Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

19. března 1909. Číslo 78.

4 article

kouské, nýbrž, že spíše jesl nulnou součinnosl růz- ných činitelů, kteréž, ačkoliv sebe více souhlasív úmyslu, aby záležitost byla dobře skoncována, přec v naprosto málo, avšak v podstatných stázkách za- ujiaji stanoviska různá, mezi nimiž musí býti hle- dáno vyrovnávající stanovisko. Po této stránce obrá- tila se posledně vláda na vládu uherskou a pouka- zujíc na zvláštní pilnost této otázky, navrhla spo- lečné stanoveni modu procedendi za účelem urych- leného vyřízení, Pokud jde o vyblídky dvonleté doby služební, 6o případě nového branného zákona, na télo zásadi spočtvajícího, je mi polěšením, že v záležitosli této mohu konstatovati vážný pokrok. U příležitosti ze- vrubné debaty, kterou konal branný zákon posled- ního léta o olázce dvouleté doby služební, jsem sdě- lil, že osnova hranného zákona, r. 1904 přichystaná nemůže býti považována za definitivně jistou, jednák protože — když r. 1904 rokování o branném zákoně uvázlo — jednotlivé body zůstaly nerozřešeny, jed- nak proteže následkem různých nových momentůa mnohých podnětů, vyšlých ze slavné sněmovny sa mé, od té doby bylo nutno provésti jisté doplňky a modifikace této osnovy. Mobu tudíž zajisté nazvaii další elapou na cestě k dokončení zákonného díla. tak často urgovaného, že v únoru tohoto roku — a soudím, že mohu až do jisté míry připisovati si iniciativu v tom — bylo opět zahájeno úsiní vyjed- návání rakouského ministorstva zeměbrany s uher- ským ministerstvem zeměbrany a říšským minister- stvem vejenství.

Moba

5 article

Bakouské minislerstvo zeměbrany vešlo v loto vyjednávání úplně, poznávajíc nedostatky ny- nějšího branného zákona, nedostatky ve smyslu zájmů cbčanských, avšak neméně též ve smyslu zájmů vojenských, a jsouc proniknuto pře- svědčením, že dílo tak veliké, jako jest nový zákon branný, nemůže býti uskutečněno bez kompromisu mezi oprávněnými požadavky interesovaných kruhů. o něž zdo jde. Dle dosnvadních intencí a disposicí soudím, že jest oprávněným očekávání, že se poduří definitivní osnovu zákona dohotoviti úplně do pozd- ního pedzimu běžíeího roku Stále nepříznivější utvá- ření poměrů slavu ve vojsku a ve válečném námoř- nictvu vyžadují totiž lak nulně sanování, že již na letošní rok bylo vážmně zamýšleno zvýšiti kontingent nováčků na nejméně 125.000 nužů. ve spojení s kráškou novelou ku plalnému brannému zákonu. Bylo však — jakkoli neprodleně umožnění sanace stavu bylo velice žádoucí — od akce té přece upuštěno, protože vzhledem na nynější vyhlidky v uskutečnění nového branného zákona s dvoulelou dobou služební se nejevilo vřadění provisoria na dobu poměrně krátkou ani nutným, ani oportunním. Z mých vývodů nabyl slavný výbor zajisté pře- svědčení, že ministerstvo zeměbrany se vždycky snaží, splniti dle možnosti důvodná a proveditelná přání. Proto a poněvadž k žádaným kontingentům nováčků pro vojsko a zeměbranu se žádné strany nebylo činěno poznámek, končím prosbou, aby slav- ný výboz ráčil schváliti projednávanou předlohu vládní

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Celje, 16. března, (Jednání o slo- vinský volební kompromi6.) „Nar. Dnevnik“ sděluje, že klerikáilná selská strana a pokroková národní strana v jižním Štyrsku vyjednávají o kompromis pro nastávající sně- movní volby štyrské. Obě strany vyslaly po třech důvěrnících, kteří měli prvou poradu v Mari- boru. Do příští porady, která je svoláína na sobotu, budou pozváni také zástupei Plojovy konservativné strany. Výsledky porady budou sděleny ve schůzich každé z těchto tři stran, jež mají pak rozhodnouti, půjdou-li Slovinci ve Štyrsku do volebního boje svorně proti společ- nému odpůrci, nebo podnikne-li každá strana zápas na svůj vlastní vrub.

