Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÝ LISTY

3

července 1905.

4

Číslo 188.

5 article

sebnost zákona počne tímto rokem teprve po 30 létech. Přispěním státu dostávati budouv prvém roce platnosti zákona podporovaní dělníci 50 franků, ktorýž obnos zvyšovati se bude ročně o 4 franky, až dostoupí u dělníků a zřízenců při obchodech a průmyslu na 120 franků a při zemědělství na 100 franků. Stát bude to prvého roku státi 70 millionů fr. a výdaj tento zvýší se za třicet let na ročních 240 millionů franků. Dtázkou jeho úhrady předloha se nezabývá. Vzpoura na anglické válečné lodi. Dle telegrafické zprávy z Halifaxu byla vzpoura námořních vojínů na kanadském vlád- ním křižáku „Kanada“ již zažehnána. Stalo se to tím způsobem, že úřady svolily, aby nespo- kojení námořníci loď opustili, načež nahradili je novými. Křížák „Kanada“ s novým mužstvem odplul dnes ráno z Halifaxu do Sidneye.

Halifax Kanada Sidney

6 article

Depulace Poláků ku papeži. Němci v říši znepokojeni jsou zprávou, že Poláci v Porýnsku a ve Vestfalsku, kde žije jich značný počet, sbírají peníze, za něž chtějí prý vyslati deputaci ku papeži do Říma, která stěžovati si má na biskupy západních diécesí v Německu, že v duchovní správě a zejmena při dosazování polských kněží nejeví vůči přáním Poláků žádoucí ochoty a že je odstrkují. V ně- meckých očích jest i tento krok Poláků „velko- polskou akcí“ a proto ostře proti němu vystu- pují. Toboto protipolského štvaní zúčastňují se ovšem i německé klerikální časopisy, mezi nim zejmena „Westfäl. Merkur“ Přístav v Antverpách. Belgická vláda žádá parlament za povolen 300 millionů franků na výstavbu a vyzbrojen antverpského přístavu v přístav válečný, ale se- tkává se s návrhem svým s tuhým odporem. Ze- jmena klerikální strana staví se příkře prot němu a opře se mu ve sněmovně, ve které chce navrhnouti, by se na antverpský přístav povo- lily jenom 183 mill. na jeho vybudování, kdežto 108 mill., jichž použiti se má k jeho opevněn a vyzbrojení, aby se škrtlo. Strana tato dále navrhne, by se všecka opevnění aniverpská zbo- řila a z Antverp utvořil se svobodný přístav pod zvláštní ochranou Německa, Francie a Anglie. Návrhu tomuto odporuje vláda i liberálové, na- mítajíce, že odporuje smlouvám o belgické neutralitě a že by na něj cizí státy nepřistoupily.

Polák Němec Porýnsko Vestfalsko Řím Německo Antverpy Francie Anglie

7 article

Marocká konference. Francouzsko-německou dohodou v otázee marocké zabývá se dnes, jak se nám z Kolína n. R. telegrafuje, také „Kölnische Zeitung“, která píše: „Dohodou mezi Německem a Francií nedocíleno sice ještě všeho, neboť bude třeba nyní ještě vyslechnouti konferenci, ale může se přece říci, že nejobtížnější, zejmena pak nej- nebezpečnější čásť práce jest vykonána. O vy- jednávání, které se dělo v Paříži mezi Rouvie- rem a německým vyslancem Radolinem, se s ně- mecké i s francouzské strany, zejmena pak s této opětně s důrazem ubezpečuje, že vyznělo no- jen v nejkorrektnějším, ale i ve velice přátel- ském tonu. Máme za to, praví list, že tento ton bude vzorem pro jednání na konferenci. Již jednou jsme poukázali, jak jest bezpodstatným, zdají-li se jednotliví Francouzové míti obavu, že je vůle, vlákati je na konferenci, aby tam pak Francie byla jako ze zálohy přepadena. O takové poli- tice nemůže a nesmí býti žádné řeči. S něme- cké strany zamýšlí se pravý opak, totiž vyjíti Francouzům zcela poctivě vstříc. Jdeme na kon- ferenci, nikoli abychom Francii ublížili, nebo ji pokořili, nýbrž s povným odhodláním, abychom ujednané dohodnutí loyálně splnili. Nikoli proti Francii, nýbrž, jak jen možno, ruku v ruce chceme s ní společně pracovati, aby porady skončily dobřea prospěšně, prospěšně pro Marokko i Německo a Francii, které mohou tu nalézti pole ke s po- lečné, přátelské práci.“

Francouz Kolín Německo Francie Paříž Rouvie Maroko Kölnische Zeitung

8 article Anglický tisk o Češich.

