ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 6e0979c0-71e0-11dc-9096-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 78, place 51, org 7, work 7
1 masthead
4. srpna 1904. Číslo 214.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
Odpadlá halnz... Viděti otce, slzícího nad ote- vřeným hrobem svého dítěte, je divadlem zajisté do- jemným a truchlivým. Ale pohled na otce, shrouceného nevděkem a zlobou nezdárného dítěte, nuceného hájili se proti němu, hrobu mravní zkázy propadlému, před zeleným stolem soudním — to divadlo nedojímá jenom, to rve srdce bezděčného pozorovatele. A včera odehrál se v síni odvolací případ takový, afféra, jejíž ličeň, z úst nešťastného otce takového slyšena, za- chvěla srdcem i otrlých posluchačů, zabloudivších ná- hodou za nudy soudních prázdnín do jednotvárn soudní místnosti.
5 article
V tragedii včera projednávaně Běželo o spor vedený pro urážku na cti chotí lékaře ve španělské Valencii. Cyrilla Amorosa, jejím manželem a německo- židovským advokátem, drem. Josefem Steinerem z Pra- by. proti otci jejímu, obchodníku a majileli dom v jelné z nejživějších tříd pražských, jehož jméno — po vlastní jeho žádosti a z důvodů šetrnosti, v tomto případě zajisté plně opodslatněné, uvádíme pouz ztčálečními pismenami J. B. Trojice zmíněná podala za obchodníka, jenž vystupoval druhdy také na prk- tech Thaliiných, pro výroky, jež v rozhořčení nad revděkem dcery, která proti jeho vůli odešla s vyvo- lenným svého srdce do ciziny a která z čista jasn žalobou a exekucí se domáhala svého věna, ač se ho jií manžel před odchodem výslovně zřekl stálým uji- Kováním „Ich Geld genug. ich keir Geld“ — před soudem byl pronesl na svoji obranu. Dra. Stelnera po- podila pochybnost obžalovaného o pravosti podpisu dceřina na předložené plné moci. A rozsudek 1. i- slance zněl, že obžalovaný otec pro urážky na cti ve všech směrech se odsuzuje k pokutě 100 korun. Z to- bolo výroku se toliž pan B. odvolal a přišel včera be ohhájce sám, s duší žalem přeplněnou a zoufalou, brá- niti se proti souboru výtek, jež žalobní spis soukromý byl snesl na ustaranou, sešedivělou jeho hlavu.
Steiner Valencie ich Geld
6 article
„Nuže, pane B.“ — vyzval ho vlídně předsen po předneseném referátu — „máte čeho podotknouti ke své obraně? „Ano mám, slavný soude“ — prohlásil oslovený —„a vyložím věc tak, jak se udála, aby jasno bylo. proč a z jakých důvodů jsem se rozčilil. Ano, must lo býl, aby pravda vyšla na jevo . Slavný soude, c klidným svědomím tvrdím, že jsem úplně nevinen. V roce 1874 ovdověl jsem a ne- zbylo mně pro útěchu ničeho na světě, než dvouleté dítě — moje dcera, která nyní svého otce žaluje. Bože- tak rád jsem to dítě měl! Vší láskou jsem je zahrnul. Aby měla za matku aspoň jakousi náhradu, svěřil jsem ji dobré tetě a aby prospěla trochu líp, než děti ostatní, dal jsem ji pak do klášterní školy. Ale zklamal jsem se, trpce zklamal ve své dceři... Prvním jejím po- kleskem bylo, že nedostatečnou známku z mravů po- koušela se vyškrábáním a jinou cifrou zakrýti mému zrku. Poznal jsem tuto šalbu na první pohled a vy- plísnil jsem chybující dítě, ale nezadržel jsem ji už před pádem v jícen mravní záhuby. Klesala od té doby hloub a hloub. Ze školy přecházela na školu, ale ode- všad o mravech jejích slyšel jsem zvěsti, při nichž až srdce se mně svíralo. A když už všude stala se nemožnou, nezbylo mně, než podniknouti nezbytný krok a dáti ji k divadlu, k němuž snad přece měl nejlepší talent a z něhož přece slušněji aspoň mohl býti živa. Zaopatřil jsem jí místo a platil jsem jí ho diny u vrchního režiséra, jichž bylo třeba k jejímu zdokonalení, až pak, kdy dosáhla až osmdesáti zlatých měsíčně, nedala se dále držet u svého táty a šla do ciziny, šla ven za svým cflem ..
