ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c689300-6603-11dc-9ae7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: org 12, person 150, place 22, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAoNY LISE Y.
NAoNY Lisa Y
3 masthead
28. března 1901.
4 masthead
Císlo 86.
5 article
V návrzích zpravodaje dra. Pattaie jev se proti původní vládní předloze podstatná změna potud, že podíl, kterého se dostane královstvím a zemím — pro království české činí příspěvek ten, jehož se užije na účely sirotčí, ročně asi 600.000 K, které se budou vypláceti po dobu 10 let — je zvětšen. Ministerstvo justice chtělo totiž, aby celé procento - přebytků těch zůstalo jako záloha pro možné ztráty. Výbor však tuto reservu snížil na 1/10 procenta, což plenum přijalo. Posl. dr. Dyk jmenem českého klubu stejně jako včera dr. Pantůček hájil dů- tklivě kompetence sněmů zemských na rozhodo vání o této věci. In merito zastával zástupce venkovských obcí plzeňských stanovisko,že země mají právní nárok na vydání těchto pře- bytků, které fiskus držel neprávem, a dovodi z toho, že sněmům nemá se dávati žádná jiná direktiva, jak s přebytky těmi naložiti, leč ta, že se jich upotřebiti má k dobročinným účelům. Proto vyslovil se řečník rozhodně prot tomu, by sněmy byly ve svých disposicích jak koli ohmezovány nějakým usnešením říšské rady Většina však přijala odehylný návrh ně meckého lidovce Kittingera, by sněmy měly právo, pro sirotky až do dokončeného 18. roku užiti přebytků těch; výbor obmezil to pro sirotky jen do dovršeného roku 16. Poslanci dr. Dyk a Heimrich vy- týkali nejasnost předlohy ve příčině ustanovení vzhledem k sirotkům po vojenských osobách, které je ve předloze vysloveno jen mimochodem a zajisté zavdá podnět ke konfliktům mezi vládou a zeměmi. Sněmovna nedbala však výtel a výstrah Čechů a rozhodla se pro výsadysi rotků po osobách ve válce padlých.
Posl doktor Dyk Pantůček Kittinger Heimrich Čecho
6 article
Dr. Dyk vylíčil též obtižný boj, který vésti musily pro tuto předlohu sněmy království českého a dolnorakouský s vládou, když pře šesti lety chtěla zabrati přebytky tyto pro erár- Nebezpečí to je nyní šťastně odvráceno. Celý třihodinný ostalek schůze denní vy plněn byl tuhým, lomozným, ale marným bojem, znemožniti dnešní schůzi večerní a v provedení voleb do delegací. Proti nim vytáhl polem četní řečníci, zvláště všeněmečtí a sociálně- demokratičtí. Dr. Barouther navrhl hlaso- vání dle jmen o svém projektu, by se volby ty vůbec odložily. Návrh byl však velkou většinou zamitnut. Proti hlasovali Všeněmci, sociální de- mokratě, většina strany německo lidové, poslane čeští a Vlachové. Večerní schůze ustanovena byla na hodinu sedmou. Když hlasování tos odbylo, bylo právě čtvrt na osm. Tu povstal předseda hrabě Vetter a prohlásil: protože nadešel již čas, určený pro schůzi noční, pro- hlašuji ji za zahájenou, a chtěl hned přikročiti k volebnímu aktu. Tu se však ukázalo, že Němci z království českého ještě se neshodli na svých čtyřech kandidátech, pročež schůze již zahájená přerušena byla na celou hodinu. Přestávka v noční schůzi trvala déle, než předseda mínil. Němci totiž nemohli se dohod- nouti dlouho na svých kandidátech, konečně však přece uzavřen kompromis. Také v kolo polském dlouho se jednalo. Došla tam toliž žádost polských opposičních poslanců, aby jim ponecháno bylo v delegacích jedno místo, což však bylo odepřeno. Za to se pomstili oppo- siční Polácí v plenu. Jak, uvidíme.
doktor Dyk Barouther jítmokrata Vlach Vetter Němec
7 article
Bylo skoro již 9 hodin, když volby do delegací zahájeny královstvím českým. V celé sněmovně pravé překvapení způsobil všeněme- eký svaz. Co se napsali a namluvili proti vol bám do delegací! Když však k nim došlo- nejen přijali zastoupení v nich dvěma mandáty nýbrž hnali se k volebnímu osudi, tak že byl prvnímni. Volby za Halič neodbyly se tentokrál tak hladce a klidně, jako jindy. Rusínům vlád- ním ponechán milostivě jeden hlas, ostatnísi vzalo kolo polské. Jakmile byli vyvoláni zá- stupcové Haliče, by šli k volebnímu osudí, oppo- siční poslanci ztropili velký hřmot. Povstali všichni a pozdvihnuvše pěsti, pronášeli hrozivé výkřiky na adresu polských poslanců: »Vy jste lupičové, vy jste zlodějové na našich právech, hanba vám!« Při tom posl. Szajer, Ku- bik, Wilk a Fijak tloukli na pulty, roz- trhali své listky a vyšli pak ven. Posl. Wolí křičel na polské poslance: »Beati possidente propinationis!« Když zapisovatel vyvolal Davide Abrahamowicze, zvolal na něj posl. Dötz: »Lumpe« Wolf pak obrátiv se k praesidiu pravil »V Haliči jest prý také několik Rusínů. Jsou prý tam též lidé, kteří nejsou szlachezici, ani nájemci propinace. Jest to pravda ?« Pak opét obrativ se k polským poslancům, kolem osudí volebního shromážděným, křičel: »Co pak jest se lvovskými berními skandály? Pánové jsou tamhle pohromadě; snad by nám to mohl pověděti. Či snad máme nad celou věcí roze- stříti plášť szlachezické lásky k bližnímu ?« Ostatní volby vykonaly se bez velkého rozruchu. Jest úmyslem projednati ješt před velikonocemi novellu ren- tovou, která dnes večer byla v berním vý- boru částečně propracována, nikoli však dopra- cována. Stane se tak teprve zejtra ráno. V plenu bude potom učiněn návrh, aby o ní podána byla zpráva ústní, aby pak sněmovna ji nepro- dleně vyřídila.
