1
masthead
4. srpna 1904. Číslo 214.
4
article
Odpadlá halnz... Viděti otce, slzícího nad ote-
vřeným hrobem svého dítěte, je divadlem zajisté do-
jemným a truchlivým. Ale pohled na otce, shrouceného
nevděkem a zlobou nezdárného dítěte, nuceného hájili
se proti němu, hrobu mravní zkázy propadlému,
před zeleným stolem soudním — to divadlo nedojímá
jenom, to rve srdce bezděčného pozorovatele. A včera
odehrál se v síni odvolací případ takový, afféra, jejíž
ličeň, z úst nešťastného otce takového slyšena, za-
chvěla srdcem i otrlých posluchačů, zabloudivších ná-
hodou za nudy soudních prázdnín do jednotvárn
soudní místnosti.
5
article
V tragedii včera projednávaně Běželo o spor
vedený pro urážku na cti chotí lékaře ve španělské
Valencii. Cyrilla Amorosa, jejím manželem a německo-
židovským advokátem, drem. Josefem Steinerem z Pra-
by. proti otci jejímu, obchodníku a majileli dom
v jelné z nejživějších tříd pražských, jehož jméno —
po vlastní jeho žádosti a z důvodů šetrnosti, v tomto
případě zajisté plně opodslatněné, uvádíme pouz
ztčálečními pismenami J. B. Trojice zmíněná podala
za obchodníka, jenž vystupoval druhdy také na prk-
tech Thaliiných, pro výroky, jež v rozhořčení nad
revděkem dcery, která proti jeho vůli odešla s vyvo-
lenným svého srdce do ciziny a která z čista jasn
žalobou a exekucí se domáhala svého věna, ač se ho
jií manžel před odchodem výslovně zřekl stálým uji-
Kováním „Ich Geld genug. ich keir Geld“ — před
soudem byl pronesl na svoji obranu. Dra. Stelnera po-
podila pochybnost obžalovaného o pravosti podpisu
dceřina na předložené plné moci. A rozsudek 1. i-
slance zněl, že obžalovaný otec pro urážky na cti ve
všech směrech se odsuzuje k pokutě 100 korun. Z to-
bolo výroku se toliž pan B. odvolal a přišel včera be
ohhájce sám, s duší žalem přeplněnou a zoufalou, brá-
niti se proti souboru výtek, jež žalobní spis soukromý
byl snesl na ustaranou, sešedivělou jeho hlavu.
Steiner
Valencie
ich Geld
6
article
„Nuže, pane B.“ — vyzval ho vlídně předsen
po předneseném referátu — „máte čeho podotknouti
ke své obraně?
„Ano mám, slavný soude“ — prohlásil oslovený
—„a vyložím věc tak, jak se udála, aby jasno bylo.
proč a z jakých důvodů jsem se rozčilil. Ano, must
lo býl, aby pravda vyšla na jevo .
Slavný soude, c klidným svědomím tvrdím, že
jsem úplně nevinen. V roce 1874 ovdověl jsem a ne-
zbylo mně pro útěchu ničeho na světě, než dvouleté
dítě — moje dcera, která nyní svého otce žaluje. Bože-
tak rád jsem to dítě měl! Vší láskou jsem je zahrnul.
Aby měla za matku aspoň jakousi náhradu, svěřil jsem
ji dobré tetě a aby prospěla trochu líp, než děti ostatní,
dal jsem ji pak do klášterní školy. Ale zklamal jsem
se, trpce zklamal ve své dceři... Prvním jejím po-
kleskem bylo, že nedostatečnou známku z mravů po-
koušela se vyškrábáním a jinou cifrou zakrýti mému
zrku. Poznal jsem tuto šalbu na první pohled a vy-
plísnil jsem chybující dítě, ale nezadržel jsem ji už
před pádem v jícen mravní záhuby. Klesala od té doby
hloub a hloub. Ze školy přecházela na školu, ale ode-
všad o mravech jejích slyšel jsem zvěsti, při nichž
až srdce se mně svíralo. A když už všude stala se
nemožnou, nezbylo mně, než podniknouti nezbytný
krok a dáti ji k divadlu, k němuž snad přece měl
nejlepší talent a z něhož přece slušněji aspoň mohl
býti živa. Zaopatřil jsem jí místo a platil jsem jí ho
diny u vrchního režiséra, jichž bylo třeba k jejímu
zdokonalení, až pak, kdy dosáhla až osmdesáti zlatých
měsíčně, nedala se dále držet u svého táty a šla do
ciziny, šla ven za svým cflem ..