Anglický tisk o Češich. Dojmy z návštěvy v české vlasti líčí dalšt anglické žurnály: Mr. V. Lloyd Evans píše v vlastním listě »The Warwick Warwickshire Advertiser«: »Návštěva země »Dobrého krále Václava« přinesla oné části anglických žurnalistů, kteřís zúčastnili, nejen mnoho zajímavostí, ale i po- učení. Nikdy nezapomeneme okázalého přijetl, jakého dostalo se nám, soukromým zástupeům Anglie v českých městech i vesnicích. Čechové etí naši zemi i její zřízení a nezapomínají, že Wyeliffe byl předchůdcem Husovým, který krom náboženského reformátora může být i zván za- kladatelem české literatury, oprávcem jazyka, jakož i národním hrdinou a mučedlníkem. Uni- versity oxfordská i pražská bývaly v úzkém styku; čítala-li Praha na 10.000 studentů, za- jisté že mezi nimi byl slušný počet Angličanů. Čechie dala Anglii královnu Annu, manželku Richarda II.; Anglie poslala navzájem dceru Jakuba I., matku prince Ruferta, na český trůn. ač doba, kdy na něm seděla, náleží k nejne- šťastnějším dobám země. Mr. James Baker vzpo- mněl i jiného význačného muže, Petra Paynea, předního obrance husitské strany, vedoucího ná- rodní diskuse s vůdci Říma.« Po krátkém vypsání cesty Holandskem Německem prohlašuje pisatel; »Před Podmokly překročeny hranice, oka- mžitý rozdil, patrný hlavně v naprosto jiné mluvě a fisiognomii lidu. Čechové nemají se svými sousedy Němci pranic společného. Přiná- leží zcela odlišné rage a ačkoli až na malou menšinu jsou katolíky, tvoří větev mohutného slovanského plemene, obývající v Evropě cárství ruské. Svými ideály, temperamentem i vším ostatním různí se od svých teutonských vládeů jako dva protivné póly. Jich snahy nesměřují k rozluce s Rakouskem. »Ni okamžik pod vládou Prusů« hlásají jich vůdcové. Čeho se dožadují je, aby na základě federalistického

Mister V Evans Václav Čecho Wyeliffe Husův Angličan Anna Richard Rufert James Baker Petro Payne Němec Prus Anglie Uni Praha Řím Holandsko Německo Podmokly Evropa Rakousko Čechie

9 article

systému bylo znovuzřízeno staroslavné královstvl české, jehož hlavním městem je Praha. Ně- mečtí poddaní nynějšího vladaře zbraňují pro- vedení již tak dlouho odkládaného slibu. Jeho splnění zmírnilo by značně národnostní různosti a prospělo by k udržení federalistického sy- stemu celé říše. Lze ztěží doufati, že by se zdařilo komu jinému udržeti státy rakouské spojeny pod jedním žezlem v době, kdy Uhry volají po odtržení, v Čechách to vře nespoko- jeností a kdy i jiné neklidné živly pracují na rozvrat — kdyby nezdařilo se to státnickému umění, snažícímu se vyrovnati překážky a uspo- kojiti oprávněná přání lidu. Češi nepostrádají žádné z podmínek, oprávňujíeích k životu. Maj dávnověkou a nejvýš čestnou historii, vlastn jazyk, skvělou literaturu, své národní hrdiny. scény posvátné českému lidu a nade vše jsou vysoce nad úroveň povzneseni, pokud jde o mo- derní sociální i duševní život. Mají své sebe- vědomí a věří v uskutečnění svých ideálů stejně vznešených jako praktických. Nie na světě ne- může zabránit konečnému vítězství lidu tak spojeného a navzájem si věrného, jako jsou Češi.« Z obšírného popisu o cestě i příchodu do »Golden Prague with its hundert towers« vy- jimám: »Kdyby návštěva naše byla návštěvou krá- lovskou, nemohlo se jí dostati čestnějšího uví tání. Vítal nás pražský lordmajor, čelní mě štané, češti žurnulisté a britský konsul. Naše dámy podarovány kyticemi atd. Zde poprvé slyšeli jsme české »Na zdar!« (Vysvětlení, co heslo značí i jak se vyslovuje.) Cesta k hotelu de Saxe, kdež jsme byli jako hosté města Prahy ubylováni, podobala se triumfálnímu prů- vodu. Byli jsme tím neobyčejně překvapen u vědomi, že jsme si toho všeho ničím neza- sloužili. Byla to poklona naší zemi, projevená její synům.