Rusín Posl Abrahamowicz Lumpe Wolf Halič Szajero
8 article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod 30 min. dopol. Po čtení došlých spisů podávány dotazy k předsedovi. Posl. dr. Kramář činí dotaz po hlasování o návrhu hr. Zedtwitze, aby se předloha o rentov dani vrátila výboru. Dle jednacího řádu mělo by se o návrhu tomto hlasovati až ku konci povšechné debaty. Předseda však debatu přerušil, dal o návrhu hlasovati a zpravodaj a celá řada řečníků přišla tal o slovo. Správně se debata měla vésti dále a teprve ku konci se mělo hlasovati. Velký znalec jednacího řádu dr. Steinwender prohodil při tom: Jednací řác to tuším dovoluje! (Veselost mezi českými poslanci.o fím posilněn předseda tázal se: Přeje si někd slova k tomuto návrhu? (Opět veselost mezi Čechy. Když nikdo nehlásil se, hlasovalo se o návrhu povšechné rokování přerušilo se a 18 zapsaných řečníků přišli o slovo. Co do věci nebylo to snad tak velké neštěstí. (Posl. Steinwender: Velmi dobřel Mysilm, že pan Steinwender má nejméně práva za stávati se předsedy, neboť on byl vším vinen. (Ve- selost mezi Čechy.) Avšak věc má také vážné pozadí a po velkých bojích o jednací řád, jehož svědky a obětmi jsme byli, mělo by se ho dbáti. Zde se nemůže jednati jako v lidové schůzi. Předseda nedbá nikdy. aby jeho prohlášení zakládala se na jednacím řádu (Souhlas mezi Čechy.) V odpovědech na Brzorádovy
Vetter Posl doktor Kramář Zedtwitz Steinwender Brzorádův Čechy
9 article
dotazy neuvedl ještě ani slova z jednacího řádu (Souhlas mezi Čechy.) Jediným důvodem muje strach z Všeněmců. Ti jsou strašní, připouštím, ale prolo předseda jednací řád rušiti nesmí a vyklá dati jej jednostranně není slušno. Táže se předsedy, jak omluví své jednání hodlá-li vůbec při svých rozhodnulích a sněmovním jednání porušovati jednací řád. (Pochvala mezi če- skými poslancí.) Předseda br. Vetter připouští, že jeho včerejší postup nebyl zcela správný, ale zpravodaj souhlasil prý s návrhem hr. Zedlwitze a ničeho proti němu nenamítal a proto dal o návrhu hlasovati. Posl. dr. Brzorád: Tážu se p. předsedy, ja kým právem udělil včera slovo posl. dru. Steln- wendrovi, když přihlášeni byli ke slovu ještě jiní řečníci. Má-li předseda takový názor o jednacím řádu, jest jasno, že jednací řád pro něj vůbec ne plati, což jest u předsedy názor velice zvláštní.
Vetter Posl doktor Brzorád Čechy
10 article
Včera jmenem svého klubu podal jsem, nevím již po kolikáté, na předsedu dotaz, z jakých důvodů odepřel odpověd na otázku, na základě kterého usta- novení jednacího řádu učinil své rozhodnutí o ne- německých interpellacích. Na to odvolal se předseda opětně na své prohlášení ze dne 14. března. V tomto prohlášení však zároveň jako ve svém dřívějším pro hlášení na přesný dotaz nedal odpovědí. Musím t opětně pokárati a proti tomu protestovati, že vůbeo jest zde předseda, který si dovoluje na dotazy, po- dané jmenem celého klubu a jmenem celého národa, odpovídali jen frástmi nebo vobec neodpovídati. T by si nedovolil žádný jiný předseda poslanecké sně- movny. Musím tudíž opětovati svůj dotaz, proč před- seda odepřel odpověď na otázku, na základě kterého ustanovení jednacího řádu učinil své známé rozhod- nutí. (Souhlas na lavicích českých.) Předseda: Na tento dotaz odpovídám, že ne jsem s to, abych něco připojil ke svému dřívějšímu prohlášení. (Odpor na lavicích českých.) Posl. dr. Brzorád: Předseda není po hříchr s to, aby zachovával jednací řád.
Posl doktor Brzorád
11 article
Posl. Hanich protestuje proti předsedov jednání v téže věci, načež hr. Vetter dává podob nou odpověď jako dříve. Posl. Fresl: Tážu se předsedy, jak dlouh bude trpěti zahanbující neplechu, jaká včera spá- chána byla posl. Steinem na mateřském jazyku na šem a proč posl. Steinovi neudělil za to důtku? Dále se tážu, kdy hodlá předseda provisoriun ve příčině neněmeckých interpellací změniti ve smyslu čl. 19. st. z. z. a kdy konec učiní zahabující nepleše, spočívající v tom, že neněmecké interpellace nejsou pokládány za rovnoprávné. Předseda hr. Vetter odpovídá, že posl. Stein pokáral již včera. Stran dotazův odvolává se n předešlá prohlášení. Posl. Brecher žadá, by se delegační mandát; haličské jinak rozvrhlý. Předseda hr. Vetter vyhražuje si odpověď n konec schůze. Sněmovna rokuje dále o použití přebytků společných sirotčích pokladen Posl. Licht (contra) pojednává o obsahu svéh návrhu, aby dvě pětiny přebytků věnovaly se k země dělským a živnostenským účelům a vyličoval ny nější vzkýět hospodářského spolčování. Otázka úvěrn organisace zemědělské je v severní Moravě rozřešena Pojednává o poměrech výrobních a skladních spole čenstev. Jen sklady úsnadní organisaci odbytu. Pří slušné přostředky musí zjednali stát.