7 article
Slavný soude, posoudiž sám, jak bylo mně, když jednoho krásného dne dostanu obsílku na policii a když mně komisař na mé naléhání sdělí, že dcera má je u soudu ppavského ve vyšetřování pro — krá- dež... Vypravil jsem se tehda do Opavy a navštívíl jsem ředitele divadla, kde tehda měla engagement, co je a kde se moje dcera zdržuje „Ach, mein guter llerr, sie ist sehr talentirt, aber....“ Tušil jsem u při prvnícn slovech ředitelových vše, a další poptávkou po městě zvěděl jsem, že moje Vlastimilka hluboko, žluboko klesla — a ještě hloub, než jsem se domníval Slyšel jsem, že žíje s nějakým Španělem, který je bez ziměstnání r který měl jistou afféru s nadporučíkem Franzlem, jenž musil býti proto přeložen, zvěděl jsem díle, že moje dcera nešťastná měla vyšelřování pro krádež a slyšel jsem konečně, že je v — jiném stavu Odjel jsem pak s nepořízenou — netoužil jsem už po setkáni s dcerou, které — jak mně později sděleno — dicko zemřeloo Ticsoucím hlasem vyprávěl pak obžalovaný ote čil:
Vlastimilka Španěl Franzl Opava
8 article
Pak jsem obdržel několik dopisů s prosbou z sílení a odpuštění. A já, ač se srdcem krvácejícím smíhl jsem se se svým miláčkem a kdy ani ona ani tela nedaly mi pokoje, překonal jsem odpor vůči tomu Španělovi a dal jsem mu svoji dceru, když mne tolik vjišťoval, že ji má nade vše rád a že nepotřebuje an haléře, protože má peněz až nazbyt ve Španělích, ke prý je zdvokátem. A ještě na faře varoval jsem dceru sroji před tímto dobrodružstvím, ale marně. Řekla pestě, že vezme si ho, ať už tak či onak, že bez něho žíli nemůže. Požehnal jsem jí ještě před odjezdem a slzel jsem při tom. Ale v lobrém jsme se rozešl kdvž odjížděli. Ale sotva týden minul od té doby a byl jsem k nemalému úžasu citován k soudu, kde zvěděl jsem že moje dcera se zetěm žaluje mne na 2000 zlatých věna. Ve mně vzbouřila se krev. Ne proto, že tolik tidali. Zabolelo mě až do hloubi duše, že ani slovem nně o penězích neřekli a že tak beze studu, bez ohle- ču ženou věc až k soudu. Šel jsem tehda k líčeníu jesefovského okresního soudu a potvrdil jsem na dota svého obhájce, že dcera má chovala se špatně a po- věděl jsem svoje zkušenosti jako olec, který zajist ní aspoň tolik práva na obranu, jako dcera k žalobě.
Španěl
9 article
Ale „an dr. Steiner nachápal, co jsem mluvil tehd v vozčilení a, ač zná česky, nedomluvil se se mnou po dobrém, nýbrž vyjednával po německu dál a kone lonců, když moje odvolání proti odsuzujícímu vý- noku v této civilní při bylo kasačním soudem zami - nulo, exekvoval přes to, že zároveň on tři tisícovky dal sobě pojistiti knihov něna můj dům. Celé tři dni Lylo mně zakoušeti „slastí“ exekučního výkonu i v mém závodě, pře veškerým personálem, než se podařílo mně sehnati pohledávku výpůjčkou, ke které ovšem byl jsem nucen čoplatiti na 200 korun palmárních výloh panu dru Seinerovi. „Tohle jednání“ — dodává obžalovaný — 2ol pana dra. Steinera nebylo, při nejmenším, dok barské . Dr. Steiner (rozčileně, německy): Prosím pana zředsedu, aby svědka upozornil, že nesmí urážet. Jina bych byl nucen žalovat. Obžalovaný: Ne, pane doktore, nechci a nen ným úmyslem vás urážel a uznávám, že jste plnou moe dceřinu nefalšoval. Ale neupřete, že jste exekue na mne vedl Oslatně to je věcí vedlejší. Slavný sou mznl, že dcera moje mohla ke mně míti aspoň toli cž aby věděla, co čtvrté přikázání příkazuje . .. A chuďas dal se do usedavého upřímného pláče Odvolací soud po dlouhé poradě zprostil sic pa B. obžaloby pro urážku na cti, pokud běžel o dra. Sleinera, uznal ho však vinným v ostatníc sěrech. Nicměně trest původní snížil mu na pouhýcl 5 korun. V důvodech uvedeno, že dcera, která je nyn inou a samostatnou, má nárok na ochranu prot výlkám olcovým, zejmena obsahují-li urážku. Pan dr. Šteiner šel s neveselou tváří ze soudn Fudevy.... U okresního soudu pro přestupky
doktor Steiner Seiner
10 article
Automobily v pražských ulicích. Frk—frk - brch buch — fi fi... Podivná to směsice zvuků. Ho- nem uleč, kdo jsi v ulicí na jízdní dráze, zakry tsla i oči, kdo jsi na chodníku! Běda tomu, kdo s v jizdní dráze opozdí a kdo čeká, co se z toho frkání leelání a finění vyklube. To jsou ty nové vynálezy Člověk nic nevidí, jen slyší divné zvuky, které ne- jou ani troubením, ani pískáním. ani funěním. Na- jdnou se ta nestvůra objeví a dříve, než si ji můž tbohý pěšák prohlédnout, už zas je bůhví kde. V sporiovních kruzích říkají tomu aulomobil a v těch lruzich je vynález tento clěn a vážen. Jinde vyna- kidají velké lisíce, aby se sport takový vyvinul. Ale leckde u nás takové vehikle způsobují zlou krev. Lidé Lubují proto, že se těch automobilů lekají a ž k vůli ním musejí z jízdní dráhy na chodníky. Před dvěma desítkami let byla taková nenávisť proti velo- cipedům. A tenkrát přece byly těžkopádné hajtry s richž spednout, znamenalo velmi mnoho nebezpeč- ného pro cyklistu. Jak jinaká jsou nyní kola. I když že nepozorný jezdec povalen, nemusí se lekat, vždyí nu pneumalika neublíží; může se mu zdát, že jen vzdurhová peřinka jede mu po hřbetě! Co dříve lide se nabubovali na cyklistický sport. „Jede veluciper lcper volali a ze znaky Č. Ú. J. V. České ústřední
