1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 29. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hist
přede lásí vet
v Praze v administraci
za niěe
at cta . . . . S K —
s dvojí donáškou
.. Ko
s divt leta “ . .
ve sliaách: a K 9oh
na mněcke ..
Pešton:
nan kia . . . : o K ori
s drejí zlsilkou
na ntěit
n ětvrt teta . . . II K bo
KIA
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K příští parlamentní situaci.
Z Vídně, 29. srpna. »Montagsrevue« za-
bývá se otázkou, budeli parlamen
dělným. Vláda — praví list — i většina
velkých stran si toho přeje a usilují o to. Ob
strukce, provozovaná Čechy, počíná již býti če
ským kruhům nepohodlnou a agrárníc
Mladočechy stále více nutí a prohlašují, že
budou ve Vídni provozovati poli-
tiku na vlastní pěsť, poněvadž mlado-
češi zabývají se vysokou politikou a zanedbá-
vají nejnutnější potřeby vlastního národa. Těžce
postižené zemědělství takřka volá po dělném
parlamentu. Vláda by ráda pomohla, a le ne-
dostává se jí k tomu prostředků.
Němci sotva by dali souhlas, aby česká ob-
strukce ovládala i nadále parlament a jenom
tam přestala, kde by Čechové mohli něčeho
pro své voličstvo prosaditi. Neodhodlají-li se
Mladočeši upustit od obstrukce, nechť se s nimi
vypořádají vlastní jich soukmenovci, kteří po-
važují nyní za neštěstí, že nemohou pracovati
pro své voličstvo. Vláda nemůže nie jiného
učiniti, než že hned po skončeném zasedání
zemských sněmů opět říšskou radu svolá. Se
své cesty nedá se vláda svésti
ani na pravo ani na levo a nikomu,
kdo věci zná, nebude nutno vysvětlovati, že an
nyní ve Slezsku od své cesly neodbočila.
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
Slezsko
6
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Dr. Körber v Haliči.
Z Krakova, 28. srpna. (C. - B.) Předseda
ministerstva dr. Körber prohlédl dnes dopoledne
vrchní zemský soud a zemský soud. Po před-
stavení soudních funkcionářů přijal předseda
ministerstva celou řadu deputaci, mezi jiným
též krakovské advokátní komory a notářské
komory.
Na to následovala prohlidka nemoenic
milosrdných bratří a zemské výstavy kovovéko
zboží, kterou nazval předseda ministerstva novým
důkazem vážných snah, dobýti úspěchů zem
Haliči na poli průmyslového tvoření.
Po návštěvě výstavy, trvající 114 hodiny.
odjel dr. Körber s místodržitelem do Grand
Hotelu, kde dával purkmistr dr. Leo na po-
čest ministerského předsedy hostinu. Ve svém
přípitku dru. Körbrovi pravil purkmistr, že dr
Körber umí s obdivuhodným, státnickým bystro-
zrakem oceniti kulturní a národní postavení
města Krakova.
Po hostině odjel dr. Körber s místo-
držitelem do Věličky. Na cestě problédl si
okresní hejímanství v Podgorze. Ve Věličce pro-
hlédl rovněž nejdříve okresní hejímanství, kdež
přijal deputaci městské rady, která mu odevzdala
diplom čestného měšťanství Věličky.
Když si byl ministerský předseda pak pro-
hlédi doly věličské, z nichž nejnovější byl na
jeho počest pojmenován jeho jménem, vrátil se
s místodržitelem hr. Potockým do Krakova,
kdež byla uspořádána u hr. Ant. Wodzickéh
hostina. V 10 hod. 55 min. nastoupil pak další
cestu do Tarnobrzegu. Na nádraží dosta-
vili se na rozloučenou zástupci místních úřadů
a členové městského zastupitelstva.
doktor
Körber
Lea
Körbr
Potocká
Halič
Krakov
Vělička
Tarnobrzeg
Grand hotel
7
article
Sitnace na Balkáně.
