2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
18. března 1913. Číslo 76.
4
article
nější „zákonodárnou“ periodu aniž by se usnesl
na vyrovnacích zákonech, bude to současně
blamáží a porážkou německé obstrukce, zma-
rem německého vyděračského pokusu, vy-
nutiti na většině sněmovní vyrovnání, jak je
Němci chtějí míti. či snad holedbavý článek
ústředního německo-liberálního orgánu má býti
projevem potěšení nad tím, že dosaženo bylo
nedoznaného, ale všeobecně zjevného cíle ně-
mecké taktiky, zameziti stůj co stůj a za kaž-
dou cenu jedině možnému vyrovnání?! V tom
případě by ovšem vítězný rej vídeňského listu
nad hrobem, do něhož vyrovnání už definitiv-
ně ukládá, byl — pochopitelný.
Není-li tomu tak, zůstává ovšem mravně-
politickým poučením pro Němce, že českou
zeď ani obstrukcí neprorazíš!
S „N. Fr. Presse“ velmi těsně spojená
pražská „Bohemia“ má v neděli molovou va-
riaci na thema vídeňského vůdčího listu. Hořee
naříká nad tím, že se dostalo Haliči nových
milionů, mezi jiným na stavby z nouze, a lič
pohnutými slovy situaci průmyslu a obchodu
v Čechách a dodává na konec:
„A ke všemu ještě přistupuje zaškrcení zem-
ského rozpočtu, obmezení zemských výdajů na t
nejnutnější. Také v Čechách bylo by nutno budo-
vati silnici, klestiti cestu vyrovnání,
němuž němečtí zástupci jako dříve nabízejí ruku
S bolestnými pocity shledává se, že vyhlid-
ky na vyrovnání jsou stále kalně jší,
to v neposlední řadě následkem volebně taktick
přemrštěnosti radikálních živlů, přemrštěnosti, kte-
ráž nebyla v čas z povolané strany do příslužných
mezí odkázána.
Němec
S N
Francie
Halič
Čechy
Bohemia
list nad hrob
5
article
To zní trochu jinak, než výsměch vídeňské
družky „Bohemie“, která končí svůj žaluplný
článek povzdechem: „Když se dva perou...
Hle, třetím, kdo se z toho raduje, jest tento-
kráte „N. Fr. Pressel
Němečtí agrárníci pro obstrukcí.
Němečtí agrárníci v Čechách přičiňují se vše-
možně, aby vybrousili zub na své nacionáln
sekeře, který utržila známou protiobstrukční
resolucí agrárnich Němců z Orlických hor po
vedením posl. Ansorga Tak v neděli usnesl se
zemědělský Vervanu okresu libereckého na pro-
jevu, kterým schvaluje dosavadní postup německé
agrární strany a Verbandu německých zemskýc
poslanců ve vyrovnání a vyzývá německé agrárn
poslance, aby v obstrukci nezlomně vytrvali
»dokud německý lid nedocílí úspěchu v oboru
zemského zřízení .
Němec
Čechy
Orlický hora
Bohemia
6
article
Nová Perkova epištola.
Německými listy koluje nový článek posl.
F. Perka, tentokráte hotové postní kázání Něm-
cům. Upozorňuje na to, kterak jsou v Čechách
seslabováni tím, že nevstuvují v sňatky, dále sy-
stémem jednoho či dvou dětí, úmrtností kojenců
Češi jsou prý spořivější, pi nější Němců, jeví oprav-
dový hlad po majetku pozemkovém, kdežto Něme
snadno zhosťují se majetku po otcích zděděného
Češí jsou národné uvědomělejší, obětavější, politi-
cky školenější — dí dr. Perko — národ i vůdcové
hledí přes všechnu různost světového aázoru, přes
všechny protivné názory k jedinému cili, velikosti
a budoucnosti národa. Takovými a podobnými
strašaky hrozí dr. Perko Němcům, že vyhynou,a
jich místa že zaujmou v sudetských zemích Češi.
Jenom za posledních třicet let umřelo Němcůmv
Čechách o 180.000 kojenců do prvního roku života
více než Čechům, a budou-li Němci ztráceti alko-
holem a tuberkulosou i zeřestmi, jež dr. Perko
vypočítává, dojde prý při opáčném vývoji Slovanů
podle železných zákonů života národů k úpadku
Němců v Čechách a v Rakousku, a z německé
Vých. Marky stane se ponenáhlu slovanská zá-
padní Marka, kteráž ve spolku se západními vel-
mocemi, Ruskem a rozkvetlými balkánskými státy
bude předpisovati německé říži a národu bytnost
a života kolobéh . ..
Perkův
F Perk
Čech
Němec
doktor
Perka
Čecho
Marek
Německo
Čechy
Rakousko
Rusko
Němcůmv Čechy
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
V Uhrách po sněmovní kampaní.
„Slov. Den.“ zaznamenává různé pověsti.
šířené v Pešti po uzavření sněmovního zase-
dání. Tisza a Lukács prý odstoupí, Justh se
nepohodl s Košutem, Apponyi se hněvá atd.