Plojův Slovinec Celje Nara Štyrsko Mari

7 article

Ze Záhřeha, 15. března. (Madaři a Chorvaté.) „Obzor“ otiskuje rozmluvu svého pešťského zpravodaje s nejmenovaným předním maďarským politikem o poměru uhersko-chor- vatském. Dle jeho mlnění chorvatská politika točí se okolo tří os: Vědně, Pešti a poměru chor- vatsko-srbského. Mluvčí neví, chýli-li se nynější chorvatští politikové k trialismu, foderaliemu nebo prostě k bájení dynastické politiky n- Balkáně. Ale zdá se mu, že ve Vídni jsou ochotní podporovati snabu Chorvatska po sam- statnosti a odtržení od Uher. Vídeň ehce využiti maďarsko-chorvatského sporu, aby Uhry držela v šachu. Táž Vídeň podporuje v Chorvatsku onu stranu (Frankovu!), která je proti smíru se Srby, poněvadž se obává, že py za úplné rovnoprávnosti Srbů s Chorvaty tito pozbyli be- gemonie v případě, kdyby došlo na trialism. Ma- darsk, politik varuje před vídeňskými sliby soudí, že Chorvaté by se snáze dobodli s Ma- dary, naž s těmi, kdo jim činí na oko skvělé sliby. Chorvatští politikové mohli se ze zkuse- nosti přesvědčiti, jakou cenu mají vídeňské sliby- Ze Záhřeba, 15. března. (Dr. Klaič o cy- rillici.) Universitní profesor dr. K la4 č, pro slulý historik a znalec bosenských dějin, uve řejnil v „Novostech“ stať o cyrillském písmu v Charvatsku. Písma tohoto užívali za nejstar ších dub Srbové i Chorvaté ještě za dob domá cích panovníků. Písme to je tedy oběma ná rodním kmenům stejně posvátné. Dr. Klaič uvád dekonce i doklady, že cyrillského písma ve star debě užívali i Madaři.

Chorvat Uher Frankův Srba Klaič doktor Pešť Balkán Vídeň Chorvatsko Uhry Ma Záhřeb

8 title

Politické zprávy zahraničně.

9 article

V Praze, 18 března

Praha

10 article

Kramářův recept na vyřízeni bosenské otázky V „Novém Vremeni“ jest otištěna rozmlu va, kterou měl s drem. Kramářem ve Vídni ně- kdo, kdo se podepsal „Monomach“. Rozmluva ovšem týkala se hlavně zloby dne, otázky bo- sensko-hercegovské. Dr. Kramář jako vždycky i při té příležitosti mluvil velmi novoslovansky a rád by všechny spory vyrovnal a všechny otáz- ky uklidil tak, aby všichni byli spokojení, hlavně Rakousko-Uhersko. On ani nyní nepři- pouští, že okupace nespravovala Bosnu a Heree- govinu na prospěch domorodého obyvatelstva. jehož sympatií pro Rakousko-Uhersko následken toho nezískala, a přičinu krise nevidí v tom, ný- brž v opomenutí před prohlášenim záboru uvě- domit anglického krále o chystaném kroku. Vy- hledávání podobných soukromých a malicher- ných příčin velkých politických událostí kvetlo v době romantismu. Co je dr. Kramář vlastně Positivista nebo romantik?

Kramář Monomach doktor Vídeň RakouskoUhersko Bosna

11 article

Ve svém nezmarném optimismu dr. Kramář ještě věři, že by se dala besensko-hercegovská krise zažehnati k úplné spakojenosti všech stran. Uznává za správné stanovisko Srbska, že otázka Bosny a Hercegoviny může býti platně rozřošena pouze evropskou konferencí, a dí vý- slovně, že dohodou Rakousko-Uherska s Ture- ekem otázkn bosensko-hercegovská nepozbyla charakteru evropského. Ale kdyby si Rakousko- Uhersko pospišilo a dalo zabraným zemím auto- nomii, která by je uspokojila, mohlo by potom souhtasiti se svoláním konference, neboť ona by nemohla, než autonomii schváliti. A v tom, že by Rakousko- Uhersko velmocem na konke- renci učinilo oznámení, že zabraným zemím dalo autonomii, byla by zároveň záruka její pro všechny budoucí čusy. Autonomie by uspokojila domorodé obyvatelstvo zabraných zemí a p- tom i oba erhaké státy musily by se prohlásáti za spokojené. Jaké štěstí, kďyby byl dr. Kramář takovou redu dal Rakousko-Ubersku ještě v předvečen prohlášení záboru a zatýkání srbských „vele- zrádců“l

doktor Kramář Ubersko Srbsko Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko RakouskoUhersko

12 article

Prohlidky a zatýkání v Petrohradě. č. Z Petrohradu, 18. března. (Zvl. tel. „Ná- roďních Listů“.) Policejní problidce podropen psycho-neurologický institut za přítomnosti 15—20 studentů a služebnictva. Stu- denti, překvapení příchodem policie, utíkali na půdu a lámali zámek. Všichni zatčeni. Na to prohlédnuta laboratoř, kde nalezeno sedm pudů sociálně-revolučních proklamací a spilsy, na základě kterých zatýká se nyní po celém městě. Spisy i seznamy čl'enů byly v institutě připraveny, neboť se právě měla konati velká tajná schůze členů sociálně-revo- luční strany. Cesta korunního prince německého do Anglie. V dvorních kruzích berlínských se ujišťuje, že bodlá korunní prine německý s choti jeti v červnu na návštěvu anglického dvora. Politický význam nebude tato návštěva míti, je to pouze rodinná návštěva, jež byla smluvena při pobytu krále Eduarda v Ber- líně. Korunní prine s chotí prodlí několik dní ve Windsoru v Bukinghamském palácí.