Frk Český Č . Ú . J
11 article
jednoly velocipedistů utvořili průpověd: „Člověče, utkej, jede velociped!“ Jednu generaci ušlechtilý tento sport přežil, ale nenávist zůstala i na dále. Věru už v šanc dává svůj život, kdo na velocipedu začne jezdit. Především jsou to různé slavné obecní správy, které udržují silnice a cesty v tak hříšném stavu, že nejen cyklistům, ale i svým spoluobčanům, kteří po cestách těch s povozy jezdí a jich tahounům připra- vují mnohá příkolí. A když se k hrbolatému terénu přidá ještě zlomyslná mládež a uličníci starších let, kteří cyklistovi prováději nejrozmanitější nástrahy. pak opravdu dlužno jízdu na kole považovati z nejodvážnější moderní sport. A jak si takoví zlo- myslníci libují, když cyklistu k pádu přivedou a kolo mu poškodí. Místodržitelství vydalo sice před dvěma roky ponaučení okresním hejtmanstvím a tato opět obecním úřadům ve příčině ochrany cyklistů, ale kde pak, aby se někdo ujal cyklistů. Snad by se poměry zlepčily, kdyby bylo přislušným činitelům nařízeno. aby se naučili také jezdit na kole! Pak by dali spravit cesty a pak by p. l. publikum mělo před jezdcem na kole větší respekt. To dlužno uznati, že páni ko- legové na aulomobilech svízele takové nemají. Pro ně nástrahy venkovských zlomyslníků neplatí. neboť si každý rozmyslí přijít do styku s tím velikým vehiklem. — Slova tato byla úvodem časovým k tomu, co bylo včera předmětem líčení u přestupkového soudu na Ovocném trhu. Chaufeur automobilu č. 24
12 article
Ludvik Huber byl obžalován, že rychle jel u Prašné brány a v Tejnce na silnici. A soudce, vyměřiv mu pokutu v obnesu 10 korun, dal mu radu: Ulice praž- ské jsou uzké a křivolaké, v nich se nemá jezdit na automobilech, poněvadž je tím bezpečnost chodců ohrožena.“ — Bude tedy nejlépe, když se z Prahy sport vystěhuje. Pak se dobře povede těm chodcům, kteří myslí, že jim náleží celá ulice. Dříve se lidé nevyhýbali molorovým vozům elektrické dráhy. Ale když několik neopatrných chodců bylo usmrceno a náhrady pozůstalým se nedostalo a když několika chodcům byly údy polámány, pak teprve nastal re- spekt před kolejemi elektrické dráhy. Šport ještě není zákonem chráněn a proto každý volá, kdo ušlechti- lost sporlu nepoznal: „Pryč se sportem z ulic praž- ských!“ Ovšem se to nestane. Dříve zhyne tate ne- návisť a klamný předsudek, než bude vypuzen z měst sport cyklistický a automobilistický, jejž jinde správa země zavádí. Nechť se každý pěšák ubírá po chodníku a při přechodu se podívá, je-li dráha volná a pal se nemusí rozčilovat, že po ulicích někdo také jedel Šlechtic šel se stupně k stupni. Alois Olto šlechtic z Ottenfeldu živ byl jen od žebroty a také od zlo- dějství. Bezpočtukrát byl treslán a nyní konečně do- stane se do přístřeší. Včera byl u vinohradského okresního soudu pro potulku a žebrotu odsouzen do vězení na 14 dnů a soudce, adjunkt p. Erhardt vyslovil aby po přestálém trestu byl dán do pracovny do- nucovací
Ludvik Huber Šport Olto Erhardt Praha
13 article Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický. * Dělnictvo pekařské předložilo svým zaměstna- vatelům nově formulované požadavky, jež neváháme uveřejnit vzhledem k neurovnaným dosud poměrům a napjaté situaci mezi dělnicivem a mistry pekařskými. Nové tyto požadavky jsou: 1. Společen- stvo i hromada pomocnická schvalují pracovní a mzdo- vý cenník pro dílny v obvodu společenstva, dle počtu při výrobě zaměstnaných sil (i učně v to počítaje), dle rozsahu výroby a množství pekařských pecí, a) Pro pekařské dílny s výrobou bílého pečiva platí sazby lyto: 1. dílny s 1 neb 2 pecemi, které zaměstnávají nejvíce 5 pracovních sil, mají pracovní dobu 11hodin- nou se zákonitými přestávkami. Nejmenší týdenní mzda beze stravy obnáší: sázečům 28 K, tenčířům 28 K, ostatním kategoriím 16—20 K. 2. Dílny, kde pracuje se při 1 peci s více jak 5 pracovními silami, mají pracovní dobu denní 11hodinnou se zákonitými přestávkami. Nejmenší týdenní mzda beze stravy ob- náší: sázečům 30 K, tenčířům 30 K, mládkům při chlebě 26 K, náhradním 26 K, ostatním kategoriím
28 K
14 article
18—22 K. 3. Dílny, kde pracuje se při 2 i více pecích s více jak 5 pracovními silami a dílny s moderními pecemi maji pracovní dobu denní 10hodinnou se záko- nitými přeslávkami. Nejmenší týdní mzda beze stravy obnáší: sázečům 32 K, tenčířům 32 K, náhradním za starší 30 K, mládkům při chlebě 28 K, ostatním kate- goriím 20—24 K. Pro dílny s více než 15 pracovními silami plalí vyšší sazby dle zvláštního dohodnulí- b) Pro dílny pecnářské platí následující nazby: I. Dílny s jednou peci mají pracovní dobu denní 11hodinnou se zákonnými přestávkami. Sázečům platí se 30 K. mládkům 28 K, třetím 24 K. II. Dílny se dvěma a více pecemi mají pracovní dobu denní 10hodinnou se zá- konitými přestávkami. Sázečům platí se 32 K, mlád- kům 32 K, třetím 26 K. Za práci přes čas v všech odborech platí se za každou ho- dinu mzda dvojnásobná. Práce přes čas jest přípustna nejvýš šest hodin týdně. Po čtyři dni před
