ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6e7b58f0-71e1-11dc-8630-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 64, person 53, org 11, work 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 29. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 238.
4 article
Na ranní a odpol. Hist přede lásí vet v Praze v administraci za niěe at cta . . . . S K — s dvojí donáškou .. Ko s divt leta “ . . ve sliaách: a K 9oh na mněcke .. Pešton: nan kia . . . : o K ori s drejí zlsilkou na ntěit n ětvrt teta . . . II K bo
KIA Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. K příští parlamentní situaci. Z Vídně, 29. srpna. »Montagsrevue« za- bývá se otázkou, budeli parlamen dělným. Vláda — praví list — i většina velkých stran si toho přeje a usilují o to. Ob strukce, provozovaná Čechy, počíná již býti če ským kruhům nepohodlnou a agrárníc Mladočechy stále více nutí a prohlašují, že budou ve Vídni provozovati poli- tiku na vlastní pěsť, poněvadž mlado- češi zabývají se vysokou politikou a zanedbá- vají nejnutnější potřeby vlastního národa. Těžce postižené zemědělství takřka volá po dělném parlamentu. Vláda by ráda pomohla, a le ne- dostává se jí k tomu prostředků. Němci sotva by dali souhlas, aby česká ob- strukce ovládala i nadále parlament a jenom tam přestala, kde by Čechové mohli něčeho pro své voličstvo prosaditi. Neodhodlají-li se Mladočeši upustit od obstrukce, nechť se s nimi vypořádají vlastní jich soukmenovci, kteří po- važují nyní za neštěstí, že nemohou pracovati pro své voličstvo. Vláda nemůže nie jiného učiniti, než že hned po skončeném zasedání zemských sněmů opět říšskou radu svolá. Se své cesty nedá se vláda svésti ani na pravo ani na levo a nikomu, kdo věci zná, nebude nutno vysvětlovati, že an nyní ve Slezsku od své cesly neodbočila.
Němec Čecho Vídeň Čechy Slezsko
6 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Dr. Körber v Haliči. Z Krakova, 28. srpna. (C. - B.) Předseda ministerstva dr. Körber prohlédl dnes dopoledne vrchní zemský soud a zemský soud. Po před- stavení soudních funkcionářů přijal předseda ministerstva celou řadu deputaci, mezi jiným též krakovské advokátní komory a notářské komory. Na to následovala prohlidka nemoenic milosrdných bratří a zemské výstavy kovovéko zboží, kterou nazval předseda ministerstva novým důkazem vážných snah, dobýti úspěchů zem Haliči na poli průmyslového tvoření. Po návštěvě výstavy, trvající 114 hodiny. odjel dr. Körber s místodržitelem do Grand Hotelu, kde dával purkmistr dr. Leo na po- čest ministerského předsedy hostinu. Ve svém přípitku dru. Körbrovi pravil purkmistr, že dr Körber umí s obdivuhodným, státnickým bystro- zrakem oceniti kulturní a národní postavení města Krakova. Po hostině odjel dr. Körber s místo- držitelem do Věličky. Na cestě problédl si okresní hejímanství v Podgorze. Ve Věličce pro- hlédl rovněž nejdříve okresní hejímanství, kdež přijal deputaci městské rady, která mu odevzdala diplom čestného měšťanství Věličky. Když si byl ministerský předseda pak pro- hlédi doly věličské, z nichž nejnovější byl na jeho počest pojmenován jeho jménem, vrátil se s místodržitelem hr. Potockým do Krakova, kdež byla uspořádána u hr. Ant. Wodzickéh hostina. V 10 hod. 55 min. nastoupil pak další cestu do Tarnobrzegu. Na nádraží dosta- vili se na rozloučenou zástupci místních úřadů a členové městského zastupitelstva.
