ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4eb0a850-8f0d-11dd-8646-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 63, person 87, org 8, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 18. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 76.
4 article
Na rannl a večerní listy předplácí se v Praze v administrasln na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt lata . . . . 8 K —h s dvoji doná škou na měsle. . . . na čtvrt ieta : . . . 7 K ssh ve fillálkáche na měsle . . . . . 9 K 00 Poštou na měslo. na čtvrt ista . . . . 9 K 60 a dvojí zásllkou na měsíe k e na čtvrt ieta Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article Padne-li Skadar . ..
Padne-li Skadar . .. Dle souhlasných zpráv z jihu slovan- ského lze každé chvíle očekávati rozhodný útok junáků černohorských a srbských na sevřený a bombardovaný Skadar, němž prý zuří hlad a požár. Blizkost nad- cházejícího zdolání této poslední turecké bašty na samém západě osvobozeného již poloostrova balkánského nerozčiluje snad ani tak již příliš Cařihrad jako — Víden a Berlín. Pověstná vídeňská „Reichspost“ děsí se neodvratné katastrofy této turecké pev- nosti nad Bojanou zrovna, jako by za jejími hradbami zápasilo a krvácelo samo — Ra- kousko. „Skadar hoří! Sítuace obležených jest zoufalá. Očekává se každou hodinu kapitulace!“ — bubnovala včera z rána pod okny vídeňského Belvederu na po- plach, vykládala procitlým Vídeňanům, co by pád Skadru znamenal: „Jakmile Skadar padne, pak žádná mírná domluva mocnosti Černohorce z tohoto čelného města sever- ní Albanie nevypudí a Srbové budou to považovat za své oprávnění, aby setrvali v Drači a činili si nároky na cestu k moři.“ Že Černohorci a Srbové neustávají o dobývání Skadru, poznamenává „Reichs- post“ za velikou svévoli a opovážlivé pří- koří proti trojspolku. „Ví se přece na Cetyni jako v Bělehradě, že Rakousko- Uhersko pospolu s ostatními mocnostmi trojspolku, ba i v souhlase s Anglií pova- žuje udržení Skadru pro Albanii za ne- zbytné. — Padne-li Tedy Skadar a u- sadí-li se Černohorci a Srbové v severní Albanii, bude se jednati o to, zdali vel- moci podepsavší berlínskou smlouvu (z r. 1878) abdikují a všeho pořádání záležitostí evropských ve smyslu míru zanechají, či zdali jsou ještě instance, které v soužití národů zamezí křivdu a násilí.“ — O závod bouří pro padající Skadar též „N. Wiener
Černohorec Srba Ted Skadar N Wiener Skadar Cařihrad Berlín Albánie Drač Bělehrad Rakousko Uhersko Anglie vídeňský Belveder
6 article
Journal“ a pro sesílení dojmu neváhá šířiti dále utrhačnou lež „Frankfurter Ztg.“o popravě 300 bezbranných a nesouzených Arnautů v Prizrenu prachem a olovem srbských vojínů, jakož i o hrozbě jistého prý srbského předáka: „Musíme Albánce vyhubit!“ — „Toto prohlášení vládní (l!) uvádí se ve skutek! Na bezbranném národě a n jeho bezbranných členech páše se pomsta za vinu vzdáleného Rakouska. Vraždí se po stech, postřílí se sta Albánců, aniž by se sehrála aspoň komedie soudu, pustoší se země, aby tu zůstala Albanie bez Albán- ců.“ — Stejně štve proti Srbům „Reichs- post“: Pokud paměť lidstva sahá, nebylo prý za žádné války spácháno tolik ukrui tenství jako za této válečné výpravy Srbů proti Albanii. — Tak, hle připravuje vídeň- ský tisk — lepší poměry mezi Srbskem a Rakouskem, po nichž tak touží všechno ra- kouské průmyslnictvo a obchodnictvo . . Nevězí-li za tím snad opět „telefonické ná- šepty z oněch kruhů berlínských, kteříž od jisté doby stávají se tak pozo- ruhodněnervosními? Nedávný sen- sační nájezd „Kölnísche Ztgu.“, udávající Francii jako pravou a vlastní rušitelku evropského míru, pocházel prý přímoz vysokých vojenských kruhů pruských . Nyní však též oficiósní „Nordd A11gem. Ztg.“ při četbě podmínek bal- kánských států pozbyla své dosud předstí- rané klidnosti. Vytýká vítězným státům balkánským, že prý jich požadavky jsou částečně velice dalekosáhlé, že zasahují ví- ce než v jednom bodu do otázek, j ež jsou spojeny s evropskými zájmy, pročež nemohou býti řešeny b ez spolučinnosti Evropy . . . Jako takové poznamenává zejména: rozhodnutí obudoucnosti Skadru, o Egejských ostrovech, jakož i požadavek vá- lečné náhrady, již má platit Turecko vítězům.
