2
masthead
V Praze, v sobotu 20. března 1909.
Praha
3
masthead
sždvtzad ežiiti j
5
article
Na rannlavečorní listy
dpláci se
V Praze v adrainistraci-
2 K —
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškon
na měslel . . . .
na čtvrí leta . . . . 7 K oŽ k
ve filišlkách
nn měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na něsle,
na čtriet: . : . Ki
s dvojí zásilkpu
na měslc.
oh
na čtvrt leta . . . . 11 k e9
ki
Praha
NN
6
article
Krise na Balkáně.
Krise na Balkáně.
Diplomatická mezihra
Stav věcl je nezměněný. Naděje na zacho
vání míru tivá sice tu a tam nezviklána dále
sle ena opirá se stále jenom o důvody, jež
plynou z chladné, mírumilovné úvahy, ba —
řekněme: jenom z nálady. Včera odpoledne hrály
šalmaje míru plným orkestrem a měly téměi
»ólo, dnes už zase ochabují. Zcela přirozeně
Včerejší nadějné, optimistické smýšlení opíralo
se o dvě domnélš fakta: předně o pro-
hlášeni J. V. cisaře k uherskému mini-
sterskému předsedovi dru Wekerlovi, že mín
asi bude zachován a za druhé o zprávu, že t ři
velmoci v Bělehradě důrazně za-
kročily, aby Srbsko s Rakouskem přátelsky
se dohodlo. Ale nyní prohlašuje uherský mini-
sterský předseda s demonstrativním takřka dů-
razem, že odomnělém císařově výro-
ku v příčině míru nebo války o
nikde nic neřekl, jako že vůbse o tom,
cn císař mu kdy řekne, nikdy nikde nemluví.
Co pak se týče ohlášeného zakročení An-
glie, Franeie a Ruska v Bělehrad
oznamuje poloúřadní lond. »Reuterova kancelář«.
že o povaze navrženého zakročení ještě nen
rozhodnuto, ba že není ještě a n
určeno, zdali velmoci svoje námitky v Běle-
hradě přednesou dříve, než Rakousko Uhersko svo-
ji odpověď do Srbska zašle, aneb teprv později.
Uherská vládní »Budapester Correspondenz« pak
oznamuje z Vídně: »Situace je napjata
ježto se velmoci, navzdor naléha-
vé nutnosti, dosud nebyly s to do-
hodnouti o krocich, jež by učiniti
se měly . . .« Tím je optimistická nálada
zase poněkud schlaze na.
Wekerl
Balkán
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
Rusko
Běla
Vídeň
Reuterův kancelář
Budapester Correspondenz
7
article
Jaký zmatek ve zprávách douud panuje.
ukazují tylo dvě petrohradské zprávy: »Magde-
burger Zeitung«, jež se považuje za orgá
vždy dobře informovaný, oznamuje z Petrohradu,
že Rusko srbské vládě znovu důtklivou radu
dalo, aby se pokusila o docilení smírné shody
s Rakousko- Uherskem. Rakouská vláda že za to
dle možnosti vyhoví srbským tužbám v hospo-
dářském oboru. Srážky Srbska s Rakousko-
Uherskem že Rusko nikterak si nepřeje. Naproti
tomu oznamuje »Berliner Tageblatte
z Bélehradu: Včerejší chladné ocenění přátel-
ského projevu ruské dumy přes noc pojednou
se změnilo. Z Petrohradu došla totiž důvěrná
zvěst, že učinilo Rusko ve Vídni
přátelské sice, ale důrazné ná-
mitky, doporučujíc opětně svolání
evropské konference. Věc líčí se tu
v Bělehradě tak, že Rusko bude považovati z
příčinu války, kdyby Rakousko na odporu proti
svolání konference setrvalo. Zde pak posuzuje
se stav věcí celkem takto: Srbsko nepřeje
si války, ale ono nechce se dáti
také do žádného přímého vyjednávání
s Rakouskem. Na zejtřek ohlášené podán
rakouské nóty bylo, jak se tu pro-
slýchá, zase odloženo.. .« Tedy dle
jedné zprávy zakročilo Rusko důrazně v Běle-
hradě, dle druhé pak neméně, ne li ještě dd-
razněji ve Vídni.