Tisza zatím už oznámil, že nyní ještě nehodlá
odstoupiti se sněmovního předsednictva
Lukács o demisi vůbec ani nepomýšlel. Ne-
jsou totiž vyřízeny ještě všechny zákony, spo-
jené s volební opravou, zvláště nové rozdě-
lení volebních okresů a kuriátní soudnictvi
o volebních věcech, na kteréžto předlohy
dojde však teprve v zasedání pedzimním. V
deňské rozhodující kruhy si patrně přejí, aby
ze i tyto nutné ještě zákony dodělaly za pevné
vlády ve sněmovně a tím se zabezpečil pro
Uhry parlament, s nímž by se dalo snáze
vládnouti, než neodvislou, samostatnou, svých
práv a povinností sobě povědomou poslane-
ckou sněmovnou rakouskou.
Jinak prý je známo, že hr. Tisza nezů-
stane déle sněmovním předsedou, než bude
nezbytně třeba. Jeho rodina se obává o jeho
život a samému Tiszovi je prý také nepří-
jemno, že se nesmí ani na ulici ukázat bez
průvodu policistů a detektivů. Dr. Lukác
zatím ve Vídni horlivě dokazuje, že na zabez-
pečení trvalého klidu v Uhrách jesť třeba ne-
jen spolehlivého parlamentu, nýbrž i řádného
přistřižení samosprávných práv stoličních
úřadů. Stoličné úřadnictvo má býti postátněno
a počátek má se státi při obecních notárech
[tajemnících), kteří mají býti prohlášeni z
státní zřízence. Až se sestátní stoliční úřad-
nictvo, přestane také nebezpečí pasivní resi-
stence, kterou za vlády bar. Fejérvára pro-
vedla většina uherských stolic.
Tisza
Lukács
Justh
Košut
Apponyi
doktor
Lukác
RakouskoUhersko
Uhry
Pešť
Vídeň
8
article
Chorvatský komisariát.
Ve vládním táboře chorvatském našli se
tři mameluci, Nikolič-Zemunský, Schwarza
Ivič, které dojala pověst o blížícím se konci
komisariátu v Chorvatsku. Vypracovali tedy
memorandum k uherské vládě, v němž prosi
za ponechání komisariátu i na další dobu.
Memorandum to předložili ku podpisu všem
poslancům vládní strany chorvatské, ale ani
tak známí maďaroni, jako hr. Pejačevič, Ča-
vrak a Avakumovič si netroufali podepsati
prosbu tak bídáckou, jakou je memorandum
oné mamelucké trojice. Podala je tedy dru.
Lukácsovi sama.
Nikolič
Ivič
Pejačevič
Čo
Lukács
Chorvatsko
9
article
Bezgramofnost na Přímoří.
Bezgramofnost na Přímoří.
Místodržitelství terstské vydalo dle po-
sledního sčítání lidu zprávu o počtu osok
gramotných a negramotných v Přímoří. Nej-
víc negramotných, 60%, má Istrie. Při tom
Chorvatů je 74%, Vlachů jen 49 negramot-
ných. Jest v tom kus smutného úspěchu vlaš-
ské sněmovní většiny istrijského sněmu, která
důsledně odpírá školy chorvatským obcím a
tím negramotnost v zemi podporuje. V G-
ricku znalost čtení a psaní je více rozšířena
v krajích slovinských, než ve vlašských. Vlaš-
ské Furlandsko má 31.6%, slovinský tolmin-
ský kraj 28.6, slovinský sežanský kraj pou-
ze 22%% negramotných. V Terstě s okolím
je negramotných dosud 14.274.
Chorvat
Vlach
Istria
10
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Před válkou na Dálném Východě.
„Golos Moskvy“ má telegrafickou zprá-
vu, že položení na Dálném Východě stává s
každým dnem poplašnějším. V Petro-
hradě myslí, že Číňané chystají se nejen
vtrhnouti do Mongolie, nýbrž také napadnouti
na Charbin a na trať východočínské železné
dráhy. Rusové na Dálném Východě nepoklá-
dají dosavadní opatření ruská proti Číně z
dostatečná a zahrnují vládu prosbami, abysi
pospíšila a nevydala je v šanc. Ale v Petro-
hradě přijímají jak tyto zprávy, tak všecky
prosby svých lidí s obvyklým stoickým kl-
dem.
Slovanský meeting v Petrohradě.
Na posledním „slovanském obědě“, je-
muž předsedal gen. Skugarevský, bylo
rokováno o demobilisaci. Prvý řečník,
Brjančaninov, pravil, že demobilisací
nezmenšuje se válečná síla Ruska, jež jako
dřiv zůstává hroznou; avšak záleží na tom,
aby cizina neviděla v ruské demobilisa
slabost. D. N. Vergun považuje za nutné.
aby Rusko demobilisovalo touž měrou, jako
Rakousko a opatřilo si spolehlivé zprávy, že
Rakousko demobilisací skutečně provádí
také na jihu. Po živé debatě přijata reso-
luce toho smyslu. Druhá resoluce vyzývá
vládu, aby prohlásila ve svých orgánech, že
demobilisace na ruské straně ni-
kterak neoslabuje jeho rozhod-
nutí podporovati jižní Slovany
kdyby toho potřebovali.
Číňan
Rus
D N
dálný východ
Petra
Charbin
Čína
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Golos Moskva
11
article
Bude na jaře vojna?
