2
masthead
NAoNY LISE Y.
NAoNY Lisa Y
3
masthead
28. března 1901.
5
article
V návrzích zpravodaje dra. Pattaie jev
se proti původní vládní předloze podstatná změna
potud, že podíl, kterého se dostane královstvím
a zemím — pro království české činí příspěvek
ten, jehož se užije na účely sirotčí, ročně asi
600.000 K, které se budou vypláceti po dobu
10 let — je zvětšen. Ministerstvo justice chtělo
totiž, aby celé procento - přebytků těch zůstalo
jako záloha pro možné ztráty. Výbor však tuto
reservu snížil na 1/10 procenta, což plenum
přijalo.
Posl. dr. Dyk jmenem českého klubu
stejně jako včera dr. Pantůček hájil dů-
tklivě kompetence sněmů zemských na rozhodo
vání o této věci. In merito zastával zástupce
venkovských obcí plzeňských stanovisko,že
země mají právní nárok na vydání těchto pře-
bytků, které fiskus držel neprávem, a dovodi
z toho, že sněmům nemá se dávati žádná jiná
direktiva, jak s přebytky těmi naložiti, leč ta,
že se jich upotřebiti má k dobročinným účelům.
Proto vyslovil se řečník rozhodně prot
tomu, by sněmy byly ve svých disposicích jak
koli ohmezovány nějakým usnešením říšské rady
Většina však přijala odehylný návrh ně
meckého lidovce Kittingera, by sněmy
měly právo, pro sirotky až do dokončeného
18. roku užiti přebytků těch; výbor obmezil to
pro sirotky jen do dovršeného roku 16.
Poslanci dr. Dyk a Heimrich vy-
týkali nejasnost předlohy ve příčině ustanovení
vzhledem k sirotkům po vojenských osobách,
které je ve předloze vysloveno jen mimochodem
a zajisté zavdá podnět ke konfliktům mezi
vládou a zeměmi. Sněmovna nedbala však výtel
a výstrah Čechů a rozhodla se pro výsadysi
rotků po osobách ve válce padlých.
Posl
doktor
Dyk
Pantůček
Kittinger
Heimrich
Čecho
6
article
Dr. Dyk vylíčil též obtižný boj, který
vésti musily pro tuto předlohu sněmy království
českého a dolnorakouský s vládou, když pře
šesti lety chtěla zabrati přebytky tyto pro erár-
Nebezpečí to je nyní šťastně odvráceno.
Celý třihodinný ostalek schůze denní vy
plněn byl tuhým, lomozným, ale marným
bojem, znemožniti dnešní schůzi večerní a v
provedení voleb do delegací. Proti nim vytáhl
polem četní řečníci, zvláště všeněmečtí a sociálně-
demokratičtí. Dr. Barouther navrhl hlaso-
vání dle jmen o svém projektu, by se volby ty
vůbec odložily. Návrh byl však velkou většinou
zamitnut. Proti hlasovali Všeněmci, sociální de-
mokratě, většina strany německo lidové, poslane
čeští a Vlachové. Večerní schůze ustanovena
byla na hodinu sedmou. Když hlasování tos
odbylo, bylo právě čtvrt na osm. Tu povstal
předseda hrabě Vetter a prohlásil: protože
nadešel již čas, určený pro schůzi noční, pro-
hlašuji ji za zahájenou, a chtěl hned přikročiti
k volebnímu aktu. Tu se však ukázalo, že
Němci z království českého ještě se neshodli
na svých čtyřech kandidátech, pročež schůze
již zahájená přerušena byla na celou hodinu.
Přestávka v noční schůzi trvala déle, než
předseda mínil. Němci totiž nemohli se dohod-
nouti dlouho na svých kandidátech, konečně
však přece uzavřen kompromis. Také v kolo
polském dlouho se jednalo. Došla tam toliž
žádost polských opposičních poslanců, aby jim
ponecháno bylo v delegacích jedno místo, což
však bylo odepřeno. Za to se pomstili oppo-
siční Polácí v plenu. Jak, uvidíme.
doktor
Dyk
Barouther
jítmokrata
Vlach
Vetter
Němec
7
article
Bylo skoro již 9 hodin, když volby do
delegací zahájeny královstvím českým. V celé
sněmovně pravé překvapení způsobil všeněme-
eký svaz. Co se napsali a namluvili proti vol
bám do delegací! Když však k nim došlo-
nejen přijali zastoupení v nich dvěma mandáty
nýbrž hnali se k volebnímu osudi, tak že byl
prvnímni.
Volby za Halič neodbyly se tentokrál
tak hladce a klidně, jako jindy. Rusínům vlád-
ním ponechán milostivě jeden hlas, ostatnísi
vzalo kolo polské. Jakmile byli vyvoláni zá-
stupcové Haliče, by šli k volebnímu osudí, oppo-
siční poslanci ztropili velký hřmot. Povstali
všichni a pozdvihnuvše pěsti, pronášeli hrozivé
výkřiky na adresu polských poslanců: »Vy jste
lupičové, vy jste zlodějové na našich právech,
hanba vám!« Při tom posl. Szajer, Ku-
bik, Wilk a Fijak tloukli na pulty, roz-
trhali své listky a vyšli pak ven. Posl. Wolí
křičel na polské poslance: »Beati possidente
propinationis!« Když zapisovatel vyvolal Davide
Abrahamowicze, zvolal na něj posl.
Dötz: »Lumpe«
Wolf pak obrátiv se k praesidiu pravil
»V Haliči jest prý také několik Rusínů. Jsou
prý tam též lidé, kteří nejsou szlachezici, ani
nájemci propinace. Jest to pravda ?« Pak
opét obrativ se k polským poslancům, kolem
osudí volebního shromážděným, křičel: »Co pak
jest se lvovskými berními skandály? Pánové
jsou tamhle pohromadě; snad by nám to mohl
pověděti. Či snad máme nad celou věcí roze-
stříti plášť szlachezické lásky k bližnímu ?«
Ostatní volby vykonaly se bez velkého
rozruchu.