doktor Körber Lea Körbr Potocká Halič Krakov Vělička Tarnobrzeg Grand hotel
7 article
Sitnace na Balkáně. Z Cařihradu, 28. srpna. (C. B.) Kosovský vali Šakir paša, který dne 20. srpna s prapo- rem pěchoty a 200 jezdci do Ipeku přibyl. vyslal ihned hlídky do okolí a usiluje, aby Albánce, kteří proti křesťanským četníkům, proti policii a soudním přísedícím demonstrují, žáda- jice zároveň za propuštění 153 loňského roku do Malé Asie vypovězených Albánců a za sní- žení desátku, aby tyto revoltující Albánce bud upokojil nebo zastrašil, za kterýmžto účelem si povolal ještě prapor pěchoty z Beranů. Pro- dlením posledních 14 dní bylo v Ipeku jeho okoli zase několik křesťano povražděno. Avšak z Bělehradu rozhlá šený počet zavražděných zdá se býti přilišným Stav věcí v ůzemí ipeckém zhoršil se značně nedávným propuštěním albánského náčelníka Sulejmana Batuše, jakož i rozpu- štěním všech tamějších redifových praporů kteréžto přiležitosti albánská opposice využívá Avšak dle všeho není nebezpeči, že by se po- vstání příliš rozšířilo. Konsulové spolčených moe
Albánec Beran Sulejman Batuš Balkán Cařihrad Bělehrad
8 article
v Prizrenu naléhali marně, aby ihned po roz- puštění redifů počet řadového vojska v Ipeku byl rozmnožen. Také v okolí Ljumy, na jihu od Prizrenu, udály se nepokoje a byl od- tamtud zapuzen všechen personá loni tam zřízeného městské ho soudu. Soud ten přibyl do Prizrenu. Je de ze dvou praporů, z nichž posádka ve Ljumě sestávala, zúčastnil prý se sám při zahnání soudních úřadníků a zřízenců. Podrobnosti dosud scházeji Povstalecký ruch. Z Cařihradu, 27. srpna. (C. B.) Porta roze- slala dnes svým velevyslancům v cizině oběžník s podrobnostmi o povstaleckých četách. které se nedávno objevily ve vila- jetech erzerumském a bitlisském. Nová výzvědová afféra? Z Paříže, 28. srpna. (C. B.) V zahraničníeh časopisech byla včera řeč o novém případu vy- zvědačství, jenž zde byl objeven. » Matin« a » Petit Parisien« tvrdí, že jde o návrhy, které japonský attaché činil bývalému francouzskému jednateli Lajouxovi ohledně obrany Indočíny. Japonský atlaché toto tvrzení co nejurčitěji vyvrací. Pokuta plavebním společnostem. Z Paříže, 28. srpna. (C.-B.) »Matinu« ozna- muje se z Paříže, že chce ministr námořnietví Pelletan plavebním společnostem, dokud nezač- nou opět obstarávati službu poštovní, uložil placení odškodného po 1500 franeích denně
Petit Parisien Matin Prizren Ljuma Cařihrad Paříž Indočína Ipek
9 article Válka.
Válka. Boj o Port Artur. Z Tokia, 28. srpna. (C.-B.) Z Port Arturu a z Ljaojanu není žádných určilých zpráv. Do bytí pevnosti jest obtižnější m než se za to mělo. V obyvatelstvu zaho- stilo se jisté sklamání nad průtahy pádu Port Arfuru. Japonei nebyli s to iešan- skou tvrz dobýti, byli naopak př různých pokusech odraženi. Ruské lodi v Šanchaji. Z Washingtonu, 28. srpna. (C-B.) Japon- ský vyslanec odevzdal včera státnímu tajemníku Hayovi nótu japonské vlády moenostem, ve které se praví, neodzbrojí-li Rusko válečné lodi v Šanchaji, že bude Japonsko nuceno užit oněch prostředků, jež uzná za nutné pro ochranu svých zájmů. Parník „Arabia“. Ze Šanchaje, 28. srpna. (C.-B.) Minuléh měsíce Rusy zajatý německý parník »Arabiae připlul sem na cestě z Vladivostoku. Z Ljaojanu. Z Petrohradu, 28. srpna. (C.-B.) »Ruská telegr. agentura« oznamuje z Mukdenu z dneška- Zdravolní vlak se 120 vojáky a 5 důstojníky. kteří byli v boji u Ljaojanu dne 25. t. m. zra- něni, projel dnes na cestě na sever Mukdenem. Dle vypravování raněných trvá boj od tr dnů na západní i jižní frontě ne- ustále. Zvláště silně angažovány byly oddíly třetího sibířského armádního sboru. Na západn frontě zuřil boj u Anpinu, kdež byly uvedeny dvě japonské batterie v úplný zma- tek, Nuše vojsko jižní fronty má obsazeny výšiny u Anšančanu.