7
article
Slavný soude, posoudiž sám, jak bylo mně, když
jednoho krásného dne dostanu obsílku na policii a
když mně komisař na mé naléhání sdělí, že dcera
má je u soudu ppavského ve vyšetřování pro — krá-
dež... Vypravil jsem se tehda do Opavy a navštívíl
jsem ředitele divadla, kde tehda měla engagement,
co je a kde se moje dcera zdržuje „Ach, mein guter
llerr, sie ist sehr talentirt, aber....“ Tušil jsem u
při prvnícn slovech ředitelových vše, a další poptávkou
po městě zvěděl jsem, že moje Vlastimilka hluboko,
žluboko klesla — a ještě hloub, než jsem se domníval
Slyšel jsem, že žíje s nějakým Španělem, který je bez
ziměstnání r který měl jistou afféru s nadporučíkem
Franzlem, jenž musil býti proto přeložen, zvěděl jsem
díle, že moje dcera nešťastná měla vyšelřování pro
krádež a slyšel jsem konečně, že je v — jiném stavu
Odjel jsem pak s nepořízenou — netoužil jsem už po
setkáni s dcerou, které — jak mně později sděleno —
dicko zemřeloo
Ticsoucím hlasem vyprávěl pak obžalovaný ote
čil:
Vlastimilka
Španěl
Franzl
Opava
8
article
Pak jsem obdržel několik dopisů s prosbou z
sílení a odpuštění. A já, ač se srdcem krvácejícím
smíhl jsem se se svým miláčkem a kdy ani ona ani tela
nedaly mi pokoje, překonal jsem odpor vůči tomu
Španělovi a dal jsem mu svoji dceru, když mne tolik
vjišťoval, že ji má nade vše rád a že nepotřebuje an
haléře, protože má peněz až nazbyt ve Španělích, ke
prý je zdvokátem. A ještě na faře varoval jsem dceru
sroji před tímto dobrodružstvím, ale marně. Řekla
pestě, že vezme si ho, ať už tak či onak, že bez něho
žíli nemůže. Požehnal jsem jí ještě před odjezdem
a slzel jsem při tom. Ale v lobrém jsme se rozešl
kdvž odjížděli.
Ale sotva týden minul od té doby a byl jsem
k nemalému úžasu citován k soudu, kde zvěděl jsem
že moje dcera se zetěm žaluje mne na 2000 zlatých
věna. Ve mně vzbouřila se krev. Ne proto, že tolik
tidali. Zabolelo mě až do hloubi duše, že ani slovem
nně o penězích neřekli a že tak beze studu, bez ohle-
ču ženou věc až k soudu. Šel jsem tehda k líčeníu
jesefovského okresního soudu a potvrdil jsem na dota
svého obhájce, že dcera má chovala se špatně a po-
věděl jsem svoje zkušenosti jako olec, který zajist
ní aspoň tolik práva na obranu, jako dcera k žalobě.
Španěl
9
article
Ale „an dr. Steiner nachápal, co jsem mluvil tehd
v vozčilení a, ač zná česky, nedomluvil se se mnou
po dobrém, nýbrž vyjednával po německu dál a kone
lonců, když moje odvolání proti odsuzujícímu vý-
noku v této civilní při bylo kasačním soudem zami -
nulo, exekvoval přes to, že zároveň on
tři tisícovky dal sobě pojistiti knihov
něna můj dům. Celé tři dni Lylo mně zakoušeti
„slastí“ exekučního výkonu i v mém závodě, pře
veškerým personálem, než se podařílo mně sehnati
pohledávku výpůjčkou, ke které ovšem byl jsem nucen
čoplatiti na 200 korun palmárních výloh panu dru
Seinerovi. „Tohle jednání“ — dodává obžalovaný —
2ol pana dra. Steinera nebylo, při nejmenším, dok
barské .
Dr. Steiner (rozčileně, německy): Prosím pana
zředsedu, aby svědka upozornil, že nesmí urážet. Jina
bych byl nucen žalovat.
Obžalovaný: Ne, pane doktore, nechci a nen
ným úmyslem vás urážel a uznávám, že jste plnou
moe dceřinu nefalšoval. Ale neupřete, že jste exekue
na mne vedl Oslatně to je věcí vedlejší. Slavný sou
mznl, že dcera moje mohla ke mně míti aspoň toli
cž aby věděla, co čtvrté přikázání příkazuje . ..
A chuďas dal se do usedavého upřímného pláče
Odvolací soud po dlouhé poradě zprostil sic
pa B. obžaloby pro urážku na cti, pokud běžel
o dra. Sleinera, uznal ho však vinným v ostatníc
sěrech. Nicměně trest původní snížil mu na pouhýcl
5 korun. V důvodech uvedeno, že dcera, která je nyn
inou a samostatnou, má nárok na ochranu prot
výlkám olcovým, zejmena obsahují-li urážku.
Pan dr. Šteiner šel s neveselou tváří ze soudn
Fudevy....
U okresního soudu pro přestupky
doktor
Steiner
Seiner
10
article
Automobily v pražských ulicích. Frk—frk -
brch buch — fi fi... Podivná to směsice zvuků. Ho-
nem uleč, kdo jsi v ulicí na jízdní dráze, zakry
tsla i oči, kdo jsi na chodníku! Běda tomu, kdo s
v jizdní dráze opozdí a kdo čeká, co se z toho frkání
leelání a finění vyklube. To jsou ty nové vynálezy
Člověk nic nevidí, jen slyší divné zvuky, které ne-
jou ani troubením, ani pískáním. ani funěním. Na-
jdnou se ta nestvůra objeví a dříve, než si ji můž
tbohý pěšák prohlédnout, už zas je bůhví kde. V
sporiovních kruzích říkají tomu aulomobil a v těch
lruzich je vynález tento clěn a vážen. Jinde vyna-
kidají velké lisíce, aby se sport takový vyvinul. Ale
leckde u nás takové vehikle způsobují zlou krev. Lidé
Lubují proto, že se těch automobilů lekají a ž
k vůli ním musejí z jízdní dráhy na chodníky. Před
dvěma desítkami let byla taková nenávisť proti velo-
cipedům. A tenkrát přece byly těžkopádné hajtry
s richž spednout, znamenalo velmi mnoho nebezpeč-
ného pro cyklistu. Jak jinaká jsou nyní kola. I když
že nepozorný jezdec povalen, nemusí se lekat, vždyí
nu pneumalika neublíží; může se mu zdát, že jen
vzdurhová peřinka jede mu po hřbetě! Co dříve lide
se nabubovali na cyklistický sport. „Jede veluciper
lcper volali a ze znaky Č. Ú. J. V. České ústřední
Frk
Český
Č . Ú . J
11
article
jednoly velocipedistů utvořili průpověd: „Člověče,
utkej, jede velociped!“ Jednu generaci ušlechtilý tento
sport přežil, ale nenávist zůstala i na dále. Věru
už v šanc dává svůj život, kdo na velocipedu začne
jezdit. Především jsou to různé slavné obecní správy,
které udržují silnice a cesty v tak hříšném stavu, že
nejen cyklistům, ale i svým spoluobčanům, kteří po
cestách těch s povozy jezdí a jich tahounům připra-
vují mnohá příkolí. A když se k hrbolatému terénu
přidá ještě zlomyslná mládež a uličníci starších let,
kteří cyklistovi prováději nejrozmanitější nástrahy.
