ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cc37560-8ea1-11dc-9ace-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 139, place 89, org 14, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. října 1909. Císlo 281.
4 article
pravidelně přispívají většími obnosy a tím rozkvět turistiky blahovolně podporují. Všem tímto srdečné díky! Po návrhu F restauratěra J. Středy v Žel. Bro- dě pojmenována stezka tato „Riegrova turistická stezka“ Těšíme se, že nyní po dokončení díla toho bude veřejnost naše ideální snahy odborů turistických na- dále podporovati, neboť je nám tu na rozhraní ná- rodnostním, kdež sousedé naši již dříve turistiku po- chopili, mnoho doháněti, aby koutek tento — v pra- vém slova smyslu Český ráj — stal se cílem obdivu a četných výprav.
J Středa Bro Riegrův
5 article
S nemalým zájmem sledovalo občanstvo témě z celého Pojizeří a Podkrkonoší práce o tomto pro- jektu a očekávalo s touhou, kdy stezka tato veřej- ností k používání bude odevzdána. Nadešel den, kdy oslavena byla záslužná prác v zájmu turistiky našeho českého ráje a jak zřít bylo o slavnosti samě, že záslužné dílo všech či- nitelů korunováno bylo všeobecnou přízní, četnou návštěvou a sympatií celě české veřejnosti, o čemž svědčí přípisy a telegramy, odborům turistickým v Semilech a v Žel. Brodě zaslané. Velmi milý a imposantní průvod zříti bylo již od nádraží železnobrodského, kue sjely se vlaky od Turnova a od Staré Paky, kterými příjelo k těto slavnosti mnoho hosti, zvláště spanilých dam. Prů- vod ubíral se do města a odtud poděl Jizery k Rie- grově stezce a již zde otvíralo se účastníkům krásné panorama, kde příroda obdařila krajinu nevšedním krásami. Všichni účastníci bez rozdílu byli okouzleni úchvatným pohledem. Počasí bylo dosti příznivéa přispělo nemálo k četně návštěvě hostí. Slavnosti byli přítomni páni okresní a obecní starostové, úřad- níci samosprávných úřadů z celého šírého okol zástupcové Ústředního klubu českých turistů z Pra- hy, zástupcové turistických odborů z Turnova, Semíl Železného Brodu, Jičína, Písku, Mnich. Hradiště a velká řada hostí.
Podkrkonoší Semily Turnov Stará Paka Pr Semíl Železný Brod Jičín Písek
6 article
Když imposantní průvod dospěl k lávce pře říčku Kamenici, zůstal zde chvíli státi a celá sku- pina účastníků byla fotografována panem Brožkem, fotografem z Jičína. Ve chvíli té slavnostně duněly salvy dynamitových ran, vypalované podnikatelem a stavitelem stezky p. Krykou, vítajíce účastníky. Napotom pod Spálovem byl krátkou chvíli pohov Zde promluvil pan Vihan, ředitel škol a předsed odboru turistického ze Železného Brodu. Pan ředitel v řeči své poukázal na význam stezky se stránky turistické, národní a hospodářské. Stezka tato, spo- jující města Semily a Železný Brod, nazvána po by valém slavném vůdci českého národa dru. Riegrovi jehož rodišťěm byly Semily. V řeči své poukázal dále, že stezka jako draho- kam jest zasazena v krásné úchvatné krajině, kterou turisté hojně navšlěvovati a obdivovati budou.?) Obě sousedící města budou stezkou jaksi úžeji a přátelštěji k sobě připoutána. Pan ředitel věnuje vzpomínku budovatelům této stezky a vzdává díky všem, kdož jakýmkoli způsobem ať hmotně, ať mo- rálně přispěli k jejímu zřízení. Ke konci své řeči provolává tento všem i přítomným účastníkům, již cestu sem vážili, aby slavnosti mohli býti účastm. srdečně „Na zdar!“ Velmi úchvatně působilo na každého, když mezi řečí pana ředitele rána za ranou duněla. Po krátkém pohovu ubírali se účastníci Riegrovou stezkou dále Popisovati krásy ty nelze, ty nutno viděti. Proto. kdo chce viděti část malých Alp, nechť projde stez- kou Riegrovou. Před pátou hodinou dospěl průvod. čítající 285 účastníků, jak sčitáním bylo zjištěno do Semil, kde v obecním domě uspořádán byl přátel- ský večírek. Společnost setrvala v animované a pří- jemné zábavě dlouho do noci. Přejeme odborům Semilech a v Železném Brodě, aby jejich snah a píle byla korunována hojnou návštěvou turistů —áč.
Brožek Kryka Vihan Riegr Riegrův Jičín Spálov Železný Brod Semily Železná Brod obecní dům
7 article
Vysvětleni záhadné noční střelhy v Holešovicích. (Truhlářský dělník Váelav Ullmann z dvou revolvesů střílel na svoji man- želku.) Včera o 11. hod. v noci povstal v Palackého třídě v Holešovicích velký poplach následkem ostré střelby. Dle výpovědí svědků bylo vypáleno asi šes ran a sice velmi rychle za sebou. Obyvatelé soused- ních domů otvírali okna a vyblíželi, co se to venku děje, z hostinců »U zeleného stromu«, »České koruny- a j., kde »mladé posvícení« bylo oslavováno taneční zábavou, vyběhli hosté na ulici, také policejní asi- stence zahájily ihned pátrání, ale nikdo nebyl nale zen, kdo by mohl podati bezpečných zpráv o tom kdo to vlastné střílel. Jediné, co se v noci zjistilo, bylo, že slévačský dílovedoucí Jan Trefný z čís. 18 —VII. při této zá hadné noční střelbě byl velice ohrožen. Trefný bydl ve druhém patře toboto domu a prodlel u okna až do 11. hod. v noci, kdy okno zavřel a odebral se na lože. Sotva že ulehl, ozvaly se na ulici výstřely a v zápětí řinčelo sklo v jeho bytě. Neznámý střelee vyrálil kulku do okna jeho bytu, střela pronikla dvěma tabulemi skla, narazila na strop a spadla za postel, kde ji Trefný dnes ráno nalezl. Trefný otevřel okno a z ulice zaslechl volání po hlídce policejní kdosi pravil dole: »Mladík střelil po milé!« Veškeré pátrání po střelci bylo v noci bezvýsledným. Dnes dopoledne u holešovického policejního ko- misařství vrch. komisař Buršík a komisař Šmarda úsilovně pátrali a v poledne již byla celá záhada nočního střílení nejen vysvětlena, ale také střelec byl nalezen a zatčen.