Artur Hay Rus Tokio Washington Rusko Japonsko Arabia Vladivostok Petrohrad Mukden Arfur
10 article
Politické zprávy zahraničné. Státem odmítnutá dodávka státního závodu. Také v moderním italském státě zdá se býti mnoho, když ne ztrnulého, tedy, nejmírněji řečeno — nedokonalého. Státní zbrojovka v Terni dodala pro věže bilevní lodi »Regina Elena« pancéřové desky, ale ministerstvo námořnictví musilo dodávku odmítnouti, protože desky při zkoušce byly ocelovými stře ami hravě prora- ženy. Na kom jest vina tak chatrné výroby. zatím se nepravi. Potíže anglické výpravy v Tibetu. Ze Lhassy docházejí zprávy o množícím se přepadávání členů britské výpravy. Dva selní i zdravotního sboru napadeni byli fanatikem mo- hutné postavy. Jistý důstojník, rodilý Ind, byí napaden dvěma Tibeťany, ubránil se jim ale
Elen Tibeťan Terni
11 article
s revolverem v ruce. Indický voják signálo- vého oddělení, kterýž stál na osamělé stráži na výšině, byl přepaden několika Tibeťany, kteř ale, když jal se stříleti, uprchli. Domorodý tlumočník královských střelců britských byl na- paden v lesíku u Lhassy. Pokryt sedmi ranam dovlekl se do města, kdež byl vzat v ošetřo- vání. Tyto čtyři případy v málo dnech bud v anglickém táboře v Indii jistý nepokoj, poně- vadž seslabují naděje na pokojnou dohodu s Tibetany. I dalaj lama, místo aby vyjedná vání s Anglií zapředl, prchá dále do nitra Mon- golska, kam ovšem za ním plukovník Jounghus- band nemůže. Italie oproti Rakousku. Socialisté italští uspořádáním kongresu ve Švýcarsku, na němž ve spolku se socialisty ně- meckými rozhodli se prohlásiti v zájmu prý míru abdikaci na Trident i Terst, vzbudiliv Italii tím úsilnější opačné hnutí, jemuž se po- stavil v čelo zvláště Ricciolti Garibaldi. Hnui nabývá tak značných rozměrův, že samo mini- sterstvo vojenství, nedbajíc již své dosavadní záminky, nestížiti vyjednávání s Rakouskem o smlouvě obchodní, dalo se jím donutiti k tomu, aby vykonalo řadu vojenských příprav na spo- jencově hranici, dosud zanedbávané. Ovšem poukazuje při tom k tomu, že Rakousko samo v posledních letech nelitovalo několik set mil lionů korun, aby doplnílo síť železniční, jež eventuálně by sloužila k soustředění vojska na jihu, a že dalo si povoliti ještě v posledníeh delegacích ohromné úvěry, jichž užiti se má ze značné části, třeba to tak bez obalu oficiálně doznáváno nebylo, k vojenským přípravám oproti
Indie Anglie Mona Rakousko Švýcarsko Terst Jounghus
12 article
O tom, jak se na věci ty hledí na Tibeře vyjádřil se štábní důstojník italský k dopisova teli pařížské »Patrie« v podstatě takto: »U nás nebylo pořád dosti peněz, aby se uzavřely pře chody a průsmyky na severovýchodní hranici, jimiž by nepřítel mohl vniknouti do země naš kdykoliv by se mu zlibilo. Ovšem především bylo nutno odstraniti deficity v rozpočtu našem. Oproti Francii i v Středozemním moři vykonal jsme ovšem přípravy ne-li zbytečné, tož a- poř přepjaté, Ale trojspolek nás neustále ukolébával, abychom na hranici rakouské se neopatřili. Oddávali jsme se starému omylu, že Alpy jsou vlastně překážkou pro nepřítele, zdržujíce jeho pochod a soustředění a že stačí vyčkati ho na širých pláních, až z hor vyrazí, abychom h odděleně porazili. Ale takového vítězství v pláníeh friaulských neb benátských mohli bychom do- byti jen při značné číselné převaze. Ale pře vahou tou číselnou nejsme si jisli, zvlá ště když Rakousko od několika mě- síců nashromáždilo na hranie nové sily, jež zmenšuji význam naší obranné čáry friaulské, neboť Rakousko mohlo by vy- raziti Tyrolskem a ujati se zde proti ofensivy Ostatně viděti jest z války na dálném Východě. jakou výhodou jest, zvláště na počátku války. útočiti, v okamžiku tomto nebyla by ale za případné války s Rakouskem ofensiva pro nás možnou« Důstojník italský míní, že ale již po několika měsících (?) bude jinak.
