ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cb3aaf0-8fcb-11dd-98c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 106, place 84, org 18, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
18. března 1913. Číslo 76.
4 article
nější „zákonodárnou“ periodu aniž by se usnesl na vyrovnacích zákonech, bude to současně blamáží a porážkou německé obstrukce, zma- rem německého vyděračského pokusu, vy- nutiti na většině sněmovní vyrovnání, jak je Němci chtějí míti. či snad holedbavý článek ústředního německo-liberálního orgánu má býti projevem potěšení nad tím, že dosaženo bylo nedoznaného, ale všeobecně zjevného cíle ně- mecké taktiky, zameziti stůj co stůj a za kaž- dou cenu jedině možnému vyrovnání?! V tom případě by ovšem vítězný rej vídeňského listu nad hrobem, do něhož vyrovnání už definitiv- ně ukládá, byl — pochopitelný. Není-li tomu tak, zůstává ovšem mravně- politickým poučením pro Němce, že českou zeď ani obstrukcí neprorazíš! S „N. Fr. Presse“ velmi těsně spojená pražská „Bohemia“ má v neděli molovou va- riaci na thema vídeňského vůdčího listu. Hořee naříká nad tím, že se dostalo Haliči nových milionů, mezi jiným na stavby z nouze, a lič pohnutými slovy situaci průmyslu a obchodu v Čechách a dodává na konec: „A ke všemu ještě přistupuje zaškrcení zem- ského rozpočtu, obmezení zemských výdajů na t nejnutnější. Také v Čechách bylo by nutno budo- vati silnici, klestiti cestu vyrovnání, němuž němečtí zástupci jako dříve nabízejí ruku S bolestnými pocity shledává se, že vyhlid- ky na vyrovnání jsou stále kalně jší, to v neposlední řadě následkem volebně taktick přemrštěnosti radikálních živlů, přemrštěnosti, kte- ráž nebyla v čas z povolané strany do příslužných mezí odkázána.
Němec S N Francie Halič Čechy Bohemia list nad hrob
5 article
To zní trochu jinak, než výsměch vídeňské družky „Bohemie“, která končí svůj žaluplný článek povzdechem: „Když se dva perou... Hle, třetím, kdo se z toho raduje, jest tento- kráte „N. Fr. Pressel Němečtí agrárníci pro obstrukcí. Němečtí agrárníci v Čechách přičiňují se vše- možně, aby vybrousili zub na své nacionáln sekeře, který utržila známou protiobstrukční resolucí agrárnich Němců z Orlických hor po vedením posl. Ansorga Tak v neděli usnesl se zemědělský Vervanu okresu libereckého na pro- jevu, kterým schvaluje dosavadní postup německé agrární strany a Verbandu německých zemskýc poslanců ve vyrovnání a vyzývá německé agrárn poslance, aby v obstrukci nezlomně vytrvali »dokud německý lid nedocílí úspěchu v oboru zemského zřízení .
Němec Čechy Orlický hora Bohemia
6 article
Nová Perkova epištola. Německými listy koluje nový článek posl. F. Perka, tentokráte hotové postní kázání Něm- cům. Upozorňuje na to, kterak jsou v Čechách seslabováni tím, že nevstuvují v sňatky, dále sy- stémem jednoho či dvou dětí, úmrtností kojenců Češi jsou prý spořivější, pi nější Němců, jeví oprav- dový hlad po majetku pozemkovém, kdežto Něme snadno zhosťují se majetku po otcích zděděného Češí jsou národné uvědomělejší, obětavější, politi- cky školenější — dí dr. Perko — národ i vůdcové hledí přes všechnu různost světového aázoru, přes všechny protivné názory k jedinému cili, velikosti a budoucnosti národa. Takovými a podobnými strašaky hrozí dr. Perko Němcům, že vyhynou,a jich místa že zaujmou v sudetských zemích Češi. Jenom za posledních třicet let umřelo Němcůmv Čechách o 180.000 kojenců do prvního roku života více než Čechům, a budou-li Němci ztráceti alko- holem a tuberkulosou i zeřestmi, jež dr. Perko vypočítává, dojde prý při opáčném vývoji Slovanů podle železných zákonů života národů k úpadku Němců v Čechách a v Rakousku, a z německé Vých. Marky stane se ponenáhlu slovanská zá- padní Marka, kteráž ve spolku se západními vel- mocemi, Ruskem a rozkvetlými balkánskými státy bude předpisovati německé říži a národu bytnost a života kolobéh . ..