Váelav Ullmann Trefná Buršík Šmarda Holešovice
8 article
První stopu udala Barbora Plichtová, manželk obuvnika z čís. 41-VII. Muž její šel také oslavit mladé posvícení do hostince; manželka se bála, aby se tam dlouho nezdržel a šla jej hledati. Na této pouti se dověděla, že Antonie Hronovská, provdaná Ulimannová, si stěžovala, že muž »za ní pustil 6 ran.« Františka Hronovská, bydlící v čís. 149— Vml. udala při výslechu, že její 22letá dcera Antonie loni provdala se za truhlářského pomocníka Václava Uilmanna, s nímž dva roky měla známost. Toto man- želství nebylo šťastné. Ullmann rád se napil, svě manželce přispěvek na živobytí nedával a když slehla, vytýkal ji, že nic nevydělává! Letos v březnu mlads že a svého muže opustila a vyhledala si práci v pro- vaznickém závodě Hahnově ve Vysočanech. Uliman své manželce výdělek nepopřál a aby ji z práce vy- pudil, volil tuto špatnou cestu. Odebral se do závodu Hahnova, kde zastal choť a dceru p. Hahna a revol- verem vyhrožoval, že Ullmannová musí být z práce propuštěna. Obě dámy následkem vzrušení vážné ochuravěly.
Plichtová Antonia František hronovský Vml Uilmann Ullmann Hahnův Hahn Ullmannová Vysočany
9 article
Ullmann patrně se zabýval úmysly sprovodil svoji ženu ze světa, neboť si koupil dva revolvery a 25 ostrých nábojů. Včera po 10. hod. v noci, když domovní dvěře byly zavřeny, přelezl Ullmann ze domu č. 149—VII., dva metry vysokou a dostal s do bytu matky své manželky, Františky Hronovské. S tou rozloučil se zeť těmito slovy: »Matko, já vás musím odprosit, co jsem vám kdy učinil ! Už je ko nec mého života!- Hronovská chlácholila zetě a hleděla jen, aby bo dostala z bytu. V tom ji byl nápomocen majitel domu, který Ullmanna vyvedl z domu na ulici. Mezitím, co tato příhoda stala se doma, dlela Antonie Ullmannová s několika družkami v hostinci »u české koruny«, odkudž před 11. hod. vyšla a za- slavila se před hostincem »u zeleného stromu«, kam její j dna družka odskočila. V té chvíli přistoupil k Ullmannové fagádník Karel Fuchs a promluvil s ní několik slov. V tom se objevil Václav Ullmana zvolal na svoji ženu: »Teď nebudeš ani hodinu živa !« Ulimann na šest kroků před ní vyláhl dva revolvery a z obou současně začal na svoji ženu pálit! Úllmannová ovšem se dala na útěk a šťant- nou náhodou ani jediná střela ji nezasáhla. Jedna kulka fičela ji těsně podle hlavy a nemálo jn po- lek ala.
Ullmann Hronovský Ullmannová Fuchs Ullman
10 article
Ullmannová při výslechu udala, že je přesvěd- čena e tom, že ji muž chtěl zastřelit. Ullmann, který po vystřelení šesti ran zmizel, byl dnes v poledne u bytu své matky v Cikánské ulici č. 28 zadržen a zatčen. Při výslechu přiznal se, *) S této stezky pomýšlí oba odbory v době dalšt jiné taje přírodních krůs odhaliti stezkami na různě strany a zvláště ke Kozákovu, kde státi bude mohyla Riegrova, že měl dva revolvery a že na svoji manželku střílel popírá však, že ji chtěl usmrtit. Prý ji chtěl »jen poznamenat«. Po výslechu byl Uilmann ponechán v vazbě. Bude dodán k trestnímu soudu do vazby pro pokus vraždy a pro přesturek proti bezpečnosti těla.
Ullmannová Ullmann Riegrův Uilmann Kozákov
11 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Krumlovské žestisetletí. Němci v Če- ském Krumlově oslaviti včera šest set let, uply- nulých od té doby, co Český Krumlov poprve v listinách kláštera v Zl. Koruně uveden jest jako „město“. Německý tisk oplývá u této pří- ležitosti historickými fantasiemi, podle kterých rod pánů pětilisté růže založil Krumlov na již- ním hraničném náspu Čech v nejbližší blíz- kosti českých del, aby prý tvořilo pevnostní val protí „slovanské zátopě“ k jihu se tisknouní Zároveň prý osudníci z německé říše povolaní měli za účel šířiti německou kulturu v české části širých lánů vítkovického obvodu atd. V du- chu této legendy dály se také oslavy na rad- nici a v městě, zahaleném v barvy „velkoněme- cké kultury“, do velkoněmecké trikolory, jejíž povahu dobře známe. Sám Krumlov jest histo- rickým městem jejich snah a podle dát úplně svěžích, sotva dvě léta starých, víme, jaké eíle sleduje tato kultura! Byl to právě Český Krum- lov, v jehož zdech bavorský emisař, proslulý G5tz z Mnichova, prohlásil za přítomnosti po- slance dra. Sehreinera, nynějšího ministra, blahoslavené poselství, že se z Řezna a Mni- chova pilně pracuje pro odstranění pohraničních mezníků se žádostí, aby se z Čech týmž směrem pracovalo. (Imunisováno interpelací posl. Bla- hovce na sněmu českém. Pozn. red.) Podle toho by se tedy město Krumlov nebylo minulo svým posláním a snad je to docela v jeho duchu, když prohlásil p. Khemetter, starosta města, ve slavnostní schůzi, že sice mnoho dobrého krásného vykonáno, že však nutno, ještě mno- hého, aby „dosaženo bylo německého svobod- ného a blaženého Krumlova“.
