ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6cbc4970-8ea1-11dc-ac7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 51, person 64, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
dpbnn
3 masthead
V Praze, v pondělí tI. října 1909.
Praha
4 masthead
etta s poslie
5 masthead
Číslo 28l
6 article
Maranni avečerní listy předplácí nes V Praze v administraci na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —n s dvoji donáškoua na měsle na čtvrt lota . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na mě na čtvrt ietá : . . . k ooh s dvoji zásílkou na měsle na čtvrt iota . . . . 11 k do
Praha
7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Úločný jazykový rozmach německých vůdců. Z Vídně, 11. října. V parlamentě bylo dnes sděleno, že na včerejší odpolední poradě německých pohlavárů, konané po jejich roz- mluvě s bar. Bienerthem, který byl včera dopoledne přijat císařem ve zvláštním slyšení dvouhodin- ném, bylo usneseno, podati na snémech dol- norakouském, hornorakouském. salepurském a vorarlberském ná- vrhy, podle kterých zemské zřízení doplniti se má ustanovením, na základě kterého v še- chny úřady, ústavy a orgány, po- drobené kompetenci sněmů zem- ských užívati mají výhradně ja- zyka německého jako jazyka úřad- ního, dopisovacího a jednaciho. Nemůže býti pochyby žádné, naopak jes zcela jasno a patrno, že děje se zde drzý po- kus Němců za vydatné asistence dra. Sehrei- nera vpašovati podloudným způsobem do rakou- ského zákonodárství státní něměinu, když ukázala se toho nemožnost na říšské radě pro celou Cislajtanii, aspoň prostřednictvím zem- ských snémů v několika zemích korun- ních. Déje se tu troufalý atentát, po kterém přes to, co spácháno bylo v poslední době prot národům neněmeckým, dlužno čekat, že žádná vláda rakouská nepropůjči se k jeho realisování k jeho sankci. Z Vídně, 11. října. Opětně se konstatuje v dnešních večernících, že hlavním strůjcem proti- českých návrhů, které podány budou na čty řech zemských sněmech, jest posl. dr. Urban.
Bienerth doktor Urban Vídeň
8 article
Dodává se, že na poradě, která byla včera u bar. Bienertha a které se zůčastnili také ministři sv. p. Haerdtl, dr. Weiskirchner hr. Stürgkh, bylo konstatováno na základě zevrubného referátu Urbanova, že nemohou být proti sankci těchto osnov činěny žádné zákonné námitky. Jakkoliv byly dru. Urbanovi vysloveny díky za jeho dodavatelskou práci, bude dovoleno souditi o jeho elaborátech neodvisle a samo- statně. Tento soud nemůže dopadnouti jinak, než že ne všechny jeho eláboráty stihi týž osud. který stihl protizákonné a ústavní osnovy Ko- lisko-Axmanovy, neboť elaboráty dra. Ur- bana nejsou ničím jiným, než podloudnickým zbožím, jehož vpašování trosce zákon.aso
Bienerth Haerdtl doktor Weiskirchner Stürgkh Urban Axmanův ko Ur
9 article
Bienerthova audience. Z Vídně, 11. října. Ministerský předseda bar. Bienerth byl včera na zámku schönbrunn ském přijat císařem ve zvláštním, dvouhodin- ném slyšení, které bylo věnováno stavu věcí na sněmě království českého a radě říšské a jejim úkolům, ale také situaci v Uhrách. Ze sjezdu rakouských státních úřadníků. Z Vídně, 11. října. (K. k.) Včera konalse v lidové síni radniční sjezd státních úřadníků. jehož se zúčastnilo několik tisíc osob. Mezi pří- tomnými byl zemský maršálek prine Liechten- stein, předseda sněmovny poslanecké dr. Pattai, náměstek starostův dr. Neumayer a čelní řišští a zemští poslanci. Náměstek starostův uvítal sjezd a přál mu nejlepšího úspěchu. Účetní re- vident Schmid poukázal ve své zprávě na po- žadavky úřadnictva po zavedení služebn pragmatiky a časového postupu. Prine Liechtenstein slíbil jménem křesťanských sociálů, že strana ta bude požadavky úřadníků podporovati. Ve stejném smyslu mluvil poslanec sv. p. Hock. Posl. Glöckel pojednal o národ- ních poměrech v parlamentě. Sjezd schválil pak resoluci, znějící ve smyslu referátu.