Posl Hanich Vetter Fresl Stein Brecher Morava Licht
12 article
Pojednav o živnostenských společenstvech, vy zývá všecky lidi dobré vůle, aby podporovali jeh návrh a resoluci. (Pochvala.) Posl. Selücker rozbíral právní stránku a d - vozoval, že sirotčí jmění není jměním státním. Jední se pouze o plnomocnický poměr. Přebytky musí při- padnouti sirotkům, z jejichž jmění vzešly, po srážce správních výloh státních. Protože by to však nebyle možná provésti, musí se použíti přebytku všeobecné k prospěchu sirotků. Kompetence říšské rady o po užití peněz je prý nepopíratelna. Připouští, že části přebytků může užíti se k zemědůlským a živnosten ským účelům. Konečně brojil proti výnosu justiční správy, že sirolčí věci mají se vyřízovati poku možná bez advokátův a žádá ministra, aby ve věc té rozhodl jinak. (Pochvala.) K návrhu posl. Mayra debata uzavírá se hlavními řečníky zvoleni poslanci dr. Dyk (proti)a dr. Lueger (pro předlohu.) Posl. dr. Dyk: Nejsem jenom proti formální stránce zákona. Kdo není naplněn slepým záštím proti autonomii, musí souhlasiti se včerejší řečí dra.
Posl Mayr doktor Dyk Lueger
13 article
Pantěčka v otázce kompelenční. My neodvodíme dů- sledků ze svého zásadního stanoviska a budeme hla- sovati pro zákon, uvažujíce, že vzhledem na rozhá- rané zemské finance království českého a vzhledem na to, že právě v oboru, o němž se jedná, vláda zemi českou důsledně zanedbává, jsme povinni 300.000 zl. ročně zjedhati zemi. Jest v Rakousku řídkým případem, že by fiskus, co po léta držel, vrátil zemím. Názor, že se jedná zde o jmění státu a že vládě musí se za to děkovati, že ve prospěch zemí se jmění toho zřekla, musí býti co nejrozhod- něji vyvrácen. Stát byl již dostatečně odškodněn po- platky kotkovými a poplatky za uschovávání těchto fondů, (Souhlas na lavicích českých.) Peníze ty náležejí sirotčím pokladnám zemí. Prot návrhům, aby se dala čásť přebytků také zemím které sirotčích pokladen nemají, musí býti co nej- rozhodněji protestováno. Připomínám boj, který byl veden zvláště na českém a dolnorakouském sněmu zemském proti vládě. Po šest let zdráhala se vláda z nicotných záminek vydati peníze tyto zemím. Nej- větších zásluh však v této záležitosti získal sobi člen dolnorakouského zemského výboru Schöffel člen českého zemského výboru Adámek. (Pochvala na lavicích českých.) Vláda již jednou učinila pokus peníze ty zkon fiskovati pro fiskus. Poslanecká sněmovna měla býti zlákána tím, že se slibovalo, že se z peněz těch vy- staví budovy pro okresní soudy. Z peněz zemi nále žejících měl tedy býti hražen náklad, jako stát jest povinen hraditi z vlastních prostředků.
Prot Adámek Rakousko
14 article
Pod dojmem veřejného mínění vláda tehdy svou předlohu konečně odvolala. Konstatuji s potěšením jednotu, která se objevila na zemských sněmích také v olázce kompetenční. Starostovi vídeňskému musím vysloviti díky za to, že se zasadil o kompe- tenci sněmů zemských v této otázce. Jednomyslnému usnesení zemských sněmů českého a dolnorakouského v otázce této byla odepřena sankce. I zemský sněm slezský tak centralistický vyslovil se v otázce té v smyslu autonomistickém. Zákon z roku 1858, n který se odvolávala vláda v olázce kompetence, ne- může pro otázku kompetence říšské rady platiti, po- něvadž zákon ten týkal se také Uher. V důsledku svého stanoviska, že přebytky ná- ležejí zemím, mohu souhlasiti jenom s ustanovením, aby zemské sněmy byly povinny věnovati obnosy tyto obvyklým účelům. Tak dalekosáhlé direktivy ze- mím dávati, jak se to děje v 8 2., bylo by zassho- váním do kompelence sněmů zemských. Řečník obrací se pak proti ustanovení, že dítky jen do 16 let mají býti z těchto peněz podporovány a že na si- rotky po osobách padlých na bojišti má se vzít zvláštní zřetel. Ustanovení takové jest zbytečné, ne- jasné a zavdávalo by podnět ke konfliktům.