Tibera Francie Rakousko Tyrolsko dálný východ Patria Alpa
13 title
Italii.
14 article
Řecké zbrojení. Řecká vláda rozhodla se objednati v nej- bližší době v loděnicích cizozemských tři obr- něnce o 16 000 tunách a 18 torpedových lod- o rychlosti 30 mil. Ministerstvo vojenství záro veň hodlá objednati 300 děl a 100.000 pušek nejnovějšího systému. Veliké fiasko německé manifestace v Českých Budějovicích. z Č. Budějovic, 28. srpna. (Původní dopis »Nár. Listů«.) S velikým hlukem svolávaný sjezd »Böhmer- waldbundu« do C. Budějovic na den dnešní, měl průběh velmi žalostný. Takový je všeobecný soud i mezi Němci. Němci chtěli po loňském skvělém sletu sokolském dokázati, co dovedou, ale utržili si nesmrtelnou blamáž. Předem dlužno se zmíniti o výzdobě města. Ta zklamala všeobecně. Nebýti nákladných slavo- bran a mnoha stožárů, jež obec sama po uli- cích nastavěla, byl by ten »slavnostní háv«
Böhmer Němec Český Budějovice Č . Budějovice
15 article
města velmi chudý. I na náměstí, které je nej- němečtější části města, bylo 14 domů úplně bez ozdoby, bez praporu. Nejvíce mrzelo asi pana Taschka, že též starobylá radnice zůstati musila neozdobena. Budovu tu má totiž najatu krajský soud, jenž v ní má své kanceláře.A když objevil se na střeše její velkoněmecký prapor, zakročil president soudu pan Weiss prapor musil dolů. Nic nepomohly depeše vy- měněné mezi purkmistrovským úřadem a Vídni. Za to se pan Taschek pomstil: dal sníti s věže jeden z praporů černožlutých a na jeho místo vyvěsiti velkoněmeckou trikoloru. Obee vůbec až na pranepatrné výjimky dekorovala jen barvami velkoněmeckými. De- korace poskytla zajímavý obrázek o postupu české moci a síly. Celé ulice byly, v nichž ne- bylo lze spatřiti ani jediného praporu, některých vlály dva, tři. Zvláště málo se libily ve vnitřním městě ulice Sternekova, Vídeňská. Kanovnická a j. Také Sadová třída, kudy prů- vod šel, byla bez praporů. Obec tu tedy na- stavěla sama stožáry. Pozoruhodné jest, že dva Němci vyvěsili též prapory českých barev. Bylo na ně naleháno, aby je odstranili, ale oni tak neučinili.