Jest úmyslem projednati ješt
před velikonocemi novellu ren-
tovou, která dnes večer byla v berním vý-
boru částečně propracována, nikoli však dopra-
cována. Stane se tak teprve zejtra ráno. V plenu
bude potom učiněn návrh, aby o ní podána
byla zpráva ústní, aby pak sněmovna ji nepro-
dleně vyřídila.
Rusín
Posl
Abrahamowicz
Lumpe
Wolf
Halič
Szajero
8
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
30 min. dopol.
Po čtení došlých spisů podávány dotazy
k předsedovi.
Posl. dr. Kramář činí dotaz po hlasování
o návrhu hr. Zedtwitze, aby se předloha o rentov
dani vrátila výboru. Dle jednacího řádu mělo by se
o návrhu tomto hlasovati až ku konci povšechné
debaty. Předseda však debatu přerušil, dal o návrhu
hlasovati a zpravodaj a celá řada řečníků přišla tal
o slovo. Správně se debata měla vésti dále a teprve
ku konci se mělo hlasovati. Velký znalec jednacího
řádu dr. Steinwender prohodil při tom: Jednací řác
to tuším dovoluje! (Veselost mezi českými poslanci.o
fím posilněn předseda tázal se: Přeje si někd
slova k tomuto návrhu? (Opět veselost mezi Čechy.
Když nikdo nehlásil se, hlasovalo se o návrhu
povšechné rokování přerušilo se a 18 zapsaných
řečníků přišli o slovo. Co do věci nebylo to snad tak
velké neštěstí. (Posl. Steinwender: Velmi dobřel
Mysilm, že pan Steinwender má nejméně práva za
stávati se předsedy, neboť on byl vším vinen. (Ve-
selost mezi Čechy.)
Avšak věc má také vážné pozadí a po velkých
bojích o jednací řád, jehož svědky a obětmi
jsme byli, mělo by se ho dbáti. Zde se nemůže
jednati jako v lidové schůzi. Předseda nedbá nikdy.
aby jeho prohlášení zakládala se na jednacím řádu
(Souhlas mezi Čechy.) V odpovědech na Brzorádovy
Vetter
Posl
doktor
Kramář
Zedtwitz
Steinwender
Brzorádův
Čechy
9
article
dotazy neuvedl ještě ani slova z jednacího řádu
(Souhlas mezi Čechy.) Jediným důvodem muje
strach z Všeněmců. Ti jsou strašní, připouštím, ale
prolo předseda jednací řád rušiti nesmí a vyklá
dati jej jednostranně není slušno.
Táže se předsedy, jak omluví své jednání
hodlá-li vůbec při svých rozhodnulích a sněmovním
jednání porušovati jednací řád. (Pochvala mezi če-
skými poslancí.)
Předseda br. Vetter připouští, že jeho včerejší
postup nebyl zcela správný, ale zpravodaj souhlasil
prý s návrhem hr. Zedlwitze a ničeho proti němu
nenamítal a proto dal o návrhu hlasovati.
Posl. dr. Brzorád: Tážu se p. předsedy, ja
kým právem udělil včera slovo posl. dru. Steln-
wendrovi, když přihlášeni byli ke slovu ještě jiní
řečníci. Má-li předseda takový názor o jednacím
řádu, jest jasno, že jednací řád pro něj vůbec ne
plati, což jest u předsedy názor velice zvláštní.
Vetter
Posl
doktor
Brzorád
Čechy
10
article
Včera jmenem svého klubu podal jsem, nevím
již po kolikáté, na předsedu dotaz, z jakých důvodů
odepřel odpověd na otázku, na základě kterého usta-
novení jednacího řádu učinil své rozhodnutí o ne-
německých interpellacích. Na to odvolal se předseda
opětně na své prohlášení ze dne 14. března. V tomto
prohlášení však zároveň jako ve svém dřívějším pro
hlášení na přesný dotaz nedal odpovědí. Musím t
opětně pokárati a proti tomu protestovati, že vůbeo
jest zde předseda, který si dovoluje na dotazy, po-
dané jmenem celého klubu a jmenem celého národa,
odpovídali jen frástmi nebo vobec neodpovídati. T
by si nedovolil žádný jiný předseda poslanecké sně-
movny. Musím tudíž opětovati svůj dotaz, proč před-
seda odepřel odpověď na otázku, na základě kterého
ustanovení jednacího řádu učinil své známé rozhod-
nutí. (Souhlas na lavicích českých.)
Předseda: Na tento dotaz odpovídám, že ne
jsem s to, abych něco připojil ke svému dřívějšímu
prohlášení. (Odpor na lavicích českých.)
Posl. dr. Brzorád: Předseda není po hříchr
s to, aby zachovával jednací řád.
Posl
doktor
Brzorád
11
article
Posl. Hanich protestuje proti předsedov
jednání v téže věci, načež hr. Vetter dává podob
nou odpověď jako dříve.
Posl. Fresl: Tážu se předsedy, jak dlouh
bude trpěti zahanbující neplechu, jaká včera spá-
chána byla posl. Steinem na mateřském jazyku na
šem a proč posl. Steinovi neudělil za to důtku?
Dále se tážu, kdy hodlá předseda provisoriun
ve příčině neněmeckých interpellací změniti ve smyslu
čl. 19. st. z. z. a kdy konec učiní zahabující nepleše,
spočívající v tom, že neněmecké interpellace nejsou
pokládány za rovnoprávné.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že posl. Stein
pokáral již včera. Stran dotazův odvolává se n
předešlá prohlášení.
Posl. Brecher žadá, by se delegační mandát;
haličské jinak rozvrhlý.
Předseda hr. Vetter vyhražuje si odpověď n
konec schůze.
