ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 6e0e0da0-71e0-11dc-84f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 42, place 66, org 7, work 10
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY-
3 masthead
4. srpna 1904. Číslo 214.
4 article
a projevům placené smečky proti Italii a její hlavě učinila přítrž. Barziloi otiskuje zároven list jistého italského občana státního, v Terstu usedlého, k tamějšímu konsulu italskému, v němž tento jest žádán, by konal na ochranu Italie povinnosti své, k nimž se úřadní přísahou byl zavázal. Telegramy korresp. kanceláře Z vojenství rakouského. Z Vídně, 3. srpna. (C.-B.) Bývalý inspek tor pevnostního dělostřelectva, polní podmaršálel Semrad zemřel. Z uherské říšské sněmovny. Z Pešti, 3. srpna. (C.-B.) V interpellačn knize poslanecké sněmovny jsou zapsány čtyry nové interpellace. Předseda navrhuje, aby sně- movna přešla o 21% hod. k jednání o interpel lacích. Sněmovna pokračovala pak v jednán o rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Posl. Simonyi Semadam (ze strany lidové) polemisoval se včerejšími vývody posl. Bizony o porotních soudech a přimlouval se za jejieh zachování. Posl. Sebes (košutovec) tlumočil přán soudců a navrhl resoluci, aby vláda předložila co nejrychleji osnovu zákona o definitivním upravení soudcovských platů. Potom další rokování odročeno na zejtra Pumová afléra v Terstu. 2 Terstu, 3. srpna. (C.-B.) Dnes dopoledne zatčeni byli 2 další členové výboru rozpuštěné »Societů gymnastica«, a sice Petr Barbič, adjunkt při stavebním úřadu městském a Mario Presel, úřadník terstské filiálky »Anglobanky« pro falešné výpovědi svědecké při soudním řízen ve známé pumové afféře.
Posl Barbič Presel Terst Vídeň Pešť poslanecký sněmovna Anglobanka Italia Simonyi Semadam
5 article
Německá missie v Číně. Z Kolína nad Rýnem, 3. srpna. (C.-B.) Dle »Kölnische Zigu« nástupcem biskupa Anzer jakožto apoštolského vikáře jihošantauského, byl jmenován P. August Hennighaus, jenž jest nyni zaměstnán jako učitel v missijním semináři v Gen- čufu a jenž byl dlouho pravou rukou biskup Anzera. Negrier na odchodu. Z Paříže, 3. srpna. (C.-B.) »Libre Parole« sděluje, že generál Negrier dli tou dobou ve Skotsku a že nevrátí se před říjnem, v době, kdy přestoupí do zálohy. Italsko-černohorská slavnost. 2 Říma, 3. srpna. (C.-B.) Dnes bylo ote- vřeno radiotelegrafické spojení mezi Barema Barim. Slavnostnímu aktu přítomni byli v Baru kníže černohorský a Mareoni, v Bari pak řídi markýz Solari první pokusy. Kníže černohorský poslal panovníkům ruskému, rakouskému, ital- skému a škotskému telegramy. Italský ministn pošt a telegrafů, jenž se v Bari slavnosti zů- častnil, vyměnil s knížetem černohorským a s Marconem telegrafické pozdravy. Přistroje fungují bezvadně. Ko konfliktu Francie s Vatikánem. Z Říma, 3. srpna. (Zvl. tel.) Vatikánská inkvisice odevzdala již akta ve příčině biskupů Geaye a Le Nordeze kardinálům, kteří byli po- věřeni zkoumáním věci. Prvému vytýká se ne- mravný život a veřejné pohoršení. Jest prý do- kázáno, že má několik dětí. Obžaloby proti Le Nordezovi nejsou prý tak vážny. Jest obviněn, že jest svobodným zednářem, ale v Římě tomu nikdo nevěří. Proces prý potrvá mnoho měsíeů a snad tak dlouho, jak sám konflikt mezi Francií a Vatikánem. Jen v krajním případě bude prý Gesy z církve vyobcován, aby prý nebyla v církvi samé roztržka vyvolána.
