1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 278. ze dne 9. října 1908.
2
masthead
Z kulturní ciziny.
4
article
V Německu byl založen nedávno Svaz d-
vadelních autorů německých, který má
již 100 členů. Tento svaz konal 5. října v Berlíně
generální schůzi, na níž se usnesl (za předsednictví
Maxa Breyera), založiti si vlastní scénu, jíž by
mohl po případě paralysovati nebo korigovati vliv
scén výdělkových. Na podnik se pohlíží vážně, po-
něvadž svaz vládne dosti značným kapitálem, upsa-
ným svými členy.
Cholera, řádící již několik týdnů strašlivě v Pe-
trohradě, způsobila i ruské vědě těžkou ztrátu
2. října (19. září dle ruského kalendáře) zemřel jejím
záchvatem mladý učenec Nikolaj Pavlovič
Pavlov-Silvanskij, v plném rozkvětu sil
teprve 39letý. Pavlov-Silvanskij zabýval se studiem
politické a sociální historie ruské a jeho důkladné dilo
„Feodal'nyja otnošenija v drevnej Ru-
si“ (Feudální poměry ve staré Rusi) vzbudilo při
svém objevení veliký zájem a živou diskusi ve vě-
deckém světě. Teprve loni byl mladý učenec povolán
na profesuru historie při vyšších ženských kursech
v Petrohradě a začátkem letošního podzimu na poly-
techniku. Byl oddán vášnivě svojí vědě a zimničně
pracovitý. Všecky naděje v něj skládané smrt náhie
zpřetrhala.
V polovici října začne v Petrohradě vychá-
zeti dvakrát měsíčně sociálně politický, literární a
naučný žurnál »Bodroje Slovo«. Čtrnáctidenník
budou redigovati J. M. Bikkerman (politíku a
soc. vědy) a S. V. Anikin (literaturu a kritiku).
Maxa Breyer
Pavlovič Pavlov
Bikkerman
S V Anikina
Německo
Berlín
Silvanskij
Pavlov
Petrohrad
svaz dvadelne
5
article
Skirmuntovo nakladatelství v Petrohradě
vydá v nejbližší době sborník nejlepších
finských spisovatelů současných. An-
thologie s názvem »Sampo« v prvořádných překla-
dech slibuje býti literární událostí: její vydání totiž
chystá se v jakési slavnostní a manifestační formě.
aby bylo výrazem vzájemných sympatií literárního
světa ruského a finského, sympatií v boji za politi-
ckou svobodu, za sociální reformy a kulturní samo-
statnost.
Skirmuntův
Petrohrad
Sampo
6
article
Proti ruské censuře ještě loni byl marný
boj divadelních podnikatelů, kteří chtěli vymoci po-
vojení ku provozování Wildeovy »Salome«. Do-
slovný překlad zakázán, za to však povoleno špatné
a neumělecké zpracování jakési baronesy Rado-
ševské s názvem »Pljaska sjemi pokry-
val« (Tanec sedmi závojů). Letos však podařilo se
konečně paní Komisarževské vymoci pro svoj
divadlo úplné povolení Wildeovy tragedie a vypraví
ji beze všeho ohrožování censurou; sama bude arci
hráti titulní roli.
V chorvatském Národním divadle v Zá-
břebě nastalo v artistické správě několik důležitých
změn. Dosavadní režisér Josip Bach byl zvolen
zemskou vládou dramatickým ředitelem a člen čino-
hry i operety Gjuro Prejac jmenován režisérem.
Druhým kapelníkem divadelním stal se hudební skla-
datel Andro Mitrovi č.
