1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. března 1913.
Praha
4
article
Raranni a večerní listy
předplácí se
v Praze v admlnistracii
na měslc. . . . . . 2 K —
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K olh
ve fillálkách
na měsle . . . . . E K 80
Poštou:
na měslo. . . .
na štvrt lota . . . . K 60h
s dvojí zásllkou
na měste.
na rtíeta : . . . k o
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Pan ryt. Wessely při práci.
Pan ryt. Wessely při práci.
Úterní večerní „Bohemia“, jediná, při
nesla jmenování auskultantů v královstv
Českém, kteréž jest skutečně tak křiklavé
že jsme čekali na vyvrácení úřadními listy
pražskými; a ježto dosud se nevyskytlo
nutno tyto soukromé zprávy německé-
ho listu pokládati za správné.
Celý tento nejnovější akt p. ryt. Wesse-
lého jest ovšem jenom pokračováním v
dosavadním umělém doplňování soudcov-
ského stavu soudci německými a jest dů-
sledkem toho, jakým způsobem vrchn
zemský soud již po delší dobu přijímá
právníky do soudní praxe. Způsobem tak
neomaleným však dosud při žádném jme-
nování postupováno nebylo, neboť ze 70
auskultantů jest 36 Němců a pouze 34 Češi
Zdá se, jakoby vrchní zemský soud po-
spíchal, aby bezohledně doplnil německé
soudce, a připravil půdu, aby při dalších
jmenováních za soudce nemuselo se praco-
vati přeskakováním ohromné řady českých
auskultantů a soudců.
Ještě nebyla smazána hanebnost, ktere
se proti českým auskultatům dopustil mi-
nistr Hochenburger při posledním jmeno-
vání soudců, a nyní přichází jeho pravá ru-
ka ryt. Wessely s tímto neslýchaným jme-
nováním
Třeba že vláda ubezpečuje, že nepři-
pustí dvojí — na národnosti úřadníků zalo-
žený — status; že nepřipustí vůbec, aby
národnost byla rozhodující při jmenování
úřadníků, provádí ministr Hochenburger
jemu podřízený president vrchního zem-
ského soudu ryt. Wessely jmenování dle
národnosti a nikoliv dle věcné a jazykové
kvalifikace!
Wessel
Němec
Čech
Bohemia
6
article
Jest zcela přirozeno, že v tomto no-
vém činu musí česká veřejnost spatřovati
nový nepřátelský akt proti nám Čechům.
musí viděti v něm snahu: upevniti soud-
covstvo německé, vybudovati je nacionál-
ně, aby to prospělo nikoliv spravedlnosti
nýbrž bojovné nagionální politice německé
Objevuje se, že pravdu měly a mají
ony české strany, které jako součást na-
rovnávání s Němci prohlašují řádný zákon
o užívání jazků při úřadech státních: zá-
kon, kterým by práva jazyka českého byla
chráněna a nacionální politice ve státních
úřadech staveny hráze. Takovéto zjevy.
jako nynější jmenování, jsou jenom důka-
zem, jak dnešní poměry čím dále tím více
stěžují dohodu na poli užívání jazyků při
státních úřadech a jak německo-nacionální
politika v oboru ministerstva justice přímo
netrpělivě se žene k tomu, aby dříve, než
by dospělo k dohodě — utvořila faktický
stav u soudů v Čechách tak, že by bylo
svrchovaně stíženo praktikování nového
jazykového zákona nepřesaditelným soud-
Volá-li se v tomto případě na české
poslance, aby zjednali nápravu, adresuje
se toto volání k roztříštěné, české delegaci
v době, kdy z Haliče přicházejí zprávyo
smíru mezí Poláky a Rusíny; v době, kdy
polsko-rusínsko-německý blok sám může
poskytnouti většinu . ..
Proti praxi Hochenburgera a Wesselé-
ho zkoušely se různé prostředky českými
poslanci, a nemůže se tvrditi, že by která-
cům.
Čecho
Němec
Polák
Rusín
Hochenburger
Čechy
Halič
7
article
koliv z českých stran necítila krutost toho-
to politického i sociálního bezpráví.
A nejde, věru, o to, zdali by čeští po-
slanci chtěli odstraniti tyto zlořády, aleo
to jde, jak by to měli učiniti!