Kölnisch Ziga Anzer P Hennighaus Negrier Solari Kníže Geay Čína Kolín nad Rýn Paříž Skotsko Řím Bara Bari Francie Vatikán Libre parola
6 article
Volby v Hollandsku. Z Haagu, 3. srpna. (C.-B.) Při volbách do I. sněmovny zvoleno 29 antiliberálů a 18 libe- rálů. Volba 3 členů odročena. Před rozpuštěním čítala sněmovna 27 liberálův a 23 antiliberálův Z anglické sněmovny. Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) Horní sně movna schválila výčepní zákon ve druhém čtení. Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) Při rokován dolní sněmovny o dodatečném úvěru pro obranu země předseda ministerstva Balfour doznal během debaty oproti prohlášením některých řečníků, že Indie nalezá se pro nesnáze dopravní mim praktické vojenské problemy. Ale Anglie nemůže dovoliti jedině možnému nepříteli v onom dílu světa, aby ponenáhlu pohltil země mezi územím anglickým a Ruskem. Byla doba, pravil před- seda ministerstva, kde invase v Indii byla stra- šidlem nejsměšnějším. Ale Rusko, jehož bál jsme se tehdy, liší se velice od dnešního Ruska. Rusko má již železnici, vedoucí přímo k hranici Afganistanu a chystá se stavěti druhou železnici. Co očekávám nejméně, jest srážka s Ruskem. Ale každý národ, sousedící s jinou mocností, musí předpokládati, že v nějaké době může se octnout se sousedem ve válce.
Haag anglický sněmovna Londýn Indie Anglie Rusko Afghánistán ministerstvo Balfour
7 article
K zavraždění Pleva. Z Paříže, 3. srpna. (C.- B.) Z Petrohradu sdělují, že odbor policejní má býti oddělen od ministerstva vnitra a podřízen zvláštnímu před- nostovi, takže na příště ministr vnitra bude s jen správními záležitostmi zabývati. Z Petrohradu, 3. srpna. (Zvl. telegr. »Nár, Listů«.) Nyní zjistilo se již naprosto, že muž těžce zraněný při výbuchu pumy, jenž byl v po dezření, že on pumu hodil, jest skutečně vrahem Plevovým. Policisté, kteří ministra pro vázeli, vypověděli výslovné, že viděli, jak útočník kvapil k vozu a že, když jeden z policistů ho k zemi srazil, útočník —— leže už na zemi — pumu hodil. Osobnost vrahova nemohla býti ale až dosud zjištěna; ač byli nejzkušenější policisté z celé říše sezváni, aby si vraha shlédli. Nikdo ho ale nepoznává. I budou nyní jeho folografie rozeslány všemi směry. Nespomůže-li ni to, bude prý, jakmile se jen poněkud zotaví, postaven n dvoře vězeňském a všichni dvorníci petrohradští budou postupně povoláni prý, aby se přišli na něj podívati, zdaž by ho nepoznali.
Pleva Plevův Paříž Petrohrad
8 article
Z Londýna, 3. srpna. (Zvl. telgr.) »Evening Post« sděluje z Londýna, že když vyšetřující soudce Madrajev přistoupil poprvé k loží útoč- níka na min. Pleva, útočník otevřel oči, zasté- nal a děl: »Chcete se mne tázati? Toť marno. Nic ode mne nezvíte.« — »Jak slujete ?« tázal se soudce. — »Nemám žádného jména, nýbrž jen poslání. Toto jsem vykonal. Netrapte mne. Trpím nesmírně.« — »Také vaše oběť trpěla nesmírně!« — »On musil utrpěti muka, jaký- miž sám stihal milliony. Trpěl příliš málo. Zemřel příliš rychle!« — »Znáte jistého Vra- tislava Volonského?« — »Znám deset lidí toho jména.« — »Jak dlouho jste v Petrohradě?« — »Dost dlouho, abych vás nenáviděl a abych si přál smrti. — »Vy tedy odpíráte vypoví- dati . . .« Potom prý útočník omdlel. Dlužno podotknouti, že anglický list tento není ovšem pramenem spolehlivým pro zprávy z Ruska, tím méně, když jistě neměl příležitost nahléd- nouti do protokolu o výslechu útočníkově. Li zmíněný dodává, že úločník byl v noci po vý- slechu onom dopraven vozem Červeného kříže do nemocnice vězeňské. Ztratil pravé oko, má na ruce šest ran od střepin pumy a mimot kus železa z vozu ministrova vraženo mu bylo do zad a zranilo páteř. Dle zjevu a mluvy ná- leží prý útočník nepochybně vyšším třídám ruským. Marocké události. Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) »Timesůme sděluje se z Tangeru, že tamější posádka odplrá službu, prolože nebyl jí vyplacen žold.
