2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1ise
předpl ání
v Praze v adminio
něsle
äivre lota
s drojí donáškoe
n vrk n eba
v ; a K oi
na něste . . .
R vrko n a ia
vdvojí zisanii
Praha
5
article
Italie proti trojspolku.
Italie proti trojspolku.
Množí se znamení, svědčící, že v dalším
trvání a v příštím rozvoji posavadní politiky
trojspolkové připravuje se vážný, zásadný
obrat Otázky finanční, průmyslové, obchodní,
zemědělské neodolatelně tlačí se do otázek
politických a mezinárodních. Starost, namnoze
strach o další utváření se domácích poměrův
národohospodářských ve většině státův evrop-
ských nabývá vrchu nad starými programy
a zřeteli ryze politickými, počíná pohlížeti
jinak než v létech minulých na sympatie
antipatie sousedské, ochlazuje někdejší vře-
lost svazkův spojeneckých a radí k novým
cestám v politice zahraničné. Tato stojí vždy
mnoho peněz, tím více peněz, čím je horši,
totiž horší pro vlastní stát a národ.
Patrný důkaz této pravdy podává —
neřekneme Rakousko, ale — zatím: Italie.
Po dvacet let věděli to o ní jen jiní lidé
nyní ví to o sobě sama. Udělala velmi
bolestné zkušenosti se svou politikou zahra-
ničnou; bůh ví, čeho se nadála, co očeká-
vala od svého účastenství v trojspolku, utra-
tila na sta a na sta millionův k účelům
vojenským, vyssála vlastní své obyvatelstvo,
přivedla je na mizinu, shánějíc se za blu-
dičkou nějakého velmocenství, nějaké slávy
válečné: dnes už nabývá rozumu, dnesn už
náležitě vystřízlivěla, dnes už se probírá
z tězkého omámení, omakává hlavu a kapsu
a s bolestí seznává, že prázdno tu i tam!
Kdo by se byl nadál, že právě Italie
od svého někdejšího domácího hesla :- morte
ai Tedeschi ! se dostane do trojspolku s novou
říší německou? Byl to s její strany kro
zcela nepřirozený a jak příliš brzy vyšlo na
jevo, skrz na skrze nepolitický a záhubný.
bůh
Rakousko
6
article
Opustit, zradit své nejbližší soukmenovce,
Francouze, kteří mimo to položili první
pevný základ k národní a státní sjedno-
cenosti její a dáti se do vleku nového
císařství německého, tím. Italie vzbudil
v širém světě největší podivení, uvalila si na
krk těžkou odvetu francouzskou ve způsobě
velikých cel a se strany německé nezískala
za dvacet let ani co by za nehet vlezlo. Ale
dostala odtamtud jiné nadělení.
Předvčerejší číslo kancléřova listu berlín-
ského podniklo úlohu velice nevděčnou,
poněvadž nemožnou, obhajujíc vedení troj-
spolku, totiž Prusko, že nikdy neporoučelo
Italii, kolik vojákův a jak vyzbrojených ma
jen k vůli němu udržovati, ba odvažujíc s
i tvrzění, ze spojenci, totíž vlastně a jedině
Prusko nikdy nediktovalo Italii, kdy a kterak
by měla užiti svého vojska. Obě tato tvrzení
kaneléřského listu berlínského jsou naskrz
lichá a lživá.