Němec ský Krumlov Český Krumlov poprve Krumlov Čechy Mnichov Řezno blažený Krumlov Český Krumlov G 5
12 article
— Němci u linanční stráže založili si nedávne svůj německo-nacionální spolek a včera měli usta vující valnou hromadu. Dle stanov jest účelem spolku vědecké a odborné vzdělávání, pěstění kollegiality družnosti a povznášení hospodářských poměrů. Tente program prováděli vůdčí předáci na ustavující schůz- svého spolku hrubými útoky a pnstými štvanicem proti všemu českému a osočováním svých českých ko- lego. K takové činnosti postal novému spolku svů blahopřejný projev též ředitel okresního fins néního ředitelství litoměřického, vrchní finanční rada, Buch ner a z českých měst úřadníci finanční stráže ze Smíchova a z Domažlic, patrně na doklad, jak správno je tvrzení orgamsátorů spolku německého, že pěkná mísla ve městech se středními školami zaujímají ve. směs úřadníci čeští. Za nynější éry bychom se věrn nedivili, kdyby byl německým štváčům mezi úřad. níky finanční stráže poslalo projev sympatií i zem ské finanční ředitelství i ministerstvo financl.
Němec Smíchov Domažlice
13 article
— Úmrtí. Pražský advokát p. JUDr. Jindřich Rychlík zemřel včem po delší trapné nemoci v sanatoriu ve Veleslavíně. Zesnulý byl komorním ste- nografem a po řadu let byl činným ve stenografické kanceláři sněmu král. českého. V advokátní pra vynikl zejména zaslupováním železničních zřízenců Za choť měl dceru p. dra. Aug. Zátky z Č. Budě- jovic. — Pan dr. Rychlík byl 47 roků stár. Staroměstský občanský klub konal ve čtvrtek 7. října za předsednictví p. JUDra. Jana Podlip- ného zahajovací schůzi podzimního období v re- stauraci „Kopmance“. Schůze byla přečetně navští- vena; ze členů zastupitelstva přítomni byli pp. dr Pík, Fatka, Náhlovský a Kaše. Pan dr. Podlipný poukázal v úvodě na neutěšenou situaci politickou i na nové neúnavné zápasy, jež národ a poselstvo české očekávají, vzhledem k chování se Němců na sněmu král českého. Vzpomenul dále královského reskriptu, výročí jeho památky a významu téhož právě v době, kdy soustátí naše přivtčlením Bosny a Hercegoviny stáloprávně se přetvořuje. Na to mz- vinul program klubu v nastávajícím období, a po- ukázal na důležitost projednávání otázek rázu ho- spodářského v nejširších kruzích voličských a udělil slovo přednášejícímu p. architektovi Vladimíru
JUDr Rychlík Aug doktor Podlip Fatka Náhlovský Kaše Podlipná Němec Vladimíra Veleslavín Č . Buda Bosna Hercegovina staroměstský občanský klub
14 article
Zákrejsovi, aby pojednal o thematě: „Stavební vývoj měst“. Přednášející v dvouhodinné, nadmíru poutavé, asi 100 světelnými ohrázky provázené před- nášce vysvětlil úkoly novodobého stavitelství měst a dokazoval na příkladech založení a vývoje měsl v době historické, zejména ve středověku a v dob barokové, že vůděími zásadami byly potřeby prakti- cké a umělecké. Poukázal na problém století dva- cátého, století velkoměsta a složitý úkol při jeho řešení, jakož i praktické řešení jeho v Berlíně a na velké úkoly, jež obec pražskou v nejbližší budoue- nosti očekávají. Přednáška odměněna byla hlučnou pochvalou. Předseda p. dr. Podlipný poděkovalp přednášejícímu za výklad a za předvedení přečet- ných krásných obrazů skioptických z Čech a ciziny a poukázal na význam Starého města pro budoue Velkou Prahu a na význam důležitých otázek velko- městských, zejména na řešení průkopu letenského, jež musí se provésti co nejlépe a schůzi skončil — Nepřílel češtiny na plzeňské poště. Firm »Portrétní podnik Jindřich Ptáček v Praze«, Václav ské náměstí či 48, dostávala z Plzně německé dobír kové poukázky od osob, o jejichž českém původu neměla pochybnosti. Obrátila se tedy se slížnost na c. k. ředitelství pošt a telegrafů pro královstvo české. Tyto dni obdržela vyřízení, že dle vy- sledku zavedenéhe šetření stalo se tak nedopa- třením a že dotyčný zřízenec byl k větší pozornosti při vybotovování dobírkových poukázek povzbuzen a zároveň učiněno příslošné opatření, aby se příště podobná závada neopakovala. Upozorňujeme na toko správné vyřízení stížnosti, ježto asi onen zřízene na plzeňské poště své poněmčovací choutky neob- mezoval pouze na poukázky jedné firmy.
Zákrejs doktor Podlipná Ptáček Václav ský Berlín Čechy Praha Plzeň
15 article
— Z městské spořilelny pražské. Ve sehůzi ředitelstva dne 9. t m. věnoval předsoda ředitelstva p. JUDr. Jhn Vlček vřelou vzpomínku zamřelému členu ředitelstva p. Frant. Portikovi. Rovněž včerejší schůzi výboru spořitelny zahájil předsedající starosta král. hlav. města Prahy p. dr. Karel Groš pohrobni vzpomínkou tomuto funkcionáři. Ve schůzi této, již jako zeměpanský komisař přítomen byl místodrži telský rada p. Jan Kosina, podána a probrána zpráva účetní a správní za prvé pololetí r. 1909a vyřízeny některé správní záležitosti dle programu. Rozprav zúčastnili se p. předseda ředitelstva dr. Jan Vlček, p. místopředseda dr. Ladislav Pinkas, p. cís. a kom. rada A. Reinwart, pan cís. rada Jan Červený, pan cís. rada Jos. Schrötter, p. Jan Pešek a náměstek ředitelův tajemník p. dr. Vílém Pospíšil jako referent. — Zemský ústav choromyslných v Bohnicích.