Uhry
15 article
Rečník lituje, že návrh poslance Lichta důležilý v zájmu selského a živnostenského stavu nebyl ve výboru schválen, odporuje pak obavám dra. Schůckra, že by se v zemi obývané dvěma národy mohlo při použivání přebytků jednati strannicky. Český zemský sném svým jednáním v otázkách humanitních ne- zavdal příčiny k podobným obavám. Podněty pana dra. Schückra, aby přebytky byly rozděleny dle okresů, nezabránily by ostalně majorisování v okre- sích smíšených a prakticky by se nedaly ani pro- věsti. Předpokládaje, že 8 2. bude změněn, budu hlasovati pro vejití v podrobnou rozpravu. Poslanec dr. Lueger je předloze povděčen, ale soudí, že patří před zemský sněm, neboť jedná s o věc zemskou. Uvažuje různé náhledy, jak použiti přebytků a odporuje mínění, že patří státu. Navrhuje, aby členu zemského výboru dolnorakouského Schöffe- lovi vyslovil se dík za jeho příčinění, aby nynější předloha byla podána parlamentu. Uvažuje různé způsoby použilí přebytků a odporuje mu. Konečně přimlouvá se za přechod k zevrubnému rokování. Po doslovu ref. posl. dra. Pattaje sněmovna usnáší se na rokování zevrubné m. Posl. Reicher činí různé návrhy, jak starati se o nezletilé a uvažuje povinnost státu o zřizován polepšoven. Žádá, by vláda nedělala překážky sna
Lichta doktor Lueger Posl Reicher dolnorakouský Schöffe Pattaj sněmovna
16 article
hám štyrského sněmu o rozmnožení chudinského fondu zemského. (Pochvala.) Posl. Steiner (k 8 1.) pojednává o smutném stavu nalezencův a lituje, že stát odpírá všeliký pří- spěvek na zlepšení poměrů. Země nejsou tak zá- možné, aby mohly něco činiti. Přimlouvá se z změnu zákona o poručnictví a za zřízení úřadu k ochraně dětí dle saského vzoru. Vždyť přece není třeba, aby jen ministr vojenství dostával, co chce. K § 2. mluvili poslanci Stojan, Olner, Kit tinger a Byk. Posl. Heimrích: Doplňuji řeč posl. dra Dyk v tom smyslu, že také moravský sněm zemský po dlouhá léla se zabýval touto otázkou a že také moravský sněm zemský usnesl se na zákoně, který nebyl předložen k sankci. Navrhuji, aby byla vy loučena slova »při čemž se má vzíti zvláštní zřetel na siřotky po vojínech zahynulých na bojišti« protože tento odstavec by měl za následek, že b mohly býti věnovány peníze jenom těmto sirbtkům. Jest přece tolik slepých a hluchoněmých dítek, ž jen malá část těchto nešťastníků může býti vycho- vávána ve veřejných ústavech, jež jsou zřízeny vesměs z peněz zemských. Tyto dítky nezasluhují zajisté menšího ohledu nežli sirotci po padlých vojínech. Přál bych si aby vláda konečně jednou podala vysvětlení o použilí vojenské tsxy. To, co vláda dnes povoluje, nesmí býti pokládáno za dar se strany státu. Vláda ze sirotčích pokladen ztídila jakýsi způsob pěněžného ústavu a musí tedíž vykonat tuléž povinnost, jako konají jiné ústavy peněžní.
Posl Steiner Stojan Olner Byk Dyk Kita tinger
17 article
Spořitelny po léta již věnují částky svého zisku na účely veřejné. Jestliže dnes vláda dává přebytky tyto veřejným účelům, koná tím jen povinnost, kterou po dlouhou dobu zanedbávala a dlužno vyslovit politování, že vláda tak dlouho váhala. (Pochvala u českých poslanců.) 8 2. přijat se změnami, Jež navrhli posl. Kit tinger a Hofmann. 88 3, a 4. přijaty beze změny a konečně celý zákon ve 2. a 3. čtení. (Pochvala a potlesk. Volá se Konec schůzel) Posl. Eman. Hrubý (česky a německy): Pře několika dny podány byly na ministra zeměbrany dotazy, ve kterých žalováno bylo, že myslivec 22 pražského praporu Václav Žilák klopýtnuv při cvi- čení, byl nadporučíkem zraněn šavlí do pravého r- mene. Tento postup byl nazván v dotazu posl. Klo- fáče »činem bestiálním«, a ministr byl tázán, zdal příhodu tu, o kteréž podal ostatně dotaz také kolleg Březnovský, chce dáti vyšetřiti a vinníka po- trestati. Místo ministerské odpovědi dostal posl. Klofáč ode 2 důstojníků generálního štábu expresní liat, ve kterém se pravilo, že zranění myslivce Zi- láka slalo se jenom nešťastnou náhodou (Posměch), a jmenováný poslanec byl vyzván, aby buď odvolai neb ustanovil své svědky. Dovoluji si otázati se předsedy, je-li ochoten nespravedlivé vměšování se a toto zasahování do práv poslanců osobami mimo- sněmovními odmítnouti co nejrozhodněji (Hlučný souhlas), aby opominutím takovéto odvety nebyl zjednán přejudie, který by byl s to, aby učinil práva parlamentní tribuny a parlamentní kontroly illusor ními ? (Hlučný souhlas a pochvala.) Předseda hr. Vetter: Prozkoumám věc a v ně které z příštích schůzí zodpovím dotaz; na Brei- terův dotaz (podaný na počátku schůze) odpovídá že delegační kandidáty ustanovojí zástupci přísluš- ných korunních zemí.