Petrohradský dopisovatel „Dziennika Po-
znaňského“, Ivan Ivanowicz, uveřejňuje za-
jímavou rozmluvu s jistým štábním důstojní-
kem ruským o možnosti války mezi Ruskem
západními sousedy. Štábní důstojník mu řekl
mezi jiným: „Nejsem diplomatem, ale ze stra-
tegických ohledů každý den zmenšuje mož-
nost vypuknutí války. Blíží se jaro a jaro jest
nejhorší roční dobou pro válku v našem pod-
nebí. Zima jest mnohem Jepší, třeba že pří-
klad Napoleonův před sto lety by dokazoval
opak. Od té doby sousedé se připravili na
zimní výpravu, mají velké zásoby teplých
oděvů a všeho, čeho by bylo třeba pro zimu.
Ve Vídni a v Berlíně mají asi podrobně vy-
pracované plány zimní kampaně. V zimě naše
řeky zamrzají a to velmi usnadňuje přecho
našich protivníků. A pro nás zima jest nevý-
hodna, poněvadž hlavní dopravní žíla vnitřní-
ho Ruska, Volha, v zimě zamrzá a tím za-
držuje rychlejší mobilisaci. Ostatně nepova-
žuji zimu za ideální dobu pro válku, ale přece
za vhodnější než jaro, kdy všechna komuni-
kace je stížena pro zátopy, kdy celý kraj se
mění na třasovisko, v němž není možno pro
strašné bláto dostati se ku předu. Kromě to-
ho v jihozápadním Rusku a na Litvě, kde by
semohla válka odehrávat, cesty a silnie
schválně jsou zanedbávány, aby neusnadnily
nepříteli postup. Žumď, Pinsk a Minsk v te
době podobají se ostrovům v močálech. I když
tato perioda na jednotlivých místech netrvá
dlouho, přece jen obtíže jsou značné, poně-
vadž v každém kraji nastává jarní tání v jinou
dobu. Do začátku května nelze nic vážného
podnikat.“
Hnutí pro národní obranu v Anglit.
Dziennik
Ivanowicz
Napoleonův
Rusko
Vídeň
Berlín
Volha
Litva
Pinsk
Minsk
12
article
Přes to, že anglická vláda chová se zatím
vůči zbrojení na pevnině reservovaně, vzmáhá s
v Anglii silné hnutí pro národní obranu a zejmén
pro silnou pozemní armádu.
Maršálek lord Roberta pokračuje ve své agi
tační kampani, pořádá v různých městech obrov-
ské schůze, poukazuje na nebezpečí vlasti a ne-
dostatečnost territoriální armády dle systému lorda
Haldana, která by vůči disciplinovanému vojsku
evropskému byla jen potravou pro děla, tisice
čustníků pak s nadšením přijimají resoluce pro
ybudování dobře vycvíčené národní armády.
Také vojenské vzduchoplavbě věnuje se po-
zornost zvláštní Ministerskému předsedovi Asgui-
thovi jako předsedovi výboru pro ochranu říše
byl odevzdán pamětní spís, podepsaný vévodou
zArgvllu, lordem Beresfordem, majorem Baden-
Powellem, Leonardem Darwinem. Williamem Ram-
sayrm a jinými čelnými osobnosimi, v němž s
žádá, aby v příštím rozpočtu námořnictva bylo
vřaděno aspoň milion liber šterlinků na vzducho-
plavbu. Obrana Anglie ve vzduchu musí prý býti
rozhodně uspokojivě zorganisována, neboť nyní
je Anglie daleko pozadu za jinými státy, zejména
Německem a Francií. Anglie však potřebuje ne-
ebytně panství ve vzduchu a proto musí býti uči-
něno vše bez zřetele na výloby.
Pro tento obor jeví se v ministerstvu Asqui-
thově již větší porozuméní a dle »Daily Telegr.
zabývá se vláda myšlenkou utvořiti zvláštní mi-
nisterstvo pro vzduchoplavbu. Mají býti získáni
odporníci, aby řídili vybudování vzdušného lod-
stva. Dobrovolníkům z armády a námořnictva d
se přednost pro tuto službu, má však býti zří-
zena též reserva ze stejných živlů jako territo-
riální armáda
Francie a Německo.
Robert
Haldan
Beresford
Leonard Darwin
Anglie
BadenPowell
Německo
Francie
výbor pro ochrana říše
William Rama
Asqui
Daily Telegr
13
article
Francouzský týdenník „Les droils de l'homme
přináší zprávu, dle níž president Poincaré před
několika dny v hovoru s poslancem za Meuse
označil bývalého italského ministerského předsedu
Luzzattiho za původce žifrované depeše, která
byla dne 13. ledna t. r. zaslána tehdejšímu mini-
sterskému předsedovi Poincaréovi a v níž se fran-
couzská vláda vybízela, aby se měla na pozoru,
poněvadž Německo vyzvalo Italii, aby ze na říjen
1913 připravila k válce. Poincaré sdělil prý obsal
depeše s vrchní vojenskou radou a tím způsobil
že tři členové této korporace, kteří byli dosud
proti návratu ke tříleté vojenské službě, dali se
přemluviti. Luzatti je nyní předsedou společnosti
pro sblížení mezí Francií a Italií
Berlínský dopisovatel „Tempsu“ dovozuje, ž
po provedení německé armádní předlohy budou
pěchota a dělostřelectvo, toto bez jakékoli rekvi-
sice koní, již druhý den po mobilisačním rozkazu
v plném rozsahu schopny akce. Pro pěchotu uvnitř
říše stačilo by, aby setnina byla sesílena ze 175 n
250 mužů, méně než 24 hodiny. Dělostřelectvo po-
třebuje celkem jen ještě 18.000 koní, aby se každ
baterii uvnitř říše, která má v míru 70 koní, za-
bezpečilo plus 30 koní, potřebné pro válku. Jízd
nepotřebuje vůbec žádné zvláštní přípravy. Z 30
tisíc koní, žádaných v armádní předloze, bude tří
pětin použito na dělostřelecké potahy.