Eduard Petrohrad Anglie Windsor Bukinghamský paláce

13 article

Německé a anglické loďstvo. Otázka válečného námořnictví naplňuje an- glickou veřejnost stálým rozechvěním. Výklad prvního lorda admirality Mac Kenny, námi již v podstatě zaznamenaný, zobrazující velkou schopnost německého loďstva, vyvolal velkou sensaci. Konservativci po řečech Mac Kenny premiera Asquitha byli utvrzeni v přesvědčení. že nutno energicky pracovati. Jiný následek de- baty sněmovní je, že v tisku zavládl klid- nější a političtější tón. Jistý liberální list žádá, aby především byla vysvětlena diplo- matická situace. Zabývá-li se parlament slavbou nových lodí a při tom zanedbává zahraniční politiku, to znamená, že si všímá následků, sl zapomíná na příčiny. Jiný list píše: »T roji dohoda, která evropskou sifuaci opsnovala a způsobila postrach německý, nemá pro nás oficiální existenci. S Ruskem máme pouze smlouvu o Persii a s Francií o Marokku a Egyptu. Konservativní listy nevěnují velké pozornosti, že ve stavbě lodí ne- bude zavedeno zrychlené tempo. Liberální listy doufají, že záležitosti námořní nezavdají v Angii ani Německu příčinu k nějakému podráždění

Mac Kenny Asquith Rusko Persie Francie Maroko Egypt Německo

14 article

To je ovšem velký pokrok. »Daily News« píše: »Máme za to, že methoda, obraceti se do B er- lina s direktivními dotazy, máse opakovati a od německé odpovědi bude záviseti zdali budeme budoucího dubna st a v ět nové čtyry Dreadnoughty. Námořní debata snglická přispěla k utvoření příznivějs nálady v Německu a Anglii. Z Londýna, 18. března. (K. k.) (Dol. sněmovna. Když první lord admírality Mac Kenna podal dalí zprávy o otázce loděnic v Anglii, pokračovalo se v povšechném rokování o rozpočtu loďstva. Za dalšího rokování prohlásil Lee (kons.), že krise, vůči níž ocitá se národ, sloučila celou sněmov- nu v jedinou stranu anglických občanů, kteří jsou odhodláni společně pracovati vzhledem na společné nebezpečí. Rečník pravil, že okolnosti vyžadují, aby bylo všech osm dreadnoughtů na jednou objednáno a pokud možno co nejrychleji doboloveno. Není při- činy k panice, jest však důvod k pohotovému a rych- lému jednaní. Německo dalo za posledních dvanáct měsíců stavěti devět dreadnoughtů, proč nemělo by tak učiniti opět letos? O německém právu na slavbu ladí nelze pochybovati. Pokud jde o prohlášení Ně- mecka, praví však řečník přes veškeru úctu k to- muto prohlášení, že po stránce praktické nestojí za papír, na němž jest napsáno, bylo-li opravdu vůbec na psáno.

Lea Německo Anglie Londýn Dolo Daily News

15 article

Minislerský přodseda Asqujth přerušil zde řečníka a tázal se ho, rozlišuje-li mezi ústním a p- semným prohlášením cizí mocnosti. Lee odpověděl že nechce býti zatažen do debaty, jež mohla by vzbu- diti domněnku, jakoby uvažoval o bona fides Ně- mecka. (Poc hvala.) Lee dovozoval dále, třebas ujištění Německa jest velmi věrodatné, že není přece zajisté činitelem jejá bylo by třeba míti na paměti při programu, jenž teprve ode dneška za dva roky bude uskutečněn. (Pochvala u oposice.) Anglii doslalo se od Německa mnohem určitějšího ujištění, že jest totiž nezlomným jeho úmyslem prováděti svůj program, ať Angiie činí cokoliv. Anglická vláda klidí plody své spořivosti svého otálení a kolisání a byla by to zlá doba pro anglickou říši, kdyby anglická nadviáda na moři mu- sila se opírati o nezdůvodnění domněnky vládya o ujištování cizích mocností. (Pochvala u oposice. Nejde o soustavu jedné mocnosti, nýbrž jen o sou- stavu tří čtvrtin mocnosti v úvaze, že, jelli jednou tou mocností Německo, nesmí se zapominati na Ra- kousko, jež nedávno slanovilo program, na základě něhož vřadilo do svého nynějšího loďstva tři dread- noughly.

