ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cf22e20-66ef-11dc-9620-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 54, place 19, work 3, org 5
1 article
sněmu na upravení řeky Nissy vodní společností ve Vratisla- vicích (Maffersdorfě). Dále nejvyšším rozhodnutím ze dne 20. července udělil sankci přijatému návrhu zá- kona českého zemského sněmu na upra- vení potoka v Hlavně s jeho pří- toky a melioraci okolních pozemků vodním družstvem. Z Londýna, 29. července. (C.-B.) (Z sněmovny.) Finanční sekretář při vojen. úřadu Stanley sděluje, že počet zajatých nebo vzdavších se Burů od počátku války obnáší as 33.000. Na otázku lorda Stewardta, zda uvážila vláda, je-li radno vyzvati Čínu k opatření odškodňovacích náhrad zvýšením daně z opia, odpověděl podsekretář Čran- borne, že otázka, z jakých příjmů má Čína odškodné (platiti, právě mezi moc- nostmi byla shodou vyřízena. Z Neapole, 29. července. (C. -B. Crispi rozeslal dnes ráno králi a královně Markétě, jakož i purkmistrovi Říma depeše. jimiž děkuje za účast, projevenou v pamětní Z Říma, 30. července. (C.-B.) Krá propůjčil Feridu pašovi velkokříž sv. Mauri cia a řád Lazara. den. Slovanský koncert v Karlových Varech. V Karlových Varech, 29. července.
Stanley Stewardt Čran Crispi Markéta svatý . Mauri Lazar Londýn Čína Neapol Řím Karlová Vary Z sněmovna král a královna
2 article
(Původní zpráva.)
3 article
O průběhu koncertu, jenž proveden by v neděli dne 28. července, a jenž německo- nacionálními výtržnostmi při něm sběhlými na novo dokázal pravé smýšlení Němců v Čechách i proti nejkulturnějším snahám českým, doná- šíme podrobnou zprávu: Koncert počal po 3. hodině odpolední v přízemních sálech v »Karlsbader Ho- fu«, jehož nájemce Weingruber (mimo- chodem řečeno, žid ze Slovenska přistěhovalý jenž umí také česky), v poslední chvíli pořada- telstvu místnosti své ochotně pronajal, když byl restauratér Kiffl zahradní dvoranyv »Bayrischer Hof«, před měsícem už od něho najaté, z nenadání příkře odepřel. Veškerá místa byla již v předprodeji vy- prodána a poptávka po cerklových i jiných se- dadlech byla do poslední chvíle ještě tak čilá. že směle tvrditi lze, že ještě nejméně třikráte tolik posluchačstva bylo by se sešlo — ale ne- bylo bohužel míst, tak že i při obětavé ochotě pánů, sedadla zaplativších, kteří se spokojili místy k stání, celě řady hostí vůbec již do koncertní síně se ani nedostaly. Mezi hosty četně zastoupena byla zvláště kolonie ruská. tak z prvních pozorovali jsme ředitele konser- vatoře petrohradské, univ. prof. Markovni- kova, taktéž z Petrohradu, protojereje Babi- lova a j.; Poláků neméně hojný počet se dostavil a zástupcové všech ostatních slovan- ských národů se svými dámami zaujali přední řady sedadel.