Taschka Weiss Taschek Němec Vídeň Sternekov
16 article
Ale ještě více než dekorace zklamalo ú ča- stenství při slavnosti. To bylo přím k pláči. V sobotu nepřišel mimo asi osm bur šáků nikdo. V neděli od rána chodili pořa datelé na nádraží vítat hosty, ale ti přijížděl v počtu pranepatrném. Na přiklad vlakem od Prachatic přijelo 18 účastníků, od Vídně 9, od Lince 4 ald. Bylo komické podívání, když na nádraži přišla hudba a vedla pak do německého domu čtyři hosty. Výbor pořadatelský se za tento nával styděl a vodil hosty ne městem, ale postranní ulicí. Teprve zvláštním vlakem od Želnavy při- jelo na 200 účastníků, čítaje v to i děti. T bylo slávy! Ale to byli také ti poslední hosté. K nejbližšímu vlaku vytáhla opět hudba, ale nepřijel více nikdo. Celkem vlaky přijelo asi 250 účastníků. Za takových okolnosti ovšem smutně se- stavoval se slavnostní průvod. Pořa- datelé dali si všemožnou péči, aby co se prů- vodu nedostane na počtu účastníků, nahradili křikem. Ve dvě hodiny průvod vyšel od ně- meckého domu. Zahájili jej čtyři jezdci v cirku- sovém úboru: v bílých kalhotech, fracích a cylindrech. Jednomu stala se nehoda, že na náměstí musil s koně slézt, poněvadž se bál, aby nespadl. Pak šlo 68 turnerů (budějovických, krumlovských, prachatických a j.) a za těmito následovaly ostatní místní a cizí spolky, sehnaný ubohý lid, pracující u obce a v německých továrnách, hoši sotva škole odrostlí, hasiči sedláci z okoli atd.
Prachatice Vídeň Želnava účastník
17 article
Celé skupiny účastníků tohofo průvodu se- stávaly z ubohého odvislého lidu českého.T lidé šli se sklopenými hlavami, jako bez života, jako dobytčata vedená na jatky. Pozornost bu dila skupina bíle oděných, velkoněmeckými tri kolorami ověšených děvčat: byly to skoro vesměs židovky, dcerky budějovických židov- ských obchodníků. Průvod uzavíraly depulace odborů »Böhmerwaldbundu«. Tato část průvodu působila zvláště komicky: šel třeba jeden muž a před ním nesl hoch tabulku s jmenem místa, odkud pochází, takže oddil ten měl téměř tolik tabulek, kolik účastníků. V průvodu byly dvě hudby. Ulice, jimiž se ublral, byly úplně liduprázdné, jen trochu českých dětí tu zevlovalo, posmívajíc se smutnému tomuto ta- žení. »Nadšení« musili si tedy účastníci prů- vodu vyráběti sami. Křičeli »Heil«, toužebně se dívajíce do oken, odkudž tu a tam házela jim německá a židovská děvčata dubové věncea kvítI. O každý takový věnec strhla se rvačka, čímž se slalo, že průvod roztrhl se na několik dílů a podobal se spíše houfu hulákajících pod- napilých rekrutů než slavnostnímu průvodu. Za největšího nepořádku dospěl průvod ku pomníku císaře Josefa II. v sadech, kde složeno asi 15 dubových věnců se stuhami velkoněme- ekých barev a proneseno několik řečí. Pak pu- toval průvod dále, všude jsa terčem posměchu, takže účastníci jeho byli rádi, když konečně octli se v zahradě německého domu. Co tam se dálo, o tom prozatím bližších podrobností nemáme. Jisto jest ovšem, že n slavnostní valné hromadě pan Taschek hodně toho namluvil o německosti Budějovic, však
Josef II Taschek Budějovice sad
18 article
V drobném prodejit naní čí-le o sobě . . . za 8b odpoladní . . . . za žh Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . vdpolední . . . . . . . . Sb Inseráty platí se heteré zapřel Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marinnské ulici č. a. Tam sacházejí se těž redakee tiskárna a ezpečice „ Národních Listae. Rukogisy se nevraosjí.
