1
article
sněmu na upravení řeky Nissy
vodní společností ve Vratisla-
vicích (Maffersdorfě).
Dále nejvyšším rozhodnutím ze dne 20.
července udělil sankci přijatému návrhu zá-
kona českého zemského sněmu na upra-
vení potoka v Hlavně s jeho pří-
toky a melioraci okolních pozemků
vodním družstvem.
Z Londýna, 29. července. (C.-B.) (Z
sněmovny.) Finanční sekretář při vojen.
úřadu Stanley sděluje, že počet zajatých
nebo vzdavších se Burů od počátku války
obnáší as 33.000. Na otázku lorda Stewardta,
zda uvážila vláda, je-li radno vyzvati Čínu
k opatření odškodňovacích náhrad zvýšením
daně z opia, odpověděl podsekretář Čran-
borne, že otázka, z jakých příjmů má
Čína odškodné (platiti, právě mezi moc-
nostmi byla shodou vyřízena.
Z Neapole, 29. července. (C. -B.
Crispi rozeslal dnes ráno králi a královně
Markétě, jakož i purkmistrovi Říma depeše.
jimiž děkuje za účast, projevenou v pamětní
Z Říma, 30. července. (C.-B.) Krá
propůjčil Feridu pašovi velkokříž sv. Mauri
cia a řád Lazara.
den.
Slovanský koncert v Karlových
Varech.
V Karlových Varech, 29. července.
Stanley
Stewardt
Čran
Crispi
Markéta
svatý . Mauri
Lazar
Londýn
Čína
Neapol
Řím
Karlová Vary
Z sněmovna
král a královna
2
article
(Původní zpráva.)
3
article
O průběhu koncertu, jenž proveden by
v neděli dne 28. července, a jenž německo-
nacionálními výtržnostmi při něm sběhlými na
novo dokázal pravé smýšlení Němců v Čechách
i proti nejkulturnějším snahám českým, doná-
šíme podrobnou zprávu:
Koncert počal po 3. hodině odpolední
v přízemních sálech v »Karlsbader Ho-
fu«, jehož nájemce Weingruber (mimo-
chodem řečeno, žid ze Slovenska přistěhovalý
jenž umí také česky), v poslední chvíli pořada-
telstvu místnosti své ochotně pronajal, když
byl restauratér Kiffl zahradní dvoranyv
»Bayrischer Hof«, před měsícem už od něho
najaté, z nenadání příkře odepřel.
Veškerá místa byla již v předprodeji vy-
prodána a poptávka po cerklových i jiných se-
dadlech byla do poslední chvíle ještě tak čilá.
že směle tvrditi lze, že ještě nejméně třikráte
tolik posluchačstva bylo by se sešlo — ale ne-
bylo bohužel míst, tak že i při obětavé ochotě
pánů, sedadla zaplativších, kteří se spokojili
místy k stání, celě řady hostí vůbec již do
koncertní síně se ani nedostaly. Mezi hosty
četně zastoupena byla zvláště kolonie ruská.
tak z prvních pozorovali jsme ředitele konser-
vatoře petrohradské, univ. prof. Markovni-
kova, taktéž z Petrohradu, protojereje Babi-
lova a j.; Poláků neméně hojný počet se
dostavil a zástupcové všech ostatních slovan-
ských národů se svými dámami zaujali přední
řady sedadel.
Němec
Weingruber
profesor
Markovni
Polák
Čechy
Slovensko
Petrohrad
Bayrischry Hof
4
article
Mezi českými hostmi viděti poslance dra.
K. Pippicha s chotí, cís. radu Jana
Ottu, professory a duchovní, lékaře atd.
neobyčejně četna jest účast dam.
Ježto proslov k nařízení okr. hejtmanstv
musil býti vynechán, uvítal obecenstvo dr.
Emanuel Engel jménem Slovanské besedy
srdečným svým způsobem, každému z přítom-
ných z duše mluvě asi takto: »Známo vám
již také, velectění, co se zde
sťalo, že nemohli jsme vás uvítati
tam, kde jsme původně koncert
pořádati chtěli a že nemůžeme
vás uvítati tak, jak nám cit velí
a srdce káže. Vidíte z toho sami, v
jakých to my zde pohříchu žíti musíme
poměrech. I nejnevinnější věc, pouhé
a ryzí umění, postačí jistým pánům
(Hanba jim!) k zámince, aby na nás úto-
čili a čistě umělecký podnik náš po-
škozovali. (»To je karlovarské poho-
stinství! To jsou světové lázně!«
volá (tuším) p. dr. K. Pippich.)