„Temps“ dospívá k závěru, že vůči těmto čísli-
cím je pro Francii nejvyšší čas, sesíliti stav aktivni
armády a není jiného prostředku, než tříletá slu-
žební doba, jednomyslně schválená vrchní vojen-
skou radou.
Poincaré
Meusa
Německo
Italia
Francie
Les droil jít l
14
article
Spojené státy a Rusko.
Spojené státy a Rusko.
Z Washingtonu se oznamuje, že president
Wilson přijal v pátek novoyorského velrabína.
s nímž hovořil o situaci amerických židů. Při tom
prohlásil president, že za svého presidentství
nikdy neujedná smlouvu se zemí, ve které b
židé neměli úplnou rovnoprávnost.
Výrok tento týká se předev ším rozporu mezi
Spojenými státy a Ruskem, jež odmítá povoliti
vstup na ruské území židům, kteří mají pasy jako
smeričtí občané a dle toho by tedy za Wilsona
nedošlo k ujednání nové rusko-americké obchodní
smlouvy.
Wilson
spojený stát
Rusko
Washington
15
article
O vzniku balkánského spolku
O vzniku balkánského spolku
Otázka, kdo vlastně dal podnět k založení
balkánského spolku, přirozeně brzy nebude zod-
bovězena. Zaznamenali jsme dne 14. března výklad
Miiatoviče, uveřejněný v „Daily Telegraphu“, kte-
rý iniciativu připisuje Rusku. Stejnou otázkou obírá
se v „Rěči“ P. N. Miliukov a odpovídá na zá-
kladě svých zkušeností, nedávno na Balkáně na-
sbíraných, jinak. Jeho mínění zdá se být daleko
odůvodněnějším, než minění Mijatovičovo. Přizná-
vá, že s ruské strany byl učiněn Čarykovem
pokus, založit proti Rakousku balkánský spolek
alo s Tureckem v čele. Tato kombinace nemohla
však míti úspěchu, poněvadž křesťanské státy bal-
kánské cítily, že se musí nejprve vypořádati s Tu-
reckem. Pokusy o dohodu mezi balkánskými státy
nedály se teprve v poslední chvíli. Již r. 190
byla uzavřena dohoda mezi Srhskem a Bulharskem
jejíž cílem bylo domáhat se autonomie Makedonie
a Starého Srbska buď mirnou cestou nebo se zbra-
ní v rukou. Obtiž byla v tom, že se oba státy ne-
mohly dohodnout o rozsahu autonomní Makedonie
a Starého Srbska, hlavně pak o sandžak skopský
Tato dohoda zůstala platonickou i proto, že jej
obsah byl po několika dnech zradou srbského
úřadníka otištěn v „N. Fr. Presse“. Roku 1909 Mi-
lovanovič obnovil jednání s Bulharskem. Seb
tehdy byli by se spokojili s městy Skopljí a Ku-
manovem, ale Bulhaři proti tomu žádali „Velké
Bulharsko“ v rozměrech svaloštěpánského míru
R. 1910 z podnětu Venizelova bylo zahájeno jed-
nání mezi Řeckem a Bulharskem; obtíže v daném
případě byly v tom, že Řeci chtěli na severu roz-
dělit hranice podle „formule Deljanisovy“, žáda-
jíce, aby Kavala, Seres, Vodena, Kostur, Serin při-
padly jim. Bulhaři s tím nesouhlasili, takže se ne
konec dohodli jen o zastavení národních sporů v
školách a v církví a o společném postupu pře
tureckými úřady.
P N
Miliukov
Mijatovičův
Bulhar
Řek
Deljanisův
Voden
Kostur
Rusko
Balkán
Rakousko
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Skopljí
Ku
Řecko
Miiatovič
Venizelov
16
article
Teprve válka o Tripolis r. 1911 osvěžila snahy
o společný postup balkánských států proti Ture-
cku, poněvadž odhalila slabiny turecké ústavy
vojenské moci.