A o tom je mezi českými stranami čím
dále tím méně souhlasu — neboť ti, kteří
by chtěli, aby se dosáhlo zákonodárnou
cestou vlivu na správu státní, a tím se za-
mezilo takovéto zneužívání správní moci —
jsou předmětem útoků, ačkoliv nemohou —
tvoříce malý zlomek delegace české — sa-
mi vynutiti ani zákonnou úpravu, ani do-
síci vlivu a moci ve správě!
Druhá cesta, kterou jsme za Bienertha
nastoupili a prováděli, také nezamezila, jak
historie zaznamenala, takovéto zneužívání
správní moci a vedla jenom k dalšímu u-
tužení systému Hochenburgrova.
Tak pohodlně ovšem, jako se to děje
v Čechách, že totiž za každý nepřátelský
akt p. Hochenburgera a jeho pravé ruky
prostě se vyspílá jiným stranám a tím cela
akce se zakončí, nelze ovšem dělati politi-
ku v těžkých a spletitých poměrech zdej-
šíchl
Bienerth
Čechy
Hochenburgrův
8
article
Řecký král Jří l. zavražděn
Řecký král Jří l. zavražděn
Z vypravování očitých svědků.
Z Athén, 19. března. [Ad. d'Athénes.) Očlt
svědkové vypravují o zavraždění krále tyto po-
drobnosti: Vrah skryl se za rohem ulico Ragia
Trias, několik kroků od čtvrtního policejního koml-
sariátu. Když král šel z procházky do paláce
kolem rohu, vrah vypálil na vzdálenost dvou kroků
ránu z velikého revolveru na krále. Po první ráně
chtěl pobočník Frankudis, kráčející po boku krá-
lovu, vytáhnouti svůj revolver, načež vrah po něm
střelil, ale rána selhala. Dva krětští četníci, kteří
šli za králem, vrhli se na útočníka a zatklí ho bez
odporu. Vida pobočník vraha zatčena, obrátil se k
králi, domnivaje se, že není střelen, tento však
klesl do mdlob před kupeckým krámem. Majitel
snažil se pozvednoutí krále, který nepromluvil Kni
slova. Na dlažbě nebylo stopy po krvi. Vojácí od-
nesli krále do nemocnice. Vrah byl prohledána
nalezeno u něho několik revolverových nábojů. Na
otázku policistů odpověděl vrah: „Máte soudy. Tam
budu mluviti.“ Když policisté naléhali, odpověděl:
„Odveďte mne na komisařství, aby mne lid netýral.
Tam budu mluvili.“ Vrah byl na to dopraven na
komisařství, kde prohlásil, že se jmenuje Schi-
nas. Dle výpovědí vrabových soudruhů žil prý
v cizině a vrátil se domů po obsazení Soluna Řeky.
Smutek v Athénách. — Královna Olga, a
Jřit l
Trias
Frankudisov
Schi
Olga
Atény
Ada . d ' Athéne
10
article
Z Athén, 19. března. (Ag. d'Athénes.) Vřechny
noviny vyšly s černým rámcem a dlouhými články.
ve kterých král Jiří velebí se jako moudrý a milo-
vaný vladař a vražda prohlašuje se za národn
neštěstí.
Princové Jiří a Ondřej sdělili s velkou šetr-
ností strašnou zprávu královně Olze. Dověděvši
se pravdy, padla ve mdlobách do náruče princů.
Nával mdloby se několikrát opakoval. Dopoledne
odjela se všemi princi a princeznamí přes Chalkidu
do Soluna.
Byl nařízen 6měsíční státní a jednoroční dvorn
smutek. Na všech veřejných budovách a vět-
šině soukromých budov jsou vyvěšeny černé pra-
Pory.
Z Janiny sdělují: Následník dověděl se o smrti
králově od plukovníka Díismanisa. V rozechvění
neporozuměl ihned obsahu došlého telegramu.
Úplně zdrcen a slze nařídil potom, aby strašná zprá-
va byla sdělena princezně Maril a zrevidoval denn
rozkaz armádě.
Soustrastné a smuteční projevy
oznamují se z obou sněmoven rumunských, ze So-
fije (dr. Danev, předseda sobrání athénské sněmov-
ně), z Bělehradu, král Petr řecké královně a ná-
sledníkovi (m.-p. Pašič m.-p. Venizeloví, starost
bělehradský athénskému), z Berlína („Nordd. Allg.
Ztg.“ líčí zásluhy nebožtíka krále a doufá, že ná-
rod shromáždí se vlastenecky kolem nového krále
Konstantina).