Marinnský ulice národní Listae
19 article
hosté němečtí se přesvědčili, že němectví budě- jovickému zvoní již umíráček. Zvláštní shoda okolnosti totiž chtěla tomu, že i Čechové pořádali toho dne veliký průvod spolků. A sice po pohřbu redaktora Vachka, jehož mrtvola byla nesena k nádraží, průvod českých spolků prošel městem do Besedy. Byly to jen místní spolky, ale průvod byl daleko imposantnější než něme- cký. Tam 68 německo-židovských zchátralých postav turnerských šlo v čele, zde 140 statných Sokolů pouze z obou místních jednot. Za témito řezníci budějovičii v malebném kroji, pak spolek vojínů a úřadníků v počtu na 300 mužů a za tímto další veškeré české spolky a společenstva s prapory. Průvod tento, čítající na deset tisíe lidi, provázen byl při vstupu do města nevylíči- telným jásotem. Lid až radostí slzel, že podařilo se mu takovým imposantním způsobem ukázati českou sílu v tomto městě. Český průvod počtem účastníků a spořádanosti daleko předstihl těžce sbubnovanou komedii německou, pokud se pak týče projevů sympatií obecenstva, tu nelze vůbee žádné přirovnání činiti. Němci byli nad touto nenadálou sprchou zaraženi. Stáli po ulicích celí zkoprnělí, nebot něčeho takového se nenadáli. Za hromového jásotu a zpěvu českých písní se průvod český u Besedy rozešel a účastníci jeho dlouho do večera pluili ulice. Z německého domu pak trousili se účastníci zamlkle a stydlivě k nádraží nečekajíce na večerní zábavu. Zažili v Českých Budějovicích sklamání a fiasko, na které do smrti nezapomenou. Čechové formou nejdůstojnější, ale rozhod- nou ukázali jim, že všecky ty fráse, kterými je toho dne týral p. Taschek, jsou lží a že Budlějovice jsou městem českým.
Čecho Vachek Sokol Němec Taschek Český Budějovice
20 article
Schůze hospodářských lihovarníků v Jihlavě. (Původní zpráva »Národníchi Listů «.) V Jihlavě, 28. srpna. Nezměrné zklamání, jemuž slibné naděje jarní na přehojnou úrodu náhle ustoupiti mu- sily za trvalého sucha v předešlém měsíci, pro- klestilo si záhy cestu z oblasti zemědělské do kruhů průmyslových i obchodních a nynější ho- rečka v tržbě obili, mouky, cukru, lihu, chmele atd. onu zoufalost nejpádněji registruje a již i optimistům poslední zbytek spasné důvěry od- nímá. V našem prostředí každý otřes zemědělský rozvlní se do široka v průmyslu hospodářském, jenž vůdčím povoláním svým rozhoduje stále ještě u nás o jakémsi blahobytu neb aspoň sne- sitelném osudu rolnictva a dělnictva. Jestliže dnes příčinnou souvislost vypráhlých přes dva měsíce lánů těžce pociťuje cukrovarství, škro- bařství, pivovarství a jiná odvětví průmyslu zemědělského, tím citelněji dolehá neblahý vliv sucha na lihovarství, jež s hospodářstvím co nejúžeji jest spojeno a všechny jeho záchvěvy ve zvělšeném měřítku snášeti musi.
Jihlava
21 article
Zvláště hospodářský průmysl liho- varský a zemědělská výroba jest bezmála jedno a totéž. Ať na velkostatcích neb u družstev rol- nických lihovar znamená vždy nejpevnější zá- klad a nejvydatnější podporu polního hospodář- ství, a strádá-li jedno, trpí i druhé. Bylo tedy již nejvýš na čase, aby také hospodářští lihovarníci nedocenitelné dosud následky letošního sucha správně si představili, ve větším shromáždění střízlivě o nich si porokovali a na vhodných prostředcích k záchraně lihovarůi statků se uradili. Příkladnou jest jednomyslnost a stejnoměr- nost, s jakou této záležitosti oba odborné spolky v království a markrabství se chopily a na spo- lečné schůzi rychle se dohodly. Lihovarni- cký spolek v Praze, trvající bezmála již 30 let a hostící dosud svorně oba kmeny zem- ské, zplodil (jinak ani říci nelze!) před 2 roky Lihovarnický spolek na Moravě a od té doby s tímto svým mladším soudruhem ruku v ruce postupuje a shodně řeší i sdíli všechny slasti i strasti zemědělského průmyslu lihovarského. Dnes sešly se oba na rozhraní obou sesterských zemí v starožitné a věko- památné Jihlavě, dříve výlučně české, dnes národně smíšené, aby v obou jazycích zemských pojednaly o neblahých důsledcích, na troud vy- schlých brambořišť, řepišť a t. p. a spolehajíce zvláště na s v épomo c, usnesly se na takovém
