ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6ce60590-8fcb-11dd-8774-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, person 85, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
20. března 1913. číslo 78.
4 title
Z Moravy.
Morava
5 article
Dne 17. března 1913. (Hodonín. — Prostějov. — Školské věci) V Hodoníně jsme zase nešli k volbám. Vlád- noucí německá strana nadělala si voličů, co chtěla — a my se do práce očišťovací nedali. Je to škoda. Pasivitou se ještě ničeho nedobylo, nepři- pravenými volbami ovšem také nic — ale inten- sivní prací se dá dokázati velmi mnoho. V Hodo- níně stalo se ovšem v našem táboře mnoho chyb — z nich se dnes musíme učiti a případ hodo- nínský zasluhuje pozornosti také i jinde, v městech jiných na Moravě. — Autonomisté sociálně-demo- kratičtí jsou bez sebe. Utrpěli velikou porážku při volbě do pokladny nemocenské v Prostějově. kde posl. Bechyně králuje. Zvítězila oficiální kandidátní listina, za kterou stálo prostějovské české vedení. Po zrušení voleb do pokladny v Brně je tato pilulka pro autonomisty velmi trpká hořká. Zákon Perkův je pro nás na Moravě čím dále tím osudnější vymožeností. Reklamační řízení o něm je dnes takové, že z něho nemáme žádného pro- spěchu a správní soud rozhoduje poslední dobou proti nám. Ve věcech školních hlavně v Brně je cítiti nedostatky tyto velmi těžce. Obec brněnská dělá si ve školství, co chce. Naše okresní školní rada se na něčem usnáší a purkmistr to zastaví.
Perkův Hodonín Prostějov Hoda Morava Bechyně Brno
6 article
Nebo rozhodne se u zemské školní rady o našich školních věcech a obec brněnská neposlechne, ba troufá si dokonce pustiti se do zemské školní rady velmi zuřivě. Nedávno se obsazovala místa nadučitelská v Brně, okresní školní rada udělala terno dle stáří a spravedlivé kvalifikace. Obec si jmenovala své kandidáty a nevzala vůbec zřetele na návrh okresní školní rady. Zemská školní rada — usnesení obce dle platných zákonů musila vzíti na vědomí, upozornila však obec, aby při příštích presentacích brala zřetel na stáří a kvalifikaci. Z toho poprask na obci. Obecní radní dr. Krump- holz, radikál, která se dobře živí z peněz zemské ži- votní pojišťovny, kde mu někteři lidé hodně přejí, vy- nadal zemské školní radě, že se vměšuje do svatých práv obce, které příště právě bude dosazovati jen své spolehlivé lidí na místa nadučitelská. My jsme tu bezbranní, my se nedomáháme ani toho, aby stala se náprava a země obci dává na školstvi velké subvence — bez výhrad v tomto a jiných směrech.
doktor Krump Brno
7 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. K haličskému smíru.
RakouskoUhersko
8 article
Polské listy konservativné, demokratické a lidové vítají s radostí konečnou dohodu mezi většinou polských stran a Malorusy z tá- bora ukrajinského i starouského o změnu zemského zřízení a volebního řádu. Nespoko- jen je s dohodou orgán národní demokracie, „Slowo pol.“ a podolských odštěpenců, jež dohodě spatřují kapitulaci Poláků před dik- tátem Ukrajinců, jimž prý nový sněm bude vydán na milost a nemilost. To prý proto, že sněm v novém složení nebude moci měniti zemské zřízení a volební řád proti vůli Malo- rusů, kteří budou v něm míti více než čtvrtinu hlasů a mohou potom absencí každé zhoršení zemského zřízení zmařiti. Demokratická „Nová Reforma“ uznává, že dohoda nemůže uspokojit všechny strany, ale všichni pociťují, že jest zárukou velmi přízni- vého rozvoje v budoucnosti. Našla se cesta. po které možno dojít k dorozumění s Malo- rusy a společné s nimi práci na prospěch ze- mě a obou národů. Krakovský list si přeje. aby smířlivá nálada, která zavládla ve stálém sněmovním výboru, potrvala také ve sněmu aby politický smysl, projevený konservativ- nou stranou, dotrval do konce atvořil zá- klad smíru za rozvášněných poměrů, jaké za- vládly v Haliči v poslední době. Pěknou řeč promluvil ve sněmovním vý- boru předšeda ukrajinského klubu dr. Konst. Levický. Ohradil se nejprve proti poznám- ce národního demokrata Cienského, ja- koby Poláci činili nějakou milost Malorusům, když jim přiznávají 62 zástupce ve sněmu. Oba hlavní maloruské tábory, ukrajínský a staro- ruský, usnesly se před časem, že 30% ru- ských mandátů ve sněmu je „conditio sine qua non“, že jinak s Poláky vyjednávati nebu- dou. Vidouce však dobrou vůli strany demo- kratické, lidové a většiny konservativců, tou- žících uskutečniti veliké dílo, ustoupily od
Malorus Malo doktor Konst Polák Halič