Vzdyť v parlamentě italském po dvacet
let bylo stálou písničkou, že vláda musí své
vojsko opět rozmnožit a tak a tak vyzbrojit,
poněvadž v Berlíně si toho přejí, aby prý
Italie byla hodna svého členstv
v trojspolku. Vzdyť po každé, kdykoli v par-
lamentě italském opět se jednalo o novém,
větším rozpočtu ministerstva vojenství, ve
vládním a úřadním tisku berlínském s dů-
razem téměř zimničným se dokazovalo, že
Italie svou moc brannou rozmnožiti a zlep-
šiti musí, poněvadž spojenci, totiž Prusko, by
ji nemohli k ničemu potřebovat, poněvadž by
nemohli spolehnouti se na ni. Každé, rok za
rokem pravidelně se opakující rozmnožování
a zvelebování vojenské moci italské dálo se
vždy jen ke zjevnému a mocnému nátlaku
se strany pruské. Vždyť máme v té věci trpké
a drahé zkušenosti i v Rakousku. Oba sou-
druzi v trojspolku s Pruskem, Rakousko
Italie, po všechen čas byli ve vécech vojen-
ských pod poručnictvím a dozorem pruským.
Francouz
Prusko
Berlín
Rakousko
7
article
Rakousko, ač s přetěžkými bolestmi svých
pilných a hospodárných národů, v první
řadě národa českého, vydrželo to: ale Italie
octla se tím na mizině. Vyhovovala každému
pokynu, každému přání, každému rozkazu
pruskému ve věcech vojenských ochotně, až
pod břemenem svých státních dluhův a
ohromné bídy všeho obyvatelstva svého
klesla.
Pravda o příčině finanční a národo-
hospodářské mizerie království italského jest
zjevná a všemu světu známa. A vypadá to
jen jako posměch, vržený jí ve tvář, chce-l
nyní Prusko, velitel trojspolku, všecku vinu
v úpadku Italie se sebe svalit, tvrdí-li »Nordd.
Allg. Zig.« ve svém předvčerejším čísle, že
spojenci, rozuměj Prusko, Italii k žádným
obětem na vojsko nenutilo, ba že jí zůstavo-
valo v trojspolku úplnou volnost, aby svého
vojska užila vždy podle své libosti a podle
svých interessův! Toť už je vrchol pruske
prolhanosti.
Rakousko
Prusko
8
article
Však kancléřský list berlínský nebyl b
toto naskrze lživé prohlášení učinil, kdyby
italská koudel v trojspolku nehořela. Zcela
v souhlase s veřejným míněním a s nejhlub-
ším přesvědčením ožebračeného národa ital-
ského nynější ministerstvo římské obrací se
proti trojspolkové politice svých předehůdcův
ve správě království italského a dává pánům
berlínským nepokrytě na srozuměnou, že ob-
novu trojspolkové smlouvy velmi dobře si
rozmyslí. Spočítalo si asi na prstech, co
Italie ze svého členství v trojspolku posu
měla a dospělo k resultátu velice smutnému.
Bliktry velmocenské, jimiž poručníci berlínšti
tak dlouho ji krmili, rozplynuly se v čirou
mhlu; všechny střizlivě a správně myslící
hlavy v Italii už se přesvědčily, že polo-
ostrov apenninský nebude jáktěživ velmocí
A ještě na dále sloužiti velmoci pruské
obětovat se jí, to už je důkladně omrzelo.
Odtud onen pro další trvání trojspolku
poplašný, jako výpověď znějící projev, jeiž
Italia
9
article
před čtyřmi dny učinil nynější předseda mi-
nisterstva italského, Zanardelli. Pravil, že
Italie dostojí závazkům, které jí uklád
dosavadní smlouva trojspolková, ale zá-
vazky příští že vezme na sebe jen po zra
lém uvážení. Při tomto uvažování že pak
bude se říditi hlavně zřeteli národo ho s po-
dařskými. Zanardelli užil této příleži-
tosti, aby osvědčil přátelské smýšlení své
celé Italie k — Francii. Tu byl oheň na
střeše — pruské. Ihned pospíšil si kan-
cléřský list berlinský se lží, svrchu po něm
opakovanou, která patrně má býti vábničkou
pro — budoucnost, když už pro minu-
lost nemá pražádné ceny. »Kdyby ně-
který spojenec pokládal, vzhle
dem na prospěchy své v lastní, za
vhodno, zmenšiti svou armádu.