Poc Lea Německo Anglie

16 article

Když Lee domluvil, sděkl Gerdon Harvey který jménem radikálních ckonomistů chtěl podais resoluci, odsuzující se zřetelem na přátelský poměn k cizím mocnoslem vzrůst lodních výdajů, že od- volává svou resoluci, protože prohlášení vlády pře- svědčila sněmovnu a zemi o nutnosti, aby námořní branná moc byla eesílena. Parlamentní tajemník admirality Mac Namar pravil: Řeč Lceova způsobila zbytečně neklid. Vláda uznala vážnost situce a učinila opatření, jak dalo by se vážnosti té čeliti. Není příčiny k pokusům. naháněti nám strachu hypotelickými možnostmí, jež by snad ani nemohly naslati, nebo jimž mohli by- chom se zavčas opříti, kdyby nastaly. Za nejpo- chmurnějších vyhlídek měli bychom koncem r. 1910 deset a Německo devět, koncem r. 1911 šestnácta Německo třináct dreadnoughiů. Kdyby Německo urychlilo oba poslední programy, mohlo by míbiv dubnu r. 1912 sedmnáct dreadnoughtů. V tomto pří- padě měli bychom však, kdyby Anglie zahá jila l. dubna r. 1910 stavbu čtyř lodí, stanovených jako eventuální v nynějším programu, v březnu r. 1912 dvacet dreadnoughtů oproti 17 dreadnoughtům Ně- mecka. Dnes zaladila Velká Britanie úplně do služby 4 dreadnouchty. Nabyli jsme zkušeností, jež umož- ňují vládě zvýšiti podstatně brannou pohotovost ná- slodujkcích dreadnoughtů.

Lea Gerdon Harvey Mac Namar Německo Anglie Velká Británie

17 article

Mac Namara praví dále: Ba ještě více, Německ nebude míti do příštího září ani jediného drea- noughlu. Jest zbytečno mluviti tak, jakoby Anglie nebyla měla vůbec žádného loďstva, dokud neměl drezdnoughly. Anglie měla 40 bilevních lodí prvého řádu, které po r. 1912 nebudou ani 20 roků staré Žádné jiné dvě mocnosti nemají dohromady tak vý- tečnou zálobu Žádná jiná země nemá válečných lodí, které by bylo možno porovnati s loďmi Velké Britanic. Vel- ká Britanie má také loďstvo, sestáva- jící ze 45 obrněných křižáků a žádná koalice dvou velmoci není s to posta- viti proti nám takové lodstvo. Doďslvo jest tak dobré, jako bylo vždycky, není li ještě lepší, než bylo dříve. Aňglická vláda bude vždy ocholna jednati o odzbrojení, ale toto odzbrojení musí se všude státi současně. Na Anglii nesmí se žádati, aby v lomla směru učinila začálek. JK slím. doložil Na mara, nestěžuji si na německé zbrojení. Tito dobři lidé rozumí svému obchodu a my zase svému. Ob činíme nárok na to, že jame po klidném a vášně prostém vyšetření situace dospěli k tomu, co pova- žujeme za minimum naší národní bezpečnosti. V dalším průběhu schůze činili nacionalisla Dil lon a někteří členové dělnické strany výtky k vůl tomu, že zvýšen byl rozpočet námolnictva. Konečně byl schválen 322 hlasy proti 83 návrh aby zahájena byla porada o jednotlivých položkáeh rozpočtu námořnictva. Zejtra bude zahájena porada o první položce, totiž o efeklivním stavu loďstva Při tom jest však ještě dovoleno klásti také všeobecné otázky. Za rozpravy pravil minist. předseda Asquith že úroveň, rovnající se únovni dvou velmocí, jes pro rok 1912 více nežli zabozpečena, bude-li roz počet schválen. Tato úroveň nesmí však býti měřent jenom počiem existujících lodí typu Dreadnought.

Mac Namar Asquith Anglie Velká Britanice Vela Británie

18 article

List lorda Roseberya. obr Londýnské listy uveřejňují list lorda Rose- berya ze dne 17. března. V listu se praví: »Projevy v dolní sněmovně o našem ná mořnietvu a o námořnictvu jiných národů jsou nejpovážlivějsí, na něž si vzpominám. Důležitost jich netkví ani tak v otázce námořnictva, jež jest do jisté míry rozřešena. Jakmile národ uvede si na paměť, že jeho nadvláda jest ohro- žena, věnuje největsí úsili pro nápravu. Moi jsme přední loďstvo, křeré zabraňovalo skulečně vpádu na anglické ostrovy. Fakt ten odkázán nyní v obor pochybností. Avšak v otázce bez- pečnosti není ani pochybnost přípustnou. Důl- žitý tento závěr projevů musl nás přiméti k tomu. a bychom co neljpečlivěji zkoum al cenu svých obranných opatřenl. Dostačují? Dostačí naše taritoriální armáda, i když bude uvedena na plný počet.? To jsou dnes skulečně praktické a nalehavé otázky. « Abdikace pretendenta portugalského. Don Miguel z Braganzy prohlašuje v listě »Nazas«, že považuje za svou povmnost při- blížiti se jako Portugalec po tragedií ze dne 21. února roku loňského k trůnu a ukončit spory ve velké monarchistické rodině. Poněvadž jest nyní na trůné Mannel, budeme jej, prav pretendent, chrániti všichni, třeba i prsoma svýma. Úvěry na operace v Marokku Rozpočtový výbor francouzské sněmovny schválil různé dodatečné úvěry na vojenské ope- race v Marokku. Ministr Pichon sdělil, že zá- sada splacení těchto úvěrů byla Marokkem přijata

Roseberya Miguel Portugalec Pichon dolní sněmovna Moa Braganza Maroko francouzský sněmovna

19 article České úřadování poštovních úřadů.