pak opravdu dlužno jízdu na kole považovati z
nejodvážnější moderní sport. A jak si takoví zlo-
myslníci libují, když cyklistu k pádu přivedou a kolo
mu poškodí. Místodržitelství vydalo sice před dvěma
roky ponaučení okresním hejtmanstvím a tato opět
obecním úřadům ve příčině ochrany cyklistů, ale kde
pak, aby se někdo ujal cyklistů. Snad by se poměry
zlepčily, kdyby bylo přislušným činitelům nařízeno.
aby se naučili také jezdit na kole! Pak by dali spravit
cesty a pak by p. l. publikum mělo před jezdcem
na kole větší respekt. To dlužno uznati, že páni ko-
legové na aulomobilech svízele takové nemají. Pro
ně nástrahy venkovských zlomyslníků neplatí.
neboť si každý rozmyslí přijít do styku s tím velikým
vehiklem. — Slova tato byla úvodem časovým k tomu,
co bylo včera předmětem líčení u přestupkového
soudu na Ovocném trhu. Chaufeur automobilu č. 24
12
article
Ludvik Huber byl obžalován, že rychle jel u Prašné
brány a v Tejnce na silnici. A soudce, vyměřiv mu
pokutu v obnesu 10 korun, dal mu radu: Ulice praž-
ské jsou uzké a křivolaké, v nich se nemá jezdit na
automobilech, poněvadž je tím bezpečnost chodců
ohrožena.“ — Bude tedy nejlépe, když se z Prahy
sport vystěhuje. Pak se dobře povede těm chodcům,
kteří myslí, že jim náleží celá ulice. Dříve se lidé
nevyhýbali molorovým vozům elektrické dráhy. Ale
když několik neopatrných chodců bylo usmrceno a
náhrady pozůstalým se nedostalo a když několika
chodcům byly údy polámány, pak teprve nastal re-
spekt před kolejemi elektrické dráhy. Šport ještě není
zákonem chráněn a proto každý volá, kdo ušlechti-
lost sporlu nepoznal: „Pryč se sportem z ulic praž-
ských!“ Ovšem se to nestane. Dříve zhyne tate ne-
návisť a klamný předsudek, než bude vypuzen z měst
sport cyklistický a automobilistický, jejž jinde správa
země zavádí. Nechť se každý pěšák ubírá po chodníku
a při přechodu se podívá, je-li dráha volná a pal
se nemusí rozčilovat, že po ulicích někdo také jedel
Šlechtic šel se stupně k stupni. Alois Olto šlechtic
z Ottenfeldu živ byl jen od žebroty a také od zlo-
dějství. Bezpočtukrát byl treslán a nyní konečně do-
stane se do přístřeší. Včera byl u vinohradského
okresního soudu pro potulku a žebrotu odsouzen do
vězení na 14 dnů a soudce, adjunkt p. Erhardt vyslovil
aby po přestálém trestu byl dán do pracovny do-
nucovací
Ludvik Huber
Šport
Olto
Erhardt
Praha
13
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
* Dělnictvo pekařské předložilo svým zaměstna-
vatelům nově formulované požadavky, jež
neváháme uveřejnit vzhledem k neurovnaným dosud
poměrům a napjaté situaci mezi dělnicivem a mistry
pekařskými. Nové tyto požadavky jsou: 1. Společen-
stvo i hromada pomocnická schvalují pracovní a mzdo-
vý cenník pro dílny v obvodu společenstva, dle počtu
při výrobě zaměstnaných sil (i učně v to počítaje), dle
rozsahu výroby a množství pekařských pecí, a) Pro
pekařské dílny s výrobou bílého pečiva platí sazby
lyto: 1. dílny s 1 neb 2 pecemi, které zaměstnávají
nejvíce 5 pracovních sil, mají pracovní dobu 11hodin-
nou se zákonitými přestávkami. Nejmenší týdenní
mzda beze stravy obnáší: sázečům 28 K, tenčířům
28 K, ostatním kategoriím 16—20 K. 2. Dílny, kde
pracuje se při 1 peci s více jak 5 pracovními silami,
mají pracovní dobu denní 11hodinnou se zákonitými
přestávkami. Nejmenší týdenní mzda beze stravy ob-
náší: sázečům 30 K, tenčířům 30 K, mládkům při
chlebě 26 K, náhradním 26 K, ostatním kategoriím
28 K
14
article
18—22 K. 3. Dílny, kde pracuje se při 2 i více pecích
s více jak 5 pracovními silami a dílny s moderními
pecemi maji pracovní dobu denní 10hodinnou se záko-
nitými přeslávkami. Nejmenší týdní mzda beze stravy
obnáší: sázečům 32 K, tenčířům 32 K, náhradním za
starší 30 K, mládkům při chlebě 28 K, ostatním kate-
goriím 20—24 K. Pro dílny s více než 15 pracovními
silami plalí vyšší sazby dle zvláštního dohodnulí-
b) Pro dílny pecnářské platí následující nazby: I. Dílny
s jednou peci mají pracovní dobu denní 11hodinnou
se zákonnými přestávkami. Sázečům platí se 30 K.