Další projevy zaslali: bulharský král novému
králi, královně-vdově a m.-p. Venizelovi; rovněž
Jiří
Ondřej
Poros
doktor
Danev
Pašič
Venizelovit
Konstantinos
Venizel
Atény
Olza
Chalkída
Soluna
Janin
Bělehrad
Berlín
nový král
Marila
Aga . d ' Athéne
král Petr řecký královna
11
article
černohorský král s chotí, princ Danilo a ministr
zahraničních věcí. President Poincaré a m.-p. Briand
a ministr Jonnart.
Danila
Poincaré
Briand
Jonnart
12
article
Králova mrtvola.
Králova mrtvola.
Ze Soluna, 19. března. (K. k.) Mrtvola králova
byla v nocl dopravena z nemocnice do zámku, kde
zatím byla umístěna. Celé město tone v nejhlubším
smutku, obchody jsou zavřeny. Všechny úřady
učinily dalekosáhlá opatření bezpečnostní, zdá se
však, že jest vyloučeno porušení veřejného klidu
protože mezi tím obyvatelstvu dostalo se zpráv
o osobě, slavu a národnosti vrahově, čímž odpadají
zároveň všechny zbytečné kombinace. Skutečnost
že útočník je Řek, učinila na řecké obyvatelstvo
nejboleslnější dojem.
Řek
Soluna
13
article
Ve sněmovně.
Ve sněmovně.
Z Athén, 19. března. (Ag. d'Athénes.) Na po-
čátku schůze pronesl m.-p. Venizelos v hlubo-
kém pohnutí řeč, kterou poslanci vyslechli stojíce
Ministerský předseda zdůraznil velké zásluhy ze-
snulého a vyzval sněmovnu, aby provolala „Slávu
novému králi. Pak ujali se slova vůdcové oposice
k oslavným projevům pro památku zesnuléh
krále. Předseda sněmovny byl pověřen, aby před-
nesl soustrast lidového zastupitelstva na stupnícl
trůnu, jakož i aby projevil králuvně-vdově soustrast
sněmovny.
Sněmovna usnesla se na šestiměsíčním smutk
a schůze byla pak na znamení smutku skončena
provoláním „Slávy“ novému králi.
Královské poselství k armádě.
Z Athén, 19. března. [Ag. d'Athénes.) Krá
Konstan
ství: Mé adět Bezbožný útok na posvátnou
osobu krále oloupil nás o naši hlavu ve chvíli kri-
tické pro celý řecký národ. Jsem nyní Prozřetel-
ností povolán, abych vstoupil na trůn po svém
nezapomenutelném otci, jenž tak dlouho vládl ke
slávě a ctl. Oznamuji to své armádě, jíž věnoval
jsem celý svůj život a s níž nerozlučně spojily
mne nešťastné i šťastné války. Prohlašuji armádá
že vždy v jejím čele nepřestanu nikdy celou svoji
péčí věnovati pozemní i námořní moci, jichž slavné
hrdinské činy jsou ke cti a slávě vlastí.
dal k armádě toto první posel-
Venizelos
Sláva nový
Atény
Aga . d ' Athéne
14
article
Král Konstantin.
Král Konstantin.
Nový řecký král Konstantin, jenž posu
jako korunní prine měl titul vévody ze Sparty
narodil se 2. srpna 1868 v Athénách a ožení
27. října 1889 se sestrou německého cisaře
princeznou Žofií Pruskou. Z manželství to-
hoto narodilo se pět dětí: princ Jiří (nar
1890), prine Alexandr (1893), princezna Hele-
na (1896), princ Pavel (1901) a princezna Irena
(1904)
Nynější král sloužil jako poručik v 2. pě-
ším gardovém pluku pruském a po humanisti
ckém i vojenském vzdělání studoval na uní-
versitách v Lipsku a Berlíně. Roku 1890 vy-
konával vladařství za nepřítomnosti královy
a pak skoro každé léto. V řecko-turecké vál-
ce r. 1897 byl vrchním velitelem řecké armá-
dy, která byla tehdy na hlavu poražena
Farsalu. O příčínách této porážky napsal pak
pamětní spis i sepsal návrhy na reorganisaci
řecké armády. Roku 1900 dostal nově zřízené
místo armádního inspektora, r. 1909 však se
projevilo proti korunnímu princi silné hnutí.
které způsobilo dynastickou krisi v Řecku.