28 K
15 article
Hodem božím vánočním a velikonočním může být pracovní doba prodloužena o 2 hodiny denně za ná- hradu klidu práce o Hod boží, kdy se vůbec nepracuje Dělník, který svou vlastní vinou práci prodloužil. nemá nároku, aby mu hražena byla práce přes čas. Za vý- pomoc, kterou si zjednává živnostník platí se denně sázečům a tenčířům po 6 K, mládkům po 5 K, ostatním po 4 K, při pracovní době výše uvedené. Majitel živ- nosti může dělníku týdně odečísti ode mzdy 2 K. ale jest povinen mu za obnos ten poskytnouti ranní kávu, volné pečivo a platiti za něj přispěvky do po- kladny nemocenské. Menší mzda jest vůbec nepří- pustna. Vyšší mzda pro jednotlivé dělníky ujedná se dle výkonu práce a dovednosti. Týdenní mzda počili se za 6 pracovních dnů v týdnu a vyplácí se těm, kteř ukončili práci v sobotu, týž den; ženatým dělníkům vyplácí se mzda rovněž v sobolu. Ostatním dělníkům může být mzda vyplácena v neděli ráno po ukon- čení práce. Výpovědni lhůta z práce ponechává se volné úmluvě mezi dělníky a mistry. Stávky. * Z Londýna, 3. srpna. (C. B.) »Timesům« sdě- iuje se z Nového Yorku: V anthracitových dolech s chystá veliká stávka. Výbor organisovaných horníko prvního obvodu usnesl se, že stávka má počíl hned, nesvolí-li těžařstvo ubelné k požadavkům ho nickým. * Ze Štokholmu, 3. srpna. (C.-B.) Stávka staveb ních dělníků jest ukončena. Dělníci, jimž bylo při znáno zvýšení mzdy, ujali se dnes opět práce. Za městnavatelé prosadili oproti tomu přijetí stejno měrné lhůty výpovědní.
Londýn Nový York Timesy
16 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Nemirovič-Dančenko o bitvě u Dašična. Mlčelivé hory, obstupující posice střele- ckého pluku na úsvitě 22. července, náhle za hovořily vysunutými z nenadání batteriemi. Ja ponci, podráždění mysliveckými hlídkami a roz vídkami, které plukovník Leš posílal v jejich rokliny a stálým nočním přepadáním, rozhodli se, že učiní konec jemu i jeho dělostřelectvu Naši, aby se dostali ze sfery ohně, místo, aby odstoupili, vrhli se v před a zahnali Japonce Dne 23. července za mdlého šera nepřítel za hájil palbu na naše sbory. S našich posic jin odpovídali. Ve tři hodiny odpoledne jedna ne přátelská batterie umlkla, hledajíc spásu v hu stém gaolaně (prose), jehož moře skrý valo střelc i zálohy nepřítele. 24. července, dříve než jsme se soustředil na vyhlédnutých posicích v Hajčeně, poslal jsme Japoncům sami vyzvání. Jedna již dříve opovněná hora zůstala volná a na její písčité témě vrhl se hněv nepřítele, jenž 13 hodin páli do liduprázdné reduty. V 5 hodin ráne počal jsme my páliti s hory. Pozoroval jsem s jednoho návrší, že naše dělostřelectvo tentokrát poprv od počátku války předčilo nad japonské. Pod námi 141/2 hodiny pracovala bez pře- tržení naše rychlopalná děla, jiná děla je pod- porovala. Boj zdál se hrozným. Vůkol dálo se cosi ohromného, živelného. Byly okamžiky, kdy se zdálo, že hory se zachvívají ve svých kamen- ných kostrách. Celé údolí s nesčetnými osadami
Nemirovič Dančenko Dašičn Leš Japonec
17 article
poli a lukami dunělo, úpělo, sténalo pod křižují- cími se nad ním ocelovými biči praskajících šrapnelů. K polednímu zamlkly dvě batterie. Viděl jsme binoklem, jak prchala jejich poděšená ob- sluha. K večeru umlkla třetí japonská batterie. Při západu slunce nepříteli se nedostávalo ná- bojů. Raněni byli dělostřelecký generál Šiš- kovský a velitel batterie Paščenko. Sláva toho dne náleží plukům barnaulskému a tomskému. Velitel tomského pluku Uspen- ský byl raněn. Barnaulci, na něž se bez ustán sypaly šrapnely, vydrželi boj bodákem a utrpěl také největších ztrát. Na jeden jejich prapor v době největšího ohně vrhly se z prava tři ja- ponské škadrony, z alevé strany pěchota. Jede- náctá setnina odrazila hromadnými výstřely jízdu a ostatní setniny přivítaly nepřítele bodákem. Japonci postupovali za zpěvu volajíce „Nippon banzaj!“ Krutý boj stal se přímo zběsilým. Japonců bylo mnohem více, než našich Barnaulci počali již couvati, ale tu jim přichvá- tal na pomoc druhý prapor a s jeho pomocí Ja- ponce odrazili a pronásledovali palbou z pušek Důstojníci vyslovují se o mužstvu s nadšením. Serďakov, jenž velel při srážce bodákem, byl zabit na místě; podobně Onoškovič. Ranění byl Vojcechovský, Grocholský aj. Prapor tomského pluku, jenž zaujímal hře- ben návrší u vsi Landzuándžatun, dostal se o po- lednách pod oheň dvou japonských batlerií současně na něj učinilo útok 15 setnin pěchoty jež se kryly gaolanem. Prapor ten musil ustou- piti, zanechav na posici čtyři raněné. Hned tu byli nepřátelští jezdei, kteří raněné do- střelili z revolvjerů. Japonské setniny zaujaly pak návrší, ale ihned se staly terčem ruských batterií a byly nuceny dáti se na útěk Tomci opět zaujali návrší.
