2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
20. března 1913. číslo 78.
5
article
Dne 17. března 1913.
(Hodonín. — Prostějov. — Školské
věci)
V Hodoníně jsme zase nešli k volbám. Vlád-
noucí německá strana nadělala si voličů, co chtěla
— a my se do práce očišťovací nedali. Je to
škoda. Pasivitou se ještě ničeho nedobylo, nepři-
pravenými volbami ovšem také nic — ale inten-
sivní prací se dá dokázati velmi mnoho. V Hodo-
níně stalo se ovšem v našem táboře mnoho chyb
— z nich se dnes musíme učiti a případ hodo-
nínský zasluhuje pozornosti také i jinde, v městech
jiných na Moravě. — Autonomisté sociálně-demo-
kratičtí jsou bez sebe. Utrpěli velikou porážku
při volbě do pokladny nemocenské v Prostějově.
kde posl. Bechyně králuje. Zvítězila oficiální
kandidátní listina, za kterou stálo prostějovské
české vedení. Po zrušení voleb do pokladny v Brně
je tato pilulka pro autonomisty velmi trpká
hořká.
Zákon Perkův je pro nás na Moravě čím dále
tím osudnější vymožeností. Reklamační řízení o něm
je dnes takové, že z něho nemáme žádného pro-
spěchu a správní soud rozhoduje poslední dobou
proti nám. Ve věcech školních hlavně v Brně je
cítiti nedostatky tyto velmi těžce. Obec brněnská
dělá si ve školství, co chce. Naše okresní školní
rada se na něčem usnáší a purkmistr to zastaví.
Perkův
Hodonín
Prostějov
Hoda
Morava
Bechyně
Brno
6
article
Nebo rozhodne se u zemské školní rady o našich
školních věcech a obec brněnská neposlechne, ba
troufá si dokonce pustiti se do zemské školní
rady velmi zuřivě. Nedávno se obsazovala místa
nadučitelská v Brně, okresní školní rada udělala
terno dle stáří a spravedlivé kvalifikace. Obec si
jmenovala své kandidáty a nevzala vůbec zřetele
na návrh okresní školní rady. Zemská školní rada
— usnesení obce dle platných zákonů musila vzíti
na vědomí, upozornila však obec, aby při příštích
presentacích brala zřetel na stáří a kvalifikaci.
Z toho poprask na obci. Obecní radní dr. Krump-
holz, radikál, která se dobře živí z peněz zemské ži-
votní pojišťovny, kde mu někteři lidé hodně přejí, vy-
nadal zemské školní radě, že se vměšuje do svatých
práv obce, které příště právě bude dosazovati jen
své spolehlivé lidí na místa nadučitelská. My jsme
tu bezbranní, my se nedomáháme ani toho, aby
stala se náprava a země obci dává na školstvi
velké subvence — bez výhrad v tomto a jiných
směrech.
doktor
Krump
Brno
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
K haličskému smíru.
RakouskoUhersko
8
article
Polské listy konservativné, demokratické
a lidové vítají s radostí konečnou dohodu
mezi většinou polských stran a Malorusy z tá-
bora ukrajinského i starouského o změnu
zemského zřízení a volebního řádu. Nespoko-
jen je s dohodou orgán národní demokracie,
„Slowo pol.“ a podolských odštěpenců, jež
dohodě spatřují kapitulaci Poláků před dik-
tátem Ukrajinců, jimž prý nový sněm bude
vydán na milost a nemilost. To prý proto, že
sněm v novém složení nebude moci měniti
zemské zřízení a volební řád proti vůli Malo-
rusů, kteří budou v něm míti více než čtvrtinu
hlasů a mohou potom absencí každé zhoršení
zemského zřízení zmařiti.
Demokratická „Nová Reforma“ uznává, že
dohoda nemůže uspokojit všechny strany, ale
všichni pociťují, že jest zárukou velmi přízni-
vého rozvoje v budoucnosti. Našla se cesta.
po které možno dojít k dorozumění s Malo-
rusy a společné s nimi práci na prospěch ze-
mě a obou národů. Krakovský list si přeje.
aby smířlivá nálada, která zavládla ve stálém
sněmovním výboru, potrvala také ve sněmu
aby politický smysl, projevený konservativ-
nou stranou, dotrval do konce atvořil zá-
klad smíru za rozvášněných poměrů, jaké za-
vládly v Haliči v poslední době.
Pěknou řeč promluvil ve sněmovním vý-
boru předšeda ukrajinského klubu dr. Konst.
Levický. Ohradil se nejprve proti poznám-
ce národního demokrata Cienského, ja-
koby Poláci činili nějakou milost Malorusům,
když jim přiznávají 62 zástupce ve sněmu. Oba
hlavní maloruské tábory, ukrajínský a staro-
ruský, usnesly se před časem, že 30% ru-
ských mandátů ve sněmu je „conditio sine
qua non“, že jinak s Poláky vyjednávati nebu-
dou. Vidouce však dobrou vůli strany demo-
kratické, lidové a většiny konservativců, tou-
žících uskutečniti veliké dílo, ustoupily od
Malorus
Malo
doktor
Konst
Polák
Halič
9
article
dání. Herecké pojetí Heřmana bylo v základě
správné, ale v jednotlivostech třeba je ještě pro-
pracovati.
