Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 19. března 1909.

Praha

3

nt st too ov ra to

4

Číslo 78.

5 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Ppaza v administrael na nišsln. . . . . . 2 K — p na čtvrt letá . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K 62h vo Hlišlkách na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na tj . . . . 9 K e0h „ dvojí zásílkou na měsie.. na čtvrt leta Porážka evropské diplomacie? Ve spoustě novinářských článků, zabý- vajících se předmětem největší sensace dneška. možností války, zarazil temperamentní výkřik »Pesti Hirlapu«: »Nepodaří-li se válce za- brániti, pak je to porážka celé evrop- ské diplomacie.« A ještě jeden z uher- ských listů, »Az Ujsag«, udeřil na týž motiv a napsal: »Nedá se upříti, že mír má ve velmocích silné přímluvce a že se ani ná- rodové ani vlády nedovedou pro světovou válku k vůliSrbsku ob zvláště nadchnouti. Pohříchu ne- jsou velmoci za nynějšího stavu t ak úplně pány situace.« Tyto dva výroky, smírného úkolu diplo- macie se dotýkající, svádějí k přemý- šlení o vině diplomacie na dnešním hyper- kritickém stavu, jejž diplomacie zajisté ne- ovládá tak, aby se oddechem ulevené tísně mohlo říci: »Diplomacie pomůže Evropěa především Rakousko Uhersku od nebezpeč války.« Tím ovšem nemá býti předbiháno nadeházející notě rakouské, která podle kri- tiky zahraničnému úřadu blízké, bude mi- strovským dílem diplomatiky Aehrenthalovy. neboť má v sobě spojovati současně nevy zývavou umírněnost a energii ultimata, kle- rouž, jak se zdá, budou musit v Bělehradě opět »mezi řádky« vyčíst ..

Pest Hirlap Rakousko Bělehrad Aza Ujsag

6 article

Co se týče speciálně diplomacie ra kousko uherské, její účast na situaci, ztěžka diplomaticky ovládatelné, dá se, tak říkajíc — experimentálně zjistit. Dejme tomu totiž, že jest válka už nezabra nitelna. Takový případ jest možný, ve- škerým tiskem světa za pravděnejpodobnější prohlašován, a kdyby šlo podle slov srb ského následníka, celou armádou zbožňova- ného, mělo včera uplynouti už jen několik hodin do »zahájení nepřátelství zbraní« jak zní odborný obrat. a A tu jest zajisté dovolena otázka: Po- čítala naše diplomacie s možností války, když chystala k šedesátinám mocnářova pa- nování jubilejní dar dvou delinitivních ra- kouských provincil? Války evropské, vá- lečného požáru, kterýž, jak není naprosto vyloučeno, může zanítit habsburskou říš na třech protilehlých stranách jejích hranic?

7 article

Možno s největší přibližností pravdy říei že s touto eventualitou rakouská správa věc zahraničních sotva asi kombinovala. Nebot šedesátiletí mocnářova panování, proslulé mírumilovností, jaká Františku Josefovi I vynesla historický titul »knížete míru«. uzavříti válkou, znamená potříti celou tuto tklivou tradici válečnými událostmi, způso- bilými, aby rudým stínem zatměly i počátek století minulého, neboť válka Rakouska se Srbskem, dojde li k ní, vykládá se vůbec jenom za pouhou předehru evropské tra- gedie, před níž se dnes, poněkud pozdě, evropské svědomi chvěje. Jestliže se tedy bar. Aehrenthal nadál delinitivního připojení okupovaných zemí slovanských jenom cestou nekrvavé formality mimokonferenčního uznání velmocí, nachází se dnes se situací, všemu jinému spíše nasvědčující, v rozhodném odporu. Ovšem že včera dr. Wekerle v pešťské sněmovně dotazován poslanci ujišťoval na základě autentického výroku koruny, že »pa- novník ještě nyní chová důvěru, že se dá válce zabrániti«. Z Bělebradu zatím došla zpráva, že se královský dvůr začal již do Niše stěhovati.