9 article
dání. Herecké pojetí Heřmana bylo v základě správné, ale v jednotlivostech třeba je ještě pro- pracovati. Slečna Koubova zpívala Elisu nejštastněji v druhém obraze, další roli jen odzpívala bez procítění a s chladnou lhostejností. Paní Pivon- ková ovládala zpěvní partii dokonale, ale její hraběnka byla ještě příliš živá a pohyblivá a málo démonická. Také maska její v tomto směru dosti neodpovídala. Ušlechtilým přednesem zpěv- ním na sebe upozornila pí. Horvatová (Pavlína) a totéž lze říci i o p. Vávrovi. Menší role byly dobře zastoupeny slč. Rydlovou a Crhovou a pp. Burianem, Štorkem, Pollertem, Polákem, Neu- mannem a Bohuslavem. Sbory zvláště v prvním obraze rytmicky nebyly zcela bezvadné a nevy- stupovaly vždy s potřebnou jednotností a akura- tessou. Za to závěrečný mužský sbor byl pěkně a působivě zazpíván. Scénická výprava — zvláště v obraze čtvrtém a obou posledních — byla umělecky dokonalá potom divadelně efektní. Malé rozměry našeho jeviště — dvěma sloupy nad to ještě zmenšené — vadily plnému rozvinutí pěkně aranžované pa- stýřské hry v třetím obraze, k níž Čajkovský na- psal tak rozkošnou, dobově věrnou hudbu. aš.
Heřman Koubův Elisa Pivon Horvatová Pavlín Vávra Rydlův Crhův Burian Štorek Pollert Polák Bohuslav Čajkovský
10 article
+ Velikonoční koncerty České Filharmonie O všech třech svátcích, v neděli dne 23., v pon- dělí dne 24. a v úterý dne 25. března, konati se budou ve Smetanově sále Obecního domu mimo- řádné odpolední populární koncerty (začátek vždy o 4. hodině) při restauračním zařízení, jaké o mi- nulých vánocích těžily se obrovské návštěvě velikému úspěchu. + Koncert vírtuosa na housle Henri Martenu koná se, jak již oznameno, 31. března v Rudol- finu. Klavírní doprovod převzal pianista Ber nard Tabbernal. Do programu přijal Marteau koncert č. 3 C-moll od Tor Aulina. Vstupenky v hud. závodě Em. Wetzlera. + Úspěch krajana v cízině. Z Brodu v Haliči oznamuje se velký úspěch koncertu St. Topiče. profesora na »Towarzystvu Muzycznems, žáka Ševčíkova, který konán byl 8. t. m. Mimo před- nesená houslová sola, v nichž největší úspěch do- cílil umělec přednesem Dvořákovy Humoresky z Mařákovy sbírky »Classique et Moderne«, diri- goval pan Topič Rozkošného »Noveletty« pro smyčcový kvintet a Procháskovu »Serenádu« pro smyčcový kvintet, harfu a triangl. Úspěch i obou těchto skladeb byl pronikavý a dirigent zahrnut ovacemi. + Florencká tragedie, nová opera Joži Char- váta, bude autorem na klavíru předehrána dne (ve čtvrtek) o 5. hod. odpol. v Umělecké besedě Smalanova síň). Interesenti jsou vítáni. původního požadavku, aby netoliko veliké dílo umožnili, ale samy také přispěly k doho- dě mezi oběma národy, zemi tuto obývajícími. Země po hospodářských ranách, jež ji posti- hly, má býti osvobozena od ran politických. Součinnost Malorusů s Poláky v těchto zlých časech může přiněsti zemi veliký užitek. Pro- to obě maloruské strany přijímají za vděk 62 mandáty a jsou ochotny spolupůsobiti ku pro- vedení celé volební reformy.
Smetanův Marten Aulin Wetzler Ševčíkův Dvořákův Mařákův Topič Rozkošný Noveletta Procháskův Malorus Polák Rudol Halič Český filharmonie Towarzystvo Muzycznem Smalanov síň Joža Chara
11 article
Slovenské politické schůze. Na Slovensku bylo v posledních týdnech ohlášeno množství politických schůzí, na nichž se mělo protestovati proti Lukácsově volební reformě. Vláda všechny schůze dů- sledně zakazovala, místy z důvodů prostě směšných. Že prý je na př. příliš zima a po- sluchači by se mohli nastudit atd. Teprve, když volební reforma odhlasována v poslane- cké 1 magnátské sněmovně a žádná lidová schůze na výsledku hlasování nemůže už nic změniti, povoleno Slovákům na minulou ne- děli několik takových protestních schůzí. Jed- na byla v Prešpurku, jiná v Pivnici. Řečníci oznámili shromáždění s politováním, že to. proti čemu chce protestovat, aby se nestalo zákonem, jest už, bohužel, zákonem. Ale shro- máždění má právo aspoň dodatečně projeviti svou vůli, že s usneseným volebním řádem nesouhlasí a bude se vytrvale domáhati nápra- vy špatného zákona zákonem dobrým, spočí- vajícím na všeobecném, rovném a tajném vo- lebním právu. V tom smyslu mluvil v Prešpur- ku před 1000hlavým posluchačstvem dr. Mi- lan Ivánka a soc. demokrat Ferd. Benda v Pivnici advokát novosadský dr. Miloš Krn slovensky a redaktor Klicin srbsky. V obou schůzích příjaty resoluce ve prospěch vše- obecného a rovného volebního práva.