Šiš Paščenko Japonec Serďakov Vojcechovský Landzuándžatun Tomec Nippon
18 article
Gaolan hrál v ten den značný úkol, poně- vadž kryl pohyby vojsk. Vzduch byl plný lidi- tových a melinitových plynů, tak že bylo těžko dychati. Mnohým te působilo dávení. Všeobeený obraz boje jevil se takto: Ze lená aréna, obklopená lilově-sivými hřbety, pro stoupená uprostřed táhlými vršky s redutami okopy, fugary. Údolí kolkolem pokryto gaolanem v liduprázdných vesnleích ukrývá se japonsko vojsko. Na sklonech e vzdálenosti pěti verst pracovaly japonské batterie, dole dobře kryté batterie ruské. Na levo v oddíle Zarubajeva byla bitva pěchoty. Z východních průsmyků zavzní- vala střelba jízdy Miščenkovy a uprostřed ode- hrávala se grandiosná dělová epopea. Na cele té dlouhé čáře nikde ani na minutu ticho, od počinek, pokoj.
Gaolan
19 article
Večer umlkly zmořené nepřátelské batterie. Na levém křídle Rusové postupovali v před. Ne- přítel ustupoval na své druhé posice. Něžná, tichá měsíčná noc zastala všechny v neustáva- jícím bojí. 34. pluk byl poslán na pomoc, ale generál Oganovský pomoci nepotřeboval a po- stupoval dále. Všude jsme měli úspěch, ale přes to byl dán rozkaz, abychom se soustředili kolem Hajčenu. V tišině teplé noci, vracejíce se vesnič- kami, zahalenými hustým stromovím, věděli jsme už, že timto bojem skončila první perioda války a že dáleustupovati nebudeme. Všude se blýskaly ohně v leženích, slyšeti bylo ržání koní, neurčitý hovor z ležení. Na horách, kde stáli naši, planuly hranice. 25. čer- vence odeházíme k Hajčenu. V dáli viděti zář a oblohu zastřenou kotouči černého dýmu, je slyšeti hluchou palbu z děl. To battorie v zad- ním voji zdržují nepřítele. Poslední za všem jede sanitární oddělení odvážné sestry Voronové. která sbírá po cestě raněné a nemocné. Vojáci velmi neradi opouštějí posice, jichž dobyli n nepříteli. Raději by se vrátili a šli opět do boje S návrší během 3 dnů bylo na moři viděti ne- četné šalandy u Kajpina, z nichž vykládali po- traviny. Japonec, který se dostal do zajetí, vy- pravoval, že v boji u Dašičaa jim velel Oku.
Rus Oganovský Voron Japonec Oka
20 article
Počet ruského vojska. A. I. Fedotov ve „Varš. Dnevn.“ udává počet ruského vojska následovně: I. vých. si- biřký sbor (bar. Štakelberk) 24 prapory a 64 děla; II. sbor (f hr. Keller) 24 prapory a 64 děla; III. sbor (gen. Alexějev) 25 pra- porů a 64 děla; IV. sbor (gen. Zarubajev) 32 prapory a 64 děla; V. sbor (gen. Dembov- ský) 32 prapory a 64 děla; VI. sbor (generá Sobolev) 32 prapory a 64 děla. Sbor gen. Lineviče 24 prapory a 64 děla. I. armádní sbor (gen. Kugarevský) 32 prapory a 64 děla; X. armádní sbor (gen. Slučevský) 32 prapory a 64 děla; XVII. armádní sbor (gen. Bilderling) 32 prapory a 64 děla. Sbor gen. Stessela (v Port Arturu) 27 praporů 64 děla; I. zabajkalská kozácká divise (gen. Rennenkampf) 24 sotní a 12 děl; brigáda gen. Miščenka 12 sotní a 12 děl; brigáda gen. Samsonova 12 škadron a 12 děl; orenburská kozácká divise 24 sotní a 12 děl uralská kozácká divise 24 sotní a 12 děl; kav- kazská jizdní brigáda (kn. Orbeliani) 12 škadron a 6 děl; druhá kavkazská jízdní brigáda 12 škadron a 6 děl; první sibiřská kozácká di- vise 24 sotní a 12 děl a II. sibiřská kozácká di- vise taktéž 24 sotní a 12 děl. Celkem tedy 316 praporů, 168 sotní a škadron a 800 děl.