Albánec Srba Rakousko Albánie Albán Srbsko Francie Evropa Turecko Frankfurter Ztg Kölnísche Ztg Nordd A 11 gem
7 article
Nutno prý tudiž tyto podmínky čili návrhy spojenců balkánských „podrobit zevrubnému prozkoumání moc- nostmi, čímž prý — bohužel“ ukládá se všeobecné touze po míru „n o vá zkouška trpělivosti“, dokládá or- gán něm. kancléře náhodou v týž den, kdy povolaný mluvčí Bulharska dr. D a- nev projevuje naději, že mír s Ture- ckembude dotýdne sjednán . . Kterak to srovnati? — Však obzvláště po- dráždil „Nordd. Allgem. Ztg.“ předvídaný pád Skadru: Od dobytí Janin prý jeví Černá Hora nejvyšší úsilí, aby do- stala do své moci Skadar. — Jakoby ne- byla jej oblehala již od počátku války a jakoby již před pádem Janiny nebyla o- bětovala na sta životů chrabrých synů svých pod hradbami nedobytné pevnosti té. — Na to zakříkuje v poslední ještě chvíli orgán německého kancléře Černohorcei Srby, aby upustili od dobývání Skadru, po- něvadž jim to — nebude nic platno i když ho ztekou a dobudou sebe slavně- „Dlužno litovati“, praví pruský officio- sus doslovně, že v těchto bojích obětuje se život mnoha udatných vojínů, aniž z toho vznikne Černé Hoře nějaká výhoda. „Ne- boť dle jednomyslné vůle Evropy má býti Skadar, aťjest osudjeho v té- to válce jakýkoliv — spojen s pří- ští Albanií. Doufejme, že moudrost krále Nikoly ušetří jeho národu nové těžké oběti, jež dle stavu věcí musí zůstati mar- nýmil“ Tato mluva pruského orgánu může vzbuditi velmi nemilé ozvěny, upomínky otázky sluchu berlínského panstva. Či snad se ohliželo Prusko také po přání a vůli
Srba Bulharsko Skadar Evropa Albánie
8 article
Evropy, když dobývalo na malém Dánsku Šlesvik? Anebo když ukládalo Francii pěti- miliardovou válečnou náhradu a odnímalo jí násilím Elsasko-Lotringy s pevnostmi, ja- ko byly Mety a Štrasburk? Jak by se bylo tenkrát Prusko štětilo proti Evropě. kdyby tato byla chtěla zasednouti nad jeho podmínkami k soudu, aby je přezko u- mala a o nich rozhodla, jak to ny- ní chce „Nordd. Allgem. Ztg.“ míti prove- deno proti Slovanům pobalkánským a Ře- kům? — Vždyť přece řídící státníci Anglie Francie i Ruska slavně a opětovně pro- hlašovali, že vitězní spojenci balkánští ne- mohoua nesmějí býti připrave- ni o ovoce svých těžkých obět na lidech i statcich. — Mohli by pojednou rušiti své slavné slovo, mohli by nyní zapovědět vítězům, aby na poraženém Turecku požadovali náhradu svých ohrom- ných válečných škod? A mohli by zejména té hrdinné Černé Hoře vyrvati nejcennější trofeji — dobytý Skadar jen, aby ho vy- dali tomu pochybnému budoucímu státu albánskému, který může své tvůrce brzy velice mrzet. Však pochybujeme, že by radě Evropy již byla otázka skaderská tak definitivně rozhodnuta, jak předstírá pru- jil— ský officiosus. Dle petrohradské de- peše do Paříže včera došlé projevil prý se Sazonov nejnověji v tato slova: „V o- tázce skaderské dostojí Rusko své přípo- vědí, že osvědčí se příznivo požadavkům Rakouska, a však nelze sobě tajiti nadešla-liby při řešení otázky té dokonaná událost, že by na- byla velikého výz nam u.