Vypovězení války Italií překvapilo balkánské
státníky. Král Ferdinand s ministerským předsedou
Gešovem dlel tehdy ve Wichy. Jediný Milova-
novič stál na stráži a čekal Gešova na zpáteční
cestě v Bělehradě. V železničním voze za dvě ho-
diny byl polužen základ nynějšímu balkánskému
spolku. Začali s rozdělením sfér vlivu v Makedo-
nii. Milovanovič stál na dřivějším programu, žá-
daje bez výhrady pro Srbsko Skoplii. O sporném
území měl rozhodnout ruský car jako smírčí soud-
ce. Bulharský ministr navrhl jen sporně území i s
Skopljí. Bulhaři nespěchali s balkánským spolkem,
ale Milovanovič kul železo za tepla. V prosinci
1911 opět přišel s návrhy, poznamenávaje, že jeho
návrhy jsou formálního rázu. Jednání byla potom
vedena Bulharskem až do února 1912. Nesporným
přiznáno pro Srbsko území po Sar-planinu, pro
Ferdinand
Gešov
Milův
Milovanovič
Bulhar
Tripolis
Bělehrad
Makeda
Srbsko
Bulharsko
Sara
Italia
17
article
Bulharsko makedonské země za Rodopami a Stru-
mou. Sporným byl označen široký pás mezi těmite
hranicemi. Na konec i o sporném území se dohodli
Prof. Cviřič, který patrně byl zpraven o výsledcích
diplomatického jednání, v listopadovém čísle Re-
view of Reviews určuje hranice takto: jižní hra-
nice Starého Srbska jdeu od bulharských hranie
u Küstendilu rozvodím mezi řekami Pčinou a Kri-
vou, takže Kriva Palanka a Kratovo zěsťanou na
bulharské straně, Skophe a Kumanovo na straně
srbské. Dále hranice jdou přes Ovčí pole rozvodim
mezi Bregalnicí a Pčinou a přetinaji Vardar na
sever od Velesu a stanice Zelenikovo. Odtud jdou
branice po plánině Jakupíci a dále rozvodím na
Bahu-planinu k Ochridskému jezerů, takže Prilep
Kruševo a Pohrid připadnou Bulharům, Struga.
Dibra a Telovo Srbům. Spornými zůstávají jen
severo-východní a jihozápadní konce hranic. Srbi
žádají ze strátegických důvodů v oblasti Krivé
Palanky i Carův Vrch a Bulhaři by chtěli kromě
Ochridy i Strugu, jako rodné město sběratelů ná-
rodních písní bulharských bratří Miladinových.
Rozhodnutí v obou případech připadne prý ruské-
mu caru do dvou měsíců po uzavření míru. Původní
dohoda nemluvila přímo o Turecku, nýbrž o na-
padnutí a třetí strany. Mohlo se tu rozumět Ra-
kousko i Turecko. Ruská diplomacie byla zpra-
vena o tomto stavu dohody, podepsaně 13. března
1912 Ferdinandem.
Cviřič
Kratův
Bulhar
Srba
Srb
Carův
Struga
Miladinový
Ferdinand
Bulharsko
Kumanovo
Bregalnica
Vardar
Veles
Zelenikovo
Bah
Turecko
Prilep Kruševo
view of Reviews
18
article
Po dohodě se Srby začali Bulhaři vyjednávat
1 s Řeckem o rozšíření dosavadní dohody také n
obranu práv křesťanů podle mezinárodních aktů
Řecko tento návrh nevítalo, poněvadž znamenal
sutonomii Makedonii podle berlínské smlouvy, ji-
nými slovy na rozdělení území podle národnosti
obyvatelstva, ale fakticky území o více národno-
stech pod převahou Bulharů. Proto navrhli Řeci
jednat o rozdělení sfér vlivu, čemu se vyhýbali
Bulhaří, kteří se bálí, že Řeci požádají Solun. Dne
29. května 1912 byla uzavřena smlouva bez ujed-
nání o rozdělení slér vlivu. Bulharští politikově
dále sprostředkovali dohodu mezi Srbskem a Čer-
nou Horou, což se stalo ve Vídní při návštěvě
krále Nikoly; tehdy jemu též byla vyhražena čest
prvého počinu. Byl učiněn též pokus, získat Ru-
munsko, ale Rumunsko odřeklo. Poslední náraz
dalo Turecko, když vyšlo vstříc autonomní „Velké
Albanií“, a v záři hrabě Berchtold, vida silné pří-
pravy balkánských spojenců, začal mluvit o „de-
centralisací“ Turecka. Balkánské státy tehdy již
horečně se připravovaly k válce, ale tak tajně.
že velmoci byly o skutečném stavu a zbrojení na-
prosto neinformovány a podceňovaly hlavně sílu
srbského vojska. Vystoupení balkánského spolku
který poprvé se pokusil řešit balkánskou otázku
vlastními silami, bylo na začátku ověnčeno úspě-
chem. Konečný úspěch bude záviset od toho, bu-
de-li balkánský spolek skutečně hlavním faktoren
na Balkáně.
Srba
Bulhar
Řek
Bulhařit
Nikola
Berchtold
jítcentralizace
Řecko
Makedonie
Srbsko
Čer
Vídeň
Rumunsko
Turecko
Albánie
Balkán
19
article
České technické veřejnosti!
České technické veřejnosti!
Před týdnem uveřejnili jsme pod tímto titulen
oznámení založení Technického odboru strany svo
bodomyslné, sekce vysokoškolské.
Naše snaha setkala se v technických kruzíel
s nadšením, jak dosvědčují četné dopisy a při-
hlášky inženýrů z praxe; než snaha naše vyvolala
u protivníků strany svobodomyslné i podiv, což
přirozeno. Pokud onen podiv oprávněn neb správně
založen či nikoli, případně odpověděl p. dv. rada
prof. Hráský a v páteční schůzí p. prof. Klír; nám
zbývá než poukázati a odvětiti na některé nesrov-
nalosti, mladými absolventy pronesené na schůri
spolku architektů a inženýrů, při řešení otázky
nezaměstnanosti a na nepravdou přibarvené refe-
ráty některých denních listů.
