1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k čislu 209. ze dne 3l. července 190l.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Oslava Tychona Brahe v Dánsku. Ne-
jen v Čechách uctěna bude památka věhlasného
astronoma Tychona Brahe, kde pouze krátkou dobu
dvou let pobyl; i Dánsko hlásí se k svému rodáku
a hotoví se k slavnosti odhalení pomníku 24. října
v třístý den úmrtí hvězdářova. Kodaňský sochař pro-
fessor Vilém Bissen byl vyzván vládou, aby pro
»Lundagard«, kde státi bude pomník Brahův, zhoto-
vil věrné poprsí hvězdářovo. Pro postavení pomníku
utvořilo se komité, jehož předsedou jest professor
astronomie na universítě v Lundu. Ačkoliv ve starých
mědirytinách nachází se dosti portrétů Brahových.
nicméně sochař Vilém Bissen pátral po nejvěrnější
podobě a skutečně podařilo se mu objeviti kopii
obrazu, k němuž Brahe malíři stál a jenž při požáru
zámku Frederiksburku vzal za své. Kopii tuto ná-
hodou ze záliby učinil malíř F. Lund a věnoval ji
professoru Steinovi, který nyní k zhotovení busty ji
zapůjčil. Kopie jest zajímavá tím, že objevuje se na
ní sečná rána, kterou Brahe při souboji obdržel, zcela
jinak, než jak pověsť o uťaté špičce nosu vypráví.
Na čele kopie táhne se dlouhá jizva, která přebíhá
u kořene nosu a zůstavuje u levé chřípě patrnou
dutinu. Neschází tedy dle kopie špička nosu, nýbrž
čásť levé chřípě, kterou dle tvrzení dánských učenců
Brahe vyplňoval umělou substancí, která však nebyla
ze stříbra. Tím zdá se býti pověst o uťatém celém
nosu jaksi omezena.
Tychon Brahe
Bissen
Brahův
Brahe
Stein
Dánsko
Čechy
Lund
3
article
= Santos Dumont, o jehož druhém zdařilém
vzletu s řiditelným balonem jsme ve včerejším ran-
ním čísle referovali, nepřijal ani podruhé nabízenou
mu cenu Henry Deutsche, 100.000 fr., neboť i při
druhém vzletu zpozoroval některé nedostatky, jež
hodlá v brzku odstraniti. »Le Petit Journal« přináší
zprávu, že oficiálně bude se Santos Dumont uchá-
zeti o cenu až při třetím svém vzletu, který hodlá
před celou komisí aeronautické společnosti vykonati
počátkem příštího měsíce. Pokud se opravy na pří-
stroji týče, hodlá Santos Dumont zaopatřiti si místo
petrolejového motoru se 16 koňs. silami motor, jenž
mohl by pracovati nejméně s 20 koňs. silami. Řov-
něž chce opraviti i vrtuli pod balonem na lodce
upevněnou a zvýšiti počet její obratů. Veškeren svět
hledí vstříc s účastí těmto pokusům Santos Dumon-
tovým, neboť se zdá, že nerozluštil-li Dumont pro-
blém řiditelného balonu, není dojista od dokonalého
ovládání balonu svými pokusy dalek.
= »Král tabáku«, millionář Petr Lorillard ze-
mřel těchto dnů v New-Yorku. Základ k zbohatnutí
této rodiny položil jeho děd, jenž vystěhoval se
z Francie do Spojených států, aby zde zabýval se
výrobou šňupavého tabáku. Za jeho syna rozmohla se
pak továrna ještě více a když zdědil ji právě zem-
řelý vnuk, obnášela její cena 20 millionů korun r.
m. Petr Lorillard rozšířil závod o výrobu cigaretta
doutníků. Zemřelý hrál velikou roli ve společnosti
sportovních kruzích. Pojav za manželku proslulou
krásku, vystavil si v NewYorku nádherný palác.
Později v Newportu zbudoval palác »The Breakers«
který prodal millionářijKorneliovi Vanderbildtovi. Koně
jeho byli pří.dostihách nejednou cenou poctěni
Rovněž i v newyorském »Yacht klubu« měl nádherné
lodi »Vestu« a »Rehdu«.
= Jak si Mark Twain sám applaudoval
Americký humorista Mark Twain vypravuje rozmar
Santos Dumont
Henry Deutsche
Dumont
Lorillard
Twain
NewYork
Francie
spojený stát
Newport
Santos Dumon
Yacht klub
the Breaker
4
article
nou historku, která nedávno se mu přihodila pří
banketu, pořádaném na jeho počest v Londýně.
Před hostinou pročítal hostitel jmena hostí a shro-
máždění při jednotlivých jmenech applaudovali. Twain,
jenž při tom znamenitě se nudil, zapředl rozhovor
se svým sousedem a zabral se tak do řeči, že za-
pomněl tleskati. Pojednou vyrušil jej bouřný potlesk
a připamatoval, že má také tleskati. Avšak oči všech
udiveně naň se upíraly. Tu se tázal jiného souseda.
komu tolik tleskají a dostal za odpověď, že jemu
samotnému. »Zastyděl jsem se jako nikdy v životě.
když jsem se dověděl, že applaudoval jsem sám
sobě,« končí své vypravování.
