Strana 2. Číslo 346.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 18. prosince 1900.

novení ve školské komisi jednalo a kdy bylo schváleno? Pokud nám známo, školská komise projednala ve schůzích před 2. květnem 1900 návrhy, které subkomitét byl podal a schválila toliko zásady, dle nichž se nová úprava učitelských platů měla státi. V příčině katechetů pak schválena byla v odstavci 10. zásada: »Odměny a služné za vy- učování náboženství sluší současně upraviti dle zásad vyslovených v resoluci sněmu ze dne 9. května 1899 a to ve smyslu jednotného systému osobního služebného.« — V resoluci ze dne 9. května 1899 schváleno bylo sněmem, aby »stálé platy zvlášt- ních učitelů náboženství na veřejných školáci národ- ních upraveny byly zvláštními příznivěj- šími předpisy.« Avšak uvedený v předu návrh »školské komise« naprosto nedpovídá ani zásadě schválené komisi dne 2 května 1900 ani resoluci sněmu ze dne 2. května 1899, nebť neupravuje stálých platů katechetů a ni zvláštními, ani příznivějšími předpisy ! Uatanovení, aby katecheta měl služné I. třídy, není o docela nic příznivější než dosa- vadní ustanovení, nýbrž jest to totéž v jiné formě. Služné II. třídy má nastoupiti místo dosavadního podučitelského a služné I. třídy místo dosa- vadního učitelského. Katecheta dosud nikdy neměl služné podučitelské (budoucí II. třídy), nýbrž vždy od počátku učitelské (I. třídy). A tak jest patrno, že návrhem, aby katecheta měl služné I. třídy, stálé platy jeho neupravují se pranic příznivěji, než jak dosavad jsou upraveny.

Návrh zákona v této otázce dělá velice trapný dojem. Do rozpaků musí býti uveden každý logicky myslící člověk, který pátrati bude, dle které zá- sady se služné vyměřuje učitelům, indu- strialním učitelkám a katechetů ml Učitelům a učitelkám literním na obecných školách navrhuje se vyšší služné, než učitelkám indu- strialním na týchž školách a rovněž učitelům a učitelkám na měšťanských školách navrhuje se vyšší služné, než industrialním učitelkám na měšťanských školách. Proč to? Proč se dělá rozdíl služného při osobách, které přece na téže škole působía průměrně stejnou povinnost vyučovací mají? Protože mají rozdílnou nutnou kvalifikaci? Ale nutná kvali- fikace katechetů a učitelů škol obecných jest asi ne- méně rozdílná než kvalifikace učitelů, resp. učitelek škol obecných a učitelek industrialních. Náleží-li tedy učitelům a učitelkám literním obecných škol se zře- telem k vyšší kvalifikaci vyšší služné než učitelkám industrálním, náleží zajisté rovněž katechetům vyšší služné, než učitelům škol obecných i měšťanských. Jest v tom tedy nedůslednost, chce-li se dáti učite- lům a učitelkám na školách obecných vyšší služné než učitelká industriálním na týchž školách, ale ka- techetům nikoliv vyšší, nýbrž stejné služné.

Této nedůslednosti, v dosavadním zákoně trva- jící, byl si zajisté celý sněm vědom a proto schválil 9. května 1899 resoluci, »aby stálé platy zvláštních učitelů náboženství upraveny byly zvlášt- ními příznivějšími předpisy.« A ve zprávě zemského výboru dne 11. dubna 1900 na str. 5. takto se o tom praví: »Stanovisko c. k. zemské školní rady odpovídá v celku tomu, na čem se sl. sněm ve schůzi dne 9. května 1899 usnesl, při čemž zemská školní rada byla toho náhledu, že by se poměry uči- telstva světského a duchovního v zásadě měly srovnávati, třeba by slušelo vzíti náleži tý zřetel na vyšší předběžné vzdělánía delší studia odborná, jež se od kate- chetů vyžadují.« Snad ani nejzaslepenější ne- přítel katechetů nebude si troufati tvrditi, že by ná- vrhem — aby katecheta na obecné škole ustano- vený měl služné třídy I. na školách obecných, t. j. totéž jako učitel po 5leté službě od zkoušky způsobilosti (totéž nejen snad v prvých letech služby, ale vůbec po všecka leta služby) — »náležitý zřetel na vyšší před- běžné vzdělání a delší studia odborná, jež se od katechetů vyžadují« sku- tečně byl vzat!