Slovan Evropa Dánsko Francie Štrasburk Prusko Anglie Rusko Turecko Skadar Paříž Rakousko rada Evropa
9 article Posl. dr. H. Buín o lidové straně moravské. (Pův. zpráva » Nár. L..e
Posl. dr. H. Buín o lidové straně moravské. (Pův. zpráva » Nár. L..e Přinesli jsme včera v poledne zprávu o usta vující schůzi moravské strany lídové. Příčiny které vedly řadu veřejných pracovníků a politicky myslicích lidí na Moravě k tomuřo kroku, vyloži dr. Hynek Bulín v této řečí: Naše nová politická organisace moravská do- volila si vás svolati k dnešní poradě, důvěrníky své, a veřejné pracovníky, kteří nejsou spokojení s dnešním stavem politického i veřejného života na Moravě, abychom se dohodli, jak pracovati nápravě. Moravský život veřejný od dlouhých dob je úplně zbahnělý. Místo aby byl povznášen, pokle- sá, lidé, místo aby byli pro práci získáváni, stran se veřejného života. Život náš čím dále, tím víee ovládají lidé, kteří si vzali politiku za svou živnost a terorem udržují se na povrchu, nedbajíce pro- spěchů a zájmu celku. Dnes je odvahou, aby mě kdo svůj vlastní názor. Jestliže jej projeví, vrhnou se na něho lidé, kteří mají politiku zpachtovanou a znemožní každou akci, jestli nehoví jich zájmůn osobním a strannickým.
Posl doktor H Buín Bulín Morava
10 article
Stojím od mladých let svých v životě veřej- ném a zúčastnil jsem se v letech 90tých radost- ného ruchu na Moravě, kdy vzníkla nová strana lidová, soustředila veškerou tehdejší vážnou a kul- turní Moravu. Všechny kraje moravské byly spolu- účastny, v čele stáli lidé silně politické potence Strana bojovala na tři íronty: proti zpátečnictví klerikalismu a Němcům. Blo to za předsednictv dra. Tučka, později byl př dsedou dr. Šílený. Z něho již nastala reakce a rozvrat začal, když pro němu počal intrikovat dr. Stránský a v listě, na nějž i dr. Šílený přispíval, nechal psát dr. Strán- ský útočné lokálky proti dru. Šílenému. Všichní jsme byli přesvědčení, že dr, Stránský chce se do- stat v čelo strany, ale že k tomu dojíti nesmí. Pře- ce však svými intrikami docilil při jedné schůi že byl zvolen předsedou vštšínou jednoho hlasu A od té doby jeví se úpadek.
Němec Tuček Stránský Strán Morava
11 article
Náš obranný boj proti Němcům vůbec odpad a se Staročechy už roku 1895 ujednán kompromi Nestavím se proti kompromisu, v politice kompro- mis je nutný, pokud tím netrpí zásady, ale dr Stránský ještě dvě léta před tím o Staročešíc prohlašoval demagogicky: „S toufo stranou mám se spojiti? Nikdy.“ Toto „nikdy“ trvalo jen dvě léta, poněvadž dr. Stránský potřeboval Staročechy k záchraně svěho mandátu, třebas roku 1895 byly pro nás mnohem příznivější poměry než dvě lét před tím. Smutnější kapitola jest však, jakým způsobem pracoval dr. Stránský proti klerikalismu. Místo, aby lidu ukazoval, jak se klerikalismu liší od náboženství, útočil na věci, které vůbee nebyly s tím spojeny. Kdo zná, jak obtížna jest práce mezi lidem, dozná, že způsob, jakým postu- pováno v boji protiklerikálním, klerikalismus jen vyvolával. Je velký rozdíl, jak cití klerikalismu dr. Masaryk a jak dr. Stránský. U toho není an opravdově míněn. O tom nejlépe svědčl volbyr 1907, kdy opětně byl ohrožen mandát dra. Strán- ského a klerikálové měli rozhodovati mezi ním soc, dem. Vaňkem. Tehdy byl Vaněk největším padoúchem a jediná spása byla dle Stránského jeho „Lidových Novin“ ve spojení s klerikály pro- ti soc. demokratům v zájmu otázky státoprávnt.