Konstantin
Žofie pruský
Jiří
Alexandr
Pavel
Irena
Atény
Lipsko
Berlín
Řecko
Sparta
princezna Hela
15
article
Důstojnický komitět chtěl za všech okolností
zabrániti návratu princovu, jenž tehdy dlel v
Postupimi. Situace královské rodiny, střežené
v athénském zámku silným oddílem vojska,
byla velmi nebezpečná. Roku 1910 byli pře
značné politické obavy korunní princ Kon-
stantin a princ Mikuláš povoláni nazpět do
Athén, ale musili přerušiti svou cestu, aby
nedošlo ke konfliktům. Úřad generálního in-
spektora řecké armády, jejž korunní princ po
svém konečném návratu k vojsku musil slo-
žiti následkem vojenské vzpoury, byl mu opět
svěřen r. 1911 a v prosinci 1912 došlo k úplné
vojenské rehabilitaci korünního prince, jenž
byl vzhledem k úspěchům v nynější balkán-
ské válce povýšen na generála a později se
stal vrchním velitelem celé řecké armády. Ne-
obyčejné štěstí, které jej od počátku balkán-
ské války provázelo, zvláště využití bulhar
ských vítězství ke kapitulaci Soluna a nejno-
věji dobytí Janiny učinilo z namnoze nenáví-
děného prince národního hrdinu řeckého, je-
muž chystají se již v Pireu postaviti jezdecký
pomník. Na trůn po otci vstoupí nyní jako
triumfator.
Mikuláš povolat
Janin
Postupim
Atény
Pireus
Kon
Soluna
národní hrdina
16
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Zavražděný a nový řecký král. — Spojenci
příjmou podminky mediace velmocí. — Šukri
paša vyjednává prý o kapítulací Odrinu.
čm. Ze Sofije, 19. března. (Zvl. telegr. „N
L.“) První dojem zprávy o zavraždění ře-
ckéhokrále byl úžas a leknutí; skoro kaž-
dému vnucovala se myšlenka, nejsou-li vrahové
makedonští revolucionáří. Když se zjistilo, že
jsou Řekové, celý politický svět si oddychla
věnoval se upřímné soustrasti. Tento pocit
není ovšem i bez politického zabarvení, pro-
tože — jak vytkl m.-p. Gešov v sobrání —
svět očekával mnoho od moudrosti zavraždě-
ného krále při řešení trudných otázek. Bude
mocí míti důvěru i k novému králi?
Z výroků kompefentních osob se dá sou-
diti, že spojenci přijmou podmínky medí a ce
velmocí, známé zde poloúřadním způsobem.
tedy linii Midia—Erkene—Enos a pro-
jednání válečné náhrady na finanční
konferenci v Paříži, Hned, jak dají svůj — roz-
umí se pouze zásadný — souhlas, sejdese
znovu konference miru v Londýně.
Do té doby Odrin asi jiště padne, Š u-
kri paša prý se už pustil do vyjednávánío
kapitulaci, ale Savov podmínek jeh
nepřijal.
Řek
Enos
Savov
Balkán
Paříž
Londýn
Š u
N L
17
article
Změnou na řeckém trůně nezmění se balkán
ská polítika.
Sl-k. Z Bělehradu, 19. března. (Zvl. telgr
„Nár, Listů“.) V politických kruzích troufají.
že změna na řeckém trůně nebude míti žád-
ného vlivu na balkánské věcí, neboť strůjcem
nynější řecké politiky je Venizelos.
Zoufalý stav drinopolské posádky.
SI-k. Z Bělehradu, 19. března. (Zvl. telgr
„Nár. Listů“.) Dle nejnovějších věrohodnýcl
zpráv situace drinopolské posádky je zoufalá.
Noc jak noc přebíhá 20, ba i 40 vojáků. Ve
chlebě, u nich nalezeném, přimíchány jsou
plevy, otruby a metlice. S hlavním úto-
kem na opevnění vyčkává se je-
ště, až posádka úplně zmalomy
slní.
Zamýšlená akce proti hrozícímu rozkolu
srbsko-bulharskému.
Sl-k. Z Bělehradu, 19. března. (Zvl. telgr
„Nár. Listů“.) Mezi přáteli bulharsko-srbského
sblížení pomýšlí se na svolání důvěr ne
porady myšlenkově spřízněný cl
lidí z obounárodů, aby byla promyšlena
akce proti hrozícímu rozkolu mezi oběma ná-
rody. Tito činitelé pevně věří, že za součín-
nosti ostatní slovanské veřejnosti spásonosné
dílo se zdaří. Dle jejich mínění hřeší se n
obou stranách.