Slečna Koubova zpívala Elisu nejštastněji
v druhém obraze, další roli jen odzpívala bez
procítění a s chladnou lhostejností. Paní Pivon-
ková ovládala zpěvní partii dokonale, ale její
hraběnka byla ještě příliš živá a pohyblivá a
málo démonická. Také maska její v tomto směru
dosti neodpovídala. Ušlechtilým přednesem zpěv-
ním na sebe upozornila pí. Horvatová (Pavlína) a
totéž lze říci i o p. Vávrovi. Menší role byly
dobře zastoupeny slč. Rydlovou a Crhovou a pp.
Burianem, Štorkem, Pollertem, Polákem, Neu-
mannem a Bohuslavem. Sbory zvláště v prvním
obraze rytmicky nebyly zcela bezvadné a nevy-
stupovaly vždy s potřebnou jednotností a akura-
tessou. Za to závěrečný mužský sbor byl pěkně
a působivě zazpíván.
Scénická výprava — zvláště v obraze čtvrtém
a obou posledních — byla umělecky dokonalá
potom divadelně efektní. Malé rozměry našeho
jeviště — dvěma sloupy nad to ještě zmenšené —
vadily plnému rozvinutí pěkně aranžované pa-
stýřské hry v třetím obraze, k níž Čajkovský na-
psal tak rozkošnou, dobově věrnou hudbu.
aš.
Heřman
Koubův
Elisa
Pivon
Horvatová
Pavlín
Vávra
Rydlův
Crhův
Burian
Štorek
Pollert
Polák
Bohuslav
Čajkovský
10
article
+ Velikonoční koncerty České Filharmonie
O všech třech svátcích, v neděli dne 23., v pon-
dělí dne 24. a v úterý dne 25. března, konati se
budou ve Smetanově sále Obecního domu mimo-
řádné odpolední populární koncerty (začátek vždy
o 4. hodině) při restauračním zařízení, jaké o mi-
nulých vánocích těžily se obrovské návštěvě
velikému úspěchu.
+ Koncert vírtuosa na housle Henri Martenu
koná se, jak již oznameno, 31. března v Rudol-
finu. Klavírní doprovod převzal pianista Ber nard
Tabbernal. Do programu přijal Marteau koncert
č. 3 C-moll od Tor Aulina. Vstupenky v hud.
závodě Em. Wetzlera.
+ Úspěch krajana v cízině. Z Brodu v Haliči
oznamuje se velký úspěch koncertu St. Topiče.
profesora na »Towarzystvu Muzycznems, žáka
Ševčíkova, který konán byl 8. t. m. Mimo před-
nesená houslová sola, v nichž největší úspěch do-
cílil umělec přednesem Dvořákovy Humoresky
z Mařákovy sbírky »Classique et Moderne«, diri-
goval pan Topič Rozkošného »Noveletty« pro
smyčcový kvintet a Procháskovu »Serenádu« pro
smyčcový kvintet, harfu a triangl. Úspěch i obou
těchto skladeb byl pronikavý a dirigent zahrnut
ovacemi.
+ Florencká tragedie, nová opera Joži Char-
váta, bude autorem na klavíru předehrána dne
(ve čtvrtek) o 5. hod. odpol. v Umělecké besedě
Smalanova síň). Interesenti jsou vítáni.
původního požadavku, aby netoliko veliké
dílo umožnili, ale samy také přispěly k doho-
dě mezi oběma národy, zemi tuto obývajícími.
Země po hospodářských ranách, jež ji posti-
hly, má býti osvobozena od ran politických.
Součinnost Malorusů s Poláky v těchto zlých
časech může přiněsti zemi veliký užitek. Pro-
to obě maloruské strany přijímají za vděk 62
mandáty a jsou ochotny spolupůsobiti ku pro-
vedení celé volební reformy.
Smetanův
Marten
Aulin
Wetzler
Ševčíkův
Dvořákův
Mařákův
Topič
Rozkošný
Noveletta
Procháskův
Malorus
Polák
Rudol
Halič
Český filharmonie
Towarzystvo Muzycznem
Smalanov síň
Joža Chara
11
article
Slovenské politické schůze.
Na Slovensku bylo v posledních týdnech
ohlášeno množství politických schůzí, na
nichž se mělo protestovati proti Lukácsově
volební reformě. Vláda všechny schůze dů-
sledně zakazovala, místy z důvodů prostě
směšných. Že prý je na př. příliš zima a po-
sluchači by se mohli nastudit atd. Teprve,
když volební reforma odhlasována v poslane-
cké 1 magnátské sněmovně a žádná lidová
schůze na výsledku hlasování nemůže už nic
změniti, povoleno Slovákům na minulou ne-
děli několik takových protestních schůzí. Jed-
na byla v Prešpurku, jiná v Pivnici. Řečníci
oznámili shromáždění s politováním, že to.
proti čemu chce protestovat, aby se nestalo
zákonem, jest už, bohužel, zákonem. Ale shro-
máždění má právo aspoň dodatečně projeviti
svou vůli, že s usneseným volebním řádem
nesouhlasí a bude se vytrvale domáhati nápra-
vy špatného zákona zákonem dobrým, spočí-
vajícím na všeobecném, rovném a tajném vo-
lebním právu. V tom smyslu mluvil v Prešpur-
ku před 1000hlavým posluchačstvem dr. Mi-
lan Ivánka a soc. demokrat Ferd. Benda
v Pivnici advokát novosadský dr. Miloš Krn
slovensky a redaktor Klicin srbsky. V obou
schůzích příjaty resoluce ve prospěch vše-
obecného a rovného volebního práva.