František Josef Wekerle Bělebrad Rakousko Srbsko Niš

8 article

Různé příznaky nasvědčují však i tomu, že diplomatické umění našeho zahraničního úřadu mepředvídalo ani potíž, ve které se Rakousko oetlo dnes následkem poslední noty ruské. Tímto nanejvýše vážným proje- vem ruského mínění vznáší se vlastně zále- žitost záboru, podle rakouského názoru ra kousko tureckým protokolem naprosto vyří- zená, návrhem už takořka formálním na konferenci signatárních velmocí jakožto jedině kompetentní soud, rozhodujíeí podle jedině kompetentního mezinárodního zákona, trak- tátu to berlínského. A tak neskonale důleži- tější než rakouská nota Srbsku s »nenápad- ným ultimatem« bude zajisté odpověď, jakou zašle bar. Aehrenthal do Petrohradu. Odn závisí, nedostaví-li se ruská komplikace sporu plným ostřím ještě dříve, než skonč výměna not se Srbskem a při tom všem jes očívidno, že rakouská neta pro Bělehrad dosud neznámá, bude takto na svém účinku v Bělehradě velmi seslabena.

Rakousko Srbsko Petrohrad Bělehrad

9 article

Rakouské stanovisko oproti konferenci velmocí jest známé, jako naprosto odmítavé a podmínka, za jakou by se Rakousko konfe rence přece zúčastnilo, činí z konference jenom jakousi ratifikační mezinárodní komisi. Jestliže tedy náš říšský kancléř přijme kon- ferenci velmocí jenom tenkráte, když jí bude předcházetí nejen úplné vzájemné dorozumění signatářů, ale přímo zaručený souhlas vel- mocí, takže by se zástupcové jich sjeli jenom ku podpisu protokolu, sám pronáší o spra- vedlnosti rakouského postupu nepřímou sic, ale dosti povážlivou autokritiku. Vyslovujet tak přece zřejmě obavu, že by jeho diplo matické dílo na konferenci neobstálo, ale také zřejmě doznává, že pro ně nemá sou- hlasu a to snad ani většiny velmocí. To jsou tedy všechno velmi pozoruhodné momenty diplomatického umění bar. Aehren Vídeňský článek včerejšího místodržitel- ského večerníku posuzuje situaci po ruské odpovědi jako velmi vážnou. Podle tohoto thala.

Rakousko

10 article

poloúřadního výkladu nesplnily se dvě nej- důležitější podmínky naděje na zachování míru. První z nich, že totiž podniknut bude opětovný společný nátlak mocí v Bělehradě, nesplnila prý se, naopak výslovně prohlašuje se, že se na nic podobného nepomýšlí, druhá podmínka, to jest příznivá odpověď Ruska na rakouskou oběžnou notu o cařihradském protokolu, rovněž prý se ztratila. Rusko nejen že prý nepřistoupilo na rakouské stanovisko, že »zábor Bosny, do- rozuměním s Tureckem zpečetěný, nemůže býti podroben nějakému rokování konfe- rence,« nýbrž chce se dokonce dorozumívati s Rakouskem a jinými mocnostmi o konfe- renci, při čemž výslovně prohlašuje, že bo- senská otázka předmětem rokování býti musí. Poloúřadní článek poznamenává tu sice, že se ruská nota příčí stanovisku ne- jen rakouskému, ale i říšsko-ně- meckěmu a konečně prý i ostatních vel- mocí, ale dodává, že Rakousko se nevyslo- vilo zásadně proti konferenci, takže se ne- může tvrditi, »že by nejnovější projev ruský naraziti musil ve Vídni na zásadný odpor.« Ale nynější okamžik, v němž se musí počítati s blizkostí válečného ne- bezpečí, nebude prý nikde považován za vhodný k výměně myšlenek o konferenci podle přání ruského Válečné nebezpečí jest prý blízko proto. že spor mezi námi a Srbskem příliš se již přiostřil a že Srbsko, necouvne-li, mů ž se dát strhnouti kozbrojenému zakročení.« A tak snad spíše dojde k »ozbrojenému zakročení« než ke konferenci a toho dne. kterého by se to stalo, zemře těžký pacient mír, o jehož stále vyšších horečkách nás poučují úřadní a poloúřadní zprávy . .

