ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6daef940-8d61-11dc-b7de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 146, place 87, work 4, org 17
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
20. března 1909. Císlo 79
4 article
Po schválení jednacího pořadu Reinachova; jejž Parihou přijal, byla schůze skončena. Příští sehůze v pondělí. Z Paříže, 19. března. (K. k.) V 9 hod. 35 min. byla schůze opětně zahájena. Posl. Bedouce pra vil, žecelá zodpovědnost není na straně stávkujících kteří použili všech možných příležitostí, aby své stíž- nosti podřídili rozhodnutí sněmovny a svých před- nostů. Nežli zahájili stávku, použili úřadníci všech pokojných prostředků, aby uskutečnili své požadavky V rokování pokračovalo se do 2 hodin v noci načež sněmovna schválila 368 proti 211 hlasům návrl Reinacha, v němž se praví: Sněmovna se usná- š1, že stávka úřadníků jest nepřípust na. Vyslovuje vládě důvěru, že obnov klid a pořádek ve službě poštovní, te- legrafní a telefonní, schvaluje její prohlá- šení a přechází k jednacímu pořadu. Z Paříže, 20. března. (K. k.) Výbor pro ocliranu syndíkátního práva se usnesl podporovati stávkujíeí poštovní zřízence a uvažovati o možnosti všeobec- ného hnutí dělnictva státního ve veřejné sluzbě,v obchodě a průmyslu, nebude-li spor brzy urovnán v prospěch stávkujících. Občanská válka v Persii. Z Petrohradu, 20. března. Dragoman anglického vyslaneciva v Teberaně Kulichan zatčen byl, protože vyráběl pumy pro revolucionáře. V ce- 1é Persii jest občanská válka. Ze všech krajin docházejí z právy o strašných Bojfch Na město Tavriz se střílí. Situace a po- sice šachova jest ohrožena.
Posl Paříž Persie Petrohrad Reinachov
5 article Ríšská rada.
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 139.) Ve Vídni, 20. března. (Zvl. telef. zpráva »Národních Listův.) Poslaneo Záruba žaluje na nešetření rovnopráv- nosti v dosavadní správě dráhy Severozápadnt a pronáší různá přáni na zlepšení dosavadníhe spojeni. — Posl. Oberleithner hůjí zájmy prů- nyslu, obchodu a živností, naléhá na provádění zákona o vodních cestách a žádá, aby v něme- okých krajinách byli dosazováni jenom němečti železniční úřadnici. — Posl Ansorge doporučuje požadavky zemědělské rady a žádá za ryze ně- mecké úřadníky pro německé kraje. — Posl. Kolischer kritisuje nepřiznivě dosavadní želez- niční správu a žádá za její úplnou roorganisaci. — Posl. Buříval dovozuje důležitost sostátněne drah, zejména pro Čechy; pronáší různé stíž- nosti a tužby, odmitaje při tom útoky poslance Ansorga na české úřadniky železných drah. Za praskrovného účastenství zahájeno dneš- ni rokování ve sněmovně o zákoně, k te- rým se postátňuj! 1. rakouské trati ra- kousko-uherské společnosti státn dráhy, 2. některé části jejího majetku, 3. ra- kouská dráha severozápadní, 4 jiho- severo-německo-spojovací dráha. Jenom stěži sehnáno 100 poslanco k usnášení potřebných. O předloze promluvil dosud poslanci P. Záruba, dr. Oberlei th- ner, Ansorge, dr. Kolischer, ministi železnic dr. Wrba, posl. Buříval a posl. Binovec. Jednání nebude dnes skoncováno. Jest totiž úmysl poslaneckou sněmovnu o 2. neb 3. hodině odročiti na pondělí, kterého dne sejde se o 3. hodině odpolední. Toho dne se celá předloha ve sněmovně poslanecké odbude Generálnímiřečníky v povšechné deba- tě jsou: pro předlohu Maštálka, proti n dr. Ellenbogen.
Listův Záruba Posl Oberleithner Posl Ansorge Buříval Ansorg P Záruba doktor Oberlei Ansorge Kolischer Wrba Binovec Maštálek Ellenbogen Vídeň Čechy poslanecký sněmovna státn dráha
6 article
Dne 27. března 1896 podal první ministr želez nic, ktereho Rakousko mělo, podmaršálek Emil rytí) Guttenberg, který byl vyslán do kabinetu hr. Kazi- míra Badena z generálního štábu, kde byl náměstkem chéfa této nstituce, osnovu zákona, kterou se postál- ňuje dráha severozápadní a jiho-severo-německá drá- ha spojovací. Dne 14. dubna téhož roku konalo se první čtení vládní předlohy a předlcha byla naproste pochována. Hlavním jeji hrobařem byl nebožtik dr Kaizl. Působil naň ve směru tomto, že vysloupil dr Kaizl proti předloze, náradohospcdářský redaktor „Arbeiterzigu.“ p. Wittelshöfer. Dr. Kaizl vypočeu že obě dráhy přeplaceny jsou o 16 milionů zlatých — 32 mil. korun. Podařilo se mu ve spolku s drem Russem předlohu povaliti tak, že se o ní ve výnesu ani vůbec nejednalo. Dne 5. června r. 1896 podal d Kaizl a soudr. pilný návrh na postátnění obou drah a 11. listopadu 1896 podali opět pilný návrh, abys irati ty vykoupily státem ve smyslu koncese. Odt doby veškerá akce ve směru tom odpočívala. Ny- nější předloha postátňovaci jest dílem bar. Becka. Jeho vyjednávacímu umční se poda- řilo vymoci dohodu s panem Taursigem. Tři dni před svojí smrtí pravil ke mně dr. Kaizl meškající na zámku mískovickém: „Ve svém živol dopustil jsem se jedné veliké chyby, které litovat budu do smrti!“ A když jsem mu pravil, míní-li tím zmar přeďlohy, postátňující dráhu severozápadní a jiho-severo-německo-spojovací, přisvědčil a dodlai „Ano, byla to velká chyba, že jsem podlehl argumen- tům Wittelshöfrovým. Dejme tomu, že jeho výpočiy byly správné. Kdyby se byly také přeplatily ole dráhy o 16 mil. zl., tyto peníze byly by už nahra- zeny dvojnásobně. Po druhě zaplatíme obě drahy Hráže a co by ze bylo přeplatilo, byly by už dávn vyneslr.“ Z Vídně, 20. března. (K. k)