mládkům 28 K, třetím 24 K. II. Dílny se dvěma a více
pecemi mají pracovní dobu denní 10hodinnou se zá-
konitými přestávkami. Sázečům platí se 32 K, mlád-
kům 32 K, třetím 26 K. Za práci přes čas v
všech odborech platí se za každou ho-
dinu mzda dvojnásobná. Práce přes čas jest
přípustna nejvýš šest hodin týdně. Po čtyři dni před
28 K
15
article
Hodem božím vánočním a velikonočním může být
pracovní doba prodloužena o 2 hodiny denně za ná-
hradu klidu práce o Hod boží, kdy se vůbec nepracuje
Dělník, který svou vlastní vinou práci prodloužil. nemá
nároku, aby mu hražena byla práce přes čas. Za vý-
pomoc, kterou si zjednává živnostník platí se denně
sázečům a tenčířům po 6 K, mládkům po 5 K, ostatním
po 4 K, při pracovní době výše uvedené. Majitel živ-
nosti může dělníku týdně odečísti ode mzdy 2 K.
ale jest povinen mu za obnos ten poskytnouti ranní
kávu, volné pečivo a platiti za něj přispěvky do po-
kladny nemocenské. Menší mzda jest vůbec nepří-
pustna. Vyšší mzda pro jednotlivé dělníky ujedná se
dle výkonu práce a dovednosti. Týdenní mzda počili
se za 6 pracovních dnů v týdnu a vyplácí se těm, kteř
ukončili práci v sobotu, týž den; ženatým dělníkům
vyplácí se mzda rovněž v sobolu. Ostatním dělníkům
může být mzda vyplácena v neděli ráno po ukon-
čení práce. Výpovědni lhůta z práce ponechává se
volné úmluvě mezi dělníky a mistry.
Stávky.
* Z Londýna, 3. srpna. (C. B.) »Timesům« sdě-
iuje se z Nového Yorku: V anthracitových dolech s
chystá veliká stávka. Výbor organisovaných horníko
prvního obvodu usnesl se, že stávka má počíl
hned, nesvolí-li těžařstvo ubelné k požadavkům ho
nickým.
* Ze Štokholmu, 3. srpna. (C.-B.) Stávka staveb
ních dělníků jest ukončena. Dělníci, jimž bylo při
znáno zvýšení mzdy, ujali se dnes opět práce. Za
městnavatelé prosadili oproti tomu přijetí stejno
měrné lhůty výpovědní.
Londýn
Nový York
Timesy
16
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Nemirovič-Dančenko o bitvě
u Dašična.
Mlčelivé hory, obstupující posice střele-
ckého pluku na úsvitě 22. července, náhle za
hovořily vysunutými z nenadání batteriemi. Ja
ponci, podráždění mysliveckými hlídkami a roz
vídkami, které plukovník Leš posílal v jejich
rokliny a stálým nočním přepadáním, rozhodli
se, že učiní konec jemu i jeho dělostřelectvu
Naši, aby se dostali ze sfery ohně, místo, aby
odstoupili, vrhli se v před a zahnali Japonce
Dne 23. července za mdlého šera nepřítel za
hájil palbu na naše sbory. S našich posic jin
odpovídali. Ve tři hodiny odpoledne jedna ne
přátelská batterie umlkla, hledajíc spásu v hu
stém gaolaně (prose), jehož moře skrý valo střelc
i zálohy nepřítele.
24. července, dříve než jsme se soustředil
na vyhlédnutých posicích v Hajčeně, poslal
jsme Japoncům sami vyzvání. Jedna již dříve
opovněná hora zůstala volná a na její písčité
témě vrhl se hněv nepřítele, jenž 13 hodin páli
do liduprázdné reduty. V 5 hodin ráne počal
jsme my páliti s hory. Pozoroval jsem s jednoho
návrší, že naše dělostřelectvo tentokrát poprv
od počátku války předčilo nad japonské.
Pod námi 141/2 hodiny pracovala bez pře-
tržení naše rychlopalná děla, jiná děla je pod-
porovala. Boj zdál se hrozným. Vůkol dálo se
cosi ohromného, živelného. Byly okamžiky, kdy
se zdálo, že hory se zachvívají ve svých kamen-
ných kostrách. Celé údolí s nesčetnými osadami
Nemirovič
Dančenko
Dašičn
Leš
Japonec
17
article
poli a lukami dunělo, úpělo, sténalo pod křižují-
cími se nad ním ocelovými biči praskajících
šrapnelů.
K polednímu zamlkly dvě batterie. Viděl
jsme binoklem, jak prchala jejich poděšená ob-
sluha. K večeru umlkla třetí japonská batterie.
Při západu slunce nepříteli se nedostávalo ná-
bojů. Raněni byli dělostřelecký generál Šiš-
kovský a velitel batterie Paščenko.
Sláva toho dne náleží plukům barnaulskému
a tomskému. Velitel tomského pluku Uspen-
ský byl raněn. Barnaulci, na něž se bez ustán
sypaly šrapnely, vydrželi boj bodákem a utrpěl
také největších ztrát. Na jeden jejich prapor
v době největšího ohně vrhly se z prava tři ja-
ponské škadrony, z alevé strany pěchota. Jede-
náctá setnina odrazila hromadnými výstřely jízdu
a ostatní setniny přivítaly nepřítele bodákem.