JUDr Jhn František doktor Groš Kosina Vlček Pinkas A Reinwart cís Červená Pešek Pospíšil Praha Bohnice rada Jos
16 article
Píše se nům: Návštěva nemocných v ústavu boh- nickém velice obtížná. Ačkoliv ústav jest v sam blízkosti Prahy, přece návštěva jeho drahou pře Sele a odtud do vrchu vzhůru vyžaduje nejméně půl dne času. Kdo může obůtovati hned 5—6 hodin k ta- kové návštěvě. Patrně jen v neděli a v létě V zimě ani to není možné. Jakmile řeka částečně zamrzne jest přechod u Selce nemožný a vstup do vrchu i v podzimní době propastmi do bláta více než nesnadný. Nezbývá než najmouti vůz a zaplatit přes Kobyliny 12 K. Při uvážení všech těch okolností na skytuje se otázka? Nemohl by zemský výbor, když již tolik milonů na stavby a zařízení obětoval věnoval na příslušné spojení ať již automobilové nebo elektrické potřebnou část? Slibováno v té věei mnoho, ale nestalo se nic! Bohnice za málo neděl odříznuty budou od ostatního světa a pět set lidí darmo bude čekati návštěvy svých nejmilejších. Ne- bylo by na čase, aby energickým způsobem v zájmu lidskosti se něco stalo a tak byl dovršen humanní akt, který postavením nového ústavu choromyslných zemský výbor hsi včinil.
Praha Selo Bohnice
17 article
— Valná hromada Spolku pro zřízení a vydržo- vání dívčího lycea na Král. Vinohradech koná se v pondělí dne 18. října t. r. o 4. hod. odpol. v zase- dací síni radnice vinohradské. Na programu jest vedle zprávy jednatelské, účetní a vedle volby dvou nových členů kuratoria návrh na změnu stanov spolku. Návrh tento jest možno členům spolku pro- blédnouti v ředitelně dívčího lycea (Král. Vinohrady, Slezská třída). — Statistická zpráva z Prahy a předměstí. V týdnu od 26. září do 2. října byla v Praze leplola nejnižší + 9.2° C. nejvyšší + 17.7° C. V tomléž lýdnu narodilo se 173 dítek a to 100 v Praze, v Kar- lině 4, na Smíchově 10, na Král. Vinobradech 29, v Žižkově 31, ve Vršovicích 6. Zemřelo 151 osoba to v Praze 107, v Kariíně 3, na Smíchově 6, na Král. Vinohradech 18, v Žižkově 13, ve Vršovicích4 Na tyf střevní zemřely 2 osoby (na Starém městě v Josefově), na tuberkule 23, sebevraždou zabynuly 4 osoby. — Nadace. Zadá se nadace Nekvasilova, určená pro jednoho chudého nebo beze své viny sehudlébo živnostníka z oboru stavehních živnoslí jenž v Karlíně jest usazen. Požitek nadační, jenž dne 9 března 1910 bude vyplacen, obnáší 80 K. Žádosti doložené živnostenským listem a vysvědčením chu- dbby, buďte podány v městském úřadu v Karlíně do konce listopadu 1909. — Pětadvacet roků ředilelem panství. Z Dačie na Moravé se nám píše: Dne 15. řljna upiy ne 2 roků, kdy na panství říšského hraběte Arnošta z Watlisů povolán tehdejší hospodářský správce Bukovanský. aby panství, jehož majoratní pan právě stnl se plnoletým, převzal jako ředilel. Milova vroucně svou vlast, proto radostně spěchal za pov láním z dosavadního působiště v Dol. Rakousíei zpět na Moravu. Panství pozůstává z dvorů: Vesecl.
Král Nekvasilův Arnošt Milův Vinohrady Praha Kara Smíchov Žižkov Vršovice Kariín Josefov Karlín Watlis Dolo Morava spolek problédnouť
18 article
Lažinky, Mor. Budějovice, Krnčice, Vranín, Jackov Slatina, Stépkov, Vesec II. Červený Hrádek, Jeřice Kynice, Budlškovice a Budeč jako středišté se sidlen ředitelství. Je dosti pamětníků, kteří znají okolnosli za kterých převzal nový ředitel řízení celého panstvi, Nebyly věru krásné ani lehké Ale Bukovanský chopii se práce se železnou energil. Zavedl horský dobytek a odesílání mléka do Vídně; k polni práci zavedl stroje a vůbec racionelnímu hospodářstvím po- vznesl výtěžek z polností. Sepsal také a uveřejn řadu odborných článků. Nejskvělejším důkazem vynikajicích jeho sehopností jest, že Bukovan- ský svým způsobem bospodaření za pětadvacet roků obnos čistého výlěžku bezmála zestonásobnil — Po dobuj svého úřadování podal dvakráte návrhy na zvýšení platů všem úřadníkům a zvláště dělníkům a tolikéž na úpravu pense, kteréžto návrhy lidumilnými pány říšským hrabětem Arnoštem i hr. Joselem v celém rozsahu příznivě byly vyžízeny. Společně se spanilomyslnou svou chotí Blandinou Bukovanský vždy rád činně pomáhal a přispíval, kde nouze nebo neštěstí koho stihlo. Blahodárným vlivem působil ředitel Bukovanský také na majitele selských usedlostí, když byl příznivými výsledky svých podniků zaplašil nedůvěru k „novému ře- diteli“. V době jeho úřadování přestavěn důkladně farní kostel, škola dvoutřídní stavbou rozšířena na trojtřídní, založen hasičský sbor tehdejším kontrolo- rem Nyklesem, nynějším zetěm p. Bukovanskéhoa ředitelem panství kr. kol. kapitoly vyšehradskév Praze. Nástupce páně Nyklesův v úřadě, kontrolo Proche, druhý zeť pana Bukovanského, stal se vrch- ním správcem hraběte Oktaviana Collalta ve Stožci v Dol. Rakousích Třetím zelům je správce panství
Mor Arnošt Bukovanský Nykles Nyklesův Proche Budějovice Krnčice Vranín Stépkov Budeč Vídeň Bukovany Praha Stožec Dolo Rakousy Jackov Slatina Vesec II Jeřice Kynice Budlškovice Oktavian Collalta
19 article