Uher Čech Sax Praha Čechy Golden Prague with

10 article

Pěkně a obšírně rozepisuje se mr. Evan o návštěvě v Náprstkově museu. Mezi jiným »Nabyli jsme přesvědčení, že Češí ne- zvratně lpí na základě svých požadavků a jsou hotovi pro věc i zemřít, jak to činívali jieh předkové. Nežli jsme opustili úetyhodnou dáru (pí. Náprstkovou), zapěna ještě česká národn hymna »Where is my home?« (Následuje do slovný překlad písně). Tato vlast opěvující pí seň neopustila nás již, dokud jsme dleli na če- ské půdě.« O návštěvě v »Sokole« je následují zmínka: »Sokolové mají za úkol politické veden lidu, právě jako tužení síly a udržování zdraví V tomto silném združení zastoupeny jsou všecky vrstvy národa; různé nesrovnalosti utápěny tu pro společné dobro. Fysické ovičení, jehož byl jsme svědky, bylo nejvýš úspěšné. Předčí sy stém anglický ušlechtilosti a pestrostí, obzvlášte co se týče pohybů nohou.« Dále věnováno několik slov Ševčikově škole i zesnulému dru. Dvořákovi. Mr. Evans slibuje pokračování v příštín čísle svého žurnálu. Mr. Harry W. Ward, v časopise »Th Beverley Recorder«, počíná následovné: »Jistý druh anglických žurnalistů bývá ča- stován přívlaslkem »Bohemians«. Však oněch dvacet, kleří následovali Mr. Bakera do Čech, jistě byli by jen potěšeni, kdyby byli nazýváni »Bohemians« pro celý zbytek svého života.« O pobytu v Čechách píše; »Naše cesta od Prahy do Plzně a od Plzně do Karlových Varů podobala se královskému tournée.« Nikdy, do nejposlednějších dnů našich ne zapomene žádný z účastníků na pobyt v Če- chách, v červnu 1905.e Rovnéž nezapominají angličtí hosté ve svýel vzpomínkách na díků vzdání hlavně p. ředilel Borovskému a p. dru. Malému. Karel Mušek.

Evan Náprstkův Dvořák Mister Evans W Ward Baker Borovski Malý Karel muška Čechy Praha Plzeň Karlová Vary Náprstkův muzeum Sokol Th Beverley Bohemians Rovnéž nezapominat

11 article

Ještě o zoologii na české universitě. Naše veřejnost není vůbec informována o poměrech na universitě. Vychází to na jevo z „posudku“ vysvětlení, jež podepsaný podal v těchto listech dne 1. července. To, ce vypráví jeden z listů pražských obocenstvu, jest veskrze vymyšlené, na pravdě nespočívající a dodan jmenovanému listu právě jen se strany, na věc přímo zúčastněné. Z té přičiny nutno podati vy- světlení zevrubnější. Předně nebylo nikdy na universitě nějaké „zoologie všeobecné“, nýbrž existuje, jako n celém světě vůbec pouze stolice „z oologi e . Tato stolice jest systemisována jako sto- lice mineralogie, fysiky, mathematiky, anatomie atd. Jestli se vedle této řádné systemisované stolice obsadí místo druhé, děje se to toliko „ad personam“, buď že je takové druhé professury potřebi, anebo pro zvláštní vědecké zásluhy. Z pravidla prodělává každý professor stupei mimořádného, než se stane professorem řád- ným. Toto nutno předeslati následujícímu: Systemisovanou stolici zoologie zastával předchůdce podepsaného, který se habilitoval na staré universitě pro zoologii a srovnávací ana- tomii, nemohl se však státi řádným professorem zoologie, poněvadž se jednalo o to, aby starší professor nebyl zkrácen na kolejném. Po od- stoupení staršího professora nemohlo však býti jinak — jak bylo také již z předu v ministerstvu ustanoveno — než že podepsaný systemi- sovanou stolici zoologie převezme. A to se stalo na návrh sboru pro- fessorského filosofické fakulty.

12 article

Jest tedy hrubou lží, kterou zmíněný list praž- ský namlouvá veřejnosti, že sbor professorský navrhoval sílu jinou, a že podepsaný byl jedi- ným, který „ve své ješitnosti nechtěl připustiti, aby vedle něho a jemu na roveň postavena tu byla jiná síla vědecká a vedle něho a s ním sou- běžně pracoval vědecky ještě jmý ústav.“ Čistou pravdou jest pouze toto: Návrh na jmenování dosavadního soukromého docenta professorem mimořádným vyšel jedině pouze od podepsaného a to bezpro- středně r. 1902 po jmenování jeho professorem zoologie, kdy vůbec se ještě nejednalo o slou- čení ústavu. Že stolice pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii, kterou podepsaný dosu zastával, přestala existovati, jest samozřojmým, předně, že nebyla systemisována a zvláště, že se dosud nikdo pro jmenované předměty ne- habilitoval. Tedy rozpor týče se pouze sjedno- cení zoologické laboratoře s ústavem pro zoolo- gii v jediný velký a university důstojný ústav zoologický. V jednom má onen zmíněný lise pražský pravdu, že totiž ústav pro zoologii a srovnávací anatomii nebyl totožný se zoologi- ckou laboratoří; neboť ústav, kde se přesně vě- decky nepracuje, nemůže se na roveň klásti s institucí, kde se jen a jedině čistá věda pě- stuje.

Ted ústav pro zoologie

13 article

Ostatně sjednocení ústavů zoologických bylo již dávno před tím ustanoveno, ano, pode- psanému jest známo, že kdyby se nebyl osobně a onorgicky zastával svého názoru, byl by ústav pro zoologií a srovnávací anatomii i s celou do tací zrušen a personál dosavadní rozpuštěn Podepsaný by se býval nusil spokojiti s tehdejší ubohou dotací 800 korun a jediným assistenfem To jsou fakta. Nadnazuje a vytýkala se stále podepsanému „obova vědecké konkurence“. V té příčině jes však minulost podepsaného, jakožto pečujíeího o výchovu mladé vědecké generace, pocti vě pracující, příliš známou, než aby reagoval na směšnou tuto výtku. Jest více již sil pro- fessorských a docentských, které by místa svá bez přičinění a intervence podepsaného nezastá valy a tento fakt nechť dobře uváží ti, již klam- nými zprávami o činnosti a skutcích podepsa ného přímou nepravdu obecenstvu namlouvají Zrovna tak je směšnou zpráva dotyčného lístku že podepsaný „přelhal ministerstvo, že by pouze ad personam jmenovaný professorem řád ným.“ Tu nutno si položiti otázku: Kdo v' lépe o tomio jmenování, ministerstvo či oni hanopise v pražských listech, kteří tímto způsobem obe- censtvu přimo písek házejí do očí, aby nevidělo.