Citují-li pp. referenti výroky některých řeč-
níků, mají eitovati úplně. Tak p. vrch. inspekto
Kopecký přec řekl v závěru své řeči: „nevytvoří-li
se organisace inženýrů při spolku archi-
tektů a inženýrů — pak vstoupíme do
Technického odboru strany svobodomyslněr
Tedy proč to překrucováhí a i nažeho progra-
mu, jen proto, že příelušníci svobodomyslné strany
chápou svoje poslání co inženýři, že netečnost ně-
kterých stran při řešení hospodářských a techní-
ckých otázek chtějí nahraditi p rací strany svo-
bodomyslné, za podpory inženýrů, příslušníků stra
profesor
Hráská
Klír
Kopecká
spolek architekt
20
article
Komitétu pro řešení nezaměstnanosti není jas
ný zásadní rozdíl — našeho Technického odboru
inženýrů a jejich příští organisace nezaměstnaných
to jsou resp. budou docela různá ústředí, všal
tentýž cíl sledujícíl
Z našeho programu Technického odboru jest
cíl zřejmý: všeobecné dobro všech vrstev národních
i techníckého stavuí
Proto voláme naše příslušníky k součinnosti
k usnadnění vytknutého cíle.
Samozřejmé, že obě instituce mohou vedle se-
be pracovati, a že práce našeho Technického od-
boru strany svobodomyslné s měru technicko-
politického bude všeobecné organisaci tech-
niků jen ku prospěchu; a to jest naše přánil
1 jest obava před Technickým odborem někte-
rých denních listů nesprávná a není třeba — za
slovy v provolání Technického odboru tak přá-
telsky cítěnými — hledati než to, co skutečně zna-
menají; s obavou přiznávají naši odpůrci — a zcela
správně — velikou důležitost naší akce.
My jsme techniky a nechceme žádnou prác
ve prospěch technického stavu podníknutou bořiti
ale — tvořiti.
všeobecný organizace technický
21
article
Pan předsedá „komitétu nezaměstnaných“ sám
potvrdil, že skutečná práce k odstranění nezaměst-
nanosti dosud vykonána nebyla žádná, konečně
to polvrzují referáty schůzí, neboť celá záležitost
jest ve stadiu úvah a nejrůznějších názorů. V
třech přednáškových večerech ve spolku archi-
tektů a inženýrů pořádaných sneseno manoho látky.
charakterisující dnešní nezaměstnanost techniků.
ale neproneseny žádné positivní návrby
jak nezaměstnanost odstraniti. Jedni
z řečníků přimlouvali se za organisaci, druzí nikoli
za stavovskou, podpůrnou, jedni ve spolku s ne-
inženýry, a třeba i německými, jiní přáli si
ji vytvořiti u spolku architektů a inženýrů, druz
mimo a t. d.: tedy chaos v názorech, jemuž jedině
zdravá direktíva může prospěti.
Dle našeho názoru jest nutno nezaměstnanost
čeliti organisací podpůrnou, která by neustálou
statistikou jak absolvovaných jnženýrů, tak
uprázdněných a nových míst se zaměstnávala, kte-
rá by se snažila nezaviněnou a přece vzniklou
nezaměstnanost podpůrnými opatřeními mírniti.
22
article
Ostatní práci nutno ponechati již stávajícím
technickým korporacím (spolku architektů a inže-
nýrů a pod.), neb jednotlivým politickým stranám
vlastně jejich technickým odborům.
Do organisace vyvolané jen nezaměstna-
ností — politika nepatří; jest pravda, žádná z
zúčastněných stran by nepochodila, ale pak nutno
také, aby ona projektovaná organisace proti ne-
zaměstnanosti vyloučila řešení všech otázek tech-
nických, které nutno, ba jest příkazem, řešitiz
účasti politických stran.
Na prvním večeru o „nezaměstnanosti““ mluvi
také p. posl. inž. Neumann; řeč jeho přijata byla
s pochvalou, a přec nepřál si nic jiného, než o
splniti doufá Technický odbor národní strany svo-
bodomyslné. Poslanec Neumann označil co hlavní
příčinu nezaměstnanosti a krise vůbec neurovnané
politické poměry, tedy nejen vláda, ale zejmén
inžčnýři, my všichni svojí netečností v politi-
ckém životě jsme vinni, že různé předlohy (želez-
niční, vodní cesly, regulační práce, meliorace a j.
— ku škodě naší i našeho národního celku—
byly nejen zaslaveny, ale i do daleké doby posunuty
neb zmařeny. Tu vystupuje povinnost účasti a to
hojné účasti na práci ve směru tech-
nicko-politické m.
Co se uprázdněných nebo nově založených mist
při úřadech státních, při okresích a obcích týče
mohly býti zásady dnes pronášené již dávno
uzákoněny, kdyby technikové byli nejen činní vě-
decky, ale i politicky, kdyby správně a věas
svá polilická ústředí informovali o potřebách své-
ho stavu v jeho zájmu i v zájmu našeho ná
rodního celku. Možná, že by k dnešní krisi
neb aspoň k takové její intensitě bylo nedošlo.