Petrohrad
Rusko
RakouskoUhersko
Srbsko
Vídeň
Bělehrad
Rakousko
Běla
Zeitung
Berliner Tageblatte
8
article
Dle zpráv z Vídně očekává se tam vy
jasnění situace teprve, až Srbsko dá od
pověď na novou rakouskou nótu, kterou hrab
Forgach srbské vládě doruči teprve v úterý
nebo až ve středu. Talo nóla je už sepsána,
ale baron Aehrenthal nechce ji vydati, dokud
se neslane nějaké dobodnutí velmocí bud
v olázce konference nebo v příčině nějakého
nového společného zakročení v Bělehradě. Nóta
je prý sepsána ve formě zdvořilé a hladké, ale
dává srbské vládě jasně na srozuměnou, že žádá
Rakousko-Uhersko za urěitou, všeliké dvoj-
smyslnosti prostou odpověd. Na tom pak, jak
Srbsko odpoví, závisí ovšem dalši běh věcí. Ale
ježto Rakousko upustilo od záměru, dáli Srbsku
určitou lhůtu, do kteréž by odpověděti musilo.
lze očekávati, že nejistota v olázce míru a válký
ještě nějaký čas potrvá.
Orgán vídeňského ministerstva zahraničních
záležitosti »Wiener Allg. Zig « pronáší se o si
tuaci takto: »V zdejšich diplomatických kruzíeh
Forgach
Wiener Allg
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
9
article
— jak z bezpečně strany se dovidéme — kon-
statují sice jakýsi malý pokro k v
mezinárodním stavu věcí, avšak poukazují zá-
roveň k tomu, že o žádném vyjasnění
situace ještě mluviti se nemůže.
Stav věcí je napořád nejistý a
lze zaznamensti prozatím jakožto je diný
příznivý moment, že velmoci horliv
usilují, aby ke smlrnému urov-
nání sporů přispěly a především 1o-
kalisování rakouskouhersko-srb-
ské války zabezpečily, kdyby tato
válka nutnou se stala. — Co pak se lýče za-
mýšleného zakročení tří sdruže-
ných mocí v Bělehradlě, prohlašuje
se v zdejších diplomatických kruzích, že Pa-
kousko-Uhersko sympaticky posuzuje každou
akci na smírné urovnání věcí, že však sa-
mo ničím nepřispěje ani pro ni,
ani proti ní.
Zejmena, co se týče Srbaka, nent sto
žádné takovéto zakročení podněcovat. Ostatně
nen! zdejšímu zahraničnímu úřadu
o zamýšleném snad zakročení třt
velmoc! v Bělehradě dosud ni
známo; on mohl by k němu zaujati nějaké
určité stanovisko teprve, až by mu bezpečně
sdělen byl obsah nóty, kterouž by sdružené tři
velmoci Srbsku zaslati chtěly.« — Timto sdé-
lením prohlašuje se takřka oficiálně, že žádné
zakročení velmocí v Bělehradě dosud se nestaloa
zároveň dává se na srozuměnou, že bar. Aehren-
thal o žádné takovéto zakročení hrubě ani ne-
stojt.
kouskoUhersko
Bělehrad
Aehren
10
article
Jednání o konferenci.
Z Vidně, 20. března. Sekční chéť v mini-
sterstvu zahraničních záležitostí vyslovil se k
spolupracovníku »A napu« takto: »Velmo
signatární zahajily opět poku
vyříditi spory nastalé annexl.
Počalo vyjednávání. Čekáme nyní s největším
klidem. Podány četné návrhy, v še-
cky však souhlasí v tom, aby se
věc dostala na konferenci. Spojenci
naši rozumějí konferenci v tom smyslu, v jakém
jí rozumíme my, totiž, aby se tam mluvilo
jenom o ratifikaci dohody rakousko-turecké.
Nevíme ještě, pro který návrh se
vyslovl většina velmocl, zdali pro
francouzský, pro německý, pro italský nebo pro
ruský (jesr ješté návrh anglický — pozn. red.).