nepříčilo by se to ani duchu, ani
slovům smlouvy.e
To jest pruské verbování, aby Italie
na dále setrvala ve trojspolku a neklonil
se k Francii! Prusko prohlašuje úřadně, ž
by Italie mohla v trojspolku posavadní svou
moc brannou uvésti i na míru menší. Při
tom jest cenné doznání, kteréž kancléřský
list berlínský učinil, že totiz přičinou finanční
a vůbec národohospodářské bídy v Italii jest
její moc branná, jest její vojsko, jest mili-
tarism, jemuž všechny plodné a výrobné
síly státu a národa italského byly obětovány,
To jest úplná pravda. Ale lež jest, co »Nordd.
Allg. Ztg.« tvrdí dále, »že finanční ne-
snáze Italie nesouvisí se zá-
vazky, jež na ni uvaleny byly
trojspolkem.« Třeba tyto závazky ne-
byly jedinou příčinou finančního a ná-
rodohospodářského úpadku království ital-
ského, zajisté jsou příčinou jeho hlavní.
A tuto hlavní přičinu nové ministerstv
italské chystá se odstranit. Možno pokládati
za jisté, že posavadní smlouva trojspol-
ková obnovena nebude. Zásluha toho bude
náležeti — Italii. Rakousko nechá si ji ují
Bohužel!
Italia
Francie
Prusko
Rakousko
Italia
10
article
JUDr. Bedřich Pacák,
JUDr. Bedřich Pacák,
předseda klubu poslanců českých ne
radě říšské, o nynější situaci.
Ve Vídni, 23. března 1901.
Velectěný pane redaktore l
V úvodním článku dnešního ctěného listu
Vašeho, nadepsaném: »Krok sen s ačn
nutno vysvětliti«, voláte na české posel-
stvo na radě říšské důrazně: »Konáme jen svou
povinnost, jakožto přátelé klubu poslaneckého,
voláme-li opětně a opětně, aby nezůstával bez
věcného komentáře o nen krok sen s a č n íe,
— kterýmžto krokem sensačním miníte nynějš
dočasný taktický postup české delegace n
radě říšské. Tato důtklivá slova Vaše nutí mne,
uchopiti se pera a promluviti upřímně a poctivě
zatím sám, než bude dána příležitost i jiným po-
slancům promluviti na schůzích voličů.
V zemich českých přetřásá se úsilovně
otázka, stala-li se umto naším dočasným
krokem chyba čili nie?
Ale jsou i kritikové, kteří jdou dále a čin
otázku: »Byla-li česká delegace for mál n
oprávněná učiniti taktickou diversi, jakou uči-
nila ?«
A k této otázce ovšem přirozeně nutno od-
povědíti dříve, než budu moci přikročit k ořázece
druhé. A tu nutno především konstatovati, že
česká delegace šla na radu říšskou s na-
prosto volnou rukou. Celé hnutí před-
volební jest toho dokladem.
Ve schůzi důvěrníků zemských konané n
radnici staroměstské, dne 16. prosince 1900,
usnešeno bylo k návrhu dra. Vejvary z Karlína,
dáti poslancům »ohledně taktiky poli-
tické úplně volnou ruku.« Usnešení
to stalo se s všeobecným souhlasem, a návr
jednoho člena shromáždění, by nově zvoleným
poslancům dán byl imperativní mandát dělat
obstrukci, byl všemi proti jednomu
hlasu zamítnut. Tato okolnost není sice
dosud české veřejnosti známa, ale nutnoji
dnes jako karakteristickou pro onu schůzi d-
věrníků dne 16. prosince 1900 zde zvláště vy-
tknouti.
JUDr
Pacák
Vejvar
Vídeň
Karlín
11
article
Ale nejen hnutí předvolební i hnutí volebn
názor náš opodstatňuje.