14 article

Podle toho by snadno mohla „lepší“ čásť veřej- nosti odsouditi skutky podepsaného. Leč nikoli. rozvážnější čásť obecenstva, která znala tutc otázku zevrubně a správněji, zeela loyálně uznala činnost podepsaného za jedmně korrektní. Ač pak byl nabádán s četných stran, aby vy- stcupil veřejně proti ulrhačným článkům dotyč- ných pražských listů, neučinil tak, považuje věe za otázku, university samé se týkající a lituje pouze, že mnozí z bývalých žáků a nynějších kollegů nekalé úmysly v činnosti jeho spatřovali a co také do světa rozšiřují. Ze podepsaný čin.l vždy jen to, co univer- sitě jest s prospěchem, dokazuje prostý fakt, že by dnes zoologický ústav neměl té výbavy vědo- cké a personálu, kdyby se byl nesnažil odpomoci bývalé bídě zoologické laborafoře založením vlastního ústavu pro zoologiekou a srovnávae anatomii. Také na pověstný článek v „Časopisu če- ských lékařů“, kde byl obviňován ze „zrušení zoologického ústavu, nemohl podepsaný reago- vati, vidě v něm pouze osobní nájezd autora, který zájmům zoologických badání sotva rozumí. jak dokázáno v „Příspěvku k české literatuře biologické“. Právě v onom pověstném článku nutne hledati východiště osobního a stranni- ckého zájmu. O vědecké pak konkurenci dotvč- ného autora vůbec nemůže býti řeči.

15 article

Za druhé není pravdou, že má Krakova Lvov po dvou ústavoch zoologických, jak tvrdi onen list; na obou zdejších universiách jest po jednom ústavě s jedním professorem řádným a assistentem-professorem mimořádným bez platu. Ovšem ale jest si přáti, aby se brzy objevila síla, jež by se habilitovala na naší fakultě filoso- fické pro srovnávací anatomii a vznikla tak pro- fessura, jako jest na obou polských universitách Na osobní nájezdy ohledně docentury na technice, ohledně nesmyslných lapálií, že pode- psaný zastává tři professury, nemožno reago- vati; bijiť svou předpojatostí do oči. Rovněž o špatné učebnici zoelogie, „v níž četně pla- giáty dokázal prof. Mareš“ — nemožno na tomto místě diskutovati. Že jmenovaný professor není autoritou v přírodních lvědách vůbeca v zoologii zvláště, dokázáno u nás až příliš prů- zračně; fakty pak přímo odstrašujícími polvr- zeno ve zmíněnémjiž „Příspěvku k české litera- tuře brologické“. Jestli podepsaný až dosud ignoroval veškeré nájezdy vůči své učitelské a vědecké činnosti. vidí se nucena okolnostmi a též řadou dobrých svých přátel, aby nadále veřejně stíhal tuto, u kulturních národů neslýchanou činnost za- kuklených hanobitelů, při čemž však dále ji nebude šetřeno osobností, jež stojí v popřed F. Vejdovský. neblahého tohoto hnutí.

profesor Mareš F Vejdovský Lvov

16 article

Padesátý sedmý sjezd České lesnické jednoty v Kolíně. (Od zvláštního zpzavodaje »Nár. Listůe.) ... O celý měsíc dříve, nežli bývá zvy kem, koná se tentokrále sjezd České lesni- cké jednoty, úctyhodný pořadovou číslicí, jež blíží se znenáhla již šedesátce, renomovaný skvělou účastí kruhů interessovaných i hostů- laiků, klerým lahodí z pravidla program sjezdu, mající na pořadu rozkošnou celodenní vycházku do lesů a hvozdů v okolí sjezdového místa. Roku letošního, po jednoroční pause, vyvolané úmrtím dlouholetého předsedy Jednoty, velmože českého jihu kn. Karla Schwarzenberka, uspo- řádán 57. sjezd v Kolině n. Labem, s exkursí do lesů panství kn. Jana Lichtenšlejna v Rata- jích na Sázavě . .. Jádro účastníků sjezdu kolinského tvoří jako vždy členové jednoly, v prvé řadě lesníci, kteří zavítali v znamenitém počtu i z krajů vzdálených, zejmena ze Šumavy, Brd a ze severu Čech. Kromě nich shledáváme na sjezdu společnost zvučných jmen a erbů, šlechticůa majitelů panství a velkostatků z Čech, profes- sorů hospodářských a lesnických škol, zástupeů zemědělské rady, hospodářů, lesních geometrů a stavů s lesnictvím příbuzných nebo sympati- sujících.