Lukácsův Slovák Benda doktor Miloš Krn Slovensko Prešpurk Prešpur
12 title
Za hranicemi.
13 article Bombardování Skadru.
Bombardování Skadru. Černohorci už jednou vyzvali každého obyvatele Skadru, kterému by bombardování města bylo nemilé, aby se v čas vyslěhoval. Nevystěhoval se nikdo, protože Skadřané myslili, že na bombardování Skadru nedojde, když vídenská žurnalistika tak určitě tvrdí, že Černá Hora Skadru nedostane, ani až ho dobude. Minulý čtvrtek, jak oznamuje »Glas Crnogorca«, představitelé velmocí na Cetyni učinili na rozkaz svých vlád společný krok u černohorské vlády, aby dovolila občan- skému obyvatelstvu Skadru svobodně vyjíti z města. Pan Dušan Vukotič, správce za- hraničného ministerstva, předložil tu záleží- tost ještě téhož dne ministerské radě, jejímž jménem odpověděl diplomatům: Černohorská vláda lituje, že nemůže úplně vyhověti žá- dosti představitelů velmocí z vyšší ch politických a vojenských dů- vodů a to tím méně, že všichni Skadřané jsou ozbrojení a bojují s tureckým vojskem proti Černo- horcům. Avšak černohorská vláda i nyní jest ochotna dovoliti konsulům a jejich kra- janům, aby svobodně opustili město, jak jim nabídla již na počátku oblehání Skadre ovšem s podminkou, že jí konsulové prve podají seznám svých krajanů, žijících ve Skadru. Protože vídeňská žurnalistika proti oble- hatelům nešlechetně štve, jakoby jejich šrapnely a granáty schvalně vyhledávaly byty a budovy skaderských cizinců, není od místa. podáváme-li hořejší úřadní zprávu černo- horskou v úplném znění.
Černohorec Glas Crnogorca Skadr Vukotič
14 article
Kuropatkin o rakousko-ruské dohodě. Generál Kuropatkin nějaký čas napodobi římského Cincinnatní z válečného lomozu uchýlil se do venkovského zátiší. Ale tam zůstal věren své spisovatelské vášni, silnější patrně, než jeho vojevůdcovská vůle. V poslední knize »Rusko- čínská otázka«, právě vydané, uvažuje o pod- mínkách dohody na západě, aby mělo Rusko volnou ruku na východě. Dohodu s Rakouskem si představuje za těchto podmínek: 1. Rusko přizná svě osvoboditelské poslání na Balkáně za skončené. 2. Rusko a Rakousko zaváží se ctit samostatnost států balkánských (status quo). 3. Sféra vlivu Ruska na balkánské záležitosti za- hrnuje východní část poloostrova, sféra vlivu Rakouska západní část. Rozhraničovací čárou je bulharsko-srbské pomezí. 4. Ve všech vážných zápletkách na Balkáně Rakousko a Rusko budou postupovat po vzájemné dohodě. 5. Vznikne-li spolel balkánských států, nebude to považováno za ohrožení zájmů ani Rakouska ani Ruska. Pokud se týče vnitřních poměrů v Rakousko- Uhersku, zdá se Kuropatkinovi možným, že Ra- kousko na konec přizná rovnoprávnost rakou- ských Slovanů s Maďary a Němci. Historický vývoj života různých národností v Rakousku nutně vede k tomu výsledku. Vše jest jen otázkou času. Až rakouští Slované nabudou rovných práv s Němci a Maďary, nastane doba utvoření balkánsko-rakouského spolku, boz vojenského zakročení Ruska, v němž každý z ná- rodů balkánských, nyní existujících samostatně. zachová svou samostatnost. Po svém plemenném složení tento spolek bude přirozeně Rusku přá- telským. Jako pro Rusko je potřebný klič o Bosporu, tak pro Rakousko je nutný východ přes Balkánský poloostrov k moři, k Solunu. Bospor musí být buď v tureckých nebo ruských rukou.