Bělehrad Rusko Bosna Turecko Rakousko Vídeň Srbsko

11 article Válečné nebezpečí na Balkáně

Válečné nebezpečí na Balkáně Naše zprávy ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 18. března. (Zvl. telegr zpráva »Nár. Listů«.) Na sympatické prohlášení členů ruské dumy odpoví skupština dikůvzdá- ním. Dnes schválen byl rozpočet ministerstva vnitra a financí. V noci na včerejšek dostali všichni vyslanci velmi obsáhlé šifrované de- peše. Soudí se, že jsou to nové ná- vrhy mocností, dávajících radu, ja- kým způsobem by se měla stylisovati odpověď na novou a poslední notu Rakouska. Všeobecně se očekává, že bude míti ráz ultimata. Válečná rada kouala dnes opětně schůzi v přítom- nosti prince Jiřího. Členové králov- ské rodiny, princezna Jelena, prine Pavel a syn Arsena Karaďordě odjeli dnes zvláštním vlakem do Nike, kde ubytováni budou v zámku bývalé krá- lovny Natalie. Do Bělehradu přibylo včera mnoho zpravodajů listů anglických, francouz- ských, ruských a italských. K infor- maci jich přidělen byl setník Ristič Vojenská opatření Rakouska považují se zde za hrozbu, aby Srbsko pod ná- tlakem velmocí zřeklo se všech ná- roků Ve smérodatných krazích se prohlašuje, že Srbsko je hotovo od- zbrojit, ale jen současně s Rakou skem Vi se, že situace jest velmi vážná. V konfliktu Rakouska se Srbskem nic se nezlepšilo! Z Vídně, 18. března. Politickou situaci vy ličuje »W. Allg Zlgs, ofieiosní orgán mi- nisterstva zahraničního, takto: »Vse obecná politická situace, pokud se mezi- národní konstelace týká, jest o něco lepšl, nežli po oznámení ruské odpovědi na notifikování rakousko-uhersko-turecké dohody.

Jiří Jelen Pavel Arsen Ristič W Allg Zlgs Balkán Srbsko Bělehrad Rakousko Vídeň Nike

12 article

V ruské notě jsou totiž podněty, které umožňují pokračování v po- radách, týkajících se svolání konfe- rence. Docllení konečné dohody všech moe noslí o stanovení konferenčního programu není nikterak vyloučeno, prolože ruská nota nevyslovuje se proti methodě, kterou Rakousko- Uhersko navrhlo ve příčině předchozí dohody kabinetů, tak aby docilen byl t. zv. accor préalable (předchozí dohoda), nýbrž že nola t umožňuje prověsti průpravné jednání. V tom případě by konferenční program termin konforence mohl býti v době velice blizk stanoven. Co se však týká jednání Srbska a situace, která pannje vůči Srb- sku, nesmí býti stotožňována s mezinárodní sitnací. V koníliktu Rakouska se Srbskem nezměnila a nezlepšila se nijnk sitnace a ne- může se to ani nijak státi, dokud Srbsko bezpodmínečně a úplně bezvadně nevzdá se dosavadn proti Rakousku namiřené za- hraniční politiky a upřímně neprohlásí, že dosavadní mimo- řádné zbrojení zruší. Přísné odlišování mezinárodní otázk a otázky srbské jest nyní jasněji označeno tím, že Rakousko obeslalo by jenom konferene na jejímž programu by se otázka srbská ne nalézala.« Kdy se čeká rozhodnutí o válce neb mírn? Z Pešti, 18. března. (Zvl. telg. »Nár. Le Dle zdejší informace odevzdá rakous ký vyslanec hr. Forgách novou notu