Prostředkování velmocí.
Z Vídně, 19. března. Z informovaného
pramene sdělují: Odpovědní nota vel-
mocí spojeným balkánským státům v záležito-
sti prostředkování podána bude bezprostředně
nejspíše dnes. Je naděje, že balkánské státy
akceptují návrhy velmoci, takže by tím by
zjednán podklad pro rychlé vedení vyjedná
vání.
Z Cařihradu, 19. března. (K. k.) Dle zpráv
které obdržela Porta od svých velevyslanců
byly by podmínky míru, vypracované konfe-
Bělehrad
Vídeň
Cařihrad
18
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za s
večerní
. . . . . za 4 k
Va fliálkách na venkově
ranní čislo: . . . . . le
večerní . . . . . . . . 5h
Ineeráty
platí se hotově napřod
Předplacení a Inserty příjimá
administrace v Marianské ul., l.
Tam nacházejí sej tál
redakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů“.
Rakopisy se nevraceil
Virginie
19
article
rencí velevyslaneckou v Londýně, Turecku
přijatelny. Podmínky, které nebyly dosud de-
finitivně formulovány, budou v brzku notifi-
kovány Portě.
Londýn
Turecko
20
title
(Viz poslední zprávy.)
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
„česko-německý spor“ v alpských zemích.
Neúhavný posl. dr. Perko hned po svát-
cích vydá se zase na politické agitační cesty,
tentokráte nikoli do německé říše, ale do alp-
ských zemí, s týmž však programem předná-
škovým. Navštíví Gastýn, Bělák, Gorici,
Terst, Lublaň, Celji, št. Hradec, Víd. Nové
Město, Lubno a Most n. Lit. a bude tu na
schůzích, pořádaných německo-nacionálním
Vereinem pro Rakousko, vykládati o významu
česko-německého sporu pro němectví v Ra-
kousku. Na některých schůzích vystoupí také
říšští poslanci Mühlwert, Marckhl, Hummer,
Schreiter, Stransky a Wolí. Tato okružní ce-
sta má za účel získati alpské poslance pro
stanovisko německých poslanců z Čech a pro
oposici proti zemským údělům i pro návrh
Dammův, který má býti ve sněmovním plenu
obnoven.
doktor
Perka
Mühlwert
Marckhl
Dammův
Bělák
Gorica
Terst
Lublaň
Celja
Hradec
Víd
Nová město
Lubno
Litva
Rakousko
Čechy
Gastýn
Hummer
Schreiter
Wolit
23
article
Otázka zemských údělů a postavení alp-
ských Němců k nim rozněcuje vůbec fantasíi
německých politiků z Čech k nejodvážnějším
kombínacím taktickým. Slovo o přenesení
česko-německého sporu a německé obstrukce
na říšskou radu bylo už vysloveno a když
posl. Hummer v Litoměřicích odbyl tako-
véto nápady poznámkou o nebezpečných ilu-
sích, obořil se na něj „Leitm. Ztg.“ dosti ne-
pěkně, vytknuv mu, že nebyl na schůzi finanč-
ního výboru, v níž Dammův návrh zamítnut.
Něco podobného, jako nebezpečné iluse.
nemělo prý být pověděno v nynější době, kdy
nepřátelé Němců si tropí z nich šašky, kdy
řady německé zbaveny pevného vedení prý
kolísají semo tamo a mnozí Němci nevědí, sto-
jí-li pevně či padnouti mají v pravo či v levo
a kdy celé stavy z hmotné nouze staví otázku
žaludkovou před všechny statky ideální. List
docela vážně dovozuje, že je povinností ně-
meckých politiků z Čech získati alpské po-
slance k takovému bratrství ve zbrani, jako
za dob Badeniových a staví alpským Němcům
na oči balkánské národy, ohrožující prý je-
jich osud, takže je nutno, aby se ve vlastním
zájmu opřeli o své bratry na severu.
Němec
Dammův
Čechy
Litoměřice
Hummer
24
article
Němečtí učitelé protí vedení něm. agrárníků.