Japonci postupovali za zpěvu volajíce „Nippon
banzaj!“ Krutý boj stal se přímo zběsilým.
Japonců bylo mnohem více, než našich
Barnaulci počali již couvati, ale tu jim přichvá-
tal na pomoc druhý prapor a s jeho pomocí Ja-
ponce odrazili a pronásledovali palbou z pušek
Důstojníci vyslovují se o mužstvu s nadšením.
Serďakov, jenž velel při srážce bodákem, byl
zabit na místě; podobně Onoškovič. Ranění byl
Vojcechovský, Grocholský aj.
Prapor tomského pluku, jenž zaujímal hře-
ben návrší u vsi Landzuándžatun, dostal se o po-
lednách pod oheň dvou japonských batlerií
současně na něj učinilo útok 15 setnin pěchoty
jež se kryly gaolanem. Prapor ten musil ustou-
piti, zanechav na posici čtyři raněné. Hned
tu byli nepřátelští jezdei, kteří raněné do-
střelili z revolvjerů. Japonské setniny
zaujaly pak návrší, ale ihned se staly terčem
ruských batterií a byly nuceny dáti se na útěk
Tomci opět zaujali návrší.
Šiš
Paščenko
Japonec
Serďakov
Vojcechovský
Landzuándžatun
Tomec
Nippon
18
article
Gaolan hrál v ten den značný úkol, poně-
vadž kryl pohyby vojsk. Vzduch byl plný lidi-
tových a melinitových plynů, tak že bylo těžko
dychati. Mnohým te působilo dávení.
Všeobeený obraz boje jevil se takto: Ze
lená aréna, obklopená lilově-sivými hřbety, pro
stoupená uprostřed táhlými vršky s redutami
okopy, fugary. Údolí kolkolem pokryto gaolanem
v liduprázdných vesnleích ukrývá se japonsko
vojsko. Na sklonech e vzdálenosti pěti verst
pracovaly japonské batterie, dole dobře kryté
batterie ruské. Na levo v oddíle Zarubajeva byla
bitva pěchoty. Z východních průsmyků zavzní-
vala střelba jízdy Miščenkovy a uprostřed ode-
hrávala se grandiosná dělová epopea. Na cele
té dlouhé čáře nikde ani na minutu ticho, od
počinek, pokoj.
Gaolan
19
article
Večer umlkly zmořené nepřátelské batterie.
Na levém křídle Rusové postupovali v před. Ne-
přítel ustupoval na své druhé posice. Něžná,
tichá měsíčná noc zastala všechny v neustáva-
jícím bojí. 34. pluk byl poslán na pomoc, ale
generál Oganovský pomoci nepotřeboval a po-
stupoval dále. Všude jsme měli úspěch, ale přes
to byl dán rozkaz, abychom se soustředili kolem
Hajčenu. V tišině teplé noci, vracejíce se vesnič-
kami, zahalenými hustým stromovím, věděli
jsme už, že timto bojem skončila první perioda
války a že dáleustupovati nebudeme.
Všude se blýskaly ohně v leženích, slyšeti
bylo ržání koní, neurčitý hovor z ležení. Na
horách, kde stáli naši, planuly hranice. 25. čer-
vence odeházíme k Hajčenu. V dáli viděti zář
a oblohu zastřenou kotouči černého dýmu, je
slyšeti hluchou palbu z děl. To battorie v zad-
ním voji zdržují nepřítele. Poslední za všem
jede sanitární oddělení odvážné sestry Voronové.
která sbírá po cestě raněné a nemocné. Vojáci
velmi neradi opouštějí posice, jichž dobyli n
nepříteli. Raději by se vrátili a šli opět do boje
S návrší během 3 dnů bylo na moři viděti ne-
četné šalandy u Kajpina, z nichž vykládali po-
traviny. Japonec, který se dostal do zajetí, vy-
pravoval, že v boji u Dašičaa jim velel Oku.
Rus
Oganovský
Voron
Japonec
Oka
20
article
Počet ruského vojska.
A. I. Fedotov ve „Varš. Dnevn.“ udává
počet ruského vojska následovně: I. vých. si-
biřký sbor (bar. Štakelberk) 24 prapory
a 64 děla; II. sbor (f hr. Keller) 24 prapory
a 64 děla; III. sbor (gen. Alexějev) 25 pra-
porů a 64 děla; IV. sbor (gen. Zarubajev)
32 prapory a 64 děla; V. sbor (gen. Dembov-
ský) 32 prapory a 64 děla; VI. sbor (generá
Sobolev) 32 prapory a 64 děla. Sbor gen.
Lineviče 24 prapory a 64 děla. I. armádní
sbor (gen. Kugarevský) 32 prapory a 64
děla; X. armádní sbor (gen. Slučevský) 32
prapory a 64 děla; XVII. armádní sbor (gen.
Bilderling) 32 prapory a 64 děla. Sbor
gen. Stessela (v Port Arturu) 27 praporů
64 děla; I. zabajkalská kozácká divise (gen.
Rennenkampf) 24 sotní a 12 děl; brigáda
gen. Miščenka 12 sotní a 12 děl; brigáda
gen. Samsonova 12 škadron a 12 děl;
orenburská kozácká divise 24 sotní a 12 děl
uralská kozácká divise 24 sotní a 12 děl; kav-
kazská jizdní brigáda (kn. Orbeliani) 12
škadron a 6 děl; druhá kavkazská jízdní brigáda
12 škadron a 6 děl; první sibiřská kozácká di-
vise 24 sotní a 12 děl a II. sibiřská kozácká di-
vise taktéž 24 sotní a 12 děl. Celkem tedy 316
praporů, 168 sotní a škadron a 800 děl.