Budete proto zajisté k nám shovíva-
vými a uznajíce dobrou vůli nás pořadatelů
přijmete přátelsky za vděk i těsnějším sálem,
vědouce, že nemohli jsme si jinak pomoci. —
Výjimečné poměry zdejší, které
nyní poznáváte z vlastní zkuše-
nosti, budou vám aspoň také uži-
tečným naučením: Zapamatujte si,
co zde vidíte! O kultuře, která t akto
K Pippich
Ott
doktor
Engel
5
article
se projevuje, ani nemluvím . . . Nás však tato
zloba nikdy nezdolá. Jako cedrů na Libánu
žádný vítr se netkne, tak i proti slovanské síle
naší marny jsou všecky podobné záchvaty ne-
vraživosti: my zůstaneme a vytrváme a budeme
neohroženě pracovati dále s vámi!«
Výstižným způsobem svým a bodrou pří-
mostí ulevil takto neunavný předseda. Slovanské
besedy citům všeho shromáždění, kteréž potom
v povznesené, slavnostní náladě oddávalo se
následujícím požitkům uměleckým. Tyto střídaly
se pestrým pořadem, stupňujíce se od čísla
k číslu a stejně s nimi zračilo se radostné za-
dostučinění ze skvělé representace naší kulturní
síly oproti malomocným výbuchům německo-
nacionálního fanatismu na všech tvářích zaní-
ceně poslouchajících účastníků.
Plzeňský »Hlahol«, jehož 30 pěvců do
Karlových Varů zavítavších se sbormistremp.
Norbertem Kubátem bylo nejsrdečněji ví-
táno, zahájil své krásné výkony dokonalého
umění svého heslem »Kdo Čech«, načež před-
nesl »Věno« od Smetany, »Bože, bože, čo mám
robit« a »Eště sa raz obezriet mám«, »Oráč«
od Förstra a »Kde domov můj?«, čísla to.,
jež rozpoutala vesměs nekonečný potlesk obe-
censtva, přímo jásajícího nad úchvatným před-
nesem jako perly skvostných písní a sborů
těchto.
Členové »Hlaholu« p. Pavel Nebe-
ský, red. »Plzeňských Listů«, přednesl neoby-
čejně působivě »Českou píseň«, jejíž plastické
přímo vylíčení zázračné síly lidového zpěvu n-
šeho svým krásným orgánem a hluboce procítě
ným přednesem oživil k dojmu vzácně uměle
ckému, kdežto p. Čeněk Suda vybraným vku
sem osvědčil své nadání pěvecké při »Návratu
a »Topolech«, skladbách to p. Stanisl. Sudy
úřadníka banky »Prahy« v Plzni.
Kubát
Čo
Smetan
Bož
bůh
Pavel
Sud
Topol
Stanisl
Karlová Vary
Förstra
Praha
Plzeň
Hlahol
Český píseň
6
article
Virtuos p. Frimml, jemuž obecenstvo
uspořádalo spontanní a srdečnou ovaci na přiví-
tanou, sehrál na klavíru vlastní variaci na ru
skou lidovou píseň »Červený sarafán«, pak pa-
rafrasi na »Sedlák kavalír« od Mascagnia
jako přídavek na žádost neunavně prosícího obe-
censtva »Caprice espagnole«; mladý uměle
došel zasloužené nejživější pochvaly vděčného
posluchačstva a vyznamenán lichotivým uznáním
přítomných odborníků z kruhů slovanských kri-
tiků hudebních, zejmena ředitele petrohradské
konservatoře a prof. Markovnikova, již
s nelíčeným zájmem projevili mu své svrcho-
vané uspokojení.