Němec Weingruber profesor Markovni Polák Čechy Slovensko Petrohrad Bayrischry Hof
4 article
Mezi českými hostmi viděti poslance dra. K. Pippicha s chotí, cís. radu Jana Ottu, professory a duchovní, lékaře atd. neobyčejně četna jest účast dam. Ježto proslov k nařízení okr. hejtmanstv musil býti vynechán, uvítal obecenstvo dr. Emanuel Engel jménem Slovanské besedy srdečným svým způsobem, každému z přítom- ných z duše mluvě asi takto: »Známo vám již také, velectění, co se zde sťalo, že nemohli jsme vás uvítati tam, kde jsme původně koncert pořádati chtěli a že nemůžeme vás uvítati tak, jak nám cit velí a srdce káže. Vidíte z toho sami, v jakých to my zde pohříchu žíti musíme poměrech. I nejnevinnější věc, pouhé a ryzí umění, postačí jistým pánům (Hanba jim!) k zámince, aby na nás úto- čili a čistě umělecký podnik náš po- škozovali. (»To je karlovarské poho- stinství! To jsou světové lázně!« volá (tuším) p. dr. K. Pippich.) Budete proto zajisté k nám shovíva- vými a uznajíce dobrou vůli nás pořadatelů přijmete přátelsky za vděk i těsnějším sálem, vědouce, že nemohli jsme si jinak pomoci. — Výjimečné poměry zdejší, které nyní poznáváte z vlastní zkuše- nosti, budou vám aspoň také uži- tečným naučením: Zapamatujte si, co zde vidíte! O kultuře, která t akto
K Pippich Ott doktor Engel
5 article
se projevuje, ani nemluvím . . . Nás však tato zloba nikdy nezdolá. Jako cedrů na Libánu žádný vítr se netkne, tak i proti slovanské síle naší marny jsou všecky podobné záchvaty ne- vraživosti: my zůstaneme a vytrváme a budeme neohroženě pracovati dále s vámi!« Výstižným způsobem svým a bodrou pří- mostí ulevil takto neunavný předseda. Slovanské besedy citům všeho shromáždění, kteréž potom v povznesené, slavnostní náladě oddávalo se následujícím požitkům uměleckým. Tyto střídaly se pestrým pořadem, stupňujíce se od čísla k číslu a stejně s nimi zračilo se radostné za- dostučinění ze skvělé representace naší kulturní síly oproti malomocným výbuchům německo- nacionálního fanatismu na všech tvářích zaní- ceně poslouchajících účastníků. Plzeňský »Hlahol«, jehož 30 pěvců do Karlových Varů zavítavších se sbormistremp. Norbertem Kubátem bylo nejsrdečněji ví- táno, zahájil své krásné výkony dokonalého umění svého heslem »Kdo Čech«, načež před- nesl »Věno« od Smetany, »Bože, bože, čo mám robit« a »Eště sa raz obezriet mám«, »Oráč« od Förstra a »Kde domov můj?«, čísla to., jež rozpoutala vesměs nekonečný potlesk obe- censtva, přímo jásajícího nad úchvatným před- nesem jako perly skvostných písní a sborů těchto. Členové »Hlaholu« p. Pavel Nebe- ský, red. »Plzeňských Listů«, přednesl neoby- čejně působivě »Českou píseň«, jejíž plastické přímo vylíčení zázračné síly lidového zpěvu n- šeho svým krásným orgánem a hluboce procítě ným přednesem oživil k dojmu vzácně uměle ckému, kdežto p. Čeněk Suda vybraným vku sem osvědčil své nadání pěvecké při »Návratu a »Topolech«, skladbách to p. Stanisl. Sudy úřadníka banky »Prahy« v Plzni.