Perkův F Perk Čech Němec doktor Perka Čecho Marek Německo Čechy Rakousko Rusko Němcůmv Čechy
7 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. V Uhrách po sněmovní kampaní. „Slov. Den.“ zaznamenává různé pověsti. šířené v Pešti po uzavření sněmovního zase- dání. Tisza a Lukács prý odstoupí, Justh se nepohodl s Košutem, Apponyi se hněvá atd. Tisza zatím už oznámil, že nyní ještě nehodlá odstoupiti se sněmovního předsednictva Lukács o demisi vůbec ani nepomýšlel. Ne- jsou totiž vyřízeny ještě všechny zákony, spo- jené s volební opravou, zvláště nové rozdě- lení volebních okresů a kuriátní soudnictvi o volebních věcech, na kteréžto předlohy dojde však teprve v zasedání pedzimním. V deňské rozhodující kruhy si patrně přejí, aby ze i tyto nutné ještě zákony dodělaly za pevné vlády ve sněmovně a tím se zabezpečil pro Uhry parlament, s nímž by se dalo snáze vládnouti, než neodvislou, samostatnou, svých práv a povinností sobě povědomou poslane- ckou sněmovnou rakouskou. Jinak prý je známo, že hr. Tisza nezů- stane déle sněmovním předsedou, než bude nezbytně třeba. Jeho rodina se obává o jeho život a samému Tiszovi je prý také nepří- jemno, že se nesmí ani na ulici ukázat bez průvodu policistů a detektivů. Dr. Lukác zatím ve Vídni horlivě dokazuje, že na zabez- pečení trvalého klidu v Uhrách jesť třeba ne- jen spolehlivého parlamentu, nýbrž i řádného přistřižení samosprávných práv stoličních úřadů. Stoličné úřadnictvo má býti postátněno a počátek má se státi při obecních notárech [tajemnících), kteří mají býti prohlášeni z státní zřízence. Až se sestátní stoliční úřad- nictvo, přestane také nebezpečí pasivní resi- stence, kterou za vlády bar. Fejérvára pro- vedla většina uherských stolic.
Tisza Lukács Justh Košut Apponyi doktor Lukác RakouskoUhersko Uhry Pešť Vídeň
8 article
Chorvatský komisariát. Ve vládním táboře chorvatském našli se tři mameluci, Nikolič-Zemunský, Schwarza Ivič, které dojala pověst o blížícím se konci komisariátu v Chorvatsku. Vypracovali tedy memorandum k uherské vládě, v němž prosi za ponechání komisariátu i na další dobu. Memorandum to předložili ku podpisu všem poslancům vládní strany chorvatské, ale ani tak známí maďaroni, jako hr. Pejačevič, Ča- vrak a Avakumovič si netroufali podepsati prosbu tak bídáckou, jakou je memorandum oné mamelucké trojice. Podala je tedy dru. Lukácsovi sama.
Nikolič Ivič Pejačevič Čo Lukács Chorvatsko
9 article Bezgramofnost na Přímoří.
Bezgramofnost na Přímoří. Místodržitelství terstské vydalo dle po- sledního sčítání lidu zprávu o počtu osok gramotných a negramotných v Přímoří. Nej- víc negramotných, 60%, má Istrie. Při tom Chorvatů je 74%, Vlachů jen 49 negramot- ných. Jest v tom kus smutného úspěchu vlaš- ské sněmovní většiny istrijského sněmu, která důsledně odpírá školy chorvatským obcím a tím negramotnost v zemi podporuje. V G- ricku znalost čtení a psaní je více rozšířena v krajích slovinských, než ve vlašských. Vlaš- ské Furlandsko má 31.6%, slovinský tolmin- ský kraj 28.6, slovinský sežanský kraj pou- ze 22%% negramotných. V Terstě s okolím je negramotných dosud 14.274.
Chorvat Vlach Istria
10 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Před válkou na Dálném Východě. „Golos Moskvy“ má telegrafickou zprá- vu, že položení na Dálném Východě stává s každým dnem poplašnějším. V Petro- hradě myslí, že Číňané chystají se nejen vtrhnouti do Mongolie, nýbrž také napadnouti na Charbin a na trať východočínské železné dráhy. Rusové na Dálném Východě nepoklá- dají dosavadní opatření ruská proti Číně z dostatečná a zahrnují vládu prosbami, abysi pospíšila a nevydala je v šanc. Ale v Petro- hradě přijímají jak tyto zprávy, tak všecky prosby svých lidí s obvyklým stoickým kl- dem. Slovanský meeting v Petrohradě. Na posledním „slovanském obědě“, je- muž předsedal gen. Skugarevský, bylo rokováno o demobilisaci. Prvý řečník, Brjančaninov, pravil, že demobilisací nezmenšuje se válečná síla Ruska, jež jako dřiv zůstává hroznou; avšak záleží na tom, aby cizina neviděla v ruské demobilisa slabost. D. N. Vergun považuje za nutné. aby Rusko demobilisovalo touž měrou, jako Rakousko a opatřilo si spolehlivé zprávy, že Rakousko demobilisací skutečně provádí také na jihu. Po živé debatě přijata reso- luce toho smyslu. Druhá resoluce vyzývá vládu, aby prohlásila ve svých orgánech, že demobilisace na ruské straně ni- kterak neoslabuje jeho rozhod- nutí podporovati jižní Slovany kdyby toho potřebovali.