Z Cařihradu, 28. srpna. (C. B.) Kosovský
vali Šakir paša, který dne 20. srpna s prapo-
rem pěchoty a 200 jezdci do Ipeku přibyl.
vyslal ihned hlídky do okolí a usiluje, aby
Albánce, kteří proti křesťanským četníkům, proti
policii a soudním přísedícím demonstrují, žáda-
jice zároveň za propuštění 153 loňského roku
do Malé Asie vypovězených Albánců a za sní-
žení desátku, aby tyto revoltující Albánce bud
upokojil nebo zastrašil, za kterýmžto účelem
si povolal ještě prapor pěchoty z Beranů. Pro-
dlením posledních 14 dní bylo v Ipeku
jeho okoli zase několik křesťano
povražděno. Avšak z Bělehradu rozhlá
šený počet zavražděných zdá se býti přilišným
Stav věcí v ůzemí ipeckém zhoršil
se značně nedávným propuštěním albánského
náčelníka Sulejmana Batuše, jakož i rozpu-
štěním všech tamějších redifových praporů
kteréžto přiležitosti albánská opposice využívá
Avšak dle všeho není nebezpeči, že by se po-
vstání příliš rozšířilo. Konsulové spolčených moe
Albánec
Beran
Sulejman Batuš
Balkán
Cařihrad
Bělehrad
8
article
v Prizrenu naléhali marně, aby ihned po roz-
puštění redifů počet řadového vojska v Ipeku
byl rozmnožen. Také v okolí Ljumy, na jihu
od Prizrenu, udály se nepokoje a byl od-
tamtud zapuzen všechen personá
loni tam zřízeného městské ho
soudu. Soud ten přibyl do Prizrenu. Je de
ze dvou praporů, z nichž posádka ve
Ljumě sestávala, zúčastnil prý se sám
při zahnání soudních úřadníků a zřízenců.
Podrobnosti dosud scházeji
Povstalecký ruch.
Z Cařihradu, 27. srpna. (C. B.) Porta roze-
slala dnes svým velevyslancům v cizině oběžník
s podrobnostmi o povstaleckých četách.
které se nedávno objevily ve vila-
jetech erzerumském a bitlisském.
Nová výzvědová afféra?
Z Paříže, 28. srpna. (C. B.) V zahraničníeh
časopisech byla včera řeč o novém případu vy-
zvědačství, jenž zde byl objeven. » Matin« a » Petit
Parisien« tvrdí, že jde o návrhy, které japonský
attaché činil bývalému francouzskému jednateli
Lajouxovi ohledně obrany Indočíny. Japonský
atlaché toto tvrzení co nejurčitěji vyvrací.
Pokuta plavebním společnostem.
Z Paříže, 28. srpna. (C.-B.) »Matinu« ozna-
muje se z Paříže, že chce ministr námořnietví
Pelletan plavebním společnostem, dokud nezač-
nou opět obstarávati službu poštovní, uložil
placení odškodného po 1500 franeích denně
Petit Parisien
Matin
Prizren
Ljuma
Cařihrad
Paříž
Indočína
Ipek
9
article
Válka.
Válka.
Boj o Port Artur.
Z Tokia, 28. srpna. (C.-B.) Z Port Arturu
a z Ljaojanu není žádných určilých zpráv. Do
bytí pevnosti jest obtižnější m
než se za to mělo. V obyvatelstvu zaho-
stilo se jisté sklamání nad průtahy pádu Port
Arfuru. Japonei nebyli s to iešan-
skou tvrz dobýti, byli naopak př
různých pokusech odraženi.
Ruské lodi v Šanchaji.
Z Washingtonu, 28. srpna. (C-B.) Japon-
ský vyslanec odevzdal včera státnímu tajemníku
Hayovi nótu japonské vlády moenostem, ve
které se praví, neodzbrojí-li Rusko válečné lodi
v Šanchaji, že bude Japonsko nuceno užit
oněch prostředků, jež uzná za nutné pro ochranu
svých zájmů.
Parník „Arabia“.
Ze Šanchaje, 28. srpna. (C.-B.) Minuléh
měsíce Rusy zajatý německý parník »Arabiae
připlul sem na cestě z Vladivostoku.
Z Ljaojanu.
Z Petrohradu, 28. srpna. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje z Mukdenu z dneška-
Zdravolní vlak se 120 vojáky a 5 důstojníky.
kteří byli v boji u Ljaojanu dne 25. t. m. zra-
něni, projel dnes na cestě na sever Mukdenem.