Němec Stránský doktor Masaryk Vaněk
12 article
Veřejně zde prohlašuji, čeho jsem byl svědkem při vyjednávání se stranou klerikální Jednáno s drem. Koudelou, Schilingrem, Šrámkem a Stojanem. Klerikálové žádali, aby dr. Stránský dal prohlášení, že nebude pro volnou ško- lu, rozluku manželství, a za to že bu dou klerikálové volit lidovce v už- ších volbách. Dr. Stránský toto pro- hlášení dal klerikálům. Dr. Koudela však žádal, aby dr. Stránský dal toto prohlášení pí- semně. Dr. Stránský byl ochoten i tou- činiti. Byl jsem to já, který jsem se styděl za to že dr. Stránský za naši stranu jde tak daleko, a ž vše to, co bylo heslem jeho politiký, tak nízko cení, a vše chce odvolat. Já jsem tomu za- bránil a upuštěno pak od toho požadavku, když posl. Schillinger se, ke mně přidal se slovy! „ J mu to věří m. Nebýt toho, měli by dnes klerikálové v rukou písemný dokument, jak vypadá pokrokovost protiklerikalismus dra. Stránského.
Koudela Schilingr Šrámek Stojan doktor Stránský
13 article
Co r. 1907 bylo národní zradou, bylo roku 1911 národní povínností, a dr. Stránský opětně k vůli ohroženému mandátu potřeboval protichůdný kompromis se soc. demokraty, jemuž obětoval své vlastní lidi Hnusnou komedií provozoval se sanací zem- ských financí. Všichní vážní lidé byli sl toho vě- domi, že česká majorita musí převzíti zodpověd nost za sněm a jeho hospodářství, a že nemůže zů- stati na těch heslech, na nichž trvala jako mino- rita. Ve sněmu se musí zachovat kvalita majority zejména tehdy bylo to naší povinností, poněvadž všechny slovanské sněmy byly neplodny a my n Moravě jedině jsme mohli ukázat, že Čechové jsou také živlem státotvorným. Tenkráte však se měly rozděliti různé placené funkce zemské. Nevytý- kám jich nikomu, ale jestlíže se jich někomu ne- dostane, nesmí se pomstit za to na celé zemi. D Stránský, dokud neměl zabezpečeno místo v Hy poteční bance, prohlásil „My sanovat nebudeme“ a obstrukcí s Němci zastavil sněm. Teprve až mu bylo místo tolo zabezpečeno, byl sněm opětně volným.
doktor Stránský Čecho Němec Morava
14 article
Když se jednalo o místo druhé zemského při sedícího, vyjednával dr. Chlum, aby byl volen dr. Budinský. Dr. Stránský stál stranou. A povím proč. Tenkráte postavení dra. Stránského ve Vl ni rovnalo se nule. Nebyl zvolen místopředsedou českého klubu, poněvadž všichni členo v měli důvodné podezření, že dr. Strán ský vyzrazuje jich usnesení něme akým listům. Dr. Stránský ztratil úplně poli- tický vliv a proto chtěl se státi aspoň předsedou české kurie. A proto nechal Chluma na holičkách a se Staňkem agitoval, aby do zem. výboru s dostal agrárník. a on zvolen předsedou české kuřie. Kdo je s takovým jednáním spokojen, nech jde s ním, nám se to hnusí. Výkonný výbor si Stránský svolával jak chtěl a koho chtěl. Jen jednou si postavil výkonný vý bor hlavu a hlasoval proti Stránské mu — a ihned zmízel podtitulek z „Lidových No- vin“ jako orgánu strany a Stránský si dělal e Když se spojíla lidová strana s pokrokovel intrikoval opětně dr. Stránský, až bývalí pokro káři, jako dr. Selfert a dr. Fischer, utonuli v těch vodách, do kterých je Stránský vehnal. Rozhodli jsme se, že musí býti konec učiněr neblahému počínání dra. Stránského. Netřeba s báli jedovatých střel jeho „Lídových Novin“. Ti- síce lidí souhlasí s námi a nejvíce projev nás dochází z okresů dra. Stránské- ho. Nepřipusťíme, aby každý, kdo je schopný, byl vlivem dra. Stránského ze života veřejného vy loučen. Dr. Stránský se řídí rčením Shakespearo vým: „Já lidí hloupé kolem sebe musím mli. Sdružujeme se v bývalou stranu lidovou, která byla průkopníkem obrodné a pokrokové práce na chtěl.