České úřadování poštovních úřadů. Pověstný poštovní výnos ministerstva obchodu ze dne 21. ledna 1909, kterým zrušeno bylo úplne veškeré vnitřní české úřadování u pražského poštov- ního ředitelství a jmž připuštěno toliko, že smí ře- ditelství dopisovati po česku poštovním úřadům I třídy, jichž počet — 362 — ještě famosnějším úst- ním výkladem scvrkl se na pouhých 61 úřadů, říze zených nezkoušenými a nekvalifikovanými silam, nejlepší poďal důkaz, jak ve vládních kruzích nazira se na řešení české otázky a jak naprosto nepochopen lam i se stanoviska praktické potřeby — význam důležitost českého úřadbvání u poštovní správy v krá- lovství českém. Jmenovitě však dalšimi ješto vý- klady poštovního výnosu, jichž existenci snažil se marně popříti bývalý správce ministerstva obchodu Mattaja, bylo jasně prokázáno, jak by se vyklád také jazykový zákon Bienerthův, vykazující tolik ne- jasnosti a mezer, takže by právě těchto nedostatků a vad se strany německé a zajisté i vládní hojně bylo použito k rozsáhlému obmezení vnitřní úřadní če- štiny v zemích českých.

Bienerthův

20 article

Ovšem, poštovním výnosem bylo výslovně usl noveno, že do konečného zákonného upravení jazy- kové olázky u úřadů v království českém „nemaj se prazatím po stránce jazykové závadnými shle- dati zprávy a podání poštovních úřadů, pokud ne- jedná se o vnitiní záležitosti dopravy a provozu.“ Nedávný denunciační článek v „Bohemii“ preti českým poštov. úřadům, klerým upiráno jim právo i české zprávy ředitelství pro ředitelství v královstv českém zasílali a dále okolnost, že právě poštovním úřadům nent dosud jasný pojem a dosah slov „do- prava a provoz“ a že podávají zprávy své v jazyku německém i v oněch případech, kdy bez závady moz- no zasílati zprávy české, nutí nás k tomu, abychom po předběžné informaci v kruzích povolaných podal širší české veřejnosti podrobnější výklad jazykového výnosu poštovního.

Bohemia

21 article

Dopravou a provezem poštovních zásilok listo ních i povozných nutno rozuměti veškeré úřadní jed- nání poštovních úřadů od doby podání zásilky k de- pravě po dobu dopravy její až do okamžiku vydání zásilky oprávněnému příjemci, po případě až do je. jiho vrácení odesílateli. Proto všecky zprávy, vzta- hující se k tomuto úřadnímua jednání, dlužno dle ře- čeného výnosu podávati v jazyku německém a t všemi poštovními úřady vyjma oněch 61 nejmenších úřadů. Naproti tomu mohou veškeré úřady po- štovní bez výjimky nezávadně dopiso- vati pražskému ředitelství pro krá- lovství české, česky ve všech záležito- stech těchto; 1. Osobních a to nejen v osobních věcech úřad níků a zřízenců, ale i při všech podáních stran jakě- koli záležitosti; 2. ve veškerých záležilostech hospodářských be rozdílu, tedy i objodnávkách veškerých polřeb po štovních a telegrafních; 3. ve všech záležitostech telofonních a telegraí ních, poněvadž pří záležitostech těchto o nějaké do pravě a provozu vůbec nemůže býti reči; 4. ve všech záležitostech účetnických a poklad ních, jakož i takových, jež se netýkaji dopravy provozu zásilek dle shora uvedoného objasnění, jak jsou záležitosti důchodkové, týkající se doručování ručení za zásilky a náhrady, záležitosti kauční, zřl- zování a změn ve spojených vlakových a silničních jakož i personálu vlakových pošt ald.

22 article

V těchto veškerých záležitostech možno tudí dle ustanovení poštovního výnosu, jinak zřejmě ger- manisačníhe, veškerými poštovními úřady naprosto bozzávadně podávati zprávy v jazyku, če- ském c. k. poštovnímu řoditelství poš a telegrafů pro království české v Pra- ze; tedilelství samo však dle Matiajova výnosu sm dáti odpověď českou pouze připomenutým 61 nej- menším českým úřadům poštovním, pro které v ce- lém úřadování bez výjimay zavedena byla úřadn řeč česká. Výnosem ministerstva obchodu z 21. ledna 190 bylo sice porušeno nesporné zákonně rovné právo

Matiajův

23 article

češtiny I něměiny ve veškerém úřadoväní v cele oblasti českého královslví, naší to staré původní vl- sti, avšak oproli přežilému a zastaralému už slano- visku germanisatorů našeho poštovnictví z let star ších jest v ustanoveních tčehto přece jen alespon nepatrný ústupek na cestě k rovnopráv nosti a faktické její prakticzé polřebě, kteréžto plně rovno- právnosti nebude lze dlouho se vzpírati. Očekáváme. že poslanci čeští v době rozhodné všemožně se z- sadi, aby také pro ostatní české úřady poštovní úřad- ní čeština stejně jako pro přípomenutých 61 poštov- ních úřadů nejmenších zavedena byla. Od českého úřadnictva očekáváme, že vzhledem k výše naznačenému vysvětlení nenajde se v jeho řadách ani jediného, který by nedbal práv českého jazyka jako jazyka české vělšiny v zemi a který by neužíval češtiny ve styku s představeným svým c. k ředitelstvím pošt a telegrafů pro království české v Praze ve veškerých shora uvedených záležitostech důsledně a výhradně a to tím více, že české úřado- vání v naznačených směrech vyhovuje platným usta- novením zákonným.