Zástupči německých učitelských spolku
z okresů ústeckého, bílinského, mosteckého,
duchcovského a teplického v neděli v Tepli-
cích na společné schůzi shromáždění ku po-
radě o společném postupu v otázce učitel-
ských platů ohradili se proti známému článku
oficiálního listu předsednictva něm. agrárníků
„Deut. Agrarblattu“ o česko-německém vy-
rovnání a učitelských požadavcích i prohlá-
sili, že článek tento stojí v nejkřiklavějším
odporu s dřívějším opětovným ujištěním agrár-
ni strany v otázce platů, zejména s prohláše-
ním mluvčího strany agrární posl. Stahla k če-
skobudějovickým učitelám, v němž se výslov-
ný důraz kladl na to, že německá agrární stra-
na touží po okamžiku, ve kterém bude moci
svým jednomyslným a úsilným zasazením se
o úpravu učitelských platů osvědčiti svou
přízeň škole a učitelstvu. V Teplicích shro-
máždění učitelé prohlásili se kromě toho soli-
dárními s jabloneckým usnesením o případné
demonstrativní stávce německých učitelů.
Tepli
Teplice
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Třináctý u stolu.) Pověrčiví lidé —
a patří k nim i mnoho zástupců vysoké in-
teligence — mohou nešťastnou třináctku le-
tošního letopočtu co chvíli činiti zodpovědnu
za své nehody a nezdary anebo na ni svalo-
vati vinu za svou nerozhodnost a nečinnost
a dalo by se snad hájiti tvřzení, že bázeň z vá
lečných pohrom, která do nedávna zachvívala
veřejností, byla u širokého davu spolu pod-
porována nepřiznaným či zpola jen přiznáva-
ným očekáváním, že rok, v němž se vysky-
tuje neblahé číslo, nemůže minouti bez veli-
kých katastrof. Jistě ne ve skutečném politi-
ckém životě, ale přece v psychologii mass hrá-
vají takové maličkosti, nerozumy, impondera-
bilia tajemnou a naprosto nedocenitelnou
úlohu; neboť přiznejme si důkladnou analy-
sou sami, zda také pro nás není ta či ona
cifra, ten či onen letopočet spojen se zvláštní
sympatií nebo idiosynkrasií, která pro náš
praktický život nic neznamená, ale která tu
je v podvědomí našem i snad v podvědomí ti-
síců současníků a která se druh od druha sdíli
a vzmáhá, podobna duševní nákaze: rozbí-
rejme jen pocity, s jakými jsme vídali dvě
nuly na konci letopočtu, jímž se uzavíralo
století, a ptejme se, zda z nahodilé té okol-
nosti nevznikly nám někdy pocity, které,
mnoho a mnohokráte sesíleny, dávaly by
z dálky tušiti cosi jako blouznění chiliastů.
26
article
Nepodléhám ani v nejmenším suggestivní
moci představ, jako je třináctka, pátek a p.
ale myslím, že i ten, kdo nesdíli takovýchto
obecně rozšířených pověr, tvoří si pověry ry-
ze individuální, má svoje vlastní zvyklosti.
vou osobní jakousi symboliku čísel, sudých
a lichých, a nemá tudíž práva ani důvodu, po-
smívati se těm, kdož věří ve znamení a před-
zvěsti tradíční. Bývají to associace a zvyklo-
sti silnější nežli jedincova vůle, i vyvolává tu-
Míž spíše účast nežli parodii, pozoruje me-li.
le zde tento nevěrec a neznaboh se obává
27
article
v pátek se vydat na cestu, že onen přelaska-
vý hostitel dává při tabuli průchod svému
pokaženému rozmaru proto, že se nedostavil
očekávaný čtrnáctý. A jestlíže někdo si za-
kládá na tom, že se třináctky nebojí; jestliže
toto číslo, ve zlatu vytepané, sloužívá za pří-
věsek k hodinkám, podobno talismanu, vyzý-
vajícímu osud; jestliže jeden z letošních sto-
letých jubilantů, Richard Wagner, jenž tři-
náctku měl v letopočtu svých narozenin, se
prý radoval, že je spiata s jeho osudem (i den
jeho úmrtí byl pak třináctý v měsíci) — není
také v tom obsaženo uznávání výjimečného
významu číslice, třebaže uznávání „na vzdo-
ry“7
Jak rozšířeny jsou rozmanité pověry
vztahující se k číslicím, takřka u všech ná-
rodů, o tom, jako o všech starých tradicích
zvyklostech, poučuje krásná literatura. Jestli-
že u Schillera Valdštýnův hvězdář Seni vy-
kládá služebníkům, že jedenáctka je hříšná
ježto přestupuje desatero přikázání, a že pět-
ka, sedma a dvanáctka jsou svatě, tedy je to
dáno dobovým i stavovským rázem astrologa
na dvoře pověrčivého vévody frýdlantského.