I Fedotov Keller Stessel Rennenkampf Samsonov Orbeliani kozácký di Artur
21 article Llgr.
Llgr. Boje mandžurské. Z Petrohradu, 3. srpna. (C. B.) Oficiálně V telegramu generála Kuropatkina caru ze dne 1. srpna se sděluje: Dle zprávy náčelníka vý chodního oddělení naše vojsko opustivši posice v průsmyku yancelinském, v před posunuté, ustoupilo. Ve směru Saimaci-Ljaojanu naše vj sko svedlo včera krvavý boj a ustoupiloz předních posic k hlavním postavením. Ačkoliv vojsko uhájilo své posice, posunuté v před, utrpělo přece veliké ztráty. Na jihu nepřite choval se dnes nerozhodně. Obhlídkou bylo zjištěno, že nepřítel zahajuje pohyb, aby obešel aspoň třemi divisemi levé křídlo vojska, rozlo ženého u Haičenu. Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) »Giornal d'Italia« sděluje několik listů Dona Jsima Bourbonského, syna Dona Carlosa. V jednom listě, datovaném z Ljaojanu ze dne 18. čorvna poukazuje se na nedostatek potravin. V době 36 hodin vojáci dostali k výživě jen málo čaje a cukru. Mohou se udržeti při silách jen ta- bákem a čajem. Gensrál Samsonov vykonal v boji u Vafankau dne 13., 14. a 15. června pravé divy udatnosti. Japonské granáty kosily řady Rusů. Don Jaime páčí počet Rusů padlých ve zmíněných srážkách na 4500 až 5500 mužů.
Gensrál Samsonov Rus Jaime Petrohrad Saimac Řím Kuropatkina car Giornal d ' Italia
22 article
Mimo to ztratili 17 děl. Na svém ústupu Ru- sové vzali s sebou 1000 raněných, z nichž mnozí zemřeli na cestě. Nedostatek chleba jest trvalý, byloť skladiště ve Vafankau před ústu- pem spáleno a Rusové nebyli připraveni na ta- kové přenáhlené události. Z Tokia, 3. srpna. (C.- B.) Reuter. kancelát sděluje: Poslední sobotu a neděli byl sveden u Tomučenu prudký boj. Místo bylo Japone dobyto a Rusové zapuzeni do Hajčenu. Zane chali na bojišti 1500 mužů a ztratili šest děl Ztráty Japonců činí asi 400 mužů. Rusové obsadili řadu výšin severně od Tomučenu, která byly během měsíce silně opevněny. Japonei obsadili pahorky na jihu. Útok nebyl v sobotu zahájen. V neděli ráno Rusové tísnili, sesílivše své dělostřelectvo na 21 děl, silně levé křídlo ja ponské. Ale když Japonci obdrželi posily, za tlačili Rusy na sever. Pravé japonské křídl bylo vydáno prudké střelbě a jeho postup za- držen. K večeru pak byli Rusové odražen s těžkými ztrátami. Dělostřelecívo bránilo Japoncům pronásledovati Rusy, kteří ustoupil k Hajčenu. Z Paříže, 3. srpna. (C.-B.) »Echo de Paris sděluje z Petrohradu: Velitel ruské polní armády generál Kuropatkin chystá již od 8 dní ústu ruské armády do Mukdenu. Vojsko, střelivo potraviny dopravují se všemi pohotovými vlaky do Mukdenu, kterýž carský místodržitel se svým štábem již opustil. (Viz o tom i soukromý náš felegram. Pozn. red.) Vojenská loď zničena. Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) »Giornale d'Italia« zvěděl ze včerejška z Yokohamy, že obrněný křižák »Kasuga«, vystavěný v Italii, se po to p il. Ztráty japonské. Z Tokla, 3. srpna. (C.-B.) Dle zprávy gene rála Kurokia bylo u Lancutinu a Kuinlinu z Japonců usmrceno 6 důstojníků, zraněno 1 důstojníků, z mužstva pak 950 mužův zraněn neb zabito. Za padlým ruským hrdinou gene- rálem Kellerem.
Rus Tomučena Japonec Kuropatkin Keller Tokio Rusová Paříž Petrohrad Mukden Řím Yokohama Reuter echo jít Paris Giornale d ' Italia
23 article
Z Berlína, 3. srpna. Mohyla kamení ozna- čuje u Thavuanu u východu z průsmyku Jancelinského místo, kde generál Kellen utrpěl smrtelnou ránu. Keller věděl, že v tato místa odeslal Kuroki druhou divisi svého ar- mádního sboru a rozhodl se hájení tohoto místa říditi osobně. Stál sotva na padesát krokůu batterie, umístěné na nepatrné výšině. Batterie tato ke druhé hodině odpolední pracovala ve- lice účinně proti japonské. Ke třeti hodině však obdrželo japonské dělostřelectvo znamenitou po- silu a krátce na to stal se Keller obětí svého již líčeného heroismu. Generál Keller z nechal vdovu, syna, který jest na bojišti jak jízdní důstojník a mladičkou deeru. Keller mě po operaci rány, utrpěně v bitvě rusko-turecké. vousy na pravé straně tváře úplně prošedivělé, kdežto na levé měl vous ryšavý. Z Petrohradu, 3. srpna. Veškeré ruské listy věnují padlému generálu hr. Kellerovi ve lice vřelé nekrology. Teprve 54letý válečník připomínal jako nikdo jiný živě generála S ko beleva. Byl mužem stejně neohroženým rozšafným, jako dobrým a starostlivým ke svým vojínům. Jsa tělem a duší vojákem, nevydržel na svém guvernérském místě v Jekatěrinoslav a jakmile vypukla válka, oblékl svůj vojenský kabátec a šel na bojiště. U cara a v petro hradské společnosti byl mužem velice oblibeným Kuropatkin jest odhodlán svésti rozhodnou bitvu. Z Petrohradu, 3. srpna. Kuropatki sděluje, že armáda Kurokiova, postupujíe k Ljaojanu, z počátku byla zatlačena.