Budinská Stránský doktor Strán Staněk Selfert Fischer Chlum Netřeba lidový no Lídový novina
15 article
V drobném prodejli ranni číslo o sobě . . za s večerní . . za t k Ve flálkách na venkově ranní člalo večerni lnoeráty plati se hotově napřed- Předplacení a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., a. Tam nacházejí se tl rodakce, tiskárna a expodicu „Národních Listů Rukopisy se nevracoi
Marinnský ulice
16 article
Moravě. Strana naše nás povede opětně k ú- spěchům, jak to bylo v letech dřívějších, a žádám vás, byste nás podporovali. (Bouřlivý souhlas.) V dalším průběhu schůze p. geom. K alu poukazuje na počínání dra. Stránského v otázce divadelní, konstatuje, že boj proti Němcům z Stránského na Moravě úplně ustal, a že pěstován toliko politika negace. Dr. Čermák z Břeclavy poukázal, ž hlavním zlem ve straně lidovopokrokové je vedle Stránského red. Heinrich, jenž se dopustil činů, pro které se ztrácí občanské právo. Tenkráte redakce „Lidových Novin“ vyslala deputaci k dru. Strán- skému, aby byl odstraněn red. Heinrich. Dr. Strán- ský jim vyhověl, ale za krátkou dobu se vrátil red Heinrich jako šel. Za mladou generaci promluvil IngC. Pešek který projevil radost nad ustavením strany a po- dotkl, že studenti již utvořili svou vlastní orga- nisaci, která bude společně pracovati se stranou. Proti dru. Stránskému je studenistvo brněnské ve- směs, zejměna od té doby, když poznali dra. Strán- ského z jednání vůči jich oblíbenému prof. Ko- louškovi.
Stránský Němec doktor Čermák Heinrich Strán Pešek ko Morava Stránský na Morava Břeclava
17 article
Lékárník Svoboda přinesl pozdrav od stou- penců z Král. Pole a red. Veselý z Přerova. Red. Skýpal a vzpomněl své účasti při fus strany pokrokové a lidové. V pokrokové i lidové straně byli lidé, kteří toužili po společné plodné práci politické, nesoucí se k soustředění občan- ských vrstev. Řečník poukazuje, jakým způsobem tyto snahy dr. Stránský přivedl k pádu. Morav- ská strana lidová je pokračováním těchto snah Žádá přítomné, aby ihned přikročili k vybudování organisace dle jednotlivých krajů. Je to zejména nutno k vůli volbám. Opětně se uzavírají nepřiro- zené kompromisy, z nichž budou těžiti klerikálo- vé a soc. demokraté. Do voleb musíme jíti spo- lečně s ostatními občanskými stranami pod he- slem jednoty české majority, zejména v otázkáeh hospodářských a národnostních. Potom přikročeno k volbě výkonného výboru, výsledek otištěn v „N. L.“ již včera. — Ve vče- rejší předběžné zprávě uvedeno bylo jméno cís.r R. Zöllnera mezi členy výboru nedopatřením
Svoboda Král Veselá Skýpal Stránský R Zöllner Přerov Reda Morava
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Německé radostí a žaly z neschopného sněmu. Nesmírná radost, přímo závratná rozkoš zatočila včerejší „N. Fr. Pressi“ hlavou. V člán- ku „Obstruované a práce schopné sněmy“ po- smívá se feudálním státoprávníkům, že se jimu ani ve snu nikdy nezazdálo, že se zemský sněm království Českého po pět let nebud moci konstitnovati a že nejbohatší země Ra- kouska dostane se do takových kalamit. Kdyby prý hr. Richard Clam-Martinic a kníže Kare Schwarzenberg vstali z hrobu, pocítili by prý živou hanbu nad tím, že po celé jedno obdobi nebylo možno svolati zemský sněm a že finanč- ní úpadek zemské správy bylo lze zadržeti jenom úděly ze státních daní. Vídeňský list uvádí dále, že knížeti Thunovi, ač obdržel titul vyrovnacího