1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
V Praze, v pondělí tI. října 1909.
Praha
6
article
Maranni avečerní listy
předplácí nes
V Praze v administraci
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —n
s dvoji donáškoua
na měsle
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na mě
na čtvrt ietá : . . . k ooh
s dvoji zásílkou
na měsle
na čtvrt iota . . . . 11 k do
Praha
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Úločný jazykový rozmach německých vůdců.
Z Vídně, 11. října. V parlamentě bylo
dnes sděleno, že na včerejší odpolední poradě
německých pohlavárů, konané po jejich roz-
mluvě s bar. Bienerthem, který byl
včera dopoledne přijat císařem
ve zvláštním slyšení dvouhodin-
ném, bylo usneseno, podati na snémech dol-
norakouském, hornorakouském.
salepurském a vorarlberském ná-
vrhy, podle kterých zemské zřízení doplniti
se má ustanovením, na základě kterého v še-
chny úřady, ústavy a orgány, po-
drobené kompetenci sněmů zem-
ských užívati mají výhradně ja-
zyka německého jako jazyka úřad-
ního, dopisovacího a jednaciho.
Nemůže býti pochyby žádné, naopak jes
zcela jasno a patrno, že děje se zde drzý po-
kus Němců za vydatné asistence dra. Sehrei-
nera vpašovati podloudným způsobem do rakou-
ského zákonodárství státní něměinu, když
ukázala se toho nemožnost na říšské radě pro
celou Cislajtanii, aspoň prostřednictvím zem-
ských snémů v několika zemích korun-
ních. Déje se tu troufalý atentát, po kterém
přes to, co spácháno bylo v poslední době prot
národům neněmeckým, dlužno čekat, že žádná
vláda rakouská nepropůjči se k jeho realisování
k jeho sankci.
Z Vídně, 11. října. Opětně se konstatuje v
dnešních večernících, že hlavním strůjcem proti-
českých návrhů, které podány budou na čty
řech zemských sněmech, jest posl. dr. Urban.
Bienerth
doktor
Urban
Vídeň
8
article
Dodává se, že na poradě, která byla včera u bar.
Bienertha a které se zůčastnili také ministři
sv. p. Haerdtl, dr. Weiskirchner
hr. Stürgkh, bylo konstatováno na základě
zevrubného referátu Urbanova, že nemohou být
proti sankci těchto osnov činěny žádné zákonné
námitky. Jakkoliv byly dru. Urbanovi vysloveny
díky za jeho dodavatelskou práci, bude dovoleno
souditi o jeho elaborátech neodvisle a samo-
statně. Tento soud nemůže dopadnouti jinak,
než že ne všechny jeho eláboráty stihi týž osud.
který stihl protizákonné a ústavní osnovy Ko-
lisko-Axmanovy, neboť elaboráty dra. Ur-
bana nejsou ničím jiným, než podloudnickým
zbožím, jehož vpašování trosce zákon.aso
Bienerth
Haerdtl
doktor
Weiskirchner
Stürgkh
Urban
Axmanův
ko
Ur
9
article
Bienerthova audience.
Z Vídně, 11. října. Ministerský předseda
bar. Bienerth byl včera na zámku schönbrunn
ském přijat císařem ve zvláštním, dvouhodin-
ném slyšení, které bylo věnováno stavu věcí na
sněmě království českého a radě říšské a jejim
úkolům, ale také situaci v Uhrách.
Ze sjezdu rakouských státních úřadníků.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) Včera konalse
v lidové síni radniční sjezd státních úřadníků.
jehož se zúčastnilo několik tisíc osob. Mezi pří-
tomnými byl zemský maršálek prine Liechten-
stein, předseda sněmovny poslanecké dr. Pattai,
náměstek starostův dr. Neumayer a čelní řišští
a zemští poslanci. Náměstek starostův uvítal
sjezd a přál mu nejlepšího úspěchu. Účetní re-
vident Schmid poukázal ve své zprávě na po-
žadavky úřadnictva po zavedení služebn
pragmatiky a časového postupu.
Prine Liechtenstein slíbil jménem křesťanských
sociálů, že strana ta bude požadavky úřadníků
podporovati. Ve stejném smyslu mluvil poslanec
sv. p. Hock. Posl. Glöckel pojednal o národ-
ních poměrech v parlamentě. Sjezd schválil pak
resoluci, znějící ve smyslu referátu.
