2
masthead
..Nový Jihočeský Dělník."
4
article
nedbali. Nechť jen všimne si čtenář dopisu ři-
ditele Grafa, který došel ke krajskému soudu za
dva dni po tomto, dne 27. srpna, a jejž doslovně
na konci článku otiskujeme.
Dne 25. srpna vyslechnut byl též inženýr
Salaška.
Pří generáliích udává, že je 29 let stár. —
President: V Třeboni udal jste do protokolu
Salaška: Ne, 29.
Pres.: Kdy jste se narodil'?
Salaška: 18. prosince 1871.
Pres.: Tedy je vám 31 let.
Salaška: Tedy 31. — —
Dále vypovídá: Od řiditelství dostal rozkaz
k vykonání domovní prohlídky u dělníků. Jel
s četníky do Sříbrce, datum dotyčného dne
neví. Bylo-li z lesa arcivévodského, tvrdit nemůže.
Tvrdí, že les je obehnán železným plotem,
ale kde je ona paseka, neví ani nemůže
říci, je-li příkop zarostlý.
Pres.: Při zavádění protokolu udal jste, že
les je zahájen příkopem.
Salaška: Ne, to jsem neudal, nemohl jsem
to ani udat, nevěděl jsem to a nevím to dnes.
Státní nadvládní se zlobí, že nevypovídá
svědek, že les příkopem zahájen je, a táže se
jej zhůrta, viděl-li kde panský les bez příkopu.
Svědek opakuje, že ona místa nezná, neví
ani, ninoholi dělníci vydělali, jen co u nich našel,
ví, aniž by věděl, měli-li dovoleno si to brát
neb ne. Ceny prý vysoko neodhadnul, dříve
méně.
Třeboň
5
article
Konečně ve čtvrtek dne 28. srpna konáno
poslední přelíčení a spravedlnosti (??) učiněno
zadost . . . Bylo sem pohnáno 14 obžalovaných
a šmahem všichni pro zločin krádeže (!!) odsouzeni.
Stařec B. na 8 dní, 7 jiných na 10 dní,
1 na 12 dní, 2 na 14 dní, 2 na 3 týdny a 1
na 6 neděl. Celkem obdrželi 6 měsíců, 3 týdny
a 1 den trestu, zostřeného posty a trpkou upomínkou
na těžkou dřinu v arcivévodském lese
za tuhých mrazů a jiné nepohody, odměněnou
žebráckou almužnou.
Soudu předsedal zemský soudní rada p.
Staffel, dále zasedali radové Achatz, Libora a dr.
Lahola. Žalobu zastupoval státní navládní p.
Krátký, obžalované hájil p. dr. Bullaty. (
Nízkou mzdu nemohli popříti ani vlastní
svědci státního nádvladního, sám revírník First
potvrdil, že vydělali velmi málo. A toto nezvrátí
ani dopis, o němž učinili jsme zmínku shora,
naopak, charakterisuje správu chlumeckého velkostatku,
která od dělníků vše si nechala zaplatit,
od mnohého třikrát tolik, než co ten ubožák
za 3 až 4 měsíce vydělal; a když dobře
odpadky a »auschussové« dříví speněžila, nepřipojila
se k soudnímu řízení, a prosila krokodýlím
pláčem soud za -— mírné potrestání dotyčných
dělníků.
V posledním chvíli však obořila se na ně
hrubým dopisem, který však ne dělníkům, ale
jí samé špatně ve veřejnosti poslouží a každý
soudný člověk musí nad brutálností této zprávy
během čtení tohoto, několikrát oplivnout.
Zde je a suďte jej:
Staffel
Achatz
Libor
doktor
Lahola
Bullata
First
6
article
Slavný c. k. krajský soude!
V záležitosti dřevní krádeže v zdejším lesním
revíru stříbřeckém si v úctě podepsané řiditelství
dovoluje následující prohlášení činiti,
prosíc, by slavný c. k. krajský soud totéž ne-
straným, znalcem prozkoumati dal a je při hlavním
přelíčení dne 28. t. m. v úvahu vzíti
ráčil.
Při dosavadním soudním vyšetřování, týkajícím
se zmíněných lesních krádeží, utekli se
někteří z obžalovaných dělníků k té výmluvě,
že mzda jim při zdejším velkostatku vyměřená
byla tak nepatrná, že si v náhradu za to byli
nuceni odvážeti větší množství dříví z lesa
domů.