místodržitele bez poplatků před vyrovnáním, nepodařílo se sněm oživiti a stra- ny sblížiti více, než byly před jeho vjezdem do místodržitelství a na konec vyslovuje list na- ději, že sněm bude rozpuštěn, aniž by se stal tím, čím se státi měl, totiž sněmem vy- rovnacím. Jásot „N. Fr. Presse“, která tak zhusta z hloubi svých ňader přimlouvala se o mírv Čechách, jest pohříchu velmi bezpodstatný. Lhůta, po kterou se pro německou obstruke nedostal zemský sněm ku práci, je totiž navlas totožná s dobou, po jakou německá obstrukce zůstala naprosto bezvýslednou a skončí-li ny- nější sněm přírozeně či předčasně svou ny-
Richard clam Martinic Kare Schwarzenberg Thun Čechy
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Americký dopis. Píše Just A M an. Ve Spoj. státech, 24. února 1913. Jíž jen jediný kratičký týden a přece jen ještě sedm dlouhých dnů musí čekati ameri- cký národ na dávno toužený okamžik — ko- nec Taftovy vlády. Od zítřka za týden zmizí s jeviště úzkoprsý byrokrat, který ležel čtyři roky jako nehybný balvan v cestě pokroku lidovlády ve Spoj. státech. Taft považuje sa- ma sebe za ochránce tradicí, vtělených v za- staralé ústavě S. S., proti samotnému lidu té- to země, ke kterému chová naprostou a ne- pokrytou nedůvěru. Představení chýlí se již ke konci a lid netrpělivě čeká, až hlavní he- rec zmizí s jeviště. Myslím, že následující při- rovnání vystihne poněkud administraci Taí tovu: Roznášeč „cedulí venkovské kočující spo- lečnosti vystoupil v Národním divadle v úloze Hamleta. Chápete, proč se nemůže americký náro dočkati konce představení? Ani nepatrn hrstka krajních reakcionářů nemá více pro Tafta jiné omluvy než tvrzení, že prý tak da- lece neudělal nic zlého. Jest sice pravdou, že nikoho nezabil, ale to je také vše, co možno o něm dobrého připustiti vůbec. Nepřímo za- vinil tolik zla a nasel tolik plevele, že teprve budoucnost ukáže celý rozsah následků jeho slabé a ničemné vlády. On to byl, jenž zabil velikou stranu politickou, která ještě před osmi lety dala svému kandidátu dva a půl milionu hlasů populární většiny. On jest hro- bařem strany Lincolnovy. Ještě žádný presi- dent, který se ucházel o znovuzvolení, nebyl tak hanebně poražen, jako Taft. Národ mu dal jasně na vědomí, co sí o něm myslí a jak vy- soce ho cení. Pro americký národ nemůže vlá- da Taftova ani dosti brzy skončiti a kdyby mu zbýval ještě rok úřadování, jest takřka jisto, že by se dočkal impeachmentu, jako pre- sident Johnson, vedle něhož bude jednou státi
Just Taftův Taft Lincolnův Johnson ústav S . S národní divadlo
21 article
Taft v dějinách S. S. On vetoval více předloh parlamentem přijatých, než si dovolil který jiný president před ním a zneužívá moci veta způsobem, jaký jistě nebyl úmyslem zaklada- telů této republiky. S tupou umíněností staví svou vůli proti vůli národa a jeho volených representantů. Dnes není v Americe jediného seriosního listu, který by se odvážil vysloviti politování nad odchodem Taftovým z Wa- shingtonu. Nepatrná hrstka jeho zbylých noh- sledů nemůže se dosud zcela spřáteliti s my- šlenkou, že za posledními činy Taftovými leží nízká msta a nenávist k lidu, jenž ho tak rozhodně odsoudil a zavrhl a přece jest de ode dne jasnějším, že Taft činí od podzimní volby vše možné, aby svému nástupci připra- vil co nejvíce překážek, lečí a propadlišť na cestu. V této nízké snaze dovoluje si věci,. které jsou