Emil rytý Guttenberg Kazi Baden Kaizl Wittelshöfer doktor Russ Beck Taursig Wittelshöfrův Rakousko Vídeň
7 article Předsoda dr. Paltai zahajuje schůzi v 10 bodir
Předsoda dr. Paltai zahajuje schůzi v 10 bodir 10 min Poslanci Kroy, ör. Michl, Weidenhofe a soudr. podávají návrh, aby byl vydán zákon úpravě smluvního poměru mezi sprá- vami rakouských drah a jich zřízenci Sněmovna pokračuje na to v rokování o předlaze stran sezlátnění drah. Posl. Záruba mluví česky a německy. Prohla- šuje, že nynější doba není pro sestátnění neipřízni- vější. S postátněním otálelo se tak dlouho, až s slátní pokladny úplně vyprázdnily. Přes to duufá řečník, že ze zamýšlené akce vzejde prospěch stálu a veřejnosti. Bylo by žádoucím, aby v drahách nospatřoval se prostředek permnmisaco a centrali- saon. Dosud ustanovovala severozápadní dráha v ry- ze českých krajinách úřadníky češtiny neznalě. Státní správa musí vyhověti oprávně- ným národním požadavkům českéh obyvatelstva a provésti úplnou národ- ní rovnoprávnost. Při stanovení železničních tarifů musí bráti se zvláště zřetel na zemědělská společenstva. Slevy jízdného, poskyt- nuté státním úřadníkům. měly by se po- skytnouti též kněžím a učitelům. Řečník žádá dále vybudování železniční sítě v již- ních Čachách a zvláště stavbu dráhy z Paco- va do Humpolce a z Pelhřimova do Zru- če. Přimlouvá se dále za decentralisaci drah a za sřízení nové železniční ústředny
doktor Paltai Kroa Michl Weidenhofe Posl Záruba Prohl Humpolec Pelhřimov Zr
8 article
Pardubicíck. Naléhí na zavedení přímě- ho rychlíkového spojení na severozá- padní dráze mezi Vídní a Prahou a n odstranění nedostatku vaganů. Konečně prohlašuje. že jeho strana bude hlasovati pru předlohu. (Po- chvala.) Posl. dr. šl. Oborleithner tlumočí sympatie prů- myslu s akcí sestátňovaci. Lituje nedostatku obchod- ních zvyklostí ve správě státních dmah a vytýká, že vybudování sítě státních drah nepokračovalo zároven s razvojem dopravy. Přes to jsou velké průmy- slové organisace i na dále ce nejroz- hodněji pro sestátnění veškerých sou- kromých drah a žádají, aby k sestátně- ní tomu došlo mnohem rychlejl. Pokud jde o úpravu sazeh, třeba míti zřetel na zá jmy průmyslu, obchodu a živností, a dlužno přihlížeti k zájmům vývozu. Řečník lituje, že nebyi zároveň s programem sestátňovacím předložen pro- gram investiční. Dále třeba dožadovati se ve správě ministerstva železnic větší stálosti. Pokud jde o otázku průplavu, liluje řečník, že opomíji se sankciovaný zákon, akcentuje nutnost slavby vod- ních cest (Hlučný odpor u agrárníků.) a žádá z ná- rodohospodářských a průmystových důvodů za provedení příslušného zá- kona. Dále naléhá na urychlení říčnich regu- lačních prací a prohlašuje, že nesmí se jieh využivati v národnostním smyslu. Konečně prohia- šuje, že jeho strana bude hlasovati pro předlohu. dlužno však žádati, aby aspoň při ustanovovánía povyšování úřadníků bral se náležitý zřete na poměry národních držav a aby ze- jména v německých krajinách ustano- vováni byli jenom příslušníci něme- ckého národa. Na přijetí těchta požadavků činí německe-rárodní svaz závislým svůj souhlas se zá- konem. (Hlučná pochvala.)
Posl doktor šl Vídeň Praha
9 article
Posl. Ansorge doufá, že takově poměry, jaké jsau u severní dráhy, budou vyloučeny u drah, jež se ny- ní mají poslátniti, protože dr. šl. Derschatta, muž to svrehovaně poctivý a svědomitý, řídil sám jednání s velkými odbornými vědomosimi. Rečník kritisuje nepříznivě poměry u společnosti státní dráhy a žádá. aby po sestátnění byly splněny poža- davky české země dělské rady, týkajíc se lnářství ve východních Čechách, ja- kož i aby na drahách byla zavedena čtvrtá třída. Po stránce národní žádá řečník, aby oni úřadníci a zřízenci, kteří řídí se heslem „Svůj k své- mu“ jako nejvyšší zásadou, byli ihned přeložemí do obvodu, kde této zásadě mohou hověti. Německý lid chce ryze německé železniční zří- zence. Konečně žádá řečník, aby výnosu státních drah nepoužívalo se jenom k účelům fiskálním, nýbrž i ke blahu národů. (Pochvala.)