Nikdo nepředpojatý nemůže popříti, že by kate- chetům, ať na škole obecné neb měšťanské usta- noveným mělo býti přirčeno základní služné a spoň totéž jako učitelům škol měšťanských a že mimo to měly by jim býti přiřčeny pěti- leté přídavky o jistá procenta vyšší, než učitelům škol měšťanských. Chce-li sbor zákonodárný býti důsledným, nemůže jinak jednati. Nepřiřkne-li literní učitele na škole obecné totéž služné a přídavky, jako učitelce industrialní na téže škole, nemá také katechetovi na obecné škole ustanovovati totéž služné a tytéž přídavky jako učiteli na obecné škole. Návrh zákona, který takovou nedůsledností trpí, nemůže býti schválen sborem zákonodárnýml Návrh sám také z bytečně obsahuje ustano- vení o služném katechetů. Dosud v zákoně »o právních svazcích učitelů« nebylo ničeho o kateche- tech. Poměry katechetů upraveny jsou zvláštním zá- konem »katechetským« ze dne 14. prosince 1888. Proč nyní zavádí se novota a berou se ustanovení o katechetech do zákona jiného? To jest tím ná- padnější, že návrh opravy zákona »katechetského« již na jaře zemským výborem byl vypracován a 11. dubna t. r. sněmu předložen a jest jen třeba doplniti jej přiměřeným ustanovením o služ- ném katechetů a přídavcích, což se něko- lika slovy dá provésti. Celá tato záležitost ukazuje, že jest třeba, aby katecheté a jejich příznivci bedlivě byli na stráži .. (Poznámka redakce. O přání našeho dopisovatele jsme také přesvědčeni, neboť J. M vsdp. prelát Th. dr. František Krásl, doposud svou činností ve prospěch katechetů získal si vděk a uznání všech katechetů, a proto můžeme bezpečně očekávati, že vsdp. prelát scholasticus i na dále svoji přízeň ke stavu katechetskému dá na jevo, jak toho týž stav také skutečně zasluhuje.)

Zprávy politlcké. V Praze, 17. prosince. Schůze zemských důvěrníků národní strany svobodomyslné, o níž podalijjsme stručnou zprávu již v čísle poledním, stala se následkem řeči posl. dra. Herolda dosti důležitou. Ne ani tak pro vývody, jimiž vyličoval, proč rozbilo se vy- jednávání, vedené mezi stranou agrární, stranou ná- rodního dělnictva, za příčinou mocného postupu při volbách, jako spíše proto, že dr. Herold vylíčil pří- činu rozpuštění říšské rady a oddálení nových říš- ských voleb. Dr. Herold pravil v tom ohledu: »Nestalo se bez příčiny, že nové volby byly vypsány na tak dlouhou dobu. Vím z nejlepšího pramene, že vláda proto rozpustila říšskou radu a ustanovila volby až za pět měsíců, proto že dávno šly úřední raporty do Vídně, než ještě volby byly vypsány, že když bude politický zápas dlouho trvati, vypadnou volby jinak, než když bude volební zápas krátký. Kdyby volby byly bývaly vypsány hned v říjnu po rozpuštění říšské rady, byli byste jistě viděli, že by byli bývali bez odporu a rozpaků zvoleni vesměs dosavadní poslanci. Čas, který zvláštním choutkám dán byl, rozvratné snahy pod- nítil. Když národ český neobstojí při této zkoušce, když opravdu bude zjevno, že jsou tu silné proudy, vzájemně se potírající, tu ať žádný nemyslí, že se

budou moci ještě kdy poslanci odhodlati k obstrukci, ať se děje cokoli Neboť vláda bude moci rozpouštěti říšskou radu tak dlouho, až v království českém ná- sledkem domácích různic nám připraví druhé Li- pany. To je projekt ďábelský, ale bohužel, ačkoli by se zdál nepřirozeným, založen jest na reálním nazí- rání, že náš národ je takový, že dovede se velmi snadno rozehřáti, že však jeho vášeň brzo vyprchá, a že tam, kde máme počítati s reálními poměry a podle toho zaříditi své kroky, naše stará neblahá slovanská nesvornost opět slaví své triumfy. Tak se mají věci, a já končím svůj výklad tím, že váa všechny snažně žádám: jakmile rozjedete se po naší vlasti, buďte pamětlivi, jakkoli jste přívrženci národní strany svobodomyslné, že o tuto stranu se nejedná.