Wagner
Schiller Valdštýnův
Sen
28
article
Jestliže však „Divoká kachna“ končí se vý-
rokem Gregerse Werleho, jenž poznává, že
jeho úkolem jest, „býti třináctým u stolu“
tedy je tím dosvědčeno, s jakými pocity tato
číslice dnes bývá spojována: třináctým u stolu
je ten, kdo přichází nevčas a nezván; kdo po-
doben onomu samozvanému reformátorovi,
uplatňuje svůj „ideální požadavek“, kdo je
nepříjemný, byť sebe šlechetnější; kdo je ne-
vinen a zaviní přece smrt jiné nevinné osoby.
Slavná Ibsenova pointa má obdobu na konci
jiného kusu, totiž Nápadníků trůnu, kde se
zhušťuje osud Jarla Skuleho v praegnantní
formulku, že byl pastorkem božím na zemi:
samozvaný host či pretendent zde i onde,
slabost a neucelenost u obou: ale nápadník
trůnu byl postavou tragickou: „třináctýu
stolu“ postavou tragikomickou. Není divu, že
se poměry o trapném významu takového „tři-
náctého u stolu“ zmocňuje veselohra, ona an-
glická fraška na příklad, dle níž v Blank-
leyově londýnském závodě se pronajímají též
Gregers Werle
Ibsenův
Blanco
29
article
mužové, doplňující společnost na příhodnější
počet. Ale na dně pověrčivých představ skrý-
vá se strach a nikoli smích, neboť „třináctý
u stolu“ dle lidového podání znamená, že je-
den ze soustolovníků do roka zemře: z Bé-
rangerovy písničky „Treize table“, která
ostatně přemáhá pověrčivou hrůzu, jest tento
původní smysl stejně patrný, jako z některých
vypravování prostonárodních. Jestliže tedy
i v moderních hotelích se setkáváme s kurios-
ním číslováním pokojů, při němž třináctka
je přeskočena nebo nahrazena číslem 12a, sou-
visi tato praktická obchodní methoda, počí-
tající s pocity pověrčivých hostů, konec konců
s čímsi, co nemá daleko k mythologii a naivní
metafysice. Souvislost s představou hrůzy
smrti je zvláště zřejmě zachována ve fran-
couzské pověsti, která vypravuje o čertu: dá-
bel si vyhlédl most a za ním číhá; třináctá
bytost, ať člověk či zvíře, jež přes most jde
propadá pekelnému pánovi; ten provádí svůi
lup tak dlouho, až se s ním dá do boje svatý
muž a přemůže ho.
Treiz tablo
30
article
Nezdá se, že by bylo příliš mnoho starých
lidových podání o neblahém působení tři-
náctky. Pověra ta sice snad již ve starověku
byla rozšířena, jak vyplývá z vypravovánío
Filippu Makedonském, jenž, dav se vedle dva-
nácti božských soch znázorniti jakožto třiná-
ctý bůh, byl stížen náhlou smrtí: ale je pozoru-
hodno, že tradice nám dnes běžná bývala pa-
ralysována dvojím různícím se a nám sotva
pochopitelným podáním: jednak se prý leckdy
neblahá úloha připisovala spíše dvanáctce
nežli třináctce, jednak představa třináctého
člověka bývala zhusta, v odporu ke dnešní
zvyklosti, vykládána příznivě a jako dobré
znamení. Kdežto dvanáct předchozích druhů
propadá smrti, bývá právě třináctý, v odporu
ku pověsti o ďáblově mostu, někdy jakožto
jediný zachován na živu: tak na př. dle novo-
řecké pohádky jakýsi kapitán s příznačným
jménem „Třináct“, tak prý (dle původního
Filippos
31
article
smyslu starořecké pověsti) Odysseus, zajatý
se svými dvanácti druhy od obra Polyfema.
Ba leckdy se stává, že v různých variantách
téhož podání zaměňují se číslice dvanáct a
třináct, a proto novější vykladači naší pověry
hledají takové vysvětlení, které by vyhovo-
valo číslicím oběma, táží se tudíž po mythi-
ckém významu jak třináctky tak dvanáctky.