Veřejné mínění české po 8. a 9. červnu
1900 dobře postihlo, že jest obstru ke
taktickým prostředkem, kterého
se užívá, když jest vhodným a n
koliv programem, jehož se má
musí užívati ze zásady vždycky
všude, tudíž i když jest nevho
ný m.
Zdravý politický smysl lidu našeho vystihl
že programová obstrukce jest při nejmen
ším téže povahy jako abstinence čili
passivita. Passivita v dané, vhodné
chvili může míti dobrý úspěch; ale chová
v sobě povždy nebezpečí, že odpůrci ponechává
volnou dráhu. O tom přece se žádný neklame,
že by dnes v parlamentě naší odpůrci, nepokrytí
i tajní, uvítali naši passivitu s velikou radostí,
neboť by tm jim bylo umožněno, aby si dělali
a uzákonili, co jim libo. A obstrukce progra-
mová a trvalá — ta sice neponechává
volnou dráhu legislativě (neboť ji ničí), ale za-
jisté exekutivě, vládě a byro-
kracii, nám dojista nikoliv přátelské a kromě
toho otvírá cestu převratům a novým konstitu-
čním pokusům a já myslím, že není
dnes nikoho, kdo by tvrdil, že tyto
bylyby inspirovány láskou a přízní
k nám, snahou zlepšiti právě naše
postavení a zvýšiti naši poli-
tickou moc? Čelím-li zde tedy tak zvané
12
article
programové obstrukci čili obstrukci
za každou cenu, jsem tím už z předu
ušetřen námitky, proč tedy v květnu
červnu delegace zahájila obstrukci ? Ob-
strukce ta byla přece také jen doč asným
taktickým prostředkem, jehož přední a hlavní
význam vyložil jsem prohlášením, které j me-
nem klubu učinil jsem ve sněmovně dne
8. května 1900 a které z ni í:
»Kdyby po vítězství obstrukce německé
která stát, vládu a majoritu terrorisovala a po-
nížila, nikomu se více nepodařil
této zbraně použiti, pak vešker
činitelé státu byli by dáni ve prs
usurpované díktatuře.
To byla slova, jimž následoval skutek. M,
té obslrukce tehda užili jako do č a s né h
prosíředku od 5. května do známého 8. června
1900 a dokázali, že jako německá tak
česká obstrukee dovedla zasta-
viti celý stroj parlamentní. A účelu.
jejž tato obstrukce měla, plnou měrou jsme
dosáhli.
My dnes v parlamentě jsme činitelem,
s jehož rozhodnutím musí i odpůrci byť i ne-
chtěli počítat. Hlasy, volající po našem isolo-
vání, utichly, poněvadž toto bylo možno jen z
naší obstrukce za každou cenu a nikol
nyní. A kdo má oči a politický rozhled
rozum, vidí, jak nyní s českou opposicí se po-
cítá a počítat musí, kdežto o b str u ke
programová pro tu chvili vedla. na cesty
přimo opáčné.
Leč vrátím se k předmětu, jejž jsem n
chvíli opustil a již i předstihl. Opakuji, ze ve-
řejné minění a voličstvo schválilo obstrukci
ale jen jako dočasný prostředek, nikoliv
jako program a my vyšli z voleb, ma-
jíce zmocnění k politíce voln
ruky
Nikoli hlasy lidí českých z jiných táboro,
které hnaly nás beze všeho do bezpodminečné
práce parlamentní, nikoli hlasy konservativní
šlechty, Staročechů, realistů a socialistů —
nýbrž vůle voličstva naší stran
a usnesení sjezdu důvěrníků daly
nám volnost zvoliti taktiku j ako
uzná me.
Ob
13
article
Tím zodpovězen byl by dotaz po formální
oprávněnosti našeho nynějšího postupu.
A nyní kotázce druhé po věcné
totiž oprávněnosti t. j. po politick
úspěšnosti toho kro ku.