Několik dní musíme vyčkati, jak se věci vyvi-
nou. Nám vítáno jest každé rozřešení,
kterým zaplsšena bude dvojsmy-
slnost a nejasnost, kterým se krátce
situace vyjasní. Opusti-li Srbsko bludně cesty,
kterými se nyní běře, vzdá-li se bezpodstatných
a neoprávněných požadavků a prohlásíli, že
chce miti zachovány s námi dobré sousedské
styky, potom může jednání začiti. O všem
musí se nspřed velmoci dohod-
nouti.« Na dotaz redaktura, který konferenční
návrh by vílalo ministerstvo zahraniční nejra-
ději, odvětl sekční chěf: »Nám se li b
nejlépe návrh italský, kdyby se však
velmoci vyslovily pro jiný, nebudeme odporovati
jeho projednání« Na další dotaz, zdali by
Srbsko nezměnilo svůj postup, kdyby velmoe
byly svorny, odvětil sekční chéť: »Chee -li
Srbsko válce za každou cenu, za-
jisté se nelekne me. Rozhodnutí spočívá
nyní v rukou velmoci a my tuto práci jejich
rušiti nebudeme.«
Srbsko
11
article
Z Berlína, 20. března. Z Petrohradu te-
legrafují: Včera konala se minister ská
rada o konferenčním návrhu an-
glickém, ve kterém jest vyloučeno vše, co
způsobiti by mohlo potíže. Návrh jest sepsán
ve smyslu stanoviska rakou ského.
Z Paříže, 19. března. (K. k) »Agence Ha-
vas« oznamuje z Říma: Po sdělení Rakousko-
Uherska mocnostem béře Anglie protokol na
vědomi s výhradou eventnálního roz-
hodnutí konference o otázkách, k vůl
nimž jest nulnou předběžná do-
hoda. Rusko prohlásilo nutnost sejití se kon-
ference a projevilo přání dohodnouti se o ni
s Rakousko-Uherskem a ostatními mocnostmi.
Berlín
Petrohrad
Paříž
Řím
RakouskoUhersko
Anglie
Rusko
Rakousko
Uhersko
12
article
Italie soudí, že otázka konference jest již zralou
a naznačila její program.
Srhský ministr o stavu věcí.
2 Vídně, 20. března. »N. Fr. Pr.« uve-
řejňuje tyto výroky srbakého ministra zahra-
ničních záležitostí dra. Milovanoviče, k jejímu
bělehradskému zpravodaji pronesená: »Do té
chvíle velmoci nezakročily. S do-
brou by se potázaly, kdyby zakročily dřive než
dostaneme od Rakouska nové návrhy. Mohu jen
opakovati, že vždy jsem byl věrným a přesvěd
čeným přítelem a zastancem míru a jím jsem
také nyní a že ustavičně činil jsom, seč jsem
byl, aby mír byl zachován. Netoliko proto, že
chovám upřímné přání, aby mír mezi Srbskem
a Rakouskem nebyl porušen, nýbrž také si přej
zároveň, aby zachována byla naprostá možnost,
by na příště vzájemné styky, pokud možno.
staly se přátelskými a srdečnými. Těmito tuž-
bami řídím se, jak já, tak veškerá srbská
vláda! O všem nebnde záviseti vše
jenom na nás, nýbrž také, a t
v první řadé na Rakousku, z dal
dotčeného cíle bude doslaženo
Jaké stanovisko zaujme Rakousko, uvidíme po-
dle nové jeho akce. Bude-li nám podán nový
návrh, prozkoumáme jej s největší pozornost
a s nejlepší vůlí, abychom mohli dáti uspoko-
jivou odpověd, ovšem předipokládáme, že návrh
ani obsahem ani formou nebude takovým, aby
Srbsku byl nepřijatelným, nebo dokonce pro
Srbsko urážlivým. Dle našeho mínění bude ne-
jen hledán východ z nynější svízelné situace,
nýbrž bude třeba vyhnouti se všemu, co by
působiti mohlo nepříznivě na budoucí naše
styky nebo na obnovu vzějemné důvěry mezi
oběma sousedními státy, co by mohlo býti ja-
koukoliv překážkou.« zumg
Milovanovič
Vídeň
Francie
Rakousko
Srbsko
13
article
Srbsko prý nepovolí.
v e
Z Bělehradu obdržel mistodežitelský „Prag
Abendblati“ tento telegram: Výbor pro ná-
rodní obranu měl včera večer schůzi, ve
kteréž se za účastenství četných poslanců udl
významný projev. Na dotaz předsedy
ústřední správy Zuziče odpověděli poslanci Ra-
failovič a Marinkovič delšími řečmi.
ve kterých výbor ujišťovali, že jejich strany se
záměry výboru úplně se shodují, že trv a
neodvratně na stanovisku, vyhlá-
šeném resolusí skupštiny ze dne
14. ledna a že nedopusti, aby vláda podnikla
nějaké kroky proti této resoluci. Rafailovič sdů-
lil dále, že se ministr války citi solidárním s cel-
kovým smýšlením srbského národa a že jeho
trváni v úřadě je zárukou, že také vláda reso-
luci ze dne 14. ledna za svoje vo-
dítko považuje. Dále pak obdržel od
pelední orgán dnes z Bělehradu depeši tohoto
znění: Velmocídošla souhlasná sdě-
lení, z jejichž obsahu ani formy se nedá sou-
diti na žádné brzké dorozumění. Srbsko pro-
hlašuje, že ani na žádné ultimatum
rakousko-uherské vlády neodzbro
jí. Učinilo by tak jenom na jednomysl ne
přání všech velmocí.