Kdežto dříve neblahá předpověď čísla tři-
náct bývala odvozována z reminiscencí na
Nový zákon, uchylují se dnešní badatelé spíše
k domněnce, že původní bájeslovný význam
obou čísel nedá se zjistiti jinak nežli pomocí
hvězdářských představ. Uvádí se dvanáctero
symbolů zvěrokruhu, mluví se o dvanácti mě-
sících, k nimž dle kalendáře některých ná-
rodů přistupuje třináctý měsíc jakožto pře-
stupný. Nejnovější zpracovatel tohoto problé-
mu, jihoněmecký farář E. Böklen, přednáš
pak v právě vydaném sešitě lipské Knihovny
mythologické theorii, že prý význam jak dva-
náctky tak třináctky souvisí se starým rozdě-
lením kalendáře nikoli dle soustavy sluneční
nýbrž podle fasí lunárních a že 12 (resp. 13)
dní přibližně odpovídá polovině starého mě-
síce.
Odysseus
Polyfémos
E Böklen
32
article
V mythologii, pokud vím, měsíc dnes slou-
žívá spíše přiliš často nežli zřídka ku poku-
sům o výklad různých bájí. Ale i bude-li nej-
novější vysvětlení mythického smyslu čísel 12
a 13 uznáno správným, nutno zdůrazniti, že
tím jest vyložen pouze původní jejich význam,
že však nadále zůstává záhadou, proč právě
třináctka má pro nás tak neblahý zvuk.A
bude tudíž i nadále možno pro moderní vý-
znam tohoto čísla hledati částečné vysvětleni
v oné biblické tradicí, na kterou upozornili
různí starší theoretikové: totiž na evangeli-
stovo vypravování o poslední večeři páně.
z jejíchž třinácti účastníků neméně než dvě-
ma bylo souzeno v době co nejkratší zemříti-
jednomu (Jidášovi) smrtí potupnou a druhému
(Kristovi) smrtí mučednickou.
Krist
33
article
Hudba.
Hudba.
+ Čajkovského »Piková dáma«. Z četné dra-
matické tvorby Čajkovského »Oněgin« a »Piková
dáma« ukázaly se nejúspěšnějšími, U nás patře
»Oněgin« od své premiery k nejoblíbenějším ope-
rám. »Piková dáma«, která záhy po něm k nám
byla uvedena, nepřinesla nových rysů k portretu
Čajkovského-dramatika, jak nám jej »Oněgin« vy-
kreslil. I v »Pikové dámě« má vrch lyrik nad
dramatikem a dramatik vyčerpává se tu v drobno-
malbě situací scénických. V tom'směru hudba jeho
vykazuje četné detaily, které prozrazují hluboce
eítící duši umělce ryzího. Velmi skvělou strán-
kou partitury je instrumentace, která je v »Pl-
kové dámě« vzdálena vší nákladné pompesnostia
přesycenosti, pracujíc víc než v jiných dilech Ča-
kovského s jemnějšími a průsvitnějšími barvami.
Čajkovský
Oněgin
34
article
Mistrovství svoje ukázal Čajkovský v tom, jak
dovedl v plesovém obraze užiti a rozvinouti vše-
chny půvaby hudby galantního století, originálům
dokonale odposlouchané. Nad hudbou »Pikové
dámy« vznáší se zvláštní teskná melancholie-
Zvláště postava Heřmanova celá je jí oblita. Čaj-
kovský sám o této bizarní postavě své opery se
vyslovil, že s ní zvláštní soucit měl a že Heř-
man nebyl mu jen záminkou k hudební kompo-
sici, nýbrž pravým, živým a sympatickým člo-
věkem. Vzpomenete na pathetickou symfonii
Čajkovského, na mnohé strany partitury »Oněgina
a vystoupí vám jasně před oči, jak v tom melan-
cholickém a elegicky pathetickém výraze hudby
podával ruský mistr sama sebe. Hudba »Pikové
dámy« zmírňuje nesympatické stránky textu, jenž
sám o sobě svými sensačně napínavými a hrůz-
nými scénami je odporný a s výjimkou několika
scén i dramaticky nezdařený.
Po více než desíti letech setkali jsme se zas
s Čajkovského operou a to v obsazení veskrze
novém. Heřman pěvecky i herecky činí větší ná-
roky, než které je p. Dura s to dnes splnit. Pan
Dura intonačně často kolísal, zvláště v prvnim
obraze, kde zpíval velmi stísněně a pak cela
partie vyžaduje daleko umělečtější pěvecké po-
Čajkovský
Heřmanův
Heř
Oněgin
Heřman
Duro