Kubát Čo Smetan Bož bůh Pavel Sud Topol Stanisl Karlová Vary Förstra Praha Plzeň Hlahol Český píseň
6 article
Virtuos p. Frimml, jemuž obecenstvo uspořádalo spontanní a srdečnou ovaci na přiví- tanou, sehrál na klavíru vlastní variaci na ru skou lidovou píseň »Červený sarafán«, pak pa- rafrasi na »Sedlák kavalír« od Mascagnia jako přídavek na žádost neunavně prosícího obe- censtva »Caprice espagnole«; mladý uměle došel zasloužené nejživější pochvaly vděčného posluchačstva a vyznamenán lichotivým uznáním přítomných odborníků z kruhů slovanských kri- tiků hudebních, zejmena ředitele petrohradské konservatoře a prof. Markovnikova, již s nelíčeným zájmem projevili mu své svrcho- vané uspokojení. Co nejlépe zavděčila se posluchačstvu pí Mařenka Hübnerová, člen Národ- ního divadla skvostným podáním tří roz- tomilých ukázek z »Novějších písniček«. F. L Procházky: »Milování«, »Slib« a »Mar- nivá«, z nichž opravdu svým uměním znovu vykouzlila hravě laškovný humor a něžnými pointami kypící ráz těchto lidových písniček. Také Heritesovu trefnou a jemnou drobno- kresbu »Zvony, zvonky, zvonečky« ze sbírky »Z mého herbáře« přivedlo vyspělé umění pí. Hübnerové k pravé platnosti; nebylo divu, že obecenstvo zahrnovalo umělkyni neutuchajícími projevy pochvaly; bohužel nebylo však paní Hübnerové možno vyhověti tak lichotivým pro ni prosbám o další přídavky programu, poně- vadž odjezd plzeňského »Hlaholu« kladl pořadu koncertnímu časové meze, beztoho již překro- čené. Slečna Vanda Delange (Langie), také z Prahy chvalně známá z činnosti své divadelní, krásným, plným, zvučným hlasem svým a ry- zím, uměleckým vystižením okouzlila za prů- vodu p. Frimmlova na pianě písněmi českými: »Ticho po pěšině« a »My máme chalupu«, dále zapěla písně »Opuštěná« (ruská píseň od Do- nauera), »Pozvání« (od Al. Lad. Vymetala), »Krakowiaky« (od Marcela Madeyského) a »Mu- sica Proibita« (od S. Castaldena).
Mascagnio Caprice profesor Markovnikův Hübnerová F L Procházka Heritesův Hübner Delange Langie Vymetal Krakowiak Madeyský S Castalden Mar Praha Hlahol
7 article
Již mezi tím, co paní Hübnerevá recito- vala Heritesovy »Zvony, zvony, zvonečky«, za- léhalo do sálu z venčí, z ulice, hulákání něme- ckých výtržníků. Velikou bouři nadšení způso- bila národní naše hymna »Kde domov můj?« kterou skvostně zapěl plzeňský »Hlahol«. Pě- veckým pozdravem »Dej vám pánbůh zdraví«, provoláváním slávy dru. Englovi, hostům, Slo- vanské besedě a všem účinkovavším, zakončen byl tento skvělý koncert, o jehož zmaření zu- řivci zdejší marně úsilovali. Co dále se stalo, je čtenářům již ze včerejší zprávy známo. Jestli kdy, ukázala se tentokráte nalehavá potřeba, aby zbudován byl v Karlových Va- rech Slovanský hotel. Vřelých díků jmenem české věci zasluhují všichni neúmorně činní pořadatelé koncertu, již těžký úkol svůj s takovým uznání hodným zdarem provedli, ač překážky byly zrovna v po- slední chvíli skoro až nepřekonatelné, přede všemi ovšem nedostižný a do úpadu neunavný, zasloužilý předseda její dr. Engel, bez jehož prozíravosti a vzorné obezřelosti byla by zde již dnes utrpěla veřejná správa citelnou porážku své nezbytné autority. Jakým vynikajícím způ- sobem opatřuje, brání a chrání dr. Engel zde zájmy české a vůbec slovanské, o tom nový důkaz podal právě dnešní náš obrovský úspěch. Dnešní naše vítězství nad fanatismem ně- mecko-nacionálním bylo by bez dra. Engla vůbec nemožným.