Lukácsův
Slovák
Benda
doktor
Miloš Krn
Slovensko
Prešpurk
Prešpur
13
article
Bombardování Skadru.
Bombardování Skadru.
Černohorci už jednou vyzvali každého
obyvatele Skadru, kterému by bombardování
města bylo nemilé, aby se v čas vyslěhoval.
Nevystěhoval se nikdo, protože Skadřané
myslili, že na bombardování Skadru nedojde,
když vídenská žurnalistika tak určitě tvrdí,
že Černá Hora Skadru nedostane, ani až ho
dobude.
Minulý čtvrtek, jak oznamuje »Glas
Crnogorca«, představitelé velmocí na Cetyni
učinili na rozkaz svých vlád společný krok
u černohorské vlády, aby dovolila občan-
skému obyvatelstvu Skadru svobodně vyjíti
z města. Pan Dušan Vukotič, správce za-
hraničného ministerstva, předložil tu záleží-
tost ještě téhož dne ministerské radě, jejímž
jménem odpověděl diplomatům: Černohorská
vláda lituje, že nemůže úplně vyhověti žá-
dosti představitelů velmocí z vyšší ch
politických a vojenských dů-
vodů a to tím méně, že všichni
Skadřané jsou ozbrojení a bojují
s tureckým vojskem proti Černo-
horcům. Avšak černohorská vláda i nyní
jest ochotna dovoliti konsulům a jejich kra-
janům, aby svobodně opustili město, jak jim
nabídla již na počátku oblehání Skadre
ovšem s podminkou, že jí konsulové prve
podají seznám svých krajanů, žijících ve
Skadru.
Protože vídeňská žurnalistika proti oble-
hatelům nešlechetně štve, jakoby jejich
šrapnely a granáty schvalně vyhledávaly byty
a budovy skaderských cizinců, není od místa.
podáváme-li hořejší úřadní zprávu černo-
horskou v úplném znění.
Černohorec
Glas Crnogorca
Skadr
Vukotič
14
article
Kuropatkin o rakousko-ruské dohodě.
Generál Kuropatkin nějaký čas napodobi
římského Cincinnatní z válečného lomozu uchýlil
se do venkovského zátiší. Ale tam zůstal věren
své spisovatelské vášni, silnější patrně, než jeho
vojevůdcovská vůle. V poslední knize »Rusko-
čínská otázka«, právě vydané, uvažuje o pod-
mínkách dohody na západě, aby mělo Rusko
volnou ruku na východě. Dohodu s Rakouskem
si představuje za těchto podmínek: 1. Rusko
přizná svě osvoboditelské poslání na Balkáně za
skončené. 2. Rusko a Rakousko zaváží se ctit
samostatnost států balkánských (status quo). 3.
Sféra vlivu Ruska na balkánské záležitosti za-
hrnuje východní část poloostrova, sféra vlivu
Rakouska západní část. Rozhraničovací čárou je
bulharsko-srbské pomezí. 4. Ve všech vážných
zápletkách na Balkáně Rakousko a Rusko budou
postupovat po vzájemné dohodě. 5. Vznikne-li
spolel balkánských států, nebude to považováno
za ohrožení zájmů ani Rakouska ani Ruska.
Pokud se týče vnitřních poměrů v Rakousko-
Uhersku, zdá se Kuropatkinovi možným, že Ra-
kousko na konec přizná rovnoprávnost rakou-
ských Slovanů s Maďary a Němci. Historický
vývoj života různých národností v Rakousku
nutně vede k tomu výsledku. Vše jest jen otázkou
času. Až rakouští Slované nabudou rovných práv
s Němci a Maďary, nastane doba utvoření
balkánsko-rakouského spolku, boz
vojenského zakročení Ruska, v němž každý z ná-
rodů balkánských, nyní existujících samostatně.
zachová svou samostatnost. Po svém plemenném
složení tento spolek bude přirozeně Rusku přá-
telským. Jako pro Rusko je potřebný klič o
Bosporu, tak pro Rakousko je nutný východ přes
Balkánský poloostrov k moři, k Solunu. Bospor
musí být buď v tureckých nebo ruských rukou.
Kuropatkin
Ra
Maďar
Němec
Slovan
Rusko
západ
Rakousko
Balkán
RakouskoUhersko
Bospor
15
article
Solun může být buď v tureckých nebo — v ra-
kouských rukou.