Schwarzenberk Lichtenšlejn Kolín Rata Sázava Šumava Brdy Čechy Český lesnický jednota Český lesni sor hospodářský a lesnický škola

17 article

Letošní sjezd slákal nebývalý počet účast- níků. Jen z členstva Jednoty dostavilo se půl páta sta a na sto padesáte přibylo hostů do Kolína, který ku přijetí jich již za nedělního odpoledne zvlášť slavnostně se vystrojil. Na čet- ných vatupech k městu pořízeny triumfáln brány z lesní chvoje, s nápisy »Lovcům zdar« a ulice okrášleny bohatě prapory barev národ- ních. O 3. hodině odpolední uspořádán ku poctě hostí na stinném městském ostrově koncere kapely Kmochovy, k němuž vlaky všemi směry během odpoledne zavítavší účastníci sjezduu representativním počtu se dostavili. Mezi hosty spatřili jsme dra. Bedřicha prince Schwar zen- berka, jenž sjezdu předsedá (za hr. Buquoye omluveného úmrtím hr. Černínové), dra. Bedř hr. Deyma, bar. Dobřenského z Dobře- nie, Quidona sv. p. z Bataglie, hr. Thuna vrchního lesního radu a zemsk, inspektora Ant Bohutínského, lesmistra Bakeše, vrchního ředitele panství Böhma, lesního radu Hey- rovského, lesmistra Rektorysa, nadles- ního Midlocha, lesního správce Hakra vrchního lesního radu Wiehla, velkostatkáře Nachlingera, zemského inspektora dra. Sitenského, statkáře Zedvicha, statkáře a poslance Frant. Dos tál a, professora vyššího

Kmochův Bedřich Schwar Buquoy Černín Deym Quidon Thun Antonín Bakeš Böhm Rektorys Wiehl Nachlinger Sitenský Zedvich František Kolín Bataglie rada Hey

18 article

lesnického učiliště dra. Salače, professora Croye, ředitele vyššího lesnického učilište v Zákupech Schmida, lesmistra Peikerta. lesního inž. Holuba, lesního radu W a ch t la, delegáty moravské Fischera a S tögra, saského nadlesního Kempa, lesmistra Sig- monda, nadlesního Hampla, nadlesního Se- kyrku, lesního radu Stehlíka, lesníky Vandase, Johna, Hocka, Neuge- baura a j. v. Čarokrásná pohoda dne udržela hosty až do pozdních hodin večerních v družné zábavě. Včerejšek věnován byl exkursi do lesů pan- ství kn. Jana Liechtensteina v Ratajích Hraže- ných na Sázavě. Zvláštním vlakem odjeli účast- níci vycházky po 7. hodině ranní z Kolína az krásné pohody přijeli asi po půl 9. hodině ranní k revíru mirošovickému, odkud po malém ob- čerstvení nastoupen pochod hlubokými a půvab nými lesy. Společnost rozdělila se na několik hloučků a s patrným zájmem a pochvalou pro hlížela lesní kultury a celou správu lesa, neoby- čejně pečlivou a vzácnou. Místy uspořádány interesantní odborné přednášky, jakou byla na př. vrchního lesního rady Wiehla u staletého smrku a j. v. Celkem vykonána cesta asi 11 kilometrů, jež uběhla jednak v zábavě, jednak v posuzován odborném. Asi ke 2. hodině odpolední došl účastníci k místu, kde uspořádána hostina při hudbě kapely Kmochovy. Při hostině pronesena veliká řada přípitků, načež účastníci za povzne- šené nálady vrátili se o půl 10. hodině večern vlakem do Kolína. Dnešního dne konati se bude ve dvoraně zámeckého pivovaru výročn valné shromáždění české lesnické jednoty.

Salač Croy Schmid Peikert Ing Fischer Kemp Hampl Vandas John Hocek Neuge Liechtenstein Wiehl Kmochův Zákupy Rataje Hrazat Sázava Kolín

19 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Zamlekov a jeho okolí na Plánicku. Skrovná skli- zeň po řadu několika již let, loňské pak a letošní sucho přivedly zemědělský lid zdejší krajinky na po- kraj zoufalství. Kdo dosud doufal v lísni takové na blahodatný déšť, jenž by k lepšimu vývinu některých plodin znamenitě byl prospěl, zklamal se hořce i v na- ději té. Voda deště tak dlouho vyprošovaná konečně spadla, ale byla to voda v oblacích již zmrzlá a zni- čila naprosto i to, v co ještě bylo doufáno. Ve středu (dne 5. t. m.) po 3. hodině odpoledne šedé mraky va- lily se od západu k východu nad jižním obvodem naší krajinky. Přišedše k jihovýchodu obrátily se však k severozápedu nad naše dědiny a srazivše se zde s jinými mračny od západu, daly vznik bouři a vy- chrlily na zem spoustu krup velikosti slepičího vejce a kusy ledu jako pěsť velikých. Po spadnutí silné vrstvy krup „na sucho“ průtrž mračen za prudkého vichru dokončila zhoubu, jakéž není v místě paměl- níka. Obiliny sešlehány do země nebo smotány do věchů, z brambořišť holé lodyhy trčí jako prst vzhůru, ukazujíce, odkud zhouba přišla, a zeliny vypadají, jakoby od husí oštěchtány byly. Stromy zbaveny mála ovoce, které nám hmyz poškoditi již nemohl, ba zba- veny i zeleného hávu mladých ratolestí, jichž pod stromy, jakoby nastlal. Každé chvilky dospělí a děti