= Za alpskou protěží. Korutanské listy sdě-
lují neštěstí, jež přihodilo se minulé právě neděle
v Greifenburku v horních Korutanech, Několik mla-
dých lidí vyšlo si na nedalekou sráz skalní »Čer-
ného kamena«, aby zde poroztroušenou protěž alp-
skou trhali. Sdělili jsme již před nedávnem, že
podán byl návrh zákona na ochranu protěže a že
trhání její bude trestáno. Nemalým však trestem po-
stížen byl jeden z mladíků jmenem Hohenworter,
jenž pustil se ve své odvážnosti poněkud dalekoa
sklouznuv na vlhké půdě srázné skály, sletěl do pro-
pasti sto metrů hluboké, kde se strašlivě roztříště-
nými údy zůstal ležeti. Uděšení mladíci odebrali se
ihned do Greifenburgu, odkud odebralo se záchranné
oddělení s nosítky a lékaři na místo neštěstí. Po
mnohých nesnázích dostali se na místo k mrtvole.
Všechny silně kosti byly zpřeráženy, lebka pro-
máčknuta, takže smrt nešťastného mladíka musila
ihned následovati. A to jen pro kvítek alpské protěže.
Twain
Hohenworter
Londýn
Korutany
Greifenburg
5
article
= Špehoun v ženských šatech? Z Petro-
hradu oznamuje se sensační sdělení z kruhů vojen-
ských: Kantinská v dělostřeleckých kasárnech Ibra-
timovská měla ve službách svých mladé děvče, An-
gličanku, jež jednak svojí sličností, jednak nepří-
stupností vůči vojákům budila nemalý obdiv. Děvče
obstarávalo v důstojnickém kasině službu číšnice a
mělo všude přístupu. Jmenovitě interesovalo se o
děla a ochotní důstojníci provázeli ji a vysvětlovali
všude v skladištích, v arsenále, domnívajíce se, že
činí tak z pouhé ženské zvědavosti. Zatím učiněno
po čase zajímavé odhalení. Jistý desátník, jenž ji
pronásledoval, dopadl ji, jak svěřovala dopis něja-
kému starci. Ze žárlivosti stopoval starce, vyrval mu
dopis z ruky, roztrhl a shledal k svému úžasu, že
jest to špehounský list, v němž s odbornickou po-
drobností líčí se tajnosti mechanismu ruských děl,
zařízení arsenálu, konstrukce střel a j. Oznámil to
ihned představeným, Angličanka zatčena a zjištěno,
že jest to převlečený mladík ve službách špehoun-
ských, jenž jsa odborně vzdělán, vnikl do vojenských
tajemství Ruska a sděloval je Anglii. Mezi vojen-
skými kruhy ruskými vzbudilo toto odhalení pocho-
pitelné vzrušení.
Ibra
Rusko
Anglie
Petrahrad
6
article
= O osudech Andreéa vyslovuje se nejno-
vější dobou zkušený lodivod v krajích ledového
moře, Jan Posti z Altenu, jenž může podati přibližně
úsudek, jaký nabyl o krajích tamějších za čtyřicet
let své činnosti jako lodivod v ledovém moři. Posti
nalézal se na lodi, která dospěla až na nejzazší
místa, kam mohl Andreé se dostati a měl tak dobrou
příle žitost zkoumati počasí tam panující, bouře, vá-
nice sněhové a různé jiné okolnosti, jež dojista způ-
sobily zmizení Andreéovo. Posti vyslovuje domněnku,
že balon obalil se ve vzduchu vrstvou ledu, jak
stává se často přes noc vlajkám, že obalí se ledovou
korou, takže tato musí býti sekyrami odstraněna.
Posti
Andreé
Altena
7
article
Krátce po vystoupení Andreéovu, jak Posti má ve
svém kalendáři poznamenáno, sněžilo v polární kra-
jině ustavičně a jmenovitě v dnech 16. a 20. července.
Do té doby také datuje se zmizení Andreéovo a je
pravdě podobno, že balon obalený těžkou vrstvou
nemohl více vzlétnouti. Dle směru větru, jaký tehdy
panoval, soudí Posti, že balon spadl nejspíše mezi
Novou Zemljí a zemí Františka Josefa, kde také asi
dlužno pátrati po Andreéovič i spíše po zbytcích jeho
nešťastné výpravy.
= Vzdušná smršť. Oznamuje se z gubernie
lambovské. Mezi Křižanovem a Tambovem rozpou-
tala se tyto dny divá bouře, která nedaleko vesnice
Ivanskoje způsobila vzdušnou smršť, jež nadělala
celou spoustu škod. Kmeny stromů byly překrouceny.
jako proutky, zdviženy do výše a pak mrštěny na
domky sedláků. Tři domky pádem kmenů pobořeny,
dobytek v chlévích potlučen. Lidský život pokud
známo nebyl orkánem utracen, za to pasoucí se kůň
a hříbě octli se ve vzdušném víru. Hříbátko pozdvi-
ženo do ohromné výše a mrštěno do blízkého lesa,
kde s roztříštěnými údy a vnitřnostmi, po stromech
rozházenými, nalezeno. Kůň, jenž byl pouze do výše
několika metrů pozdvižen, octnuv se patrně v slab-
ším proudu vzduchu, zlomil dvě nohy. Vzdušná smrst
způsobila ohromný hukot, jenž připadal, jakoby
ujížděl krajinou vlak. Po smršti strhlo se značné
krupobiti.