Madrajev Pleva Londýn Petrohrad Rusko Tanger Evening Post
9 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Obchodní smlouva rakousko-uherská. Z Vídně, 3. srpna. (»Neue Freie Presse«. Vyjednávání o obchodní smlouvě rakousko- uher ské přichází k svému zakončení a rozhodnutís bliží. Před několika dny učinila rakouská vláda v otázce vína nové návrhy, kterými dle možnost vychází se Italii vstříc. Má totiž určité, číselno udané kvantum italského, michaného bílého vína do Rakouska připuštěno býti za sníženého ela, aniž by tím nějaká speciální výhoda italskému vínu byla zaručena. Rakouský vyslanec v Římě sdělil tento návrh italskému ministerskému před- sedovi a ministru Luzzatovi. Vyjednává se nyní a dá se očekávati, že bude návrh rakouské vlády přijat. Za nedlouho se vyjednávání odročí, ježto rakouští delegáti pojedou do Vídně vyžádati sobě nových instrukcí. Papír a výrobky papírové dražší? Z Vídně, 3. srpna. (»N. Fr. Presse«). Ra- kouští továrníci papírničtí ohlašují nové zdražen papíru a jeho výrobků. Stoupající doprava na jižní dráze. Z Vídně, 3. srpna. (»N. Fr. Presse«). Do prava na jižní dráze vykazuje v posledních mě sících veliký rozvoj. Zvláště pak stoupla do- prava obručí na sudy, cukru a uhlí; též do prava osob. Počasí v Uhrách. Z Pešti, 3. srpna. (C.-B.) Zpráva meteoro- logického ústavu: Počasí jest teplé, nebe střídavě jasné a podmračné.
Luzzat Vídeň Rakousko Řím Uhry Pešť Neue Frei Presse
10 article
Dobytčí, trhy. Z Drážďan, 1. srpna. (Pův. zpráva »Nár Listů«). Přihnáno 237 volů, 260 býků, 156 krav, z nichž z Rakousko-Uherska 155 kusů. Při klidném obchodu žádná změna v cenách. Znamenali za 50 kilo jateční váhy v markách Voli od 54 do 65, zboží I. jakosti až 70, bje od 51 do 59, I. jakosti 65, krávy a telats o 48 do 60, I. jakosti 65. Z Mnichova, 1. srpna. (Původní zpráva.) Příhon 210 volů, 103 býků, 71 krav, 80 ostat- ních druhů, z čehož z Rakousko-Uherska 180 volů, 37 býků, 37 krav a 79 ostatních kusů. Přes slabý příhoh byl trh při slabé potřebě chabý. Ceny nezměněny. Znamenaly se 50 kg. jateční váhy v markách: Voli od 56 do 70, zboží první jakosti až 76, býci od 50 do 58, zboží prvn jakosti až 61, krávy a telata od 51 do 63, zboži první jakosti až 69. Z Kolína nad Rýnem, 1. srpna. (Původní zpráva »N. L.«) Při vysokých požadavcích byl obchod zdlouhavý, voli stoupli o 2, býci a krávy o 2—4 mk. v ceně. — Znamenali za 50 kg jateční váhy v markách: voli od 61 do 73. zboží I. jakosti až 76, býci od 57 do 64. zboží I. jakosti až 68, krávy a telata od 55 do 70, zboží I. jakosti až 72. Z Frankfurtu, 1. srpna. (Pův. zpráva. Přihnáno bylo 432 volů, 59 býků a 573 krav. z toho bylo z Rakousko-Uherska 196 kusů Při slabém příhonu bylo velmi pevné smýšlen a voli stoupli o 5 marek v ceně. Znamenali za 50 kg. jateční váhy v mar kách): voli od 60 do 70, zboží první jakosti až 75, býci od 60 do 62, I. až 66, krávy a telata od 48 do 68, I. až 71.
Drážďany Rakousko Uhersko Mnichov RakouskoUhersko Kolín nad Rýn Frankfurt vůl kg
11 article
st. Z Pešti, 3. srpna. (Zvi. tigr. »Nár. Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 54.000 metr. centů pšenice o 219 hal. dráže. Zna- menala: nová pšenice tisská 83 kg K 11.25, 81.5 kg K 11.10, 80 kg K 11.05, stolnobělehradská 80 kg K 10.90, 78 kg k 10.80, z okolí Pešti 81 kg K 11.05, 79.5 g K 10.90, 79 kg K 10.80, budínská 76 kgK 10.50, törökbečská 77.8 kg K 10.80, bačská 79 kg K 10 80, 76.8 kg K 10.70, banátská 78 kg K 11.—, srbská 79 kg K 10.674, ru- munská 80 kg K 11.—, stará pšenice stolno- bělehradská 77 kg K 10.80, mohačská 76.5k K 10 75, sirmišská 77 kg K 10.65, skladn 77.5 kg K 11.—, 79 kg 11.05; žito (— 10 hal.) K 7.85; kukuřice (— 20) K 7.— 7.20; oves K 7.—, 7.45. Na termínovém trhu po několi kerém kolísání ke konci pevné smýšlení na před- povědi dalšího vedra. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10 65, na duben K 10.94, žito na říjen K 8.25, na duben K 8.50, oves na říjen K 7.25, na duben K 7.50, kukuřice na srpen K 7.01, na záři K 7.10, na květen 1905 K 7.25. řepka na srpen K 10.75. Na plodinovém trhu slanina K 51.— sádlo pevné, ostatní nezměněno.