Srb Rakousko Uhersko Srbsko Pešť

13 article

v neděli neb v pondělí. Při tom učiní také prohlášení ústní. Není pravda, že Rakousko bude žádati, aby Srbsko na tuto notu odpovědělo v určité lhůtě. Uherská vláda jest denně několikráte informována o všech lasich zahraničné politiky. Rozhodnutí může se s táti jen s její souhlasem. Situace se ne považuje ještě za úplně beznaděj- nou. Rozhodnutí se očekává teprve ve druhé polovici příštího týdne. Vojenské přípravy Černé Hory- Wr. z Celyně, 18. března. (Zvl. tel. »N. L«) Ve skladištích se rozděluje stře- livo a milice jest v noel evičena v za cházení rychlopalnými puškami, Dva domnělé výroky rakouského cisaře. M. Z Kolína n. R., 18. března. (Pův. tel »N. L.«) Berlínské zprávy o hrozicím vá lečném nebezpečí si odporují. Rakouský eísai vyjádřil se prý: »Mám velké starosti situace je vážná !« Dle pešťských zpráv vyjádřil se m. -p. dr Wekerle, že císař troufá, že bude lze válku odvrátiti. V bělehradských politiekých kruzích ubez pečují dle »Frankí. Ztg «, že na rozhodujícíeh místech nevěři, že dojde k válce. Rakouské zbrojení, ale hlavně chování se velmocí z zrázi. Srbsko podvoluje se prý návrhu mocností. Z Paříže, 18. března. (K. k.) »Ag. Havase dovídá se z Bělehradu, že dle kolujicích po věstí je srbská vláda ochotna v příčině odpo- vědi, již po novém kroku hr. For gacha zašle Rakousko-Uhersku, podrobitis návrhu mocnosti, Je prý též ochotna o dzbro jiti, budouli ji mocnosti k tomu raditi.

N L Wekerle Havas Rakousko Srbsko Černá Hora Kolín Paříž Bělehrad RakouskoUhersko Aga Celyně

14 article

Za jaké podmínky by Srbsko couvlo. Z Londýna, 18. března, Srbsko j es ochotno, bude-li vyrozuměno Anglií, Ru- skem a Francii, že tyto považují anne- xi za vyřízenou věc a nikoliv již za ovropskou záložitosl, připojili se bezpro- středně k tomulo názoru a jmenovaným velmocen svůj souhlas oznámiti. Srbsko propustí, bude-l mu k tomu raditi Evropa, 7000 zálozníků, ktere povolalo k výcviku, dá-li mu Evnopa zá- ruky před přepadnutím. Ministr Milovanovia intence srbské vlády sdělil zástupci Anglie, Rusk- a Francie, Hledání cest pro dohodu Rakouska se Srbskem. Z Paříže, 18. března. (K. k.) Jak se do- vídá »F garo«, dohodly se vlády v Londý ně Petrohradě a Paříži, že zašlon Srbsku notu s výzvou, aby Srbsko hle- dalo podklad pro dohodu s Rakousko- Uherskem, dohodu, kterou považují Anglie Rusko a Francie za nezbytnou. Trojnásobný krok, který jest ostatně v Berlině (?) zvláště rád viděn — byl prý po této stránce učiněn včera ve středu večer. Douřá se, že bude mii co nejšťastnější výsledek. Rusko nalezlo způsob, který dovoluje há- jiti sebevědoml srbského lidu, jak jest žádoneno a zároveň dáti Rakousko- Uhersku dostiučinění, kterým by moh býti mír zachován.

Londýn Srbsko Anglie Francie Evropa Rusk Rakousko Paříž Petrohrad RakouskoUhersko Rusko Berlín Uhersko