Jelikož tvrzení toto jest s to, velkostatek
zdejší na dobré pověsti (?) ohroziti, vidí se podepsané
řiditelství nuceno, v zájmu pravdy i
svého dobrého jména (?) následujícími doklady
tvrzení ona vyvrátiti. Mzdy veškerého dělnictva,
hlavně dělníků lesních, při zdejším velkostatku
stanovené, odpovídají úplně poměrům místním
a rovnají se zároveň i mzdám v dalekém vůkolí
u veškerých velkostatků zavedeným tak,
že nazvati je dlužno pro celé jižní Čechy a i
Dolní Rakousy, co drusova lesní těžby, jednotnými
Čechy
Dolní Rakousy
7
article
Práce v dotýčné pasece revíru stříbřeckého,
jichž se soudní jednání bezprostředně týká, provozovány
byly akordem a placeno bylo dělní
kům jak obyčejně za 1 prost, metr dříví palivového
50 haléřů, za 1 metr pařezů 1 K20 haléřů
a za dříví stavební loupané stanovena pak
cena od kusů a sice dle jednotlivých délek
zvláště, což za zdejších poměrů representuje
mzdu 60 haléřů z 1 kub. metr dřeva. Zároveň
bylo v téže pasece vyrobeno jisté množství dříví
neloupaného pro vlastní potřebu velkostatku,
za čež byli dělníci placeni 40 haléřů za
1 kub. metr. Mimo této hotové mzdy bylo a
jest dělníkům dovoleno si veškeré dříví větvové
(Reisholz) domů odvážeti, což dle odborných
dat representuje 10% celé dřevní hmoty. V
jmenované pasece bylo vyrobeno as 1000 pevných
metrů dříví a jelikož pak jakost onoho
porostu, kdež zastoupena byla takřka výhradně
sosna, jejž zmíněného větvoví poměrně nejvíce
skytá, tu možno bezpečně množství tohoto darovaného
(! !) dřeva odhadnouti na 100 pevných
metrů v ceně nejvíce 300 K.
8
article
Že za označených zde poměrů si pilný dělník
může mimo jmenovaného dříví vydělati
denně až 2 K (!!), jest nepopiratelně dokázáno,
leč v úvahu vzato býti musí též i jeho svědomitost.
V tomto případě, kde u dělníků právě
soudně stihaných při domovní prohlídce nalezeny
byly také spousty nedovoleně odvezeného
dříví, jehož nastřádání vyžadovalo poměrně více
než poloviční doby pracovní, tu připustiti lze
možnost, že dělník onen se sám svoji vinou spů-
sobem tím o značnou část hotové mzdy připra-
vil.*) Správa zdejšího velkostatku připouští tím
spíše možnost těchto okolností, jelikož dohled
nad dělníky v oné pasece nemohl býti tak pro-
vozován, jak se to v jiných pasekách děje.**)
Dělníci vidouce pak dobrou žeň v lesním pychu,
zanedbávali vlastní účel své práce — vyšší poctivě
vydělané hotové mzdy. Charakteristickou
jest zároveň okolnost následující: Zdejší lesní
dělníci až na některé výjimky sestávají, a to
hlavně v tomto revíru, z oné třídy dělnické,
jenž za doby letní domovy své opouští, hledajíce
ve vzdálenějších krajinách a hlavně větších
městech většího výdělku a na zimu se pak opět
vracejí ku svým rodinám.
Za doby zimní skytá v zdejší krajině lidu
dělnickému hlavně les výdělku a tu dělníci tito
pronajímají se touto dobou též pracím dřevařským.
9
article
Během leta nastřádal v cizině tolik, by
mohl přes zimu se svoji rodinou se obživiti, v
přišedší době zimní jest mu jenom starostí, by
nastřádal co možno slušnou zásobu dříví, k čemuž
mu nahodilá práce dřevařská nejlepší příležitosti
poskytuje.
V úctě podepsané ředitelství se co nejroz-
hodněji proti takým tvrzením, jež poměry velkostatku
zdejšího vůči lidu pracovnímu spů-
sobem snižujícím vyličují, ohražuje a poukazuje
naopak k té skutečnosti, že hlavně poslední
leta veškerému místnímu dělnictvu stálá práce
a slušný výdělek jest poskytován, jelikož nejjasnější
majitel velkostatku zvelebováním krajiny,
různými novostavbami a. podobnými rozsáhlými
podniky nejlepší příležitost k dobrému
výdělku zdejšímu lidu poskytuje.***)
V Chlumě, dne 26. srpna 1902.
Chlum
10
article
Ředitelství velkostatku lesů Jeho c. k. Vysosti
nejjasnějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda
z Rakous-Este Chlum
— Graf m. p.
*) Kdyby i toto bylo pravdou, byl by vydělal dělník
místo 5 zl. — 10 zl. za 3 až 4 měsíce. Ťak svědomitě
tedy honorují lidem těžkou práci. Ostatně je každý dostatečně
zná. Pozn red.
** ) Obecní radní stříbrcký p. Jan, bývalý zemský
poslanec, který žije s velkostatkem ve velmi dobrém
poměru, svědčil při hlavním .přelíčení,že dělníci nosili a
vozili dříví veřejně, hajný je viděl a mluvil s nimi a
také často myslivec. Nač tedy takové namlouvání, pane
Grafe! Pozn. red.
** *) A ti lidé přece neostanou doma, ale utíkají se
raději do světa, kde snaží se uspořit něco na zimu, aby
příště tím jistěji vyhnuli se té. nejlepší a nejpříležitostnější
práci dřevařské, tak skvělé dle p. Gráfa, a dopřejí
prý ji jemu samému. Pozn. red.