Proti tomuto mínění gen. Kuropatkina stav
se v »Slavjanských Izvěstích« prof. Sobolevskij.
tvrdě, že Rusko nesmí pustit Rakousko na Balkán.
poněvadž jinak by Rakousko ovládlo balkánskými
státy jako svými vasaly. Ten úmysl byl prý patrný
i z válečných příprav Rakouska r. 1911 a 1912.
kdy Rakousko chtělo společně s Rumunskema
Tureckem napadneut Rusko, chráněno jsouc na
severu »neutrálním« Německem. Hlavní síla tu-
reckého vojska byla soustředěna na hranicích
Persie a Kavkazu, rakouské loďstvo mělo ope-
rovat v Černém moři, při čem byl by základním
bodem rumunský přístav Konstance. Rakousko
směřovalo prý k dobytí pravého břehu Dněpru
až po přístav Oděssu. Jen neočekávané vystou-
pení balkánských států zmařilo prý tento plán.
Němec a politika spravedlnosti k Polákům.
profesor
Sobolevskij
Rumunskem
Konstanc
Němec
Polák
Rusko
Rakousko
Balkán
Turecko
Německo
Persie
Kavkaz
16
article
Nedávná slova německého císaře, že přijde
ještě k účtování mezi Germánstvem
Slovanstvem, dala podnět radikálně-demo-
kratickému politikovi v. Gerlachovi k úvahám,
zda Němci rozumně se připravují k tomu rozhod-
nému sražení mezi Ruskem a Německem. Gerlach
soudí, že pruská polilika vůči Polákům vzhledem
na budoucnost jest politikou krátkozrakou, poně-
vadž po puzuje proti Němcům Poláky, přirozené
nepřátele Rusů. Polsko, příchylné Němcům, zna-
menalo by úsporu 200.000 vojáků! Zatím Prusko
které hlásá svatost vlastnictví soukromého, vy-
vlastňuje Poláky. »My zavrhujeme opouštění ven-
kovských sídel« — píše v. Gerlach — »ale jestliže
Polák uspořil něco peněz a chce si postavit dům,
zakazujeme mu to, a když se v nouzi uchýlí do
cikánského vozu, trestáme ho. Mluvíme o blahu
vnitřní kolonisace, ale praktikujeme ji jen proti
Polákům. Marně vydal pruský stát 34 miliardy
teď chce vydat ještě 14 miliardy, sama vláda při-
znává, že úspěchu nedosáhla. Z Poláků udělat
Němce je věc nemravná, a co více — nemožná.
Anglie nyní chystá se pomocísamosprávy Irska
získat starého svého nepřítele na svou stranu.
A my Němcil Dánsko je klíčem k Skandinavii,
pokrevní Dáni z hospodářského a kulturního
ohledu jsou nám přirozenými spojenci, ale my pro
nějakých 150.000 Dánů ve Šlesviku vzbuzujeme
v nich jen nenávist k sobě. V Elsasku podobně.
Zda by se nevyplatilo jít novými drahami? Poli-
tika volnosti a spravedlnosti neuškodila ještě žád-
nému národul« Jsou všechny důvody pro to, že
hlas páně Gerlachův bude hlasem volajicího na
poušti. Němci a jmenovitě Prušáci znají jen je nu
methodu vůči porobeným národém: brutálné uti-
skování a odnárodňování. Proto lze mít naději, že
Rusko spíše pozná nutnost změny politiky vůčí
Polákům a paralysuje tak případné německé ná-
mluvy u Poláků.
Gerlachův
Němec
Gerlach
Polák
Rus
Dáňa
Dán
Prušák
Rusko
Německo
Polsko
Prusko
Gerlach
Anglie
Irsko
Dánsko
17
article
Ministerská krise ve Francii.
Ministerská krise ve Francii.
Briandův kabínet padl pro sítuaci, kterou st
nezpůsobil, nýbrž zdědil ji po předešlých kabine-
tech. Bylo to ministerstvo Monisovo u pak mi-
nisterstvo Caillauxovo, které prohlásílo, že přijímá
podstatné zásady návrhu, vypracovaného komis
sněmovny. Obě ministerstva musila tak učiníti.
jinak by se byla učinila nemožnými vůči většině
ve sněmovně. Stejné obtíže hrozily pak každěmu
jinému kabinetu, jenž by byl upustil od zásady po-
měrného zastoupení menšin při volební opravě.
Poincaré všnk se jako ministerský předsed
horlivě zasazoval o to, aby předloha na základě
poměrného zastoupení byla uzákončna, a toto úsi
mu především zjednalo účinnou podporu středu
pravice sněmovny při volbě prosidenta republíky
U Brianda naopak bylo zapotřebí delšího času, než
se ze skeptického odpůrce volební reformy sta
jejím stoupencem, polom však počínal si velmi roz-
hodně a raději odstoupil, než by byl přijal nějaký
shnilý kompromis s většinou senátu.