Bienerthův Bienerth doktor Pattai Neumayer Schmid Prine Liechtenstein Hock Posl Vídeň Uhry
10 article
Mezinárodní konference pro námořní právo. Z Vídně, 11. října. (K. k.) Mezinárodní konference pro námořní právo byla dne 8. října na půl roku odročena. V příčině ručení rejdařů a námořního práva zástavního nemohlo býti do- saženo dohody, avšak konference přijala ad referendum jako podklad dohody dvě osnovy vypracované komisi, k tomu dosazenou, jíž ná ležel též odborný delegát rakouský. Manifestace státních úřadníků. Z Brna, 11. října. (K. k.) Včera konaly se zde manifestační schůze německých a če- ských úřadníků státních, na nichž byly usne- seny resoluce na prospěch zavedení služebnl pragmatiky pro státní úřadníky pro zavedení časového postupu Poslanci řišstí byli vyzvání, aby ze vší síly s zasadili o dělnost parlamentu. Bavoršti hosté. Z Vídně, 11. října. (K. k.) Prine Leopold Bavorský a princezna Gisela přibyli sem dnes ráno z Topolčan a odebrali se do Schönbrunnu kdež se rozloučili s císařem. Na to o 9. hodiné dopol. odjeli do Mnichova. Úrady a konference vůdců německých stran zakouských. Z Vídně, 11. října. (K. k.) Koraspondence »Austria« uveřejňuje toto sdělení: Provádějíce usnesení učiněné v sobotu na konferenci zá- stupců německých stran ve sněmovně poslanecké a na zemských sněmech Dolníeh Rakous, Horních Rakous, Solnohradů a Vorarl- berku dostavili se včera v poledne k předsedovi ministerstva sv. pánu Bienerlhovi poslanci: dr Drexler, dr. Ebenhoch, Fiuk, dr. Gessmann, dr- Gross, Jäger, princ Liechtenstein, dr. Lueger dr. Pattai, Stölzl, dr. Sylvester a dr. Urban.
Leopold bavorský Gisela Bienerlh doktor Ebenhoch Fiuk Gessmann Gross Jäger Liechtenstein Lueger Pattai Stölzl Sylvester Urban Vídeň Brno Topolčany Schönbrunn Mnichov Horní Rakousy Solnohrad mezinárodní konference pro námořní práv Austria Dolníeh Rakousy ministerstvo svatý . pán doktor Drexler
11 article
Porady se dále zúčastnili: ministr vnitra sv.p Haerdtl, ministr obchodu dr. Weiskirchner, mi- nistr vyučování hrabě Stürgkh a ministr dr- Sehreiner. Posl. dr. Lueger uvedl podnět k so- botní konferenci, načež sdělili všichní poslanei předsedovi ministerstva přání a požadavky německých zemí korunních ve pří- čině uspořádání jazykových po- měrů zemí těchto. Porada byla za 24 hod. rúkončena sdělením zástupců stran něme- ckých, že učiní v další konferenci odpoledne definitivní usnesení. O 4. hod. odpoledne sešli se zmlnění poslanci u starosty dra. Luegraa usneseno jednohlasně podati na zemských sně mech v Dol. Rakousích, Horních Rakousích, Solnohradech a Vorarlberku návrhy ve příčině užívání jazyka německého na sněmu zemském (v zemské správě) a u obcí. Na základé referátu posl. dra. Urbana bylo konstatováno, že proti potvrzení předloh těch nemůže býti činěna zá- konná námitka. Konečně byly vysloveny dru. Luegrovi za snahy o uskutečnění jednotného postupu všech stran německých nejvřelejší díky a projevena určitá naděje, že zástupcové národa německého budou i na přiště ve všech národ- ních otázkách postupovati stejně jednomyslně. Polšti Berliňané proti polským poslancům na říšském sněmu německém. Z Berlína, 11. října. Včera se zde konala schůze polských voličů, které z- častnilo se na 2000 mužů. Chování se polské frakce na řišském sněmě německém po- drobeno kritice velmi přísně. Jednomyslně při- jata resoluce, kterou Berlíňané, kteří stojí na národní půdě polské, odpírají svůj sou- hlask votu polských poslanců pro re formu říšských financí. Minislerský předseda francouzský promlavil. Z Perigueuxu, 10. října. (K. k.) Předsed ministerstva Briand pronesl dnes ohlášenou reč,