Bienerthův
Bienerth
doktor
Pattai
Neumayer
Schmid
Prine Liechtenstein
Hock
Posl
Vídeň
Uhry
10
article
Mezinárodní konference pro námořní právo.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) Mezinárodní
konference pro námořní právo byla dne 8. října
na půl roku odročena. V příčině ručení rejdařů
a námořního práva zástavního nemohlo býti do-
saženo dohody, avšak konference přijala ad
referendum jako podklad dohody dvě osnovy
vypracované komisi, k tomu dosazenou, jíž ná
ležel též odborný delegát rakouský.
Manifestace státních úřadníků.
Z Brna, 11. října. (K. k.) Včera konaly
se zde manifestační schůze německých a če-
ských úřadníků státních, na nichž byly usne-
seny resoluce na prospěch zavedení služebnl
pragmatiky pro státní úřadníky
pro zavedení časového postupu
Poslanci řišstí byli vyzvání, aby ze vší síly s
zasadili o dělnost parlamentu.
Bavoršti hosté.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) Prine Leopold
Bavorský a princezna Gisela přibyli sem dnes
ráno z Topolčan a odebrali se do Schönbrunnu
kdež se rozloučili s císařem. Na to o 9. hodiné
dopol. odjeli do Mnichova.
Úrady a konference vůdců německých stran
zakouských.
Z Vídně, 11. října. (K. k.) Koraspondence
»Austria« uveřejňuje toto sdělení: Provádějíce
usnesení učiněné v sobotu na konferenci zá-
stupců německých stran ve sněmovně
poslanecké a na zemských sněmech Dolníeh
Rakous, Horních Rakous, Solnohradů a Vorarl-
berku dostavili se včera v poledne k předsedovi
ministerstva sv. pánu Bienerlhovi poslanci: dr
Drexler, dr. Ebenhoch, Fiuk, dr. Gessmann, dr-
Gross, Jäger, princ Liechtenstein, dr. Lueger
dr. Pattai, Stölzl, dr. Sylvester a dr. Urban.
Leopold bavorský
Gisela
Bienerlh
doktor
Ebenhoch
Fiuk
Gessmann
Gross
Jäger
Liechtenstein
Lueger
Pattai
Stölzl
Sylvester
Urban
Vídeň
Brno
Topolčany
Schönbrunn
Mnichov
Horní Rakousy
Solnohrad
mezinárodní konference pro námořní práv
Austria
Dolníeh Rakousy
ministerstvo svatý . pán
doktor Drexler
11
article
Porady se dále zúčastnili: ministr vnitra sv.p
Haerdtl, ministr obchodu dr. Weiskirchner, mi-
nistr vyučování hrabě Stürgkh a ministr dr-
Sehreiner. Posl. dr. Lueger uvedl podnět k so-
botní konferenci, načež sdělili všichní poslanei
předsedovi ministerstva přání a požadavky
německých zemí korunních ve pří-
čině uspořádání jazykových po-
měrů zemí těchto. Porada byla za 24
hod. rúkončena sdělením zástupců stran něme-
ckých, že učiní v další konferenci odpoledne
definitivní usnesení. O 4. hod. odpoledne sešli
se zmlnění poslanci u starosty dra. Luegraa
usneseno jednohlasně podati na zemských sně
mech v Dol. Rakousích, Horních Rakousích,
Solnohradech a Vorarlberku návrhy ve příčině
užívání jazyka německého na sněmu zemském
(v zemské správě) a u obcí. Na základé referátu
posl. dra. Urbana bylo konstatováno, že proti
potvrzení předloh těch nemůže býti činěna zá-
konná námitka. Konečně byly vysloveny dru.
Luegrovi za snahy o uskutečnění jednotného
postupu všech stran německých nejvřelejší díky
a projevena určitá naděje, že zástupcové národa
německého budou i na přiště ve všech národ-
ních otázkách postupovati stejně jednomyslně.
Polšti Berliňané proti polským poslancům na
říšském sněmu německém.
Z Berlína, 11. října. Včera se zde konala
schůze polských voličů, které z-
častnilo se na 2000 mužů. Chování se
polské frakce na řišském sněmě německém po-
drobeno kritice velmi přísně. Jednomyslně při-
jata resoluce, kterou Berlíňané, kteří stojí na
národní půdě polské, odpírají svůj sou-
hlask votu polských poslanců pro re
formu říšských financí.
Minislerský předseda francouzský promlavil.