15 article

Německo bude bojovat po boku Rakouska. Z Bezlína, 18. března. „Norddeulsche Allgemel Zeilung“ prohlašuje v polemice s některými něme- ckými časopisy v příčině váločné součinnosti Něme- cka s Rakousko-Uherskem: „Kdyby — čehož ne- očekáváme — v dalším průběhu srbsko-ra- kouského sporu došlo na válečnou sráž ku, vykážou nám nikoli rakouské, nýbrž n aš vlastni zájmy místo po boku Rakousko Uherska.“ Maďaři volají po válee proti Rusku a Srbsku. Z Pešti, 18. března. (K. k.) Ve včerejs schůzi uherské poslanecké sněmovny učiní a odůvodnil poslanec Mikuláš Sizemere svoj pilný dotaz, směřující proti Rusku, takto »Trojspolek nebyl nikdy tak pevný jako dnes. Italské sněmovní volby z na me- nají skvělé vítězství trojspolku Náš druhý spojenec, Německo, stoj na naší straně jako skála a náš mocný přítel císař Vilém (Celá sněmovna volá »Eljen !e) stojí s germánskou vě nostl při nás Naproti tomu velká ruská říše agi- tuje proti nám. Ruská vláda jest ještě slabá a není dnes sehopna k válečné akci. Naše ministerstvo zahraničných záležitostí nevyužitkovalo této neko- nečně silné evropské konstelace a provozuje po- litiku Fabia Cunetatora. Po celá desítileti přiná- šíme veliké oběti své výtečné armádě. Když však nastane nutnost l činu, jsme pasivními. Politik může býti míru- milovným, humanním, ale nesmí se lekati války, je li nutnou a spravedlivou. Jen že válka musí býti započata tehdy, když politická sítuace jest výhotná a když jsme silnějšími. Nebo chceme čekati, až naš odpůreové sesí!1? Chceme snad če- kati, až Rusko se zotaví a až úplně se připraví, aby nás mohlo poraziti Inferpelant vzpomíná na svoji řeč v dele- gacích, v níž prohlásil, že našimi přírozenými spojenci na Balkáně jsou Turecko a Bulharsko a doporučoval, abychom okupovali BBěle- hrad a ony krajiny Srbskn, které jsou

Maďar Sizemere Vilém Fabius Cunetatora Inferpelant BBěle Německo Rakousko Bezlín RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Rusko Srbsko Pešť Balkán Turecko Bulharsko Norddeulsche Allgemel

16 article

obývány Bulhary, abychom připojili k Bulharsku K tomu nyní připojuje, že srbské krajiny obývanéRumuny, mají býti přivtě- leny k Rumunsku. Bohužel, naše zahraniční politika není ak- tivní, nýbrž pasivní. Mluví se s tále o Evropě, ale Evropa neni v nyněj- ším okamžiku ničím jiným než prázdnou frasí, kterou si vymyslili naši od- půrci, ničím jiným, než strašákem najv ních dětí. Interpelant táže se konečně: Jest min- sterský předseda ochoten uplatniti ústavní. zákonem zaručený vliv na správu zahra ničních záležitostí, abychom na p'íšt neprováděli politiku pasivní, nýbrž aktivní, aby chom nebyli vždy stranami trpícími, nýbrž aby chom obezřelně vždy předem zakročili?

Bulhar Bulharsko Rumunsko Evropa

17 article

Projev ruských akademiků a profe- sorů petrohradské university. č. Z Petrohradu, 18, března. (Zvl. tlgrm »Nár. L.«) Profesoři pelrohradské university členové carské akademie nauk uveřejňují projev »Srbskému národus: Ve dnech těžkých zkoušek, které prožívá srbský národ, ruské obecenstvo nesmí mičet, nýbrž je povin n vyjádřiti bratrskěmu národu srb- skému horoucí lásku. Dáváma výran takové lásce nejen proto, že se cítíme Slovany. nýbrž i jménem historického práva srbského národa. Všechen civilisovaný svět měl by po- vznésti svého hlasu, že o osudu Bosny a Hercegoviny nemůže býti roz- hodnuto bez potazu s jich oby vatelstvem a bez jeho souhlasu Všecko jiné jest porušením me zi- národního práva. Nechť Srbové vědí, ž ruský národ hluboko s nimi soueiti i soustrádá, že jejich bol je náš bol, že jejich urážka jest urážka naše i všeho Slovanstva! Podepsáni Lavrov, Kovalevský, Lamanský Istrin, Chomjakov, Šljapkin, Va siljev, Rovinský, Fortunatov, Ja strebov, Pogodin, Volodimirov Bechtěrev, Šachmatov, Lappo-Dani levský, Slavinský, Maklakov, Ro- dičev aj Podpisovatelé vyzývají všechno ruské oby vatelstvo k podobným projevům sym patií.