Praha

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Vrohní zemský soud o revoltě soudů v zněmčeném územi král. českého. Svého času přínesli jsme již zprávu o porušení práv jazyk českého okresním soudem v Chebu ve věci pani B. K. proti železničnímu eráru. V česky s obou stran projednávaném sporu totiž dožádán by okrespí soud v Chebu obchodním soudem v Pra- ze za výslech svědka lázeňského lékaře dra. K. Okresní soud v Chebu ustanovil rok k výslechu tohsto svědka jazykem německým, stižnost prot tomu podanou krajský soud v Chebu zamitl ně- meckým usnesením a dovolací stížnosti potu vyhověl nejvyšší soud, uznav, že okresní sou i krajský soud v Chebu jsou povinny se stranami jednati také v jazyku českém, ježto v § 19. odst. 2. st. zákl. zák. ze dne 21. pro- since 1867 č. 142 ř. z. v souhlase se zásadou, jež vyslovena jest pro soudy v § 13. všeob. r a uznána jest rovnoprávnost všech jazyků, v zemi obvyklých, ve škole, v úřadě i veřejnéa životě a toto zákonné ustanovení má, jak vyslo- vil říšský soud již rozhodnutím ze dne 15. dubna 1905 č. 115, pro král. české význam ten, že každý z jazyků v této zemí obvyklých stejně

Cheb okresní soud v Cheb

25 article

oprávněn jest netoliko ve svém obvodu, nýbrž v celé zemi. Tato norma, která především váže úřady této země, totiž přijímati a vyříditi podání sepsaná v jednom z obou zemských jazyků bez rozdílu, je-li dotyčný jazyk v částí země, ve které má úřad sidlo své obvyklým čili nic, ob- držela pro zeměpanské úřady v Čechách naří zení ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z. z., jež ob- noveno bylo nařízením ze dne 14. října 1889 č. 59 z. z., které, jak to opět a opět vyslovil nejvyšší soud a také říšský soud, pokládati dlužno za jeden z možných způsobů proveden uvedeného stát. zákl. zákona pro Čechy, bližso ustanovení, že jsou všichni političtí, soudnt úřa- devé a státní zastupitelstva v král. českém po- vinni vyhotoviti vyřízení pro strany v tom z obou zemských jazyků, ve kterém podání bylo učiněno a že tudiž krajský soud v Chebu na rekurs žalobkyně, v jazyku českém sepsaný, byl povinen také vyhotoviti vyřízení v jazyku če- ském. Vzhledem k tomuto rozbodnuti nejvyš- šího soudu nařídil pak okresní soud v Chebu k výslechu svědka lázeňského lékaře dra. K. českým usnesením rek ve Františkových

Čechy Cheb krajský soud v Cheb

26 article

Lázních, při roku tom však nepřipustil, aby vý- slech toheto svědka prováděl se v jazyku če- ském a když zástupce žalobkyně proti tomu vznesl odpor, uznal, že se provedení tohoto dů- kazu výslech svědka soudcem, kladení otázek stran a jejich zástupců i jejich výpovědi a pro- tokolování má státi výbradně jazykem něme- ckým, odročil rok až do právoplatného rozhod- nutí o této otázce a k návrhu finanění prokura tory odsoudil žalobkyni, aby železničnímu sráru nahradila útraty bezvýsledného roku proto, že prý návrhem, aby česky bylo jednáno, zavdala podnět k bezdůvodnému odročení jednání. Re- kurs, proti tomuto rozhodnutí podaný, krajský soud v Chebu zamítl a tak byla nucena žalob- kyně B. K. zaplatiti železničnímu eráru útraty zmařeněho roku v obnosu 40 K 80 h. Pí. B. k podala pak prostřednictvím dra. Frant. Steinera. advokáta na Smícbově, na Josefa Fischera, c.k radu zemského soudu v Chebu, který tato usne- seni soudu chebského vydal, a justiční erár syndikátní žalobu k vrebnímu zemské- mu soudu v král. českém na náhradu škody.

František Steiner Fischer Cheb Re krajský soud v Cheb

27 article

znůsobené jí porušením úřadních povinností soudcovských úřadníků v Chebu, kteří bez- právně odepřeli jednati s ní v jazyku českém a odsoudili ji k náhradě útrat zmařeného stání, a dovozovala, že tito úřadníci porušili svou úřadn povinnost nejenom tím, že nedbali platných zá konů a nařízení o užívání obou zemských ja- zyků v úřadech království českého, ale i že jednali proti předpisu § 499. a 511. c. ř. s. tím, že nebrali zřetel na názory, vyslovené v rozho-- nutí nejvyššího soudu, v téže právní věci vy- dané. Žalovaní hájili se obvyklým způsobem výklady o neodvislosti soudcovské a pokud se týče názorů nejvyššího soudu uváděli, že prý tím, že okresní soud vydal obeslání k roku v ja- zyku českém, bylo rozhodnutí nejvyššíbo soudu vyhověno. Ústní líčení v této rozepří konáno bylo dne 18. února t. r. za předsednietví c. k.