Kuropatkin Ra Maďar Němec Slovan Rusko západ Rakousko Balkán RakouskoUhersko Bospor
15 article
Solun může být buď v tureckých nebo — v ra- kouských rukou. Proti tomuto mínění gen. Kuropatkina stav se v »Slavjanských Izvěstích« prof. Sobolevskij. tvrdě, že Rusko nesmí pustit Rakousko na Balkán. poněvadž jinak by Rakousko ovládlo balkánskými státy jako svými vasaly. Ten úmysl byl prý patrný i z válečných příprav Rakouska r. 1911 a 1912. kdy Rakousko chtělo společně s Rumunskema Tureckem napadneut Rusko, chráněno jsouc na severu »neutrálním« Německem. Hlavní síla tu- reckého vojska byla soustředěna na hranicích Persie a Kavkazu, rakouské loďstvo mělo ope- rovat v Černém moři, při čem byl by základním bodem rumunský přístav Konstance. Rakousko směřovalo prý k dobytí pravého břehu Dněpru až po přístav Oděssu. Jen neočekávané vystou- pení balkánských států zmařilo prý tento plán. Němec a politika spravedlnosti k Polákům.
profesor Sobolevskij Rumunskem Konstanc Němec Polák Rusko Rakousko Balkán Turecko Německo Persie Kavkaz
16 article
Nedávná slova německého císaře, že přijde ještě k účtování mezi Germánstvem Slovanstvem, dala podnět radikálně-demo- kratickému politikovi v. Gerlachovi k úvahám, zda Němci rozumně se připravují k tomu rozhod- nému sražení mezi Ruskem a Německem. Gerlach soudí, že pruská polilika vůči Polákům vzhledem na budoucnost jest politikou krátkozrakou, poně- vadž po puzuje proti Němcům Poláky, přirozené nepřátele Rusů. Polsko, příchylné Němcům, zna- menalo by úsporu 200.000 vojáků! Zatím Prusko které hlásá svatost vlastnictví soukromého, vy- vlastňuje Poláky. »My zavrhujeme opouštění ven- kovských sídel« — píše v. Gerlach — »ale jestliže Polák uspořil něco peněz a chce si postavit dům, zakazujeme mu to, a když se v nouzi uchýlí do cikánského vozu, trestáme ho. Mluvíme o blahu vnitřní kolonisace, ale praktikujeme ji jen proti Polákům. Marně vydal pruský stát 34 miliardy teď chce vydat ještě 14 miliardy, sama vláda při- znává, že úspěchu nedosáhla. Z Poláků udělat Němce je věc nemravná, a co více — nemožná. Anglie nyní chystá se pomocísamosprávy Irska získat starého svého nepřítele na svou stranu. A my Němcil Dánsko je klíčem k Skandinavii, pokrevní Dáni z hospodářského a kulturního ohledu jsou nám přirozenými spojenci, ale my pro nějakých 150.000 Dánů ve Šlesviku vzbuzujeme v nich jen nenávist k sobě. V Elsasku podobně. Zda by se nevyplatilo jít novými drahami? Poli- tika volnosti a spravedlnosti neuškodila ještě žád- nému národul« Jsou všechny důvody pro to, že hlas páně Gerlachův bude hlasem volajicího na poušti. Němci a jmenovitě Prušáci znají jen je nu methodu vůči porobeným národém: brutálné uti- skování a odnárodňování. Proto lze mít naději, že Rusko spíše pozná nutnost změny politiky vůčí Polákům a paralysuje tak případné německé ná- mluvy u Poláků.
Gerlachův Němec Gerlach Polák Rus Dáňa Dán Prušák Rusko Německo Polsko Prusko Gerlach Anglie Irsko Dánsko
17 article Ministerská krise ve Francii.
Ministerská krise ve Francii. Briandův kabínet padl pro sítuaci, kterou st nezpůsobil, nýbrž zdědil ji po předešlých kabine- tech. Bylo to ministerstvo Monisovo u pak mi- nisterstvo Caillauxovo, které prohlásílo, že přijímá podstatné zásady návrhu, vypracovaného komis sněmovny. Obě ministerstva musila tak učiníti. jinak by se byla učinila nemožnými vůči většině ve sněmovně. Stejné obtíže hrozily pak každěmu jinému kabinetu, jenž by byl upustil od zásady po- měrného zastoupení menšin při volební opravě. Poincaré všnk se jako ministerský předsed horlivě zasazoval o to, aby předloha na základě poměrného zastoupení byla uzákončna, a toto úsi mu především zjednalo účinnou podporu středu pravice sněmovny při volbě prosidenta republíky U Brianda naopak bylo zapotřebí delšího času, než se ze skeptického odpůrce volební reformy sta jejím stoupencem, polom však počínal si velmi roz- hodně a raději odstoupil, než by byl přijal nějaký shnilý kompromis s většinou senátu. Je zřejmo, že vůdce radikálů v senátě Clemea- ceau touto porážkou, kterou způsobil Briandově vládě, chtěl nepřímo zasáhnouti presidenta Poin- caréa, jenž byl zvolen proti jeho vůli a přes všech- ny jeho machinace. Vysvítá to také z jeho řeč před hlasováním v senátě, v niž se ostře obrace protí duchu neocacsarismu, zhoubnému pro Francii což mělo býti patrně narážkou na popularitu Poln- caréovu. Při osvědčeném republikánském snrýšlen Poincaréově však jeví ze tyto útoky malicherným a dutě znějí jeho slova, jimiž odpovídal na vývody Briandovy: „Volební právo se zastoupením menšin poráží většinu, a skoro vždycky, kdy v našich děj- nách byla poražena většina, přišla revpluce.