I Fedotov
Keller
Stessel
Rennenkampf
Samsonov
Orbeliani
kozácký di
Artur
21
article
Llgr.
Llgr.
Boje mandžurské.
Z Petrohradu, 3. srpna. (C. B.) Oficiálně
V telegramu generála Kuropatkina caru ze dne
1. srpna se sděluje: Dle zprávy náčelníka vý
chodního oddělení naše vojsko opustivši posice
v průsmyku yancelinském, v před posunuté,
ustoupilo. Ve směru Saimaci-Ljaojanu naše vj
sko svedlo včera krvavý boj a ustoupiloz
předních posic k hlavním postavením. Ačkoliv
vojsko uhájilo své posice, posunuté v před,
utrpělo přece veliké ztráty. Na jihu nepřite
choval se dnes nerozhodně. Obhlídkou bylo
zjištěno, že nepřítel zahajuje pohyb, aby obešel
aspoň třemi divisemi levé křídlo vojska, rozlo
ženého u Haičenu.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) »Giornal
d'Italia« sděluje několik listů Dona Jsima
Bourbonského, syna Dona Carlosa. V jednom
listě, datovaném z Ljaojanu ze dne 18. čorvna
poukazuje se na nedostatek potravin. V době
36 hodin vojáci dostali k výživě jen málo čaje
a cukru. Mohou se udržeti při silách jen ta-
bákem a čajem. Gensrál Samsonov vykonal v
boji u Vafankau dne 13., 14. a 15. června
pravé divy udatnosti. Japonské granáty kosily
řady Rusů. Don Jaime páčí počet Rusů padlých
ve zmíněných srážkách na 4500 až 5500 mužů.
Gensrál Samsonov
Rus
Jaime
Petrohrad
Saimac
Řím
Kuropatkina car
Giornal d ' Italia
22
article
Mimo to ztratili 17 děl. Na svém ústupu Ru-
sové vzali s sebou 1000 raněných, z nichž
mnozí zemřeli na cestě. Nedostatek chleba jest
trvalý, byloť skladiště ve Vafankau před ústu-
pem spáleno a Rusové nebyli připraveni na ta-
kové přenáhlené události.
Z Tokia, 3. srpna. (C.- B.) Reuter. kancelát
sděluje: Poslední sobotu a neděli byl sveden
u Tomučenu prudký boj. Místo bylo Japone
dobyto a Rusové zapuzeni do Hajčenu. Zane
chali na bojišti 1500 mužů a ztratili šest děl
Ztráty Japonců činí asi 400 mužů. Rusové
obsadili řadu výšin severně od Tomučenu, která
byly během měsíce silně opevněny. Japonei
obsadili pahorky na jihu. Útok nebyl v sobotu
zahájen.
V neděli ráno Rusové tísnili, sesílivše své
dělostřelectvo na 21 děl, silně levé křídlo ja
ponské. Ale když Japonci obdrželi posily, za
tlačili Rusy na sever. Pravé japonské křídl
bylo vydáno prudké střelbě a jeho postup za-
držen. K večeru pak byli Rusové odražen
s těžkými ztrátami. Dělostřelecívo bránilo
Japoncům pronásledovati Rusy, kteří ustoupil
k Hajčenu.
Z Paříže, 3. srpna. (C.-B.) »Echo de Paris
sděluje z Petrohradu: Velitel ruské polní armády
generál Kuropatkin chystá již od 8 dní ústu
ruské armády do Mukdenu. Vojsko, střelivo
potraviny dopravují se všemi pohotovými vlaky
do Mukdenu, kterýž carský místodržitel se svým
štábem již opustil. (Viz o tom i soukromý náš
felegram. Pozn. red.)
Vojenská loď zničena.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) »Giornale
d'Italia« zvěděl ze včerejška z
Yokohamy, že obrněný křižák
»Kasuga«, vystavěný v Italii, se
po to p il.
Ztráty japonské.
Z Tokla, 3. srpna. (C.-B.) Dle zprávy gene
rála Kurokia bylo u Lancutinu a Kuinlinu
z Japonců usmrceno 6 důstojníků, zraněno 1
důstojníků, z mužstva pak 950 mužův zraněn
neb zabito.
Za padlým ruským hrdinou gene-
rálem Kellerem.
Rus
Tomučena
Japonec
Kuropatkin
Keller
Tokio
Rusová
Paříž
Petrohrad
Mukden
Řím
Yokohama
Reuter
echo jít Paris
Giornale d ' Italia
23
article
Z Berlína, 3. srpna. Mohyla kamení ozna-
čuje u Thavuanu u východu z průsmyku
Jancelinského místo, kde generál Kellen
utrpěl smrtelnou ránu. Keller věděl, že v tato
místa odeslal Kuroki druhou divisi svého ar-
mádního sboru a rozhodl se hájení tohoto místa
říditi osobně. Stál sotva na padesát krokůu
batterie, umístěné na nepatrné výšině. Batterie
tato ke druhé hodině odpolední pracovala ve-
lice účinně proti japonské. Ke třeti hodině však
obdrželo japonské dělostřelectvo znamenitou po-
silu a krátce na to stal se Keller obětí svého
již líčeného heroismu. Generál Keller z
nechal vdovu, syna, který jest na bojišti jak
jízdní důstojník a mladičkou deeru. Keller mě
po operaci rány, utrpěně v bitvě rusko-turecké.
vousy na pravé straně tváře úplně prošedivělé,
kdežto na levé měl vous ryšavý.