Co nejlépe zavděčila se posluchačstvu pí
Mařenka Hübnerová, člen Národ-
ního divadla skvostným podáním tří roz-
tomilých ukázek z »Novějších písniček«. F. L
Procházky: »Milování«, »Slib« a »Mar-
nivá«, z nichž opravdu svým uměním znovu
vykouzlila hravě laškovný humor a něžnými
pointami kypící ráz těchto lidových písniček.
Také Heritesovu trefnou a jemnou drobno-
kresbu »Zvony, zvonky, zvonečky« ze sbírky
»Z mého herbáře« přivedlo vyspělé umění pí.
Hübnerové k pravé platnosti; nebylo divu, že
obecenstvo zahrnovalo umělkyni neutuchajícími
projevy pochvaly; bohužel nebylo však paní
Hübnerové možno vyhověti tak lichotivým pro
ni prosbám o další přídavky programu, poně-
vadž odjezd plzeňského »Hlaholu« kladl pořadu
koncertnímu časové meze, beztoho již překro-
čené. Slečna Vanda Delange (Langie), také
z Prahy chvalně známá z činnosti své divadelní,
krásným, plným, zvučným hlasem svým a ry-
zím, uměleckým vystižením okouzlila za prů-
vodu p. Frimmlova na pianě písněmi českými:
»Ticho po pěšině« a »My máme chalupu«, dále
zapěla písně »Opuštěná« (ruská píseň od Do-
nauera), »Pozvání« (od Al. Lad. Vymetala),
»Krakowiaky« (od Marcela Madeyského) a »Mu-
sica Proibita« (od S. Castaldena).
Mascagnio
Caprice
profesor
Markovnikův
Hübnerová
F L Procházka
Heritesův
Hübner
Delange
Langie
Vymetal
Krakowiak
Madeyský
S Castalden
Mar
Praha
Hlahol
7
article
Již mezi tím, co paní Hübnerevá recito-
vala Heritesovy »Zvony, zvony, zvonečky«, za-
léhalo do sálu z venčí, z ulice, hulákání něme-
ckých výtržníků. Velikou bouři nadšení způso-
bila národní naše hymna »Kde domov můj?«
kterou skvostně zapěl plzeňský »Hlahol«. Pě-
veckým pozdravem »Dej vám pánbůh zdraví«,
provoláváním slávy dru. Englovi, hostům, Slo-
vanské besedě a všem účinkovavším, zakončen
byl tento skvělý koncert, o jehož zmaření zu-
řivci zdejší marně úsilovali. Co dále se stalo,
je čtenářům již ze včerejší zprávy známo. Jestli
kdy, ukázala se tentokráte nalehavá potřeba,
aby zbudován byl v Karlových Va-
rech Slovanský hotel.
Vřelých díků jmenem české věci zasluhují
všichni neúmorně činní pořadatelé koncertu, již
těžký úkol svůj s takovým uznání hodným
zdarem provedli, ač překážky byly zrovna v po-
slední chvíli skoro až nepřekonatelné, přede
všemi ovšem nedostižný a do úpadu neunavný,
zasloužilý předseda její dr. Engel, bez jehož
prozíravosti a vzorné obezřelosti byla by zde
již dnes utrpěla veřejná správa citelnou porážku
své nezbytné autority. Jakým vynikajícím způ-
sobem opatřuje, brání a chrání dr. Engel zde
zájmy české a vůbec slovanské, o tom nový
důkaz podal právě dnešní náš obrovský úspěch.
Dnešní naše vítězství nad fanatismem ně-
mecko-nacionálním bylo by bez dra. Engla
vůbec nemožným.
Heritesův
doktor
Engel
St
Karlová Virginie
Dej ty pánbůh zdravý
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Potutelnou adaptaci výroků dra.
Julia Grégra provedl dnes orgán realistické
strany, s nímž jen v případech nejřidších vy-
měňujeme polemické slovo; v případě přítomném
však nutno provésti příslušnou opravu, poně-
vadž mlčení znamenalo by souhlas s výkladem,
jaký násilně dává se výroku našeho zvěčnělého
zakladatele. Nedělní »Hlasy od Blaníka« v po-
lemice proti radikálním stranám přinesly od-
stavec z řeči dra. Julia Grégra, kterouž pronesi
jako poslanec na říšské radě v rozpočtové de-
batě v dubnu 1880. V řeči této pravil dr. Jul.