Exc. hraběte Waldšteina p. Arnošt Hanisch, syn ho- spod. rady (zároveň slovutného mineraloga a numis- matika) v Třebíči na Moravě. Jediný syn. Viktor Bu- kovanský, jest správcem panství svobodného pána Königswartera v Ještěticích u Solnice v Čechách. — Upřímným přátelstvím oddání jsou všichni úřadníc svému šéfovi a milá družnost v rodině Bukovan- ských stala se v širém kraji příslovečnou. Kroužek přátel rád se vždy schází pod hostinnou střechou v Budči. — Zajisté nikomu nevymizí z paměli di- vadelní večer o letošních prázdninách, jenž sdruži všecky staré i nové přátele rodiny Bukovanských u příležitosti provedení opery „V studní“ od V. Blod ka. Toto dílo, nastudované hedby znalou, duchapluou a vysoce vzdělanou paní Josefinou Nyklesovou (jež sama převzala partii Lidunky), provedli „všestranní“ nynější pp. adjunkti Mil. Staroštík (Janek) a Jindl. Nicodém (Vojíěch), společně se sločnami Nykleso- vými Annou (Veruna), Blandinou a Májou, jakoži dorostem úřadnictva a učitelstva. Tento ladný kvar- tet solistů a statný sbor pěveů dostal svému úkolu znamenitě a sklidil také za svůj bezvadný výkon bouře pollesku s vroucím uznáním všech posluchačů. To byl slavnostní předvečer páně ředitelova jubilea a jak jsme slyšeli, jednou z nejšťastnějších chvilv životě pana ředitele Bukovanského. Slavněji a oká- zaleji než kdykoli dříve bylo tu prokázáno, jak ve- lice je pan ředitel ctěn i milován ode všech, kteř kolem něho jsou a jemu na blízku žijí. Přejeme mu. aby na výsluní obecné lásky a používaje zaslouže ného štěstí, setrval na svém místě ještě: „Mnogaja, mnogaja ljetal
Waldštein Hanisch Viktor V Blod Nyklesův Lidunka Staroštík Jindl Vojíěch Anna Veruna Blandina Mája Bukovanský Třebíč Morava Ještětice Čechy Bukovany Budeč Nicodý
20 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Vzduchoplavba. Z Paříže, 10. října. (K. k.) Koluje pověst, že se udály dnes po ukončení létacích pokusů v Port Aviation na nádraží u Juvisy vá ž ne nehody. Obrovský zástup lidu tlačil se ke vlaku a na porronyl Došlo ke s trl aš n tlačenici, při čemž bylo mno h osob raněno. Z Frankfurtu n. M., 10. října. (K. k.) Dnešní závodní den »Ily« byl velmi četně na- vštiven. Lety konaly se přes hodinu a zúčast- nili se jich Blériotn a de Caters. První cenu za rychlost získal Blériot, za let, jenž trval mi- nutu a 13 vteřin. Druhou cenu de Caters, jenž letěl minutu a 18 vteřin. Z Paříže, 11. října. (K. k.) Oiiclální vý sledky závodů vzduchoplaveckých jsou tyto: Cena Scheurer-Kestnerova za nejlepší kolo: h Lambert ve 2 minutách, 9 vteř. Cena obce Neuflize za dvě nejlepší kola: hr Lambert ve 4 minutách 181/% vteř. Cena municipální rady za nejlepší kolo ve výš 40 m: hr. Lambert ve 2 min. 271/4 vtel. Cena zenerální rady za nejlepší čas pěti letů- hr. Lambert v 10 minutách 527/2 vteř. první, Paulhan ve 13 min. 371/s vteř. druhý.
Caters Blériot Kestnerův Lambert Paříž Frankfurt můj Neufliz
21 article
— Zemětřesení. Z Těkova; 10. října. (K.k ul.) Dnes o 6. hodině 40 min. ráno bylo pocítěno slabší, o 7. hodině silnější vlnité zemětřesení směru jiho-východo-severního. Škoda nebyla způsobena. Z Vidně, 11. října. (K. k.) Sensmografické pří- stroje c. k. ústředního ústavu pro meteorologifa geodynamiku zaznamenaly včera ráno dva prostředně silné blízké otřesy ve vzdálenosti asi 300 kilomelrů Snad tu jde o záchvěvy, následovavší po zemětřesení ze dne 8. října. Z Lipiku, 10. října. (K. k.) Uh. tel. kor. kane. oznamuje: Dnes o 6. hodině 40 min. ráno byl zde pocitěn slabší a o 6. hod. 50 min. silnější otřes země. = Vlak z kolejí. Ze Zsombolye, 10. října. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc, oznamuje: Rycblik, vypra- vený o 7. hodině 15 min. z Temešváru do Pešti. přejel u zdější stanice 6 kusů hovězího dobytka. Lo- komotiva a tendr vyšinuly se z kolejl. = Učitel nemrava. Trestní soud v Bydhošti odsoudil 30letého učitele Viléma Frilsche z Janovie pro zločin proti mravnosti, spáchaný v 15 případech na školačkách, na 3 leta a 3 měsíce do vězení.
Frilsch Těkov Lipik Zsomboly Temešvár Pešť Bydhošť
22 article
= Bouře na pařížském nádraží. Z Paříže. 11. října. (K. k.) Včerejší projevy, jež se udály na nádraží v Juvisy následkem zpozdění vlaků, byly dosti značné. Dav vnikl do kanceláří nádražnícha zničil v nich zařízení. S vojskem na nádraží posta- veným došlo ke srážce. Několik osob bylo v tlačenici pošlapůním zraněno. — Zasnoubení velkovévody Sasko-Výmarskélio. Z Výmaru, 11. října. (K. k.) Velkovévoda Vilém Arnošt Sasko-Výmarský, meškající na zámku Alten- steln u Liebensteinu, zasnoubil se s princeznou Ka- rolou Theodorou Sasko-Meiningenskou = Část klenby v lunelu se sřítila. Z Fulůy 10. října. (K. k.) (Úřadní zpráva.) Dne 9. října do- poledne nastalo na trati Elm—Gmünden delší přeru- šení dopravy tím, že v tunelu u Elmu se sřítila cást klenutí. Rychlíky byly následkem toho vypravo- vány přes Aschaffenburg Hanau, osobní doprava děla se přestupováním. Dne 10. října odpoledne o 3. hodině byla závada odstraněna a doprava zahá- jena opět v plném rozsahu.