Pro mne dotaz tento rozpadá se na ná
sledující otázky:
Předné se táži: Co se vlastně stalo
Stala se trvalá změna fronty politické
Opustili poslanci svoji opposici proti centrali
stickému regimu? Opustili opposici svoji proti
nynější vládě ?
Zapomněli snad na to, co se stalo dne
17. října i na jazyková práva českého lidu?
I odpovídám: Nic z toho nestal
se. Poslanci národní strany svobodomyslné
stojí na tomže stanovisku státoprávním, n
témž stanovisku proticentralistickém, na témž
stanovisku proti vládě nynější, na jakém stal
před svou dočasnou taktickou přeměnou. Ano
oni stojí stále na témž požadavku rovného
práva, jako kdykoli před uím. Zajisté však
jsou toho názoru, že této chvíle odčinění
křivdy, na jazyku českém spáchané, nelze do-
síci obstrukcí programovou, nýbrž cestou jinou.
Poslancové čeští učinili jednoduše politický
tah, jak se v boji politickém často činí, a zmátii
tím pevné již plány odpůrců na dobro. A což
jest u nás v Čechách paměť tak krátká, což
zapomnělo se už na onu dobu, kdy proti všemu
očekávání německá levice za Thuna učinila po-
dobný tab, který ve svých důsledcích vedl
k pádu išelských úmluv a jich dalším konse-
kvencím?
A onen politický tah, jejž poslanci češt
učinili, jest ke všemu ještě rozhodným jen pr
dočasnou změnu jich taktiky, a nikoli trvale
rozhodným pro jich postup. I učiněn byl roz-
hodnutím o poměrech, okamžikem vzniklých
dle těch dlužno poslancům říditi své kroky, ni-
koli dle nezměnitelné šablony.
Čechy
14
article
Poslancové čeští neučinili nic více, nežže
Před velikonocemi propustili tři věe
zobstrukce:
Byla to předn ě předloha o brani e f ch.
jež v prvním i druhém čtení z obstrukce vy-
loučena tak jako loňského roku. O všem
čeští poslancové pro ni nehlaso-
vali, nýbrž své hlasy proti ní po-
ložili, ale neobstruovali ji.
Proč? Poněvadž by obstrukcí tou nebyl
praničeho dosáhli a předlohu nezamezili. Již 14.
března t. r. by vláda byla dle čl. 14. st. z.
zákonů zákon o brancích, vydala — parlamnent
domů poslala a vládla dle čl. 14. st. zákl. zá-
Řona. A chce někdo v Čechách tvrdit,
že tato vláda dle čl. 14. st. z. z. j de
nám k dluhu za poměrů právě nyn
panujících
Kdo by tak tvrditi chtěl, nechť jen přípo-
mene si ve všech oborech našeho veřejného
života celou dobu od června 1900 do ledna
1901 a zeptá se lidí, kteří do zákulisí vídí, jak
taková doba nám svědčí. Poslanci čeští tudiz
předlohu, kterou nemohli zamezit, připustil
k projednání cestou nám měně škodnou neb
neškodnou a snad i užitečnou.
Druhá věc, kterou čeští poslancové při
pustili k prvnímu i druhému čtení
jest daň z lihu.
Čeští poslanci mají tu různé autonomi-
stické námitky. Rozpoložení naše jest v té pří
čině velmi nutkavé Na jedné straně zatížené
finance zemské, na druhé volání učitelstva po
upravení služného. V předloze lihové poskytuje
se českému království ročně 3 mill. korun, tudiž
slušná částka na upravení služného učitelstva a
otázky to den ke dni palčivější. Měli-li tudi
Čechy
zákon o branec
15
article
poslanci čeští rozhodnouti mezi autonomistickými
svými pochybnostmi a mezi možností získati od
státu alespoň čásť příspěvku na zemské potřeby.
k ukojení naléhavého a neodročitelného již po-
žadavku početné a důležité vrstvy v národní
naší organisaci, domnívají se, že rozhodli k sou-
hlasu oněch prohlédavějších lidí, kteří nezapo-
mněli, že vláda svou předlohu o přirážce k dani
z lihu, již sněmům jednou učiněnou, odvolala.