Grégr: »My žádáme od let spravedlivý národ-
nostní zákon, kterýž má podrobně a
přesně vytknouti hranice pro
každou národnost, kterýž poskytnouti
má ochranu každé menšině, aby nebylo více
možno nijaké vykročení, žádné protežovánía
naddržování, žádné potlačování jedněch skrze
druhé.« Již »Hlas Národa« přejímaje od »Hlasů
z Blaníka« řečenou stať, významně proložil obrat
»hranice pro každou národnost« a dnešní »Čase
dovozuje výslovně, že výrok ten pronesen ve
prospěch národnostního rozdělení, ba že výrok
ten sám o sobě zřejmě svědčí pro roz-
hraničení národnostní, i že prý
»Hlasy od Blaníka«, citujíce jej vyslovují se
»pro národnostní rozdělení ovšem zase ne-
přímým svým způsobem a kryty autoritou ze-
snulého dr. Jul. Grégra.« Vzhledem k tomu, že
»Hlasy od Blaníka« jsou listem, jehož dr. Engel,
bývalý předseda posl. klubu na radě říšské, po-
uživá k projevům svých názorů, jest nebezpečí
násilného výkladu, jaký se jinými listy řeči dra.
Grégr
Jula
doktor
Engel
Blaník
9
article
Jul. Grégra dává, dvojnásob povážlivé. Není
třeba lidem slušného názoru teprve vykládati,
že dr. Jul. Grégr, pojednávaje o spravedlivém
národnostním zákonu, jímž by se měly podrobně
a přesně vytknouti hranice pro každou národ-
nost, neměl na mysli ani z daleka hranice terri-
toriální, nýbrž meze práv, každému jazyku pří-
slušných. To vysvítá ostatně z další zmínkyo
zákonité ochraně každé menšině. Jsme přesvěd-
čeni, že zvláště nebylo úmyslem původního
recitatora řeči dra. J. Grégra v »Hl. od Blaníka«
podkládati tento úmysl a že zvláště dr. Engel, který
znal dra. Julia Grégra a jeho názory o řešení
jazykové i národnostní otázky tak zevrubně, jest
toho dalek dovozovati z jeho řeči z r. 1880
záhodnost rozdělení národnostního. Klassická
doba otázky této nastává teprve o 10 let později,
v době punktační a kdo chce znáti smýšlenía
názory dra. Julia Grégra o národnostním rozdě-
lení, sáhne zajisté po jeho projevech z této nej-
kritičtější doby, v níž osvědčil se dr. Jul. Grégr
vůdcem českého národa par excelence, kdy vy-
vedl jej z labyrintu punktačního a kdy zmařeny
úklady k roztržení král. českého směřující jeho
vedením a v jeho nejhorlivějších intencích. Kdyby
bylo třeba, posloužíme co nejochotněji vydat-
nými a obšírnými doklady z tehdejších řečí dra.
Jula
Grégr
doktor
J Grégr
Engel
Blaník
10
article
Julia Grégra. Jen ten, kdo zdědil tyto ná-
zory dra. Julia Grégra, může se po pravděa
právu zváti jeho opravdovým dědicem a stoupen-
cem zásad zemřelého dra. Julia Grégra.
— K prohlášení volebního výboru
lidové strany moravské ve věcech morav-
ského vyrovnání přinášejí brněnské listy dnes
své poznámky. Nejrozlíceněji počíná si »Hlas«,
kterýž obviňuje vůdce lidové strany z podnětů
zištných a ze msty pro nezdar domnělých
zištných plánů a takto zachránil »Hlas« kleri-
kálnímu tisku česť, že i na Moravě je to tisk
nejnižších pudů a nejvybranější zloby proti
bližnímu. Jinak jest prohlášení volebního výboru
lidového témuž listu naprosto jen volebním ma-
névrem, »politickým kšeftem«. Mužové, kteří
pátečním usnesením svým prokázali Moravě
službu, za niž budou se moravští Češi ještě po
létech vděčiti, nazýváni jsou »družinou na
Moravu přivandrovalou«, z čehož
zase čiši onen ploskolebý separatismus
Grégr
Hlas
Čech
Morava
lidový strana