Z Perigueuxu, 10. října. (K. k.) Předsed
ministerstva Briand pronesl dnes ohlášenou reč,
doktor
Weiskirchner
Stürgkh
Sehreiner
Posl
Lueger
Berlíňan
Briand
Dolo
Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrad
Urbano
Berlín
Perigueux
ministerstvo přání
13
article
jež byla přijata s velikou pochvalou a ve které
prohlásil, že chce v nynější době pokoje po-
vznésti republiku vysoko nad strany. Předseda
ministerstva dále prohlásil, že bezprostředně ne-
zbytnou reformou je zákon ve příčině starobního
zaopatření dělníků a sedláků. Republikánská
strana musí se zbaviti zájmů místních, aby v n
tlouklo srdce celé Francie. Vláda nezachovási
moc, nebude-li s to, aby republikánské straně
dala nový život. V dalším průběhu své řeči
zabýval se předseda ministerstva Briand otázkou
sociální a pravil, že bylo nutno nové vrstvy
obyvatelstva učiniti účastnými majetku a je při-
pustiti ke správě jmění. Bude usilovati o zřízení
organisace, která poskylne dělníkům podil n
výnosu. Všichni republikáni mohou se skupiti
kolem vlády ku provedení reforem. Při útocích,
podnikaných stranami nejkrajnější levice a pra-
vice zůstává předseda ministerstva klidným
Útoky ty směřují proti němu, prolože zaujímá
misto důvěrné a budou směřovati též proti ná
stupcům jeho. Kdyby však se snad útočníei
pokusili přejíti ke skutkům, dovede jim zatara-
siti cestu. Nyní však je doba vhodná ke svor-
nému postupu. Nadšeně uvítání, jehož se do-
stalo vojsku za velikých manévrů od obyvate
stva, je nejlepší odpovědí těm, kdož tvrdí,ž
vlasť, kdyby došlo k útoku, bude leckterým z
svých dltek opuštěna. Armáda je s to zdolat
všecky obtiže. Vlasť chrání svou sílu, chce žl
a kvěsti. Nikdy nepřipusti útoku na svou slávu
nebo na svůj život. Kdyby snad neštěstím k tomu
došlo, budou všichni Francouzové postupovat
proti nepřítelí, aby chránili svou vřele milovanou
vlasť. Řeč Briandova byla přijata s živou po-
chvslou a provoláváním »sláva Briandovi«
»sláva republice !«
Briand
Vlasť
Francouz
Briandův
Francie
14
article
Lord George proti lordům panské sněmovny
anglické.
Z Londýna, 10. října. (K. k.) Kancléř po
kladu Lloyd Gsorge pronesl v Newcastle řeč
v níž pravil: Národ se táže: Proč má 500 oby
čejných lidí zvrátiti rozhodnuti milionů, jež
tvoří bohatství? Kdo učinil 10 000 lidí majitel
pozemků a půdy, kdežto zbylek národa nesmí
vstoupřti na půdu země, ve které je zrozen
Kdo je zodpověden za soustavu, dle které musí
muž ztráviti život v úmorné práci, aby žil ne
jistým životem a který na sklonku svých dnů
žádá-li osm pencí denně, může toho dosíci je-
nom revolucí, kdežto jiný muž, zaháleč, má na
každý den vělší příjmye naž jeho chudý soused
za celý rok? Odpověď na tuto otázku, pravi
Lloyd George, je spojena s nebezpečím pro stav
věcí, jaký je representován peery, avšak plnou
vzáených občerstvujících plodů pro vyschlé rly
davu, který táhne po zaprášené silnici, na po-
chodu to, jenž vede nyní ze tmy ke světlu.
George
Gsorge
Lloyd George
Londýn
Newcastle
panská sněmovna
15
article
Španělové v Marokku.
Španělové v Marokku.
Z Melilly, 10. řijna. (K. k.) Stavba dráhy
práce v dolech byly opětně zahájeny na místě, kdež
byli španělšti dělníci svého času zavražděni
Práce byla rozdělena mezi dělníky španělské
maurské. Pokoj, jak se zdá, se opětně vrátil.
z Melily, 10. října. (K. k) Infant don
Carlos odcestoval do Seluana.
Z Melilly, 10. října. (K. k.) Za včerejš
střelby z pušek na výšinách seluanských byl
dva vojíní raněni.
Španěl
Carlos
Maroko
Melilla
Melit
16
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Ugron proti Košnlovi.
Z Pašti, 11. října. Posl. Gabriel Ugro
zaslal svým voličům v Szilagy-Somlyu olevřený
dopis, v němž praví: Předseda strany neodvi-
slých František Kosu t oznámil straně, ž e v
anl.