Číňan Rus D N dálný východ Petra Charbin Čína Petrohrad Rusko Rakousko Golos Moskva
11 article
Bude na jaře vojna? Petrohradský dopisovatel „Dziennika Po- znaňského“, Ivan Ivanowicz, uveřejňuje za- jímavou rozmluvu s jistým štábním důstojní- kem ruským o možnosti války mezi Ruskem západními sousedy. Štábní důstojník mu řekl mezi jiným: „Nejsem diplomatem, ale ze stra- tegických ohledů každý den zmenšuje mož- nost vypuknutí války. Blíží se jaro a jaro jest nejhorší roční dobou pro válku v našem pod- nebí. Zima jest mnohem Jepší, třeba že pří- klad Napoleonův před sto lety by dokazoval opak. Od té doby sousedé se připravili na zimní výpravu, mají velké zásoby teplých oděvů a všeho, čeho by bylo třeba pro zimu. Ve Vídni a v Berlíně mají asi podrobně vy- pracované plány zimní kampaně. V zimě naše řeky zamrzají a to velmi usnadňuje přecho našich protivníků. A pro nás zima jest nevý- hodna, poněvadž hlavní dopravní žíla vnitřní- ho Ruska, Volha, v zimě zamrzá a tím za- držuje rychlejší mobilisaci. Ostatně nepova- žuji zimu za ideální dobu pro válku, ale přece za vhodnější než jaro, kdy všechna komuni- kace je stížena pro zátopy, kdy celý kraj se mění na třasovisko, v němž není možno pro strašné bláto dostati se ku předu. Kromě to- ho v jihozápadním Rusku a na Litvě, kde by semohla válka odehrávat, cesty a silnie schválně jsou zanedbávány, aby neusnadnily nepříteli postup. Žumď, Pinsk a Minsk v te době podobají se ostrovům v močálech. I když tato perioda na jednotlivých místech netrvá dlouho, přece jen obtíže jsou značné, poně- vadž v každém kraji nastává jarní tání v jinou dobu. Do začátku května nelze nic vážného podnikat.“ Hnutí pro národní obranu v Anglit.
Dziennik Ivanowicz Napoleonův Rusko Vídeň Berlín Volha Litva Pinsk Minsk
12 article
Přes to, že anglická vláda chová se zatím vůči zbrojení na pevnině reservovaně, vzmáhá s v Anglii silné hnutí pro národní obranu a zejmén pro silnou pozemní armádu. Maršálek lord Roberta pokračuje ve své agi tační kampani, pořádá v různých městech obrov- ské schůze, poukazuje na nebezpečí vlasti a ne- dostatečnost territoriální armády dle systému lorda Haldana, která by vůči disciplinovanému vojsku evropskému byla jen potravou pro děla, tisice čustníků pak s nadšením přijimají resoluce pro ybudování dobře vycvíčené národní armády. Také vojenské vzduchoplavbě věnuje se po- zornost zvláštní Ministerskému předsedovi Asgui- thovi jako předsedovi výboru pro ochranu říše byl odevzdán pamětní spís, podepsaný vévodou zArgvllu, lordem Beresfordem, majorem Baden- Powellem, Leonardem Darwinem. Williamem Ram- sayrm a jinými čelnými osobnosimi, v němž s žádá, aby v příštím rozpočtu námořnictva bylo vřaděno aspoň milion liber šterlinků na vzducho- plavbu. Obrana Anglie ve vzduchu musí prý býti rozhodně uspokojivě zorganisována, neboť nyní je Anglie daleko pozadu za jinými státy, zejména Německem a Francií. Anglie však potřebuje ne- ebytně panství ve vzduchu a proto musí býti uči- něno vše bez zřetele na výloby. Pro tento obor jeví se v ministerstvu Asqui- thově již větší porozuméní a dle »Daily Telegr. zabývá se vláda myšlenkou utvořiti zvláštní mi- nisterstvo pro vzduchoplavbu. Mají býti získáni odporníci, aby řídili vybudování vzdušného lod- stva. Dobrovolníkům z armády a námořnictva d se přednost pro tuto službu, má však býti zří- zena též reserva ze stejných živlů jako territo- riální armáda Francie a Německo.
Robert Haldan Beresford Leonard Darwin Anglie BadenPowell Německo Francie výbor pro ochrana říše William Rama Asqui Daily Telegr
13 article
Francouzský týdenník „Les droils de l'homme přináší zprávu, dle níž president Poincaré před několika dny v hovoru s poslancem za Meuse označil bývalého italského ministerského předsedu Luzzattiho za původce žifrované depeše, která byla dne 13. ledna t. r. zaslána tehdejšímu mini- sterskému předsedovi Poincaréovi a v níž se fran- couzská vláda vybízela, aby se měla na pozoru, poněvadž Německo vyzvalo Italii, aby ze na říjen 1913 připravila k válce. Poincaré sdělil prý obsal depeše s vrchní vojenskou radou a tím způsobil že tři členové této korporace, kteří byli dosud proti návratu ke tříleté vojenské službě, dali se přemluviti. Luzatti je nyní předsedou společnosti pro sblížení mezí Francií a Italií Berlínský dopisovatel „Tempsu“ dovozuje, ž po provedení německé armádní předlohy budou pěchota a dělostřelectvo, toto bez jakékoli rekvi- sice koní, již druhý den po mobilisačním rozkazu v plném rozsahu schopny akce. Pro pěchotu uvnitř říše stačilo by, aby setnina byla sesílena ze 175 n 250 mužů, méně než 24 hodiny. Dělostřelectvo po- třebuje celkem jen ještě 18.000 koní, aby se každ baterii uvnitř říše, která má v míru 70 koní, za- bezpečilo plus 30 koní, potřebné pro válku. Jízd nepotřebuje vůbec žádné zvláštní přípravy. Z 30 tisíc koní, žádaných v armádní předloze, bude tří pětin použito na dělostřelecké potahy. „Temps“ dospívá k závěru, že vůči těmto čísli- cím je pro Francii nejvyšší čas, sesíliti stav aktivni armády a není jiného prostředku, než tříletá slu- žební doba, jednomyslně schválená vrchní vojen- skou radou.