Posl Ansorge doktor východní Čechy
10 article
Posl. dr. Kolischer prohlašuje, že bude pol- ský klub hlasovati pro předlohu s zřetelem k velkému významu železných drah pro celé národahospodářství. Musí uznati, že vláda Beck Derschatta-Korytowski zhostila se svého úkolu uspe- kojivým způsobem. Za obtížných poměrů uzavřela smlouvu, která přes velkou nejistolu v koncesimní listině vykazuje výsledek, který nutno na- zvati dobrým. Řečník kritisuje nynějš správu státních drah a praví, že hlavní pří- čina naší špatné železniční správy spe- čívá v tom, že rakouští železničtí mini- stři nemají programu. Ministerstvo železnie nemá býti pro ostatní ministerstva politikum, ný brz má o všechny národy starati se způsobem. aby jednak peněžně vystačilo, jednak cizíně a Uhrám rovnalo se tak, jak si to přejeme. Řečník žáda reorganisaci správy státních drah, po- něvadž jinak hrozí nebezpečenství debuklu. (Hlučná pochvala a potlesk . ) Posl. Bužíval počíná mluvití česky a protestuj proti tomu, že se neněmecky pronesené řeči nepo jinají do stenografického protokolu. Německy pokra- čuje, praví, že postátnění společnosti státní dráhy a severozápadní dráhy je zojinéna pro Čechy velm důležitou záležitosti se zřetelem k mož nosti, že budou tarify nyní náležitě přizpůsobeny zájmům českého průmyslu. Rakousko je dnes se svou hospodářskou politikou vůči Uhrám bezmocno.
Posl doktor Kolischer Beck Derschatt Korytowski Uhry Německo Čechy Rakousko
11 article
Nevěří, že vláda bar. Bienertha byla by se od- vážila na to, co bar. Beck učinil, který neohroženě předstoupil s předlohou sestátňovací před poslane- ckou sněmovnu. Neboť není to tak lehkým zahajitn boj s mužem, jakým jest předseda Tansig Řečník lituje, že posl. Ansorge zasáhl do sestátňovaní tak tendenčně. U dráh nesmí býti uplatňovány národní a chauvinistické momenty. Rozhodně by k tomu měl- zástupci českého národa větší příčinu, ale oni to ne- učinili, poněvadž dráhy posuzují se stanoviska ryze hospodářského a nechtějí, aby hospodářství trpělo škody zbytečnými třenicemi. Řečník děkuje mini- strovi železnic za sdělení, že připravuje se decentra lisace dopravy. Jednotlivým železničním ředitelstvím musí být dány větší plné moci, aby mohla provésti nutné úlevy tarifní v obvodu své působnosti. Řečník žádá aby slevy jízdních cen byly rozšířeny i na dělníky zejména v době, kdy hledají práci a vytýká, že po- volaní činitelé se příliš vyhýbají reorganisaci želez- nic. Obává se, že v tomto směru rozhodují politické důvody. Resolnce posl. Külznera, týkající se zřízení ředitelství v německém jazykovém území v Čechách, budí obavu, že jedná se o další zatlačení českého živlu. Naproti tomu musí poukázati na to, co s v nejnovější době stalo v Cechách v ohledu jazyko- vém v oboru drah. Při ustanovování úřadniků musí se bráti zřetel na jakykovou kvalifikaci. Každý u ře ditelství ustanovený úřadník musí býti mocen obou zemských jazyků.
Bienerth Beck Ansorge Čechy
12 article
Řečník žádá za předložení výkazů, z nichž byí by zřejmým výnos státních drah v jednotlivých ze- mích, protože výnosů českých tratí se používá k vy rovnání pasivnosti haličských, převážně strategickým účelům sloužících tratí, a prutože požadavky zřízenca zamitají se vždy odkazovaním na skrovný úhrnný výnos stálních drah. Řečník uvádí dále, že při úpravě sazeb třeba bráti zřetel na český mly- nářský průmysl, aby průmysl tento mobl soutěžiti a Uhrami; po té promlouvá zevrubné o chystaném zřízení a zavedení provozních inspekto- rálů. Dovozuje, že po stránce národní nestane se tímto zřízením náprava, dokud v čelo takových insti- tucí budou davány vždy osobnosti, u nchž nerozbo- duje kvalifikace, nýbrž příslušnost k němuckým stranám. Řečník vytýká, že právníků používá se v želez- niční službě ku pracím, k nimž nebylo by třeba an středoškolských vědomostí. Promiouvaje o dodsteč- ném návrhu Pergeltově, praví řečník, že návrh tento čeli k zachování němacké državy a nehodí se do zá- kona expropriačního. Vznikne též olázka, co jest rozhodujícím, zdali tento dodatečný návrh, nebo státní základní zákon o rovnoprávnosti národů. Řečník protestuje proti urážlivému tonu, jehož po- užil posl. Ansorge vůči českým úřadníkům, a pro- hlašuje, že ton tento s rozhořčením odmítá. Právě čeští úřadníci počínali si v německých stanicích vždy tak, že nezavdali nikdy příčiny ke stížnostem. Po- činají si svrchovaně zdrželivě, jsou-li nuceni žíti v ně- meckém jazykovém území. Co děje se však v něme- ckých krajinach vůči českým zřízencům, jest zrovna neslýcháno. Po dlouhých službách překladají se úřadnici jinam jen proto, že posílají své děti do de- ských škol.
Ansorge jítský Uhry
13 article
Resoluce poslanoe Hráské ko. Z Vídně, 20. března. Posl. prof. Hráský podal ku postátňovacím předlohám resoluci, ve které se žádá rekonstrukce nádraž1, úprava jízdních řádů, zavedení lokálních rychlíků na trati Prah a- Česká Třebová, nové osobní vlaky na trati P - říčany—Sadská, přímé spojení mezi Chlum- cem a Křinoem, zahájení vozby na spojovací trati v Nymburce a splnění čelných potřeb komu- nikačních ve volebním okrese tohoto poslance.