Briandův Caillauxův Poincaré Briand Poin Francie Poln
18 article
Situace, utvořená pádem kabinetu, pokládá všeobecně za velmi obtížnou. Stoupenci poměr- ného volebního systému jsou velmi pobouřeni cho- váním senátu, jenž odmitnutím předlohy sněmov- nou přijaté způsobil přímý rozpor mezi oběma zá- konodárnými sbory. Některé listy, jako „Libre Pa- role“. „Républigue Frangaise“ a „Edlair“, boui přímo proti další existeaci senátu, jenž se staví proti vůli země. V parlamentních kruzích se vypra- vuje, že poslanec Benoist, předseda výboru pro volební opravu, autor návrhu na poměrné zastou- pení, hodlá v příští schůzí sněmovny podatí návrl na rozpuštění sněmovny, podepsaný všemí stou- penci předlohy. Novými volbami má býti podán důkaz, že převážná většina obyvatelstva je pro poměrný volební systém. V případných nových vol- bách by umírnění, socialísté, konservativci a na- cionalisté bez zřetele na strannickou příslušnos utvořili svaz na potření radikálů. Jak víděti, vyvolali radikálové duchy, ktere jim bude nešnadno zažehnati.
Benoist Républigue Frangais Libre pa
19 article Veřejná schůze voličů na král. Hradčanech.
Veřejná schůze voličů na král. Hradčanech. Místní organisace národní strany svo- bodomyslně na Král. Hradčanech uspořádal v úterý dne 18. t. m. v restaurací p. Novot- ného veřejnou schůzi voličů, na kte- rou zavítal říšský poslanec prof. dr. Funk aby promluvil ke svým voličům o politické situaci. Na schůzí dostavili se zejména p. Ku- brycht za Spolek majitelů domů Praha-III a IV., pp. obeční starší Decastello a ša- tus za sdružení řemeslníků a živnostníků Praha III. a za místní organisaci národní stra ny svobodomyslné Praha III. pp. stavební rada ob. st. Vavrovský a Hrubý, četní obecní starší, magistrátní sekretář p. dr. So- botka a presidiální tajemník p. Groh, zá- stupci všech hradčanských spolků a členové místní organisace hradčanské. Omluvil se ná- městek starosty král. hlavního města Prahy p. dr. Kašpar. Četně navštívenou schůzi zahájil o 1/49. hodině večer předseda místní organisace městský rada pan Fiala a k návrhu pana Prčka byl předsedou schůze zvolen městský radní p. Fiala, místopředsedou p. dr. Ve- verka a zapisovatelem p. inž. Ledl. Předseda m. r. p. Fiala uvítal srdečně posl. dra. Funka, jakož i hosty z Malé strany i všechny účastníky schůze a poukázav na vážnost nynější politické sítuace, požádal p. posl. dra. Funka, by o ní promluvil.
Král profesor doktor Funk Decastello so Groh Kašpar Fiala Prček Ing Ledl Hradčany Praha III Praha organizace národní strana svo dom Praha organizace městský rada
20 article
Pan posl. dr. Funk vytkl na počátku, že málo kdy lze říci, že situace je vážnou, tak jako za doby dnešní a to se zřetelem na po- měry vnitřní i zahraniční, jež přirozeně jsou spolu ve vztahu. Zabýval se nejprvé situací zahraniční, jež utvářena byla válkou na Bal- káně a jež způsobila i ohlas u nás a vyvo- lala nebezpečí válečné. Promluvil potomo jednotlivých studiích této otázky, jak v po- stupu se utvářila a vyslovil své přesvědčení že politika míru, rozumných koncesí více do- vede vykonati, než vyvolání válečného ruchu Třeba v sousedství, mezi státy sousedním upevniti, odstraniti vše, co mohlo by zkalit poměry přátelské a posílití tak pro budouc- nost zdárný rozvoj poměrů hospodářských vzájemných. Rozhodně bylo by si přáti, aby rozřešení stalo se způsobem, který zaručoval by trvalé záruky míru, aby po válce balkán- ské nezůstaly na Balkáně zbytky poměrů, jež byly před válkou, aby zde nezůstal podkop. jenž mohl by v budoucnu vyvolati výbuchy nové a ohrožení míru evropského. Jen tak dá se docíliti, aby prognosy těch, kdož dnes tvrdí: „Nebude-li válka dnes, bude válka v několika letech, až státy evropské veškeré
Funk Bala Balkán
21 article
své přípravy ukončí,“ objevily se nespráv- nými. Ohlas situace zahraniční v době napětí největšího vyvolal u nás známé zákony váleč- né, zejména zákon o válečných úkonech, kte- rý rozčeřil právem vlny veřejného mínění Pojednav o zákonech podobných ve státech cizích, zabýval se řečník podrobně zákonem uvedeným a důvody, jež hlavními byly příčí- nami odporu proti zákonu tomuto. Prot přesné formulce a vytýčení hranic práv a po- vinností v době války nikdo nemohl by ně- čeho namítati a s toho stanoviska také ná- mitky se neděly. Přesné formulování toho, ce v případu války na majetku a na osobnícl službách může býti žádáno, je rozhodně lep- ším, než ponechati ve válce násilí a díkta tuře velitelů vojska k rozhodování.