Třetí pak předloha, jež propuštěna toliko
v prvním čtení do výboru, jest před-
loha investiční, k níž pojí se celá řada
našich velkých hospodářských požadavků a pro-
spěchů — regulace řek, stavba k análů, mist-
nlch dráh, řady meliorac, jež ve vlasti
naší v tak značném počtu váznou. A měli jsme
snad my obstruovat i první čtení této před-
lohy, abychom i ve výboru nemohli jednat
domahat se nutných požadavků našich ? Bylo
by to bývalo rozumné ? A není pokročení otázky
vodních cest a kanálů následkem našeho po-
stupu viditelné a potěšitelné? Loni investice za
tuhé obstrukce puštěny byly do výboru bez
prvního čtení a v Čechách an
hlas proti tomu se neozval.
A propuštění těchto tři věcí, jež jsem
uvedl: rekrutů v prvním a druhém
čtení, daně lihové v prvním a dru-
hém čtení a investic v prvním
čtení, to jest vše, co pro krátké období za-
sedací před velikonocemi bylo
námi uje dnáno
Pro zasedání po velikonocích má
české poselstvo volnou ruku a užije
jí nejlépe, jak toho vyžadovati bude
prospěch a zájem národa, ne snad
popularita jednotlivého poslance neb
poselstva samého, jež si je vědomo,
že vysláno do Vídně jen k tomu, aby
svému národu pomáhalo a ne sobě
k laciné slávě.
Čechy
Vídeň
16
article
Pravím: Toť vše. A nyní ptám se, jest
pro tento dočasný postup taktický zapotřebí tolik
obav, tolik rozčilení, tolik otázek? Nemámto
nikomu za zlé, jeť to přirozené; my v Čechách
příliš byli jsme zklamáni, že při každém seb
dočasnějším postupu taktickém se ptáme
nestala se chyba?
My však veřejně a věcně tuto vykládáme
co s naší strany povoleno, nechť tedy každy
soudí poctivě a upřímně, jak poctivé a upřímn
se zde věc vykládá.
Však dlužno ještě doložiti, že propustil
jsme před velikonocemi ještě některé jiné věci.
jež přece nemohou býti předmětém znepokojeni
Jest to především námi samými žádan
zrušení erárních mýt, po němž naš
zemědělství po tak dlouhou dob
již volá; jest to zákon, kterýme zru-
šuje se daň důchodová ze zástav-
ních listů hypoteční banky; jestt
změna zákona poplatkového, jímž
umenšují se převodní poplatky
z převodu nemovitostí městských;
zákon o sirotčích pokladnách,
jímž část přebytků pokladních
poskytuje se v ročních dávkách
zemím k účelům opatřování si-
rotků, vesměs to věci, jiehž sami jsmne s
domáhali.
Takové tedy jest to celé osudné ujednání,
tak vypadá sensační obrat, jak jej Vy, vele-
ctěný pane redaktore, naznačujete, nic jinak.
A spolu dokládám, že při tomto jednání u jed-
nali jsme — ovšem nikoliv jako cenu z
řečený taktický postup — řadu hospodá-
ských a jiných důležitostí pro království české,
jichž se delsí dobu již naše obyvatelstvo do-
máhá. Aniž bych zveličoval nebo zmenšoval,
pravím, ž e jsou věci ty pro násl emi-
nentně důležité. Namítne se mi však:
To vláda musí bezloho udělati. Ano — tato
slova ve mnohých oborech slyším již 30 let,
a přece je mně pro uskutečnění věci naší mi-
lejší pevné ujednání, než stálé opakování
»to musí se stát«.