Obilina

20 article

najdou mrtvého opeřence a věrné ochrance našich sadů. Mladé stromoví, zejmena stromky ve školce panské a školní, poseto ranami jako od kamenů; kůra na nich je odchlíplá, rouby zlomeny, vělve strženy a tím vysoké procento jich zničeno. Příval vody srov- nal na stráních brázdy brambořišť v jednu rovinu, rozrytou hlubokými výmoly, někde až do spodní ska- liny, a nanesl výši písku a štěrku na místa níže položená. — Dopadající rány kusů ledu zněly jako trvalé hromobilí; led roztříštil střechy taškové i šinde- lové a na lisíce tabulí v oknech. Jen v jižní frontě budovy školní rozbito vně i vnil? 128 tabulí v ceně as 100 K. V hrozné chvíli té tuhla i otužilým mužům v žilách krev, ženy plakaly, děti křičely a se schovš- valy. Plakali však křečovitě i mužové, vidouce, že celoroční namáhavé a všechnu sílu jejich vyčerpá- vající přičinění na kamenitých a písčitých polích, jež jsou jim údělem, bylo marno a v krátké půlhodince obráceno v nivec. „Jak uživím svou milou rodinu, jak zachovám hovádka svá, jak zaplatím daně, přirážky a úroky ze dluhů, jak opatřím si semena k novému osetí pozemků“ — takové myšlenky rojily se v hlavě všem, v tě hlavě ustarané, jež v ztrnulé resignaei sklání se v mozolovitou dlaň; ale po chvilce přec zase jen se zvedá a opět tak myslí, rmouti se a lituje.

21 article

Nen-li to k zoufalství? Kdo tu pomůže? Kdož jiný než milosrdenství a láska bližních lépe siluovaných a blahovolná péče povolaných činitelů a úřadů. Pro- síme pak, pomozte rychle, pomozte hojně, aby lid náš si nezoufal. Nejvíce poškozeny jsou obce: Zamlekov, Klementice, Tužice, Buršice, Vlčnovy, Plánička, Strán- čice, Hnadšov a Plichtice; částečně pak Oustalec, Číhaň a Zborovy — vesměs v okrese plánickém. Z Netolic. Dodatečně k poslední zprávě ze dne 6. července o katastrofě netolické se nám píše: Krupobití, které tak děsným způsobem stihlo zdejší město a okolí, povstalo v údoli blanickém, kdež po- škodilo katastr strunkovický. Z údoli toho táhlo k vý- chodu do okresu netolického přes obce Malý a Velký Bor, Oboru, Netolice, Lužice, Babice Podeřiště, Volšo- vice, Mahouš. Němčice, Zvěřetice a Ledlovice. Odtu vniklo dále do okresu hlubockého přes obce Břehov a Tupasy a skončilo v obci Dasné. Vykonalo tak více nežli 50 km dlouhcu a 3 až 4 km širokou zhoubnou cestu. Dle předběžného mírného vyšetření a ocenění byla zničena a poškozena úroda v uvedených obcích takto: Střed veškeré a nejvělší škody jest něsto Ne- tolice. Zde byla úroda zničena úplně. V celém obvodu města není viděti rovně stojícího stébla.

Strán Hnadšov Malá Odt Nen Tužice Buršice Vlčnov Plánička Plichtice Oustalec Zborov Netolice Lužice Volšo Němčice Zvěřetice Břehov Dasná Zamlekov Klementice Babice Podeřiště km

22 article

Veškerá úroda jest do země stlučena. Zde neobdrži hospodáři z úrody obilní praničehož. Stejným způsobem zničena úroda v obci Lužici, Borua Babici; taktéž jižní polovice obce podeřištské a k hranicím netolickým přiléhajíci části obce Ma- houš a Volšovice. Více než polovice úrody zni- čeno v obci zvěřetické a ve zbývajících částech Mahouš a Volšovice. Mírnější, avšak přece dosti značná škoda je v ostatních obeích uvedených. V okre- su netolickém způsobena škoda nejméně 700.000 K.

