2
masthead
V Praze, v úterý dne 30. července.
Praha
4
article
Na »Národní Listv«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K podzimnímu zasedání říšské
rady.
Praha
národní Listv
5
article
Z Vídně, 30. července. »Neue Freie
Presse« dostává hrozný strach, že Čechové
pozbývají trpělivosti a že v podzimním za-
sedání budou presentovati vládě své po-
žadavkv.
V Olomouci prohlásil česko-radikální
poslanec, že poctivý Čech každý musí býti
proti všelikému vyrovnání v Čechách a na
Moravě.
V Praze, jak se zdá, pokládají okamžik
uveřejnění německého tarifu celního a za-
hájeného vyjednávání mezi rakouskou a uher-
skou vládou za vhodný, aby ohrožovali pří-
měří dosažené v minulém zasedání říšské
rady a opět provozovali trochu postulátové
politiky. Panu dru. Körbrovi se vypočí-
tává, že z minulé kampaně nikoli on, nýbrž
Čechové mají dostati saldo. Panu dru. K ör-
brovi se dává na srozuměnou, že nemůže
učiniti nic rozumnějšího, než aby, čím dříve
tím lépe, se poroučel, aby učinil místo
českému kabinetu. Ze všeho toho je zřejmo,
že účelem toho jest, odůvodniti domnělé
české saldo, a nemá-li to za účel zrovna
pád kabinetu, tož přece se podzimní zase-
dání říšské rady takovým preludiem poněkud
ohrožuje.
To jest výsledek císařské cesty do Čech
velkomyslného zřízení umělecké galleriea
všech ostatních důkazů přízně, jíž byli Če-
chové zasypáváni, že Čechové jako v nej-
krásnějších dnech autonomistické majority
vyndavají postulátový lístek a dávají ministr-
presidentovi pod nos s otázkou: »Co dosta
neme za rozpočet? Co dostaneme za vyro
vnání ?«-
Již sokolské slavnosti, téměř bezpro
středně po dnech císařských následovavší,
sbratření se starostou pařížským a generá
Čecho
Vídeň
Olomouc
Čechy
Morava
Praha
Neue Frei Presse
6
article
lem Rittichem z Ruska, byly roztomilou
zkouškou české politiky.
Tyto vyděračské pokusy v okamžiku,
kdy každý myslí, že všecky strany rakouské
musí spolupůsobiti, aby hájily společných
hospodářských zájmů, mluví ještě zřetelněji.
Připomenutí 32 podpisů, které dostal hrabě
Badeni a kterých dr. Körber nemá,
jest pokynem, že také ještě nyní jest volna
cesta k těmto podpisům, a zároveň vyhrůž-
kou pro ten případ, že by se vláda zdráhala
dáti se na tu cestu a české saldo likvidovati.
Mohlo by se však státi, že Čechové se tento-
krát přepočítají.
Nevíme, jak smýšlí dr. Körbero
těch 32 podpisech, které měl hr. Badeni
a kterých dosáhnouti se mu radí, ale víme.
že hr. Badeni i s těmi podpisy padl.
Zkušenosti, kterých nabyl hr. Badeni,
prospívají také dru. Körbrovi a můžeme
očekávati, že jich použije. Jest pravda, ma-
jority, zaručené podpisy nemá; jestliže však
předloha, která vznikne z vyjednávání
s uherskou vládou, bude vyhovovati hospo-
dářským zájmům Rakouska, najde se majo-
rita pro ni i bez podpisů. Na pokus, zdali
Čechové mají sílu, aby zmařili též takovou
předlohu, odvolávajíce se na saldo ze starého
účtu, může se nechati dojíti klidně.
Konečně musíme přece my dospěti tam,
aby parlamentní předloha velkého hospodář-
ského významu se posuzovala podle toho,
je-li dobra či špatná a nikoli, jak se bude
honorovati.«
Z Vídně, 30. července. V říšském
ministerstvu vojenství se pracuje o osnově,
dle které budou kadeti vojska a
zeměbrany vřaděni do XII. třídy
hodnostní. Kadeti budou rozděleni ve
2 třídy.
Z Vídně, 30. července. Ministr obchodu
jmenoval živnostenského komisaře Jindřicha
rytíře Siegela z Lindenkronuv
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Rittich
Baden
doktor
Körber
Čecho
Körbero
Jindřich
Siegel
Rusko
Rakousko
Vídeň
Praha
7
article
Praze a Řehoře Miffka v Olomouci živno-
stenskými dozorci II. třídy.