Jihlava cký spolek v Praga spolek na Morava
22 title
FEUILLETON
23 article V slovanských Alpách
V slovanských Alpách Je to již slušná řada let, co jsme si za- útočili na slovanské Alpy. Můžeme proto leto už mluviti o jistých resultátech agitace ve pro- spěch návštěvy Krajiny a Korutanska. Dnes je zřejmo, že české obecenstvo, ubí rající se rok za rokem hojněji ke slovanskému jihu — nemám tu na mysli slovanská přímořská nista, kde rovněž utěšeně česká společnost se vzáhá, nýbrž jen alpské stanice — dělí se samo ve dvě třídy. Jedni hledají čistý vzduch, příjemné kou- pání a pohodlně procházky, druzí mimo tyto požadavky chtějí míti poblíž vysoké štíty alpské hojnost více méně obtižnějších (ale i vděčněj šieh!) výstupů. Pro obojí tyto požadavky máme už vhodná střediska. Bled v Krajině a Jezersko v Ko- rutanech. Bled slučuje v sobě veškery podmínky pří jemného lelního pobytu. Má čistý, horský vzduch rozkošné jezero poskytuje nejen milou koupel ale i lákavou příležitost k veslování, procházky kolem jezera jsou tak pohodlny, že i churav mohou jich používati. Cyklisté mají zde terrain k raoní projížďce zrovna stvořený. Četné ho- stince a hölely — z nichž zvláště Peternelů, stal se střediskem českých návštěvníků, a to zcela zaslouženě! — poskytují velice dobrou kuchyni a celá řada vill je zárukou, že o byty je na Bledu s dostatek postaráno.1) Lékař — Polák p. dr. Klimek je v místě, mimo to v sousedním městě je lékař Čech p. dr. Voves a lékárna. Spo- jení je nad míru výhodné: přímým vozem Praha- Lublaň, od 1/22. hod. odpol. do 10. hod. ráno druhého dne.
Polák doktor Klimek Čo Voves Korutansko Bled ko spo Praha Lublaň
24 article
Je tedy Bled opatřen vším, co požadujeme od pohodlného letního bytu. Nelze ovšem zapříti, že turista, jenž hledá výstupy na hory, má v Bledu málo přiležitosti. Vyjma Stol (2239 m.), Begnušici (2063 m.)a Vrtač (2179 m.), jsou veškery výstupy od Bledu značně vzdáleny. V té příčině má opět Jezersko (správně: Zgornje Jezero) polohu příznivější. Ležít přím pod pásem saviňských Alp, tak že výstup na ně může býti konán bezprostředně z Jezerska. A to má svou velkou důležitost. Můžeť se konati výstup od 5 hodin z rána (a i časněji) a návrat možno snadně prověsti do 2—3 hodin. Poněvadž pak bouřky přicházívají v Jezersku skoro pravidelně kolem 3.—5. hodiny odpolední. lze vykonati řadu výstupů za nejkrásnějšího po- časí a za jediné dopoledne. To ovšem tam, kde 1) Letošní nával po sjezdu sokolském ovšem za- vinil dočasný nedostatek bytů, v jiných létech je však na Bledu bytů hojnost. k úpatí hory třeba teprve jeti dráhou nebo po vozem, nikterak nejde. V horách, jež v kruhu obkličují Jezersko, jsou partie pro začátečníky i pro zkušenější. Nováčkové — kteří zachovají se ve výzbroji dle vzácných rad prof. dra. Chodoun- ského — mohou směle na Vernikův Grin- tovec (1658 m.), na jehož vrcholu zápisní kniha bude jim příjemným oslazením té trošky námahy, na Pristornikův Storžič (1702 m.), na Veliki Vrh (1743 m.), na Goly Vrh (1789 m.), na Skuberův Vrh a ovšem především na Českou chatu, jež leží 1600 m. na úbočí nejvyšší zdejší hory Grintovce.