Bouře Vilém Arnošt Saska Rychlík Paříž Sasko Výmar Altena Liebenstein Ka Theodora Sasko Elm Aschaffenburg Hanau
23 article
= Peary proti Cookovi. Z Novšho Yorku 11. října. K Pearyovým odhalením má dojíti co nej- dříve. Eskymáci, kteří dra. Cooka provázeli, byli prý odděleně vyslechnuti a prohlásili, že Cook navštívil jen několik ostrovů u mysu Hubbardova. Nepřišel prý daleko na sever a pokaždé, kdykoli narazil n velké spousty ledu, se vrátil. Peary nechtěl býti vý- slechu Eskymáků přítomen, aby nebyli zastrašeni, bylo však přítomno několik profesorů.
Peary Cook Pearyův Eskymák Hubbardův Novš York
24 article
Bonbony proti stáři, které mohou lidský život prodloužiti o celou řadu let, při čemž člověk ne- stárne, jsou nejnovější vymožeností. Tato americky znějící novinka nepřichází však z Ameriky, nýbrž z Londýna, kdež budí velký rozruch. Listy jsou plny zpráv o zázračných účincích „massolette“, tak se toliž nové bonbony nazývají. S hrdostí se píše, že to byl anglický bakteriolog, jenž připadl na skvělou myšlenku, prakticky využíti rady profesora Meční- kova, aby se požívalo hodně massolu, poněvadž mas- sol — druh kyselého mléka — obsahuje nesčetné bacily, jež působí jako protijed prcti stárnutí. Z to- hoto massolu jsou připraveny nové bonbony. Každý kousek čokolády obsahuje — zaručeně! — nejmén 10 milionů massolových hacilů. Jakmile tedy člověk takový kousek čokolády spolkne, nastane v těle zu- řivý boj. 10 milionů bacilů vrhne se udatně na bestie- které způsobují stárnutí a počne je požírati. Když pak se massolové bacily svými nepřáteli vykrmí, rozpukají se na kusy a z každého kusu jsou opět bacily, které dále polykají nepřítele. Tento postup se v lidském těle stále opakuie, jak ujišťují anglické no- viny a sice nikoli v reklamní částil Zaznamenávají se ovšem již také účinky. Jistý dopisovatel píše: Po- něvadž jsem snědl 12 kousků čokolády, spolkl jsem 120,.000.000 massolových bacilů. Ježto však se mi- kroby velice množí, vypočítal jsem, že jich nyní mém těle bojuje 3,000.000,000.000. Na to popisuje onen muž „pocit“, jaký tento boj v těle působí! —
Amerika Londýn massolový bacil
25 article
Zdali si někdo novými bonbony prodlouzí věk, nutno ovšem vyčkati, „geniálnímu“ vynálezci jde spíšeo to, aby se stal co nejdříve milionářem. Nové údaje paní Sleinheilové. Z Paříže 11. října. Nové memorandum paní Steinheilové obsa- huje úplně novou versi o událostech při vraždě. Dle toho byla prý vrahem svého manžela a matky donu- cena napsati a podepsati listinu, v níž se označuje jako pachatelka obou vražd. Při psaní těto listíny jež se musí nalézati v rukou pachatelových, překot prý se kalamář. Tím lze prý vysvětliti inkoustové skvrny, nalezené na jejím těle. Hodlá prý učiniti nová udání, aby přispěla k dopadení vraha. Toto málo hodnověrné udání má patrně za účel způsobiti vové průtahy.
Sleinheilová Paříž Steinheilová obsa
26 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Poslanec Brdlík contra Kestranek- (Pokračování.) Po přečtení žaloby a výňatků z listů, ve kterých uveřejněna byla oboustranná prohlášení, ujals slova centrální ředitel obžalovaný Vilém Kestranek a souvislou řečí pronesl asi takověto obbájení: »Nejsem vinen a chca podali důkaz o svém tvrzení, že posl. Brdlík nálež k poslancům, kleří svého parlament- ního poslavení zneužívají k vyko řistění osobních, hmotných výhod. Posl. Brdlik působil při založení čes. budějo- vické šroubárny, jejižto utvoření nebylo podmíněno nijakou polřebou () a jejíž prosperita byla po chybna. Těmto obavám čehil posl. Brdlík se zřelelem na zvýšenou petřebu, vzniklou sestátněním drah, samozřejmě s tím počítaje, že mu jako po slanci bude za lehko zabezpečiti si dodávky pro stát, tak jak mistrně to dokázal při státních do- dávkách pro svou továrnu na sukna, která dne takřka výhradně pro erár pracuje. Posl. Brdlik chtěje si zajistiti spotřebu surového železa pro svůj závod (ač věděl, že záležitostí tou zabývá se naše pražska prodejna) navšlívii mne spolu se zem. posl. Ma cháčkem. Oba pánové byli před tím u komerč. ředitele Alpinské montanní společnosti Rothbal- lera, přednedy výk. výb. rak železářského kartolu a žádali za tytéž výhody, jakých maji kmenoví zákazníci kartelu. Rolhballer tázal se poslance Ma cháčka, co by jako ředitel českomoravské továrny řekl, kdyby někdo zcela novému konkurančnímu podniku proti Č. M. strojírně dopřál tytéž výhody Pan Macháček neměl slov k odpovědi a mlčel. Na- proti tomu posl. Brdlik hrozil hned parlamentema dal na jevo, že by byl nucen učiniti interpelaci.
Brdlík Kestranek Posl Rolhballer ma Macháček Ma Rothbal
27 article
»Toto sdělení Rothballera,« praví Kestranek do- slova, »mne nepřekapilo, poněvadž takové jednání poslance pro mne není ničím novým. Ale příznávám, že mě to rozčililo, poně- vadž mě vše, co mně připomíná vyděračství, vyzývá k nejprudšímu odporu. Od řed. Rolhballera přišli pánové — bylo to 30. května — ke mně. Posl. Brdlíka osobně jsem neznal, ale věděl jsem pouze, že náleží k oné »sortě« po- slaneů, kteří mandátu svého neuží- vají tak ve prospěch všeobecného jako svého prospěchu. Pan Brdlik žádal mě o přízeň pro podnik budě- jovický. Ač jsem po sděleních řed. Rothballera takřka viděl z kapsy jeho vyčuhovati na mě revolver parlamentních interpelací odpověděl jsem zdvořile, ale rozhodně, že nemohu novému podniku slíbiti tutéž ochotu jako starým zá kazníkům, ježto jsem spatřoval v budějovické šrou- bovně podnik čistě konkurenční a jiným továrnám pracovní síly odnímající . . Pánové, odvětili, že, nedáme li jim železo za podmínek žádaných my, budou nuceni odebírati je ze zahraničního trhu. Pravil jsem na to, že s snažíme v cenách nepřevyšovati zahraniční ceny. ale doporučil jsem pánům, aby koupili jen tam, kde dostanou železo laciněji. Posl, Brdlik byl touto mou odpovědí zřejmě nakvašen- Musím hned při této příležitosti poznamenati, že poslanec Brdlík mi tehdy nie nepovídal o če ském podniku a jestliže nyní v žalobě národ- nostní moment stále akcentuje, děje se to se zřej- mou snahou působiti na porotce.