Dle vypravování raněných trvá boj od tr
dnů na západní i jižní frontě ne-
ustále. Zvláště silně angažovány byly oddíly
třetího sibířského armádního sboru. Na západn
frontě zuřil boj u Anpinu, kdež byly uvedeny
dvě japonské batterie v úplný zma-
tek, Nuše vojsko jižní fronty má obsazeny
výšiny u Anšančanu.
Artur
Hay
Rus
Tokio
Washington
Rusko
Japonsko
Arabia
Vladivostok
Petrohrad
Mukden
Arfur
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Státem odmítnutá dodávka státního závodu.
Také v moderním italském státě zdá se
býti mnoho, když ne ztrnulého, tedy, nejmírněji
řečeno — nedokonalého. Státní zbrojovka v Terni
dodala pro věže bilevní lodi »Regina Elena«
pancéřové desky, ale ministerstvo námořnictví
musilo dodávku odmítnouti, protože desky při
zkoušce byly ocelovými stře ami hravě prora-
ženy. Na kom jest vina tak chatrné výroby.
zatím se nepravi.
Potíže anglické výpravy v Tibetu.
Ze Lhassy docházejí zprávy o množícím se
přepadávání členů britské výpravy. Dva selní i
zdravotního sboru napadeni byli fanatikem mo-
hutné postavy. Jistý důstojník, rodilý Ind, byí
napaden dvěma Tibeťany, ubránil se jim ale
Elen
Tibeťan
Terni
11
article
s revolverem v ruce. Indický voják signálo-
vého oddělení, kterýž stál na osamělé stráži na
výšině, byl přepaden několika Tibeťany, kteř
ale, když jal se stříleti, uprchli. Domorodý
tlumočník královských střelců britských byl na-
paden v lesíku u Lhassy. Pokryt sedmi ranam
dovlekl se do města, kdež byl vzat v ošetřo-
vání. Tyto čtyři případy v málo dnech bud
v anglickém táboře v Indii jistý nepokoj, poně-
vadž seslabují naděje na pokojnou dohodu
s Tibetany. I dalaj lama, místo aby vyjedná
vání s Anglií zapředl, prchá dále do nitra Mon-
golska, kam ovšem za ním plukovník Jounghus-
band nemůže.
Italie oproti Rakousku.
Socialisté italští uspořádáním kongresu ve
Švýcarsku, na němž ve spolku se socialisty ně-
meckými rozhodli se prohlásiti v zájmu prý
míru abdikaci na Trident i Terst, vzbudiliv
Italii tím úsilnější opačné hnutí, jemuž se po-
stavil v čelo zvláště Ricciolti Garibaldi. Hnui
nabývá tak značných rozměrův, že samo mini-
sterstvo vojenství, nedbajíc již své dosavadní
záminky, nestížiti vyjednávání s Rakouskem o
smlouvě obchodní, dalo se jím donutiti k tomu,
aby vykonalo řadu vojenských příprav na spo-
jencově hranici, dosud zanedbávané. Ovšem
poukazuje při tom k tomu, že Rakousko samo
v posledních letech nelitovalo několik set mil
lionů korun, aby doplnílo síť železniční, jež
eventuálně by sloužila k soustředění vojska na
jihu, a že dalo si povoliti ještě v posledníeh
delegacích ohromné úvěry, jichž užiti se má ze
značné části, třeba to tak bez obalu oficiálně
doznáváno nebylo, k vojenským přípravám oproti
Indie
Anglie
Mona
Rakousko
Švýcarsko
Terst
Jounghus
12
article
O tom, jak se na věci ty hledí na Tibeře
vyjádřil se štábní důstojník italský k dopisova
teli pařížské »Patrie« v podstatě takto: »U nás
nebylo pořád dosti peněz, aby se uzavřely pře
chody a průsmyky na severovýchodní hranici,
jimiž by nepřítel mohl vniknouti do země naš
kdykoliv by se mu zlibilo. Ovšem především
bylo nutno odstraniti deficity v rozpočtu našem.
Oproti Francii i v Středozemním moři vykonal
jsme ovšem přípravy ne-li zbytečné, tož a- poř
přepjaté, Ale trojspolek nás neustále ukolébával,
abychom na hranici rakouské se neopatřili.