Je zřejmo, že vůdce radikálů v senátě Clemea-
ceau touto porážkou, kterou způsobil Briandově
vládě, chtěl nepřímo zasáhnouti presidenta Poin-
caréa, jenž byl zvolen proti jeho vůli a přes všech-
ny jeho machinace. Vysvítá to také z jeho řeč
před hlasováním v senátě, v niž se ostře obrace
protí duchu neocacsarismu, zhoubnému pro Francii
což mělo býti patrně narážkou na popularitu Poln-
caréovu. Při osvědčeném republikánském snrýšlen
Poincaréově však jeví ze tyto útoky malicherným
a dutě znějí jeho slova, jimiž odpovídal na vývody
Briandovy: „Volební právo se zastoupením menšin
poráží většinu, a skoro vždycky, kdy v našich děj-
nách byla poražena většina, přišla revpluce.
Briandův
Caillauxův
Poincaré
Briand
Poin
Francie
Poln
18
article
Situace, utvořená pádem kabinetu, pokládá
všeobecně za velmi obtížnou. Stoupenci poměr-
ného volebního systému jsou velmi pobouřeni cho-
váním senátu, jenž odmitnutím předlohy sněmov-
nou přijaté způsobil přímý rozpor mezi oběma zá-
konodárnými sbory. Některé listy, jako „Libre Pa-
role“. „Républigue Frangaise“ a „Edlair“, boui
přímo proti další existeaci senátu, jenž se staví
proti vůli země. V parlamentních kruzích se vypra-
vuje, že poslanec Benoist, předseda výboru pro
volební opravu, autor návrhu na poměrné zastou-
pení, hodlá v příští schůzí sněmovny podatí návrl
na rozpuštění sněmovny, podepsaný všemí stou-
penci předlohy. Novými volbami má býti podán
důkaz, že převážná většina obyvatelstva je pro
poměrný volební systém. V případných nových vol-
bách by umírnění, socialísté, konservativci a na-
cionalisté bez zřetele na strannickou příslušnos
utvořili svaz na potření radikálů.
Jak víděti, vyvolali radikálové duchy, ktere
jim bude nešnadno zažehnati.
Benoist
Républigue Frangais
Libre pa
19
article
Veřejná schůze voličů na
král. Hradčanech.
Veřejná schůze voličů na
král. Hradčanech.
Místní organisace národní strany svo-
bodomyslně na Král. Hradčanech uspořádal
v úterý dne 18. t. m. v restaurací p. Novot-
ného veřejnou schůzi voličů, na kte-
rou zavítal říšský poslanec prof. dr. Funk
aby promluvil ke svým voličům o politické
situaci.
Na schůzí dostavili se zejména p. Ku-
brycht za Spolek majitelů domů Praha-III
a IV., pp. obeční starší Decastello a ša-
tus za sdružení řemeslníků a živnostníků
Praha III. a za místní organisaci národní stra
ny svobodomyslné Praha III. pp. stavební
rada ob. st. Vavrovský a Hrubý, četní
obecní starší, magistrátní sekretář p. dr. So-
botka a presidiální tajemník p. Groh, zá-
stupci všech hradčanských spolků a členové
místní organisace hradčanské. Omluvil se ná-
městek starosty král. hlavního města Prahy
p. dr. Kašpar.
Četně navštívenou schůzi zahájil o 1/49.
hodině večer předseda místní organisace
městský rada pan Fiala a k návrhu pana
Prčka byl předsedou schůze zvolen městský
radní p. Fiala, místopředsedou p. dr. Ve-
verka a zapisovatelem p. inž. Ledl.
Předseda m. r. p. Fiala uvítal srdečně
posl. dra. Funka, jakož i hosty z Malé
strany i všechny účastníky schůze a poukázav
na vážnost nynější politické sítuace, požádal
p. posl. dra. Funka, by o ní promluvil.
Král
profesor
doktor
Funk
Decastello
so
Groh
Kašpar
Fiala
Prček
Ing
Ledl
Hradčany
Praha III
Praha
organizace národní strana svo
dom Praha
organizace městský rada
20
article
Pan posl. dr. Funk vytkl na počátku, že
málo kdy lze říci, že situace je vážnou, tak
jako za doby dnešní a to se zřetelem na po-
měry vnitřní i zahraniční, jež přirozeně jsou
spolu ve vztahu. Zabýval se nejprvé situací
zahraniční, jež utvářena byla válkou na Bal-
káně a jež způsobila i ohlas u nás a vyvo-
lala nebezpečí válečné. Promluvil potomo
jednotlivých studiích této otázky, jak v po-
stupu se utvářila a vyslovil své přesvědčení
že politika míru, rozumných koncesí více do-
vede vykonati, než vyvolání válečného ruchu
Třeba v sousedství, mezi státy sousedním
upevniti, odstraniti vše, co mohlo by zkalit
poměry přátelské a posílití tak pro budouc-
nost zdárný rozvoj poměrů hospodářských
vzájemných. Rozhodně bylo by si přáti, aby
rozřešení stalo se způsobem, který zaručoval
by trvalé záruky míru, aby po válce balkán-
ské nezůstaly na Balkáně zbytky poměrů, jež
byly před válkou, aby zde nezůstal podkop.
jenž mohl by v budoucnu vyvolati výbuchy
nové a ohrožení míru evropského. Jen tak
dá se docíliti, aby prognosy těch, kdož dnes
tvrdí: „Nebude-li válka dnes, bude válka
v několika letech, až státy evropské veškeré
Funk
Bala
Balkán
21
article
své přípravy ukončí,“ objevily se nespráv-
nými.