doktor Weiskirchner Stürgkh Sehreiner Posl Lueger Berlíňan Briand Dolo Rakousy Horní Rakousy Solnohrad Urbano Berlín Perigueux ministerstvo přání
12 title
Pec
13 article
jež byla přijata s velikou pochvalou a ve které prohlásil, že chce v nynější době pokoje po- vznésti republiku vysoko nad strany. Předseda ministerstva dále prohlásil, že bezprostředně ne- zbytnou reformou je zákon ve příčině starobního zaopatření dělníků a sedláků. Republikánská strana musí se zbaviti zájmů místních, aby v n tlouklo srdce celé Francie. Vláda nezachovási moc, nebude-li s to, aby republikánské straně dala nový život. V dalším průběhu své řeči zabýval se předseda ministerstva Briand otázkou sociální a pravil, že bylo nutno nové vrstvy obyvatelstva učiniti účastnými majetku a je při- pustiti ke správě jmění. Bude usilovati o zřízení organisace, která poskylne dělníkům podil n výnosu. Všichni republikáni mohou se skupiti kolem vlády ku provedení reforem. Při útocích, podnikaných stranami nejkrajnější levice a pra- vice zůstává předseda ministerstva klidným Útoky ty směřují proti němu, prolože zaujímá misto důvěrné a budou směřovati též proti ná stupcům jeho. Kdyby však se snad útočníei pokusili přejíti ke skutkům, dovede jim zatara- siti cestu. Nyní však je doba vhodná ke svor- nému postupu. Nadšeně uvítání, jehož se do- stalo vojsku za velikých manévrů od obyvate stva, je nejlepší odpovědí těm, kdož tvrdí,ž vlasť, kdyby došlo k útoku, bude leckterým z svých dltek opuštěna. Armáda je s to zdolat všecky obtiže. Vlasť chrání svou sílu, chce žl a kvěsti. Nikdy nepřipusti útoku na svou slávu nebo na svůj život. Kdyby snad neštěstím k tomu došlo, budou všichni Francouzové postupovat proti nepřítelí, aby chránili svou vřele milovanou vlasť. Řeč Briandova byla přijata s živou po- chvslou a provoláváním »sláva Briandovi« »sláva republice !«
Briand Vlasť Francouz Briandův Francie
14 article
Lord George proti lordům panské sněmovny anglické. Z Londýna, 10. října. (K. k.) Kancléř po kladu Lloyd Gsorge pronesl v Newcastle řeč v níž pravil: Národ se táže: Proč má 500 oby čejných lidí zvrátiti rozhodnuti milionů, jež tvoří bohatství? Kdo učinil 10 000 lidí majitel pozemků a půdy, kdežto zbylek národa nesmí vstoupřti na půdu země, ve které je zrozen Kdo je zodpověden za soustavu, dle které musí muž ztráviti život v úmorné práci, aby žil ne jistým životem a který na sklonku svých dnů žádá-li osm pencí denně, může toho dosíci je- nom revolucí, kdežto jiný muž, zaháleč, má na každý den vělší příjmye naž jeho chudý soused za celý rok? Odpověď na tuto otázku, pravi Lloyd George, je spojena s nebezpečím pro stav věcí, jaký je representován peery, avšak plnou vzáených občerstvujících plodů pro vyschlé rly davu, který táhne po zaprášené silnici, na po- chodu to, jenž vede nyní ze tmy ke světlu.
George Gsorge Lloyd George Londýn Newcastle panská sněmovna
15 article Španělové v Marokku.
Španělové v Marokku. Z Melilly, 10. řijna. (K. k.) Stavba dráhy práce v dolech byly opětně zahájeny na místě, kdež byli španělšti dělníci svého času zavražděni Práce byla rozdělena mezi dělníky španělské maurské. Pokoj, jak se zdá, se opětně vrátil. z Melily, 10. října. (K. k) Infant don Carlos odcestoval do Seluana. Z Melilly, 10. října. (K. k.) Za včerejš střelby z pušek na výšinách seluanských byl dva vojíní raněni.
Španěl Carlos Maroko Melilla Melit
16 article Uherská krise.
Uherská krise. Ugron proti Košnlovi. Z Pašti, 11. října. Posl. Gabriel Ugro zaslal svým voličům v Szilagy-Somlyu olevřený dopis, v němž praví: Předseda strany neodvi- slých František Kosu t oznámil straně, ž e v anl.