Velikonoce
Čechy
hypoteční banka
17
article
Vytýká se nám dále tajení věci. Ptám se,
nemáme s opáčnou cesteu smutné, velmi smulné
zkušenosti? A může čestný člověk dát čestné
slovo a pak je nedržet? Namítá se: vypravují-li
to jiní, můžete to povědět také vy. Této logice
nerozumím. Slovo čestné zůstává slovem čest-
ným u čestného muže, kdyby i druhý je po-
rušil, což ale se zde nestalo.
A což národ nevidí to dle výsledku ? Řekne
se »zase nás zklamou jako vždycky.« Dobrá,
nic na světě není vyloučeno. Ale proto pravím
za druhé: Vyčkejte. Pro ten případ máme
svoji starou zbraň stále připravenu a nikde
nikdy jsme jí neodložili. Ale musíme vyčkat
přece výsledku.
Dobrá
18
article
Vzdyť ani katastrofální výsledky politiky
programově obstrukční nepřišly by za 14 dní —
více času pak od našeho postupu neuplynulo.
A tu přece nelze očekávat, aby ten náš nový
postup, to málo, co se stalo, hned ukázalo vý
sledky politické. S dobrým svědomím mohu řici,
že poselstvo české houževnatě pracuje za pro-
spěchem našeho lidu. Nechť pak tento
lid sám posoudí nynější náš po stu
po výsledcích, a k těm jest třeba chvilo. Ale
teď několik neděl po zahájení žádati musíme
trochu důvěry a trpělivosti —
později nebojíme se sebe přísnějšího posouzení,
a to zejmena po volbách, ve kterých nás
nikde voličstvo nezaváz a lo
k obstrukci, nýbrž dalo nám
naprosto volnou ruku pro taktiku.
Praví se dále, že učinili jsme v letošním
zasedání sensační obrat. Odpovídám, že
tomu není tak. My jsme v novém parlamentě
technickou obstrukei ani neprovo-
zovali, nýbrž prostě zabývali parlament těmi
věcmi, které jsme uznávali za pilné a od
čtrnáeti dnů pustili jsme se do jednání o věcech
nahoře uvedených.
v arovnem prodeiíe
raaní člilo o sebě . . . sa Sh
n2k
psle lní .
ve elialksch na veskevěs
raaní číle. . . . . . . 9 h
rnseráty
platt se ko kověnapěsl.
Pslacni arty pjns eriel-
Ta nachánejí se tes reěslo
tiskárna a enpedice , NirodakA Lita“.
Bakopivy se nevraojí.
19
article
Zásadní obrat v našem jednání se
Zásadní obrat v našem jednání se
nestal a české poselstvo v ničem od svého zá-
kladního stanoviska politického a národního ne-
ustoúpilo. Na začátku tohoto zasedání nikdo ne-
žádal na nás obstrukci a teprve teď je po ní-
poptávka.
Já nepřisáhám na heslo, že je správno
dělati vždycky právě opak toho, o čem odpůrce
tvrdí, že sobě přeje — protože konečně takto
odpůrce a contrario dovedl by nám suggerovati
ledajakous taktiku. Ale když vidím, že nejen-
řeči, ale všecko jednáni odpůrce míři k tomu,
aby nás k jistému postupu dotlačil, když vidím,
že všecky plány jeho jsou založeny na tom
určitém našem postupu, pak bylo by zaslepo-
nosti neuvažovati, po případě nezastaviti.
A Němci v době od června až do ledna
nevedli si jinak, než aby česká obstrukce bez
rozmyslu a bez přestávky prováděná způsobila
naši isolaci, rozeštvání všého veřejného mínění
proti nám a oktroje jazykové i ústavní.
A odpůrci počítali správně, že na naše bedra
svezlo by se odium — nejen naší jednoroční
ale i jejich 2lgroční obstrukce — a slyším je
dnes vyprávěti o obstrukci ne jako bý oniji
byli začali a 21g roku dělali, ale jako bychom
jen a jen my 31g roku ji byli tropili.