Pešť kg
12 article
Počasí parně. Z Liverpoolu, 3. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny 10 minut.) Obrat 10.000 žoků. Z toho na spekulaee a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri cké dodávky na srpen 5.83, 0.—, na srpen-září 5.65 U.—, na září-říjen 5.39, 0.—, na říjen-listopad 5.26 0.—, na listopad-prosinec 5.22, 0.—, na prosinec- leden 5.19. 0.—, na leden-ůnor 5.18, 0.—, na únor- březen 5.18, 0.—. na březen-duben 5.19, 0.—, n duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení mdlé. Z Nového Yorku, 2. srpna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Známenala: pše- nice na září 99.25, na prosinec 985/8, kukuřice na září 56/%, cukr (Fair Muscovados) 31/2, bavlna 16.15. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu stísněné.
Liverpool Nový York žok
13 article
Idea seběstačnosti hospodářské. B. V obsáhlém spise vědeckém, který po dala česká právnická fakulta svému senioru vědeckému průkopníku Ant. Randovi a který jest skutečným a vzácným vědockým překvapením. obírá se dr. Gruber otázkou soběstačnosti v dě jinném vývoji hospodářském. Véc sama byla na tomto místě opětně a opětně uvedena. Ať obí rali jsme se plány a snahami Chamberlaina, at poukazovali jsme na vývojové tendence sou- časného Německa nebo se pokusili vyložiti jeho postup k jednotě národní, ať vykládali jsme roz voj ruské politiky hospodářské nebo podával črty hospodářské z Unie severoamerické, vždy zdůrazňovali jsme, že osou všech proudů, ovlá- dajících politiku hospodářskou těchto států, jes touha vytvořiti veliké celky státní, spjaté jed notnou politikou obchodní a stačící hospodářsky samým sobě.
Antonín Randa doktor Gruber Véc Chamberlain Německo český právnický
14 article
Nie než starou touhou po nezávislostia mocném a silném národním životě nejsou tyto cíle neodvislosti a panství ve velikých celkách, které zvolna tvořily výboje a práce národa které nutno zpevňovati zvláště těm národům jichž světovládě vyrůstají noví soupeřové. Odtud agitace Chamberlainova, vášnivá a prudká, plná anglického národního šovinismu, vítězná do bu doucna, poněvadž při pronikajícím nacionalismu budou jejími nositeli nejširší kruhy národa, od tud Carnegiovy sny veliké konfederace britsko americké, která povznese prapor anglické rassy na vrchol slávy a moci, odtud přesně prohib tivní systém Alexandra III., tak úsilně připravo- vaný slavjanofilismem moskevským, odtud zá pasy a boje na dálném Východě, kde Japonci bojují za to, aby bylo moře budouena, Tichý oceán, mořem americkým a anglickým, odtud přísný a pevný postup Německa k hegemonii středoevropské. Hospodářské snahy postaveny zde zúplna v službu politiky národního rozmachu a vsunuty v popředí, poněvadž historie posled- ních desetiletí dokázala jasně, jak veliká role připadá v osamostatňování národa věcem hospo- dářským. Jest jistým rysem doby toto prokládání politiky hospodářské a sociální, která jest pří- mým důsledkem prvé. A jest jen pochopitelno, že tento rys doby nemůže se nedotknouti i národů menších. Pokud jsou státně samostatnými, jdou cestami osamo- statňování hospodářského, jak je ukazují úsilía snahy mocných států, na opětný doklad, jak sile myšlénka národnostní a jak prací úplně nego- vána theorie mezinárodní dělby práce. Národové nesamostatní, probuzení k novému životu minu lým stoletím — a platí to o slovanských náro- dech rakouských v prvé řadě — teprve v dalším svém stadiu vývojovém, kdy pojistili alespon z části své jazykové bytí, propracovávají se k úvahám o svém postavení hospodářském.