Z Petrohradu, 3. srpna. Veškeré ruské listy
věnují padlému generálu hr. Kellerovi ve
lice vřelé nekrology. Teprve 54letý válečník
připomínal jako nikdo jiný živě generála S ko
beleva. Byl mužem stejně neohroženým
rozšafným, jako dobrým a starostlivým ke svým
vojínům. Jsa tělem a duší vojákem, nevydržel
na svém guvernérském místě v Jekatěrinoslav
a jakmile vypukla válka, oblékl svůj vojenský
kabátec a šel na bojiště. U cara a v petro
hradské společnosti byl mužem velice oblibeným
Kuropatkin jest odhodlán svésti
rozhodnou bitvu.
Z Petrohradu, 3. srpna. Kuropatki
sděluje, že armáda Kurokiova, postupujíe
k Ljaojanu, z počátku byla zatlačena.
Mohyla
Kellen
Keller
Berlín
Petrohrad
Thavuan u východ
24
article
Ruská avantgarda zahnala japonské předvoje
nazpět, konečně však přece byla nucen
ustoupiti, když blížila se celá hlavní ar-
máda Kurokiova. Sbor generála Wilder-
linga, nástupce Kellerova, stáhl se ze
svých posie ku předu posunutých a připojil se
ke hlavní armádě. Kuropatkin oznámil,
jak se z kruhu petrohradského štábu
sděluje, že nyní stav jeho armády jest
takový, že odhodlán jest svésti veli-
kou bitvu. Jedině dva terrainy po-
kládá k tomu za vhodné a to okolí
Ljaojanu, nebo Mukdenu. U některého
z těchto dvou míst a dle všeho u Mukdenu
k rozhodnému boji dojde. Z kvapného postupu
Japonců se soudí, že jsou nucení nedostatkem
potravy a píce, volky nevolky hnáti se do bitvy.
Denně ztrácí jejich jizda na sta
koní. Maso z padlých koní dává se vojsku.
Že Kuropatkin se chystá k veliké akci v okol
Mukdenu, soudí se také z toho, že dal roz
kaz, aby polní přenosné lazaretty,
jež dosud nalezaly se v Charbinu,
do týdne s veškerým zařízením
přibyly do Mukdenu.
Zakončení ruského ústupu na sever.
Z Kolína n. R., 3. srpna. »Köln. Ztg.e
dovídá se z Petrohradu, že Rusové ne
hodlají už dále ustupovati n
sever než k Mukdenu. První obdob
války je prý zakončeno bitvo
u Dašičaa.
Ruské loďstvo v Port Arturu
a jeho oprava.
Wilder
Kellerův
Japonec
Köln
Rus
Artur
Ljaojan
Mukden
Charbin
Kolín
Petrohrad
25
article
Z Paříže, 3. srpna. Po dobu téměř delšt
jednoho měsíce nebylo ničeho slyšeti o loďstv
portarturském. Čiňsné přibyli do Čifa oznamují
že Rusové znamenitě využitkovali klidu, kterého
jim Japonci popřávají, k opravě porouchaného
loďstva. Za měsíc byly téměř všechny válečne
lodi, křižáci a torpédovky opraveny. Nečinnost
japonského loďstva u Port Arturu vykládá se
tím, že Japonci mají značné obavy před pod-
mořskými minami a zastrašeni jsou několika
katastrofami, jež stihly jejich loďstvo.
Mladiství vojíni japonští.
Z Londýna, 3. srpna. Z Inkou oznamuje
se »Daily Chronicle« přes Pekin: Oddě
lení japonské pěchoty přibylo do Nučvanu a ob
sadilo zde bývalá ruská kasárna. Vojíni vzbudil
svým mládím obdiv. Byli to vesměs hos
sotva šestnáctiletí. Japonci sami nazý
vají tento prapor nejmladší pěchoty »praporem
školáků«. Zachovávají přísně vojenskou kázeň
jsou prý srdnatými bojovníky
Čiňsný
Rus
Japonec
Artur
Inka
Paříž
Londýn
Peking
Daily Chronicle
26
article
Nové lodstvo pro Rusko.
Z Berlína, 3. srpna. Veliký počet něme-
ckých loděnie, jak »Morgenpost« oznamuje, ob-
držel objednávky z Ruska na dodávku lodí.
V Hamburku zakoupeny veliké
parníky v úhrnné sum ě 30 million
marek.
Maršál Oyama proti Kuropatkinovi.
Z Paříže, 3. srpna. Ačkoliv téměř všechny
listy přinesly zprávu, že maršál Oyama řídí
a říditi bude útok Japonců na Port. Artur,
není zpráva tato pravdivou. Byla
zúmyslně sdělena zpravodajům
Japonci na oklamání Rusů. Maršál
Oyama nachází se nyní u armády
Kurokiovy, táhnoucí na Ljaojan a
řídí celý bitevní plán. První, kdo na
tuto japonskou lesť přišel, byl
francouzský vícekonsul v Seulu,
jenž z Tokia osobně Oyamu zná
před šesti dny viděl jej projeti
Seulem směrem dál na sever.
K akci loďstva vladivostockéh o.
Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Dne 30.
července potopilo loďstvo vladivostocké ještě
i 2 japonské škunery, když jejich posádka byla
dříve lodi ty opustila. Hned na to byl zadržen
i parník »Sinan«, plující z Australie do Joko-
hamy s neutrálním nákladem a cestujícími. Když
byl náklad lodi prohlédnut a konstatováno, že
není v něm válečného kontrabandu, byla lod
propuštěna.
K bojům u Haičenu.