Ohlas situace zahraniční v době napětí
největšího vyvolal u nás známé zákony váleč-
né, zejména zákon o válečných úkonech, kte-
rý rozčeřil právem vlny veřejného mínění
Pojednav o zákonech podobných ve státech
cizích, zabýval se řečník podrobně zákonem
uvedeným a důvody, jež hlavními byly příčí-
nami odporu proti zákonu tomuto. Prot
přesné formulce a vytýčení hranic práv a po-
vinností v době války nikdo nemohl by ně-
čeho namítati a s toho stanoviska také ná-
mitky se neděly. Přesné formulování toho, ce
v případu války na majetku a na osobnícl
službách může býti žádáno, je rozhodně lep-
ším, než ponechati ve válce násilí a díkta tuře
velitelů vojska k rozhodování.
Prot
22
article
Příčiny odporu byly hlubší. Ku předložen
zákona volen byl čas velmi nevhodný, doba
kdy válečné nebezpečí bylo největší. Tím
zejména i požadavkem, že do určité doby zá-
kon vyřízen býti musí, vzbudilo se ve veřel-
nosti mínění, že stojíme bezprostředně před
válkou, což mělo v zápětí dalekosáhlé škody
hospodářské. Zákon vydán bez motivů a hned
předem prohlašován za nezměnitelný, texto-
vání zákona bylo nejasné a povrchní a to
bylo příčinou, že byla vzbuzena nedůvěre
k němu. I vniterní obsah zákona vyvolal ne-
důvěru a nevoli vším právem.
Pojednav o těch předpisech, jež byly
hlavní příčinou výtek, odůvodnil podrobně
proč konečně Jednotný český klub odhodla
se hlasovati pro všechny návrhy pozměňovací
jimiž by přispělo se ke zlepšení zákona jak
po stránce formální, tak věcné a pro případ
jich zamítnutí hlasovati pro předlohu jak ve
druhém, tak i ve třetím čtení a jež bylo vý-
sledkem té jediné správné zásady, že polítik
nesmí býti uvažována jen se stanoviska jedno-
stranného, nýbrž v úvaze důsledků všech.
Krátce potom, co vyřízena byla předloh
o válečných úkonech, jednáno bylo v posla-
necké sněmovně o pragmatice úřad-
níků a zřízenců státních. Pojednav
o otázce této, zdůraznil, že vždy stál na sta-
novisku, že otázka služební pragmatiky ře-
šena musí býti po předchozím dorozumění
s kruhy úřadníckými jakožto kruhy nejblíže
interesovanými. V tom směru bylo pro hlaso-
vání jeho také rozhodným, byť i uznával, že
pragmatika je vzdálena ideálu, jehož dosažen
bylo by si přáti, přání, jehož valná část
úřadnictva státního vyslovila: aby přijata byla
pragmatika služební ve znění sněmovnou pan-
skou přijatém. Byť i nebylo všeho dosaženo.
přece jen tolik lze říci, že pragmatika nová
obsahuje mnohé dříve nebývalé výhody pro
úřadnictvo a zřízenectvo.
23
article
Potřeba úhrady nákladů služební pragmatiky
vyvolala opětně na povrch otázku novou, otázk
finančniho plánu. Dotknul se historického
vývoje otázky této, jež není novou. Uznává, ž
povolování pových daní a zvyšování daní starých
je otázkou politickou a že s tohoto stanoviska
snad bylo by odůvodněno vysloviti se proti f
nančnímu plánu, ježto celá situace politická pro
nás vyjasněnou a příznivou není. I to mluvilo proti
positivní účasti na poradách o finančním plánu, že
finanční předložený plán není ve skutečnosti
prvým plánem finačním, dílem plánovitým, jež
předpokládá, aby jednotlivé daně navzájem se
doplňovaly a takto uloženo bylo břemeno daňově
způsobem platební způsobilosti odpovidajícím. Fi-
nanční plán je dílem bezplánovitým a kusým
S druhé strany však bylo nutno přece do tohoto.
byť i nepříjemného díla positivně zasáhnouli z dů-
vodů hospodářské nutnosti. Náklady služební
pragmatiky musily býti hraženy, mělo-li býti vy-
hověno dlouholetým tužbám úřadnictva po uzá-
konční služební pragmatiky. Mimo to krajně ne-
příznivý stav financí zemských a zejména finaní
království Českého nutně kázal, aby u příleži-
tosti plánu finančního poskytnuty byly zemím
finanční úděly, jež umožnily by jim hospodářství je-
jich a vybavily je z tísně, ve které se nalézají.
Z důvodů lěchto, a ježto jinak byl by osud finan-
čního plánu spočival pouze v rukou německých
a polských, zúčastnil se řečník společně s posl
drem. Rašínem předchozích porad o finančním
plánu s ostatními stranami tak zv. majority pra-
covní a může tolíko bez nadsázky říci, že spo-
lečnému působení jeho a dra. Rašína podařilo se
prosadití v novém zákonu mnohá ustanovení, jichž
cenu žádný objektivná posuzovátel podceňovati
nemůže.