Chamberlainův Carnegiův Japonec dálný východ Německo Tichá oceán
15 article
Probuzení z idylly prvých známek života není vábno. Moc ve státu povznesla vládnoucí národ k mocenským posicím hospodářským, které zpev- něny tradicí a kapitály jsou mocnou tvrzí často ve středu vlastního těla národního. A tu docházi k novým formám a prostředkům osamostatňova- cím, které jsou příliš novy, než aby byly již předmětem vědeckého studia. Teprve poslední léta přinesla náběhy toho. Pro moderní národní hospodářství budou právě tyto otázky z nej- interessantnějších, jak jsem již upozornil na no- vinářském sjezdu lublaňském, referuje o eman- cipačních hospodářských snahách slovanských národů této říše a pokoušeje se formulovat prostředky jich. Cena práce Grubrovy, založené na bohatých pramenech literárních v tom právě spočívá, že ukazuje, jak tyto emancipační snahy hospodářské jako červená nit vinou se celým hospodářským vývojem národů, jak ho ovládají a jak sil k úspěchu. »Jedna idea vine se po našem názoru jako červená nit celým vývojem hospodářským o prvaích jeho počátků až po dobu nejnovější. Je to co do své všeobecné a zásadní důležitost pro vývojové tendence hospodářství národníh v theorii nedosti ještě oceněná idea soběstač nosti, samostatnosti hospodářské jednotlivých skupin společenských, výrobní a spotřební jejich solidarity, v mezích daných podmínek přiroze- ných, kulturních a politických.
Moc Grubrův
16 article
Hospodářství jest pouze částí veškerého ži- vota společnosti, národa, jeho samostatnost svéráznost je právě tak podmínkou samostatného trvání celku společenského, národního, státního atd. jako samostatnost v jiných jeho oborech životních. Pokud jsou ve společnosti lidské zvláštní zápasy, rozpory nebo i jen zájmy ná- rodnostní a politické, budou skupiny v ohledu národním, politickém nebo rasovém jednotné nutně snažiti se, aby byly co možná ujednoceny a samostatny i v ohledu hospodářském. Nejde tu tedy o soběstačnost jednotlivých hospodář stev, nýbrž o princip hospodářské samostatnosti a solidarity těch celků nebo jednotek společen- ských, v jaké na jednotlivých stupních vývoje také po stránce kulturní a politické lidstvo bylo seskupeno.« Ve své práci chce pak Gruber »pokusiti se o důkaz, že idea soběstačnosti ovládala skutečně všechny jednotlivé stupně hospodářského vývoje. jak je panující nauka dle Büchera v celku dosuc konstruuje a zároveň nastíniti, jak se idea sobě- stačnosti obrážela v národohospodářské theorii.« Snaží se tedy Gruber, abych tak řekl, zdů vodniti soudobé emancípační snahy hospodářské vědecky, pokus důležitý zvláště u nás, kde přes tolik smutných zkušeností jest tak málo porozumění pro život a jeho směr a kde často vlivem německého tisku hledí se na emancipační snahy hospodářské jako na šovinistní výstřelek.
Gruber
17 article
Důkaz tento se Grubrovi podařil plně cele. Jeho podrobnosti a jednotlivosti na tomto místě ovšem uváděti nemůžeme. V té příčině nutno odkázati čtenáře na studii samu. Nalezne zde bohatý materiál literární a dějinný, při němž jasně zračí se sympatie autorovy ke snahám Listovým, a přehledné, stručné podání názorů theorie hospodářské. Dějů Ruska se autor dotk jen zběžně a jen z počátku minulého století. Rámec a tendence jeho studie ukládaly mu pro nikavější zření ke snahám západním. Nečiním tedy výtky, upozorňujili na vysoce zajímavý
Grubr Listův Rusko
18 article
ideový vývoj Ruska, který učinil slavjanofllism předbojníkem celní ochrany, nositelem ideje sobě stačícího Ruska na vývoj, ve kterém prozařuj tak vlivné práce Mendělejovovy a který tak úspěšně prakticky došel výrazu vstupem Ale xandra III. na trůn. Po literárním přehledu přechází auto k dané době. Lze i za dnešního stavu hospo- dářského vývoje kulturních národů mluviti uplatňování ideje soběstačitelnosti? Přes všechna usnadnění mezinárodní tržby světové spolky poštovní a telegrafní, konvence o mezinárodní nákladní dopravě železniční. mezinárodní smlouvy o patentech atd., přes všechny technické pokroky v dopravě pozemn i vodní jsme od periody, kterou by bylo lze na- zvati pravým hospodářstvím světovým, ješt daleko. Nejnovější vývoj hospodářsko-politický od konce 70. let stol. 19. ukazuje nám dokonce zřejmě tendence opačné: snahu po soběstač nosti, po stejnoměrném vypěstění produktivních sil v národě, po nezávislosti na cizině, po „roz bití světového trhu“ v soběstačné národní uza vřené obvody hospodářské. Na myšlence free tradu z polovice stol. 19 lpějí v Evropě dosud jen Anglie a Nizozemí. Ve liká skupina států středoevropských má zmí něnou ochranu celní, kdežto Rusko na východ a Francie s Portugalskem a Španělskem na zá padě vysokými hradbami celními jsou obehnány Politiku protekcionistické soběstačnosti v nej bujnějším rozkvětu nalezáme ve Spojených stá tech severoamerických, v Chile a Argentině v Kanadě a Australii. Jak vysvětliti toto modern ochranářské hnutí?