Jakýsi Polák dr. Wikowski vydal v Paříži
zajímavou a zábavnou publikaci s kuriosním názvem
»Le Dieu la Ga uloise« (Pánbůh na způ-
sob gallský). Kniha pojednává o satirických, bujných
a často naprosto ne pobožných fantasiicb, jakými
středověcí umělci uctívali boha ve výtvarném uměn
všeho druhu. Mnohé starší kostely francouzské cho-
vají řezby, sochy i obrazy příliš světského vkusu
vtipný Polák pořídil z výběru nejznámějších tako-
vých uměleckých prací kostelních celou galerii, při-
hlížeje při tom vždy k uměleckému karakteru věcía
vylučuje neumělecké výrobky. Knihu zdobí řada
illustrací, dosvědčujících, že polský znalec umění ni-
kterak nepřeháněl, vzdávaje svrchovanou chválu cír-
kevnímu středověku ve Francii, který pro »světské
sujety měl mnohem více schovívavého pochopení net
církev nynější.
Wildeův
Salome
Komisarževský
Bach
Gjuro Prejac
Polák
Wikowski
Zá
Paříž
Francie
národní divadlo
Andro Mitr
Pljasko sje
Le Dieo
7
article
Povodně v Indii.
Povodně v Indii.
O hrozných katastrofách, způsobených povod-
němi, jež se tak náhle přivalily na kvetoucí lidnate
kraje Haiderabadu, pobořily města, vesnice, zpusto-
šily pole a uvrhly pracovitý lid v několika hodinách
do největšího zoufalství, sdělují se nyní z Kalkuty
podrobné zprávy, které nasvědčují, že je to jedno
z největších neštěstí, jakými kdy byla stížena Indie,
kdež kromě toho tak často řádí mor a hlad.
V kraji nizanském, jenž má rozlohu 448 000
čtverečních mil anglických a více než jedenáct mi-
lionů obyvatelstva, táhne se řada velkých jezera
rozsáhlých močálů, z nichž mnohé mají dékku dvou
mil a více. Jeden z největších je ve spojení s řekou
Musi, která, tekouc severozápadně od města Haide-
rabadu přivádí své vody do zálivu bengalského.
Neobyčejně prudký monsum přinesl tak hrozné
deště, že se jezero vzedmulo a náhle vylilo své spou-
sty vod do řeky. Za krátko vystoupily hučící vlny
z břehu, protrhly hráze a ohromná, široká, více než
20 stop vysoká vlna převalila se s hukotem na ne-
šťastné město Haiderabad. Spousta byla hrozná.
Celé domy se zvedaly a řítily se s rachotem, střechy
byly odplaveny, tlusté kamenné zdi vyvráceny av
několika minutách bylo místo, kde krátce před tím
klidně žilo 100.000 lidí, pustou hromadou sřícenin.
Pod ssutinami a spoustou bahna bylo pohřbeno
na sta a tisíce Indů, nepřehledné rady zděšených
uprchlíků pak prchaly zoufale v dívoké panice, aby
se zachránily před zátopou. Voda nyní opadla a pu-
stý chaos sřícenin i bahna označuje místo, kde zuřil
rozpoutaný živel. První práce u odklízením již zapo-
čaly a na místě katastrofy odehrávají se vzrušující
výjevy.
Indie
Kalkuta
Musi
Haid
Haiderabad
8
article
Hrozně zohavené napuchlé lidské mrtvoly vy-
čnívají tu a tam z bahna, zdechliny zvířat leží kolem
a hrozný zápach bahna a hniloby leží nade vším
jako těžký, dusný mrak Zachránění se vrátili a se
ztrnulým zrakem přelézají trosky a sříceniny, aby
opět spatřili místo, kde byl někdy jejich majetek.
Zoufalé matky hledají mrtvoly svých dítek a zdrceny
krutým osudem, ztrácejí smysl pro utrpení jiných.