Hlavní zásada ustanovená božským .stvořitelem
křesťanství káže, aby všichni lidé pokládali
se za bratry a — pokud možná — nejvíce vzájemně
pracovali o svém blahobytu. Zásada ta
jest nej obecnejší ze všech zásad společenských.
Má v sobe ve svých důsledcích nejen všecku mo-
rálnost, nýbrž také všecku politiku. -Jest v pravde'
badající zásadon.
(Saint Simon: V obšírném listě ku králi.)
František Ferdinand
Jan
Gráf
Rakousy
Est Chlum
Saint Simon
Graf m
11
article
V nový boj.
V nový boj.
Dělnictvo rakouských národů, sorganisované
v rámci sociálně demokratického programu,
očekává opět nový boj, boj odvážný, ale
nutný.
V nedávné době odhlasovaly delegace miliony
na pořízení nových kanonů, považujice ka-
nony za nejdůležitější potřebu státní, a dnes přichází
vláda s požadavkem dalším, žádá k novým
kánonům také nové — kanonýry.
Kontigent nováčků musí prý býti rozmnožen
o několik tisíc! Aby to však nedělalo
zlou krev v parlamentech, rakouském a uherském,
těší vláda, že nebude již při nejbližším
odvodě o tyto tisíce více k vojsku odvádět, ale
bude prý pouze žádati, by mužstvo záložní povoláno
bylo k službě aktivní a zařaděno mezi
mužstvo řadové.
Sotva však toto se odbude, budeme ji zde
míti s dalším požadavkem a bude žádat, by záložní
mužstvo bylo doplněno dalším počtem nováčků,
kteří při odvodech mají býti vybráni.
A tak s novými kanóny budeme míti i rozmnoženou
armádu, která vyžadovati bude obrovský
náklad, a nám uloží se — nově zvýšenými
daněmi jej uhradit.
Větší vydání na armádu vznikne již tím
okamžikem, kdy záložníci povoláni budou k do-
plnění řad artilerie a v rozpočtu na r. 1903
shledáme se jistě s překvapující položkou pana
ministra vojenství.
12
article
Tak jedná se v Rakousku v době všeobecné
krise a všestranné mizerie. Práce nutné se
odkládají, třeba volá lid po zaměstnání, odkládají
se i práce takové, které rozvoj průmyslový
vyžaduje, ale s kanony a živým materiálem pro
tyto se spěchá kvapně.
A důvodu proto není. Sama Francie, jejíž
ministr armády hrozil nedávno odvetou Německu,
nepovažuje za nutné rozmnožovali počet
vojska a prodlužovat služební jeho dobu, naopak,
vláda francouská navrhuje sněmovně poslanců
snížení doby služební ze tři na dvě léta.
O totéž pokouší se i v Italii, jen Rakousko nevidí,
že militarismus zhoubně na hospodářské
poměry působí, a místo úlevy ještě při-
těžují.
Parlament povinnen jest, aby se proti takovýmto
úmysůlm vlády nejpřísněji ohradil. Ale
můžeme to od něj očekávat? Můžeme věřit privilegovaným
poslancům? Pochybujeme, že vedle
poslanců sociálně demokratických zvedne se
někdo, aby proti požadavkům ministra vojenství
se ohradil a.vážně to se svou oposicí protimili-
taristickou myslel.
A tak jest tu jenom lid, který povinnen
jest se ozvat a bránit se proti novým břemenům.
Jest zde dělnictvo, dělnictvo sociálně demokratické,
jemuž připadne úkol vykonat mohutné
protesty proti plýtvání jeho penězi, jeho
krví a zdravím. A toto jistě povinnosti své i v
tomto nutném boji dostojí.
Blahobyt spočívá ne ve vojně, ale v dobré
práci a dobrém hospodářství. Válka jest zbytkem
barbarství. Místo vojny podporujte rozkvět a
vzrůst průmyslu.
Saint Simon.
Simon
Rakousko
Francie
Německo
13
title
Posudek o naší dělnické výstavě.
14
article
(Původní dopis nestranného učitele.)
15
article
Milý příteli!
Včera konečně popřáno zrakům mým, shled-
nouti »První dělnickou výstavu v Praze«. Pomník
tento, zbudovaný zajisté obětavostí a pílí
pořadatelstva, jest vzácným obrazem zdatnosti
a vyspělosti mužů práce.
Již zářné, zlaté heslo nade vchodem »Bud
práci čest!« zdobí důstojně chrám práce, — průmyslový
palác. Nepěkně však vyjímají se reklamní
plakáty kolem vchodu, „jsouce neupraveně
rozvěšeny na pilířích. Střední síň průmyslového
paláce mile překvapila mne nádher-
nými a uměleckými předměty sochařskými a
řezbářskými, jež opravdu svědčí o vytříbeném
vkusu, jakož i o umělecké dovednosti dělnictva,
zde vystavovavšího.
Pravé křídlo paláce, vedle vystavených
předmětů řemeslnických, chová velký počet diagramů,
v přesném, důkladném, na mnoze uměleckém,
moderním provedení.
Praha
16
article
Praha, 27. srpna 1902.
Praha