Poincaré Meusa Německo Italia Francie Les droil jít l
14 article Spojené státy a Rusko.
Spojené státy a Rusko. Z Washingtonu se oznamuje, že president Wilson přijal v pátek novoyorského velrabína. s nímž hovořil o situaci amerických židů. Při tom prohlásil president, že za svého presidentství nikdy neujedná smlouvu se zemí, ve které b židé neměli úplnou rovnoprávnost. Výrok tento týká se předev ším rozporu mezi Spojenými státy a Ruskem, jež odmítá povoliti vstup na ruské území židům, kteří mají pasy jako smeričtí občané a dle toho by tedy za Wilsona nedošlo k ujednání nové rusko-americké obchodní smlouvy.
Wilson spojený stát Rusko Washington
15 article O vzniku balkánského spolku
O vzniku balkánského spolku Otázka, kdo vlastně dal podnět k založení balkánského spolku, přirozeně brzy nebude zod- bovězena. Zaznamenali jsme dne 14. března výklad Miiatoviče, uveřejněný v „Daily Telegraphu“, kte- rý iniciativu připisuje Rusku. Stejnou otázkou obírá se v „Rěči“ P. N. Miliukov a odpovídá na zá- kladě svých zkušeností, nedávno na Balkáně na- sbíraných, jinak. Jeho mínění zdá se být daleko odůvodněnějším, než minění Mijatovičovo. Přizná- vá, že s ruské strany byl učiněn Čarykovem pokus, založit proti Rakousku balkánský spolek alo s Tureckem v čele. Tato kombinace nemohla však míti úspěchu, poněvadž křesťanské státy bal- kánské cítily, že se musí nejprve vypořádati s Tu- reckem. Pokusy o dohodu mezi balkánskými státy nedály se teprve v poslední chvíli. Již r. 190 byla uzavřena dohoda mezi Srhskem a Bulharskem jejíž cílem bylo domáhat se autonomie Makedonie a Starého Srbska buď mirnou cestou nebo se zbra- ní v rukou. Obtiž byla v tom, že se oba státy ne- mohly dohodnout o rozsahu autonomní Makedonie a Starého Srbska, hlavně pak o sandžak skopský Tato dohoda zůstala platonickou i proto, že jej obsah byl po několika dnech zradou srbského úřadníka otištěn v „N. Fr. Presse“. Roku 1909 Mi- lovanovič obnovil jednání s Bulharskem. Seb tehdy byli by se spokojili s městy Skopljí a Ku- manovem, ale Bulhaři proti tomu žádali „Velké Bulharsko“ v rozměrech svaloštěpánského míru R. 1910 z podnětu Venizelova bylo zahájeno jed- nání mezi Řeckem a Bulharskem; obtíže v daném případě byly v tom, že Řeci chtěli na severu roz- dělit hranice podle „formule Deljanisovy“, žáda- jíce, aby Kavala, Seres, Vodena, Kostur, Serin při- padly jim. Bulhaři s tím nesouhlasili, takže se ne konec dohodli jen o zastavení národních sporů v školách a v církví a o společném postupu pře tureckými úřady.