Hofmann Posl Eman Hrubá Žilák Klofáč Vetter Kita tinger
18 article
Konečně navrhuje, aby příští schůze konala se v 7 hod. več. s jednacím pořadem: Volby do de- legací. (Oho!) Posl. Kubr (český agrárník): V uvážení,že sněmovna poslanecká provádějíc volby do delegac činí tak na základě ústavy zástupci českého národa neuznané a tím projevuje důvěru vládě, které my nedůvěfujeme. v uvážení, že dosavadní klíč, podlo kterého s voli za královstvi české do delegaci a který německe minoritě postupuje stejný počet mandátů jako české většině, v dalším uvážení že tento kompromis neuzná váme vzhledem na chování se Němců vůči českému národu a jej pokládáme za nedůstojný českéb národa, prohlašujeme my poslanci české strany agrární že se voleb delegačních nezúčastníme. Jsem zmocněn prohlásiti, že s tím souhlasí tak poslanci národní strany sociální. Posl. Bareuther praví, že vláda nemohou provésti delegační volby čl. 14., naléhá, aby byly vy konány co možná záhy. Nedůvěra jeho strany roz množila se od té doby, co zvěděla, že vojenská správa chystá nové velké požadavky. Přimlouvá s za zrušení čl. 14., navrhuje, aby se delegační volb odvolaly z jednacího pořadu a rád by, aby se hla sovalo o jeho návrhu dle jmen. Posl. Daszyňskí praví, že nesluší se, aby sněmovna v poslední chvíli vydávala jedinou svou ústavní zbraň: delegační volby — vládě § 14. Sně movna musí dříve slyšeti slovo ministerského před sedy o příští politice, zvlášť o jeho poměru k § 14 Doráží na Čechy a ptá se m. p. dra Körbra, čím prý uplatil české radikály. Nabádá všecky lidové strany. jež nařikají na břemena, uvalená na lid 8 14., aby hlasovaly proti výkonu delegačních voleb. Navrhuje aby příští schůze byla zejtra o 11. hod. dop. s dneš- ním jednacím pořadem, do něhož by se vřadila zpráva ústavního výboru. Posl. Fresl měl českou řeč.
jítlegace Posl Kubr Němec Körbr Fresl Čechy 8 14 národní strana
19 article
Posl. Wolf odsuzoval instituci delegací. Vláda má s volbami na pílno proto, že ministr vojenství chce nová děla. Lituje, že jeho strana nemůže zmn řiti delegační volby a prohlasuje, že z přijetí případne volby některým členem jeho strany nesmí se souditi, že Všeněmci vzdali se svého právního stanoviska Navrhuje, aby příští schůze konala se v 7 hod. več s dnešním jednacím pořadem. (Pochvala. Posl. Klofáč mluví česky a podává rovně příslušný návrh. Posí. Ellenbogen pojednává zevrubně o vrá cení 80 mill. do pokladních hotovostí, jež mají usnad- niti vládu bez parlamentu a navrhuje vzhledem k důležitosti Seitzova případu, aby příští schůze byl zejtra a na jednacím pořadu byla pouze zpráva ústavního výboru o návrhu Ofnarově. Posl. Schumeier mluvil o rozmanitých věcech a předseda vyzýval ho marně, aby podal jen návrh Posl. Káiser zakřikl najednou řečníku: Tak se maří parlamentní práce a usnadňuje používán § 14. (Odpor.) Posl. Mayreder bádá se se Schumeirem jenž mluví dále, pročež předseda volá ho zase k věci (Hlasy: Konec schůze! Konec schůzel) Posl. Schumeier mluví dále o civilních hudebnících, pročež předseda odňal mu slovo. (Hlui a volání Bravol) Předseda uděluje slovo následujícímu navrho vateli posl. Seitzovi, připomínaje ustanovení § 48 jedn. ř. Posl. Seitz mluví, nečině žádného návrhu pročež předseda odnímá mu slovo. (Pochvala. Posl. Daszyňski chce též odůvodniti svu návrh, pročež předseda odňal mu slovo. (Prudký odpor mezi sociálními demokraty. Posl. Schumeie tluče knihou na stolek. Ustavičný hluk v celé sně- movně.) Předseda chce se zatím tázati sněmovny, kdo návrh podporuje, ale Všeněmci volají bez ustání Zjednejte klid! Není slyšet ani slova! (Ustavičný hluk) Konečně nastal klid. Barentherův návrh je do statečně podporován a proto počíná hlasován dle jmen.
Posl Wolf Klofáč Ellenbogen Seitzův Káiser Seitz
20 article Ža hlasování volá posl. Sehönerer: »Právě
Ža hlasování volá posl. Sehönerer: »Právě bila 7 hod.«, což způsobilo nemalou veselost. Jmenovité hlasování ukončeno o 1/48. hod. Bareutherův návrh propad! 198 proti 105 hlasům a předseda prohlásil, že hlasování o ná vrzích ostatních odpadá. Proto platí jeho návrh konče schůzi denní, zahajuje zároveň schůzi večerní (Hlučný odpor), již však na hodinu pře- rušuje, aby mohli býti jmenováni kandidáti pro de- legační volby. Posl. Fr. Hovorka a soudr. podali v příčin podpory nouzí postiženému okresu žambere ckému následující pilný návrh »Následkem nepříznivých roků dopadly žně tak bídně, že obyvatelstvo okresu žambereckého sklidile tak málo, že nemohlo uhraditi ani to nejpotřebnější co k uživení sebe a své rodiny je nevyhnutelně za potřebí; bída a nouze zahostila se v okresu žambere ekém, že obyvatelstvo z velké části nuceno je opou štěti domov v létě a hledati si výživu v sousedním Prusku; v zimě se vrací a v bídě největší nemůže se dočkati jara, aby zase v sousedním Prusku ob živy našlo. Dokud trval domácí tkalcovský průmysl a rl níci mohli pěstovati len, který se za slušnou cenu doma prodal a zpracoval, doplnili obyvatelé žambere ckých hor tím své životní potřeby a netrpěli hladu avšak průmysl ten technickými tkalcovnami úplně zanikl, len se více s prospěchem pěstovati nemůže a pro pěstování jiných plodin v studených horách soudního okreu žambereckého krajina přízniva není.