Mendělejovův Rusko Evropa Anglie Nizozemí Francie Portugalsko Španělsko Chile Argentina Kanada Austrálie
19 article
Stupňované národní sebevědomí novodobé požaduje, aby národ dostačoval sobě ve všem co náleží ku podstatě jeho existence a prosperity aby byl co možná samostatným a nezávislým hospodářsky jako politicky i aby tuto samostat- nost v sobě vypěstil. Touto snahou veden, usiluje každý uvědomělý národ, aby rozšířil průmyslo- vou svoji výrobu na veškeré obory, jichž pro- duktů potřebuje pro ukojení svých potřeb a pro které mu suroviny poskytuje vlastní příroda nebo snadný přívoz ze zemí cizích. Mohutnící výroba tuzemská vytlačuje tudíž export z domácího trhu buď vlastní svojí kvalitou, nebo pomocí ochran- ného cla, oxportní průmysly země bývají perio- dicky donucovány hledati nová odbytiště pro vý- robky dosavadní nebo nové druhy výrobků, ve kterých s nimi průmysl země importní zatím soutěžiti nemůže, býti tudíž neustálo na stráži k uhájení dosavadního odbytiště nejen naproti ostatním konkurentům trhu svč- tového, nýbrž zejmena naproti sobě- stačným snahám státu importního. K tomu přičinila moderní industrialisace evropských států nový moment: Neběží dnes jen o to, dosta- čiti sobě svými tovary, nýbrž dostačiti též po- travinami svému obyvatelstvu a surovinam svému průmyslu, resp. přívoz potravina surovin si zabezpečiti..
20 article
K plné soběstačnosti nedostačují dnes an hranice jednotlivých států jednostranně zprů- myslovělých; je tendence tvořiti státní skupiny národní, plemenné, territoriální, které by rozdíl- ným hospodářským rázem svých součástí byly s to, aby veškeré suroviny a pomocné látky pr průmysl eo možná samy si vypěstovávaly a své výrobky průmyslové co možné samy spotřebová- valy, zkrátka, co do výroby i spotřeby na cizině co možná byly nezávislé. Tedy uzavřené skupiny státní, plemena nebo díly světa. Uvnitř státního obvodu, clem chiráněného. pracuje se pak jako za dob merkantilismu ku po- vznesení průmyslu, zemědělství i dopravy i posi- tivně. A výsledek všech těchto soběstačnýeh tendencí? Sombart resumuje: „Kulturní náro- dové... jsou dnes (v poměru ke svému celko- vému hospodářství) nikoli podstatně více, nýbrž spíše méně spjati vzájemnými styky tržebními. Jednotlivé národní hospodářství není dnes více. nýbrž spíše méně vtaženo v trh světový, nežl před sto léty. Při nejmenším... je klamno, do- mnívati se, že mezinárodní styky tržební nabý- vají poměrně rostoucího významu pro modern hospodářství národní. Opak jest pravdou. Tím je dáno i hledisko pro posuzován našich národně emancipačních snah hospodářských. Nejsou leč pro- jevem téhož ducha soběstačnosti, který ovládal ho spodářský vývoj všech národů, všeho lidstva v nejrůznějších jeho organisacích společenských.
Sombart kulturní národová
21 article
Vždyť hospodářství není samo sobě účelem, nýbrž jen prostředkem k vyšším účelům člověka a národa, jimž bylo vždy podřizováno. Národové, jsoucí ve státním svazku s jinými národy a ne mající té váhy politické, aby své speciální ná- rodohospodářské zájmy uplatnili ve formě ho- spodářské politiky státní, jsou pak i co do ve- řejné péče o své národní hospodářské potřeby situováni mnohem hůře, nežli národové, politicky samostatní, třebas číselně mnohem menší, tedy na př. Poláci se 17, Čechoslované s 8, i Finové se 6 milliony svých příslušníků hůře nežli Dá- nové se 21/4, Norové se 21/, i než Srbové se 21/2 a Bulhaři s 2.8 milliony příslušníků. Nemají nařizovací a donucovací moci ku provádění své vlastní národohospodářské politiky, přes to, že mají své vlastní národohospodářské zájmy a po- třeby — nemají možnosti sebeurčování hospo- dářského stejně jako ne politického a kulturního. K uvědomování sobě svých zvláštních potřeb a zájmův hospodářských dospivají nesamostatn národové snad později nežli k uvědomění svých potřeb politických, jazykových a kulturních, ale přece. (Autor dotýká se zde právem úspěšné bu- ditelské práce Bráfovy) Také u nás proti heslu hospodářské sobě stačnosti mnoho se činí námitek a odporu. Co může však býti provozováno státem, nemůže býti o sobě špatným, jsouc provozováno národem.