Prot
22 article
Příčiny odporu byly hlubší. Ku předložen zákona volen byl čas velmi nevhodný, doba kdy válečné nebezpečí bylo největší. Tím zejména i požadavkem, že do určité doby zá- kon vyřízen býti musí, vzbudilo se ve veřel- nosti mínění, že stojíme bezprostředně před válkou, což mělo v zápětí dalekosáhlé škody hospodářské. Zákon vydán bez motivů a hned předem prohlašován za nezměnitelný, texto- vání zákona bylo nejasné a povrchní a to bylo příčinou, že byla vzbuzena nedůvěre k němu. I vniterní obsah zákona vyvolal ne- důvěru a nevoli vším právem. Pojednav o těch předpisech, jež byly hlavní příčinou výtek, odůvodnil podrobně proč konečně Jednotný český klub odhodla se hlasovati pro všechny návrhy pozměňovací jimiž by přispělo se ke zlepšení zákona jak po stránce formální, tak věcné a pro případ jich zamítnutí hlasovati pro předlohu jak ve druhém, tak i ve třetím čtení a jež bylo vý- sledkem té jediné správné zásady, že polítik nesmí býti uvažována jen se stanoviska jedno- stranného, nýbrž v úvaze důsledků všech. Krátce potom, co vyřízena byla předloh o válečných úkonech, jednáno bylo v posla- necké sněmovně o pragmatice úřad- níků a zřízenců státních. Pojednav o otázce této, zdůraznil, že vždy stál na sta- novisku, že otázka služební pragmatiky ře- šena musí býti po předchozím dorozumění s kruhy úřadníckými jakožto kruhy nejblíže interesovanými. V tom směru bylo pro hlaso- vání jeho také rozhodným, byť i uznával, že pragmatika je vzdálena ideálu, jehož dosažen bylo by si přáti, přání, jehož valná část úřadnictva státního vyslovila: aby přijata byla pragmatika služební ve znění sněmovnou pan- skou přijatém. Byť i nebylo všeho dosaženo. přece jen tolik lze říci, že pragmatika nová obsahuje mnohé dříve nebývalé výhody pro úřadnictvo a zřízenectvo.
23 article
Potřeba úhrady nákladů služební pragmatiky vyvolala opětně na povrch otázku novou, otázk finančniho plánu. Dotknul se historického vývoje otázky této, jež není novou. Uznává, ž povolování pových daní a zvyšování daní starých je otázkou politickou a že s tohoto stanoviska snad bylo by odůvodněno vysloviti se proti f nančnímu plánu, ježto celá situace politická pro nás vyjasněnou a příznivou není. I to mluvilo proti positivní účasti na poradách o finančním plánu, že finanční předložený plán není ve skutečnosti prvým plánem finačním, dílem plánovitým, jež předpokládá, aby jednotlivé daně navzájem se doplňovaly a takto uloženo bylo břemeno daňově způsobem platební způsobilosti odpovidajícím. Fi- nanční plán je dílem bezplánovitým a kusým S druhé strany však bylo nutno přece do tohoto. byť i nepříjemného díla positivně zasáhnouli z dů- vodů hospodářské nutnosti. Náklady služební pragmatiky musily býti hraženy, mělo-li býti vy- hověno dlouholetým tužbám úřadnictva po uzá- konční služební pragmatiky. Mimo to krajně ne- příznivý stav financí zemských a zejména finaní království Českého nutně kázal, aby u příleži- tosti plánu finančního poskytnuty byly zemím finanční úděly, jež umožnily by jim hospodářství je- jich a vybavily je z tísně, ve které se nalézají. Z důvodů lěchto, a ježto jinak byl by osud finan- čního plánu spočival pouze v rukou německých a polských, zúčastnil se řečník společně s posl drem. Rašínem předchozích porad o finančním plánu s ostatními stranami tak zv. majority pra- covní a může tolíko bez nadsázky říci, že spo- lečnému působení jeho a dra. Rašína podařilo se prosadití v novém zákonu mnohá ustanovení, jichž cenu žádný objektivná posuzovátel podceňovati nemůže.