Mužové a ženy spěchají kolem sřícených zdí
přes zohavené mrtvoly malých dětí a mezi nimi vi-
děti anglické úřadníky a vojíny, kteří pracují neunav-
ně, sbírajíce mrtvoly, aby zmenšili nebezpečí epide-
mie. Ke strhování stojících ještě zbytků, zdí, jež
hrozí sřícením, používá se slonů. Příval razil si ce-
stu středem města od severu k jihu a skoro tři kilo-
metry široký pruh označuje směr, kudy se hnala
záhuba
O počtu obětí není ještě přesných zpráv, více
než 1000 mrtvol bylo již vytaženo, ale to jest jen
malá část nešťastníků, kteří při katastrofě zahynuli
a jichž počet se odhaduje na 10.000.
= Přilišná krása škodí. Krásná Američanka miss
Rose Timbleova byla svým chefem, majitelem vel-
kého obchodního domu v Novém Yorku, propuštěna.
Miss Timbleova byla zaměstnána v oddělení pro pan-
ské potřeby. Za krátko roznesla se krása mladé pro-
davačky po celém městě a pánové putovali hromadně
do závodu. Před pultem krásné miss Timbleovy stál
ustavičně zástup pánů v němém obdivu, při tom však
zapomínali něco koupiti. Proto byla propuštěna, ža-
lovala svého chefa, listy přinesly dlouhé články s její
podobiznou a ve čtrnácti dnech obdržela krásná
Američanka neméně než tisíc tři sta čtyřicet nabíd-
nutí k sňatku. Miss Timbleova však nepomýšlí vůbec
ještě na sňatek a bodlá se věnovati jinému povolání,
v němž jí její krása může jen prospěti, chce totiž
jíti k divadlu.
Timbleův
Misso
Nový York
9
article
—První den pennyového porta mezi Auglií
Amerikou. Mezi Spojenými státy a Anglií byla po-
čátkem tohoto měsíce snížena taxa na dopisy na je-
den penny (10 hal.). Nával v anglických a ameri-
ckých poštovních úřadech dne 1. října o 12. hodině
v poledne byl ohromný. Každý měl náhle něco sdě-
liti příteli nebo příbuzným za oceánem. Velké firmy
přinášely stohy 3000 až 4000 dopisů, které by byly den
před tím staly o několik set korun více. Anglická
filatelistická společnost podala skoro 5000 dopisů, aby
obdržela razítko prvního pennyového parníku. V No-
vém Yorku byl Angičan Cosack, díky svým silným
loktům, oním šťastlivcem, jenž odevzdal první dopis,
frankovaný jedním penny. Tento list, adresovaný na
ostrov Wight, obdržel také ověření razítkem, že šel
první přes ocean za jeden penny.
= Crispi a atentát na Napoleona III. Spolupra-
covník »Corriere della Sera« jel do Los Angeles
v Kalifornii, aby tam navštívil hraběte Carla Rudia,
jenž, jak známo, před nějakým časem v italském
listě tvrdil, že atentátu Orsiniova na Napoleona III.
zúčastnil se činně také pozdější ministerský před-
seda Francesco Crispi. Zpravodaj zvěděl od Rudia,
že článek v italském listě není přímo od něho a ne-
může také přímo tvrditi, že třetí pumu hodil Crispi,
nýbrž soudí tak jen z určitých okolností. Nehodlal
se ostatně po půl století opět ku věci vraceti, ale
byl na určitý podnět z Italie vyzván, aby sdělil něco
ze svých vzpomínek a učinil tak. Za formu, v jaké
bylo jeho vypravování uveřejněno, není zodpověden.
Tím jest asi skončena tato záležitost, která vzbudila
v Italii velké vzrušení.
1!Chutna večetetí
Dnes čerstvé, výtečn
domácí jitrničky.
Sýr ementálský a j. Čajové máslo. Jemný
nářez. Uzené a připrav. ryby atd. Václav
Kleinhampl, lahůdkářství, vinárna a buf-
fet, Praha, Ferdinandova třída, proti
Crispi
Carla Rudium
Francesco Crispi
Kleinhampl
Auglie Amerika
spojený stát
Anglie
vý York
Wight
Los Angeles
Kalifornie
Praha
Ferdinandov třída
Corriere della Ser
10
title
Šlikovu paláci.