Polák Fina Noro Srba Bráfův Čechoslovan
22 article
Byla-li ve všech dobách a dosud jest hospodář- ská samostatnost pokládána za nezbytnou sou- čásť a předpoklad existence a rozvoje různých jednotek společenských, jest tím nezbytnější podmínkou existence a rozvoje národa nesamo- statného, ti, kdož ji za cíl kladou, nehlásají ani nic nového, aniž neekonomického, nýbrž něco, co je sice v odporu s liberalismem, který byl zde zaměněn s ekonomismem, ale co je v úplném souhlasu s principem, celý hospodářský vývoj národů ovládajícím. Žádajíce ekonomické oběti v zájmu národní budoucnosti, podřizují ekono- mism vyšším cílům národním. Snaha po národně- hospodářské soběstačnosti nemůže býti tedy od- suzována o sobě, nýbrž může vzbuzovati pochyb- nost jen, lze-li ji prováděti bez mocenských pro- středků státních. Takto pojímána není snaha p ho spodářské soběstačnosti našeho národa ani šo vinismem, ani dočasným jedním tvarem dneš
23 article
ního národnostního zápasu česko-německéle. Musíme míti své co možná všestranné hospodář- ství národní, jako musíme míti vlastní národní literaturu, umění, školství, vědu, prostě jakožto součásť samostatnosti a individuality národní. Dnešní národnostní zápas nám potřebu uvědo- mění a osamostatnění hospodářského pouze dí- razněji na oči staví, užívání a zneužívání zupří lišovaného fakta naší velkoprůmyslové a velko- obchodní opozdilosti k odůvodňování dalšich dalších výbojů na poli národním a politickém nám konečné uvědomění si významu hospodář- ské soběstačnosti pro naše národní, politické kulturní pokroky přímo již vnucuje. Problém tento není jen specificky českým, jest spolu problémem Slovinců u nás, Chorvatů, Slováků, Rumunů v Uhrách, Uhrů a ostatníeh uherských národností naproti společnému cel- nímu území rakousko-uherskému, zkrátka, pre- blémem všech národů, které jsouce politicky po- tlačovány, měly a mají své zvláštní hospodářské zájmy, aniž mohly hospodářskou politiku svoj provozovati skrze stát.
Slovinec Chorvat Slovák Rumun Uher Uhry
24 article
Namítá se, že snaha po národohospodářsk soběstačnosti, poskytujíc národně přislušným vý- robcům monopol, ničí snahu po technickém po- kroku a obchodnické dokonalosti, udržuje vý- robu drahou a špatnou a na konec národu více škodí, než prospívá. Stejné námitky činil již Smith merkantilismu, činí liberálové ochranným clům, kartelům i koalicím dělnickým. Avšak ne- bezpečí zneužití monopolu národnostníhe je mnohem menší nežli monopolů, jaké dopouští stát. Tento monopol existuje jenom potud, pokul spotřebitel dobrovolně se mu podrobuje, kdežto monopolu, jejž dopouští stát pod celní ochranou, spotřebitel podrobiti se musí. Idea soběstač- nosti hospodářské u národů nesamostatných t- tiž, nemajíc ani zákonů, ani cel ochranných s celní hranicí, strážemi a tresty, může se opí rati toliko o činitele mravní: e jistou ochotu od- běratelskou, která se požaduje, i kdyby snl byla spojena vyšší oběť hmotná nežli při koupi výrobků cizích na jedné, a všemožné usnadněni této ochoty odběratelům dokonalostí technickou i komerční se strany výrobců a obchodníků n druhé straně. V tom tkví její slabost, v tom tkví také její mravní síla; jsou příkazy, jichž vnitřní hodnota právě tím je větší, že není zákona, který by splnění jejich vynucoval?