Ra
Marinkovič
Rafailovič
Srbsko
Bělehrad
Praga Abendblat
14
article
Naděje na zachování mírn.
Z Paříže, 20. března. »Frmdbit.« sděluje
Pařížské noviny jednomyslně projevuji bezpečné
očekávání, že nebezpečí války rakousko-srhské
již minulo.
Z Paříže. 20. března. »Matinu« oznamuj
o situaci: »Augiie odevzdala Francii a Ruske
osnovu odpovědi srbské pro Ra-
kousko. Jakmile velmoci dohodnou se o znén
osnovy té, bude doporučena srb sk
vládě. Mysli se, že v Londýně a Paříži se
již dohodli s výhradou, že také ruská vlád
dá svůj souhlas. Do včera večer souhl a
Izvolského nedošel. Považuje se však
za jisté, že souhlas dojde. V tomto případě by
se předložil návrh hned Srbsku. Doufá se, že
eno
toto jej na jisto přijme.
Z Vídně, 20. března. „Fremdenblattu“
oznamuje se z Paříže: Zde jest smýšlení vel-
mi klidné a bezpečné. Ve vládních kru-
zích věří se na jisto, že Srbsko ukáže se po na-
vém zakročení velmocí ochotným ve dvou smě-
rech: Srbsko svolí, vyhověti vý z vě
Frmdbit
Matin
Paříž
Francie
Londýn
Srbsko
Vídeň
15
article
laml
velmocí po odzbrojení za určitý eř
podminek, na druhé straně zašle no vou
okružni nötu všem velmocem, ve
které se vyhoví zřejmě stanovi sku ruske-
mu, totiž že resignuje na požadavky teritoriální
Zde se doufá, že faková ochota znala by se v
Vídní za dostatočnou. O formě nového za
kročení v Bělehradě, jakož i době, kdy
se tak stane, vyjednává se již.
Rozmlavy diplomatů v Bělehradě.
Z Berlína, 20. března. »Loenl- Anzeigru
telegrařují z Bělehradu: Včera odpoledne pii-
jal minístr zahraničních záleži-
tost! dr. Milovanovič všechny
diplomaty. Dostavili se zástapcové všech
velmocí, také hr. Forgáč. Rozmluvy s nimi
trvaly 31g hodiny.
Očekávané prohlášení tří velmocí.
Z Petrohradu, 20. března. (»Mittagszlg«)
Francie, Anglie a Rusko prohlásí — jak se
proslýchá — ve Vídni, že vykládají poslední
nótu srbskou v ten rozum, že Srbsko vzdává
se všech koneosi territoriálních a politiekých
a vyzvou zároveň Srbsko, aby potvrdilo tento
názor vyjádřením naprosto nepokrytým. Soudí
se, že Srbsko žádosti lakové vybovl.
Bělehradská pevnost uzavřena.
Z Bělehradu, 20. brezna. Vojenský úřed
nařídil, aby od nynějska nebyl čizincům
dovolován přístup do bělehrad-
ské pevnosti.
doktor
Milovanovič
Forgáč
Vídeň
Bělehrad
Berlín
Loenl
Petrohrad
Francie
Anglie
Rusko
Srbsko
16
article
Vojenský ruch v Turecku.
Z Mitrovice, 19. března. (K. k.) Dře učině-
ného usnesení, aby v každé divisi zří-
zena byla dvě oddělení s osmi stroj-
ními puškami, započne se s tím také
v brzku u zdejší 18. divise nizamů. Strojn
děla očekávají se zde v těchto dnech a má
býti zřízeno především jedno oddělení a pak
druhé až bude pohotově sbor vycvičených dů-
stojníků a vojáků. Také jinak Ize ve
zdejším divisijním obvodu poz -
rovati čilejší vojenské hnutí než
dosud.
Turecko žádá za zrušení článku X XIII. berlinsk
smlouvy.