Oddávali jsme se starému omylu, že Alpy jsou
vlastně překážkou pro nepřítele, zdržujíce jeho
pochod a soustředění a že stačí vyčkati ho na
širých pláních, až z hor vyrazí, abychom h
odděleně porazili. Ale takového vítězství v pláníeh
friaulských neb benátských mohli bychom do-
byti jen při značné číselné převaze. Ale pře
vahou tou číselnou nejsme si jisli, zvlá ště
když Rakousko od několika mě-
síců nashromáždilo na hranie
nové sily, jež zmenšuji význam naší obranné
čáry friaulské, neboť Rakousko mohlo by vy-
raziti Tyrolskem a ujati se zde proti ofensivy
Ostatně viděti jest z války na dálném Východě.
jakou výhodou jest, zvláště na počátku války.
útočiti, v okamžiku tomto nebyla by ale za
případné války s Rakouskem ofensiva pro nás
možnou« Důstojník italský míní, že ale již po
několika měsících (?) bude jinak.
Tibera
Francie
Rakousko
Tyrolsko
dálný východ
Patria
Alpa
14
article
Řecké zbrojení.
Řecká vláda rozhodla se objednati v nej-
bližší době v loděnicích cizozemských tři obr-
něnce o 16 000 tunách a 18 torpedových lod-
o rychlosti 30 mil. Ministerstvo vojenství záro
veň hodlá objednati 300 děl a 100.000 pušek
nejnovějšího systému.
Veliké fiasko německé manifestace
v Českých Budějovicích.
z Č. Budějovic, 28. srpna.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
S velikým hlukem svolávaný sjezd »Böhmer-
waldbundu« do C. Budějovic na den dnešní,
měl průběh velmi žalostný. Takový je
všeobecný soud i mezi Němci. Němci chtěli po
loňském skvělém sletu sokolském dokázati, co
dovedou, ale utržili si nesmrtelnou blamáž.
Předem dlužno se zmíniti o výzdobě města.
Ta zklamala všeobecně. Nebýti nákladných slavo-
bran a mnoha stožárů, jež obec sama po uli-
cích nastavěla, byl by ten »slavnostní háv«
Böhmer
Němec
Český Budějovice
Č . Budějovice
15
article
města velmi chudý. I na náměstí, které je nej-
němečtější části města, bylo 14 domů úplně
bez ozdoby, bez praporu. Nejvíce mrzelo asi
pana Taschka, že též starobylá radnice zůstati
musila neozdobena. Budovu tu má totiž najatu
krajský soud, jenž v ní má své kanceláře.A
když objevil se na střeše její velkoněmecký
prapor, zakročil president soudu pan Weiss
prapor musil dolů. Nic nepomohly depeše vy-
měněné mezi purkmistrovským úřadem a Vídni.
Za to se pan Taschek pomstil: dal sníti s věže
jeden z praporů černožlutých a na jeho místo
vyvěsiti velkoněmeckou trikoloru. Obee
vůbec až na pranepatrné výjimky dekorovala
jen barvami velkoněmeckými. De-
korace poskytla zajímavý obrázek o postupu
české moci a síly. Celé ulice byly, v nichž ne-
bylo lze spatřiti ani jediného praporu,
některých vlály dva, tři. Zvláště málo se libily
ve vnitřním městě ulice Sternekova, Vídeňská.
Kanovnická a j. Také Sadová třída, kudy prů-
vod šel, byla bez praporů. Obec tu tedy na-
stavěla sama stožáry. Pozoruhodné jest, že dva
Němci vyvěsili též prapory českých barev. Bylo
na ně naleháno, aby je odstranili, ale oni tak
neučinili.
Taschka
Weiss
Taschek
Němec
Vídeň
Sternekov
16
article
Ale ještě více než dekorace zklamalo ú ča-
stenství při slavnosti. To bylo přím
k pláči. V sobotu nepřišel mimo asi osm bur
šáků nikdo. V neděli od rána chodili pořa
datelé na nádraží vítat hosty, ale ti přijížděl
v počtu pranepatrném. Na přiklad vlakem od
Prachatic přijelo 18 účastníků, od Vídně 9, od
Lince 4 ald. Bylo komické podívání, když na
nádraži přišla hudba a vedla pak do německého
domu čtyři hosty. Výbor pořadatelský se za tento
nával styděl a vodil hosty ne městem, ale postranní
ulicí. Teprve zvláštním vlakem od Želnavy při-
jelo na 200 účastníků, čítaje v to i děti. T
bylo slávy! Ale to byli také ti poslední hosté.
