1
article
»Nemůžeme jíti na konferenci, jejížto programu
by Rakousko a Turecko nepřijaly.«
Boykotování rakouského obchodu a ra-
kouských lodí.
Z Port Saidu, 16. října. (K. k.) »Reuter.
kanc« oznamuje: Přijel sem parník rakouského
Lloydu »Achille« a sděluje, že poštva ná
Tuza v Beyrutu ohrožovala muž-
stvo revolvery a noži, aby zabrá-
nila složení nákladu a rakouské
pošty. »Achille« odpluje dnes do Alexandrie
a odevzdá náklad i rakouskou poštu pro Syrii
jiné lodi.
Lloyd
Achilles
Rakousko
Turecko
Port Said
Alexandrie
Sýrie
Reuter
2
article
Ku programu evropské konference.
Z Kolína n. R., 16. října. (K. k.) Berlínský
telegram, uveřejněný v „Köln. Ztgul“, srovnává
pařížské a londýnské vypracování osnovy
programu pro balkánskou konfe
renci, konstatuje značnou různost v jednánt
s Krétou a v otázee odškodného Srbsku a Černé
Hoře; pokračuje pak dále: Povaha prvého sdé-
lení, jež dodala „Agence Havas“, vyznačuje se
jakousi příkrostí, kdežto druhá zpráva, vydan
„Reuterovou kanceláří“, vyhovuje mnohen
větší měrou zájmům Turecka a tím také mno-
hení spíše může býti schválena mocnostmi Tu-
recku přátelskými. Londýnské prohlášení, jež
vůči uveřejnění „Agence Havas“ pokládáme za
auforitativní, obsahuje naprosto správné a uspo-
kojující vysvětlivky, učiněné ministrem Picho-
nem, interviewem v „Tempsu“, z něhož vý-
slovně vyplývá, že Francie, Anglie a Ru-
sko cihtěly projeviti poluze svoj j
dobrou vůli, aby přátelskou výmě-
nou názorů utvořily podklad pro
konferenci. Nečiní však nároků naprosto
zaujmouti stanovisko jiných mocností a mezi
sebou rozhodnouti otázku, jež projednána býti
může pouze za spoluúčastenství všech mocností
podepsavších berlínskou smlouvu. Jest vlastně
samozřejmo, ale je nutno považovatí to rovněž
za potěšítelné, že vyslovuje to francouzská vlá-
da tak určitě a že pan Pichon stojí protí názoru,
aby předchozím utvořením skupiny působeno
bylo v konferenci na postup vyjednávání. Vyplý-
vá z toho, že v Londýně sestavený návrh jest
vlastně pouze návrhem předběžným, jenž sku-
tečné a konečné úpravy dosíci může teprv
tehdy, když dosaženo bude souhlasu veškerých
mocností.
Köln
Havas
Reuterová
Picha
Pichon
Kolín
Kréta
Srbsko
Černá hoře
Turecko
Francie
Anglie
Londýn
3
article
Bulharsko a Východní drália.
Ze Sofije, 16. října. (K. k.) Bulharská vláda dala
dnes doručiti zdejšímu zástupci Německa o dpově
na poslední rozklady v otázce Východ-
ní dráhys nota tato obsahuje rozhodné zamítnutí
požadavků Německa a Rakousko-Uherska. Nóta pro-
hlašuje, že bulharská vláda jest ochotna zahájiti se
železniční společností přímá vyjednávání o vyvázání
východorumelských železničních tratí, jestliže tato
vyjednávání ihned budou zahájena. S Portou ne-
bude vláda za žádných okolnosti vy-
jednávati o souhlas. Vláda nemůže železniční
společnosti přiznati zádané denní odškodné obnosem
15.000 franků. Pouze nynější příjmy dráhy budou
jednou společnosti předány. Stejně z amít a ve
stanovisko zaujímá bulharská vllá da
v zhledem k odškodnému, jež má býti zapla-
ceno Turecku jako náhrada za východní Rumelii a
za vlastnické právo Turecka na východě rumelské
železniční trati. Oficiosní tisk precisuje stanovisko
vlády v ten smysl, že prohlášením neodvislosti stala
se vláda majitelem a musí proto odmítnouti každé
odškodné. Zdejší diplomatické kruhy mají za to, že
král Ferdinand nesdílí stanovisko vlády a že při ny-
nějších poradách s ministry v Sitňakovu použije vše
ho vlivu, aby odvrátil vládu od jejího nesmiřitelného
chování.