P N Miliukov Mijatovičův Bulhar Řek Deljanisův Voden Kostur Rusko Balkán Rakousko Turecko Bulharsko Makedonie Srbsko Skopljí Ku Řecko Miiatovič Venizelov
16 article
Teprve válka o Tripolis r. 1911 osvěžila snahy o společný postup balkánských států proti Ture- cku, poněvadž odhalila slabiny turecké ústavy vojenské moci. Vypovězení války Italií překvapilo balkánské státníky. Král Ferdinand s ministerským předsedou Gešovem dlel tehdy ve Wichy. Jediný Milova- novič stál na stráži a čekal Gešova na zpáteční cestě v Bělehradě. V železničním voze za dvě ho- diny byl polužen základ nynějšímu balkánskému spolku. Začali s rozdělením sfér vlivu v Makedo- nii. Milovanovič stál na dřivějším programu, žá- daje bez výhrady pro Srbsko Skoplii. O sporném území měl rozhodnout ruský car jako smírčí soud- ce. Bulharský ministr navrhl jen sporně území i s Skopljí. Bulhaři nespěchali s balkánským spolkem, ale Milovanovič kul železo za tepla. V prosinci 1911 opět přišel s návrhy, poznamenávaje, že jeho návrhy jsou formálního rázu. Jednání byla potom vedena Bulharskem až do února 1912. Nesporným přiznáno pro Srbsko území po Sar-planinu, pro
Ferdinand Gešov Milův Milovanovič Bulhar Tripolis Bělehrad Makeda Srbsko Bulharsko Sara Italia
17 article
Bulharsko makedonské země za Rodopami a Stru- mou. Sporným byl označen široký pás mezi těmite hranicemi. Na konec i o sporném území se dohodli Prof. Cviřič, který patrně byl zpraven o výsledcích diplomatického jednání, v listopadovém čísle Re- view of Reviews určuje hranice takto: jižní hra- nice Starého Srbska jdeu od bulharských hranie u Küstendilu rozvodím mezi řekami Pčinou a Kri- vou, takže Kriva Palanka a Kratovo zěsťanou na bulharské straně, Skophe a Kumanovo na straně srbské. Dále hranice jdou přes Ovčí pole rozvodim mezi Bregalnicí a Pčinou a přetinaji Vardar na sever od Velesu a stanice Zelenikovo. Odtud jdou branice po plánině Jakupíci a dále rozvodím na Bahu-planinu k Ochridskému jezerů, takže Prilep Kruševo a Pohrid připadnou Bulharům, Struga. Dibra a Telovo Srbům. Spornými zůstávají jen severo-východní a jihozápadní konce hranic. Srbi žádají ze strátegických důvodů v oblasti Krivé Palanky i Carův Vrch a Bulhaři by chtěli kromě Ochridy i Strugu, jako rodné město sběratelů ná- rodních písní bulharských bratří Miladinových. Rozhodnutí v obou případech připadne prý ruské- mu caru do dvou měsíců po uzavření míru. Původní dohoda nemluvila přímo o Turecku, nýbrž o na- padnutí a třetí strany. Mohlo se tu rozumět Ra- kousko i Turecko. Ruská diplomacie byla zpra- vena o tomto stavu dohody, podepsaně 13. března 1912 Ferdinandem.
Cviřič Kratův Bulhar Srba Srb Carův Struga Miladinový Ferdinand Bulharsko Kumanovo Bregalnica Vardar Veles Zelenikovo Bah Turecko Prilep Kruševo view of Reviews
18 article
Po dohodě se Srby začali Bulhaři vyjednávat 1 s Řeckem o rozšíření dosavadní dohody také n obranu práv křesťanů podle mezinárodních aktů Řecko tento návrh nevítalo, poněvadž znamenal sutonomii Makedonii podle berlínské smlouvy, ji- nými slovy na rozdělení území podle národnosti obyvatelstva, ale fakticky území o více národno- stech pod převahou Bulharů. Proto navrhli Řeci jednat o rozdělení sfér vlivu, čemu se vyhýbali Bulhaří, kteří se bálí, že Řeci požádají Solun. Dne 29. května 1912 byla uzavřena smlouva bez ujed- nání o rozdělení slér vlivu. Bulharští politikově dále sprostředkovali dohodu mezi Srbskem a Čer- nou Horou, což se stalo ve Vídní při návštěvě krále Nikoly; tehdy jemu též byla vyhražena čest prvého počinu. Byl učiněn též pokus, získat Ru- munsko, ale Rumunsko odřeklo. Poslední náraz dalo Turecko, když vyšlo vstříc autonomní „Velké Albanií“, a v záři hrabě Berchtold, vida silné pří- pravy balkánských spojenců, začal mluvit o „de- centralisací“ Turecka. Balkánské státy tehdy již horečně se připravovaly k válce, ale tak tajně. že velmoci byly o skutečném stavu a zbrojení na- prosto neinformovány a podceňovaly hlavně sílu srbského vojska. Vystoupení balkánského spolku který poprvé se pokusil řešit balkánskou otázku vlastními silami, bylo na začátku ověnčeno úspě- chem. Konečný úspěch bude záviset od toho, bu- de-li balkánský spolek skutečně hlavním faktoren na Balkáně.
Srba Bulhar Řek Bulhařit Nikola Berchtold jítcentralizace Řecko Makedonie Srbsko Čer Vídeň Rumunsko Turecko Albánie Balkán
19 article České technické veřejnosti!