Posl
Ugro
František Kos
Szilaga
17
article
Vídni ničeho nedosáhl. Ve Vídni se
prohlašuje o Košutovi, že jest kolfsavým a vůd
cem, který se dá vésti. František K ošu
vzdal se celého státoprávního
programu své strany a poklá da
za správné problásiti to bez sou-
hlasu strany. Košut tedy upustil úplně od
státoprávního programu a program bude nyn
tvořiti hospodářská neodvislost. Samostatná
armáda a samostatné zahraniční zastoupení, které
dřive byly důležitými body programu strany ne-
odvislých, byly defmitivně vypuštěny z tohota
Rovněž nežádají se ani vojenské koncese. Z ce
lého programu zůstává pouze snaha, zříditi sa
mostalně celní území a dostati zmocnění připra
vovati se ke zřízení ssmostatné banky.
Avšak otázka samostatného celního území
stane se akutní teprve v r. 1917 a otázk
bankovní byla by odložena prozatím na několik
let a později definitivně. Toto jiednán
prohlašuje posl. Ugron za zrad
na národě. Proto jest odhodlán
vystoupiti ze strany Košutovy
Tato strana má převziti závazek, že odhlasuje
okupační úvěr v obnosu 300 milionů, že Uhersko
upusti od Bosny a že budou schváleny ohromné
úvěry námorní. Schválení všech těchto břemen
stalo by se bez jakékoli rekompensace a bilance
by vykazovala jenom to, co bylo dáno a nie,
co bylo přijato. Na to prohlašuje posl. Ugron
že setrvá na svých dosavadních zásadich a za
tím účelem že vystoupl ze stran
Košutovy. Nechce to však udělat
bez předchozího uvědomění svých
voličů. Bylť zvolen pro své zásady neod
vislosti a teprve potom vstoupil do strány ne-
odvislosti.
Předseda volebního výboru odpověděl n
tento otevřený list posl. Ugrona jménem důvěr
níků následujícím telegeamem: »Vzali jsme Váš
list na vědomí, schalujeme Vaše roz-
hodnutí a ujišťujeme Vás svo
důvěro u«.
František
Košutův
Vídeň
Bosna
18
article
Riegrova stezka a její slavnostní
otevření.
Riegrova stezka a její slavnostní
otevření.
V Tumově, 10. října 1909.
V neděli dne 10. října oslavil čilý odbor kluh
českých turistů v Železném Brodě s odborem klulet
čes. turistů v Semilech otevření Riegrovy stezky
kterou přibyla českému ráji opět rozkošná výleln
partie, jež bude v turist. saisoně hojně výlelníky
turisty použivána. Slavba této stezky stala se skut-
kem zásluhou obou odborů, zvláště pak zásluhou
p. okresního hejtmana Böhma ze Semil a pana Emila
Kalfusa, učitele školy měšťanské v Železném Brodě.
který první upozornil na zřízení stozky a přípravné
práce zahájil.
Ze na tak nepřístupných místech upravila se
pěkná stezka, s níž jest rozkošný rozhled do roman-
tického okolí, jest právě vzácností a každý, kdo po
této stezce kráčeti bude, jistě zatouží, aby opěl při-
šel v tato místa pokochati se krásami přírodními.
Jenom stručně zmíníme se o stezce této.
Rovina, v níž leží část Semil a téměř celé Pod-
moklice, byla kdysi jezerem, jehož vlny omývaly
výšiny okolní.
Dlouho trvalo, než voda prohloubila si poněku
skálu v nynějších Říkách. Stálým prohlubováním
skály nížila se hladina jezerní, ztrácelo se jezero
až zbyly pouhé rybníky v Semilech a Podmoklicích
jež ještě před 200 lety se připomínají. Věky trva
tento přírodní proces, než Jizera vymlela si koryto
jimž jako had pod Semily k Žel. Brodu se vine
A dosud žijí pamětníci, kteří Jizeru suchou nohot
přeskočili.
Skok na balvan uprostřed řečiště, druhý na pro-
tější břeh bytouchovský — tak úzké bylo řečište
zdejší. Semilům i Podmoklicům nehrozily při povod-
ních spousty vod, valící se z horního Pojizeří, nýbrž
voda zpáteční, jež nemohla protěci úžlabinou v ftí-
kách. To bylo též příčinou, že firma Schmittova v
Podmoklicích prolámala tu úzké řečiště a regulovala
tok Jizery r. 1879—1880
tel
Avšal ještě potom zůstalo řečiště její nedostupno
Riegrův
Tumův
Böhm
Kalfus
Železný Brod
Semily
Podmoklice
Jizera
horní Pojizeří
Schmittův
19
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za 8h
věčerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní lslo . . . . . . . 10h
večerni
. . . . . . . . 5 b
Inscráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 9
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů-
Rukopisy se novracsjí.