Sněmovna rokuje dále o použití
přebytků společných sirotčích pokladen
Posl. Licht (contra) pojednává o obsahu svéh
návrhu, aby dvě pětiny přebytků věnovaly se k země
dělským a živnostenským účelům a vyličoval ny
nější vzkýět hospodářského spolčování. Otázka úvěrn
organisace zemědělské je v severní Moravě rozřešena
Pojednává o poměrech výrobních a skladních spole
čenstev. Jen sklady úsnadní organisaci odbytu. Pří
slušné přostředky musí zjednali stát.
Posl
Hanich
Vetter
Fresl
Stein
Brecher
Morava
Licht
12
article
Pojednav o živnostenských společenstvech, vy
zývá všecky lidi dobré vůle, aby podporovali jeh
návrh a resoluci. (Pochvala.)
Posl. Selücker rozbíral právní stránku a d -
vozoval, že sirotčí jmění není jměním státním. Jední
se pouze o plnomocnický poměr. Přebytky musí při-
padnouti sirotkům, z jejichž jmění vzešly, po srážce
správních výloh státních. Protože by to však nebyle
možná provésti, musí se použíti přebytku všeobecné
k prospěchu sirotků. Kompetence říšské rady o po
užití peněz je prý nepopíratelna. Připouští, že části
přebytků může užíti se k zemědůlským a živnosten
ským účelům. Konečně brojil proti výnosu justiční
správy, že sirolčí věci mají se vyřízovati poku
možná bez advokátův a žádá ministra, aby ve věc
té rozhodl jinak. (Pochvala.)
K návrhu posl. Mayra debata uzavírá se
hlavními řečníky zvoleni poslanci dr. Dyk (proti)a
dr. Lueger (pro předlohu.)
Posl. dr. Dyk: Nejsem jenom proti formální
stránce zákona. Kdo není naplněn slepým záštím
proti autonomii, musí souhlasiti se včerejší řečí dra.
Posl
Mayr
doktor
Dyk
Lueger
13
article
Pantěčka v otázce kompelenční. My neodvodíme dů-
sledků ze svého zásadního stanoviska a budeme hla-
sovati pro zákon, uvažujíce, že vzhledem na rozhá-
rané zemské finance království českého a vzhledem
na to, že právě v oboru, o němž se jedná, vláda
zemi českou důsledně zanedbává, jsme povinni
300.000 zl. ročně zjedhati zemi. Jest v Rakousku
řídkým případem, že by fiskus, co po léta držel,
vrátil zemím. Názor, že se jedná zde o jmění státu
a že vládě musí se za to děkovati, že ve prospěch
zemí se jmění toho zřekla, musí býti co nejrozhod-
něji vyvrácen. Stát byl již dostatečně odškodněn po-
platky kotkovými a poplatky za uschovávání těchto
fondů, (Souhlas na lavicích českých.)
Peníze ty náležejí sirotčím pokladnám zemí. Prot
návrhům, aby se dala čásť přebytků také zemím
které sirotčích pokladen nemají, musí býti co nej-
rozhodněji protestováno. Připomínám boj, který byl
veden zvláště na českém a dolnorakouském sněmu
zemském proti vládě. Po šest let zdráhala se vláda
z nicotných záminek vydati peníze tyto zemím. Nej-
větších zásluh však v této záležitosti získal sobi
člen dolnorakouského zemského výboru Schöffel
člen českého zemského výboru Adámek. (Pochvala
na lavicích českých.)
Vláda již jednou učinila pokus peníze ty zkon
fiskovati pro fiskus. Poslanecká sněmovna měla býti
zlákána tím, že se slibovalo, že se z peněz těch vy-
staví budovy pro okresní soudy. Z peněz zemi nále
žejících měl tedy býti hražen náklad, jako stát jest
povinen hraditi z vlastních prostředků.
Prot
Adámek
Rakousko
14
article
Pod dojmem veřejného mínění vláda tehdy svou
předlohu konečně odvolala. Konstatuji s potěšením
jednotu, která se objevila na zemských sněmích
také v olázce kompetenční. Starostovi vídeňskému
musím vysloviti díky za to, že se zasadil o kompe-
tenci sněmů zemských v této otázce. Jednomyslnému
usnesení zemských sněmů českého a dolnorakouského
v otázce této byla odepřena sankce. I zemský sněm
slezský tak centralistický vyslovil se v otázce té v
smyslu autonomistickém. Zákon z roku 1858, n
který se odvolávala vláda v olázce kompetence, ne-
může pro otázku kompetence říšské rady platiti, po-
něvadž zákon ten týkal se také Uher.
V důsledku svého stanoviska, že přebytky ná-
ležejí zemím, mohu souhlasiti jenom s ustanovením,
aby zemské sněmy byly povinny věnovati obnosy
tyto obvyklým účelům. Tak dalekosáhlé direktivy ze-
mím dávati, jak se to děje v 8 2., bylo by zassho-
váním do kompelence sněmů zemských. Řečník
obrací se pak proti ustanovení, že dítky jen do 16 let
mají býti z těchto peněz podporovány a že na si-
rotky po osobách padlých na bojišti má se vzít
zvláštní zřetel. Ustanovení takové jest zbytečné, ne-
jasné a zavdávalo by podnět ke konfliktům.
Uhry
15
article
Rečník lituje, že návrh poslance Lichta důležilý
v zájmu selského a živnostenského stavu nebyl ve
výboru schválen, odporuje pak obavám dra. Schůckra,
že by se v zemi obývané dvěma národy mohlo při
použivání přebytků jednati strannicky. Český zemský
sném svým jednáním v otázkách humanitních ne-
zavdal příčiny k podobným obavám. Podněty pana
dra. Schückra, aby přebytky byly rozděleny dle
okresů, nezabránily by ostalně majorisování v okre-
sích smíšených a prakticky by se nedaly ani pro-
věsti. Předpokládaje, že 8 2. bude změněn, budu
hlasovati pro vejití v podrobnou rozpravu.