Rašín
24
article
Předmětem jednání byly mimo dvě menší da-
ně, daň ze sázek totalisátorů a bookmakerů a dan
ze šumivých vín, zvýšení daně z kořalky, nová
úprava a zvýšení osobní daně z přijm
Poslední dvě daně měly poskytnouti z části pro-
středky k poskytnutí údělů zemím.
Řečník pojednal podrobně o zásadách,
níchž spočívají nové úděly, poukázal k tomu, že
větší úděly, jichž dostane se království Českému.
činí z každých 10 mílionů circa 1 milion pro krá-
lovství České z osobní daně z přijmů a z daně
z kořalky při dosažení celého konsumu možno
očekávati plus více než 14 mílionů.
Pokud se týče podílů z osobní daně z příjmů
dosaženo cenného ústupku v tom smyslu, že podíly
ty nebudou více vázány usnesením zákonodárstv
zemského o sproštění od přirážek, nýbrž že záko-
nem bude vytčeno, že daň nebude za účelem vy-
měřování přirážek předpisována v těch zemích
kde zákonodárství zemské neusnese se o podro-
bení osobní daně z příjmů k přirážkám.
Pro království České zaručeny tím úděly be
ohledu na německou obstrukci.
25
article
Pojednav stručně o zásadách daně ze šumivých
vín a ze sazeb u totalisátorů a zvýšení daně z ko-
řalky, zabýval se podrobně osobní daní z přijmů
v nově její úpravě. Oproti stavu dosavadnímu na-
stává zhoršení ve třech směrech. Dosud počíná
sazba daňová při příjmech 1250 K 0.695 daně
stoupá do 2000 K na 19% a činí u příjmu 6200 k
25, u 18.000 K 3%, a stoupá k nejvyšší sazbě
5, jíž záplna nedosahuje. Dle osnovy, Hinančním
výborem přijaté, má nastati od příjmů 10.000 K
stoupání o 2.5 daně dosavadní a daň zvyšuje s
postupně, až dosáhne výše celkem 61/% 95.
Vedle toho zavádí se zvláštní přirážka 1590ní
pro osoby, k jejichž domácnosti nenáleží žádný
příslušník domácnosti, a 109% pro osoby, k jejichi
domácnosti náleží pouze jeden příslušník takový.
Při tom počitají se za příslušníky domácnosti také
dětí svěřené a sourozenci. Mímo to vytýká se, ž
komise jest oprávněna prominouti přirážku v při-
padech uvážení hodných. Obě tato ustanovení
vyvolána byla snahou po nutném zvýšení příjmů
26
article
a zásadou postihnouti vyšší daní vyšší způsobilost
k placení.
Zostření spočívá také v povinném předkládání
knih obchodních. S druhé strany podařilo se do-
cíliti v zákoně čestné výhody dosud nebývalé.
Výhody ty jsou následujícít
Dle § 156. mění se základ pro vyměřování tak
že nemají se za základ bráti příjmy dle 3letých
průměrů, nýbrž přijmy, dosažené v roce předchá-
zejícím.
Příjmu pracovnímu poskytnuta výhoda para-
grafem 157. v tom směru, že nemá býti příjem ta-
kový přičítán vůbec ku příjmu přednosty domác-
nosti, pokud tento 4000 korun nepřevyšuje. Tí
donílilo se sproštění velkého počtu příjmů z prá-
ce plynoucích od daně vůbec.
Pokud se týče odrážek od poplatního příjmu,
přijato následující, proti právu dosavadnímu vý-
hodné ustanovení: V § 160. připouští se i odrážka
nákladu, jenž vzešel nejen následkem (durch) pro-
vozování, nýbrž i v provozování (in). Tím umož-
něna i odrážka takových nákladů, jež vzešly nejen
opatřováním nebo poškozením strojů, inventáře a
podobně, nýbrž i jež jeví se jako následky tech-
nických změn, jichžto odrážka dosud přípustna
nebylu.
Dosud mohly býti odraženy jen nastalé ztráty.
nikoli i ztráty, jež sice nenastaly, ala jež lze oče-
kávati jako pravděpodobný výsledek poměrů ob-
chodních. Nyní i tyto mohou býti odraženy.
27
article
Odpisy musily býti dosud prováděny vždy při
dotyčných položkách inventurních, tedy při spe-
ciálních ztrátách, při speciálních pohledávkách,
nyní však mohou takové odpísy prováděny býtl
vlastním kontem. Při poplatnících, kteří vedou
řádně knihy, má dle § 165. obchodní zisk býtí
vypočítán dle zásad, jež předepsány jsou zákono-
dárstvím obchodním pro inventuru a bilanci a jež
odpovídají zvyklostem řádného kupee.
Dle § 163. rozšířena možnost odrážky premi
pojístného na případ dožití nebo úmrtí, poku
pojištěn je poplatník, na obnos 300 K, pojištěna-li
manželka a děti, na 600 K (dosud 200 a 400 K).