Posl Ugro František Kos Szilaga
17 article
Vídni ničeho nedosáhl. Ve Vídni se prohlašuje o Košutovi, že jest kolfsavým a vůd cem, který se dá vésti. František K ošu vzdal se celého státoprávního programu své strany a poklá da za správné problásiti to bez sou- hlasu strany. Košut tedy upustil úplně od státoprávního programu a program bude nyn tvořiti hospodářská neodvislost. Samostatná armáda a samostatné zahraniční zastoupení, které dřive byly důležitými body programu strany ne- odvislých, byly defmitivně vypuštěny z tohota Rovněž nežádají se ani vojenské koncese. Z ce lého programu zůstává pouze snaha, zříditi sa mostalně celní území a dostati zmocnění připra vovati se ke zřízení ssmostatné banky. Avšak otázka samostatného celního území stane se akutní teprve v r. 1917 a otázk bankovní byla by odložena prozatím na několik let a později definitivně. Toto jiednán prohlašuje posl. Ugron za zrad na národě. Proto jest odhodlán vystoupiti ze strany Košutovy Tato strana má převziti závazek, že odhlasuje okupační úvěr v obnosu 300 milionů, že Uhersko upusti od Bosny a že budou schváleny ohromné úvěry námorní. Schválení všech těchto břemen stalo by se bez jakékoli rekompensace a bilance by vykazovala jenom to, co bylo dáno a nie, co bylo přijato. Na to prohlašuje posl. Ugron že setrvá na svých dosavadních zásadich a za tím účelem že vystoupl ze stran Košutovy. Nechce to však udělat bez předchozího uvědomění svých voličů. Bylť zvolen pro své zásady neod vislosti a teprve potom vstoupil do strány ne- odvislosti. Předseda volebního výboru odpověděl n tento otevřený list posl. Ugrona jménem důvěr níků následujícím telegeamem: »Vzali jsme Váš list na vědomí, schalujeme Vaše roz- hodnutí a ujišťujeme Vás svo důvěro u«.
František Košutův Vídeň Bosna
18 article Riegrova stezka a její slavnostní otevření.
Riegrova stezka a její slavnostní otevření. V Tumově, 10. října 1909. V neděli dne 10. října oslavil čilý odbor kluh českých turistů v Železném Brodě s odborem klulet čes. turistů v Semilech otevření Riegrovy stezky kterou přibyla českému ráji opět rozkošná výleln partie, jež bude v turist. saisoně hojně výlelníky turisty použivána. Slavba této stezky stala se skut- kem zásluhou obou odborů, zvláště pak zásluhou p. okresního hejtmana Böhma ze Semil a pana Emila Kalfusa, učitele školy měšťanské v Železném Brodě. který první upozornil na zřízení stozky a přípravné práce zahájil. Ze na tak nepřístupných místech upravila se pěkná stezka, s níž jest rozkošný rozhled do roman- tického okolí, jest právě vzácností a každý, kdo po této stezce kráčeti bude, jistě zatouží, aby opěl při- šel v tato místa pokochati se krásami přírodními. Jenom stručně zmíníme se o stezce této. Rovina, v níž leží část Semil a téměř celé Pod- moklice, byla kdysi jezerem, jehož vlny omývaly výšiny okolní. Dlouho trvalo, než voda prohloubila si poněku skálu v nynějších Říkách. Stálým prohlubováním skály nížila se hladina jezerní, ztrácelo se jezero až zbyly pouhé rybníky v Semilech a Podmoklicích jež ještě před 200 lety se připomínají. Věky trva tento přírodní proces, než Jizera vymlela si koryto jimž jako had pod Semily k Žel. Brodu se vine A dosud žijí pamětníci, kteří Jizeru suchou nohot přeskočili. Skok na balvan uprostřed řečiště, druhý na pro- tější břeh bytouchovský — tak úzké bylo řečište zdejší. Semilům i Podmoklicům nehrozily při povod- ních spousty vod, valící se z horního Pojizeří, nýbrž voda zpáteční, jež nemohla protěci úžlabinou v ftí- kách. To bylo též příčinou, že firma Schmittova v Podmoklicích prolámala tu úzké řečiště a regulovala tok Jizery r. 1879—1880 tel Avšal ještě potom zůstalo řečiště její nedostupno
Riegrův Tumův Böhm Kalfus Železný Brod Semily Podmoklice Jizera horní Pojizeří Schmittův
19 article
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h věčerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní lslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5 b Inscráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 9 Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů- Rukopisy se novracsjí.