Poslanec dr. Lueger je předloze povděčen, ale
soudí, že patří před zemský sněm, neboť jedná s
o věc zemskou. Uvažuje různé náhledy, jak použiti
přebytků a odporuje mínění, že patří státu. Navrhuje,
aby členu zemského výboru dolnorakouského Schöffe-
lovi vyslovil se dík za jeho příčinění, aby nynější
předloha byla podána parlamentu. Uvažuje různé
způsoby použilí přebytků a odporuje mu. Konečně
přimlouvá se za přechod k zevrubnému rokování.
Po doslovu ref. posl. dra. Pattaje sněmovna
usnáší se na rokování zevrubné m.
Posl. Reicher činí různé návrhy, jak starati
se o nezletilé a uvažuje povinnost státu o zřizován
polepšoven. Žádá, by vláda nedělala překážky sna
Lichta
doktor
Lueger
Posl
Reicher
dolnorakouský Schöffe
Pattaj sněmovna
16
article
hám štyrského sněmu o rozmnožení chudinského
fondu zemského. (Pochvala.)
Posl. Steiner (k 8 1.) pojednává o smutném
stavu nalezencův a lituje, že stát odpírá všeliký pří-
spěvek na zlepšení poměrů. Země nejsou tak zá-
možné, aby mohly něco činiti. Přimlouvá se z
změnu zákona o poručnictví a za zřízení úřadu
k ochraně dětí dle saského vzoru. Vždyť přece není
třeba, aby jen ministr vojenství dostával, co chce.
K § 2. mluvili poslanci Stojan, Olner, Kit
tinger a Byk.
Posl. Heimrích: Doplňuji řeč posl. dra Dyk
v tom smyslu, že také moravský sněm zemský po
dlouhá léla se zabýval touto otázkou a že také
moravský sněm zemský usnesl se na zákoně, který
nebyl předložen k sankci. Navrhuji, aby byla vy
loučena slova »při čemž se má vzíti zvláštní zřetel
na siřotky po vojínech zahynulých na bojišti«
protože tento odstavec by měl za následek, že b
mohly býti věnovány peníze jenom těmto sirbtkům.
Jest přece tolik slepých a hluchoněmých dítek, ž
jen malá část těchto nešťastníků může býti vycho-
vávána ve veřejných ústavech, jež jsou zřízeny
vesměs z peněz zemských. Tyto dítky nezasluhují
zajisté menšího ohledu nežli sirotci po padlých
vojínech.
Přál bych si aby vláda konečně jednou podala
vysvětlení o použilí vojenské tsxy. To, co vláda dnes
povoluje, nesmí býti pokládáno za dar se strany
státu. Vláda ze sirotčích pokladen ztídila jakýsi
způsob pěněžného ústavu a musí tedíž vykonat
tuléž povinnost, jako konají jiné ústavy peněžní.
Posl
Steiner
Stojan
Olner
Byk
Dyk
Kita tinger
17
article
Spořitelny po léta již věnují částky svého zisku
na účely veřejné. Jestliže dnes vláda dává přebytky
tyto veřejným účelům, koná tím jen povinnost, kterou
po dlouhou dobu zanedbávala a dlužno vyslovit
politování, že vláda tak dlouho váhala. (Pochvala
u českých poslanců.)
8 2. přijat se změnami, Jež navrhli posl. Kit
tinger a Hofmann.
88 3, a 4. přijaty beze změny a konečně celý
zákon ve 2. a 3. čtení. (Pochvala a potlesk. Volá se
Konec schůzel)
Posl. Eman. Hrubý (česky a německy): Pře
několika dny podány byly na ministra zeměbrany
dotazy, ve kterých žalováno bylo, že myslivec 22
pražského praporu Václav Žilák klopýtnuv při cvi-
čení, byl nadporučíkem zraněn šavlí do pravého r-
mene. Tento postup byl nazván v dotazu posl. Klo-
fáče »činem bestiálním«, a ministr byl tázán, zdal
příhodu tu, o kteréž podal ostatně dotaz také kolleg
Březnovský, chce dáti vyšetřiti a vinníka po-
trestati. Místo ministerské odpovědi dostal posl.
Klofáč ode 2 důstojníků generálního štábu expresní
liat, ve kterém se pravilo, že zranění myslivce Zi-
láka slalo se jenom nešťastnou náhodou (Posměch),
a jmenováný poslanec byl vyzván, aby buď odvolai
neb ustanovil své svědky. Dovoluji si otázati se
předsedy, je-li ochoten nespravedlivé vměšování se
a toto zasahování do práv poslanců osobami mimo-
sněmovními odmítnouti co nejrozhodněji (Hlučný
souhlas), aby opominutím takovéto odvety nebyl
zjednán přejudie, který by byl s to, aby učinil práva
parlamentní tribuny a parlamentní kontroly illusor
ními ? (Hlučný souhlas a pochvala.)
Předseda hr. Vetter: Prozkoumám věc a v ně
které z příštích schůzí zodpovím dotaz; na Brei-
terův dotaz (podaný na počátku schůze) odpovídá
že delegační kandidáty ustanovojí zástupci přísluš-
ných korunních zemí.
Hofmann
Posl
Eman
Hrubá
Žilák
Klofáč
Vetter
Kita tinger
18
article
Konečně navrhuje, aby příští schůze konala se
v 7 hod. več. s jednacím pořadem: Volby do de-
legací. (Oho!)