K nejbližšímu vlaku vytáhla opět hudba, ale
nepřijel více nikdo. Celkem vlaky přijelo asi
250 účastníků.
Za takových okolnosti ovšem smutně se-
stavoval se slavnostní průvod. Pořa-
datelé dali si všemožnou péči, aby co se prů-
vodu nedostane na počtu účastníků, nahradili
křikem. Ve dvě hodiny průvod vyšel od ně-
meckého domu. Zahájili jej čtyři jezdci v cirku-
sovém úboru: v bílých kalhotech, fracích a
cylindrech. Jednomu stala se nehoda, že na
náměstí musil s koně slézt, poněvadž se bál,
aby nespadl. Pak šlo 68 turnerů (budějovických,
krumlovských, prachatických a j.) a za těmito
následovaly ostatní místní a cizí spolky, sehnaný
ubohý lid, pracující u obce a v německých
továrnách, hoši sotva škole odrostlí, hasiči
sedláci z okoli atd.
Prachatice
Vídeň
Želnava
účastník
17
article
Celé skupiny účastníků tohofo průvodu se-
stávaly z ubohého odvislého lidu českého.T
lidé šli se sklopenými hlavami, jako bez života,
jako dobytčata vedená na jatky. Pozornost bu
dila skupina bíle oděných, velkoněmeckými tri
kolorami ověšených děvčat: byly to skoro
vesměs židovky, dcerky budějovických židov-
ských obchodníků. Průvod uzavíraly depulace
odborů »Böhmerwaldbundu«. Tato část průvodu
působila zvláště komicky: šel třeba jeden muž
a před ním nesl hoch tabulku s jmenem místa,
odkud pochází, takže oddil ten měl téměř tolik
tabulek, kolik účastníků. V průvodu byly dvě
hudby. Ulice, jimiž se ublral, byly úplně
liduprázdné, jen trochu českých dětí tu
zevlovalo, posmívajíc se smutnému tomuto ta-
žení. »Nadšení« musili si tedy účastníci prů-
vodu vyráběti sami. Křičeli »Heil«, toužebně se
dívajíce do oken, odkudž tu a tam házela jim
německá a židovská děvčata dubové věncea
kvítI. O každý takový věnec strhla se rvačka,
čímž se slalo, že průvod roztrhl se na několik
dílů a podobal se spíše houfu hulákajících pod-
napilých rekrutů než slavnostnímu průvodu.
Za největšího nepořádku dospěl průvod ku
pomníku císaře Josefa II. v sadech, kde složeno
asi 15 dubových věnců se stuhami velkoněme-
ekých barev a proneseno několik řečí. Pak pu-
toval průvod dále, všude jsa terčem
posměchu, takže účastníci jeho byli rádi,
když konečně octli se v zahradě německého
domu. Co tam se dálo, o tom prozatím bližších
podrobností nemáme. Jisto jest ovšem, že n
slavnostní valné hromadě pan Taschek hodně
toho namluvil o německosti Budějovic, však
Josef II
Taschek
Budějovice
sad
18
article
V drobném prodejit
naní čí-le o sobě . . . za 8b
odpoladní
. . . . za žh
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
vdpolední . . . . . . . . Sb
Inseráty
platí se heteré zapřel
Předplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marinnské ulici č. a.
Tam sacházejí se těž redakee
tiskárna a ezpečice „ Národních Listae.
Rukogisy se nevraosjí.
Marinnský ulice
národní Listae
19
article
hosté němečtí se přesvědčili, že němectví budě-
jovickému zvoní již umíráček.
Zvláštní shoda okolnosti totiž chtěla tomu,
že i Čechové pořádali toho dne
veliký průvod spolků. A sice po
pohřbu redaktora Vachka, jehož mrtvola byla
nesena k nádraží, průvod českých spolků prošel
městem do Besedy. Byly to jen místní spolky,
ale průvod byl daleko imposantnější než něme-
cký. Tam 68 německo-židovských zchátralých
postav turnerských šlo v čele, zde 140 statných
Sokolů pouze z obou místních jednot. Za témito
řezníci budějovičii v malebném kroji, pak spolek
vojínů a úřadníků v počtu na 300 mužů a za
tímto další veškeré české spolky a společenstva
s prapory. Průvod tento, čítající na deset tisíe
lidi, provázen byl při vstupu do města nevylíči-
telným jásotem. Lid až radostí slzel, že podařilo
se mu takovým imposantním způsobem ukázati
českou sílu v tomto městě. Český průvod počtem
účastníků a spořádanosti daleko předstihl těžce
sbubnovanou komedii německou, pokud se pak
týče projevů sympatií obecenstva, tu nelze vůbee
žádné přirovnání činiti.