Andreéův
František Josef
Křižanov
Tambov
8
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve středu 31. července.
Začátek o 7. hod
18341
Cyklus frašky XII.
Novinka. Poprvé
Lidé XX. století.
Fraška o 3 jedn. od B. Buchbindera. Hudba J. Hell-
mesbergera. Přel. J. Kubík ml. Dirigent p. J. Hess.
Režisér p. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
a Kotka na Smíchově.
Fraško
B Buchbinder
J Hell
J Kubík
J Hess
Kubík
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
9
title
Začátek o 7. hodině
10
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu 31. července.
Lidové představení za poloviční ceny.
Enšpigl
18347
aneb Každou chvíli jiné čtveráctví.
Fraška se zpěvy o 4 jedn. od Nestroje.
Zejtra o 4. hodině odpoledne: Promenádní koncert
Král
Fraško
Pištěkův divadlo
11
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
Ve středu 31. července.
Začátek o půl 7. hod.
Po druhé:
18364
Hanzi Vejvara.
Veselohra o 3 jedn. od Blumenthala a Kadlburga.
Režii má p. B. Kovář.
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Spinkům«
do 5. hod. odpolední.
— 180 —
V Suk
Hanzi Vejvar
Blumenthal
Kadlburg
12
article
z něho osobnost dosti důležitou a Vichers byl mu přiznal
některé výhody, jež mu dříve byly odpírány.
Frere, jenž měl dozor na nakládání zásob na lodi,
hleděl využiti horlivosti, kterouž Rex při práci jevil.
Neustával povzbuzovati jej aneb i kárati. Spílal mu
i lenochů, vzteklounů a nestoudných chlapův.
»Rexí sem! Udělej toto — udělej ono!« tak ozý-
valo se neustále s retů Frerových.
Trestanci říkali sí, že poručík Frere nepochybně z
nějaké příčiny Rexe nenávidí.
Den před odplutím »Ladybirdu« Rex v radostné
naději na brzký odjezd dovolil si odpověděti na jednuz
ostrých poznámek a Frere stěžoval si u Vichersa.
Navrhl mu:
»Chlap ten byl by již rád odtud. Nechte jej zde
ale, aby odplul až s »Ospreyem«! To bude pro něj nej-
lepší odplata !«
Vichers svolil a Rexovi sděleno, že neodpluje s prv-
ním oddělením.
Soudruzi Rexovi hlásali, že jest to pravé tyranství,
ale Rex sám neříkal nic.
Zdvojnásobil píli svou a Frere, ačkoliv byl bysi
přál opak, nemohl na něm nic haniti.
Přičítal si za zásluhu, že trestance toho trochu
zkrotil a uváděl od té chvíle Rexe za příklad, jak vý-
tečně účinkuje jeho přísná soustava.
Deportovaní ale, kteří Johna Rexe lépe znali, viděli
v tomto mlčení jeho hrozbu pro budoucnost.
177—
Frere
Rex
Frerový
Vichers
13
article
Hrozbu tuto Sylvie ihned uskutečnila a pan Bates,
jenž byl vykonával dlouhou dobu nebezpečné povolání
lodivoda, vyprávěl jí o potápěčích, o koralových úskalích
a — částečně vymyšlených — dobrodružstvích v čín-
ských vodách.
Frere bafčil zatím dále, zlobě se dílem sám na sebe,
dílem na malou vyzývavou čarodějku.
Doznával sám sobě, že děvuška ta jak víla půso-
bila na něj zvláštním kouzlem, které dovedl si stěží vy-
světliti.
Sylvius
Bates
Frere bafčit
14
article
U večer ten Frere Sylvie už nespatřil; druhého dne
při snídani přijala ho pak tónem jaksi povýšeným.
»Kdy budeme pohotovi odplouti? — Pane Frere,
prosím o trochu malinové šťávy. — Děkuji vám !«
Bates odtušil:
»Nevím, slečno! Na širém moři věje dosud prudký
vítr. Já a pan Frere dnes ráno rozhlédli jsme se po moři
a neshledáváme ho ještě bezpečným !«
Sylvie prohodila :
»Nu, doufám však přece, že loď se nám neztro-
skotá a že nebudeme nuceni, abychom míle plovali, by-
chom život svůj zachránili . . .«
Frere zasmál se:
»Ej, ej, nebuďte jen tak úzkostlivá — já se jižo
vás postarám !«
Sylvie tázala se:
»Umíte plovati, pane Batese ?«
»Ano, slečno, umím plovati !«
ztracon pro aivot.
Sylvius
Frere
Bates