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) „Šura
Ummet“ nemyslí, že by Rifaat paša byl vyjed-
návat v Petrohradě o zrušeni článku XXIII
berlínské smlouvy, profože by k tomu
bylo třeba souhlasu všech mocnosti. V dějepis
ném přehledu prohlašuje list ten, že článek
XXIII. byl velkou ranou pro neodvislost Ture-
cka. Po obnovení ústavy stal prý se nelogickým.
Sleší doufati, že konřerence jej zruší
Všeobecná stávka nosičů v tureckých přistavech
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Obchod
nictvo a listy žádají, aby byla učiněna rázno
opatření prota všeobecné stávce přístavních no-
sičů břemen.
Šura Ummet
Turecko
Mitrovice
Cařihrad
Petrohrad
X XIII
17
article
Telefanické a telegraf. zprávy
„Náredních Listů“.
Telefanické a telegraf. zprávy
„Náredních Listů“.
Nový zákon proti dobytčím nomocem.
Z Vidně, 20. března. Výbor pro nový zá
kon proti dobytčím nemocem zkou
coval dnes za předsednictví posl. Václav
Kotláře své porady a dohotovil pří
slušný zákon, jenž bude vyřízen plenen
poslanecké sněmovny v úterý. Ve vládní před-
loze vykonány četné změny. Podařilo se vymoe
podstatné zvýšení projektova nýcl
náhrad za dobytek úřadně poraže-
ný při slintavce, kulhavce a sně t
slezinné. Při kusech, které bned na počááitku
kulhavky a slintavky z úřadního rozkazu se po-
rážejí, zvýšena náhrada z 80 na 90% skutečne
ceny. Při kusech, postižených tuberkulosou nebo
ozhřivkou, docíleno náhrady 32pové odhadne
ceny míslo navržené náhrady poloviční. Výbor
podává četné návrhy, mezi nimiž 1. budiž
upravena a zorganisována úpln
celá zvěrolékařská služba; 2. bud
tež vybudovány dosavadní školy
zvěrolékařské a buďtež podřízeny mini-
Václav kotlář
poslanecký sněmovna
18
article
V drobném prodejit
ranni čislo o pobě
za sn
večerní . . . . . . . za 4h
Vo fliálkách na venkově
ranní čislo .
večorní . . . . . . . . 5h
lnsaráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijlmi
administrace v Marianiské ul., a
Tam nacházejí se táš
redaken, tiskárna a expedicu
„Národních Listů-
Rukoplsy se novracsjl
Marianiský ulice
20
article
sterstvu orby míslo ministerstvu vojenství, kta-
rému jsou dosud podřízeny, 3. buďtež zří-
zeny dvě nové zvěrolékařské ško-
ly, jedna v zemíchsudetských, dru-
há v alpských zemich. Mezi přijatými
resolucemi nalézá se esoluce poslance
Kotláře, aby v Praze zřídila se vy-
soká škole zvěrolékařská a posl. Lu-
kaševiče, aby se zřídila vysoká škola s ruským
jazykem vyučovacím ve Lvově. Zpravodajem pro
plenum ustanoven posl. P ovše.
Sekční chéf Rudolí Franz
Z Vídně, 20. března. Člen panské sněmovny a
předseda evangelické nojvyšší rady církevní, odborný
chér dr. Rudolf Fran z zde dnes po dlouhé nemoci
zemřel, maje věku 67 let.,
Z anglického parlamentu
Z Londýna, 19. března. (K. k.) Balfour
ohlásil návrh, v němž se prohlašuje, že politika
vlády k okamžitému zaopatření lodí nejnovějšího
typu není taková, aby zabezpečovala budoucnost
říše. Balfour vyzve příští pondělí vládu, aby
stanovila den k rokování o jeho návrhu.
doktor
Fran
Balfour
Praha
Lvov
Vídeň
Londýn
panská sněmovna
Rudolit Franz
21
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paliže, 19. března. (K k.) Státní podlajemník
Simyan připomíná dále, že vždycky vyhovoval pos
žadavkům poštovních úřadníků, považoval-ti je z
oprávněně. Maji se lépe než dělníci nebo zřízenci
soukromého průmyslu a zemědělství. Končí: Ocitl
jsme se přel organisovanou revoluční agitací, Myslím,
že jsem své povinnosti plně dostál. (Pochvala na
levici.) s
a vbnr
Ministr Barthou pravi, že se Simyan již vy-
slovil o jednotlivých bodech. Pošty a telegraly
must býti rízeny jako druhý průmysi
za součinnosti úřadníků a o tuto součin:
nost se vzdycky zasazoval dav personálu záruky.