protiústavní a kdyby nebylo jeho úřadování již tak na krátce, jistě by se kon- gres postaral o to, aby byl pohnán k zodpo- vědnosti. Mravně jest však odsouzen již dávno. Jeho „úkaz“, aby byly celní příjmy vlády deponovány v bankách na chekový účet, jest pouze nástrahou na presidenta Wil- sona, který ovšem bude nucen rozkaz ten od- volati a to bude míti za následek uměle v- volanou finanění paniku v zemi, k níž se vše schyluje. A pan Taft se bude usmívati: „Zde máte, co jste chtěli. Nyní můžete vzpomínat plných hrnců masa za vlády strany republi- kánské.“ Mexická politika Taftova zanechává Wil- sonovi sítuaci tak spletitou, že bude třeba meče k rozuzlení. Byla to morální podpora S. S., která pomohla Maderovi svrhnouti ty- ranií Diazovu. Idealista Madero pokoušel se poctivě dáti svému národu dobrou vládu, snil o poměrech, jaké panují ve S. S., které byly
Taft Taftův S S Madero Diazův Amerika Wa Madera Wil
22 article
jeho vzorem. V té snaze však narazil na odpor staré Diazovy gardy. Lid mexický, zvyklý že- lezné ruce a karabáči, nechápal Maderua „cientificos“, kteří pozbyli moci a příležitosti k lupu, podrývali novému presidentu všude půdu pod nohama. Madero byl prvním poctívě a zákonitě zvoleným presidentem Mexika. Jeho úkol byl obrovský, nadlidský. Když se obracel v dobách těžkého boje a protivenství s nimiž se jeho šlechetné snahy setkávaly, do Washingtonu o pomoc, alespoň morální, pre- sident Taft nejen že pomoci odmrštil, ale ne- přímo pomáhal k jeho pádu. Taftovo jednáni rozdmychávalo na jedné straně v mexickém lidu nenávisť k Američanům a na druhé po- dráželo nohy ústavní vládě sesterské repu- bliky. Když byl mladý Diaz po nezdařené re- voltě ve Vera Cruz odsouzen k smrti, Mader s ochotou vyhověl žádosti Taftově a daroval zrádci život. Totéž se stalo starému renegá- tovi a perversnímu vlastenci Reyesovi. Obase odměnili Maderovi „po mexicku“
Diazův Taft Taftův Američan Diaz Reyes Madero Madera Mexiko Washington Vera Cruz
23 article
Když na podzim minulého roku rebelový v Nicaraguě povstali proti vládě, vysadil pre- sident Taft na břehy americké námořníkya pomáhal americkou krví a penězi, bez svo- lení kongresu, zdolati revoluci, ač k tomu neměl ani příčin morálních, aní zákonitého práva. Maderu, bojujícího za konstituční vládu proti banditům a politickým pirátům, necha však Taft padnouti bez pomoci. Renegá Huerta telegrafuje Taftovi: „Svrhl jsem vládu a mír a prosperite budou nyní vládnouti v zemi“. Taft přijímá s úsměvem zprávu o zlo- činu, spáchaném vrahy, na jichž rukou lpí zaschlá krev tisíců peonů z dob Diazových čerstvá krev povražděných členů rodiny Ma- derovy. Roberspierre, Danton a Marat vládli sice guillotinou, ale neposlali na popraviště nikoho, kdo by nebyl napřed alespoň formálně odsouzen. Huerta, Blanquet a mladý Diaz vládnou v Mexiku „zákonem fugitivním“
Taft Diazův Danton Marat Diaz Madera Ma Huerta Mexiko
24 article
proti němuž byly zásady Iroquoisů a zákony krvelačných Azteků ještě humanní a vzne- šenou spravedlností. Důstojník s obráceným kabátem, bandita z hor a lupič, poručí politi- ckému vězní: „běž“ a krví opojení hrdlo- řezové s chechtotem střílejí za ubožákem vraždíce jej bez jakéhokoli soudu. Vlastene mexičtí jsou vyvádění na úsvitě z cel žalářů stavěni do řad ke zdem kasamátů a tam do nich střílejí mesticové a horští banditi, opo jeni mescalem a krví. Těmto lidem padlo Me xiko za pospas.