Posl Brdlík
28 article
Několik dní po této rozmluvě telefonoval mně sekční šéf ministerstva obchodu sl. Rössler. že by s mnou v zálažitosti budějovické šroubarny rád mluvil. Přiznávám se, že jsem byl touto rychlostí ne. málo zaražen. Navštivil jsem ho 11. června. Jeho Excellence žádal mě nejdříve v blahosklonné formě. abychom poskytli budějovickému podniku tytéž vý- hody, jakých dáváme jiným závodům. Když jsem ale odmítal, počal se rozčilovati a dal mi na uváženou, že posl. Brdlík náleží mocné straně a že moje zdrá- hání bude míti v zápěti zbytečné roztahování cel věci v pariamentě. Prohlásil jsem nejdříve, že nejsem zástupce železářského kartelu, že však hájím principy Pražské železářské společnosti a upozornil jsem na jiné podníky, které by mohly vyhověli. Všecko co jsem řekl, nechal však sekční šéf stranou a počal se mnou přímo čnchrovati, zdal bychom budějovické šroubárně nenechali železo aspoň jen o 20 nebo 30 haléřů dráže než jiným konkuren čním podnikům dáváme. Odvetil jsem šl. Rösslerovi, že hrozbami parla- mentních interpelací se nedám zastrašiti a že jed- nání takové pokládám za zneužití mandátu a politickou korrupci. V českých časopisech pak se věc vyličovala tak jakoby byl poslanec Brdlik žádal mě pouze o vý- hody, jiným podnikům dopřávané a žádné zvláštní přízně si nedobýval. A takto se též odpovídalo na můj článek i ve vládních prohlášeních. Avšak při tom pouštěno se zřetele, že na nás žádána přím smlouva za poskytnutí nejvyšších a ne s jiným
Rössler Brdlík
29 article
podniky rovnocenných výhod. Posl. Brdlík, který viděl, že čistě obchodním jednáním nedosáhne splnění svého přání, znenžíval mandátu svého ke brozbám a snažil se ministerstvo obchodu proti nám popuditi. Teprve po těchto událostech na- stoupena v listopadu 1908 cesta přím a slušná a po obchodním jednán! doct- leno s námi uzávěrky obchodní. Ale táži se: kdy olevřel poslanec Brdlík ústa, aby v parlamentu žádal za legislativní opatření proti kartelům? Nikdy! Kdy pozvedl posl. Brdlik v parla- mentu svého hlasu proti clům ze železa ? Nikdy! Pánové v celé télo záležitosti provozovali obojakou hru. Ač hned při založení šroubovny ozývaly se pocbyb- nosti (a toi z české strany) o její prosperilě, byli ujišťo- váni akcionáři, že podnik jest naprosto nutný a že továrna nemine se s výsledkem zdátným. V připise zaslaném akcionátům a jenž se mi náhodou dostal do ruky, mluví se o budoucí prosperite závodu ao tom, že v příčině levné dodávky železa i snad nějasých překážek se strany kartelu není se co obávali. Aby ledy na ministerstvo a veřejnost bylo působeno, musilo se říci, že kartel chce znemožniti zřízení šroubovny.
Posl Brdlík
30 article
Aby však z akcionářů mohly se dobýti peníze, na- mlouváno jim, že před kartelem není lřeba obav. Obé bylo nepravdou. A ještě při ustavující valné hro- madě podníku dne 4. října 1908 bylo prohlašováno, že továrna docela dobře bez kartelu obstují, ježto ji surové železo z mnoha jiných stran levně bude poskytnuto. Táží se sekč. chefa Rösslera veřejně, kdy se zaslal takovým způsobem jako p. Brdlíka nějaké jiné soukromé osoby, jež neměla mandátu poslane- ckého? Považuji za zcela zvláštní ono jednání vlády, jež se ochotně stavěla do služeb jednotlivce na pod- niku ještě nejistém zúčestněného, ale nebne ani prslem, kdy rakouský průmysl zlrácí tak obrovský objekt práce, jakým byla dodávka rour pro pražský vodovod. Na porotce bude se působiti dvojím způsobem Jednak ivrzením o tomio nepřalelství kartelu, jednak využíváním národnostních motivů. Posl. Brdlik náležl k těm, kdož se vzpírají kartelům, které jim nejsou po vůli, ale mlčky trpí a akceptuje kartely jim vy- hovující. Pokud se národnostní stránky lýče, halí se lento pán do české národní togy, aby povzbuzoval porotu k měmu odsouzení. Avšak tato celá věc nemá s národnosti nic společného. Posl. Brdlik, když meškal u mně, o českosti budějovického podniku aní se ne- zmínil. V další řeči útočil Kestřánek na posl. Brdlika, že prý se nestará o prospěch národa a jen prý behá za svými kšelty po ministerstvech.
Rössler Brdlík Posl
31 article
Pak pokračuje: Pani porotcové ! Případ Brdlíkův není bohužel ojedinělým, nýbrž v jistém směru je typickým. Žaloby na vliv poslanců na správu, inter- vence jejich na prospěch voličů, jichž hlasy chtějí si zabezpečiti, intervence jejich na prospěch známých a přibuzných, kteří ve státních službách bledaji po- stavení a konečně interessy jejich vlastní — zkrátka žaloby na vše to, co se rozumí pod politickou korrupcí — jsou všeobecné. Tato neplecha řádí takovým způsobem, že státní správa úpí pod ni jako pod těžkým tlakem. Tažte se praesidialistů a refereniů našicb mini- sterstev a zvíle, jako ja, jak často pod rouškou věcných státních záležitostí veškeré síly ministerských kanceláří pány poslanci jsou zaměstnany a to zvláště v dobách zasedání parlamentu. Uvádí obšírně případy a vzpomíná schůze pan- ské sněmovny ze dne 29. prosince 1908, ve které dr. Russ pravil, že nelze ani statisticky zjistit, na kolika aktech v ministerstvech jsou jmena poslanců a jaká záplava tisíců a tisíců interpelaci v minister- stvech je.