Ferdinand
Bulharsko
Německo
RakouskoUhersko
Turecko
Rumelie
4
article
Německé obavy z annexe Bosny
Německé obavy z annexe Bosny
vysloveny byly zcela otevřeně ve vídeňském dopise
včerejšího večerního »Berl. Tagbl.« Baron Aehren-
thal prý se dopustil těžké chyby tím, že si pro
annexi nezískal předem souhlas velmocí a mimo t
chtějí nyní Bosnu jak na jedné straně Předlitavsko.
tak na druhé straně Uhry. Odtud povstanou nové
spory a zápasy mezi oběma polovinami říše — čte-
me v řečeném dopise, který potom vykládá dále
»ať se obě nové země rozděli a uspořádají jakkoli
obsahují bohužel jádro ke trialistické úpravě mon
archie, k jihoslovanskému státu s Chorvatskem, Sla-
vonskem, Přímořím a slovinskými zeměmí vedle
Předlitavska a Uherska.
Tak vznikne povážlivý třetí činitel pro oba
svláště však pro Předlitavsko, které se svým Slova-
nům beztoho sotva může ubrániti. Kdo ví, kam se
může zahinati politika této říše vzhledem k tísnivé
většině slovanských živlů .. . »Těžké to starosti
z vnitřních útvarů vzhledem k půldruhému milionu
nových Slovanů, kteři v našem domě zaujmou ml-
sto.« A proto — tím dopis končí — nejnalehavější
věci pro přemožení nebezpečnosti pohnutých dnů
nastávajících bylo by jasné semknutí Něm cu
a Maďarů. Mnoho v této monarchii bude záviseti
od toho, dojde-li k němu přes konflikty, které se bliží.
Berl
Baron
Maďar
Bosna
Uhry
Chorvatsko
Sl
Německo
Předlitavsko a Uhersko
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němci po sněmu. Svaz německých po-
slanců zemských konal včera dopoledne schůzi.
ve které bylo usneseno, ve formě osnov zákon-
ných a jiných předloh sestaviti všechny poža-
davky Němců českých. Vypracováním jich po-
věřeni byli poslanci, kteří se ku pracím těm při-
hlásili. Jejich elaboráty budou pak v dalších
poradách projednány a znění jich bude přesné
stanoveno. Dále bylo usneseno zřiditi „sněmovní
kancelář“ t. j. soukromou kancelář svazu něme-
ckých poslanců, která by soustavně vedla v pa-
trnosti všecky záležitosti sněmu se týkající a
byla ve stálém styku s obdobnou kanceláří orga-
nisace německých měst a s německou národní
rádou. Představenstvo svazu prohlášeno byl
permanentním. Na konec přijat byl projev svaz
k německému lidu. Ve schůzi představenstva
svazového bylo usneseno přičiniti se o to, aby
němečtí poslanci utvořili také na říšské radě
obdobný svaz s organisací, jakou mají na sně-
mě zemském. Projev svazu k německému volič-
stvu zní: „Německému lidu v Čechách! Sněm
jest odročen. Naše požadavky však zůstávají.
Děkujeme všem německým soukmenovcům, kte-
ří nás ve dnech obstrukce podporovali svým
souhlasem, a ujišťujeme, že jako dosud i příště
budeme bezohledně zastupovati snahy našeho
německého lidu a bojovati za naše právo. —
Představenstvo svazu německých poslanců zem-
ských.“
— Šeredné podezření vyslovuje o nás
vládní (či snad už bývalý vládní?) orgán ná
rodní strany svobodomyslné. Pojednávaje o tom,
co kdo říká rozbitým oknům v jeho redakci
zmiňuje se také o naší zprávě a praví on
výslovně: »a jak vyciťujeme z jejich (t. j. na-
šich R. »N. L.«) slov, sotva tlumí tajnou radost
nad útokem na naši redakci,« Kterak pak tak ?
Němec
N L
Čechy
svaz s organizace
6
article
Což jsme sklenáři? Netrpí snad »výcity« váže-
ného orgánu pro positivní politiku přespřílišnou
přecitlivělosti? Zdá se, že tomu tak, neboť na
naší tajnou radost z rozbitých oken »Dne«
soudí jeho redakce z toho, že uvedše návštěvu
národně sociální omladiny před ní (a ostatní
všechny zastávky a návštěvy dodáváme my!)
a útok její na dva chorvatské studenty píšeme:
»Zvláště poslední čin kvalifikuje včerejší demon-
strační podnik národně sociální mládeže tak.