20 article
Svírajíť je s obou stran příkré stráně, ba příme stěny skalní, jež nedovolovaly přístupu. Jen odvážli- vý dovedl prodrati se sráznými houštinami, aby po- kochal se Úchvatnou a divokou scenerií. Krutý boj vedou tu vlny jizerní s okolím, vzteklou silou vybí- její svou energii na spoustách balvanů se strání se sřítivších. Skály však nepovolují; roztříšťují se tedy ve dvojí pěnivý proud nebo skokem převalí se přes spousty skal, tepajíce příkré břehy srázů, které sce- nerii vhodně doplňují. Sykotně ženou se peřeje se strany na stranu, zápasí o každou píď za neustálého víru a hluku, až klesají klidně v černou tůň. Pak dále šumí Jizera dumavou píseň, jindy veseleji la- škuje třpytnými vlnkami, jichž odlesk pohlcuje hlu- boký stín lesa. Avšak vzdálený ohlas sem dozníváa hlásá, že družky pokračují v běžném zápase. A ko- lem na rovinách v létě a v podzimu den co den usí- ná celý kraj na bílých poduškách mlh, rozplývajících se za jitra s růžovělými obláčky. A všecky tyto dosud nepřistupné partie a krásy otevřou se letos dokončením spojovací turistické stez- ky mezi Semily a Žel. Brodem — stezkou Riegrovou.
Riegrův Jizera Semily Brod
21 article
Pokusme se odhaliti tajemnou roušku, jež za- stírala dosud neznámé krásy. Sotva že přádelna Řikách u Semil propustila vody jizerní, rozložené v širokém údolí, již vklouzají v soutěžku skalní, aby v ní zapadly Dráha liberceko-pardubická probíhá na levém břehu prvním ze čtyř tunelů, těměř 1/4 kilometru dlouhým A právě zde na pravěm břehu Jizery stavěly s stezce největší překážky. Stěnu skalní vroubí tu asi 40 metrů dlouhá visutá bezpečná lávka. Zde může oko s nové stezky sledovati divoký běh Jizery a její peřeje — vskulku, pohled úchvatný. Naproti Krkavčí Skála jako strážce hlidá okolí Další cestu zatarasuje skalní sráz. Obtíž tu ne- bylo možno překonati jinak, než provrtati se skalou tunelem 12 m dlouhým s jedním výhledem upro- střed.
Skála Řiky u Semily Jizera
22 article
Po visulých lávkách přecházíme s balvanu na balvan, až cerný les přijme nás do chladu. Na jeho konci objevuje se imposantní pohled na ústí Kame- nice do Jizery. Jsme již pod Spálovem, kde několik domků střeží tuto samotu; jako by byly na strání přilepeny. Některé z nich zatoulaly se výše nad les. z jehož přátelského objetí vyhlížejí sotva střechy jejich. Odvážlivému turistovi zavděčíme se, poví- me-li mu, že i údolí Kamenice s jejími přítoky po- skytuje neméně úchvatných scen z přírody, doposu i zde těžce přístupné. Zbývá ukončení naši pouti. Po dřevěné lávce překročíme Kamenicí a již dří- ve upravenou stezkou střídavě lesem, lukami nebo po svahu skal dosá hneme cíle svého. Tu a tam spa- tříme na stráni horala kráčeti pěšinkou nebo mezí. Pohled jeho na tmavé lesy, příkré stráně a hluboké řečiště Jizery naplňuje duší jeho láskou k rodnému kraji. A podobně zamilujete si krajinu naši vy všich- ni, až kráčeti budele po stezce Riegrově, jež v ne- děli 10. října veřejnosti k použití byla odevzdána. Chvilkový pohled z vlaku do údolí, přerušený v dělce 2 km čtyřikrál jizdou v tunelech a mohutný dojem zasvěcenců společně vzbudily myšlenku, ne- bylo-li by lze tyto krásy veřejně a obecně přístup- nými učinili. Z nádražní reslaurace železnobrodské vnikly ozvuky těchto přání do nového turistického odboru v Žel. Brodě, jenž záhy uvedl ve skutek první část slezky na půdě železnobrodského okresu.