Rašín
24 article
Předmětem jednání byly mimo dvě menší da- ně, daň ze sázek totalisátorů a bookmakerů a dan ze šumivých vín, zvýšení daně z kořalky, nová úprava a zvýšení osobní daně z přijm Poslední dvě daně měly poskytnouti z části pro- středky k poskytnutí údělů zemím. Řečník pojednal podrobně o zásadách, níchž spočívají nové úděly, poukázal k tomu, že větší úděly, jichž dostane se království Českému. činí z každých 10 mílionů circa 1 milion pro krá- lovství České z osobní daně z přijmů a z daně z kořalky při dosažení celého konsumu možno očekávati plus více než 14 mílionů. Pokud se týče podílů z osobní daně z příjmů dosaženo cenného ústupku v tom smyslu, že podíly ty nebudou více vázány usnesením zákonodárstv zemského o sproštění od přirážek, nýbrž že záko- nem bude vytčeno, že daň nebude za účelem vy- měřování přirážek předpisována v těch zemích kde zákonodárství zemské neusnese se o podro- bení osobní daně z příjmů k přirážkám. Pro království České zaručeny tím úděly be ohledu na německou obstrukci.
25 article
Pojednav stručně o zásadách daně ze šumivých vín a ze sazeb u totalisátorů a zvýšení daně z ko- řalky, zabýval se podrobně osobní daní z přijmů v nově její úpravě. Oproti stavu dosavadnímu na- stává zhoršení ve třech směrech. Dosud počíná sazba daňová při příjmech 1250 K 0.695 daně stoupá do 2000 K na 19% a činí u příjmu 6200 k 25, u 18.000 K 3%, a stoupá k nejvyšší sazbě 5, jíž záplna nedosahuje. Dle osnovy, Hinančním výborem přijaté, má nastati od příjmů 10.000 K stoupání o 2.5 daně dosavadní a daň zvyšuje s postupně, až dosáhne výše celkem 61/% 95. Vedle toho zavádí se zvláštní přirážka 1590ní pro osoby, k jejichž domácnosti nenáleží žádný příslušník domácnosti, a 109% pro osoby, k jejichi domácnosti náleží pouze jeden příslušník takový. Při tom počitají se za příslušníky domácnosti také dětí svěřené a sourozenci. Mímo to vytýká se, ž komise jest oprávněna prominouti přirážku v při- padech uvážení hodných. Obě tato ustanovení vyvolána byla snahou po nutném zvýšení příjmů
26 article
a zásadou postihnouti vyšší daní vyšší způsobilost k placení. Zostření spočívá také v povinném předkládání knih obchodních. S druhé strany podařilo se do- cíliti v zákoně čestné výhody dosud nebývalé. Výhody ty jsou následujícít Dle § 156. mění se základ pro vyměřování tak že nemají se za základ bráti příjmy dle 3letých průměrů, nýbrž přijmy, dosažené v roce předchá- zejícím. Příjmu pracovnímu poskytnuta výhoda para- grafem 157. v tom směru, že nemá býti příjem ta- kový přičítán vůbec ku příjmu přednosty domác- nosti, pokud tento 4000 korun nepřevyšuje. Tí donílilo se sproštění velkého počtu příjmů z prá- ce plynoucích od daně vůbec. Pokud se týče odrážek od poplatního příjmu, přijato následující, proti právu dosavadnímu vý- hodné ustanovení: V § 160. připouští se i odrážka nákladu, jenž vzešel nejen následkem (durch) pro- vozování, nýbrž i v provozování (in). Tím umož- něna i odrážka takových nákladů, jež vzešly nejen opatřováním nebo poškozením strojů, inventáře a podobně, nýbrž i jež jeví se jako následky tech- nických změn, jichžto odrážka dosud přípustna nebylu. Dosud mohly býti odraženy jen nastalé ztráty. nikoli i ztráty, jež sice nenastaly, ala jež lze oče- kávati jako pravděpodobný výsledek poměrů ob- chodních. Nyní i tyto mohou býti odraženy.