20
article
Svírajíť je s obou stran příkré stráně, ba příme
stěny skalní, jež nedovolovaly přístupu. Jen odvážli-
vý dovedl prodrati se sráznými houštinami, aby po-
kochal se Úchvatnou a divokou scenerií. Krutý boj
vedou tu vlny jizerní s okolím, vzteklou silou vybí-
její svou energii na spoustách balvanů se strání se
sřítivších. Skály však nepovolují; roztříšťují se tedy
ve dvojí pěnivý proud nebo skokem převalí se přes
spousty skal, tepajíce příkré břehy srázů, které sce-
nerii vhodně doplňují. Sykotně ženou se peřeje se
strany na stranu, zápasí o každou píď za neustálého
víru a hluku, až klesají klidně v černou tůň. Pak
dále šumí Jizera dumavou píseň, jindy veseleji la-
škuje třpytnými vlnkami, jichž odlesk pohlcuje hlu-
boký stín lesa. Avšak vzdálený ohlas sem dozníváa
hlásá, že družky pokračují v běžném zápase. A ko-
lem na rovinách v létě a v podzimu den co den usí-
ná celý kraj na bílých poduškách mlh, rozplývajících
se za jitra s růžovělými obláčky.
A všecky tyto dosud nepřistupné partie a krásy
otevřou se letos dokončením spojovací turistické stez-
ky mezi Semily a Žel. Brodem — stezkou Riegrovou.
Riegrův
Jizera
Semily
Brod
21
article
Pokusme se odhaliti tajemnou roušku, jež za-
stírala dosud neznámé krásy. Sotva že přádelna
Řikách u Semil propustila vody jizerní, rozložené
v širokém údolí, již vklouzají v soutěžku skalní, aby
v ní zapadly
Dráha liberceko-pardubická probíhá na levém
břehu prvním ze čtyř tunelů, těměř 1/4 kilometru
dlouhým
A právě zde na pravěm břehu Jizery stavěly s
stezce největší překážky. Stěnu skalní vroubí tu asi
40 metrů dlouhá visutá bezpečná lávka. Zde může
oko s nové stezky sledovati divoký běh Jizery a její
peřeje — vskulku, pohled úchvatný. Naproti Krkavčí
Skála jako strážce hlidá okolí
Další cestu zatarasuje skalní sráz. Obtíž tu ne-
bylo možno překonati jinak, než provrtati se skalou
tunelem 12 m dlouhým s jedním výhledem upro-
střed.
Skála
Řiky u Semily
Jizera
22
article
Po visulých lávkách přecházíme s balvanu na
balvan, až cerný les přijme nás do chladu. Na jeho
konci objevuje se imposantní pohled na ústí Kame-
nice do Jizery. Jsme již pod Spálovem, kde několik
domků střeží tuto samotu; jako by byly na strání
přilepeny. Některé z nich zatoulaly se výše nad les.
z jehož přátelského objetí vyhlížejí sotva střechy
jejich. Odvážlivému turistovi zavděčíme se, poví-
me-li mu, že i údolí Kamenice s jejími přítoky po-
skytuje neméně úchvatných scen z přírody, doposu
i zde těžce přístupné. Zbývá ukončení naši pouti.
Po dřevěné lávce překročíme Kamenicí a již dří-
ve upravenou stezkou střídavě lesem, lukami nebo
po svahu skal dosá hneme cíle svého. Tu a tam spa-
tříme na stráni horala kráčeti pěšinkou nebo mezí.
Pohled jeho na tmavé lesy, příkré stráně a hluboké
řečiště Jizery naplňuje duší jeho láskou k rodnému
kraji. A podobně zamilujete si krajinu naši vy všich-
ni, až kráčeti budele po stezce Riegrově, jež v ne-
děli 10. října veřejnosti k použití byla odevzdána.
Chvilkový pohled z vlaku do údolí, přerušený
v dělce 2 km čtyřikrál jizdou v tunelech a mohutný
dojem zasvěcenců společně vzbudily myšlenku, ne-
bylo-li by lze tyto krásy veřejně a obecně přístup-
nými učinili. Z nádražní reslaurace železnobrodské
vnikly ozvuky těchto přání do nového turistického
odboru v Žel. Brodě, jenž záhy uvedl ve skutek
první část slezky na půdě železnobrodského okresu.
Riegrův
Jizera
Spálov
Kamenica
Brod
Kame
km
23
article
Provedl totiž nákladem 2000 K z příspěvků okres-
ních a obecních 2 m cestu ze Žel. Brodu do Pod-
spálova. S nadšením pracovalo se na tomto díle
Práci vedl p. F. Faltys, a také jiní členové odbor
činně se práce zúčastnili v naději, že i další, oblíž-
nější kus podniku spojeným úsilím bude proveden.