Posl profesor Hráská Vídeň Praha Český Třebová Sadská Chlum Nymburk
14 article Vítězství Andreje Hlinky v Římě
Vítězství Andreje Hlinky v Římě (Původní zpráva „Národních Listů“ Jak jsme svého času sdělili, bylo projed- návání záležitosti faráře Andreje Hlinky proti biskupu Alex. Parvymu na pořadu plenárního (rozhodujíeího) sezení římské kongregace konsilu 12. prosince 1908. Tehdy zněl výsledek: di- lata = odročení. Naznačili jsme, že »Dílatae jest ve prospěch Hlinkův. To se nyní ukazuje. Po 12. prosinci záležitost nikterak ne- umlkla. Biskup Parvy jakmile se dověděl, že věc nestojí pro něho příznivě a poznal, jak se jeho obžaloba vyvrací, zaslal kongregaci přípis, kterým znova zdůvodňoval oprávněnost a nutnost suspanse Hlinkovy. Arcinepřitel Hlinkův Ra- kowský, vícepresident uh. sněmovny, vy- chloubal se, že tomu »českému papočkovi« (myslil dra. Kolíska) v Římě po patách šlapal, odjel v lednu do — Italie, zajisté i do Říma »pracovat«. Zatím nelenil ani zástupce Hlinkův dr. Al. Kolísek, vrátil se z Říma na Slovensko, sestavil a odeslal velmi dobrý materiál další, poslal prefektovi kongregace a jiným anglickou knihu Scota Viatora, v níž Hlinkova věc jest objektivně vylíčena.
Hlinka Alex Hlinkův Kolísek doktor Al Scot Viator Řím Italia Slovensko Arcinepřitel Hlinkův Ra
15 article
Mimo očekávání přišla z Říma zpráva, že projednávání záležitosti Hlinka- Parvy v kon- gregaci koncilu je stanoveno na 27. ú nora. A toho dne rekurs Hlinkův proti Parvymu skulečně v Římě projednáván byl. O výsledku však nebylo lze naprosto nic se dověděti. (Sluši poznamenati, že advokáti stran při sezení pří- tomni nejsou.) Dle norem kurie římské musí rozhodnutí kongregace dáno býti ku podpisu papeži, pak teprve lze jednati dále. Konečně došla soukromá, ale spolehlivá zpráva z hodnověrného a informovaného pra- mene tohoto znění: Ještě není znám přesný text rozhodnutí kongregace. Poněvadž na jeden týden a více byly odloženy úřadní audisnce u papeže s ohle- dem na jeho zdraví, teprve včera (t. j. 14. bře- zna) rozhodnutí té záležitosti bylo mu předlo- ženo ku podpisu a dnes byl odeslán list bi- skupu Parvymu, kterým se mu rozhod- nuti ono sděluje zároveň s některými instruk- cemi »ad mentem«.
Hlinka Hlinkův Parvy Řím
16 article
Pátraje, dověděl jsem se, že Hlinka prý jest osvobozen od suspense a že ono »ad men- rem« týká se zahájení řádného procesu, z ně- hož by vyšlo úplné světlo. Zdá se vůbec, že naše jest vítězství . .. Není už přičiny pochybovati, že to, co za- tím sděluje se s jakousi reservou, je skutečná pravda a tak lze právem zvolati: Hlinkova pra- vda i v Římě zvítězila. Rozhodnutí kongregace nečiní sice sporu mezi Hlinkou a Parvým konec, ale v pod- statě vyhovuje — Hlinkovi, odmítá Parvyho Parvy žádal potvrzení suspense a zbavení fary bez jakéhokoli procesu: kongregace mu nevy hověla. Hlinka žádal zrušení suspense a prove- dení procesu o simonii před jinou konsi- stoří nežli je spišská. (Žádá o delegaci knížete areibiskupa olomouckého). Kongregace vy- bovuje Hlinkovi potud, že suspensí zrušuje nařizuje řádný kanonický proces, při němž, jak zřejmo, ukáže se nevina Hlinkova ve věcech n-jvážnějších, zatím co v týchž věcech uksže spatnost a prolhunost Parvyho. Máme za to, že první a hlavní boj byl do bojován vílězstvím Hlinkovým. V dalších půtkách můžeme býti sice svědky nových darebáctví brutalit maďarských vrehnosti, ale věc jejich v zátežitosti Hlinkově je ztracenal
Hlinkův Hlinka Řím
17 article
Politický proces v Záhřebě. V Záhfebě, 18. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Lisiů«.) Pod záminkou bolestí zubů předseda soudu T- rabochia odročil l1čení na zejtřek, Nemoe přodstírá i státní zástupce Accurti. Nemocní však dnes o 11. hod. (zároveň s prosidentem Gojem) ode- brali se k baronovi Rauchovi na poradu. Soudi se, že dosavadní neúspěch „velezrádného procesu souvisí s touto návštěvou a očekává se že tisku koalice bude přitíženo. Soudobě u bána byl i dr. Frank. „Pester Loyd“ přináší o procesu nepravdivě zprá- vy. Tak píše, že z korespondence Oreščanina, pře- čtené během líčení, zjevným se stalo, že on se svým spoluobžalovanými agitoval pro připojení Chorvatsk k Srbsku, že v té korespondenci všude o Chorvatsku se píše jako o provinění Srbska a pod Vše to je opa- kem pravdy! Ani v jednom psani nic podob ného uvedeno nenl. „Pester Lloyd“ dostává své zprávy od syndikátu žurnalistů, ustanoveného baronem Rauchem před zahájením procesu.