Z Vídné, 30. července. Ministerstvo
obchodu na žádost poštovních zřízenců ve
Vídni dovolilo jim nositi čepice ze slámy
nebo ze žíněné imitace.
Z Vídně, 30. července. Dnešní »W.
Ztg.« oznamuje: Ministr orby jmenoval
účetního Eugena Szaba z Bucsu poklad-
ním kontrolorem při báňském ředitelství v
Mostu a horního eleva Antonína Schnei-
dra adjunktem na zkoušku při bánském
ředitelství v Příbrami.
Ministr obchodu v souhlasu s minister-
ským předsedou jako správcem ministerstva
vnitra, jmenoval komisaře živnostenské in-
spekce Jindřicha ryt. Tiegla z Lindenkronu
v Praze živnostenským inspektorem II. třídy.
Z Bělehradu, 30. července. Libe
rální voličové v Niši zaslali králi Ale
xandrovi telegram, ve kterém protestují, že
nový starosta si předvolává nišské voliče a
hrozí jim stíháním, budou-li hlasovati pro
Avakumoviče. Starosta při tom tvrdí,
že prý král jest proti Avakumovičovi.
Zasílatelé telegramu upozorňují krále Ale-
xandra, že dal sám ústavu, zaručující svo-
bodné volby.
Ze Štyrského Hradce, 30. červce.
V obecním zastupitelstvu v Libnici, proti
jehož předsedovi posl. Malikovi jest silná
menšina, udály se v čera bouřlivé vý-
jevy mezi Malikem a jedním členem
obecního zastupitelstva. Devět členů po-
dalo písemně svoji demissi.
Schůze musila býti ukončena.
Miffek
W Ztg
Szaba
Schnei
Jindřich
Libea
Malik
Praha
Olomouc
Vídný
Vídeň
Most
Příbram
Bělehrad
Niš
Štyrský Hradec
ministerstvo vnitro
8
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 30. července. (C.-B.) Dnešní
»Wiener Zeitung« v neúřadní části
oznamuje, že císař nejvyšším rozhodnutím
ze dne 20. července udělil sankci přijatému
návrhu zákona českého zemského
Vídeň
Wiener Zeitung
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Křivé zrcadlo.
Napsal A. Čecho v. Přeložil R. Vlček.
Vešel jsem se ženou do gostinice *). Zápa ch
mechu a vlhka vyrazil nám vstříc. Milliony krys
a myší rozutekly se na vše strany, když osví-
itili jsme stěny, které neviděly světla již snad
celé století. Když zavřeli jsme za sebou dvéře,
zavál větřík a zašelestil papírem tu a tam v kou-
tech ležícím. Světlo dopadlo na tento papíra
my spatřili jsme stará písmena a středověké ry-
tiny. Na sezelenalých časem stěnách visely por-
tréty předkův. Předkové hleděli nadutě, surově,
jakoby chtěli říci: »Jen pojd, příteli, rozpá-
řeme tě!«
Kroky naše rozléhaly se po celém domě
Mému kašli odpovídala ozvěna, táž ozvěna,
jež kdysi odpovídala mým předkům ...
A vítr vyl a sténal. V komíně kdosi kvílel
a v kvílení tom ozývalo se zoufalství. Velké
kapky dešťové tloukly v temná, kalná okna a
jich dopadání způsobovalo tesknost.
»O, předkové, předkové,« pravil jsem, hla-
sitě vzdychaje. »Kdybych byl spisovatelem, tu,
při pohledu na vaše portréty napsal bych dlouhý
román. Vždyť každý z těchto starců byl kdysi
mlád, každý, každá měla svůj román ... a jaký
román! Pohledni na příklad na tu stařenku.
moji prababičku! Tato nehezká, škaredá žen-
ština má svou, vysoce zajímavou minulost. Vi-
díš,« tázal jsem se ženy, »vidíš zrcadlo, jež vií
tam v koutě ?
Ukázal jsem ženě zreadlo velké v černém.
bronzovém rámu, jež viselo v koutě vedle por
trétu mé prababičky.
»Toto zrcadlo má kouzelné vlastnosti: při
vedlo moji prababičku v záhubu. Dala za n
*) pokoj pro hosty.