Srba Lavrov Kovalevský Chomjakov Šljapkin Virginie Rovinský Fortunatov Pogodin Volodimirov Bechtěrev Šachmatov Lappo Slavinský Maklakov ro Petrohrad Bosna a Hercegovina I zinárodní práv Lamanský Istrin

18 article

Provolání dumy nebude vydáno? Z Petrohradu, 18. března. Provolání dumy ve praspěch Srbska nebude snad vůbec vydáno Umírněná pravice usnesla se vyzvati své členy aby odvolali podpisy na adrese. Mezi okťabrist a nacionalisty rovněž obrátila se nálada. Bezodkladné uznání neodvislosti Bulharsk a. Ze Sofije, 18. března. (K. k.) Ve vládnírl kruzích se proslýchá, že bulharská vláda po- žádala ruskou, by navrhla ostatním velmocím bezodkladné uznání Bulharska. poněvadž kompensační otázka jest již v zásad řešena. „Hanba pro dějiny Turecka“. Z Cařihradu, 18. března. (K. k.) »Jeni Gazetla« přináši nepříznivý výklad petrohradské dohody o poskytnuti bulharské náhrady a praví že tato náhrada jest hanbou pro dějiny Tu recka. Jestlíže chtělo se podporovati Slova ství Bulharsko zbaviti velikého břemene a umožniti mu, aby svou armádu připravilo proti Turecku pak bylo možno přijati ruský návrh. List soudí že Bulharsko přejalo oproti Evropě veliké bře- meno a Turecko nechá na několik let v pokoji Jediným ziskem pro Turecko jest, že Bulharsko které se klonilo k Rakousko-Uhersku, opělně získáno pro ruský vliv a tím získalo samo ruské přátelství, které se jevl v ruském tisku a jinde Černohorská mobilisace. Ze Sofije, 18. března. (K. k.) Dle důvěry hodných zpráv z Cetyně byla jedna černo horská brigáda mobilisována a vy slána proti Spiči. (Další zprávy vlz na str. 4)

Petrohrad Srbsko Sofijá Bulharsko Turecko Cařihrad Evropa Rakousko Uhersko Bulharsk a Jit Gazetl

19 title

Mlnistr zeměbrany šl. Beorg o vojenských opatřeních.

20 article

z Vídně 18. března. (K. k.)

Vídeň

21 article

Ve včerejší schůzi branného výboru do de baty o kontingentu nováčků zasáhl ministr země- brany, polní podmaršálek sl. Georni delší řečí. Vzpo mněl především přihody ze schůze dopo lední (konflikt s posl. Freslem) a pravil: „Pre- devším bych prosil, aby nevzbudilo nelibost, jestliže napřed pronýším osobní poznámku. Nechci, aby pán nabyli dojmu, jakobych byl člověk, který za každ přílezitesti se hned rozohn! a se klerým by se ne mohlo klidně mluvíti. Nechci být považován z a bo jovněho kohouta, to skutečně není v mě po vaze. O sobní útoky najdou mne vždycky ochot něho ke klidné obraně Jestliže však někdo útočí na armádu a její důstojniky, kteří se tady nemohou brániti, ne- může mně nikdo zazlívati, najde-li ve mně odpůrce bezohledného, i tehdy, kdybych proto musil z misla tohoto ustoupiti.“ Pokud jde o pověsti, které se pojí k ny nějšímu svolávání neaktivního mužstva, prohla- šuje ministr zeměbrany, že může konslatovati. že tato opatření ani z daleka nedosahuji opatřen mobilisačních. Jde o dop!ňováni stavu mužstva a překládání vojenských od- dílů, jež bylo již dlouho připravováno a které jest nutným, aby se vojenským oddllům, které jsou v namáhavé pokraniční bezpeč nostní službě, více ulevilo, než bylo to do- sud možným při dalším ponechání prvého roč ní ů záložníků a prvých tří ročníků záložníná V drobném prodejit ranni čislo o sobě za sh večerni Ve flišlkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 6 b Inseráty platí so hotové napřed Přodplaconi a inzerty přijímá ndministrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se těž redakce. tiskárna 3 sxpedice Národních Listů“ Rukopisy se novraceji.