Posl. Kubr (český agrárník): V uvážení,že
sněmovna poslanecká provádějíc volby do delegac
činí tak na základě ústavy zástupci českého národa
neuznané a tím projevuje důvěru vládě, které my
nedůvěfujeme.
v uvážení, že dosavadní klíč, podlo kterého s
voli za královstvi české do delegaci a který německe
minoritě postupuje stejný počet mandátů jako české
většině,
v dalším uvážení že tento kompromis neuzná
váme vzhledem na chování se Němců vůči českému
národu a jej pokládáme za nedůstojný českéb
národa,
prohlašujeme my poslanci české strany agrární
že se voleb delegačních nezúčastníme.
Jsem zmocněn prohlásiti, že s tím souhlasí tak
poslanci národní strany sociální.
Posl. Bareuther praví, že vláda nemohou
provésti delegační volby čl. 14., naléhá, aby byly vy
konány co možná záhy. Nedůvěra jeho strany roz
množila se od té doby, co zvěděla, že vojenská
správa chystá nové velké požadavky. Přimlouvá s
za zrušení čl. 14., navrhuje, aby se delegační volb
odvolaly z jednacího pořadu a rád by, aby se hla
sovalo o jeho návrhu dle jmen.
Posl. Daszyňskí praví, že nesluší se, aby
sněmovna v poslední chvíli vydávala jedinou svou
ústavní zbraň: delegační volby — vládě § 14. Sně
movna musí dříve slyšeti slovo ministerského před
sedy o příští politice, zvlášť o jeho poměru k § 14
Doráží na Čechy a ptá se m. p. dra Körbra, čím prý
uplatil české radikály. Nabádá všecky lidové strany.
jež nařikají na břemena, uvalená na lid 8 14., aby
hlasovaly proti výkonu delegačních voleb. Navrhuje
aby příští schůze byla zejtra o 11. hod. dop. s dneš-
ním jednacím pořadem, do něhož by se vřadila
zpráva ústavního výboru.
Posl. Fresl měl českou řeč.
jítlegace
Posl
Kubr
Němec
Körbr
Fresl
Čechy
8 14
národní strana
19
article
Posl. Wolf odsuzoval instituci delegací. Vláda
má s volbami na pílno proto, že ministr vojenství
chce nová děla. Lituje, že jeho strana nemůže zmn
řiti delegační volby a prohlasuje, že z přijetí případne
volby některým členem jeho strany nesmí se souditi,
že Všeněmci vzdali se svého právního stanoviska
Navrhuje, aby příští schůze konala se v 7 hod. več
s dnešním jednacím pořadem. (Pochvala.
Posl. Klofáč mluví česky a podává rovně
příslušný návrh.
Posí. Ellenbogen pojednává zevrubně o vrá
cení 80 mill. do pokladních hotovostí, jež mají usnad-
niti vládu bez parlamentu a navrhuje vzhledem
k důležitosti Seitzova případu, aby příští schůze byl
zejtra a na jednacím pořadu byla pouze zpráva
ústavního výboru o návrhu Ofnarově.
Posl. Schumeier mluvil o rozmanitých věcech
a předseda vyzýval ho marně, aby podal jen návrh
Posl. Káiser zakřikl najednou řečníku: Tak
se maří parlamentní práce a usnadňuje používán
§ 14. (Odpor.)
Posl. Mayreder bádá se se Schumeirem
jenž mluví dále, pročež předseda volá ho zase k věci
(Hlasy: Konec schůze! Konec schůzel)
Posl. Schumeier mluví dále o civilních
hudebnících, pročež předseda odňal mu slovo. (Hlui
a volání Bravol)
Předseda uděluje slovo následujícímu navrho
vateli posl. Seitzovi, připomínaje ustanovení § 48
jedn. ř.
Posl. Seitz mluví, nečině žádného návrhu
pročež předseda odnímá mu slovo. (Pochvala.
Posl. Daszyňski chce též odůvodniti svu
návrh, pročež předseda odňal mu slovo. (Prudký
odpor mezi sociálními demokraty. Posl. Schumeie
tluče knihou na stolek. Ustavičný hluk v celé sně-
movně.)
Předseda chce se zatím tázati sněmovny, kdo
návrh podporuje, ale Všeněmci volají bez ustání
Zjednejte klid! Není slyšet ani slova! (Ustavičný
hluk)
Konečně nastal klid. Barentherův návrh je do
statečně podporován a proto počíná hlasován
dle jmen.
Posl
Wolf
Klofáč
Ellenbogen
Seitzův
Káiser
Seitz
20
article
Ža hlasování volá posl. Sehönerer: »Právě
Ža hlasování volá posl. Sehönerer: »Právě
bila 7 hod.«, což způsobilo nemalou veselost.
Jmenovité hlasování ukončeno o 1/48. hod.
Bareutherův návrh propad! 198 proti
105 hlasům a předseda prohlásil, že hlasování o ná
vrzích ostatních odpadá. Proto platí jeho návrh
konče schůzi denní, zahajuje zároveň schůzi
večerní (Hlučný odpor), již však na hodinu pře-
rušuje, aby mohli býti jmenováni kandidáti pro de-
legační volby.
Posl. Fr. Hovorka a soudr. podali v příčin
podpory nouzí postiženému okresu žambere ckému
následující pilný návrh
»Následkem nepříznivých roků dopadly žně tak
bídně, že obyvatelstvo okresu žambereckého sklidile
tak málo, že nemohlo uhraditi ani to nejpotřebnější
co k uživení sebe a své rodiny je nevyhnutelně za
potřebí; bída a nouze zahostila se v okresu žambere
ekém, že obyvatelstvo z velké části nuceno je opou
štěti domov v létě a hledati si výživu v sousedním
Prusku; v zimě se vrací a v bídě největší nemůže
se dočkati jara, aby zase v sousedním Prusku ob
živy našlo.
Dokud trval domácí tkalcovský průmysl a rl
níci mohli pěstovati len, který se za slušnou cenu
doma prodal a zpracoval, doplnili obyvatelé žambere
ckých hor tím své životní potřeby a netrpěli hladu
avšak průmysl ten technickými tkalcovnami úplně
zanikl, len se více s prospěchem pěstovati nemůže
a pro pěstování jiných plodin v studených horách
soudního okreu žambereckého krajina přízniva není.