Němci byli nad touto nenadálou sprchou
zaraženi. Stáli po ulicích celí zkoprnělí, nebot
něčeho takového se nenadáli. Za hromového
jásotu a zpěvu českých písní se průvod český
u Besedy rozešel a účastníci jeho dlouho do
večera pluili ulice. Z německého domu pak
trousili se účastníci zamlkle a stydlivě k nádraží
nečekajíce na večerní zábavu. Zažili v Českých
Budějovicích sklamání a fiasko, na které do
smrti nezapomenou.
Čechové formou nejdůstojnější, ale rozhod-
nou ukázali jim, že všecky ty fráse, kterými
je toho dne týral p. Taschek, jsou lží a že
Budlějovice jsou městem českým.
Čecho
Vachek
Sokol
Němec
Taschek
Český Budějovice
20
article
Schůze hospodářských lihovarníků
v Jihlavě.
(Původní zpráva »Národníchi Listů «.)
V Jihlavě, 28. srpna.
Nezměrné zklamání, jemuž slibné naděje
jarní na přehojnou úrodu náhle ustoupiti mu-
sily za trvalého sucha v předešlém měsíci, pro-
klestilo si záhy cestu z oblasti zemědělské do
kruhů průmyslových i obchodních a nynější ho-
rečka v tržbě obili, mouky, cukru, lihu, chmele
atd. onu zoufalost nejpádněji registruje a již
i optimistům poslední zbytek spasné důvěry od-
nímá.
V našem prostředí každý otřes zemědělský
rozvlní se do široka v průmyslu hospodářském,
jenž vůdčím povoláním svým rozhoduje stále
ještě u nás o jakémsi blahobytu neb aspoň sne-
sitelném osudu rolnictva a dělnictva. Jestliže
dnes příčinnou souvislost vypráhlých přes dva
měsíce lánů těžce pociťuje cukrovarství, škro-
bařství, pivovarství a jiná odvětví průmyslu
zemědělského, tím citelněji dolehá neblahý vliv
sucha na lihovarství, jež s hospodářstvím co
nejúžeji jest spojeno a všechny jeho záchvěvy
ve zvělšeném měřítku snášeti musi.
Jihlava
21
article
Zvláště hospodářský průmysl liho-
varský a zemědělská výroba jest bezmála jedno
a totéž. Ať na velkostatcích neb u družstev rol-
nických lihovar znamená vždy nejpevnější zá-
klad a nejvydatnější podporu polního hospodář-
ství, a strádá-li jedno, trpí i druhé. Bylo tedy již
nejvýš na čase, aby také hospodářští
lihovarníci nedocenitelné dosud následky
letošního sucha správně si představili, ve větším
shromáždění střízlivě o nich si porokovali a na
vhodných prostředcích k záchraně lihovarůi
statků se uradili.
Příkladnou jest jednomyslnost a stejnoměr-
nost, s jakou této záležitosti oba odborné spolky
v království a markrabství se chopily a na spo-
lečné schůzi rychle se dohodly. Lihovarni-
cký spolek v Praze, trvající bezmála již
30 let a hostící dosud svorně oba kmeny zem-
ské, zplodil (jinak ani říci nelze!) před 2 roky
Lihovarnický spolek na Moravě a
od té doby s tímto svým mladším soudruhem
ruku v ruce postupuje a shodně řeší i sdíli
všechny slasti i strasti zemědělského průmyslu
lihovarského. Dnes sešly se oba na rozhraní
obou sesterských zemí v starožitné a věko-
památné Jihlavě, dříve výlučně české, dnes
národně smíšené, aby v obou jazycích zemských
pojednaly o neblahých důsledcích, na troud vy-
schlých brambořišť, řepišť a t. p. a spolehajíce
zvláště na s v épomo c, usnesly se na takovém
Jihlava
cký spolek v Praga
spolek na Morava
23
article
V slovanských Alpách
V slovanských Alpách
Je to již slušná řada let, co jsme si za-
útočili na slovanské Alpy. Můžeme proto leto
už mluviti o jistých resultátech agitace ve pro-
spěch návštěvy Krajiny a Korutanska.