Azteka
25 article
Dokud by americké zakročení bylo zna menalo pomoc mexické konstituční vláděv zachování pořádku, pan Taft, jak je jeho nej milejším zvykem, pojídal v Bílém domě kro canní stehýnka a vrtěl hlavou: „Dejte mi po- koj“. Když věc došla tak daleko, že naše in tervence značí boj proti mexické vládě, byt i anarchistické, přece jen vládě, representujíc národ, pan Taft, týden před skončením své lhůty, mobilisuje. Právě dnes odjely pluky naší omažské posádky do Galvestonu, kde stojí připraveny transportní lodi k jich převe- zení do Mexika. Do Washingtonu hrnou se telegramy od našich občanů, kterým se dosu nepodařilo z Mexika uprchnouti, volající „Zadržte! Je pozděl Zakročíte-li, ani jeden z nás nedostane se živ ze země.“ Pan Taft se usmívá, zatahuje gordický uzel ještě více, aby příští úterý řekl svému nástupci: „Zde to máš dělej si s tím, co chceš. Ubohý Wilson! Mnohem snadněji moh by vyplniti sliby dané před volbami národu než napraviti zlo, které spáchala administrace Taftova. On bude konfrontován situací po- dobnou té, kterou podědil roku 1860 presi- dent Lincoln po svém nástupci Buchananovi A za vším tím stojí mocný faktor — Rockefeller se svým olejním kartelem. On se zmocníl v Mexiku všech olejních vřídel a jest mu milejší rozháraná situace, za které pro něj zákony neplatí, než intervence, při níž by
Taft Wilson Taftův Lincoln Buchanan Rockefeller Galveston Mexiko Washington bílý dům
26 article
měl americký národ rozhodné slovo. Osvobo- zení Kuby a okupace Filippin ukázaly totiž že národové mohou plně důvěřovati lidu S. S.- který jest spravedliv a nechce úmyslně ubli- žovati nikomu. Prohlášení kongresu, že Fi- lippiny jsou pro Filippince a že tamější zdroje a bohatství přírodní musí zůstati národu filip- pinskému zachováno a nikoli padnouti ameri- ckému loupeživému kapitálu v plen, jak týž očekával, učinila z našich nabobů a burslánů nepřátele každé intervence. Taft jest pouze nástrojem v jejich rukou. Americký lid čelí nyní těžkému problé- mu. Lidskost nám káže zakročiti v Mexiku a Monreova náuka nás k tomu dříve nebo později donutí. S tím bude spojeno obrovské vydání a obětí na životech. Snáze se dosta- neme do Mexika než z Mexika ven. Okupace nebude značiti pouze skončení nynější situace, ale budeme morálně vázání setrvati v Mexiku také dlouho, až tam bude vychována nová generace, schopná vládnouti sama sobě v po- koji a míru. To bude vyžadovati dobu nejméně 25 let. Kdyby byl Taft konal svou povinnost, mohli jsme pomoci udržeti v Mexiku konsti- tuční vládu bez krveprolití a nepřímo pomá- hati ubohému tamnímu lidu na cestě k úspěš- né lídovládě, které nejsou nynější Mexikání vůbec schopni. Nyní, když celá země plane požárem anarchie a banditi se zmocnili vlá- dy, bude k tomu třeba násilí, krve a obětí nezměrných. Před měsícem jsme mohli pouze pomoci ústavní vládě mexické v boji proti banditům, dnes musíme bojovati proti vládě samotné a tím i celému národu. O výsledku boje není ovšem žádné pochybnosti. Bude krátký, neb naše vojsko rozdrtí moc Huertovu rázem. Ale k vyhubení banditů, kteří povedou pak válku guerillovou a, co hlavního — k vy- chování nového národa — k tomu bude třeba celého lídského věku.
Taft Monreův Kuba Filippina Mexiko