Posl
František
Hovorka
Prusko
21
article
Již v roce 1897 podal podepsaný a soudruzi
říšské radě podobný návrh a v měsíci listopadu 189
konal Jeho Excel. pan místodržitel král. českého in
spekční cestu po politickém okresu žambereckém, aby
se přesvědčil osobně o veliké bídě, která v posled
ních letech jest v okresu tomto krutým, nevypuditel
ným hostem, což Jeho Excellence, sám se přesvědčiv
nepokrytě přiznal a přijal četné prosby postiženýcl
obeí, aby pokud možno z prostředků státních tétn
veliké bídě bylo odpomoženo a zejmena aby zdoko-
nalena byla v okresu našem silniční komunikace
která jest jednou z nejdůležitějších podmínek blaho
bytu obyvatelstva, pro zdejší okres zvláště nutnou
poněvadž jest terainu velice hornatého a rozsáhlý a
hepohodách zimních vůbec do něktoré obce se do-
slati nemožno. Podpora tato byla žádajícím obcín
zásadně slíbena a ohce tyto vymohly si zvláštním
žádostmi na zemském výboru král, českého vypraco-
vání technických projektů, na základě klerých moh
stát na převedení těchto projektů přiměřené subvence
povolití. Bylo by nespravedlivo popříti, že stát v této
věci ničeho neučinil, ale nemůže se tak zatajiti, v ja
kém poměru přišlo se vstříc od příslušných činitelo
v této akci pomocné ve zdejším okresu politickém
»německým« sousedním okresům kralickému a rokyt-
nickému naproti českému okresu soudnímu žam-
bereckému, což není ani uvěřitelno a také ničím vy
světlitelno! Z jednání tohoto zcela přirozeně vznikle
v obyvatelstvu okresu žambereckého všeobecné roz-
rušení a roztrpčení ne snad z té příčiny, že by oby-
vatelstvo české z národnostního záští sousedním
22
article
Němcům těchto značných podpor nepřálo, ale z tohoto
jediného důvodu, že obyvatelstvo českého okresu žam
bereckého, v němž stejný nedostatek a stejná bída
jest a úplně stejné poměry jsou, jako v sousedních
okresích německých a snad ještě větší bída panuje
žádné spravedlnosti nevidí.
Němec
23
article
Ke zvláštnímu vyzvání místedržitelství předloži
okresní výbor žamberecký podáním svým ze dne
14. ledna 1899 č. 81. prostřednictvím okresního hejt-
manství v Žamberku výkaz projektů těchto s udáním
příbližního nákladu místodržitelství.
Okresní výbor několika podáními domáhal s
u místodržitelství uskutečnění alespoň některého z pro
jektů z prostředků státních, ale marně, vyjma ně-
kolik menších podpor jednotlivým obcím, nebyla an
jedna větší stavba z prostředků státních provedena
Že svrchu uvedené poměry v okresu žambereckém
neblahé jsou, vysvítá také z toho, že v posledních
deseti letech ubylo 1267 obyvatelů, což jest křiklav
a nevěští dobrou budoucnost v okresu žambereckém.
Z těchto důvodů dovolují si podepsaní podal
pilný návrh:
Slavná sněmovno rač se usnésti, aby okresu žam
bereckému byla poskytnuta příměřena podpora. V
formálním ohledu navrhujeme přidělení návrhu be
prvního čtení výboru nonzovému.
O 9. hod. večer byla schůze obnovena a vyko
nány
volby do delegace,
Zvoleni za Čechy poslanci: dr. Bärn
reither, hr. Belcredi, dr. Herold, Ir
Kaftan, dr. Kramář, Pabstmann, dr. Pa
cák, dr. Pergelt, Woli; za náhradniky : hrab
Deym a Č. Hofmann
za Dalmacii: dr. I včevié; za náhradník
Borčic;
Předseda nařizuje volbu delegátů za Halič. Ta
mější poslanci, již nejsou členy polského kinbu, pro-
testují hlučně proti volbě, házejice hlasovací listky
po zemi. Když vyšli ze sněmovny,n Vésněmci křič
dále.
za Halič zvoleni: ryt. Evž. Abrahamo
wicz, Barviňský, hr. Dzieduszycki, ryt.
Apolinář Jaworskí, ryt. Kozlowskl, Popov-
ski a dr. Weigel, — za náhradníky: kn. Sa-
pieha, ryt. Roszkowski
za Dolní Rakousy: Axmann, baror
Skrbenský a dr. Vogler, — za náhradníka Jan
Hofer.
Čecho
Bärn reither
Belcredi
doktor
Herold
Kaftan
Kramář
Pabstmann
Pergelt
Deym
Hofmann
Barviňský
Apolinář
Kozlowskl
Popov
Weigel
Axmann
Skrbenský
Vogler
Hofer
Žamberk
Zvolen
Woli
Dalmacie
Halič
Dolní Rakousy
24
article
(V 10 hod. 15 min.) Posl. Wolí: Pane před-
sedo, odvolávaje se na § 47. lit. a) žádám za přepo-
čítání sněmovny. (Místopředseda dr. Záček zvoní.
Protestuji proti platnosti volby. (Stein volá: Dejt
přepočítati. Mistopředseda dr. Žáček zvoní.) Co je
to za hospodářství?
Volba pokračuje. Posl. Wolí (zatím co místo
předseda oznamuje výsledek volby za Štyrsko): Ne
máte práva prohlašovat výsledek volby
Posl. Frank a Steln: To neplatí.
M. předs. dr. Žáček (k Wolfovi) : Nemáte slov
(Odpor se strany Wolfa a Steina.)