Dnes je zřejmo, že české obecenstvo, ubí
rající se rok za rokem hojněji ke slovanskému
jihu — nemám tu na mysli slovanská přímořská
nista, kde rovněž utěšeně česká společnost se
vzáhá, nýbrž jen alpské stanice — dělí se
samo ve dvě třídy.
Jedni hledají čistý vzduch, příjemné kou-
pání a pohodlně procházky, druzí mimo tyto
požadavky chtějí míti poblíž vysoké štíty alpské
hojnost více méně obtižnějších (ale i vděčněj
šieh!) výstupů.
Pro obojí tyto požadavky máme už vhodná
střediska. Bled v Krajině a Jezersko v Ko-
rutanech.
Bled slučuje v sobě veškery podmínky pří
jemného lelního pobytu. Má čistý, horský vzduch
rozkošné jezero poskytuje nejen milou koupel
ale i lákavou příležitost k veslování, procházky
kolem jezera jsou tak pohodlny, že i churav
mohou jich používati. Cyklisté mají zde terrain
k raoní projížďce zrovna stvořený. Četné ho-
stince a hölely — z nichž zvláště Peternelů,
stal se střediskem českých návštěvníků, a to
zcela zaslouženě! — poskytují velice dobrou
kuchyni a celá řada vill je zárukou, že o byty je
na Bledu s dostatek postaráno.1) Lékař — Polák
p. dr. Klimek je v místě, mimo to v sousedním
městě je lékař Čech p. dr. Voves a lékárna. Spo-
jení je nad míru výhodné: přímým vozem Praha-
Lublaň, od 1/22. hod. odpol. do 10. hod. ráno
druhého dne.
Polák
doktor
Klimek
Čo
Voves
Korutansko
Bled
ko
spo
Praha
Lublaň
24
article
Je tedy Bled opatřen vším, co požadujeme
od pohodlného letního bytu.
Nelze ovšem zapříti, že turista, jenž hledá
výstupy na hory, má v Bledu málo přiležitosti.
Vyjma Stol (2239 m.), Begnušici (2063 m.)a
Vrtač (2179 m.), jsou veškery výstupy od Bledu
značně vzdáleny.
V té příčině má opět Jezersko (správně:
Zgornje Jezero) polohu příznivější. Ležít přím
pod pásem saviňských Alp, tak že výstup na ně
může býti konán bezprostředně z Jezerska.
A to má svou velkou důležitost. Můžeť se
konati výstup od 5 hodin z rána (a i časněji)
a návrat možno snadně prověsti do 2—3 hodin.
Poněvadž pak bouřky přicházívají v Jezersku
skoro pravidelně kolem 3.—5. hodiny odpolední.
lze vykonati řadu výstupů za nejkrásnějšího po-
časí a za jediné dopoledne. To ovšem tam, kde
1) Letošní nával po sjezdu sokolském ovšem za-
vinil dočasný nedostatek bytů, v jiných létech je však
na Bledu bytů hojnost.
k úpatí hory třeba teprve jeti dráhou nebo po
vozem, nikterak nejde.
V horách, jež v kruhu obkličují Jezersko,
jsou partie pro začátečníky i pro zkušenější.
Nováčkové — kteří zachovají se ve
výzbroji dle vzácných rad prof. dra. Chodoun-
ského — mohou směle na Vernikův Grin-
tovec (1658 m.), na jehož vrcholu zápisní
kniha bude jim příjemným oslazením té trošky
námahy, na Pristornikův Storžič
(1702 m.), na Veliki Vrh (1743 m.), na
Goly Vrh (1789 m.), na Skuberův Vrh
a ovšem především na Českou chatu, jež
leží 1600 m. na úbočí nejvyšší zdejší hory
Grintovce.