že s ním nikterak souhlasiti nelze.« Ujišťujeme,
sl. redakci »Dne«, že jsme byli hluboce dojati
rozbitými jejímí okny a že, je-li tedy nutno.
vyslovujeme ji nad těmito rozbitými okny nej
hlubší soustrast a než se dočká jubilea 25 let
okna se dávno zahojí. Nechť se utěší, nen
na světě redakce, toho jména hodná, která už
by nebyla musila dát někdy — okna spravovat
sklenářem. Je to jakási zkouška ohněm a když
se to stane nováčkovi poprve, mluvívá o tom
více než zapotřebí. Hůře je, sedí-li nějaká re-
dakce ve sklenníku a kamením-li hází. po pro-
tivníku... Leč abychom nezapomněli svou řeč
Předvčerejší demonstrační podnik národně so-
ciální mládeže odsuzujeme pro čin rozbitých
oken v redakci »Dne« vůbec a pro rozbilé
hlavy chorvatských studentů zvlášť (je to tak
dobře?), při čemž — ovšem dovolí-li »Den«
— považujeme rozbíjení chorvatských hlav,
třeba se stalo omylem, přece jenom za povážli-
vější než rozbíjení oken, třeba se stalo ve sva
tyni českého vlivu a moci !
7
article
— Tisk kasina rozplývá se nadšením
vůči odročení sněmu. Chování německých po-
slanců nazývá »Bohemia« obdivuhodným a do-
dává, že německé obyvatelstvo nikdy před tím
nemělo ani v přibližně stejné míře důvod k hr-
dosti nad muži své důvěry, kteří prý tento-
kráte skutečně bez bázné a hany stáli stráží
u nejdrahocennější državy národa. Jedn otni
a silni, ve shodě s vůlí lidu, společný cí
v pevném a jasném zřeteli — tak za minulé
kampaně naučili protivníka báti
se (!!) a respektovati německou odhod-
lanost. »To vše prý jest jenom polovice práce,
nyní prý dojde k systematické a organisované
obraně německých lidových zájmů, k vypraco-
vání zákonité formule německých požadavků a
příslušných referátů. Zbývá prý skutečně jenom
objasňující a legislativní práce, požadavek roz-
dělení země musí prý býti až do nejmenších
podrobností statisticky doložen a široké masy
lidu lépe poučeny o zákulisních tajnostech vo-
lební opravy. V otázce, zdali Němci po udá-
lostech na zemském sněmu zůstali ve vládní
koalici, nehodlá »Boh.« předbíhati usnesení
stran a doufá v německé souručenství na říšské
radě . . . »Prag. Tagblatt« vykládá stručnost
manifestu německých poslanců, ježto každý
Němec situaci chápe, nebylo prý třeba připojo-
vati nějaký program. Provolání prý jest vzdá-
leno toho, v uzavření (?) sněmu spatřovati ně-
jaký úspěch a za takový je vydávati, třeba že
Češi, kteří do poslední chvíle proti uzavření
oponovali, Němcům úspěch takový přiznávají.
Němec
Praga
Čech
Bohemia
8
article
Uzavření sněmu nebylo prý požadavkem ně-
mecké cti či existence, nýbrž jednoduchým po-
licejním opatřením na ochranu nedotknutelnosti
německých poslanců. Pamětihodné toto zase-
dání sněmovní, ve kterémž nic nebylo vyřízeno
zpečetilo jednotu poslanců všech německých
stran. Dnes po »uzavření sněmu« musí prý
doznati i ten, kdo by pochyboval o příštím
úspěchu Němců, že odhodlanost, sílaa
jednota německých poslanců jest zárukou
úspěchů.
— Němečtí soudcové pokračují ve svém
odboji proti jazykové rovnoprávnosti. Pan dr.
V, Bendl, advokát v Mostě, podal dne 14. října
1908 u c. k. okresního soudu v Jirkově žalobu
Cb 169/8 v jazyku českém. Tuto žalobu zamítl
soud jirkovský (c. k. adj. Blobner) a lim i ne,
jelikož není sepsána v jedině obvyklém zem-
ském jazyku německém. Podací razítko soudu
bylo však české! To se stalo v okresu, kam
patří menšina ervěnická, která svým zápasem
o českou školu zajisté dokázala, že jest života
schopnou, to se stalo v okrese, kde ještě letos
na jaře a v létě v šechna česká podáni
byla česky vyřízena, kde týž referent,
který myní jest na zamítajícím usnesení pode-
psán, ještě letos na jaře vydal v různých vě-
cech 16 českých vyřízení. Na jaře česky uměl
(důkaz: spisy Cb 26-8, Cb 18-8, K 29-8,
K 28-8, K8-8, C 31-8, K163-8, K31-8, E 186-8,
doktor
Bendl
Blobner
Most
Jirkov
Cb 26
E 186
9
article
E 163-8) a najednou, nejspíše, jak okolnosti na-
svědčují, na přímé komando c. k. krajského
soudu v Mostě řeč, kterou ještě letos ve více
než 16 případech jednal, prohlašuje za neob-
vyklču! To je křiklavý případ soudnické svévoi
německé a opovážlivosti, s níž si tito pánové
troufají na naše jazyková práva. Jestliže ani
tento případ, kde ztrácíme zase to, so jsme již
měli a co se také ještě letos zacbovávalo, ne-
vyburcuje povolané činitele k důrazné obraně,
pak věru jest rostoucí svévole německá vysvětli-
telnou. Proti usnesení podána ovšem ihned stiž-
nost ke krajskému soudu v Mostě i dozorčí stíž-
nost a svolána bude v nejbližší době schůze
lidu v Ervěnicích, aby p. adjunkt Blobner se
přesvědčil, zda jest čeština v okresu jirkovském
obvyklou či nic.