jít bat Vzpo Fresl

22 article

hrady ve výjimečné aktivní službě na zíkladě zá kona z 31. kvělna 189s Činic toto, ovšem kromobyčejné opatření, po- važovslo ministerstvo za svou kategorickou povin- nest, postarati se o pomoci potřebn rodiny osob, v další službě ponecha- ných, resp. k službě povolaných, ač- koli nebylo pro to přímého zákonného uslano- vení, poněvadž takové ustanovení jest dáno pouze pro případ mobilisace. Stalo s tak následkem uznání hodně ochoty ministerstv financí a v očokávání, že říšská rada to ráda schválí. Právo na plispěvek mají rodiny v další službě ponechaných náhradních zá- lozníků od 28. listopadu 1908, rodiny v další službě podržených záložní- ků od 1. ledna 1909. Ministr prohlažuje v příčině předlohy o reřornž branného zákona, že doufá, že bude moci přislušnou zákonrou osnovu podati v pozdním podzimu tohol roku

23 article

Ministr reaguje pak na podněty a výroky, kleré pačly za rekování. Pokud jde o zvýšení platu mužstva, zdůrazňuje, že se vůči télo otázce chová naprosto sympaticky a kdyby podobná otázka opětně se dostala na přetřes, zasadi se jistě se vším důrazem o splnění příslušných přání Pokud jde o týrání vojínů, může konsiatovati, že takových případů v posledním roce rozhodně ubylo. Že se vyskytují poměr- ně stále ještě zhusta, zakládů se na tom. že mužstvo si nyní spíše stěžuje než dříve, poněvadž vidí, že stanoveny jsou mnohem ostřejší tresty Ministr předčilá ustanovení nového práva stíž- nostního. Při tyrání vojínů dlužno však také uvážiti. že poddůslojníci jsou krev z krve lidu, že při tom hraje také charakter zcela podstatnou úlohu a že nelze v poměrně krátké době změniti temperament a povahu některého člověka Ostatně může ministr stalisticky dokázali, jak mnoho degradací bylo provedeno v posled- ním roče pro týrání

24 article

Za rokování byl dále předěítán dopls, v příčině něhož připomíná řečník pověstné listy z Číny, které kdysi ládily v německé armádě. Ministr nemůže ani stižnost o špatné stravě u 54. pěšího pluku v Prač považovati za zcela správnou, poněvadž ví z vlastní zkušenosli, ža v Bosně nejsou vojíni zaopatření špat- ně, nýbrž často skoro lépe než uvnitř mocnárství Pokud jde e zákon o příspěvcích na výživu, sděluje, že z tohato titulu bylo v době od 1. srpna do 31. proslnce 1908 vydáno přes 1,134.000 K. Jestli- že byly udány případy, kde provádění zákona bylo vadné, může rečník určitě konstatovati, že tu jde o jakési dětské nemoci praze. Výbor se zajisté ještě upematuje, že zákon musil nabýti platnosti, tak říka- jic, přes nec. Přes to však prozkoumá ministr, jako dosud tské i přiště, každý připad, na který si bude stěžováno a, Dude-li potřebí, vydá náležilá opatření a to lim spše, ježto ministerstvo nemůže poradem rekursů zjednati odpomoc, poněvadž zákon nedo- pouští slížnost k ministerstvu.