A Čecho
R Vlček
10
article
ohromné peníze a neodloučila se od něho do
své smrti. Hleděla do něho ve dne v noci i když
pila, jedla. Uléhajíc, po každé kladla je k sobě
do postele a umírajíc prosila, aby dali je s ní
do rakve. Přání jejího nevyplnili jenom proto,
že se zrcadlo do rakve nevešlo.«
»Byla snad koketa?« tázala se žena.
»Vyložím ti to. Snad neměla jiných zrca-
del? Proč zamilovala si tak právě toto zrcadlo
a ne jiné? Či neměla lepších zrcadel? Nikoli,
v tom, má drahá, skrývá se jakési strašlivé ta-
jemství. Pověst tvrdí, že v zrcadle sedí čerta
prababička prý měla k nim náklonnost. Ovšem,
to je nesmysl, ale bez odporu, zrcadlo v bron-
zovém rámu má tajemnou jakousi sílu.
Setřel jsem se zrcadla prach, pohleděl do
něho a dal jsem se do smíchu. Smíchu mému
odpověděla hluchá ozvěna. Zrcadlo bylo křivé
tvář mou zkřivilo na všechny strany: nos muj
octl se na levé tváři, podbradek se rozdvojil a
uchýlil se na stranu.
»Divný vkus měla moje prababička,-
pravil jsem.
Žena ihned přistoupila k zrcadlu, rovněž
v ně pohledla — a tu stalo se cosi strašného.
Zbledla, celá se zachvěla a vzkřikla. Svícen vy-
padl jí z ruky, překotil se na zemi, svíčka
zhasla. Obklopila nás tma. V tom slyšel jsem
pad nějakého těžkého předmětu: má žena upadla
v mdlobách.
Vítr zakvilel ještě žalostněji, krysy běhaly
sem tam, myši šustily v papírech. Vlasy vstaly
mi na hlavě a zježily se, když od okna utrhla
se okenice a spadla dolů. V okně ukázal se
měsíc.
Uchopil jsem ženu, vzal ji do náručí
vynesl z obydlí předkův. Procitla teprve druhý
den večer.
»Zreadlo ! Dejte mi zrcadlo!« pravila, při-
šedši k sobě. »Kde jest zreadlo ?«
Celý týden potom nejedla, nepila, nespala,
Zreadlo
11
article
stále jen prosila, abychom ji přinesli zrcadlo.
Plakala, rvala si vlasy s hlavy, zmítala sebou
a konečně, když lékař pravil, že mohla by ze-
mříti vysílením, že stav její je nejvýše nebez-
pečný, tu přemohl jsem svůj strach, spustil se
opět dolů a přinesl jí prababiččino zrcadlo. Spa-
třivši je, zajásala štěstím, pak je uchopila, po-
líbila a zrakem se do něho zabořila.
A uplynulo již více než deset let a ona
stále hledí v zrcadlo, ani na okamžik nemůže
se od něho odtrhnouti.
»Zdaž jsem to já,« šeptá a na tváři její
ihned s ruměncem vzchází výraz blaženosti a
nadšení. »Ovšem, jsem to já. Vše lže kromě
toho zrcadla. Lhou lidé, lže muž! O, kdybych
byla dříve sebe uviděla, kdybych byla věděla,
jaká vskutku jsem, nikdy nebyla bych se pro-
vdala za toho člověka! Není mne hodenl
U nohou mých leželi by ti nejkrásnější, nejuro-
zenější rytíři . ..
Jednou, stoje za ženou, maně pohleděl
jsem v zrcadlo a — poznal tu strašnou tajnost.
V zrcadle spatřil jsem ženštinu báječné krásy,
jaké neviděl jsem v celém svém životě. Byl to
div přírody, harmonie krásy, vzácnosti, lásky.
A čím to? Čím moje nehezká, neohrabaná žena
v zrcadle zdála se tak krásnou ? Čím?
Tím, že křivé zrcadlo zkřivilo škaredý
obličej mé ženy na všechny strany a touto pře-
měnou jeho rysů stal se ku podivu krásným.
Minus a minus dalo plus.
A nyní my oba, já i žena, sedíme před
zrcadlem a neodlučujíce se od něho ani na
chvilku, hledíme do něho: nos můj leze na
levou tvář, podbradek se rozdvojuje a rozestu-
puje stranou, ale tvář ženy mé jest okouzlující
a zběsilá, nerozumná vášeň mnou lomeuje.
»Ha, ha, ha!« směji se divoce já.
A žena šeptá sotva srozumitelně: »Jak jsem
krásná !
Spa