Posl František Hovorka Prusko
21 article
Již v roce 1897 podal podepsaný a soudruzi říšské radě podobný návrh a v měsíci listopadu 189 konal Jeho Excel. pan místodržitel král. českého in spekční cestu po politickém okresu žambereckém, aby se přesvědčil osobně o veliké bídě, která v posled ních letech jest v okresu tomto krutým, nevypuditel ným hostem, což Jeho Excellence, sám se přesvědčiv nepokrytě přiznal a přijal četné prosby postiženýcl obeí, aby pokud možno z prostředků státních tétn veliké bídě bylo odpomoženo a zejmena aby zdoko- nalena byla v okresu našem silniční komunikace která jest jednou z nejdůležitějších podmínek blaho bytu obyvatelstva, pro zdejší okres zvláště nutnou poněvadž jest terainu velice hornatého a rozsáhlý a hepohodách zimních vůbec do něktoré obce se do- slati nemožno. Podpora tato byla žádajícím obcín zásadně slíbena a ohce tyto vymohly si zvláštním žádostmi na zemském výboru král, českého vypraco- vání technických projektů, na základě klerých moh stát na převedení těchto projektů přiměřené subvence povolití. Bylo by nespravedlivo popříti, že stát v této věci ničeho neučinil, ale nemůže se tak zatajiti, v ja kém poměru přišlo se vstříc od příslušných činitelo v této akci pomocné ve zdejším okresu politickém »německým« sousedním okresům kralickému a rokyt- nickému naproti českému okresu soudnímu žam- bereckému, což není ani uvěřitelno a také ničím vy světlitelno! Z jednání tohoto zcela přirozeně vznikle v obyvatelstvu okresu žambereckého všeobecné roz- rušení a roztrpčení ne snad z té příčiny, že by oby- vatelstvo české z národnostního záští sousedním
22 article
Němcům těchto značných podpor nepřálo, ale z tohoto jediného důvodu, že obyvatelstvo českého okresu žam bereckého, v němž stejný nedostatek a stejná bída jest a úplně stejné poměry jsou, jako v sousedních okresích německých a snad ještě větší bída panuje žádné spravedlnosti nevidí.
Němec
23 article
Ke zvláštnímu vyzvání místedržitelství předloži okresní výbor žamberecký podáním svým ze dne 14. ledna 1899 č. 81. prostřednictvím okresního hejt- manství v Žamberku výkaz projektů těchto s udáním příbližního nákladu místodržitelství. Okresní výbor několika podáními domáhal s u místodržitelství uskutečnění alespoň některého z pro jektů z prostředků státních, ale marně, vyjma ně- kolik menších podpor jednotlivým obcím, nebyla an jedna větší stavba z prostředků státních provedena Že svrchu uvedené poměry v okresu žambereckém neblahé jsou, vysvítá také z toho, že v posledních deseti letech ubylo 1267 obyvatelů, což jest křiklav a nevěští dobrou budoucnost v okresu žambereckém. Z těchto důvodů dovolují si podepsaní podal pilný návrh: Slavná sněmovno rač se usnésti, aby okresu žam bereckému byla poskytnuta příměřena podpora. V formálním ohledu navrhujeme přidělení návrhu be prvního čtení výboru nonzovému. O 9. hod. večer byla schůze obnovena a vyko nány volby do delegace, Zvoleni za Čechy poslanci: dr. Bärn reither, hr. Belcredi, dr. Herold, Ir Kaftan, dr. Kramář, Pabstmann, dr. Pa cák, dr. Pergelt, Woli; za náhradniky : hrab Deym a Č. Hofmann za Dalmacii: dr. I včevié; za náhradník Borčic; Předseda nařizuje volbu delegátů za Halič. Ta mější poslanci, již nejsou členy polského kinbu, pro- testují hlučně proti volbě, házejice hlasovací listky po zemi. Když vyšli ze sněmovny,n Vésněmci křič dále. za Halič zvoleni: ryt. Evž. Abrahamo wicz, Barviňský, hr. Dzieduszycki, ryt. Apolinář Jaworskí, ryt. Kozlowskl, Popov- ski a dr. Weigel, — za náhradníky: kn. Sa- pieha, ryt. Roszkowski za Dolní Rakousy: Axmann, baror Skrbenský a dr. Vogler, — za náhradníka Jan Hofer.
Čecho Bärn reither Belcredi doktor Herold Kaftan Kramář Pabstmann Pergelt Deym Hofmann Barviňský Apolinář Kozlowskl Popov Weigel Axmann Skrbenský Vogler Hofer Žamberk Zvolen Woli Dalmacie Halič Dolní Rakousy
24 article
(V 10 hod. 15 min.) Posl. Wolí: Pane před- sedo, odvolávaje se na § 47. lit. a) žádám za přepo- čítání sněmovny. (Místopředseda dr. Záček zvoní. Protestuji proti platnosti volby. (Stein volá: Dejt přepočítati. Mistopředseda dr. Žáček zvoní.) Co je to za hospodářství? Volba pokračuje. Posl. Wolí (zatím co místo předseda oznamuje výsledek volby za Štyrsko): Ne máte práva prohlašovat výsledek volby Posl. Frank a Steln: To neplatí. M. předs. dr. Žáček (k Wolfovi) : Nemáte slov (Odpor se strany Wolfa a Steina.) Za Hoxní Rakousy: Dr. Leopold Ker Jan Plass; za náhradníka: dr. Josef Schlegl; za Solnohrad: Dr. Julius Sylvester; z náhradnika Ant. Huebers za Štyrsko: br. Karel Stürgkh a dr. Joset Pommer; za náhradníka Ant. Walz za Korutansko zvoleni: Jos. Dobernig za náhradníka dr. Lemisch Poslanec Wolí protestuje stále proti dalš volbě, křiče: Předseda nemá práva něco prohlaso- vati. Schůze nemůže se usnášeti. Poslanec Stein: Styďte se. za šrajinu; posl. Šusteršič, za náhra níka Žitník za Bukovinu: posl. Mik. Vasilko, za ná hradníka dr. Lupui; za Moravu: posl. Kübeck, Leche Stránský a Žáček, za náhradníky posl. Lukseh a Vychodil.