Z Petrohradu, 3. srpna. (C.-B.) Telegram
vrchního velitele generála Kuropatkina caru ze
dne 2. t. m. zní: Naše vojsko odtáhlo 2. t. m.
z Haičenu na silnici k Susančanu, aniž by ne-
přílelem obtěžováno bylo. Přes neobyčejné vedro
děl se pohyb v úplném pořádku. Aby pěšákům
pochod se usnadnil, byl každé setnině přikázán
jistý počet vozů k dopravě plášťů a jiných
předmětů. Přes všechna opatření na ochranu
před slunečním žárem jest celkem značný počet
mužů, již postiženi byli slunečním úpalem
Z vojska na východní frontě nedošlo dnes žád-
ných vážnějších zpráv.
Japonec
Port
Artur
Rus
Sinan
Rusko
Berlín
Hamburk
Oyama
Paříž
Seul
Tokio
Petrohrad
Austrálie
Joko
Haičen
Kuropatkina car
27
article
Nové ruské přípravy.
Nové ruské přípravy.
L. Z Petrohradu, 3. srpna. (Pův. tel. zvl
dopis. »Nár. Listů«.) V několika dnech
bude mobilisován prý ještě armádní
sbor ve vojenském obvodu petrohrad-
ském.
Kuropatkin ustoupil od Haičenu, hledě vlá-
kati armádu japonskou do údoli Lisoha. Bitva
rozhodující odložena až k Liaosu.
Při nesnesitelném vedru událo se v ar-
mádě mnoho úpalů (Sdělení to potvrzuje
se i ofieiální zprávou, jinde položenou. Pozn.
red.) a také mezi důstojníky pozoro-
vány případy šílenství, následkem
ohromných paren. Zprávy ty působí zde
mocným dojmem.
K útoku na Tomučen.
Z Tokia, 3. srpna. (C.-B.) Úřadně se sdě-
luje: Z armády, jež podnikla útok na Tomu-
čen, sděluje se, že útok zahájen byl 30.
července. Nepřítel zaujal silně opevněná po-
stavení na výšinách tomučenských, jež leží 15
mil jihovýchodně od Hajčenu. 31. červenee
rozpředl se prudký boj, jenž potrval
přes celý den. Levé křídlo Japonců zapudilo
nepřitele před ním stojícího z jeho posica
hrozilo vpadnouti do zad hlavnímu voji ne-
přítele, čímž tento byl donucen opět na Hajčen
ustoupiti. Nepříteli velel generálmajor Alexějev;
vojsko jeho sestávalo ze 2 divisí pěchoty se6
batteriemi. Japonci ukořistili 6 polních děl
zajali jistý počet Rusů. Ztráty jich či-
nily 300 mužů, kdežto Rusové zanechali
1500 mrtvých na bojišti
Japonec
Rus
Petrohrad
Haičen
Tokio
28
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) Oproti časo-
piseckým zprávám ujišťuje se opětně, že dosa-
vadním vyšetřováním ještě nikterak se neuká-
zalo, že byl skutečně spáchán attentát na nad-
poručíka Richtra v Kumanovu. Zatčený domnělý
útočník, jistý to Albánec, byl zapsán za přičinou
reforem do seznamu čelníků, kteří mají býti pro-
puštěni. Proto dostal se se svým albánským
velitelem setniny do sporu a vešel do domu
Richtrova, by učinil příslušný dotaz. Porta pro-
hlásila, že zatčený Albánec byl nepochybně zpit.
(Viz o věci té jiné vylíčení v »Pol. zprávách
domácích«. Pozn. red.)
Richter
Albánec
Richtrův
Port
Pol
Balkán
Cařihrad
Kumanovo
29
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Žádných návštěv císařských v cizině.
Z Vídně, 3. srpna. »Wiener Allgemeine Ztg.«
sděluje: Dne 5. srpna sejde se v Gastýně císat
František Josef s králem Jiřím saským. Clsat
bude svého hosta doprovázeti do Salepurku. Jak
se dovídáme, je tato schůzka obou monarchů ve
dvorních stycích novinkou. Schůzka císaře
Františka Josefa s králem saským plati totiž za
oplátku návštěvy, kterou vykonal král saský loni
ve Vídni. Císař František Josef se totiž odhodlal
vzhledem na svoje stáří nepodnikat cest do ciziny
za účelem návštěvy cizích dvorů. Toto odhodlání
císařovo bylo cizím dvorům sděleno.
Výkonný výbor stran německých.
Z Vídně, 3. srpna. Poslanec dr. Der-
schatta s poslancem drem. Grossem
svolávají do Vídně schůzi výkonného výboru
stran německých na neděli 7. t. m. o 10. hod.
dopolední. Jednati se bude o stanovisku, jaké
mají německé strany parlamentní zaujati vůči
vládě vzhledem k zamýšlenému zřízení slovan-
ských parallelek na německých učitelských
ústavech ve Slezsku.
Mezi spojenci.
Z Říma, 3. srpna. (Zvl. tel.) Posl. Barziloi
píše v »Messageru«, že není přítelem kři-
klounů, kteří slovy míní dobyti Trident a Terst,
také stav armády a námořnietva italského není
pro něj vybídkou k válce proti sousedu, ale
mezi válkou a mlčelivým trpením všeho jest
mezinárodní právo a smlouvy a vláda italská
najde prý v těchto prostředky, aby neslušným
výpadům tisku terstského, s policií spřeženého
Josef
Jiří saský
František Josef
doktor
Dera
Gross
Posl
Vídeň
Slezsko
Řím
Terst
Wiener Allgemeine Ztg
Trident