Goj Rauch doktor Frank Pester Loyd Lloyd Záhřeb Srbsko Chorvatsko národní Lisia Accurt
18 article
Otevřený list c. k. zemské školní radě v Praze. V resoluci z důvěrné schůze rodičů, ko- nané dne 28. února v hostinci p. Smoly v Čouši, žádali jsme co nejdůrazněji, aby c. k. zem. školní rada ihned odstranila některé zlo- řády na české obecné škole v Čouši u Mostu. Ponévadž však do dnešního dne ničeho se nezměnilo a ve schůzi zem. škol. rady ze dne 16. března nebylo o naší škole ani zmínéno, vyzýváme ji, aby nejednala proti vlastnímu svému přikazu v prováděeích nařízeních o roz- dělování přeplněných tříd a znovu rozhodně žádáme: Protože ve třídě IV. a jsou 103 děti, které musí seděti i po 7 v 1 lavici, avšak vzduchový prostor stačuje pouze pro 56 žáků, bu okamžitě při IV. tř. zřízena druhá pobočka a taktéž pro 85 žáků pobočka při V. tř. a př nich ustanoveny 2 nové učitelské síly. C. k zem. škol. rada nařiď současně místní radě školní v Čouši, aby opatřila 2 nové místnosti pro obě tyto pobočky a kromě nich zařídila propůjčila k vyučování prázdnou školní místnost v nové školní budově, aby bylo odstraněno polodenní vyučování v I. třídě. V Čouši dne 19. března 1909. Za české rodiče: Jan Větrovee.
Smola Větrovee Praha Čouša u Most
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Češti zřízenci při německých školách pražských vyrušili dnes „Bohemii“ z klidu. Dle spolehlivé prý statistiky, kterou tento orgán ka- sina dostal z vážené strany, je prý na německé universitě z 30 definitivních sluhů 17 Němeů a 13 Čechů, z 26 provisorních sluhů 7 Němců a 19 Čechů, celkem tedy z 56 zřízenců toliko 24 Němců, ale 32 Čechů. Na německé technice je prž mezi 27 sluhy 9 Němců, ale 18 Čechů z nichž 10 má naturální Byt a s tím spojené zlepšení, kdežto z německých prý toliko dva se těší těmto požitkům. Na německých středních školách je mezi 11 sluhy 5 Němců a 6 Čechů, při německé sekci zemské školní rady jsou prý sluhové vesměs národnosti české. Na německých školách je z 94 zřizenců 56 Čechů; to je pří- pad, který Němci nesnesou, zakročí, budousi stěžovati atd., čili podniknou výpravu proti če- ským úřadním zřízencům v české Praze, proi mužům, kteří i ve svém podřízeném postavení zajisté správně a zdatně plní svoje povinnosti. a jazykovou kvalifikaci mají lepší než mnohý dvorní rada u místodržitelství, vrchního zem- ského soudu nebo poštovního ředitelství, ovláda- jíce oba jazyky zemské. — Osobní z Moravy. Přiděleni byli místodržitel- ští konceptní praktikanti Alexandr Menčík okres- nímu hejimanství v Uherském Hradišti a dr. Josel Januštík odtud k místodržitelství. — Účetní prak tikant Fr. Coulal jmenován byl asistentem a rea lista Karel Müller, praktikantem v účtárně místo- držitelské.
Čecho Němec Menčík doktor Josel Januštík Müller český Praha Morava uherský Hradiště Francie Bohemia Němec reum lista
20 article
— Osobní z Věstníku ministerstva vyučování Jmenování byli: adjunktem učitel stolice pro stavbu strojů I. na české technice v Praze Jarosl. Pittner konstruktér na témž ústavu, cvičným učitelem na českém ústavu pro učitelky v Praze Karel S mr ž, cvičný učitel na učit. ústavu v Jičíně; dále cvičnými učiteli na učitelských ústavech: v Jičíně Frant. De dič, cvičný učitel z učitel, ústavu v Poličce; v Po- ličce definitivně Ant. Srba, zatímný cvičný učitel na témž ústavu; v Poličce zatímně Eduard Nebe- ský, učitel z měšťan školy ve Máeně. — Za sou- kromé docenty pro chirurgii na lékařské fakultě če- ské university potvrzeni byli MUDři. Josef Zno- jemský a Julins Petřiv alský. — Člyřicet let hospodyní v jedné rodině. V Tře- Boni dne 18. t. m. skonala Marie Cervenková, rodem z Pelhřimova, ve stáří 79 let. Byla věrnou, vzornau hospodyní téměř plných 40 let v jedné rodině a to přes 21 let v rodině Brzotických v Pelhřimově a pak přešla do rodiny zetě p. Karla Fáry, důchodního města Třehoně, kdež ztrávilu pres datších 18 let sne starostlivé, věrné a příkladné služby. Slařenka tato, až do nedávna velice čilá, pro svou milou, bodrou povahu a pro své úctyhodné, dlouholeté věrné služ- by v téže rodině byla v Třeboni oblíbenou osobností, jak o tom svědčil i její pohřeb.
Pittner Karel František Antonín Srba MUDř Josef Zno Boni Cervenková Brzotický Fára Praha Jarosl Jičín Pelhřimov Třehona Třeboň český ústav pro učitelka v Praga
21 article
— Dopulace bezních úřudníků ve Vídni. V pon- dělí dne 15. břozna dostavila se k ministru finanet deputace Svazu spolků c. k. berních úřadníků Rakou- ska, vedená předsedou c. k. berním správcem Jos. šl. Dovarou z Loun, aby požádala o zavedení auto- matického postupu. Zároveň, aby do té doby, než tento postup bude zaveden, každý barní praktikan po 4leté bezúhonné službě povýšil če XI. hodn. třídy, každý berní asistent pak po celkové 10leté službě do X, oficiál pak po celkové službě 18leté do IX.a berní správce po celkové 28leté službě do VIII, dietní třídy. Ministr financi slibil, že po bedlivém prozkou- mání přednesených a v pamětním spise uvedených důvodů na berní úřadnictvo nezapomene. Na to inter- venovala deputace v téže záležitosti, jakož i v mnoha jiných stavovských otázkách u sekčních šefů Muyera, Engla, ministerských radů Globočníka, dra. Pensche a sekčního rady Kundrátů. Druhého dne, 16. března. intervenovala dopulace v poslanecké sněmovně u po- slanců různých stran, zejména u členů bývalého rozpočlového výboru. I zde dostalo se ji ujištění podpoře požadavků berního úřadnictva.