25 article
Potud Gruber. Jeho práce jest jakýmsi vě deckým resumé toho, co v poslední době ho- spodářsky hlásáno a oč bojováno u nás. Třeb události poslední ukazují, že ku posilování svého hospodářství má národ nesamostatný ne- jen mravní, ale i některé mocenské prostředky (sr. na př. pokusy o differenční sazby cuker pro Halič, výhody dopravní pro její dřiví snahy o spojení dalmatských dopravních společ ností za vedení slovanského kapitálu, aneb požadavek, aby samosprávné korporace hra- dily spotřebu svou jen u podnikatelů stejno- národních a p.), ovšem dosti slabě, vyčerpává studie Grubrova plně předmět. Vnese hlubší za- jisté pojímání hospodářských otázek k nám — a to je nepopfratelná zásluha.
Gruber Halič
26 article
Prudký vzestup cen lihu a stav průmysl lihovarnického. V kampani 1903—1904 dožil se průmysl lihovarnický neobyčejně vysokých cen. Nejvyšší úrovně jich dosaženo co do polo- tového zboží 14. dubna K 48.20 až 48.40. Potom se cenová úroveň poněkud snížila, aby dostoupila 30. dubna opět K 46 40 až 46 80 a od prvé poloviny července platila pak cena K 46.60 až 46.80. V třetím témdni červenco- vém došlo k opětnému vzestupu, který vyvolán špatnými sklizňovými vyhlídkami bramborů kukuřice. Včerejškem dostoupily ceny v Praz 46 50 až 47.— a ve Vídni 48 60 až 49.—z současně zvýšené kupnosti. Tím dosaženo nej- vyšší úrovně cenové v této kampani. Zboží jest ale na trhu málo a zásoby jsou nepatrny V novou kampaň přejde průmysl jen s nepatr nými sklady a tak jest statistické položení trhu velmi pevno a není další cenový vzestup vy- loučen. — Ko stavu průmyslu lihovarnického
Vídeň
27 article
Rakousku oznamuje »Fr. Zig.«: »Trh lihovar- nický ovládán rovněž vzestupným smýšlenín jako obilní, což jest ostatně zcela pochopitelno, protože ceny bramborů v posledních několik dnech stouply o 2 K. Na rozdíl od červnového stoupnuti co do spotřebního zboží bylo smý- šlení vývozního trhu následkem malé kupnos ciziny klidno, což nutno vyložiti z části neji stými výrobními vyhlídkami kampaně 1904 al 1905. Také co do podzimních dodávek jes smýšlení vývozního trhu chabo pod vlivem čer- nových výkazů německých, které oznamují pod statně menší pokles zásob než loni. Nutno s tedy připraviti na zvýšenou soutěž Německa m světovém trhu, což není pro náš průmysl ber významno. Ani zlepšená kupnost co do nekon- tingentovaného zboží na tomto faktu ničeho ne- změní. Možno, že uspiší tato nepříznivá situne vývozního trhu sjednání německo-rakouskébo vývozního kartelu, zatím ale porady daleko n pokročily. Kontingent domácí spotřeby upraven opět na čtyři léta.
Zig Rakousko Francie Německo
28 article
Úhrady spotřeby pro manévry na jihu českám Některými poslanci jihočeskými zaslán velícímu o nerálu v Praze tento telegram: „Dověděvše se,t zásobování masém manevrujícího vojska v jižnídi Čechách, zadáno má býti velkokapilalistickým finrán vídeňským, prolestujeme proti tomu a žádáme, byse učinil opatření, aby dodávka masa svěřena byla mís ním řezníkům, kteří by potřebný dobytek od zdejší: relnického obyvatelstva, loni i letos těžce poškone ného, nakoupili. Rakousko-italské obchodní styky. Výroční zprán našeho janovského konsulátu obsahuje následu, přehled obchodních vztahů rakousko-italských plalnosti dnešních obchodních smluv t. j. od r. 18 do konce 1903 (v lirách): Celkový Vývoz rakouský Vývoz ilalk Rok: do Rakousl do Italie obchod 122 1/4 1892 22794 1893 2391/2 1894 2411 1895 24714 121 4 1311 2521 1895 137 N 1897 2711 1898 274 159 % 1899 31912 1900 335 144 0 1784 1901 309 1902 3021- 1754 1903 311 Zemský ovocnický spolek pro markrabství ravské pořádá od 24. do 27. září L. r. zemskouvý stavu ovoce v Brně. Výstavou touto má býti veře- nosti ukázáno, jak krásné a vzácné ovoce pěstuje s v českých krajích Moravy. Úspěch výstavy jest n bezpečen a jest jen žádoucno, by pěstitelé ovon výstavu co nejčelněji a nejdokonaleji ve vlastnín zájmu svém obeslali. Za tou příčinou jest třeba, b již nyní věnovali bedlivou pěči sklizní a uschovánl ovoce, jež vystavili hodlají a aby zavčas se k vrst 130 N
Praha Čechy Rakousko Brno Morava