Heritesův doktor Engel St Karlová Virginie Dej ty pánbůh zdravý
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Potutelnou adaptaci výroků dra. Julia Grégra provedl dnes orgán realistické strany, s nímž jen v případech nejřidších vy- měňujeme polemické slovo; v případě přítomném však nutno provésti příslušnou opravu, poně- vadž mlčení znamenalo by souhlas s výkladem, jaký násilně dává se výroku našeho zvěčnělého zakladatele. Nedělní »Hlasy od Blaníka« v po- lemice proti radikálním stranám přinesly od- stavec z řeči dra. Julia Grégra, kterouž pronesi jako poslanec na říšské radě v rozpočtové de- batě v dubnu 1880. V řeči této pravil dr. Jul. Grégr: »My žádáme od let spravedlivý národ- nostní zákon, kterýž má podrobně a přesně vytknouti hranice pro každou národnost, kterýž poskytnouti má ochranu každé menšině, aby nebylo více možno nijaké vykročení, žádné protežovánía naddržování, žádné potlačování jedněch skrze druhé.« Již »Hlas Národa« přejímaje od »Hlasů z Blaníka« řečenou stať, významně proložil obrat »hranice pro každou národnost« a dnešní »Čase dovozuje výslovně, že výrok ten pronesen ve prospěch národnostního rozdělení, ba že výrok ten sám o sobě zřejmě svědčí pro roz- hraničení národnostní, i že prý »Hlasy od Blaníka«, citujíce jej vyslovují se »pro národnostní rozdělení ovšem zase ne- přímým svým způsobem a kryty autoritou ze- snulého dr. Jul. Grégra.« Vzhledem k tomu, že »Hlasy od Blaníka« jsou listem, jehož dr. Engel, bývalý předseda posl. klubu na radě říšské, po- uživá k projevům svých názorů, jest nebezpečí násilného výkladu, jaký se jinými listy řeči dra.
Grégr Jula doktor Engel Blaník
9 article
Jul. Grégra dává, dvojnásob povážlivé. Není třeba lidem slušného názoru teprve vykládati, že dr. Jul. Grégr, pojednávaje o spravedlivém národnostním zákonu, jímž by se měly podrobně a přesně vytknouti hranice pro každou národ- nost, neměl na mysli ani z daleka hranice terri- toriální, nýbrž meze práv, každému jazyku pří- slušných. To vysvítá ostatně z další zmínkyo zákonité ochraně každé menšině. Jsme přesvěd- čeni, že zvláště nebylo úmyslem původního recitatora řeči dra. J. Grégra v »Hl. od Blaníka« podkládati tento úmysl a že zvláště dr. Engel, který znal dra. Julia Grégra a jeho názory o řešení jazykové i národnostní otázky tak zevrubně, jest toho dalek dovozovati z jeho řeči z r. 1880 záhodnost rozdělení národnostního. Klassická doba otázky této nastává teprve o 10 let později, v době punktační a kdo chce znáti smýšlenía názory dra. Julia Grégra o národnostním rozdě- lení, sáhne zajisté po jeho projevech z této nej- kritičtější doby, v níž osvědčil se dr. Jul. Grégr vůdcem českého národa par excelence, kdy vy- vedl jej z labyrintu punktačního a kdy zmařeny úklady k roztržení král. českého směřující jeho vedením a v jeho nejhorlivějších intencích. Kdyby bylo třeba, posloužíme co nejochotněji vydat- nými a obšírnými doklady z tehdejších řečí dra.
Jula Grégr doktor J Grégr Engel Blaník
10 article
Julia Grégra. Jen ten, kdo zdědil tyto ná- zory dra. Julia Grégra, může se po pravděa právu zváti jeho opravdovým dědicem a stoupen- cem zásad zemřelého dra. Julia Grégra. — K prohlášení volebního výboru lidové strany moravské ve věcech morav- ského vyrovnání přinášejí brněnské listy dnes své poznámky. Nejrozlíceněji počíná si »Hlas«, kterýž obviňuje vůdce lidové strany z podnětů zištných a ze msty pro nezdar domnělých zištných plánů a takto zachránil »Hlas« kleri- kálnímu tisku česť, že i na Moravě je to tisk nejnižších pudů a nejvybranější zloby proti bližnímu. Jinak jest prohlášení volebního výboru lidového témuž listu naprosto jen volebním ma- névrem, »politickým kšeftem«. Mužové, kteří pátečním usnesením svým prokázali Moravě službu, za niž budou se moravští Češi ještě po létech vděčiti, nazýváni jsou »družinou na Moravu přivandrovalou«, z čehož zase čiši onen ploskolebý separatismus
Grégr Hlas Čech Morava lidový strana