Pomocníků bylo dosli. Spálovšlí postavili a ka-
ždoročně znovuzřízují lávku přes Kamenici, aby
měli řádné spojení s městem Žel. Brodem, jmenovitě
o trzích a za dlouhé zimy, kdy hluboké návěje pře-
kážely obyvatelstvu při přechodu přes vrchy do Se-
mil. I Semilští — jmenovitě Okrašlovací spolek
okresní zaslupitelstvo — přišli vstříc, vidouce v my-
šlence prodloužení stezky do Semil velevýznamnou
cenu lurislickou a hospodářskou. Došlo k několika
společným schůzím, poslup ujednán definitivně, až
konečně letos při zřizení nového odboru turistického
v Semilech překonány byly poslední překážky. Sprá-
va panství, obce, okrezy, továrna Schmitova, čelné
korporace i jednotlivci přicházeli ochotně vstříc.
podporujíce myšlenku morálně i hmolně
Stezka upravena je v šířce 1 m 20 cm, rozpočet
činil 10.000 K. Semilský odbor uvolil se k příspěvku
5000 K, jež bezúročně na 10 let zapůjčila Občanská
záložna semilská, obnos 3500 K zaopatřil odborv
Žel. Brodě. Nelze tu opomenouti četných dobrodinců,
z nichž uvádíme: město Semily 1000 K, okres se-
milský pravidelné podpory, obec Podmoklice 500 K.
Okrašlovací spolek semilský 250 K; podpory slíbily
i jiné obce. V Žel. Brodě okresní a obecní zastupi-
telstvo, jež po čas trvání odboru železnobrodského
F Faltys
Brod
Semily
Podmoklice 500
centimetr
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze. (Několik akordů z podzim-
ních melodil.) Jsou nevelké, unylé, pochmurné
ty melodie podzimní, ale je v nich přece poesie
a krása . . . stará, známá to věc, tisiekráte již
otřepaná a přec stále ještě živá a mladá, jako
věčně omilaná a přece vždy ráda slyšená řed
a píseň o lásce . ..
Příroda a její zjevy nevyčerpají se nikdy.
nesevšední nikdy a neunavi nikdy lidskou mysl.
Věčně týž, věčně stejný koloběh a přece stále
nový, stále jímavý a poutavý. Kolikráte už ne-
vílali jsme blahem kynouci jaro, koli kráfe už
neprožili jsme nádhernou, žhavou energii lela
a kolikráte již neloučili jsme se s pestrýmži
votem v přírodě v měkce truchlé elegii pod-
zimu . . . a přece jímaji nás ty zjevy vždy
znovu svojí poesil.
Jsme zase v podzimu. Tentokráte pro
táhlo se sice leto silně přes obvyklou čáru, ale
podzim vládne přece již plnou silou a se všem
svými rozmary. Krásné dni střidají se s vy-
trvalými mlhami a prškami a denního světlaje
už na mále.
Vzáené, jindy nebývalé zjevy, jako bohatá
hojnost hřibků a jiných jedlých hub v říjnu,
stromy na mnoze plné ještě v některých kra-
jích teprve nyní dozrávajícího ovoce, šťávnaté
trávníky a sylá skoro všude zeleň, nedovedou nás
klamati, nedovedou nás arci zbaviti zvláštní, me-
lancholické nálady, již vzbuzuje zejmena začátel
jeseni.
Jsou četní lidé, kteři si podzim nejvíce
chválí, jako na přiklad lesníci, myslivci a lovei,
ale nevěřím přece, že by měli jeseň radši než
léto. Bohaté požitky, jež podzim poskytuje, jsou
jenom nmomou náhradou za skvostný, zálavý a
kouzla plný rozmach života v minulých mě-
sicích a nedovedou jeho půvabů, jeho vnada
rozkoší nikterak nahradit. Ale, jak už praveno,
Praha
25
article
má podzim přec také svoji poesli, aspoň když
nám ukazuje svoji tvář vlídnou,
Skutečná podzimní melodie vlní se již
všude ve volném vzduchu. Kráčíme-li za jas-
ného, teplého dne po lukách nebo lesních mý-
tinách, slyšíme zvláštní jakési bzučení ve vzduchu
a soudíme leckdy, že nám to jenom zní v uších.