Cheb

28 article

rady vrchního zemského soudu R. Vyšína a bylo usneseno syndikátním senátem, že rozsudek bude vydán písemně. Dle včera doručeného pak rozsudku práv. zástupci žalobkyně dru. Fr. Stei- nerovi vyhověl vrohni zemský soud žalobě odsoudil žalovaného Josefa Fisohera, radu zem ského soudu v Chebu, a c. k. justiční erár, aby solidárně zaplatilí žalujíci B. K. zažalovanou ná hradu škody v obnose 40 K 80 h s úroky, jakož i útratami procesními 167 K 88 h do 14 dnů pod exekuci, a v důvodech svého rozsudku uvá- dí, že v usnesení, vydaném radou z. s. Josefem Fischerem, pokud jím bylo vysloveno, že vý slech svědka soudcem, kladení otázek strariem a jich zástupci prvému a jeho výpovědi, jakož i protokolování má se díti výhradně v řeči ně- mecké jakožto u okresního soudu v Chebu je- dině obvyklé, shledává soud nejenom objektivn porušení práva, ale i přestoupení úřadní povin nosti ve smyslu § 19. zák. o soudní organisee a § 45. odst. 2. a 46. odst. 2. cís. pat. ze dne 3. května 1853 č. 81 ř. z., neboť dle § 7. st. zákl. zák. z 21. prosince 1867 č. 144 ř. z. jes soudům rozhodovati o platnosti nařízení v zá- konném pořadu instanci, v uvedené pak věc vyslovil nejvyšší soud pořadem instanel, že na řízení ze dne 19. dubna 1880 č. 14 z. z. jes

R Vyšín František Stei Fisoher Fischer Cheb

29 article

považovati za jedno z možnýchi provedení čl. 19. zákl. zák. st. ze dne 21. pros. 1867 č. 142 a že tudíž nařízení to ministerstvem vnitra a spra vedlnosti z moci jim dle § 11. stát. zákl. zák. o vládní a výkonné moci ze dne 21. prosinee 1867 č. 145 ř. z. náložející vydané, jest plat- ným. Toto rozhodnutí nejvyššího soudu bylo ra- dovi z. s. Josefu Fischerovi známo a jestlíže za tohoto stavu věci v téže věci vydal výše zmí- něná opatření, jež přímo odporují ustanovenám řečeného nařízení ministerského a tudíž plat- nost tohoto nařízení neuznal, jest. v to m shledati zůmyslné uchýlení se od předpisu § 7. stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 144 ř. z., tudíž přestoupení úřadní povinnosti ve smyslu § 19. zák. o crganisaci so ud- ní a § 46. odst. 2. cís. pat. ze dn 3. května 1853 č. 81 ř. z. Úmyslné uchý- lení se od předpisu zákona, nejméně však za- vinění opomenutí, každým způsobem tedy pře- stoupení povinnosti úřadní shledal soud také v tom, že rada z. s. Josef Fiseher jednal oprot předpisu SS 499. a 511. c. ř. s., které nařizují soudům nižším, že jsou při rozhodování věel jim odkázaných vázány právním názorem, vy- sloveným soudem odvolacím neb dovolacím.

Fischer Fiseher SS zákon . st d z . s

30 article

Rovněž slledal soud nejenom objektivní poru- šení právní, nýbrž i také přestoupení povinnosti úřadní ve smyslu § 19. zák. o organisaci soudní a § 45. odst. 2. a 46. odst. 2. cís. pat. ze dn 3. května 1853 č. 81 ř. z. v usnesení radou Fiseherem vydaném, pokuď jím žabobkyni ulo- žena byla náhrada útrat zmařeného roku, poně- vadž byla žalobkyně, když v téže věci pořadem instaneí uznána byla platnost ministerského na- řízení ze dne 19. dubna 1880 č. 14. z. z., opráv- něna požadovati, aby rok k výslechu svědka dra. K. u c. k. okresniho soudu v Chebu pro- veden byl v řeči české a pokud v tomto ndvrhu žalobkyně shledáván bezdůvodný podnět k od- ročení ličení, jest to setrvání v odehýlení se od předpisů výše uvedených zákonů, pokud se týče pokračování v zaviněném opomenutí, z čehož jde, že také sdělání tohoto usnesení jest přičistí radovi z. s. Josefu Fiseherovi za přestoupení úřadní povinnosti. Soud shledal rovněž přestou- pení úřaduí povinnosti i na straně votantů c. k.