2176
Šlikův
11
article
René nemohl dále čísti. Děsná bolest sevřela mu
René nemohl dále čísti. Děsná bolest sevřela mu
srdce.
Ano, ano, tato nevysvětlitelná nenávist byla jenom
nesmyslným přeludem trpící, pološílené ženy
A přece z neurčitých těch domněnek vyznívalo —
podezřeníl
René
13
article
René četl dále. O celém přelíčení dodávaly noviny
René četl dále. O celém přelíčení dodávaly noviny
zevrubné zprávy.
V obžalobě nenašel René nic nového. Naopak, se-
stavení známých mu již okolností činilo jej netrpělivým,
mrzutým. Teď ho zajímaly pouze ještě výslech obžalova-
ného a výpovědi svědků.
Stín, jenž povahu čalouníkovu dosud zahaloval, po-
nenáhlu se ztrácel, takže René k nemalé své radosti
počínal v nevinu obžalovaného pevně věřiti. A když ne-
šťastný ten muž odvolával se na svou počestnost, na svou
bídu, na svou lásku k ženě a k dítěti, zdálo se Reněovi,
že hájí se mnohem lépe, než kdyby pouze popíral jedno-
tlivé okolnosti.
René podíval se pokradmu na Cecilii.
Zdálo se mu, že v prostém zjevu jejím zračí se
jakási urozenost, kteráž s tváře obžalovaného, jejž nyní
viděl v duchu před sebou, přesla na tvář její. Byla za-
René
Cecilie
14
article
Proč chtěla matka jeho čísla ta znáti? Dojista jen
proto, aby dokázala ubohé té ženě, že má s ní soustrast.
Novinářská zpráva o konfrontaci v Morgue zněla:
»Obžalovaný vypoulenýma očima pohlížel strnule, na
mrtvolu. Hrůzou byl tak bled, jako ta ubohá oběť jeho.
Když jej nutili, aby se k mrtvole přiblížil, zdráhal se po-
někud a ze zmatených slov, jež ze sebe vypravil, bylo
jen rozuměti; »Milost! Milost! Smilování! Smilování !«
Byv tázán, zda se k vraždě přiznává, otřásl sebou, ja-
koby zbaviti se chtěl bázně jím lomcující a nabýti opět
dřívější své chladnokrevnosti a hrůzou zuby cvakaje,
koktal: »Nikoliv! Nikoliv!« Když však státní zástüpce
vyslýchati ho chtěl, obžalovaný uděšen kolkolem se roz-
hlížel, mávl prudce rukama, jakoby se proti jakési nevi-
dítelné příšeře brániti chtěl a sklesl bez sebe k zemi. Ne-
víme, zdali obžalovaný již se přiznal, lze to však před-
pokládati. Jak by mohl ještě po takovém výjevu zapírati?
Za starých časů byl by již tento výjev postačil, aby obža-
lovaný k smrti byl odsouzen . . .«
Zpráva ta paní Mortierovou nemálo rozhořčila. Na-
psala rázným svým písmem na prázdný okraj novin:
»Jan jest příliš sláb. Ubohý ten člověk musil již
před touto trýzní příliš mnoho trpěti. Proč pak mi nedo-
volí soudcové, kteří přece také jsou jen lidmi, abych mu
směla býti po boku při každém výslechu? Jest to ha-
nebné a podlé, vykládá-li tento novinář výkřiky mého
muže za výčitky svědomí! K výkřikům těm přiměl jej
pouze bol a žal nad strašnou smrtí bratrancovou! Kdy-
bych já tam byla bývala, jistě bych nebyla připustila, aby
sklesl do mdlob a nikdo by se nebyl osmělil něco podob-
ného napsati! Probůh, co se při takové povaze stane
-Ocelové kladivko.-
Hrůza
Mortierův
Jan
Morgue