jaké nemá žádná jiná správa. Ministr odmítá pak ja
koukoli výtku prolekcionářství a nespravedlnosti nebo
zasahování do práv personálu. Právě v této chvili je
stávka zvlášť nepřípustnou, poněvadž Francie potře-
buje plného spojení s cizinou. V této těžké chvt-
lije to atentát na národní obranu. Přes
to chce personálu dáti možnost, aby se
mohl navrátiti ke své povinnosti. Nes
uposlechneli, učiní ministr přísná o
patření a nicho od toho neodvrátí. Spíe
vzdá se svého portefeuille. (Pochivala.
Sněmovna se usnesla 307 protl 13e
htasůmereč ministra Barthoua veřejn
vyvěsí ti.
Schůze byla pak do 3410. hod. noční přerušena.
Francie
22
article
Poštovní a lelografní stávka ve Franci.
Z Pažíže, 20. března. (K. k) O konci včereji
noční schůze poslanscké sněmovny se ještě doda-
tečně sděluje: Když poslancc Wil!m vytýkal míni-
stru Barthoucvi, že s otá zkou stávky s pojii
národni obranu, odpověděl Barthou, že mi-
nistr zahraničních záležitostí neob-
držel po tři dny žádných telegramo;
ačkoliv telegramy ty mohly míti přece svrchovanou
důlezitost pro národní obranu; ministn
předětal při tom zprávu prefekta severního departe-
mentu, v níž se sdělovalo, že mezi Paříží a bel-
gickými hranicemi bylo 47 linii přeru-
šeno Z mezinárodních linií, prohlásil ministr, vy-
pravují se telegramy jen na šesti a ve vnitrozemí je
na osmi liniích.
Debata byla pak skončena. Místopředseda Be-
teaux předěítal podaně jednací pořady.
Posl. Varenne podává tento jednací pořad-
Sněmovna pečuje o to, aby v poštovn
správě byl opět obnoven pořádek. Oče-
kává od spravedlnosti vlády a kázně personálu, že
k tomuto výsledku dojde a usnáší se, aby byla jmeno-
vána 22členná komise.
První čásí tohoto jednacího pořadu schvalujes
pozvedrutím rukou; druhá část o zřízení komise z-
mítá se 354 hlasy proti 288, když ministr Barthou
podává otázku důvěry.
Posl. Varenne a jiný poslanec táží se na to
co je pravdy na zprávě jistého večerníku, že v po-
štovní zprávě, se úřadníci sesazují.
Ministr Barthou odpovidá: Nyní není ještě
nařízeno žádné delinitivní zhavení úřadu. Chceme
úřadnikům dáti čas na rozmyšlenou.
Posl
Barthou
Pažíž
Paříž
Be
Wil
23
title
Z kulturní ciziny.
24
article
Mariavité.
Mariavité.
Členové náboženské sekty, rozšířené v po
sledních lelech v ruském Polsku, kdež hrál
značnou roli v bouřlivých revolučních událo)
stech, vydali začátkem letošního roku první svoj
vlastní kalendář na rok 1909 v Lodi
K historii tohoto nového náboženského hnutia
jeho rozkvětu nalezáme tu několik zajímavýeh
dat. První počátky sekty datují se již od r. 1893.
V přítomné době počet přívrženců, nečitaje v to
osoby smýšlení pouze »přibuzného«, páčí se již
na 130.000 osob. V Lodi samotné žije z nich
téměř třetina, plných 40 tisíe, ve Varšavě
20 tisíe. Všech náboženských obel sektantských
(prichod) je dohromady 32, z nichž na Litvě js
dosud pouze jediná (v Kovnu), ale v brzké
době tu zřízeny budou nejméně 3— 4 nové.
Hnuti Mariavitů disponuje značnými peněž-
ními prostředky a to je hlsvní příčina, že stále
roste, nejsouc úřady přiliš pronásledsváno. V
Varšavě jsou 3 velké modlitebny pro příslušníky
sekty, další 3 se staví a budou do jara hotovy.