České technické veřejnosti! Před týdnem uveřejnili jsme pod tímto titulen oznámení založení Technického odboru strany svo bodomyslné, sekce vysokoškolské. Naše snaha setkala se v technických kruzíel s nadšením, jak dosvědčují četné dopisy a při- hlášky inženýrů z praxe; než snaha naše vyvolala u protivníků strany svobodomyslné i podiv, což přirozeno. Pokud onen podiv oprávněn neb správně založen či nikoli, případně odpověděl p. dv. rada prof. Hráský a v páteční schůzí p. prof. Klír; nám zbývá než poukázati a odvětiti na některé nesrov- nalosti, mladými absolventy pronesené na schůri spolku architektů a inženýrů, při řešení otázky nezaměstnanosti a na nepravdou přibarvené refe- ráty některých denních listů. Citují-li pp. referenti výroky některých řeč- níků, mají eitovati úplně. Tak p. vrch. inspekto Kopecký přec řekl v závěru své řeči: „nevytvoří-li se organisace inženýrů při spolku archi- tektů a inženýrů — pak vstoupíme do Technického odboru strany svobodomyslněr Tedy proč to překrucováhí a i nažeho progra- mu, jen proto, že příelušníci svobodomyslné strany chápou svoje poslání co inženýři, že netečnost ně- kterých stran při řešení hospodářských a techní- ckých otázek chtějí nahraditi p rací strany svo- bodomyslné, za podpory inženýrů, příslušníků stra
profesor Hráská Klír Kopecká spolek architekt
20 article
Komitétu pro řešení nezaměstnanosti není jas ný zásadní rozdíl — našeho Technického odboru inženýrů a jejich příští organisace nezaměstnaných to jsou resp. budou docela různá ústředí, všal tentýž cíl sledujícíl Z našeho programu Technického odboru jest cíl zřejmý: všeobecné dobro všech vrstev národních i techníckého stavuí Proto voláme naše příslušníky k součinnosti k usnadnění vytknutého cíle. Samozřejmé, že obě instituce mohou vedle se- be pracovati, a že práce našeho Technického od- boru strany svobodomyslné s měru technicko- politického bude všeobecné organisaci tech- niků jen ku prospěchu; a to jest naše přánil 1 jest obava před Technickým odborem někte- rých denních listů nesprávná a není třeba — za slovy v provolání Technického odboru tak přá- telsky cítěnými — hledati než to, co skutečně zna- menají; s obavou přiznávají naši odpůrci — a zcela správně — velikou důležitost naší akce. My jsme techniky a nechceme žádnou prác ve prospěch technického stavu podníknutou bořiti ale — tvořiti.
všeobecný organizace technický
21 article
Pan předsedá „komitétu nezaměstnaných“ sám potvrdil, že skutečná práce k odstranění nezaměst- nanosti dosud vykonána nebyla žádná, konečně to polvrzují referáty schůzí, neboť celá záležitost jest ve stadiu úvah a nejrůznějších názorů. V třech přednáškových večerech ve spolku archi- tektů a inženýrů pořádaných sneseno manoho látky. charakterisující dnešní nezaměstnanost techniků. ale neproneseny žádné positivní návrby jak nezaměstnanost odstraniti. Jedni z řečníků přimlouvali se za organisaci, druzí nikoli za stavovskou, podpůrnou, jedni ve spolku s ne- inženýry, a třeba i německými, jiní přáli si ji vytvořiti u spolku architektů a inženýrů, druz mimo a t. d.: tedy chaos v názorech, jemuž jedině zdravá direktíva může prospěti. Dle našeho názoru jest nutno nezaměstnanost čeliti organisací podpůrnou, která by neustálou statistikou jak absolvovaných jnženýrů, tak uprázdněných a nových míst se zaměstnávala, kte- rá by se snažila nezaviněnou a přece vzniklou nezaměstnanost podpůrnými opatřeními mírniti.
22 article
Ostatní práci nutno ponechati již stávajícím technickým korporacím (spolku architektů a inže- nýrů a pod.), neb jednotlivým politickým stranám vlastně jejich technickým odborům. Do organisace vyvolané jen nezaměstna- ností — politika nepatří; jest pravda, žádná z zúčastněných stran by nepochodila, ale pak nutno také, aby ona projektovaná organisace proti ne- zaměstnanosti vyloučila řešení všech otázek tech- nických, které nutno, ba jest příkazem, řešitiz účasti politických stran. Na prvním večeru o „nezaměstnanosti““ mluvi také p. posl. inž. Neumann; řeč jeho přijata byla s pochvalou, a přec nepřál si nic jiného, než o splniti doufá Technický odbor národní strany svo- bodomyslné. Poslanec Neumann označil co hlavní příčinu nezaměstnanosti a krise vůbec neurovnané politické poměry, tedy nejen vláda, ale zejmén inžčnýři, my všichni svojí netečností v politi- ckém životě jsme vinni, že různé předlohy (želez- niční, vodní cesly, regulační práce, meliorace a j. — ku škodě naší i našeho národního celku— byly nejen zaslaveny, ale i do daleké doby posunuty neb zmařeny. Tu vystupuje povinnost účasti a to hojné účasti na práci ve směru tech- nicko-politické m. Co se uprázdněných nebo nově založených mist při úřadech státních, při okresích a obcích týče mohly býti zásady dnes pronášené již dávno uzákoněny, kdyby technikové byli nejen činní vě- decky, ale i politicky, kdyby správně a věas svá polilická ústředí informovali o potřebách své- ho stavu v jeho zájmu i v zájmu našeho ná rodního celku. Možná, že by k dnešní krisi neb aspoň k takové její intensitě bylo nedošlo.