Dovara Muyer Engl Globočník Kundrát Vídeň Jos Louny svaz spolek c Raka
22 article
— Kurs pro učitelu obchodních nauk. Při c. k. státní průmyslové škole v Praze bude se v době od 1. do 23. září t. r. konati kurs pro učitele obchodních nank na průmyslových školách pokračovacích, na kterémž se bude učiti živnostenským počtům, živno- stenským písemnostem, obchodní a směneční nauce, zákonům, živnost účetnictví. Žadosti za přijetí do kursu podávají se do 1 června t. r. —eřejnou schůzi lidu svolává politický klub »Sladkovský« na neděli dne 21. přezna o 10. ho dopot. v Narodním domě na Král. Vinobradech vnitřní a zahraniční situaci promluví poslanci Cho Klofáč a Sláma. — Hodno následování Pan Václav Stýblo, knih- kupec a majitel kniitiskarny, uvolil se platilí z veškeren svůj personál příspěvky do Všeob. punsij ního ústavu v Praze. — Česko zlovanská jednola v Praze koná valno hromadu v úterý 23. t m. v restaurací Obchodní ckého spolku »Merkur« v Praze, v Mikulašské tříde (v přízemi) o l/28. hod. večerní. — Míslní odboz Ustřední Matica školské v Žia kově pořadá valnou hromadu v neděli 21. t. m o 10. hod. dopol. v zasedaci sini městské radnice. — Konfiskace. Šesté čislo čtrnáctidenníku »Český Úřadníke bylo zahaveno pro článek: »Pod policejní dohiídkou«, krilisující tajný oběžník, vydaný k okr. hejtmanstvím na Morsvě, aby slřenla hnuti českého státního úřadnictva Uspořádáno opravené vydání. — Pro chudé. V žižkovském obecním dvoře bylo 440 chudých osob obdarováno uhlím, které věnovat p. Čeřovský a cbleham, opatřeným milodary. — Povedeni němečlí kloučkové. Mnoho papíru bylo popsáno a muoho úřadní činnosti bylo použito následkem trestního udání Roberta Ansenberga. 17letého obchodního praktikanta z Dlouhé třidy čis.
Sladkovský Král C Klofáč Stýblo Čeřovský Ansenberg Praha Česko státní průmyslový škola Narodní dům Ustřední Matica Žia Český Úřadníke obecní dvořit
23 article
41. Tenlo jinoch byl výsledky bumlujících buršáků tak nadšen, že nadšením až zpil pomáhal komilito- nům v ostouzení Praby vymýšleným udáním o ne bezpečenství a příkoři Němců. Udal totiž u policie že dne 17. ledna viděl u německého kasina muže který prý řek! »Pakáž německá a židovsků« a tentýž muž prý ho dne 31. ledna v Senovážné ulice zá- myslné kopl a proto jej dal zjistit. A co se u ká- zalo? Muž, který dle udání Ansenberga se vyslovil hanlivě o Němcích a iaraelitech — jest Něm e Josef Tomanek, železniční konduktér ve výslužbě, bytem na Král. Vinehradech č. 1464. Udání to co nejrozhodněji popřel, ba naopak uvedl, že dne 17. ledna u kasina nějaký kluk stoupl mu několikrál na nohu a že proto jej vypeskoval. Dne 31. ledna vra- zil do téhož klučiny pouhou náhodou. Šel ze schůze v Plodinové burse a na ulici spozoroval hrhatého výrostka, který jej stále jako psík obskakoval. Po- jednou se klučina sehnul, jakoby si něco na botě opravoval, ale zatím to učinil schvátně, jen aby dn něho chodec vrazil. Pan Tomanek je krátkozrakýa shýhnutého zlomyslníka neviděl. A když do něho vstrčil, ihned se omluvil. Jakmile se na komisařství zjistilo, že p Tomanek jest Němec, zbledl udavač Ansenberg a koktal něco o přeslechnutí. Tomanek byl předvedením na komisařství na cli své uražena Roberta Ansenberga žaloval. Dnes u přestupkového soudu Ansenberg tval, až Tomanka k odpušlění po- hnul, A od soudu utíkal, jakoby politý. — Co se úřadního papíru popsalo a co úřadní moci bylo zne- užilo . . .!
Němec Tomanek Král Ansenberg senovážný Německo zil
24 article
— Vražedný úločník Rober! Slolnmetz. Z Katovie v Pruském Slezsku přijel dnes do Prahy bratr sebe- vraha a vražedného útočníka Roberta Stemnmetze obchodník Ferdinand Steinmetz z Vratislavi. Bratr dostavil se na komisařství dol. Nového městaa oznámil, že Robert Sleinmetz byl 41 rok starý israelita, obchodník s dobytkem. Ženat byl s Amalií roz. Hurtigovou, která se s ním však rozvedla a žije nyní v Berlíně. Jediný jeho 5letý synek nalezá seu babičky. Robert Steinmetz měl v poslední době velmi nentěšené finanční poměry. Část příjmů platil na výživu své manželky a mnoho nákladů vyžadovala jeho divadelní láska. Z Vratislavi poslán do Prahy lelegram, aby zabavena byla diamantová jehlice, kterou Steinmetz na dluh koupil. Jehlici tu však při svém příjezdu do Prahy neměl. Patrně ji někde za- stavil, aby si opatřil peníze k jízdě do Prahy. Ze se octl u konečného cíle. Dále nemohl, neboť hoto- vost 13 korun sotva by stačila na několikadenní po byt v pražském hotelu prvního řádu. Jsa prodlužen, rozerván, odhodlal se k sebevraždě, ale při tom zároveň chtěl zničit život herečky, klerá mu byla velice oddána. Stav postřelené slečny Klugeové (Brehmové) jest celkem uspokojivý. Není vylouceno. že zdravý a silný její tělesný organismus odolá ná- sledkům střelných ran. Zmrzačena však zůstane na- vždy. — Metvola sebevraha Steinmetze nebude pitvána, nýbrž převezena do umriči komory na židovském hěbitově ve Strnšnicích a tam zejtra po- hřbena.