Nováček profesor doktor Gola Skuberův Bled Alpy Chodouny Vernikův Grin Pristornikův Storžič Begnušice
25 article
Výlet na Českou chatu měl by býti svatou povnností každého Čecha, jenž projde Jezerskem. Malá podpora, jež vstupným do chaty (40 h.) nebo po- platkem za nocleh (2 K 50 h, pro členy Slovin- ského planinského družstva nebo českého od- boru 1 K 50 h), připadá ve prospěch české věci, měla by se každému Čechu státi dobrovolnou daní národní. Jeť Česká chata prvním naším pevným bodem, prvním kouskem české půdy v slovanských Alpách. Žel, že dodnes vidíme mnoho turistů procházeti Jezerskem, kteří ne- dbají našeho vyzvání k návštěvě České chaty a žel, že jsou mozi těmito vlažnými turisty i učitelové mládeže české! Výmluva, že výstup na chatu je nesnadný
Čecho Čech Slovinsko
26 article
je dnes opravdu jen planou výmluvou. Dnes zří- dil český odbor alpský tři cesty, z nichž dvě jsou tak zabezpečeny a tak pohodlny jako cesty pražské zahradě Kinského. Ba v zabezpečení drátem šel snad český odbor optima fide až příliš daleko. Tím méně pak lze se vymiouvati na „nebezpečnost“ výstupu na českou chatu. Navštívily-li ji děti méně než 10leté a starší, po- hodlné dámy, pak dojista je výstup na Českou chatu tím přístupnějším turistům v plné síle. K výstupu doporučuje se cesta od Muriova Ka- zina, k sestupu cesta horní Kočnou. Že Česká chata je co nejlépe vypravenaa vším potřebným s dostatek opatřena, o tom pře- svědčili jsme se sami srovnáním s nejbližšími německými chatami Zoissovou, Frischaufovou s triglavskou Deschmankou. Ba ani slovinská chata Kredarica na Triglavu se v pohodlí a zá- sobě potravin a nápojů nevyrovná. Že Česká chata vskutku nad jiné chaty v saviňských Alpách vyniká, toho důkazem je přečetná návštěva, ve které i němečtí turisté jsou zastoupeni. Za necelý měsíc navštívilo letos chatu přes 150 osob, počet to poměrně impo- santní. Hospodáři chaty J. Krčovi“) třeba vzdáti plné uznání za čísté a svědomité vedení chaty. Cesty k chatě rok co rok pečlivě upravuje nej- lepší zdejší vůdce Vavřinec Potočník.
Kinský J Krča Vavřinec potočník Muriov Ka horní Kočný Triglav
27 article
5) J. Krč je horským vůdcem, krejčím, kostelníkem. varhaníkem a hospodářem chaty v jedné osobě- Zkušenější turisté mají v Jezer- sku vděčné výstupy: Kranjský Storžič (2134 m.), Skutu (2530 m.), velebný Grin- tovee (2559 m.), nejvyšší to bod saviňských Alp, Kočnu (2541 m.), Košutu (2135 m.), Obir (2141 m.) aj. K velice těžkým výstupům patří zde Mrzla Gora (2289 m.) a Baba (2154 m.); jen málo turistů může se odvážiti k těmto dosti nebez- pečným výstupům. Ale i ten, kdo nemůže konati výstupy a je odkázán na procházky v rovině, najde jich hoj- nost na horizontálních cestách po zalesněných stráních. Vděčná je procházka k bývalému ko- stelu sv. Osvalda, v němž vzácné malby ná- stěnné (snad ze XIV.—XV. století) netečnostl příslušných instancí propadají zhoubě. V Jezersku jsou dva hotely: Muric vo „Kazino“ a Stullerův hotel, mimo to celá řada hostinců, v nichž z nouze lze přespati. O byty je ovšem v hlavní sezoně někdy nouze, ale při dobré vůli nalezne se pro každého slušný a laciný nocleh. V nejhorším případě je lze dojíti si na nocleh — na Českou chatu! Proto však je dobře zabezpočiti si byt do předu pi- semně neb telegraficky. (Poštovní i telegrafní úřad je v místě). Jisto je, že nikdo z těch, kdož zvolili si Jezersko za své letní sídlo, nikdy toho nelitoval, naopak rád a často se sem vracel! Dr. B. Prusík.
Košut Gore Bab Osvald Stullerův Jezersko Prusík Krč saviňský Alpa kranjský Storžič Skut velebný Grin Obir