Za Hoxní Rakousy: Dr. Leopold Ker
Jan Plass; za náhradníka: dr. Josef Schlegl;
za Solnohrad: Dr. Julius Sylvester; z
náhradnika Ant. Huebers
za Štyrsko: br. Karel Stürgkh a dr. Joset
Pommer; za náhradníka Ant. Walz
za Korutansko zvoleni: Jos. Dobernig
za náhradníka dr. Lemisch
Poslanec Wolí protestuje stále proti dalš
volbě, křiče: Předseda nemá práva něco prohlaso-
vati. Schůze nemůže se usnášeti.
Poslanec Stein: Styďte se.
za šrajinu; posl. Šusteršič, za náhra
níka Žitník
za Bukovinu: posl. Mik. Vasilko, za ná
hradníka dr. Lupui;
za Moravu: posl. Kübeck, Leche
Stránský a Žáček, za náhradníky posl. Lukseh
a Vychodil.
Posl
doktor
Záček
Stein
Wolf
Ker
Plass
Schlegl
Julius
Stürgkh
Joset Pommer
Wolit
Žitník
Lupui
Stránský
Lukseh
Vychodil
Štyrsko
Hoxní Rakousy
Korutansko
25
article
(V 10 hod. 30 min.)
Posl. Wolí (k předsedovi hr. Vettrovi, jen
zatím převzal předsednictví): Upozorňují vás, že
všecky volby za Styrsko jsou neplatné. Sněmovna
nemůže se usnášeti.
Posl. Stein: Kdyby byl místopředseda dr. Žáčel
dal přepočítati... (Hlasy mezi křestanskými sociály
Ano, kdo pak jim dal slovor)
Za Slezsko: posl. Herzmanský, za ná
hradníka bar. Sedlnitzky
za Tyroly (za skrutinia posl. Wolí a Stej
protestují dále) posl. Delugan, Tollinge r, z
náhradníka Foerg.
za Vorarlberg posl. Thurnber, za ná-
hradnika Loser
za Istxii posl. dr. Ludwig Rizzi, za náhrad
níka dr. Matleo Bartoli
za Gorici a Gradisku posl. Alfred L
nassi, za náhradníka dr. Jakub Antonelli;
za Terst posl. Joseí Acquaroli, za náhrad
níka Giuseppe Basevi:
Poslanec Romančnk protestuje proti násil
polského klubu proti jeho straně o volbách a pro
hlašuje, že jeho strana upustila od pilného návrh
jen proto, aby nemařila dělnost sněmovny. (Bravo.
Táže se předsedy, chce li tento protest přijmouti
vložiti ho do stenografického protokolu. (Pochvala.
Předseda hrabě Vetter: Arci, že se tak stane
Příští schůze bude zejtra o 1/212. h o din
dopotední.
Na jednacím pořadu je pokračování dnešního
Posl. Noske (k dennímu pořadu) prohlašuje.
že třeba vyříditi poplatkovou novelu a navrhuje, aby
se dula zejtra první na program a po ní zpráva
ústavního výboru o Seitzově affhře.
Posl
Stein
doktor
Žáčel
Wolit
Rizzi
Matleo Bartoli
L nassi
Antonelli
Giuseppe Basevi
Romančnk
Vetter
Seitzův
Slezsko
Gorica
Joseum Acquaroli
Wolit
Noske
26
article
Posl. Wolí stěžuje si, že nevyhovělo se jeho
žádosti za přepočítání sněmovny.
Posl. Ofner, Kathrein, Dzieduszyck
a Kozlowski podali návrhy k jednacímu pořadu
Posl Wolí prohlašuje průběh schůze za ne-
zákonný.
Při hlasování byl přijat Kathreinův návrh
aby na denním pořadu zejtřejším hyla 1. literárn
smlouva, 2. světová smlouva poštovní, 3. poplatkova
novella; 4. zpráva ústavního výboru o návrhu Ofn
Všecky jiné návrhy propadly.
Konec schůze v 11.30 hod. v noci.
rovu.
Dle usnešení spolku českých kupců pro Čedle
Moravu a Slezsko podán byl posl. Karbusen
Hájkem a soudruhy dolaz, proč není provedu
zákon ze dne 4. července 1896 č. 205, upravojí
rozsah detailních obchodů a roztřídění zboží. Záku
ten byl uvítán obchodníky se zbožím osadnickým
materialním s povděkem a jest přímo nepochopileln
že se po 5 letech nepřikročilo k jeho provedení.
Posl
Ofner
Kathrein
Dzieduszyck
Kozlowski
Kathreinův
Slezsko
Čedle Morava
Karbusen Hájek
27
article
Z pariamentních výborů.
Z Vídně, 27. března. (C. B.
V dopolední schůzi železničního výberu
ref. posl. dr. Sylvester referoval o karavanecké,
turské, pyhernské a aspangské železnici.
Posl. ryt. Dierzer poukazoval na nutnos
dráhy pybernské
Posi. Tombosi přimlouval se za za bezpočenl
celé turské dráhy nynější investiční předlohou.
Posl. Haneis tlumočil přání Tyrelska.
Příští výborová schůze bude po veliko
nocích.
Vinařský výbor přijal po zevrubné debatě
Marchettovy návrhy stran vinné klausul
italské.
Berní výbor rokoval o změně zákona
rentové dani.
Ministr financí dr. BöhmBawerk dovozoval.
že vřaděním obeeních dluhopisů nezpůsobí se osvo-
bození od osobní daně, ale emissní privilej pro ně-
které ústavy. Mimo to byl by příště finanční plán
ohrožen. Proto nemůže souhlasiti s rozšířením berní
svobody na zemské, obecní a železniční půjčky.
Po řečech více jiných řečníků bylo rokování pře-
rušeno.
Školní výbor rokoval dále o disciplinár
ním zákoně pro učitele.