— Osobní změny u soudů. Jmenováni byli
kancelářskými nadoficiály oficiálové Frt. K uple
v Jaroměři, Jan Vodička v Žamberku, František
Ječminek v Praze u zem. soudu a Mat. Mora-
vec ve Sternberku na Moravě; kancelařským asi-
stentem Josef Prucek v Olomouci pro Brno; kan-
celisty účetní poddůstojníci 1. tř. Ant. Straka pro
Žamberk a Jan Schmied pro Jaroměř; — úřad-
ními sluhy: v Čáslavi Ladislav Hadrbolec, plu-
kovní bubeník; v Planici Frant. Volauf, vězeňský
dozorce v Plzni; v Přibyslavi Josef Štěp áne k,
pomocný sluha; — vězeňským dozorcem v trestnici
kartouzské pomocník Frt. Zahrádka. — Přeložen
byl kancelista Jan Matys z Králové Dvora do
Plzně.
— Úmrtí. Ve Vídni zemřel dne 15. října t. r. po
dlouhé nemoci pan Karel Müller, vrchní komi-
sař c. k. finanční stráže v. v., otec pp. dra. Frant.
Blobner
Frt
Vodička
Ječminek
Mat
Mor
Prucek
Straka
Schmied
Hadrbolec
Štěp
Zahrádka
Matys
Müller
František
Most
Ervěnice
Jaroměř
Žamberk
Praha
Morava
Olomouc
Brno
Čáslav
Planica Františkův
Plzeň
Přibyslav
Vídeň
E 163
10
article
Müllera, odborného přednosty v ministerstvu obcho-
du, Jos. Müllera, vrchního komisaře finanční stráže
na Smíchově a Karla Müllera, ředitele skladu akc.
společnosti Elbemühl v Praze. Tělesná schránka ze-
snulého bude dnes v sobotu17. t. m. ve 3 hodiny
odpol. z domu smutku ve Vídni, III. okres, Wasser-
gasse 34, převezena do farního chrámu sv. Rochaa
Šebestiána (Landstrasse) a po církevních obřadech
na ústředním hřbitově ve Vídni pochována.
— Pohřeb pana prof. V. Junga konati se bud
v pondělí o 3. hod. odpol. z kaple českého patholo-
gického ústavu.
— Z „Osvětového odhoru dolforakouského“. Če-
ská menšina na Dunaji strádá nesmírně nedostatkem
kulturních podniků. Proto touží téměř dychtivě po
každé duševní stravě, která by ji přinesla poučenía
duševního občerstvení. To cizí prostředí, ve kterém
žijeme, ubíjí ducha. Není divu, že každá větší kul-
turn akce je přivítána v našich kruzích s nadšením.
Dny, ve kterých se pořádala ve Vídni představení
vinohradského divadla, byly českému lidu vídeňské-
mu národním svátkem. A tak také těší se celá česká
veřejnost na dny, kdy náš znamenitý cestovatel Sta-
nislav Vráz ve Vídni a sice počátkem listopadu před-
nášeti bude. Pořad přednášek: 1. V úterý 3. listopadu
ve dvoraně hotelu „Post ve Slovanské besedě repre-
sentační přednáška; théma: „Črty z mých 20 1e-
tých cest“ (250 skiopt. obr.), 2. Ve středu 4. li-
stopadu v div. sále Dělnického domu v XVI. okr.,
Kreitnergasse č. 19; théma: „Cesta kolem svě-
ta“. 3. V pátek 6. listopadu odpol. ve 3 hod. v sále
Dělnického domu v X. okr., Laxenburgerstr. č. 6—8,
pro české dítky škol Komenského: thé-
Müller
Rochaa
Šebestián
Landstrass
profesor
V Jung
Vráz
Jos
Smíchov
Praha
Vídeň
Dunaj
Elbemühl
Komenský