Babic Lužice Ma

23 article

Katastrofa tak hrozného objemu nebyla, kam sahá paměť lidská naši krajiny. Byla sice u nás již více- kráte krupobilí, avšak byla zničena vždy jen část katastru netolického; tentokráte zničen celý katastr obce a k tomu úplně. Krajina naše trpi již více jak 5 let neúrodami a byly proto také daně až do 50 sleveny. Již loni následkem sucha byla úplná ne- úroda a hrozila již tenkráte největší hída. Avšak každý napnul své poslední síly a udržoval se úvěrem na po- vrchu s nadějí, že letošní úroda mu pomůže. Ale jaké to děsné zklamání. Posledním krupobitím zničena veškerá naděje a stojí tu nejen polní hospodář, nýbrž i každý živnostník před zničením a jest proto oka- mžitá výpomoc nejnutnější. O netolické katastrofě byla sice ihned dána zpráva okresnímu hejimanství a dostavil se též okresní hejtman p. František Hiebel do okresu, a s purkmistrem p. JUDr. Otakarem Ku- drnou objel veškeré poškozené obce a sám se o prav- divosti přesvědčil. Očekáváme, že při své známé lidu- milnosti a ochotnosti věc na patřičném místě dle sku- tečnosti vylíčí a poškozeným nejvydatnější podporu vymůže. Arci nesmí poškozem čekati, nýbirž mus sami se ozvati a přislušným úřadům své stížnosti předněsti. V tom směru byl již učiněn začátek, neb k popudu purkmistra p. JUDra. Otakara Kudrny svolal okresní výbor schůzi všech starostů poškozených obci na 9. t. m. Nouzová podpora patří v plné míře jen obcím, ve kterýchž úroda totálně zničena jest.

Hiebel JUDr Otakar Kudrna

24 article

Ze Zálezkic. Spojené obce Zálezlice, Zátvor, Ko- zarovice v okresu mělnickém, ležící v meziříčí labsko- vllavském, jou již od 15 let vysazeny pohromám ži- velním, které na pozemcích i na úrodě způsobily ohromné škody. Od roku 1890 po celé desetiletí stíhaly nás zhoubné povodně, které i v roce několikrát se opakovaly a práci naší v nivec uváděly. Nyní, dík ochranným, nově postaveným hrázím budeme snad na příště s této strany od škod ušetřeni. Bohužel, že od r. 1900 dopadá na nás a naše okoli katastrofa ještě těžší, t. j. trvalé sucho, jež letošního roku dostoupilo svého vrcholu. Zažili jsme již tedy 5 let hubených. Cokolivěk jsme letos podnikali, nic se nám nedařilo a práce a námaha naše byla marna. Od časného jara neměli jsme deště. Země práhla, vyrudla a výsledek = všeoBecně neůroda v našich oŠcícha okolí. Kde jen dovolat se pomoci? Za rok 1904 do- staly všechny 3 spojené obce 800 K pomoci. Za při- činou koupě jarního osevu a bramborů musili jame se sdružiti a peníze si vypůjčiti. Popud k celé akn dal výbor rolnické záložny na Mělníce a i peníze k účelu tomu z ní byly poskylnuty. Nebýt toho, snad bychom neoyli mohli ani jař osivali a brambory za- sázeti. Kdyby aspoň na počátku žervna, kdy obilí metalo, byly přišly deště, bylo by bývalo vše za- chráněno. Ale stálým suchem obilí všechno podeschlo, lehlo a nyní už mu nepomůže ani sebe větší viáha.

Zálezlice ko Mělník

25 article

Některé parcely jsou suchem tak poškozeny, že cel sklizeň na nich nestojí ani za režii, se kterou oude spojena. Jak praveno, obili je již zničeno a nebude-l v brzku vydatně a časlo pršet, propadnou i brambory a řepa zkáze. Ač již pro nedostatek dobytek je čá- stečně odprodán, má hospodář největší políž s pícni- nami. Sena, jetele nebo vojtěšky nejsou žádné a změ- sky, jež jsme zasili v době sucha, buď ani nevyšly nebo předčasně dozrály (uschly). A s jakými obtížemi za daných poměrů spojeno je obstarávání píce pro dobytek, pochopiti a uznati může jen rolník, jenž cos podobného sám prodělal. Dobytek živoří — hyne skoro hladem... A je otázka, co bude v zimě, kde na mnoze ani slámy nebude s dostatek. Nyní máme již předčasné žně, žalostné žně, a ještě smutnější vyhlídky do budoucnosti. A po pomoci marné naže volání. Ještě jedno, dvě taková suchá léta a slatistika smutných cifer v jinak bohatém českém královztrí úžasně se rozmnoží.

Sen

26 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O nedělních událostech duchcovských uveřejňují orgány pražského kasina zprávy na- prosto odchylné, ano navzájem se potírající. »Prager Tagbl.« píše o »rozpuštění sokolské slavnosti v Duchcově« a neslýchaných výjevech při sokolském pochodu na cvičiště. Po svém způsobu zřejmě přehání a na místě šlětcem, maluje zednickou štětkou. Podle jeho zpráv sou- středěno bylo do Duchcova na 50 četníků z velení rytmistra, »Bohemii« stačilo 30 četníků úplně. »Tagbl.« vypravuje divy o zápasech se- kolstva s četnictvem. Sokolové vyrazili prý podle zjevné úmluvy z »Českého domu« o 3. hodině odpoledne jako mocný roj a v semknutých řa- dách kráčeli v před. Marně zakročil policejní komisař Buresch, za divokého pokřiku vynuti si Sokolové pochod v před, četnietvo uká- zalo prý se vzdor své početnosti bezmocným. Podle »Bohemie« není na tom ani zbla pravdy, naopak Sokolové výcházeli na slavnostní cvičiště docela podle úřadního naří- zení v malých skupinách a shromáždili se po cvičení v »Čaském domě«, odkudž večer pod četnickou stráží ubírali se k domovu. »P. T.e chce tomu, že byla sokolská slavnost na zakro- čení purkmistra Křiže — rozpuštěna. Za to