Riegrův Jizera Spálov Kamenica Brod Kame km
23 article
Provedl totiž nákladem 2000 K z příspěvků okres- ních a obecních 2 m cestu ze Žel. Brodu do Pod- spálova. S nadšením pracovalo se na tomto díle Práci vedl p. F. Faltys, a také jiní členové odbor činně se práce zúčastnili v naději, že i další, oblíž- nější kus podniku spojeným úsilím bude proveden. Pomocníků bylo dosli. Spálovšlí postavili a ka- ždoročně znovuzřízují lávku přes Kamenici, aby měli řádné spojení s městem Žel. Brodem, jmenovitě o trzích a za dlouhé zimy, kdy hluboké návěje pře- kážely obyvatelstvu při přechodu přes vrchy do Se- mil. I Semilští — jmenovitě Okrašlovací spolek okresní zaslupitelstvo — přišli vstříc, vidouce v my- šlence prodloužení stezky do Semil velevýznamnou cenu lurislickou a hospodářskou. Došlo k několika společným schůzím, poslup ujednán definitivně, až konečně letos při zřizení nového odboru turistického v Semilech překonány byly poslední překážky. Sprá- va panství, obce, okrezy, továrna Schmitova, čelné korporace i jednotlivci přicházeli ochotně vstříc. podporujíce myšlenku morálně i hmolně Stezka upravena je v šířce 1 m 20 cm, rozpočet činil 10.000 K. Semilský odbor uvolil se k příspěvku 5000 K, jež bezúročně na 10 let zapůjčila Občanská záložna semilská, obnos 3500 K zaopatřil odborv Žel. Brodě. Nelze tu opomenouti četných dobrodinců, z nichž uvádíme: město Semily 1000 K, okres se- milský pravidelné podpory, obec Podmoklice 500 K. Okrašlovací spolek semilský 250 K; podpory slíbily i jiné obce. V Žel. Brodě okresní a obecní zastupi- telstvo, jež po čas trvání odboru železnobrodského
F Faltys Brod Semily Podmoklice 500 centimetr
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze. (Několik akordů z podzim- ních melodil.) Jsou nevelké, unylé, pochmurné ty melodie podzimní, ale je v nich přece poesie a krása . . . stará, známá to věc, tisiekráte již otřepaná a přec stále ještě živá a mladá, jako věčně omilaná a přece vždy ráda slyšená řed a píseň o lásce . .. Příroda a její zjevy nevyčerpají se nikdy. nesevšední nikdy a neunavi nikdy lidskou mysl. Věčně týž, věčně stejný koloběh a přece stále nový, stále jímavý a poutavý. Kolikráte už ne- vílali jsme blahem kynouci jaro, koli kráfe už neprožili jsme nádhernou, žhavou energii lela a kolikráte již neloučili jsme se s pestrýmži votem v přírodě v měkce truchlé elegii pod- zimu . . . a přece jímaji nás ty zjevy vždy znovu svojí poesil. Jsme zase v podzimu. Tentokráte pro táhlo se sice leto silně přes obvyklou čáru, ale podzim vládne přece již plnou silou a se všem svými rozmary. Krásné dni střidají se s vy- trvalými mlhami a prškami a denního světlaje už na mále. Vzáené, jindy nebývalé zjevy, jako bohatá hojnost hřibků a jiných jedlých hub v říjnu, stromy na mnoze plné ještě v některých kra- jích teprve nyní dozrávajícího ovoce, šťávnaté trávníky a sylá skoro všude zeleň, nedovedou nás klamati, nedovedou nás arci zbaviti zvláštní, me- lancholické nálady, již vzbuzuje zejmena začátel jeseni. Jsou četní lidé, kteři si podzim nejvíce chválí, jako na přiklad lesníci, myslivci a lovei, ale nevěřím přece, že by měli jeseň radši než léto. Bohaté požitky, jež podzim poskytuje, jsou jenom nmomou náhradou za skvostný, zálavý a kouzla plný rozmach života v minulých mě- sicích a nedovedou jeho půvabů, jeho vnada rozkoší nikterak nahradit. Ale, jak už praveno,
Praha
25 article