27 article
Odpisy musily býti dosud prováděny vždy při dotyčných položkách inventurních, tedy při spe- ciálních ztrátách, při speciálních pohledávkách, nyní však mohou takové odpísy prováděny býtl vlastním kontem. Při poplatnících, kteří vedou řádně knihy, má dle § 165. obchodní zisk býtí vypočítán dle zásad, jež předepsány jsou zákono- dárstvím obchodním pro inventuru a bilanci a jež odpovídají zvyklostem řádného kupee. Dle § 163. rozšířena možnost odrážky premi pojístného na případ dožití nebo úmrtí, poku pojištěn je poplatník, na obnos 300 K, pojištěna-li manželka a děti, na 600 K (dosud 200 a 400 K). Dle § 64. č. 4. přípustna je odrážka příspěvku k různým pokladnám nemocenským, úrazovým, starobním atd. vůbec, ne jako dosud, kdy přípustna je odrážka taková jenom potud, pokud příspěvky takové opírají se o zákon nebo smlouvu. Mimo to při příjmech služebních nebo pracovních přípustna je odrážka nákladu k pořízení a udržování pra- covního nářadí, šatů pracovních a výdajů, jež spo- jeny jsou se zaměstnáním ve zvláště nebezpečných nebo nočních podnicích, dále cestu k místua od místa pracovního a obnosy, jež pravidelně platí se odborovým spolkům nebo pojišťovacím poklad- nám pro případ nemoci, mateřství nebo nezaměst- nanosti. Dle § 160. čís. 7. přípustna je nejen jako dosud odrážka úroků ze dluhů, nýbrž i odrážka annuit, pokud annuita neobnáší ročně více nežli 1000 a pokud příjem celkový není větší nežli 3600 K.
28 article
Dle § 173. rozšířeny odrážky v případech, kde způsobilost platební seslabena následkem povin- nosti vydržování většího počtu příslušníků domác- nosti, takže možna je odrážka 1/2, z každého člena rodiny, když příjem nepřevyšuje 1600 korun, za všechny příslušníky mimo jednoho, pokud není příjem větší než 2000 korun a za všecky přísluš- níky mímo dva, pokud není příjem věiší nežli 4000 korun. o »ttrsle o V § 174. rozšířena byla hranice, do které možno je respektovati zvláštní poměry způsobilosti platební, obmezující se na příjem do obnosu 12..00 korun (dosud 10.000 korun) a stanovění, že při poplatnících prvních 6 stupňů může býti daň pro- minuta. ODosud první tři stupně. Dalekosáhlé změny provedeny v zájmu po- platnictva v tak zv. řízení ukládacím. Tak obme- zeno právo úřadů finančních v řízení důkazním v těchto směrecha a) Hlavní stížnosti čelící proti používání tak zv. důvěrníků podstatně odstraněny novým tex- továním § 206., dle něhož mohou býti používány jen osoby plné důvěry hodné. b) Dle přijatého resolučního návrhu mohou z znalce brány býti pouze osoby v listinách, korpo- racemi k hájení zájmů hospodářských i stavov- ských povolanými, označeně. c) Dle § 206, mohou býti žádány od poplat- níka opisy konta bílančního a kapitálového jen na základě formálního usnesení komise, jehož důvody musí býti v protokole uvedeny a ve vyzvání na poplatníka udány (odstranění práva předsedy úřadu k vyzvání takovému). d) Paragrafem 210. vymezen přesně obsah tak zv. dekretů vytýkacích a zamezení takto pro budoucnost doručování dekretů nesrozumitelných a nejasných. Kdežto dosud nestanovena žádná lhůta k zodpovědění dekretů, což vedlo k tomu, že určovány byly lhůty krátké, stanoví se nová lhůta nejméně 8 dní k zodpovězení takovému.
29 article
Mimo to novou texlací omezují se chikany poplatnictva častým opětováním dekretů. Práva poplatnictva podstatně rozšířena oproti stavu dnešnímu, kde řízením neposkytují se po- platníku k obraně jeho práva pražádnár a) V § 205. prodloužena lhůta k podání při- znání po opětovném vyzvání s ustanovením, že kontumační účinky, v tomto případě nastávající, odpadají, když poplatník prokáže okolnost,, jež prominutí činí omluvitelným. Mimo to Sem 286. vytčeno všeobecné navrácení v předešlý stav, instituce to, v žádném ze zákonů berních dosud neobvyklá, pro případ, že poplatník následkem neodbytných důvodů nebyl s to dodržeti lhůty v řízení ukládacím neb odvolacím. b) V § 211. stanoven právní nárok poplatní- ka na vedení důkazu s jeho strany, zejména svěd- ky a znalcí jim jmenovanýmí, dále právní nárok na osobní jednání s ním a zejména i přísežný vý- slech svědků a znalců. c) Dle téhož paragrafu vysloveno, že poplat- ník může žádati, by ústní jednání a ním nedělo se v plné komisl, nýbrž ve zvláštním výboru a z jed- nání vyloučeny byly osoby, stojící s ním v kon- kurenci. d) Dle § 218. musí býti poplatníkovi udány důvody vyměření za účelem umožnění mu odvo- lání a povoleno býti k témuž účelu nahlédnutí do spisu a připuštění opisu jich. Dle § 219. musí v od- volání úřadů berních býti vyrozuměn poplatníka dána mu možnost ku podání protispisu během 1 e) Dle § 213. obmezeny podstatně účinky kon- tumační, dosud obvyklé. Zejména vytěeno, že pokud otázky vztahovaly se k určitým pramenům důchodním, může kontumace pro případ nezod- povědění nastoupiti pouze ohledně příjmu z těch- to pramenů příjmových. dnů.