Ing Neumann Neumann
23 article
Budiž nám prominuto, že inženýři, příslušníe národní strany svobodomyslné se budou zasazovati o to, aby technický stav stál na výši, významu jeh práce odpovídající — a že uvědomili si tuto nutnost první, je-li tote poslední faktum jedinou příči- nou podrážděnosti některých, pak douláme, že s i s nimí co s pravými techniky sejdeme co nej dříve při společné práci ve prosplěch teehnického stavu i celého národa třeba cesty naše byly odlíšně. Litujeme, že k usta vení Technického odboru při straně svobodomysl- né nedošlo již dříve, a přejeme si, aby po nás následovali i příslušníci ostatních stran, a utvořili svá ústředí tam, kde za dobré uznají žádná práce nemůže býti marná, která sleduje všeobecně prospěšný cil, jak již v našem v hru- bých obrysech načrtnutém programu naznačene bylo, což ještě jednou k vůli úplnosti opakujeme: Účelem odboru jest soustředění duševních si českých techniků v národní straně svobodomyslné ku práci za hospodářským posílením všec vrstev národa českého, pro zjednání opory stavu technickému při hájení ideových snah, sta- vovských i existenčních zájmů a práv Jeho.
24 article
Účelu toho bude se odbor domáhati- 1. Podporou a podněcováním technického studia, pokusnictví, výzkumů a vynálezů, podporo- váním techníckých věd; 2. popularisováním vědy technické přednáška- mi, rozhovory, odbornými zprávami v časopisech strany, aby šířen byl zájem pro zužitkování tech- nických vymožeností a tak vyvolána byla větš podnikavost a výrobnost českého liduí 3. projednáváním technických záležitostí stra- ny, obstaráváním odborných posudků, porad a vy jádření o technických otázkách veřejně důležitosti 4. podporováním techníckého rozvoje v živno- stech, v průmyslic, v obchodu i v zemědělství; 5. evidencí zájmě stavovských a hájením jich na místech rozhodujících i u veřejnosti 6. udržováním přátelského styku a součínnost se stávajícími technickými organisacemi. Přípravný výbor
25 article Techn. odboru nár. strany svobodomyslné.
Techn. odboru nár. strany svobodomyslné. Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj ších účelů celonárodních vůbec a menšino vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe- něžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní povinnosti Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnáchl Upozornění. O svátcích veliko- nočních vyjdou „Národní Listy“ v neděli dne 23. března a pak až ve středu dne 26. března ráno. Bude tedy nedělní číslo celé tři dny v rukou čtenářstva a z toho důvodu doporučuje se zvláště k výhodné inserci. Aby umístění a úpravě insertů mohlo býti co nejlépe vyhověno, upozorňují se p. t. inserenti, že dlužno text inserátů dodati v čas, nejpozději v sobotu dopoledne Administrace „Nár. Listů“.
Čecho
26 article Ze strany.
Ze strany. Ústřední výbor odboru státních úřadníků konal schůzi 14. března za předsednictví p. presi- denta Krause. Vyřízena řada došlých dopisů usneseno pořádati valnou schůzi odboru po svát- cích velikonočních. Současně byl stanoven ve svých hlavních rysech program pro tuto schůzi Kroky, učiněné ve věci nedělního klidu při pos štovním úřadě v Chrudimi, byly schváleny. Ka článku, uveřejněnému v »Úřadnické hlídce Českého Slova« v úterý 11. března t. r., konstatoval odbor, že v něm nejsou zastoupeny žádné úřadnické spolky a tedy také ne Klub českých státních úřadníků svými zástupci, nýbrž pouze státní úřad- níci a úřadníci státních drah, kteří se hlásí k ná- rodní straně svobodomyslné. Přiští schůze 23. t. m. v obvyklou hodinu. Technický odbor nár. strany svobodomyslné (sekce vysokoškolská). Přípravný komitět koná schůzi ve čtvrtek 20. t. m. o 8. hod. večer v restauraci »U Choděrů«, místnost č. II. Odbor soukromých úradníků při národní straně svobodomyslné měl 14. t. m. řádnou schůzi před- sednictva, již zahájíl mistopředseda pan Kaf ka. Předseda pan Hašourek se omluvil. Po přečtení a schválení protouolu o minulé schůzi pojednáno o otázce zastupování advokáty před živnosten- skými soudy a podal v té věci tajemník p. Koch věcnů vysvětlení. Usneseno vyčkati dalších refe- rátů a v souhlasu s jinými organisacemi zaujati pak určité stanovisko. Dále jednáno o sjezdu všeúřad- nickém a o požadavcích advokátních úřadníků, kteří přípisem memorandum své zaslali, a usne- seno pozvati jich dva delegáty do příští schůze za účelem bližšího objasnění této otázky. Na to projednány ješté otázky organisační a ustanovena příšti schůze na 4. dupna t. r. Na to odebral se jednatel odboru kol. JUC. Teyšl s kol. Mužíkem do ustavující schůze odboru dílovedoucích.