Čína Boseň

25 article

které byly proneseny vs příčině namáhavé ho pochodu v Brně a ve příčině kterého byl včera na něj podán dolaz. Může o tom sděliti údaje ze zpráv staničního velitelství. Dle nich bylo vzblede.n na vělši výkony nařízeno, aby byla též posk ytnuta druhá snídaně. Vojenský lékař a vůz pro raněné byly zároveň s vojskem odeslány. Po cvičení a za zpálečního pochodu stali se k pochodu neschopni z pěšího pluku čls. 8 dva muži, z pěšího pluku čís. 49 8 mužů a ze zeměbraneckého pěšího pluku čís. 14 12 mužů. V celku 22 muži. Z nich ještě za pochodu nastovpili 3 muži k selninám, kdežto ostatní byli dovezení do Brna. Do posádkové nemocnice byli v den po cvičení odevzdání v celku jen 4 muži, z toho dva z vojska a dva ze zeměbrany a stav ne- mocných nebyl dle ranního raportu podstatně roz- dílný od slavu jiných dnů. Jest tedy zcela nepravdi- vo, že následkem tohoto pochodu bylo 120 těžce ne mocných, jak se tvrdilo, dopraveno do nemocnice, Pokud jde dáloo stížnosti do germanisace českých pluků, poukazuje na dvě tabulky, které již loni slavnému výboru predložil, ze kterých lze seznati, že právě velmi četní důslojníci české národnosti jsou u zeměbrany. U vojska jsou poměry též podobné.

Brno

26 article

Dálo konslaluje ministr, že ústupek, učiněný leni, aby vojenská cvičení v 11. a 12. roce služeb- ním odpadla, samozřejmě zůstane v plamnosti i letos. S přáním, aby vojenské potřeby byly hraženy v do- tvěných posádkách samých, miniatr v zásadě sou- Dále vykládá ministr svě stanovisko vůči zjevům propagandy antimilitaristické, kterouž cstře odlučuje od ryze zásadních theorií, smětujících proti dnešní formě militarismu. Princi- piálních těchlo theorií může, jako každého prin- cipu, si vážiti, samozřejmě, aniž jich prolo sdílí. Propaganda však, zvláště jestliže překládá svou čin- nest do kasáren, musí býti všemi prostředky, jež jsou po ruce, polírána a potlačována. Rozeznává tudiž přesně mezi odpůrci a nepřáteli militarismu. Přos všecky používané prostředky nikdy se těmto neplátelům nepoduží oslabiti anebo dokonce uvolniti tak pevnou disciplinu armády naší.

27 article

Ministr sděluje pak, že též v roce 1909 bude o žních povolována dovolená a že při tom se vezme zřetel na různá projevená přání. Po- kud jde o pořádání zemědělských kursů pr mužslvo v presenční službě, spočívá oblíž vyho- věti tomule přání v obavě, aby doba, ve které má mužstvo prázdno a která jest beztoho skrovně vy- měřena, nebyla novým zaměstnáním ještě více ome- zována, Vojenská správa má za to, že se doporučuje též zde jako při dovolené o žních postupovati kro- kem. Správa zeměbrany jesá v tomto smyslu ochotna dáti souhlas, aby na pokus bylo zavedeno zemědělská vyučování pro cvičnou periodu 1909—1910 v něko- lika vojenských teritoriálních obvodech vždy u jed- noho pluku, Ve přičině dodávek zemědělských výrobků mínistr sděluje, že správa zeměbrany na základě nového předpisu, nabyvšího plalnosti 1. května 1908, zajistila potřebu zemědělských výrobků na běžící periodu samostamně a neodvisle od ministerstva vo- jeliství. Zdůrazňuje, že všecky předměty, jež mají býti dodány, musí ze zásady býti původu rakouské- ho, leč že by zachovávání jéto podminky v případech výjimečných bylo naprosto nemožno. Též opatřování všech živnostenských výrobků, polřebných pro země- branu, děje se ze zásady neodvisle od říšského mini- sterstva vojenství a vždvcky se klade striktní pod- minka, že se smějí dodávati jen předměty, vyrobená průmyslem rakouským Též ministr nemůže, nežli co nejvice litovati že se dosud nepodařilo reformu vojenského trestního řádu, jež se v kruzích obyvatelsta naléhavě žádá a na kterou též vláda klade velikou váhu, dohotoviti k parlamentnímu projednání. Výbor nechť si však

28 article

Ministr zabývá se pak rekriminacemi.

30 article

uvědemí, že tato věc nezávisí pouze od vlády na-