Posl doktor Záček Stein Wolf Ker Plass Schlegl Julius Stürgkh Joset Pommer Wolit Žitník Lupui Stránský Lukseh Vychodil Štyrsko Hoxní Rakousy Korutansko
25 article
(V 10 hod. 30 min.) Posl. Wolí (k předsedovi hr. Vettrovi, jen zatím převzal předsednictví): Upozorňují vás, že všecky volby za Styrsko jsou neplatné. Sněmovna nemůže se usnášeti. Posl. Stein: Kdyby byl místopředseda dr. Žáčel dal přepočítati... (Hlasy mezi křestanskými sociály Ano, kdo pak jim dal slovor) Za Slezsko: posl. Herzmanský, za ná hradníka bar. Sedlnitzky za Tyroly (za skrutinia posl. Wolí a Stej protestují dále) posl. Delugan, Tollinge r, z náhradníka Foerg. za Vorarlberg posl. Thurnber, za ná- hradnika Loser za Istxii posl. dr. Ludwig Rizzi, za náhrad níka dr. Matleo Bartoli za Gorici a Gradisku posl. Alfred L nassi, za náhradníka dr. Jakub Antonelli; za Terst posl. Joseí Acquaroli, za náhrad níka Giuseppe Basevi: Poslanec Romančnk protestuje proti násil polského klubu proti jeho straně o volbách a pro hlašuje, že jeho strana upustila od pilného návrh jen proto, aby nemařila dělnost sněmovny. (Bravo. Táže se předsedy, chce li tento protest přijmouti vložiti ho do stenografického protokolu. (Pochvala. Předseda hrabě Vetter: Arci, že se tak stane Příští schůze bude zejtra o 1/212. h o din dopotední. Na jednacím pořadu je pokračování dnešního Posl. Noske (k dennímu pořadu) prohlašuje. že třeba vyříditi poplatkovou novelu a navrhuje, aby se dula zejtra první na program a po ní zpráva ústavního výboru o Seitzově affhře.
Posl Stein doktor Žáčel Wolit Rizzi Matleo Bartoli L nassi Antonelli Giuseppe Basevi Romančnk Vetter Seitzův Slezsko Gorica Joseum Acquaroli Wolit Noske
26 article
Posl. Wolí stěžuje si, že nevyhovělo se jeho žádosti za přepočítání sněmovny. Posl. Ofner, Kathrein, Dzieduszyck a Kozlowski podali návrhy k jednacímu pořadu Posl Wolí prohlašuje průběh schůze za ne- zákonný. Při hlasování byl přijat Kathreinův návrh aby na denním pořadu zejtřejším hyla 1. literárn smlouva, 2. světová smlouva poštovní, 3. poplatkova novella; 4. zpráva ústavního výboru o návrhu Ofn Všecky jiné návrhy propadly. Konec schůze v 11.30 hod. v noci. rovu. Dle usnešení spolku českých kupců pro Čedle Moravu a Slezsko podán byl posl. Karbusen Hájkem a soudruhy dolaz, proč není provedu zákon ze dne 4. července 1896 č. 205, upravojí rozsah detailních obchodů a roztřídění zboží. Záku ten byl uvítán obchodníky se zbožím osadnickým materialním s povděkem a jest přímo nepochopileln že se po 5 letech nepřikročilo k jeho provedení.
Posl Ofner Kathrein Dzieduszyck Kozlowski Kathreinův Slezsko Čedle Morava Karbusen Hájek
27 article
Z pariamentních výborů. Z Vídně, 27. března. (C. B. V dopolední schůzi železničního výberu ref. posl. dr. Sylvester referoval o karavanecké, turské, pyhernské a aspangské železnici. Posl. ryt. Dierzer poukazoval na nutnos dráhy pybernské Posi. Tombosi přimlouval se za za bezpočenl celé turské dráhy nynější investiční předlohou. Posl. Haneis tlumočil přání Tyrelska. Příští výborová schůze bude po veliko nocích. Vinařský výbor přijal po zevrubné debatě Marchettovy návrhy stran vinné klausul italské. Berní výbor rokoval o změně zákona rentové dani. Ministr financí dr. BöhmBawerk dovozoval. že vřaděním obeeních dluhopisů nezpůsobí se osvo- bození od osobní daně, ale emissní privilej pro ně- které ústavy. Mimo to byl by příště finanční plán ohrožen. Proto nemůže souhlasiti s rozšířením berní svobody na zemské, obecní a železniční půjčky. Po řečech více jiných řečníků bylo rokování pře- rušeno. Školní výbor rokoval dále o disciplinár ním zákoně pro učitele. Ministr dr. Hartel líčil postup při disciplinár- ním vyšetřování a dal již loni dísciplinární řízení prozkoumati zemským šefům. Z toho prý patrno, že vyučovací správě záleží na správnosti. Pro skrovný počet rekursů k ministerstvu (r. 1899 jen 47, vr 1900 pouze 64) není radno předkládati tak složité předlohy. Výbor pro výpomoe v nouzi přikázal několik pilných návrhů vládě k bedlivému uváženía Schönererův návrh na berní slevy malostatkářům. živnostníkům a j. přikázal rozpočtovému výboru, aby podal o nich záhy zprávu.