Mezi kněžími mariavitskými je 70 bývalých
polských kněží katolických (Ksigdzů), z nichž
4 profesoři duchovních seminářů K tomu třeba
připojit, že Muriavité dostali právo, jakého ne-
mají kněží římsko-katoličtí na Rusi, totiž zřizo-
vati si vlastní školy konfasienální. Tohoto práva
pilné použivají a majíce po růce hojně pro-
středků peněžních, mají v tom i spolehlivou zá
ruku trvalého a pravidelného vzrůstu v budoue-
nosti. Následkem těchto škol v některých kra-
jích již teď »školy volostné« téměř se vyprázd-
nily a jistě časem zaniknou. Kromě škol Maria
vité pilně zřizují dětské útulky dle vzorů pol-
ských i německých a kursy vzdělavací pro do-
spělě, bezgramolně, takže jejich působení v tomto
směru selkává se se sympatiemi polské i ruské
společnosti.
Muriavitý
Marius
Polsko
Varšava
Litva
Kovno
Rus
25
article
Ensembl berlínské Komické opery
jehož členem jest i býv. tenorista Nár. divadla
p. Mařák, podnikne na sklonku jara výpravu
do Moskvy a do Petrohradu s reper-
toirem letošních svých novinek.
Teprve při oslavách 100. výročí narozenin
F. Mendelssohna- Bartholdy minu-
lého měsíce vzpomenuto toho, že náhrobek na
jeho hrobě na hřbitově sv. Trojice v Berlíně
je zcela schátralý. Péčí hudebních kruhů ber-
linských postaven nyní náhrobek nový, prostý.
ale mohutně působíci veliký kříž z bílého mra-
moru.
V Petrohradě zahájena souborná vý-
stava předčasně zemřelého (zač. tohoto roku)
mladého maliře N. M. Fokina i vystoupil na
veřejno t poprve r. 1901 ve výstavě žákovských
prací petrohradské Akademie překrásným obra-
zem »Ranný snth«, jenž byl vyznamenán
posláním za hranice.
Z inicistivy vlašského poslance (za parmský
volební obvod) Giuseppa Micella sesta
vuje se speciální biblioteka, v níž má se shro-
mážditi a pro budouenost zachovati všecko, ce
se odnáší k nedavné světodějné kata strofe
messinského zemětřesení. Stati a
telegramy novinářské, úvahy, články, knihy.
studie z celého světa, fotografické snímky, po-
pisy atd. G. Micelli sám sebral již téméř všecko.
co vyšlo v Italiř, i úřadní vyhlášky a nařízen
generálního guvernéra, vydané v Messině po
katastrofě a s ohledem na zemětřesení v ŘRímě.
Nespoli atd. Biblioteka máz být zřízena v Mes-
sině samolné a komitét, jmenovaným poslancem
řízený, učinil kroky k sebrání potřebného male-
riálu i za hranicemi ve všech kulturních státech
Mařák
Barthold
N M Fokin
Micell
G Micelli
Bibliotek
Moskva
Petrohrad
Berlín
Messina
Mesa
27
article
Ze záleulisi mody
Ze záleulisi mody
Mezi velkými modními závody v rue de la Pai
v Palži počal nyní opět onen němý, tajný a urpulný
boj, jenž se rozpoutá vždycky z jara a o němž něžné
Pařížanky i cizí zákaznice francouzských umělců
mody jen málo zvědí. Ateliery snaží se odlouditis
navzájem vynalézavé navrhovatelky jarních úborů
jež docílily úspěchu a často zaplatí se královské ho-
noráře, aby se konkurenci odloudila a pro vlastní ate-
lier získala královna dilny, která v minulé saisoně
svými vkusnými a duchaplnými náčrtky získala své-
mu atelieru slávu Také některá „první zkoušečka“
jež v posledním obdobi svým zvláštním vkusem rá-
zem si získola přízeň elegantního světa, bývá pro
závod největší reklámou a ctí.
Ale ještě důležitější pro obchodní úspěch sai-
sony je snad první prodavačka. Must v sobě slučovat
všechny přednosti moudré ženy, nejjemnější tako
s duchaplností, roztomilostí, vkusem a obralností
řeči, ale to vše by nestačilo, kdyby nevládla lsti
Musí umět vybíravé zákaznice nejen uspokojiti, nýpr.
i lak obléci, aby jejich toilela vzbuzovala obdiv, musí
však také dovést méně elegantní dámy, které příroda
neobmyslila půvabným zjevem, rafinovaně a chytr
zdrželi od loupě nejkrásnějších modelů Pravé fran
couzské prodavačce neni nic bolestnějšího, než vidí-li
že si jeji nejkrásnější toilety odnáší dáma, která není
uchic“ a svým zjevem a vystupováním nemůže zí-
skanému zázrsku oděvního umění zjednati náležite
platnosti. Není nic zábavnějšího, než pozorovati
některém proslulém krámě v rue de la Paix, s ja-
kou úskočnou roztomilostí se ctižádostivá první pro-
davačka namáhá odradili od koupě nejkrásnějších
toilet a nejnovějších návrhů.