Mohyla Kellen Keller Berlín Petrohrad Thavuan u východ
24 article
Ruská avantgarda zahnala japonské předvoje nazpět, konečně však přece byla nucen ustoupiti, když blížila se celá hlavní ar- máda Kurokiova. Sbor generála Wilder- linga, nástupce Kellerova, stáhl se ze svých posie ku předu posunutých a připojil se ke hlavní armádě. Kuropatkin oznámil, jak se z kruhu petrohradského štábu sděluje, že nyní stav jeho armády jest takový, že odhodlán jest svésti veli- kou bitvu. Jedině dva terrainy po- kládá k tomu za vhodné a to okolí Ljaojanu, nebo Mukdenu. U některého z těchto dvou míst a dle všeho u Mukdenu k rozhodnému boji dojde. Z kvapného postupu Japonců se soudí, že jsou nucení nedostatkem potravy a píce, volky nevolky hnáti se do bitvy. Denně ztrácí jejich jizda na sta koní. Maso z padlých koní dává se vojsku. Že Kuropatkin se chystá k veliké akci v okol Mukdenu, soudí se také z toho, že dal roz kaz, aby polní přenosné lazaretty, jež dosud nalezaly se v Charbinu, do týdne s veškerým zařízením přibyly do Mukdenu. Zakončení ruského ústupu na sever. Z Kolína n. R., 3. srpna. »Köln. Ztg.e dovídá se z Petrohradu, že Rusové ne hodlají už dále ustupovati n sever než k Mukdenu. První obdob války je prý zakončeno bitvo u Dašičaa. Ruské loďstvo v Port Arturu a jeho oprava.
Wilder Kellerův Japonec Köln Rus Artur Ljaojan Mukden Charbin Kolín Petrohrad
25 article
Z Paříže, 3. srpna. Po dobu téměř delšt jednoho měsíce nebylo ničeho slyšeti o loďstv portarturském. Čiňsné přibyli do Čifa oznamují že Rusové znamenitě využitkovali klidu, kterého jim Japonci popřávají, k opravě porouchaného loďstva. Za měsíc byly téměř všechny válečne lodi, křižáci a torpédovky opraveny. Nečinnost japonského loďstva u Port Arturu vykládá se tím, že Japonci mají značné obavy před pod- mořskými minami a zastrašeni jsou několika katastrofami, jež stihly jejich loďstvo. Mladiství vojíni japonští. Z Londýna, 3. srpna. Z Inkou oznamuje se »Daily Chronicle« přes Pekin: Oddě lení japonské pěchoty přibylo do Nučvanu a ob sadilo zde bývalá ruská kasárna. Vojíni vzbudil svým mládím obdiv. Byli to vesměs hos sotva šestnáctiletí. Japonci sami nazý vají tento prapor nejmladší pěchoty »praporem školáků«. Zachovávají přísně vojenskou kázeň jsou prý srdnatými bojovníky
Čiňsný Rus Japonec Artur Inka Paříž Londýn Peking Daily Chronicle
26 article
Nové lodstvo pro Rusko. Z Berlína, 3. srpna. Veliký počet něme- ckých loděnie, jak »Morgenpost« oznamuje, ob- držel objednávky z Ruska na dodávku lodí. V Hamburku zakoupeny veliké parníky v úhrnné sum ě 30 million marek. Maršál Oyama proti Kuropatkinovi. Z Paříže, 3. srpna. Ačkoliv téměř všechny listy přinesly zprávu, že maršál Oyama řídí a říditi bude útok Japonců na Port. Artur, není zpráva tato pravdivou. Byla zúmyslně sdělena zpravodajům Japonci na oklamání Rusů. Maršál Oyama nachází se nyní u armády Kurokiovy, táhnoucí na Ljaojan a řídí celý bitevní plán. První, kdo na tuto japonskou lesť přišel, byl francouzský vícekonsul v Seulu, jenž z Tokia osobně Oyamu zná před šesti dny viděl jej projeti Seulem směrem dál na sever. K akci loďstva vladivostockéh o. Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Dne 30. července potopilo loďstvo vladivostocké ještě i 2 japonské škunery, když jejich posádka byla dříve lodi ty opustila. Hned na to byl zadržen i parník »Sinan«, plující z Australie do Joko- hamy s neutrálním nákladem a cestujícími. Když byl náklad lodi prohlédnut a konstatováno, že není v něm válečného kontrabandu, byla lod propuštěna. K bojům u Haičenu. Z Petrohradu, 3. srpna. (C.-B.) Telegram vrchního velitele generála Kuropatkina caru ze dne 2. t. m. zní: Naše vojsko odtáhlo 2. t. m. z Haičenu na silnici k Susančanu, aniž by ne- přílelem obtěžováno bylo. Přes neobyčejné vedro děl se pohyb v úplném pořádku. Aby pěšákům pochod se usnadnil, byl každé setnině přikázán jistý počet vozů k dopravě plášťů a jiných předmětů. Přes všechna opatření na ochranu před slunečním žárem jest celkem značný počet mužů, již postiženi byli slunečním úpalem Z vojska na východní frontě nedošlo dnes žád- ných vážnějších zpráv.