Prager Tagbl Sokol Křiž Duchcov Bohemia Časký dům

27 article

»B.« vypravuje o zápasu četníků s Němci, kteří byli v »Bundesheimu« shromážděni a odpoledne počtem asi 50 vyšli na »společnou procházku městem«. Hned byli prý četnictvem nazpět zatlačeni. Tu podle »Bohemie« stížně vy- stoupil městský radní dr. Kučera i zvláště proti tomu horlil, že do města povoláni byli pražští uřadníci (dva policejní koncipisté), ne- mající místních znalosti, neboť prý by byli úplně postačili úřadníci duchcovští. Naproti tomu »Tag- blatt« referuje pouze o panu místodržitelském vrchním komisaři Chumovi a přetéká chválou nad jeho jednáním: »Taktuplné chování tohoto úřadníka,« tak píše doslova, »vzbudilo mezi duchcovskými Němci nejživější uznání.«

Němec doktor Kučera Chum Bohemia

28 article

Toto klasobraní z duchcovských zpráv kasiňáckých orgánů jest výborným dokladem věrohodnost obou. V tom se ovšem srovnávají, že v »Bundes- heimu« byl »Frübschoppen«, ranní pitka a večer »Komers«, pitka večerní. Není pochyby, že místní zpravodajové i tu byli při věci s duší tělem, a snad to do jisté míry vysvětlí zají- mavou spletitost jich svědomitých referátů, z nichž na světlo vychází, že měli duchcovštl rváči, vedení purkmistrem Křižem, radním drem. Kučerou, policejním komisařem (podle »Tagbl.« policejním radou) Burešem, tisíc chutí zbarviti červenou košili sokolskou temněji lidskou krví, že však jim důkladně sklaplo, zase dik železné, stokrát osvědčené sokolské disciplině. Podle »Tagblattu« zatčen jeden, podle »Bohemie« dva Sokoli . .. — Štvanice proti usídlení druhé české university v Brně. Německoliberálni i německo- nacionální tisk brněnský předstihuje se v palič- ských článeích proti českým manifestacím, smě- fujícím k tomu, aby česká universita moravská usídlena byla v hlavním městě moravském.

Komers Křiž Kučera Bureš Brno Bohemia český univerzita moravský

29 article

Čtvrteční velká schůze česká v »Besedním domě« podnítila »Tagesbola« k článku, plnému kleteb proti Čechům, vrcholícímu k vyzvání městskému zastupitelstvu, aby uchopilo se slova a co nej- rozhodnějším způsobem dalo vládě a českým stranám na srozuměnou, že stojí stále stejně nezlomně na stanovisku, že Brno může býti jedině sídlem německé, nikoli však sídlem university české. Pln posměchu polirá orgán Grossův a Fuxův vývody českých řečníků krvavým úpisem, který moravšti vůdcové češt ovšem do rukou německého Shylocka samí vložili. Naproti řeči dra. Koželuhy v »Besedním domě«, proslovené v ten smysl, že olázka české university v Brně jest výhradně záležitosti Čechů s vládou, píše německoliberální orgán: »Česká universitní otázka náleží do komplexu národních otázek, kteréž bez souhlasu Němců nemohou býti řešeny. V souhlase s českými stranami moravského zemskéh sněmu byla universitní otázka přikázána moravskému vyrovna címu výboru a zástupcové našehe lidu nestrpí, aby byla z jeho kompe- tence vyloučena a přes jejich hlavy v té příčině učiněna byla nějaká dohod mezi vládou a českým táborem.«

Čecho Grossův Fuxův Koželuh Brno český univerzita v Brno besední dům

30 article

List ovšem nechová ani nejmenších obav, že by se tak státi mohlo, postačitelnou zárukou jest mu známé prohlášení Gautschovo. Vláda prý ani nechová podobného úmyslu, neboť jest s a zůstane jasně toho vědomou, že by se dopu- stila v následcích svých těžkého porušení ne- utrality, kdyby se odvážila k jednostrannému řešení této záležitosti. »Už dávno nic tak nepo- nižovalo české sebevědomí jako tato nejvýš troufalá, výsměšná, do dřeně kostí českých urážlivá situace otázky universitní na Moravě. Němci jsou jejími absolutními pány, a my Češi sami svými, stokráte již prokletými smiřo- vačkami dali jsme tomuto jich postavení ke všemu právní titul. Vůdcové českých stran na Moravě, vstoupivše do vyrovnacího výboru sně- movního a připojivše k monstrosnímu tak zv. komplexu národních otázek také otázku univer- sitní, skutečně vzali rozhodování o ní státu, ústavnímu zákonodárci z rukou a vložili je do ru-

Gautschův Němec Čech Morava