doktor Sylvester referovat Posl Marchettův BöhmBawerk Hartel Vídeň
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Autonomie a vídeňský parlament. Je známo, jaký osud stihl předlohu o zvýšení daně z kořalky, jak byla v minulém zasedání sněmovním předložena zemským sněmům. Sedm- nácti sněmům bylo diktováno přijetí předlohy vládní tak, jak byla a pohrozeno, že kdybr některý sněm slovičko v předloze změnil, nebo dokonce ji některý odmítl, hozena bude prostě pod stůl. Sněm dalmatský tak učiníl. Však sami poslanci dalmatští, kteří hlasovalí proti vládnl předloze, doznávají, že stačil dost malý pokyn vlády, aby usnesení zamitavé bylo revotováno a sněm dalmatský byl by předlohu přijal. Však nestalo se tak, nýbrž vláda číhala na zamítavé votum a telegraficky ihned předlohu ve všech sněmích odvolala, aby jí nahradila novou, cen- tralistickou. Nejinak má se to s jinými jest věcmi, jež dle de faeto platných a námi ovšem neuznaných zákonů náleží zjevně ku kompetenei sněmovní a vymykají se z působnosti ra ríšaké,Tak na příklad zákon o sirolčích poklaá- nách, jenž zavlečen byl proti zjevnému právu i proti zákonu do parlamentu vídeňského. J vůbec zjevnou snahou nynější vlády, kde jen možno autonomii zemskou přistřihnouti a ji na- hraditi kompetencí centrálního parlamentu. A v této snaze jsou nejhorlivějšími pomocníky vládními — strany, které si přikládají titul — stran autonomních. Poslanci čeští měli by radě říšské do krajnosti hájiti samosprávu zem- skou a kompetenci sněmů a také proti zákonům těm hlasovati i když z nich plyne nějaký pro- spěch zemi. Nechť mají na paměti, že v dal- ším boji budou odpůrci naši z takového vybo- čení z pravé costy kořistit — Klerikálové proti Husovu fondu. Že klerikálové při každé příležitosti útoěivají n směry svobodomyslné a pokrokové, je dávn známo. Zvykli jsme od let témto něžnostem, nepřekvapuje nás ani surový tón jejich útoků.
Husův
29 article
Několik úvah o důležilosti Husova fondu, něko- lik výzev k naší české veřejnosti, by nezapo- mínala své studentské chudiny, bylo klerikálnímu tisku důvodem k novým nájezdům. Zejmena zmínka o klerikálních konviktech, v níž dle pravdy konstatován byl zhoubný a demoralisu- jící vliv těchto ústavů, přivádí klerikální žurna- listiku přímo do extase. Vidět, že dotknuvše s jejich konviktů, ťali jsme do živého ; že články naše hati asi nějaké tajné klerikální plány, jež právě dozrávaly. Aspoň brněnský »Hlas« to n- povídá slovy: »rozumí se, že naše konvikty budou i po husitských útocích stále plny a nové zakládány...« Při této příležitosti otřely se »Katolické Listy« o památku Husovu způsobem tak nízkým, že péro sotva stačí na zaslouženou odpověď. »Kapsy vaše nechtějí se stát holými,« píší, »a Hus, ten za svého živobytí sám nera dával peníze. Takhle štulce a políčky, nadávky atd. . . . to Hus uměl.« Útokem klerikálníh tisku sáhnuto bylo nejen na čest Husovu, nýbrž i na čest českých protiklerikálních stran. »Mla- dočeští a pokrokářští velkohubci,« píše brněn- ský »Hlase, »potřebují patrně zuřívého poštvání, než si dají vymámit krejcar na neduživý Husův fond.« Na tyto infamie nutno odpovědět skutky.
Hlas Husův Hus Husův fond
30 article
Česká veřejnost nesmí trpěti, by studující mlá- dež nadále byla otravována v klerikálních kon- víktech, ona musí boj klerikální reakcí nynt vypovězený přijat a ukázat svou sílu a svou lásku k české mládeží. Statistické zpracování otázky klerikálních konviktů bylo již zahiájeno a za nějaký týden budou míti klerikální po- krytci zrcadlo, z něhož budou míti asi velice malou radost. Zatím mohou dále slídit a denun- covat. Přátelé české akademické mládeže ne- složili však ruce v klin. Vydali oběžníky, vy- zývající k zakládání místních odborů Husov fondu a k velké sbírce na Husův fond, která se už o velkonočních svátcích zahájiti má. Svobodomyslné, pokrokově studentstvo hodlá mimo to svolati brzy po velikonocích velkou důvěrnou sehůzi, v níž rokováno bude o ná- vrhu, aby letos i každoročně v květnu a červnu pořádána byla veliká vzpomínková sbírka v prospěch Husova fondu, jako pořádány byly sbírky ve prospěch Husova pomníku, když prin- cem Karlem Schwarzenbergem potupena byla památka vojů husitských. — Karel Tůma: »Bojovníci za svo- bodu«. Knižní trh český obohacen práv knihou, kteráž vykonala vlastně již před dvacet
Husův Schwarzenberg Tůma Husov fond Husův fond