Ministr dr. Hartel líčil postup při disciplinár-
ním vyšetřování a dal již loni dísciplinární řízení
prozkoumati zemským šefům. Z toho prý patrno, že
vyučovací správě záleží na správnosti. Pro skrovný
počet rekursů k ministerstvu (r. 1899 jen 47, vr
1900 pouze 64) není radno předkládati tak složité
předlohy.
Výbor pro výpomoe v nouzi přikázal
několik pilných návrhů vládě k bedlivému uváženía
Schönererův návrh na berní slevy malostatkářům.
živnostníkům a j. přikázal rozpočtovému výboru, aby
podal o nich záhy zprávu.
doktor
Sylvester referovat
Posl
Marchettův
BöhmBawerk
Hartel
Vídeň
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Autonomie a vídeňský parlament.
Je známo, jaký osud stihl předlohu o zvýšení
daně z kořalky, jak byla v minulém zasedání
sněmovním předložena zemským sněmům. Sedm-
nácti sněmům bylo diktováno přijetí předlohy
vládní tak, jak byla a pohrozeno, že kdybr
některý sněm slovičko v předloze změnil, nebo
dokonce ji některý odmítl, hozena bude prostě
pod stůl. Sněm dalmatský tak učiníl. Však sami
poslanci dalmatští, kteří hlasovalí proti vládnl
předloze, doznávají, že stačil dost malý pokyn
vlády, aby usnesení zamitavé bylo revotováno
a sněm dalmatský byl by předlohu přijal. Však
nestalo se tak, nýbrž vláda číhala na zamítavé
votum a telegraficky ihned předlohu ve všech
sněmích odvolala, aby jí nahradila novou, cen-
tralistickou. Nejinak má se to s jinými jest
věcmi, jež dle de faeto platných a námi ovšem
neuznaných zákonů náleží zjevně ku kompetenei
sněmovní a vymykají se z působnosti ra
ríšaké,Tak na příklad zákon o sirolčích poklaá-
nách, jenž zavlečen byl proti zjevnému právu
i proti zákonu do parlamentu vídeňského. J
vůbec zjevnou snahou nynější vlády, kde jen
možno autonomii zemskou přistřihnouti a ji na-
hraditi kompetencí centrálního parlamentu.
A v této snaze jsou nejhorlivějšími pomocníky
vládními — strany, které si přikládají titul —
stran autonomních. Poslanci čeští měli by
radě říšské do krajnosti hájiti samosprávu zem-
skou a kompetenci sněmů a také proti zákonům
těm hlasovati i když z nich plyne nějaký pro-
spěch zemi. Nechť mají na paměti, že v dal-
ším boji budou odpůrci naši z takového vybo-
čení z pravé costy kořistit
— Klerikálové proti Husovu fondu.
Že klerikálové při každé příležitosti útoěivají n
směry svobodomyslné a pokrokové, je dávn
známo. Zvykli jsme od let témto něžnostem,
nepřekvapuje nás ani surový tón jejich útoků.
Husův
29
article
Několik úvah o důležilosti Husova fondu, něko-
lik výzev k naší české veřejnosti, by nezapo-
mínala své studentské chudiny, bylo klerikálnímu
tisku důvodem k novým nájezdům. Zejmena
zmínka o klerikálních konviktech, v níž dle
pravdy konstatován byl zhoubný a demoralisu-
jící vliv těchto ústavů, přivádí klerikální žurna-
listiku přímo do extase. Vidět, že dotknuvše s
jejich konviktů, ťali jsme do živého ; že články
naše hati asi nějaké tajné klerikální plány, jež
právě dozrávaly. Aspoň brněnský »Hlas« to n-
povídá slovy: »rozumí se, že naše konvikty
budou i po husitských útocích stále plny a nové
zakládány...« Při této příležitosti otřely se
»Katolické Listy« o památku Husovu způsobem
tak nízkým, že péro sotva stačí na zaslouženou
odpověď. »Kapsy vaše nechtějí se stát holými,«
píší, »a Hus, ten za svého živobytí sám nera
dával peníze. Takhle štulce a políčky, nadávky
atd. . . . to Hus uměl.« Útokem klerikálníh
tisku sáhnuto bylo nejen na čest Husovu, nýbrž
i na čest českých protiklerikálních stran. »Mla-
dočeští a pokrokářští velkohubci,« píše brněn-
ský »Hlase, »potřebují patrně zuřívého poštvání,
než si dají vymámit krejcar na neduživý Husův
fond.« Na tyto infamie nutno odpovědět skutky.
Hlas
Husův
Hus
Husův fond
30
article
Česká veřejnost nesmí trpěti, by studující mlá-
dež nadále byla otravována v klerikálních kon-
víktech, ona musí boj klerikální reakcí nynt
vypovězený přijat a ukázat svou sílu a svou
lásku k české mládeží. Statistické zpracování
otázky klerikálních konviktů bylo již zahiájeno
a za nějaký týden budou míti klerikální po-
krytci zrcadlo, z něhož budou míti asi velice
malou radost. Zatím mohou dále slídit a denun-
covat. Přátelé české akademické mládeže ne-
složili však ruce v klin. Vydali oběžníky, vy-
zývající k zakládání místních odborů Husov
fondu a k velké sbírce na Husův fond, která
se už o velkonočních svátcích zahájiti má.
Svobodomyslné, pokrokově studentstvo hodlá
mimo to svolati brzy po velikonocích velkou
důvěrnou sehůzi, v níž rokováno bude o ná-
vrhu, aby letos i každoročně v květnu a červnu
pořádána byla veliká vzpomínková sbírka v
prospěch Husova fondu, jako pořádány byly
sbírky ve prospěch Husova pomníku, když prin-
cem Karlem Schwarzenbergem potupena byla
památka vojů husitských.
— Karel Tůma: »Bojovníci za svo-
bodu«. Knižní trh český obohacen práv
knihou, kteráž vykonala vlastně již před dvacet
Husův
Schwarzenberg
Tůma
Husov fond
Husův fond