Stemnmetz Steinmetz Sleinmetz Amalia Hurtigová Kluge Brehm Metvola Slezsko Praha Vratislav Berlín Strnšnice
25 article
— Dvě vášné pouliční nehody. Velké shiromá- ždění obecensiva povstalo dnes o 2. hod. odpolední ve Vodičkově ulici bllže Lazarské ulice a sice násled- kem vážně nehody, kterou byl slaršt muž stížen na kolejích elektrické dráhy. Řidič motorového vozu č. 26 smíchovské trati Josel Honc vypravuje o tom: „řídil jsem motorový vůz směrem od Václav- ského náměstí na Smichov. Již u dlvčí školy pozoro- val jsem, že u domu č. 18 stojí na kolejích starší muž, který jakoby bezradně přešlapoval. Dával psem mu stále zvoněním výstražné znamení, ale muž ten z kolejí neodcházel. Na několik motrů před ním, kdyz jsem viděl, že stále na kolejích stojí, utáhl jsem brzdu, také jsem zapnul na zpáteční proud, ale za- hrzděná kola smýkala se stále ku předu. Muž byl motorovým vozem povalen a od obuvnického závodu p. Ondhicha strkán po dlažbě až před dům č. 16, kda konečně vůz se zastavil. Ochranná košťata padla hned při prvním nárazu, takže se muž nedostal pod kola, která by ho jistě byla rozdrtila. Není vyjeu- čeno, že utrpěl na zádech vážné zranění od roury pískové. Také na hlavě má poranění, které značně krvácelo. Mám svědky, kteří potvrdí, že jsem dával v čas výstražné znamení.“ — Zraněný muž byl cd- nesen do průjezdu domu č. 16, kde mu lékaři ze záchranné stanice krvácející ránu na hlavě obvá zali a v ambulančním voze dopravili he do všeebecné nemecnice. Zraněný muž, asi 60 roků starý, činí do- jem duševně chorého. Ze spletených odpovědí zdá se.
Josel Honc Václav Vodičkův ulice lazarský ulice
26 article
že se jmenuje Jan Kučera a bydlí v Klicperově uhci. Těžce zraněný odnesen z přijímací kanceláře na chirurgickou kliniku. Vysloven náhled, že je těžce poraněn na páteři. — Dále byl dnes dopoledne da všeohecné nemocnice dopraven Alois Háša, nletý syn zedníka z Karlina č. 320, klerý na cestě ze školy byl zachycen a povalen automobilem a utrpěl těžký úraz na páteři.
Kučera Klicperův Alois Háša Karlin
27 article
— Zvláštní pfípad úrazu. Dcera Anežky Morav- cové, 63leté posluhovačky z Nuslí č. 155, byla dnes dopoledne slížena mdlobou a u kamen padala. Matka chtěln dceru zadržeti, ta však ji stoupla na nohu tak, že matka upadla a zlomila si nohu. Zraněná od- vezena do všeobecné nemocnice — Drobné mistní zprávy. Srdmiletá Josefa Ron- tova, dceruška posluhy z Nuslí č. 164, byla v Havlí- čkově třídě v Noslích zachycena a povalena antomo- bilem N 133. Děvčátku způsobeno značné zranění na tváři; po lékařském přispění ponecháno bylo v do- mácím léčení. — Krejčovský pomocník Josef Crha dostal od svého zaměstnavatele, krejčího p. Karla Váchy v Karmelitské ulici č. 11—III. obnos 120 K, aby zaplatil daně. Pomocník si peníze ponechal a odjel do Vídně, kde je utratil. Včera se pomocník vrátil do Prahy a zde byl ratčen. — V Duškově ul. na Smíchově byl nalezen v úplném bezvědomí 15lelý nčeň truhlářský Karel K. Jak se zjistilo, byl učen opilý a poněvadž nastala u něho otrava alkoholem, odvezen do všeobecné nemocnice. — Velkou výtrž- nost způsobil v Břevnově opilý truhlářský učeň Jan Veselý. Když hol policista napomenni, opilec mu vy- ťal poliček a roztrhal na něm plášť. Potom byl vý- ráník dopraven do separace.
Anežka Morava Josef Ron Crha Vácha Veselá Nusle Havlit karmelitský ulice Vídeň Praha Duškův ulice Smíchov Břevnov všeobecný nemocnice
28 article
— Zlodějské a šibalské historky. V noci na dne- šek vnikli zloději do vily »Terezy« na silnici mezi Krát. Vinohrady a Žižkovem a vykradli ji. Stopy zlodějů byly dnes dopoledne fotografovány a pátraní no pachatelích zahájeno. — Dnes byl k trestnímu soudu do vazby dopraven Josef Balcařík, býv. tech- nik z Moravy, který se vydával za inženýra a byl v Praze živ na útraty jiných. Když pak také paďělal směnky a provadl jiné šibalství, byl zatčan. — Do bytu Karoliny Švehlové v čís. 203 v Libni, kde se nalézalo třileté děvčatko, vloudil se včera odpoledne zloděj a odnesl zlatý řetízek, dva zlaté damské prsteny a stříbrné hodinky. — V ambulanci kliniky prof. dra. Kanímanna ve všeobecné nemocnici byl odcizen zimník Katlu Kodymovi z Nuslí č. 485.