rue jít le Pai
Palž
rue jít le Paix
28
article
Štíhlé, graciésní modelky procházejí pomalu
šustivě po místnosti, ukazujíce nejnovější výtvory
mody, ale zalím, co zákaznice ještě prožívá všechny
útrapy nejistoty, učinila prodavačka potají už dávno
své rozhodnulí. Za nic na světě nesmí tato poněkud
negraciesní Jihoameričanka nebo ona poněkud ne-
obratná madame odněsti pýchu jejího alelieru
„Ale ovšem, madame, s největší radostí... Ma-
dame však přehlédla, jak tyto linie zde nedávají její
postavě příznivě vyniknouli, madame musi býti štíhlá,
taille musí tvořili jiný úhel, račte prohlédnout tento
oděv zde, to je tvar, jenž postavu madume nejlépo
uplatní.
A madame je vždycky voskem v rukou pařížské
prodavačky, vezme co je pro ni určeno, nejkrásnějšt
modely však se doslanou jen několika hýčkaným zá-
kaznicím, u nichž je jistota, že výtvoru také dopomo-
hou k úspěchu. Jsou to ony královny mody, jejicha
přiklad je pro ostatm dámy směrodalným a kter
mohou svého krejčího učiniti slavným, nebo je
zničiti.
První prodavačka však neunavně kuje stále nové
plány. Nejkrá snější a nejelegantnější její modelky mus.
v nejnovějších úburech na dostihy, do bois nebo n
Ma
29
article
Champs Elysées, kdež v neděli ráno na „Sentier de
la Vertu“ ukazovaly zvědavým a závistivým zrakům
Pařížanek nejnovější melodie linií a symfonie barev.
Malí krejčí tvoří pak špalir, lapajíce poslední ducha-
plné nápady modních umělkyň a poloskryti za stro-
mem nebo v úkrylu novin je rychle zachyti tužkou ..
= Pedivná nevá nemoc. Nejvyšší soud zabýval
se v procesu o náhradu škody zcela novou, ale ne-
zřídka se vyskytující nemocí z železničních nehod,
pozůstávající z bůzně před procesem o nábradu škody
a končicí teprve, až proces sťastně skončí. V daném
případě žádat žalobce, jistý účetní, jenž při srážce
na aspangské dráze utrněl lehkou odřeninu, zapla-
cení boleslného 10.000 K a slálou měsíční rentu
190 K 58 hal. Neurosa, u žalobce posud trvající, jest
dle názoru znalců, vyslechautých krajským soudem
ve Vídeňském Novém Městě, t. zv. »nároková nen-
rosa« a přestane teprve skončením boje o rentu Při
ústním řízení doplnili znalci své dobrozdání v tom
smyslu, že stav žalobeův se průběhem doby sice
zlepšil, ale choroba že posud trvá, poněvadž spojené
s ní stavy duševní depresse stále se udržnjí tím, že
žalobce se nalézá v boji proti dráze a ten to boj jej
stále duševně zaměslnává. Tento druh neurosy na-
zývá se vzhledem k procesním nárokům, jež takoví
pacienti vznášejí, »nárokovou neurosou« a dle zku-
šeností pomine skončením boje o rentu. Precovní
schopnost žalobce jest dle přesvědčení znalců ná-
sledkem nehody tak dlouho zmenšena o 25 procent,
pokud žalobce bojuje o požadovanou rentu a po
skončení tohoto boje také neurosa nepochybně zmizí.
Champs Elysées
Pařížanka
Nový město
Sentier jít le Vert
30
article
Krajský jako obehodní soud ve Vídeňském Novém
Městě přiřknul žalobci bolestné ve výši 1000 K, dále
ušlý výdělek až do doby, kdy rozaudek nastonpí v
platnost a redukovanou měsíční rentu 52 K 50 u do
téže doby a sice a odůvodněním, že dle úsudku
znalců po skončení boje o rentu žalobcova »náro-
ková neurosa« pomine. Vrchní zemský soud ve Vídni
a nyní také nejvyšsí soud potvrdily tento rozsudel
z důvodů první instance.
Nový město
Vídeň