Toto jaksi zvonivé šumění vzduchu přičítá se
obyčejně létajícímu himyzu, ale je to mýlka Na
podzim není už mnoho takového hmyzu a mu
sily by ho býti veliké roje, ježto máme dojem
jakoby to šumění přicházelo ze značné dálky
Přírodozpytci považují toto bzučení vzduchu za
zjev elektrický a poněvadž ho nikdy nebývá
slyšeti ve vodách nebo plsčinách, soudí učenci,
že tu pozemní elektřina stébly travin do vzduchu
vybíhá. Podobné šumění bývá na podzim sly-
šeti také na vinicích; ono podobá se sykotu
vody v horkém kotli a činí dojem, jakoby vy
cházelo přímo ze vztýčených rév. Že pak te-
legrafní dráty na podzim silně hučí a bzučí, je
snad každému známo. V Alpách a v zemíeh
dalekého jihu slýchají se na podzim ještě jiné,
mnohem zvučnější a nápadnější vzduchové me-
lodie, ale po těchi nám nic není. Naší nejvese-
lejší podzimní melodií v širém kraji je are
pušková střelba lovců, ale hudbě té se opatrn
lidé, zejména na blizku měst, z daleka vyhý-
hají. Proč asi?
Měli jsme poslední dobou dni tak krásně,
jasné a teplé, jakoby nám byla příroda chtěla
dáti odskodné za ztrátu, kterouž nám v letě
způsobily častě pršky a tento pablesk léta
vzbudil jakousi ostýchavou naději, že snad . .
ale nedořekneme, abychom to příští nezakřikli.
Alpy
26
article
Po zoraných a již opět se zelenajících polích
táhnou se již bílá vlákna »bubího leta«, jež
vítr tu a tam pozvedá a houpavým lelem
k lesům zanáší. Lesy pak, pokud smišené stro-
moví majl, hali se už do nádherného, pestře
planoucího roucha, v němž takřka hýřivě s
mísí tóny žluté, rudě, hnědě a zelené. Za králko
dostoupí peřestá paráda veškerého stromovia
křoví svého vrcholu a pak — oprchá rychle
všechna ta sláva a k šedým oblakům vzepnou
se holé, strmé haluze.
Protož, kdo můžeš, pospěš zříli ještě le
než svoji chloubu odloží.
Uvnitř, pod jásavou záplavou barov, uvílá
vás slavnostní ticho. Kráčite pod velebnými buky
a kroků vašich není slyšet, neboť ještě nechrasl
dole suché, opadalé listí. Nic neruší lesního po-
svátného klidu. Jenom tu a tam vyplašíte hbitou
veveřici z práce, ana si na zimu sbírá zásoby
bukvic a žaludů. Pak třebas rozlehne se něko-
likerou ozvěnou prudký výstřel — to skolil pan
lesník jistou ranou tučného lesního ušáka —
s poplašným křikem vzlétly odkudsi dvě pestré
sojky, také několik doupňáků vyrazilo z hustých
korun nedalekých stromů a praskajícím podro-
stem proletěl párek štihlých srnek. Za chvíli je
opět hluboké ticho kolem. Slyšíte tu a tam
jenom slabounké šveholení sýkorek a občas krá-
kání vran, jež nad vašimi hlavami kamsi táhnou
Zatím pronikla baluzemi do lesního šera zlaté
zář k západu spějícího slunce, všechno kolem
plane nějaký čas smavým, veselým jasem, který
však rychle do výše stoupá, jak pramen jeho
k obzoru se spouští a soumrak se blíží.
27
article
Než ješlě nastane, opouštíte hvozd a obzl
ráte v podvečerním osvětlení rozsáhlou, po druhé,
ne-li po třeti jíž posekanou louku, jež z údoli
zvolna k lesu stoupá a dosud jasně zeleným
kobercem se honosl.
Hle: jakou to novou ozdobou skvl se téhlé
pažity! Jako posličkové nějakého nového jara vy-
stupují tu nad krátkou již travičku libezné bled
fialové květinky, na hladkých bllých stoncích,
rozkešné čtyrklanné nebo šest zubé kalíšky bez
všelikých zelených listů, něžně jemné a sladké
na pohted — rozkošné květy ocůnu. Milá, jako
medová něha těchto spanilých kvítek odrážíse
ostře od ostatního, již trpce páchnoucího po-
zdního rostlinstva a tento kontrast dodává oců-
novým kališkům vzhled jaksi báchorkově luzný
Celý zjev a vývoj ocúnovřch květů připomíní
první hlasatele jara z říše Flořiny a proto ří-
kaji tu a tam lidé, že ocůn značí »jaro« nastá-
vajíeí zimy a proto také považuje obyvatelstvo
některých krajů ocůn za kvitek zázračný. Kdo
celý život a zejména všechny podzimky v městě
tráví, nedovede si představit, jaký dojem
činí podzimní louka posetá bledy fialovými
kališky s hvězdnatými okraji a žlutými srdičky
podobajíe se zelenému koberci, obestřenému le-
hýnkým bělo fislovým, do růžova se míhajícím
závojem.