Fiseher Cheb rada Fiseher

31 article

krajského soudu v Chebu iako soudu rekursního, kleří hlasovali pro usnesení, jímž shora uveďená unesení okresního soudu v Cbebu byla patvr- zena a jelikož, jak z předehozích vývodů plyne. odsouzení žalobkyně k náhradě útrat odroče nébo roku v obnosu 40 K 80 b, z toho jest gd- vodíti, že e. k. rada z. s. Josef Fischer, tudíž soudeovský úřadník a rovněž členové rekursního senátu c. k. krajského soudu v Chebu jako soudu rekursního, kteří pro řečené usnesení hla- sovali, ve výkonu své úřadní povin- nosti způsobili žalobkyni přostoupenim po- vinnosti úřadní porušení práva a i škodu, zá- ležející v placení útrat 40 K 80 h, prolí nlž opravné prostředky v soudním řízení vyznačené odpomoci neskytají, je žalobkyni dle § 1. sym- dikátního zákona náhradu škody té žádati na c. k. r. z. s. Josefu Fischorovi jako dlužníku hlavním a na státu jako rukojmím a plátci.

Fischer Fischor krajský soud v Cheb

32 article

— „Provedení vládního jazykového zákona rozhodnulím třelího.“ Orgán posl. dra. Kramáře přinesl pod záhlavím „Báchorky a nepravdy „Českého Slova“ z Vídně sdělení, že byl splno- mocněn od přoďsedy klubu českých agrárních poslanců na radě říšské, posl. F. Udržala, pro- hlásiti známé nařknuti dra. Kramáře v ůbec tvrzení, jakoby se byl Udržal odstranil z po- rady u bar. Bienertha, za naprosto nepravdivé. K tomu připojuje „Den“ delší výklaď, z něhož vysvítati má strannická obmyslnost „sensačního! Jodhalení „Českého Slova“, vypočitaného na dráždění smyslu nemyslcího davu atd. Zatím však už ani neběží o odhalení „Českého Slova“ nýbrž o odhalení, učíněně v „Slav. Corr.“ v telefonické zprávě „Dne“ samébo, kteréž nen ničím jiným, než potvrzením odhalení z „Č Slova“. Jeho podstatou jest, že dr. Kramář vůči předsedovi ministerstva prohlásil, že by se mimoparlamentní provedení jazykové osnovy ne- pokládalo na straně Čechů za katastrofu. Tento výrok dra. Kramáře má se ve veřejností za ne- klamně zjištěný, jeho obsah jest svrchovaně po- vážlivý, příčí se všem zásadám, všem českým strahím společným a tendence jest vysloveným nebezpečím, ano uskutečnění pzoposice, drem. Kramářem bar. Bienerthovi učiněné, znamenalo by katastrofu českého boje za rovné právo ja- zykové. A o tom má být řeč, vrací-li se orgá dra. Kramáře k této úžasné opisodě, v české veřejnosti všude trapně dojímající. — Německá agitace proti vyslání českých poštovních úřadníků do Karlových. Varů. K otázce téle, již včerejším večerníkem „Ná- rodních Listů“ dotčené, píše se nám: Jak sdě- lují německé listy, zahájili „činitelé v této záležitosti povolaní nutné kroky obranné“ proti vyslání českých poštovních úřhadníků do Karl.

Kramář F Udržal Udržal doktor Čecho Karl Vídeň Karlová

33 article

Verů k rozmnožení poštovního úřadnictva, nut- nému každým počátkom lázeňské sezony. Kdo jsou tito „povolaní činitelé“, „Prag. Tagblatt nepovídá, ale nepochybně je to zase samozvané místodržitelství pro „německé území“ v Če- chách, třebenický Volksrat jubilovanébo dra Wenzeslause Titty, předposty tuzemské kance- láře německého ministra krajana dra. Schrei- nara, který ví už o dveřích v ministerstvu ob- chodu, ve kterých dlužno působiti, aby ředitel- ství v Praze povolilo. „Obranné kroky“ něme- cké mají býti podniknuty podle zásady „Pro německé území německé úřadníky“. Prozatím nezná a podle zákona nesmí znáti státní správn. ani správa poštovní, žádné německé území v Če chách a žádně „německé úřadníky“ jako nějakou faktickou služební kategorii zvláštních výbrad předností před ostatním úřadnictvem požívající. Především pak nesmí býti česká národnost c. k. úřadníka, jakéhokoli oboru správního, podmín- kou anebo důvodem jeho výluky z určitého aneb vůbec nějakého místa úřadní působností v Čechách. A konečně pak nejsou Karlovy Vary obzvláště v lázeňské sezóně žádným německým územím, nýbrž lázeňským městem, jehož obyva- telstvo po čas sezóny klesá na čtvrtinu všeho přitamného lidstva, 14.637 proti 50.000 bost posledních let. A k vůli cizincům rozmnožuje se letního času stav poštovního úřadnictva v Karl. Varech, i jest povinností pešťovní sprá- vy, aby k tomuto účelu vybírala úřadníky přede- vším kvalifikované: Jesti pak ma bíledni, že k úřadování se slovanskou většinou lázeňských hostí karlovarských jest české úřadnictvo mne- hem schopnější, než úřadnictvo německé, které už pro svou výhraduou, jednojazyčnost oprol úředníkům českým jest vůbec kvalifikacf inferi-

Verus Titta Praha Čechy Karlov Vara Praga