Tereza Balcařík Švehla profesor doktor Katlu Kodym Vinohrady Žižkov Morava Praha Libeň Nusle
29 article
Přízemním oknem vlezí zloděj do hostince p. Ant. Rossi v Dejvicích č. 179. Hostinský se šramotem prohudil, vstoupil do místností a zloděj utekl. — Liup. který byl v noci na včerejšek nalezen na Pankráci (homole cukru, mnoho doutníků, cigaret a různého zboži), pocházel z krámu obchodníka p. Frant. Kou- bíčka z Pankráce č. 38. jemuž zloději odnesti zboží zn 200 K. — Z půdy domu č. 1424 na Král. Vino- hradech bylo odeizeno prádlo krejčímu panu Janu Smidovi. — Z Lomnice n. Pop. (Živnostnictvo n pos tupu.) V neděli sonala se první přednaška z cyklu, a sce přednášel inspektor p. L. We gaer z Prahy »O vzdělavacích kursech pro žívnostuictvo, zejména o kursech umělecko průmyslových«, Diva- delní sál v městské radnici byl přepřněn; zejména bylo přitomno asi 150 učedníků. Insp. p. Wenggner ve dvouhodinné přednášce rozebcai velmi podrobně kursy živnoslenské, zminil se o zakládání »Ustavů ke zvelebování živnosti« a zdůrazňoval potřebu vzdě- lávat se a přiblížet ke stránce umělecké. Vývedy své poutavé přednášky doplnil promitáním obrázkůa byl ke konci odměněn houřlivým potleskem. Před- seda klubu p. A. L. Cerman poděkoval p. inspek- toru a srdečným doslovem přednášku ukončil Příštl neděli přednaší posl. Fr. Kratochvíl »O úkolech živ- nostenské politiky« a cyklus zakončí ředitet techno- logiekého průmyslového musea cís. r. a posl JUDe. Václav Schnster přednáškou »Postavení malých živ- nosti uprostřed moderního života hospodářského.-
Ross Liup František Král Smida Pop A L Cerman Kratochvíl Schnster Dejvice Pankrác Kou Praha Divo
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Poslanec obávan? Z Cařibradu, 20. března. Postední sehůze parlamentu byla přerušena tragickým případem. Akif Pirindžisade, poslanec za Diarbekir, byl náhle stížen nevolností a zemřel na mistě. Když se parlament usnesl, zúčastniti se kor- porativně pohřbu, došlo sdělení, že policie pohřeb odkládá, ponévadž jest podezření, že poslanec byl otráven. = Marohosa a ohauffeur Z Řím a, 19. března. V Turině způsobil velký rozruch skandál v tamní aristokracii. Velmi známý marchese s historickým jménem oženil se před několika lety s hezkou divkou z prostých poměrů a žili spolu šťastně, at marchesa přijala velmi hezkého chauffoura. Od t doby počala se zvláštní zálibou sama vyjíždětia nyní od několika dnů zmizel chauffaur i s marchesou a s nimi též veškeré její skvosty. Manžel učinil oznámení. = Luv v loži eirku. Z Drážďan, 19. března. Při včerejším představení v cirku Sarrasanově byla z neopatrnosti špatně přivřena mřiž lví klece a jeden ze lvů skočil mohutným skokem do lože, naplněné obecenstvem. V círku nastala panika a několik dam amdlelo, ale lev, zaražen množstvím lidí, obrátil se a utekl opět do své klece. = Nová pobroma v Repglu. Pařížskému »Jour- nalu« sděluje se z Milána: V jižní Iialii nastalo nové zemětřesení, spojené s mořským přívalem. Kata- strofou bylo posliženo zvláště Reggio di Calabria. Praví se, že zřiceniny a baráky v Regglu jsou v pla- menech.
Cařibrad Řím Drážďany Milán Reggio di Calabria Jour
31 article
= Dánská výprava do Gronska. Z Kodaně, 19. března. (K. k.) Členové výboru pro Danmarkovu výpravu rozhodli se poslati na motorové jachtě menší výpravu na severovýchodní pobřeží Gronska, aby na- šla denníky a mapy, jež zahynuvší členové Danmar- kovy výpravy Mylius Erichsen a Hoegh Haagen pa- trně uložili v Danmarkově fjordu. Program výpravy byl navržen známým polárním badatelem Ejnarem Mikkelsenem, který jest také určen za vůdce vý- pravy. Výprava bude se skládati ze sedmi členů, opusti v polovici června 1909 Kodaň a vrátí se na podzím 1910. Náklad jesl vypočten na 45.000 K. z čehož polovici opatřili již členové výboru Danmar- kovy výpravy. Podmínkou pro uskutečnění záměru jest, aby stát hradil druhou polovici nákladů = Fomsta na lékaří. Jak se sděluje z Milána, byl tam ve čtvrtek vrchní lékař tamní nemocnice proí. Piantanida na veřejné ulici napaden šedesáliletým mužem, jenž jej smrtelně pobodal. Zdá se, že jde o pomstu, poněvadž úločník byl profesorem propu- štěn z nemocnice nevyléčený. = Roosevelt proti socialismu. Z Londýna. 19. března, Včera vyšlé číslo „Outlooku“ obsahuje článek Theodora Roosevelta o socialismu, jenž byl ve vý- tahu kabelován do Londýna. Roosevelt potírá rudé nebozpečí s obvyklou ostrostí. Doktrinářští socialisté jsou dle něho blouznivci, kteří ponejvice nedovedou udržeti své myšlenky na uzdě, neboť jinak by ne- mohli zastávati stanovisko, které jest posměchem pro mnorálku a zejména pro rodinnou mravnost. Cil, který si socialismus vytknul, jest sebevraždou lidského po- kolení. Roosevelt mluví dále o morální nebo vlastně nemorální stránce socialismu a o pornografických na- ukách, jež prý ve slušném listě nelze blíže označiti. Praví, že je zlým znamením. doby, snižují-li se pro- lesoři a kazatelé ke společnosti s apoštoly zločinnéhe
Danmarkův Mylius Erichsen Hoegh Haagen Ejnar Mikkelsen Roosevelt Kodaň Milán Londýn Danmar