Japonec Port Artur Rus Sinan Rusko Berlín Hamburk Oyama Paříž Seul Tokio Petrohrad Austrálie Joko Haičen Kuropatkina car
27 article Nové ruské přípravy.
Nové ruské přípravy. L. Z Petrohradu, 3. srpna. (Pův. tel. zvl dopis. »Nár. Listů«.) V několika dnech bude mobilisován prý ještě armádní sbor ve vojenském obvodu petrohrad- ském. Kuropatkin ustoupil od Haičenu, hledě vlá- kati armádu japonskou do údoli Lisoha. Bitva rozhodující odložena až k Liaosu. Při nesnesitelném vedru událo se v ar- mádě mnoho úpalů (Sdělení to potvrzuje se i ofieiální zprávou, jinde položenou. Pozn. red.) a také mezi důstojníky pozoro- vány případy šílenství, následkem ohromných paren. Zprávy ty působí zde mocným dojmem. K útoku na Tomučen. Z Tokia, 3. srpna. (C.-B.) Úřadně se sdě- luje: Z armády, jež podnikla útok na Tomu- čen, sděluje se, že útok zahájen byl 30. července. Nepřítel zaujal silně opevněná po- stavení na výšinách tomučenských, jež leží 15 mil jihovýchodně od Hajčenu. 31. červenee rozpředl se prudký boj, jenž potrval přes celý den. Levé křídlo Japonců zapudilo nepřitele před ním stojícího z jeho posica hrozilo vpadnouti do zad hlavnímu voji ne- přítele, čímž tento byl donucen opět na Hajčen ustoupiti. Nepříteli velel generálmajor Alexějev; vojsko jeho sestávalo ze 2 divisí pěchoty se6 batteriemi. Japonci ukořistili 6 polních děl zajali jistý počet Rusů. Ztráty jich či- nily 300 mužů, kdežto Rusové zanechali 1500 mrtvých na bojišti
Japonec Rus Petrohrad Haičen Tokio
28 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) Oproti časo- piseckým zprávám ujišťuje se opětně, že dosa- vadním vyšetřováním ještě nikterak se neuká- zalo, že byl skutečně spáchán attentát na nad- poručíka Richtra v Kumanovu. Zatčený domnělý útočník, jistý to Albánec, byl zapsán za přičinou reforem do seznamu čelníků, kteří mají býti pro- puštěni. Proto dostal se se svým albánským velitelem setniny do sporu a vešel do domu Richtrova, by učinil příslušný dotaz. Porta pro- hlásila, že zatčený Albánec byl nepochybně zpit. (Viz o věci té jiné vylíčení v »Pol. zprávách domácích«. Pozn. red.)
Richter Albánec Richtrův Port Pol Balkán Cařihrad Kumanovo
29 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Žádných návštěv císařských v cizině. Z Vídně, 3. srpna. »Wiener Allgemeine Ztg.« sděluje: Dne 5. srpna sejde se v Gastýně císat František Josef s králem Jiřím saským. Clsat bude svého hosta doprovázeti do Salepurku. Jak se dovídáme, je tato schůzka obou monarchů ve dvorních stycích novinkou. Schůzka císaře Františka Josefa s králem saským plati totiž za oplátku návštěvy, kterou vykonal král saský loni ve Vídni. Císař František Josef se totiž odhodlal vzhledem na svoje stáří nepodnikat cest do ciziny za účelem návštěvy cizích dvorů. Toto odhodlání císařovo bylo cizím dvorům sděleno. Výkonný výbor stran německých. Z Vídně, 3. srpna. Poslanec dr. Der- schatta s poslancem drem. Grossem svolávají do Vídně schůzi výkonného výboru stran německých na neděli 7. t. m. o 10. hod. dopolední. Jednati se bude o stanovisku, jaké mají německé strany parlamentní zaujati vůči vládě vzhledem k zamýšlenému zřízení slovan- ských parallelek na německých učitelských ústavech ve Slezsku. Mezi spojenci. Z Říma, 3. srpna. (Zvl. tel.) Posl. Barziloi píše v »Messageru«, že není přítelem kři- klounů, kteří slovy míní dobyti Trident a Terst, také stav armády a námořnietva italského není pro něj vybídkou k válce proti sousedu, ale mezi válkou a mlčelivým trpením všeho jest mezinárodní právo a smlouvy a vláda italská najde prý v těchto prostředky, aby neslušným výpadům tisku terstského, s policií spřeženého
Josef Jiří saský František Josef doktor Dera Gross Posl Vídeň Slezsko Řím Terst Wiener Allgemeine Ztg Trident