Víte, že kdyby strana svobodomyslná a její poslanci odstoupili z politického jeviště, není v našem národé strany, která by pod praporem svým shremáždila velikou většinu národa. Zůstáváme na ohnivé půdě této jen z vlastenectví, poněvadž vidíme, že v tom, co se objevilo proti nám, není ani jediné zvláštní politické myšlénky, že jsou to kamaraderie, které ne- mají politického významu, a že, kdyby národní strana svobodomyslná odstoupila, nastane chaos, rozvrat, a že nebude možno konstituovati pevný a jednotný sbor zastupitelstva českého národa. My zůstáváme na svých místech ne k vůli sobě, ne z rozkoše, ne k vůli cti, nýbrž k vůli národu českému, na který se chystají tresty den za dnem, proto, že odpůrcové naši myslí, že snad změkne a že skloní svou hlavu před myšlénkou Němectva. K vůli národu vás vo- láme do boje, k vůli národu si přejeme, aby odezva, která v lednu příštího roku bude dána Vídnia všem našim nepřátelům, byla pro český národ dů- stojným zahájením XX. století, abychom na začátku nového století mohli dojíti k touženému cíli, ale ne- objevili se tady jako dokonávající, politicky znemrav- nělý dav. nýbrž jako intelligentní, statečný a jarý národ. V tomto smyslu bojujeme, v tomto smyslu jdeme do nastávajících voleb.« Možná, že dr. Herold pověděl čistou pravdu, když mluvil o zámyslech vlády, směřujících k pova- lení jednomyslného odporu českého národa proti Vídni, ale pravdy dojista neřekl, když prohlásil, že budoucnost našeho národa spočívá jen a jen na za- chování a udržení mladočeské strany. Bylo by to pro jeho příští osudy přesmutným znamením, protože strana mladočeská, byť snad ještě tentokráte na poli volebních zápasů se osvědčila a zvítězila, nikdy a nikdy nemůže se udržeti. Dopustilať se svou

politikou tak mnohých a přetěžkých chyb, že zárodek smrti, -jejž nosí ve svých prsou již dnes, musí ji v době nedaleké na dobro pohřbíti. Byla k národu neupřímnou a tato politika mstí se na svých strůj- cích vždycky. Dr. Herold může deklamovati o síle své strany co chce, nakloněné plochy, po kteréž jeho politika střemhlav a úfasně rychle se řítí dolů, ji neodstraní. Na Moravě konán byl včera sjezd důvěr- níků lidové strany. Dostavilo prý se 400 osob, jimž předsedal poslanec dr. Šílený. Hlavním řečníkem byl poslanec dr. Stránský, jenž, mluvě o politické situaci, prudce útočil hlavně na nenávi- dénou stranu »klerikální«. Stalo se to patrně násled- kem důkladného výprasku, kterýž dostala jeho strana při poslední doplňovací volbě zemského poslance na Teletsku a následkem obavy, již chová jeho strana před novým výpraskem o nadcházejících volbách říšl ských. Dru. Štránskému přizvukoval advokát z Lip- níku dr. H. Richter. Neznámá tato veličina potá- zala by se daleko s lepší, kdyby raději starala se o to, aby Lipník, v němž »působí«, dostal se z nadvlády německo-židovské do rukou českých. Poslanec dr.