má podzim přec také svoji poesli, aspoň když nám ukazuje svoji tvář vlídnou, Skutečná podzimní melodie vlní se již všude ve volném vzduchu. Kráčíme-li za jas- ného, teplého dne po lukách nebo lesních mý- tinách, slyšíme zvláštní jakési bzučení ve vzduchu a soudíme leckdy, že nám to jenom zní v uších. Toto jaksi zvonivé šumění vzduchu přičítá se obyčejně létajícímu himyzu, ale je to mýlka Na podzim není už mnoho takového hmyzu a mu sily by ho býti veliké roje, ježto máme dojem jakoby to šumění přicházelo ze značné dálky Přírodozpytci považují toto bzučení vzduchu za zjev elektrický a poněvadž ho nikdy nebývá slyšeti ve vodách nebo plsčinách, soudí učenci, že tu pozemní elektřina stébly travin do vzduchu vybíhá. Podobné šumění bývá na podzim sly- šeti také na vinicích; ono podobá se sykotu vody v horkém kotli a činí dojem, jakoby vy cházelo přímo ze vztýčených rév. Že pak te- legrafní dráty na podzim silně hučí a bzučí, je snad každému známo. V Alpách a v zemíeh dalekého jihu slýchají se na podzim ještě jiné, mnohem zvučnější a nápadnější vzduchové me- lodie, ale po těchi nám nic není. Naší nejvese- lejší podzimní melodií v širém kraji je are pušková střelba lovců, ale hudbě té se opatrn lidé, zejména na blizku měst, z daleka vyhý- hají. Proč asi? Měli jsme poslední dobou dni tak krásně, jasné a teplé, jakoby nám byla příroda chtěla dáti odskodné za ztrátu, kterouž nám v letě způsobily častě pršky a tento pablesk léta vzbudil jakousi ostýchavou naději, že snad . . ale nedořekneme, abychom to příští nezakřikli.
Alpy
26 article
Po zoraných a již opět se zelenajících polích táhnou se již bílá vlákna »bubího leta«, jež vítr tu a tam pozvedá a houpavým lelem k lesům zanáší. Lesy pak, pokud smišené stro- moví majl, hali se už do nádherného, pestře planoucího roucha, v němž takřka hýřivě s mísí tóny žluté, rudě, hnědě a zelené. Za králko dostoupí peřestá paráda veškerého stromovia křoví svého vrcholu a pak — oprchá rychle všechna ta sláva a k šedým oblakům vzepnou se holé, strmé haluze. Protož, kdo můžeš, pospěš zříli ještě le než svoji chloubu odloží. Uvnitř, pod jásavou záplavou barov, uvílá vás slavnostní ticho. Kráčite pod velebnými buky a kroků vašich není slyšet, neboť ještě nechrasl dole suché, opadalé listí. Nic neruší lesního po- svátného klidu. Jenom tu a tam vyplašíte hbitou veveřici z práce, ana si na zimu sbírá zásoby bukvic a žaludů. Pak třebas rozlehne se něko- likerou ozvěnou prudký výstřel — to skolil pan lesník jistou ranou tučného lesního ušáka — s poplašným křikem vzlétly odkudsi dvě pestré sojky, také několik doupňáků vyrazilo z hustých korun nedalekých stromů a praskajícím podro- stem proletěl párek štihlých srnek. Za chvíli je opět hluboké ticho kolem. Slyšíte tu a tam jenom slabounké šveholení sýkorek a občas krá- kání vran, jež nad vašimi hlavami kamsi táhnou Zatím pronikla baluzemi do lesního šera zlaté zář k západu spějícího slunce, všechno kolem plane nějaký čas smavým, veselým jasem, který však rychle do výše stoupá, jak pramen jeho k obzoru se spouští a soumrak se blíží.
27 article
Než ješlě nastane, opouštíte hvozd a obzl ráte v podvečerním osvětlení rozsáhlou, po druhé, ne-li po třeti jíž posekanou louku, jež z údoli zvolna k lesu stoupá a dosud jasně zeleným kobercem se honosl. Hle: jakou to novou ozdobou skvl se téhlé pažity! Jako posličkové nějakého nového jara vy- stupují tu nad krátkou již travičku libezné bled fialové květinky, na hladkých bllých stoncích, rozkešné čtyrklanné nebo šest zubé kalíšky bez všelikých zelených listů, něžně jemné a sladké na pohted — rozkošné květy ocůnu. Milá, jako medová něha těchto spanilých kvítek odrážíse ostře od ostatního, již trpce páchnoucího po- zdního rostlinstva a tento kontrast dodává oců- novým kališkům vzhled jaksi báchorkově luzný Celý zjev a vývoj ocúnovřch květů připomíní první hlasatele jara z říše Flořiny a proto ří- kaji tu a tam lidé, že ocůn značí »jaro« nastá- vajíeí zimy a proto také považuje obyvatelstvo některých krajů ocůn za kvitek zázračný. Kdo celý život a zejména všechny podzimky v městě tráví, nedovede si představit, jaký dojem činí podzimní louka posetá bledy fialovými kališky s hvězdnatými okraji a žlutými srdičky podobajíe se zelenému koberci, obestřenému le- hýnkým bělo fislovým, do růžova se míhajícím závojem. Jest cosi tajemného, nepochopitelného v ce- lém zjevu této spanilé podzimní lučal kvěliny.