Ing
Neumann
Neumann
23
article
Budiž nám prominuto, že inženýři, příslušníe
národní strany svobodomyslné se budou zasazovati
o to, aby technický stav stál na výši, významu jeh
práce odpovídající — a že uvědomili si tuto nutnost
první, je-li tote poslední faktum jedinou příči-
nou podrážděnosti některých, pak douláme, že s
i s nimí co s pravými techniky sejdeme co nej
dříve při společné práci ve prosplěch
teehnického stavu i celého národa
třeba cesty naše byly odlíšně. Litujeme, že k usta
vení Technického odboru při straně svobodomysl-
né nedošlo již dříve, a přejeme si, aby po nás
následovali i příslušníci ostatních stran,
a utvořili svá ústředí tam, kde za dobré uznají
žádná práce nemůže býti marná, která sleduje
všeobecně prospěšný cil, jak již v našem v hru-
bých obrysech načrtnutém programu naznačene
bylo, což ještě jednou k vůli úplnosti opakujeme:
Účelem odboru jest soustředění duševních si
českých techniků v národní straně svobodomyslné
ku práci za hospodářským posílením všec
vrstev národa českého, pro zjednání opory
stavu technickému při hájení ideových snah, sta-
vovských i existenčních zájmů a práv Jeho.
24
article
Účelu toho bude se odbor domáhati-
1. Podporou a podněcováním technického
studia, pokusnictví, výzkumů a vynálezů, podporo-
váním techníckých věd;
2. popularisováním vědy technické přednáška-
mi, rozhovory, odbornými zprávami v časopisech
strany, aby šířen byl zájem pro zužitkování tech-
nických vymožeností a tak vyvolána byla větš
podnikavost a výrobnost českého liduí
3. projednáváním technických záležitostí stra-
ny, obstaráváním odborných posudků, porad a vy
jádření o technických otázkách veřejně důležitosti
4. podporováním techníckého rozvoje v živno-
stech, v průmyslic, v obchodu i v zemědělství;
5. evidencí zájmě stavovských a hájením jich
na místech rozhodujících i u veřejnosti
6. udržováním přátelského styku a součínnost
se stávajícími technickými organisacemi.
Přípravný výbor
25
article
Techn. odboru nár. strany svobodomyslné.
Techn. odboru nár. strany svobodomyslné.
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou
ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj
ších účelů celonárodních vůbec a menšino
vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe-
něžní korporace, spolky i jednotlivci také
zde svou národní povinnosti Národní kolky
a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
Upozornění. O svátcích veliko-
nočních vyjdou „Národní Listy“
v neděli dne 23. března a pak až
ve středu dne 26. března ráno.
Bude tedy nedělní číslo celé tři
dny v rukou čtenářstva a z toho
důvodu doporučuje se zvláště
k výhodné inserci. Aby umístění
a úpravě insertů mohlo býti co
nejlépe vyhověno, upozorňují se
p. t. inserenti, že dlužno text
inserátů dodati v čas, nejpozději
v sobotu dopoledne
Administrace „Nár. Listů“.
Čecho
26
article
Ze strany.
Ze strany.
Ústřední výbor odboru státních úřadníků
konal schůzi 14. března za předsednictví p. presi-
denta Krause. Vyřízena řada došlých dopisů
usneseno pořádati valnou schůzi odboru po svát-
cích velikonočních. Současně byl stanoven ve
svých hlavních rysech program pro tuto schůzi
Kroky, učiněné ve věci nedělního klidu při pos
štovním úřadě v Chrudimi, byly schváleny. Ka
článku, uveřejněnému v »Úřadnické hlídce Českého
Slova« v úterý 11. března t. r., konstatoval odbor,
že v něm nejsou zastoupeny žádné úřadnické
spolky a tedy také ne Klub českých státních
úřadníků svými zástupci, nýbrž pouze státní úřad-
níci a úřadníci státních drah, kteří se hlásí k ná-
rodní straně svobodomyslné. Přiští schůze 23. t. m.
v obvyklou hodinu.
Technický odbor nár. strany svobodomyslné
(sekce vysokoškolská). Přípravný komitět
koná schůzi ve čtvrtek 20. t. m. o 8. hod. večer
v restauraci »U Choděrů«, místnost č. II.
Odbor soukromých úradníků při národní straně
svobodomyslné měl 14. t. m. řádnou schůzi před-
sednictva, již zahájíl mistopředseda pan Kaf ka.
Předseda pan Hašourek se omluvil. Po přečtení
a schválení protouolu o minulé schůzi pojednáno
o otázce zastupování advokáty před živnosten-
skými soudy a podal v té věci tajemník p. Koch
věcnů vysvětlení. Usneseno vyčkati dalších refe-
rátů a v souhlasu s jinými organisacemi zaujati pak
určité stanovisko. Dále jednáno o sjezdu všeúřad-
nickém a o požadavcích advokátních úřadníků,
kteří přípisem memorandum své zaslali, a usne-
seno pozvati jich dva delegáty do příští schůze
za účelem bližšího objasnění této otázky. Na to
projednány ješté otázky organisační a ustanovena
příšti schůze na 4. dupna t. r. Na to odebral se
jednatel odboru kol. JUC. Teyšl s kol. Mužíkem
do ustavující schůze odboru dílovedoucích.
Kraus
Choděra
Kaf
Hašourek
Koch
Mužík
Chrudim
27
article
Odbor dílovedoucích při nár. straně svobodo-
myslné konal v pátek 14. t. m. schůzi ustavující,
Předsedou zvolen byl p. Jan Skopec, mistoa
předsedou p. Ant. Matouš, jednatelem p. Boh.