Jest cosi tajemného, nepochopitelného v ce-
lém zjevu této spanilé podzimní lučal kvěliny.
28
article
Podivného proto, že naprosto neobvyklého. Na
šemu od malička získaněmu názoru se zrovn
příčí, že by odumírající už přiroda sama sebou
rodila kvítek docela jarní povahy, kvílek nad
míru subtilní, lahodně zbarvený a hebký, že by
skutečný už podzim, jenž toliko zralé plody už
přináší, ještě k rozpuku přiváděl květ, jehož
pludy teprve v přištim létě dozrajou. Kdyby
oeůn na jaře kvetl, nikdo by se nad jeho pří
chodem nepozastavoval, každý by jej naopak
považoval za zcela řádně zrozené dlíko spanilé
Vesny. Ale takto — původ prý záhadný, všemu
řádu v přírodě odporný a tedy chorobný a prolo
také bylina ukrutně jedovatá, pravý dábelský
kvitek. Už jako děti nás před ocůnem děsně
varovali a nynějším dětem na venkově neděje
se jinak. I dospělí lidé divají se na exotickou
krásu ocůnu se svrchovaným podezřením a ma-
jíce strach před jeho jedovatostí, ani se netěš
z jeho sličnosti. Všechno se bojí ocůnu, mladí
i staří, jako bychom byli bejložravé mlsné kozy
Což pak jíme petrklíče nebo sasanky, narcisky,
pivoňky, pryskyřníky, ostrožky nebo jasmín
Kolik je jedovatých květin, jež bez nejmenš
bázně v bytech do sklenic a váz si dáváme
abychom se jejich vůní nebo malebnou pestrostí
těšili a ocůnu se děsíme a šuílíme, jako ro
puchy ! Je pravda: jedlou bylinou ocůn nen
pro člověka ani pro zvíre, ale líbezným kvilkem
je a hodným naší přízně.
29
article
Koroplev, také krásný dar podzimu, je
ovšem jedlejší, mnohem a mnohem jedlejšía
proto také všem lidem milejší. Lidé cení, jak
se mi zdá, všechny vezdejší věci podle toho,
jsou-li k jídlu vůbec a jsou-li pochoutkou zvlá-
ště. Nu a že jsou koroptve vůbec k jídlu, uzná-
vají zajisté smrtelnfci všichni a většina jich po-
važuje koroplev dokonce za skvostnou lahůdku.
Ale, pokud vím, u nás v Čechách jenom ko-
roplev pečenou! Dřive bývalo jinak — u dvora
pruského krále Bedřícha Velkého na př. jedly
se, jakožto největší delikatesa, koroptve v roz-
ličném koření vařené a ve středověku se ko-
roptve vůbec a skoro jenom vařily, ovšem s nej-
různějšími přísadami . . . Chuti se mění, jako
každý vkus a my dnes máme rádi jenom ko-
roptev pečenou a to jenom ještě mladou!
V našem sousedství, v Prusku, váží si
však také koroptví, které už mají nožky šedivé
jako olovo a zobák už téměř bílý — dělají
z nich polévky, bílé nebo hnědé, také drobnou
sekaninu čili purés, podávají je v čočce nebo
studené v rosolu a věři, že je to dobré. U nás,
jak už praveno, soudí se jináče; my držíme s
starého pravidla, že mají býti koroptve, forte-
piuna a ženy mladé, sýry, vína a housle staré.
Čechy
Prusko
30
article
Koroptev, mladá, měkká, vkusně upečená, je
jistě vzácný požilek, ale hrozně je, musí-li člo-
věk — když si ho na přiklad na podzim na
výletu jako hosta podávají, několikráte za sebou,
z proklaté zdvořilosti, jísti koroptev. Tu stává
se tato lahůdka žaludku snad ještě nebezpeč-
nějšl, než by byl třebas — salát z ocúnu. P'isa-
tel těchto řádků pochopil teprve před 23lety,
co značí francouzský strašák »Toujours perdrike
— musil ve Vídni po tři dni býti v různých
rodinách hostem a jísti v poledne a večer —
koroptev. Tretího dne už arci s nadlidským
sebezapřením a od té doby se nikdy již ko-
roptve ani nedotekl. Což arci nikomu chuť na
slavenou podzimní lahůdku nezkazl.
Vídeň