28 article
Podivného proto, že naprosto neobvyklého. Na šemu od malička získaněmu názoru se zrovn příčí, že by odumírající už přiroda sama sebou rodila kvítek docela jarní povahy, kvílek nad míru subtilní, lahodně zbarvený a hebký, že by skutečný už podzim, jenž toliko zralé plody už přináší, ještě k rozpuku přiváděl květ, jehož pludy teprve v přištim létě dozrajou. Kdyby oeůn na jaře kvetl, nikdo by se nad jeho pří chodem nepozastavoval, každý by jej naopak považoval za zcela řádně zrozené dlíko spanilé Vesny. Ale takto — původ prý záhadný, všemu řádu v přírodě odporný a tedy chorobný a prolo také bylina ukrutně jedovatá, pravý dábelský kvitek. Už jako děti nás před ocůnem děsně varovali a nynějším dětem na venkově neděje se jinak. I dospělí lidé divají se na exotickou krásu ocůnu se svrchovaným podezřením a ma- jíce strach před jeho jedovatostí, ani se netěš z jeho sličnosti. Všechno se bojí ocůnu, mladí i staří, jako bychom byli bejložravé mlsné kozy Což pak jíme petrklíče nebo sasanky, narcisky, pivoňky, pryskyřníky, ostrožky nebo jasmín Kolik je jedovatých květin, jež bez nejmenš bázně v bytech do sklenic a váz si dáváme abychom se jejich vůní nebo malebnou pestrostí těšili a ocůnu se děsíme a šuílíme, jako ro puchy ! Je pravda: jedlou bylinou ocůn nen pro člověka ani pro zvíre, ale líbezným kvilkem je a hodným naší přízně.
29 article
Koroplev, také krásný dar podzimu, je ovšem jedlejší, mnohem a mnohem jedlejšía proto také všem lidem milejší. Lidé cení, jak se mi zdá, všechny vezdejší věci podle toho, jsou-li k jídlu vůbec a jsou-li pochoutkou zvlá- ště. Nu a že jsou koroptve vůbec k jídlu, uzná- vají zajisté smrtelnfci všichni a většina jich po- važuje koroplev dokonce za skvostnou lahůdku. Ale, pokud vím, u nás v Čechách jenom ko- roplev pečenou! Dřive bývalo jinak — u dvora pruského krále Bedřícha Velkého na př. jedly se, jakožto největší delikatesa, koroptve v roz- ličném koření vařené a ve středověku se ko- roptve vůbec a skoro jenom vařily, ovšem s nej- různějšími přísadami . . . Chuti se mění, jako každý vkus a my dnes máme rádi jenom ko- roptev pečenou a to jenom ještě mladou! V našem sousedství, v Prusku, váží si však také koroptví, které už mají nožky šedivé jako olovo a zobák už téměř bílý — dělají z nich polévky, bílé nebo hnědé, také drobnou sekaninu čili purés, podávají je v čočce nebo studené v rosolu a věři, že je to dobré. U nás, jak už praveno, soudí se jináče; my držíme s starého pravidla, že mají býti koroptve, forte- piuna a ženy mladé, sýry, vína a housle staré.
Čechy Prusko
30 article
Koroptev, mladá, měkká, vkusně upečená, je jistě vzácný požilek, ale hrozně je, musí-li člo- věk — když si ho na přiklad na podzim na výletu jako hosta podávají, několikráte za sebou, z proklaté zdvořilosti, jísti koroptev. Tu stává se tato lahůdka žaludku snad ještě nebezpeč- nějšl, než by byl třebas — salát z ocúnu. P'isa- tel těchto řádků pochopil teprve před 23lety, co značí francouzský strašák »Toujours perdrike — musil ve Vídni po tři dni býti v různých rodinách hostem a jísti v poledne a večer — koroptev. Tretího dne už arci s nadlidským sebezapřením a od té doby se nikdy již ko- roptve ani nedotekl. Což arci nikomu chuť na slavenou podzimní lahůdku nezkazl.
Vídeň