Kraus Choděra Kaf Hašourek Koch Mužík Chrudim
27 article
Odbor dílovedoucích při nár. straně svobodo- myslné konal v pátek 14. t. m. schůzi ustavující, Předsedou zvolen byl p. Jan Skopec, mistoa předsedou p. Ant. Matouš, jednatelem p. Boh. Poledník, pokladníkem p. Jos. Krebs. Do důvěrnického sboru pp. K. Polan, Roman Corvin, Jan Kolinger. Ant. Vavřina, Jos. Oplt, J. Michal, Jan Makovský Fr. Bělohlávek, Fr. Kunt, Fr. Hasmann, Jos. Honiš. Projednány zásady organisačního statutu, stanoveny přednášky v jarním období a řečnický kurs v podzimním. Rokováno o novele advokátního řádu a otázce zastupování stran advokátem před živnostenským soudem a usne- seno společně s ostatními odbory strany zúčast- niti se da ší akce, aby zájmy dílovedoucích byly obhájeny. Odsouzen všemi účastníky nízký útok Českého Slova« proti odboru a opětně konstato váno, že odber dílovedoucích při národní straně svobodomyslné naprosto nemá nic společného s od- bornými svazy a korporacemi dílovedoucích, ale jest pouze seskupenm stranníků, příslušníků ná- rodní strany svobodomyslné Mistní organisace v Praze II. fokres svato- vojtěšský) koná členskou schůzi v úterý 18. březná o 8. hod. večer v rosiauraci »Černého pivovaru« na Karlově náměstí. Ze Žížkova. V cyklu přednášek o politických směrech, pořádaném organisací svobodomyslná mládeže v Žižkově, přednáší dnes o 8. hod. več. ž. J. Dvořácek »O klerikalismu«. Po před- nášce, k níž vstup je volný a hostě vítáni, je debata. Přednáška koná se v restauraci »u Maškůe v Žižkově, Huvova tř. č. 46. — Příští přednáškat »O socialismu.«
Skopec Matouš Poledník Jos Krebs Corvin Kolinger Vavřina Oplt Michal Jan Makovský Bělohlávek Kunt Hasmann J Dvořácek Francie Karlov náměstí Žižkov Huvov třída stranit svoboda živnostenský soud Mistní organizace v Praga II
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal schůzi dne 17. března t. r. za předsednictví dra. J. J. Vejvara. Vzato ra- dostně na vědomí ustavení lidové strany na Moravě za předsednictví dra. H. Bulína. Dr. J. Fořt podal zprávu o jednání zástupců českých a německých poslanců v příčině osa- moceného vyřízení učitelských platů v sou- vislosti s příslušnou úpravou financí zem- ských. Ku podnětu dra. Koutníka jednáno bylo o otázce reformy zemského zdravotního zákona a usneseno působit co nejdůrazněji k urychlenému uzákonění. — Radio-biologický ústav v Jáchymově. V „Oesterreichische Rundschau“ v čísle z 15. března t. r. pojednává dvorní rada dr. Julius
Vejvar H Bulín doktor J Fořt Koutník Julius Morava Jáchymov akční výbor národní strana svoboda Oesterreichische Rundschau
29 article
Stoklasa o velkém významu, jaký by měl ústav pro radiologická bádání v oboru bio- logie, ve vědách technických a zemědělství, kterýž zřízen by byl v Jáchymově. V inicia- tivním tomto svém návrhu poukazuje autor na přímou povinnost Rakouska zříditi ústav podobný, zabývající se výzkumy z oboru bio- logie a pathologie, a výzkumy ve vědách technických a zemědělských, ježto právě naše říše jest jediným producentem radia pro celý svět. V cizině se již ústavy tohoto druhu za- kládají. Nejnověji dne 1. března t. r. otevřen ústav podobný v Heidelberce. Jáchymoy jest právě ideálním místem, kdež by ústav po- dobný mohl zdárně prospívati, ježto nachá- zejí se tam všechny podmínky, upravující plný jeho rozvoj. Nynější ministr veřejných prací dr. Otakar Trnka projevil již tolik vzác- ného porozumění pro tyto nové obory vědní, zejména skvělou a účinnou podporou radio- logického kongresu pražského, že není nej- menší pochybnosti o tom, že přičiní se i o zří- zení ústavu tohoto, jímž by skvěle korunoval dosavadní svou bohatou a plno prospěchu vědám technickým přinášející činnost. Ra kousko musí miti v době nejbližší ústav po- dobný, má-li obstáti v konkurenci z ostatním kulturními národy. — Nátlak soudu na prozrazení redakčního tajemství. Z Olomouce se nám telegrafujei Dnes předvoláni redaktoři »Pozora« znovu jako svědci k výslechu a odepřeli ovšem opět vypovídati. Soudce vymeříl red. Knechtlovi počátečnou pokutu 40 korun, Feilerovi 20 korun. — Doplňovací volba poslance do sněmu království Českého za volební skupinu ob- chodní a živnostenské komory pražské, která se stala nutnou úmrtím poslance p. Josefa Krejčíka, ustanovena je na den 3. dubna.
Stoklasa doktor Trnka Knechtl Krejčík Jáchymov Rakousko Olomouc