Nováček
profesor
doktor
Gola
Skuberův
Bled
Alpy
Chodouny
Vernikův Grin
Pristornikův Storžič
Begnušice
25
article
Výlet na Českou chatu měl by
býti svatou povnností každého
Čecha, jenž projde Jezerskem. Malá
podpora, jež vstupným do chaty (40 h.) nebo po-
platkem za nocleh (2 K 50 h, pro členy Slovin-
ského planinského družstva nebo českého od-
boru 1 K 50 h), připadá ve prospěch české věci,
měla by se každému Čechu státi dobrovolnou
daní národní. Jeť Česká chata prvním naším
pevným bodem, prvním kouskem české půdy
v slovanských Alpách. Žel, že dodnes vidíme
mnoho turistů procházeti Jezerskem, kteří ne-
dbají našeho vyzvání k návštěvě České chaty
a žel, že jsou mozi těmito vlažnými turisty
i učitelové mládeže české!
Výmluva, že výstup na chatu je nesnadný
Čecho
Čech
Slovinsko
26
article
je dnes opravdu jen planou výmluvou. Dnes zří-
dil český odbor alpský tři cesty, z nichž dvě jsou
tak zabezpečeny a tak pohodlny jako cesty
pražské zahradě Kinského. Ba v zabezpečení
drátem šel snad český odbor optima fide až
příliš daleko. Tím méně pak lze se vymiouvati
na „nebezpečnost“ výstupu na českou chatu.
Navštívily-li ji děti méně než 10leté a starší, po-
hodlné dámy, pak dojista je výstup na Českou
chatu tím přístupnějším turistům v plné síle.
K výstupu doporučuje se cesta od Muriova Ka-
zina, k sestupu cesta horní Kočnou.
Že Česká chata je co nejlépe vypravenaa
vším potřebným s dostatek opatřena, o tom pře-
svědčili jsme se sami srovnáním s nejbližšími
německými chatami Zoissovou, Frischaufovou
s triglavskou Deschmankou. Ba ani slovinská
chata Kredarica na Triglavu se v pohodlí a zá-
sobě potravin a nápojů nevyrovná.
Že Česká chata vskutku nad jiné chaty
v saviňských Alpách vyniká, toho důkazem je
přečetná návštěva, ve které i němečtí turisté
jsou zastoupeni. Za necelý měsíc navštívilo letos
chatu přes 150 osob, počet to poměrně impo-
santní. Hospodáři chaty J. Krčovi“) třeba vzdáti
plné uznání za čísté a svědomité vedení chaty.
Cesty k chatě rok co rok pečlivě upravuje nej-
lepší zdejší vůdce Vavřinec Potočník.
Kinský
J Krča
Vavřinec potočník
Muriov Ka
horní Kočný
Triglav
27
article
5) J. Krč je horským vůdcem, krejčím, kostelníkem.
varhaníkem a hospodářem chaty v jedné osobě-
Zkušenější turisté mají v Jezer-
sku vděčné výstupy: Kranjský Storžič
(2134 m.), Skutu (2530 m.), velebný Grin-
tovee (2559 m.), nejvyšší to bod saviňských
Alp, Kočnu (2541 m.), Košutu (2135 m.),
Obir (2141 m.) aj.
K velice těžkým výstupům patří zde Mrzla
Gora (2289 m.) a Baba (2154 m.); jen málo
turistů může se odvážiti k těmto dosti nebez-
pečným výstupům.
Ale i ten, kdo nemůže konati výstupy a je
odkázán na procházky v rovině, najde jich hoj-
nost na horizontálních cestách po zalesněných
stráních. Vděčná je procházka k bývalému ko-
stelu sv. Osvalda, v němž vzácné malby ná-
stěnné (snad ze XIV.—XV. století) netečnostl
příslušných instancí propadají zhoubě.
V Jezersku jsou dva hotely: Muric vo
„Kazino“ a Stullerův hotel, mimo to
celá řada hostinců, v nichž z nouze lze přespati.
O byty je ovšem v hlavní sezoně někdy nouze,
ale při dobré vůli nalezne se pro každého slušný
a laciný nocleh. V nejhorším případě je lze
dojíti si na nocleh — na Českou chatu! Proto
však je dobře zabezpočiti si byt do předu pi-
semně neb telegraficky. (Poštovní i telegrafní
úřad je v místě).
Jisto je, že nikdo z těch, kdož zvolili si
Jezersko za své letní sídlo, nikdy toho nelitoval,
naopak rád a často se sem vracel!
Dr. B. Prusík.
Košut
Gore
Bab
Osvald
Stullerův
Jezersko
Prusík
Krč
saviňský Alpa
kranjský Storžič
Skut
velebný Grin
Obir