Poledník, pokladníkem p. Jos. Krebs. Do
důvěrnického sboru pp. K. Polan, Roman
Corvin, Jan Kolinger. Ant. Vavřina,
Jos. Oplt, J. Michal, Jan Makovský
Fr. Bělohlávek, Fr. Kunt, Fr. Hasmann,
Jos. Honiš. Projednány zásady organisačního
statutu, stanoveny přednášky v jarním období a
řečnický kurs v podzimním. Rokováno o novele
advokátního řádu a otázce zastupování stran
advokátem před živnostenským soudem a usne-
seno společně s ostatními odbory strany zúčast-
niti se da ší akce, aby zájmy dílovedoucích byly
obhájeny. Odsouzen všemi účastníky nízký útok
Českého Slova« proti odboru a opětně konstato
váno, že odber dílovedoucích při národní straně
svobodomyslné naprosto nemá nic společného s od-
bornými svazy a korporacemi dílovedoucích, ale
jest pouze seskupenm stranníků, příslušníků ná-
rodní strany svobodomyslné
Mistní organisace v Praze II. fokres svato-
vojtěšský) koná členskou schůzi v úterý 18. březná
o 8. hod. večer v rosiauraci »Černého pivovaru«
na Karlově náměstí.
Ze Žížkova. V cyklu přednášek o politických
směrech, pořádaném organisací svobodomyslná
mládeže v Žižkově, přednáší dnes o 8. hod. več.
ž. J. Dvořácek »O klerikalismu«. Po před-
nášce, k níž vstup je volný a hostě vítáni, je
debata. Přednáška koná se v restauraci »u Maškůe
v Žižkově, Huvova tř. č. 46. — Příští přednáškat
»O socialismu.«
Skopec
Matouš
Poledník
Jos
Krebs
Corvin
Kolinger
Vavřina
Oplt
Michal
Jan
Makovský
Bělohlávek
Kunt
Hasmann
J Dvořácek
Francie
Karlov náměstí
Žižkov
Huvov třída
stranit svoboda
živnostenský soud
Mistní organizace v Praga II
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal schůzi dne 17. března t. r. za
předsednictví dra. J. J. Vejvara. Vzato ra-
dostně na vědomí ustavení lidové strany na
Moravě za předsednictví dra. H. Bulína.
Dr. J. Fořt podal zprávu o jednání zástupců
českých a německých poslanců v příčině osa-
moceného vyřízení učitelských platů v sou-
vislosti s příslušnou úpravou financí zem-
ských. Ku podnětu dra. Koutníka jednáno
bylo o otázce reformy zemského zdravotního
zákona a usneseno působit co nejdůrazněji k
urychlenému uzákonění.
— Radio-biologický ústav v Jáchymově.
V „Oesterreichische Rundschau“ v čísle z 15.
března t. r. pojednává dvorní rada dr. Julius
Vejvar
H Bulín
doktor
J Fořt
Koutník
Julius
Morava
Jáchymov
akční výbor národní strana svoboda
Oesterreichische Rundschau
29
article
Stoklasa o velkém významu, jaký by měl
ústav pro radiologická bádání v oboru bio-
logie, ve vědách technických a zemědělství,
kterýž zřízen by byl v Jáchymově. V inicia-
tivním tomto svém návrhu poukazuje autor
na přímou povinnost Rakouska zříditi ústav
podobný, zabývající se výzkumy z oboru bio-
logie a pathologie, a výzkumy ve vědách
technických a zemědělských, ježto právě naše
říše jest jediným producentem radia pro celý
svět. V cizině se již ústavy tohoto druhu za-
kládají. Nejnověji dne 1. března t. r. otevřen
ústav podobný v Heidelberce. Jáchymoy jest
právě ideálním místem, kdež by ústav po-
dobný mohl zdárně prospívati, ježto nachá-
zejí se tam všechny podmínky, upravující plný
jeho rozvoj. Nynější ministr veřejných prací
dr. Otakar Trnka projevil již tolik vzác-
ného porozumění pro tyto nové obory vědní,
zejména skvělou a účinnou podporou radio-
logického kongresu pražského, že není nej-
menší pochybnosti o tom, že přičiní se i o zří-
zení ústavu tohoto, jímž by skvěle korunoval
dosavadní svou bohatou a plno prospěchu
vědám technickým přinášející činnost. Ra
kousko musí miti v době nejbližší ústav po-
dobný, má-li obstáti v konkurenci z ostatním
kulturními národy.
— Nátlak soudu na prozrazení redakčního
tajemství. Z Olomouce se nám telegrafujei
Dnes předvoláni redaktoři »Pozora« znovu
jako svědci k výslechu a odepřeli ovšem
opět vypovídati. Soudce vymeříl red.
Knechtlovi počátečnou pokutu 40 korun,
Feilerovi 20 korun.
— Doplňovací volba poslance do sněmu
království Českého za volební skupinu ob-
chodní a živnostenské komory pražské, která
se stala nutnou úmrtím poslance p. Josefa
Krejčíka, ustanovena je na den 3. dubna.
Stoklasa
doktor
Trnka
Knechtl
Krejčík
Jáchymov
Rakousko
Olomouc