Pan Brdlíkův Russ ský sněmovna
32 article
Mohu panu Russovi posloužiti statistikou a říci, že jen v ministerstvu obchodu za půl leta bylo přes 1000 poslaneckých intervencí. Dr. Russ pravil dále, že »obsazování míst od okresního hejímana až do posledního kancelisty, od správce pošty až do listo- noše, od finančního rady až do exekutora děje se pod nátlakem parlamentu«. Ale nejen Russ, také bar. Plener, ministerský předseda ve své proklamaci, finanční ministr Biliňski a jiní poukazovali ve svých věcech na tuto korrupei. Když to všechno člověk slyší a vidí, když jako já ví, jak četní poslanci své postavení v ministerstvech využitkují, jak obléhaji tarifní kanceláře statních drah, jak podávají interpelace s nepravdivým obsa- hem, ač na to byli upozurněni, jak od státních úřadníků pod pohrůžkou interpelace vymáhají si pří znivá rozhodnuti — pak pochopi můj výkřik.
Russ doktor Plener Biliňski
33 article
Pánové, že se na takovéto půdě daří zjevům, jakým jest Brdlik, jest samozřejmo. Přenechám svým obhájeům, aby pojednali o konkretních případech, které přesvědčí, jak posl. Brdlik svého parlamentního postavení zneužíval k vydobytí osob- ních, hmotných výhod, jak stal ne crárním tovární- kem na sukno a jak svým vlívem všechny výhody z těchto dodávek dovedl vytloukati . . A končí pak a pathosem: »Co od poslanců může a musí býti žádáno, co patří k nejsvětějším jejich povinnostem, to jest čistota jejich parlament- ních mravů. Užívati svého mandátu k sledování osobních cllů a užitků jest zavržitelno a dlužno se zadostučiněním pozdraviti, že bohudiky v parlamentě je také mnoho čestných mužů, kteří pozvedají své hlasy proti télo zlotřilosti našich parlamentních mravů. Svým vystoupením učinil jsem pokus, vy- trhati roziézající se býli. Vím, že naroste zase nové ale nechati zahradu zcela zanedbanou, to by zname- nalo, že by býlí přeroslo vše ostatní. Výrokem svým, páni porotcové, uznáte-li mě totiž vinným nebo nevinným, současně vyřknele, je li spřahování povinnoslí pariamentního poslance s osobním, materiálním jeho ziskem siušným nebo ne le Po celou dobu jeho řeči, v posledních závěreč- ných slovech, zrovna theatrálně pronesených, stál obhájce jeho dr. Bouček za ním a gesty, hrou obli- čeje a klácením celého těla podškrtával zvlášť útočn výroky Kestrankovy. Poznamenáváme prostě svůj dojem: Působilo to nechutně a komicky. Seriosní obhájce nema se propůjčovati za statistu obžalova- ného. — —
Bouček Kestrankův
34 article
Když Kestranek domluvil, položil mu předseda otázku, co vlastně mysli slovy »0sobní, hmotné vý- hodys. Obžalovaný vykládá, že jsou dvojí, zejména u poslance Brdiika, jednak prý osobní výhoda u vo- ličů, kterou si zachovává mandát, a jednak ve své Sastnosti jako akcionář šroubárny. Pak přistoupeno k výslechu redaktora Gustava Horna. Předseda: »Pane obžalovaný, citite se vinným ?e Horn: Ne — »Čell jsle inkriminované články T- Obžalovaný — — »Ano — nečetl.« (Hlučná veselost). Na to vysvětluje, proč neměl čas je čísti. Po výslechu jeho ve 341. hod. odpolední pře- rušil předseda ličení na půl hodiny, načež po obno- veném zahájení dr. Benedikt problásil, že žádá, aby Kestrankova teč byla porotcům přeložena do češtiny. Dr. Bonček pak žádá, aby čteny byly články Kestrankovy z »Fremdenblattu«, kde napadá posl. Glabiňského, dále pak národohospodářské čiánky z »Národních Listů« ze dne 18., 21., 22. a 25. čer- vence 1908, kde zrazováno bylo od zakládání buděje- vické šroubárny. Konečně žádá za přečtení cirkuláte k upisování akcií.
Kestranek Brdiik Horn doktor Benedikt Kestrankův Bonček Glabiňský Gustavo Horno
35 article
Dr. Koemer žádů, aby byl přečten protokol o vý- povědechi Kestrankových, poněvadž jsou tu výroky, na kterých mu záleží. Kestranek tvrdil věci přímo neslýchané. Navrhuje rozšíření žaloby pro tyto vý- roky a navrhuje čtení interpelací Glabiňského a dra. Welskirchnera, kteří vystupovali proti kartelo. »Jestliže »Národní Listy« psaly proti založení šroubárny, pak máme důkaz, že články ty psány byly od osoby blízké železářskému kartelu a v tom smyslu také na ně bylo v časopisu »Den« odpovídáno,« praví dále. Jinak je proti čtení časopisů. Dr. Bonček trvá na svých návrzích a ohledně »Nár. Listů« praví: »Jestliže se činí »Nár. Listůme »kompliment«, že ve své narodohospodářské hlídce mají články proti budějovické šroubárně od osob kartelu blízké, pak je věcí »Nár. Listů«, aby se za to s panem drem. Koernerem vypořádaly. Mezi mnou a »N. L.« je hluboká propast a musím tedy jim přenechati v té věci slovo.« Tvrzení dra. Koernera o »článcích« od osob kar- telu blízkých můžeme hned na místě uvésti na pra- vou míru. První článek, uveřejněný v číslo ze dn
doktor Koemer Kestrankový Kestranek Bonček Koerner