, možno-li tak říci a zachytil obraz pa-
dajícíno, jenž takto měl zvláštní doklad své nehody
Tate historka byla zcela vážně zaznamenána švýcar-
ským listem, třeba zní neuvěřitelně.
Alpy
Photosport
12
article
Také snímky divokých zvířat jsou často spojeny
s obtížemi a nebezpečím. Před dvěma lety podařilo
se americkému fotografu v Rocky Mountains zachy
titi skutečný zápas člověka s medvědem. Celý měsíc
tábořil již se svým vůdcem v horách, aby nafezl
medvěda, ale žádný se neukazoval. „Vystopujeme-
medvěda“, říkal fotograf často svému průvodci, „mu-
síte s ním zápasiti“ a průvodce slíbil, že učiní, c
bude možno.
Rocky Mountain
13
article
Jednoho dne nalezli skutečně stopu medvěda a
sledovali ji. Když zvíře dostihli, mručelo a chtělo se
dáti na útěk. Náhlé hrčení kinematografu však je
zarazilo a proto zůstalo státi. Muž s přístrojem ne-
myslil na nebezpečí, nýbrž jen na svůj úkol. Film
zachycoval obraz za obrazem, až medvěc poznal, ž
podezřelý přístroj není nijak nebezpečný a chtěli opět
zmizeti. „Zadržte jej, zadržte jej, Petře“, zvolal fo-
tograf na průvodce, ten však dostal patrně před zví-
řetem respekt a odmítl je zadržeti. Přiložil pušku
k líci, padla rána, kule zasáhla medvěda, ale ne-
usmrtila ho.
Se zuřivým mručením vrhl se medvěd na prů-
vodce a objal jej oběma tlapami. Muž bránil se no-
žem, ale šelmn ho nepustila a hrozila jej rozdrtiti
Fotograf se však nehnul s místa a film stále se roz-
víjel, zachycuje jednotlivé episodky zápasu. Konečně
podařilo se průvodci zasaditi medvědovi smrtící ránu,
takže zamručev naposled, počal se kolísati a za krát-
ko dokonal. Když se průvodce vzpamatoval, stíral
si krev, řinouci z ran a ukazoval fotografovi své rá-
ny, ten však neměl času na soustrast, nýbrž zvola
nadšeně: „Velkolepé! Nejlepší obraz, jaký kdy byl
zhotoven. Nyní udělám štěstí!“ To zraněného dopálilo
a činil fotografovi výčitky, že by jej byl raději nechal
zahynouti, než by mu přispěl na pomoc. Hrozil, že
mu celý přístroj rozbíje, neodklidí-li se hned. Chlad-
ný obchodní smysl americký zvítězil nad citem a
vyhlídka na skvělý výdělek byla jedinou myšlenkou
fotografovou
Jiný příběh udál se minulé zimy ve Floridě. Dva
podnikaví zřízenci kinematografické společnosti v
Petr
Florida
14
article
dali se tam hledat zajímavé scenerie jezer, pustina
bažin Jednou v noci, když leželi v cypřišovém háji,
probudil se náhle jeden z nich šramotem. Zvednuv
se, zpozoroval ke svému zděšení velkého chřestýše,
lezoucího přes jeho spícího druha. V prvním oka-
mžiku zmocnil se ho strach, potom si však vzpomněl
na svůj úkol, sáhl po kinematografickém přístrojia
nařídil objektiv. V tom se had obrátil a pohlížel nan
hrozivě. Pohyb jeho probudil spícího.
„Lež tiše, Jime, je na tobě chřestýš, hneš-li se,
uštkne tě a je po tobě veta! “ S klidnou rozvahou
fotografoval hada, lezoucího po muži — zdali při
žárovém světle, nebo zdali se zatím již rozednilo,
americký pramen nesděluje — a na obraze bylo pak
viděti i lehké pohyby ležícího. Tomu zdála se doba,
než byl opět volným, celou věčností, minulo však
jen deset minut, než byl hotov poslední snímek. Na
to běžei fotograf ze chřestýšem a usmrtil jej.
Jim
15
article
= Dům postaven za dvanáct hodin. Jistý kon-
traktor v St. Louis vykonal rekordní čin, kterým se
může plným právem pochlubiti. Postavil totiž za ne-
celých dvanáct hodin domek s pěti jizbami a skle-
pem, provedl na něm celou práci natěračskou, na-
hodil omítku a krátce připravil jej k obývání. Před
sedmou hodinou ráno bylo místo, na němž domek
dnes stojí, úplně prázdné, beze vší známky, „ že by
s ním měla býti provedena jakási změna. Za hodinu
a půl položeny byly základy. Kámen a cihly pro
komíny kladeny byly rychle, zatím co sklep byl vy-
hazován. Mezitím tesaři přichystali si vše, aby mohli
okamžitě skládati dřevěnou konstrukci. Kladení pod-
lahy vyžadovalo hodinu práce a za tři hodiny po-
staven domek od základu do úrovně. Kolem poledne
byla střecha skorem již hotova a vše přichystáno
pro zedníky, zaváděče plynu a elektrotechniky. Ženy
ze sousedství přinesly oběd pro dělníky, kteří odpo-
čívali svou hodinu. Domek má cenu, 2000 dolarů.
St . Louis