Dle § 64. č. 4. přípustna je odrážka příspěvku
k různým pokladnám nemocenským, úrazovým,
starobním atd. vůbec, ne jako dosud, kdy přípustna
je odrážka taková jenom potud, pokud příspěvky
takové opírají se o zákon nebo smlouvu. Mimo to
při příjmech služebních nebo pracovních přípustna
je odrážka nákladu k pořízení a udržování pra-
covního nářadí, šatů pracovních a výdajů, jež spo-
jeny jsou se zaměstnáním ve zvláště nebezpečných
nebo nočních podnicích, dále cestu k místua
od místa pracovního a obnosy, jež pravidelně platí
se odborovým spolkům nebo pojišťovacím poklad-
nám pro případ nemoci, mateřství nebo nezaměst-
nanosti.
Dle § 160. čís. 7. přípustna je nejen jako dosud
odrážka úroků ze dluhů, nýbrž i odrážka annuit,
pokud annuita neobnáší ročně více nežli 1000
a pokud příjem celkový není větší nežli 3600 K.
28
article
Dle § 173. rozšířeny odrážky v případech, kde
způsobilost platební seslabena následkem povin-
nosti vydržování většího počtu příslušníků domác-
nosti, takže možna je odrážka 1/2, z každého člena
rodiny, když příjem nepřevyšuje 1600 korun, za
všechny příslušníky mimo jednoho, pokud není
příjem větší než 2000 korun a za všecky přísluš-
níky mímo dva, pokud není příjem věiší nežli
4000 korun.
o »ttrsle o
V § 174. rozšířena byla hranice, do které
možno je respektovati zvláštní poměry způsobilosti
platební, obmezující se na příjem do obnosu 12..00
korun (dosud 10.000 korun) a stanovění, že při
poplatnících prvních 6 stupňů může býti daň pro-
minuta. ODosud první tři stupně.
Dalekosáhlé změny provedeny v zájmu po-
platnictva v tak zv. řízení ukládacím. Tak obme-
zeno právo úřadů finančních v řízení důkazním
v těchto směrecha
a) Hlavní stížnosti čelící proti používání tak
zv. důvěrníků podstatně odstraněny novým tex-
továním § 206., dle něhož mohou býti používány
jen osoby plné důvěry hodné.
b) Dle přijatého resolučního návrhu mohou z
znalce brány býti pouze osoby v listinách, korpo-
racemi k hájení zájmů hospodářských i stavov-
ských povolanými, označeně.
c) Dle § 206, mohou býti žádány od poplat-
níka opisy konta bílančního a kapitálového jen na
základě formálního usnesení komise, jehož důvody
musí býti v protokole uvedeny a ve vyzvání na
poplatníka udány (odstranění práva předsedy
úřadu k vyzvání takovému).
d) Paragrafem 210. vymezen přesně obsah
tak zv. dekretů vytýkacích a zamezení takto pro
budoucnost doručování dekretů nesrozumitelných
a nejasných. Kdežto dosud nestanovena žádná
lhůta k zodpovědění dekretů, což vedlo k tomu,
že určovány byly lhůty krátké, stanoví se nová
lhůta nejméně 8 dní k zodpovězení takovému.
29
article
Mimo to novou texlací omezují se chikany
poplatnictva častým opětováním dekretů.
Práva poplatnictva podstatně rozšířena oproti
stavu dnešnímu, kde řízením neposkytují se po-
platníku k obraně jeho práva pražádnár
a) V § 205. prodloužena lhůta k podání při-
znání po opětovném vyzvání s ustanovením, že
kontumační účinky, v tomto případě nastávající,
odpadají, když poplatník prokáže okolnost,, jež
prominutí činí omluvitelným. Mimo to Sem 286.
vytčeno všeobecné navrácení v předešlý stav,
instituce to, v žádném ze zákonů berních dosud
neobvyklá, pro případ, že poplatník následkem
neodbytných důvodů nebyl s to dodržeti lhůty
v řízení ukládacím neb odvolacím.
b) V § 211. stanoven právní nárok poplatní-
ka na vedení důkazu s jeho strany, zejména svěd-
ky a znalcí jim jmenovanýmí, dále právní nárok
na osobní jednání s ním a zejména i přísežný vý-
slech svědků a znalců.
c) Dle téhož paragrafu vysloveno, že poplat-
ník může žádati, by ústní jednání a ním nedělo se
v plné komisl, nýbrž ve zvláštním výboru a z jed-
nání vyloučeny byly osoby, stojící s ním v kon-
kurenci.
d) Dle § 218. musí býti poplatníkovi udány
důvody vyměření za účelem umožnění mu odvo-
lání a povoleno býti k témuž účelu nahlédnutí do
spisu a připuštění opisu jich. Dle § 219. musí v od-
volání úřadů berních býti vyrozuměn poplatníka
dána mu možnost ku podání protispisu během 1
e) Dle § 213. obmezeny podstatně účinky kon-
tumační, dosud obvyklé. Zejména vytěeno, že
pokud otázky vztahovaly se k určitým pramenům
důchodním, může kontumace pro případ nezod-
povědění nastoupiti pouze ohledně příjmu z těch-
to pramenů příjmových.
dnů.