Perek, jenž vykládal hospodářský program lidové strany, odsuzoval tvoření se agrárních stran jako úplně bezpotřebné. Ale s nejkomičtějším návrhem dostavil se dr. Pičman z Vel. Meziříčí. Navrhlť a sice do- cela vážně, aby v příštím roce v den sjezdu morav- ských věrozvěstů pořádán byl na Velehradě sjezd ka- tolíků, na němž bylo by protestováno proti zneuží- vání náboženství stranou — »klerikální«. Podivno, jak ti lidoví páni na Moravě pojednou jsou citliví k náboženství, když jim hrozí těžkou pohromou jeho dávní a nadšení obráncové. Návrh dra. Pičmana byl odkázán sice výkonnému výboru lidové strany, ale pochybujeme, že dojde k jeho uskutečnění, protože do té doby náboženský zápal lidovců nejspíše vy- chladne z příčin na snadě ležících. Po řečech ještě několika bezvýznamných řečníků přijata byla resoluce, jež vyslovuje jednak lidové straně největší důvěru, jednak zase prudce útočí na katolicko-národní stranu na Moravě. Myslíme, že to této straně půjde jen k duhu. Rozpadáť se nadvláda dra. Stránského na Moravě na padrť již dnes a před úplným rozvratem ji nezachrání již ani ta nejvychytralejší politika gene- ralisima lidové strany. Vídeňští Čechové konali včera v »Národ- ním domě« velikou veřejnou schůzi lidu, v níž vedl hlavní slovo z Prahy pozvaný zemský poslanec dr.

Baxa. Týž poukazoval zejména na význam příštího sčítání lidu a na význam nových voleb do říšské rady. Prohlásil sblížení Čechů z Dol. Rakous z ostat- ními Čechy za otázku nad míru důležitou a litoval, že mladočeští poslanci, meškajíce ve Vídni, otázky této takřka ani dost málo si nevšímají. Řečník odsu- zoval mladočeskou politiku vůbec. Ku konci schůze jednohlasně byla schválena resoluce, v níž přítomní ve schůzi čeští voličové se zavazují, že úsilovně bu- dou pracovati k tomu, aby všichni Čechové ve Vídni udali při sčítání lidu za svou obcovací řeč svou řeč mateřskou a potom aby při říšských volbách volili jen početné české kandidáty. Rada dojista výborná, ale nedostatečná organisace u našich krajanů ve Vídni uskuteční ji asi sotva. Uherská poslanecká sněmovna schválila v dnešní schůzi ve třetím čtení předlohy, týkající se počtu nováčků pro rok 1901 a zachování počtu nc- váčků do konce r. 1901. Dále přijata byla předloha, jež týká se uhražení nákladu na stavbu silnice, jež provedena bude za tím účelem, aby zmírněna byl bída a nouze obyvatelstva, panující v několika komi- tátech. Posl. Barta vzdal před tím ve jménu opo- sice ministru obchodu Hegedüsovi za to vřelý dík.

Německý říšský kancléř hr. Bülow při- jel dnes ráno do Mnichova a byl uvítán na nádraží od personálu pruského vyslanectva. Saské ministerstvo vnitra povolilo evange- lickému spolku veřejné sbírky, ze kterých byla by v Rakousku podporována agitace, vyvolaná heslem: »Pryč od Říma!« Vláda žido-zednářů ve Francii. Židovka Clemence Royerová, dáma prý ozdobená křížem čestné legie, píše v »Aurore« následovně: Zjednejte zákon na náboženské koegre ace, ale dle přísné míry. Co to nám pomohlo, že po revoluci Je- suitům Francie jest zakázanou. Oni se zde usadili pod jiným jménem. Zde nutno přísně a rázně zakro- čiti, aby konečně jednou byl všecken vliv osvětě ne- přátelských živlů odstraněn. Předně jest nutno skon- fiskovati a vzíti klášterům a všem řeholím všecko jmění, aby tak se stálo nemožným, by jedna miliarda církevního majetku byla odcizena národnímu jmění. Řeholím musí se zakázati zřizování škol a vzíti se právo udílení vyučování. Republika nesmí trpěti, aby její budoucí občané a občanky byly vychovávány v klerikálním duchu. Republika musí přísně zakázati nejen mužských, ale i ženských řeholí. Kdyby repu- blika byla v čas zakročila proti klerikálním mocno- stem, tak by nebyla aféra Dreyfusova vzala tak ža-