A my k tomu, pokračujíce programově
v obstrukci, byli bychom se zbavili jediné úcinné
tribuny, ze které lze takovémuto humbugu čeliti,
ale i kontroly nad exekutivou nám nepříznivou,
kterou různé proti nám namiřené kroky můžeme
zameziti.
Němec
20
article
Obstrukce není hračkou v rukou svědo-
mitých poslanců. Je sice silnou zbraní, užije-li
se jí v čas, užije-li se jí v nečas — nejen otupí,
ale ubliží tomu, kdo s ní zahrává. My tu zbra
nezahodili a nezahazujeme, ale my sami sobě
musíme zůstavit volbu, kdy je na místě a kdy
není. Volá se na nás: »Obstrukel jste molli
rozbit parlament a přivodit federalism, ulekli
jste se však hrozeb.«
My se žádných hrozeb nelekli, ale také
žádný nám nehrozil, poněvadž se ve Vídni vi,
že by to mělo přímo opačný účinek. Ale věcí
nás polítiků jest, abychom nedali se při-
měti k bitvě tam, kde to odpůrce chee,
nýbrž kde jest pro nás terrain nejvýhodnější.
Poptávka však po naší obstrukci nebyla a není
nikde větší než na straně našich odpůrců.
My videli situaci o d léta: jak se pro-
váděla jazyková nařízení, slyšeli jsme trůnní
řeč, adresu panské sněmovny, reč kniž. Auers-
perga, jednohlasné usnešení panské sněmovny
proti odměně obstrukce a pro německou řeč
v centrálních úřadech — my se nelekali hrozeb
ale viděli jasně, jak Němcům by bylo příjemno,
abychom rozbili parlament, aby mohla být
oktrovována státní němčina a uherské vy-
rov nání aby udělala vláda a Němci potom
měli volné ruce a mohli zase vésti chlubné řeči
o pracovitosti své. Důkaz pro nezpůsobilost
ku práci parlamentu ostatně nepodáme my, ten
podají v nedlouhé době druhé strany a otázka,
kde se to stane, bude rakousko-uherské vy-
rovnání.
Zachovati se nyní po vřelém přání od-
půrců, bylo by nejen taktickou a politickou
chybou, ale jestě více. Pravím to již po třeti,
ale jest nutno to opakovat; my musíme si vy-
brat terrain pro své rozhodnutí sami, aby celý.
svět viděl, kde je hluboká příčina nemožnosti
zdárné parlamentární práce v tomto parla-
mentu.
Němec
Vídeň
panská sněmovna
21
article
Kde nabrali političtí ptakopravci v Čechách
důvodů k tomu, aby předpovídali všecko blaho
českému národu zrovna nyní následkem našl
obstrukce proti brannému zákonu, přetěžko roz-
uměti. Kdo dovede posuzovati politiku ne podle
svých přání, nýbrž podle symptomů, kterým se
praktický a svědomitý politik nesmi uzavírati,
kdo nyní po našem politickém postupu pozoruje
situaci, vidí, že jsme spekulace odpůreů zhatili
obratem, který jsme právě provedli. Celý jejich
ordre de bataille jest zmaten — a oni musí
vymýšleti nové plány a nový postup — obtíž-
nější a nebezpečnější pro ně, než plán, k jehož
dosažení my bychom byli svou programovou
obstrukcí nejkratší cestou pomohli. Nelze upříti,
že šiky levice, naší nynější politikou rozražené,
naši obstrukci by byly bývaly jen zcelovány a
upevňovány.
A co platí o našich odpůrcích, platí rovněž-
o vládě. Piány s § 14. byly velmi snadně —
bez nás i proti nám, ale nyní? Nyní bylo třeba,
by se přišlo k nám. My zatím vyčkáme, jak se
nová situace vyvine dále. My stojíme na svém
programu a na svých právech — ale hájíme
je jak situace vyžaduje a dopouští. Šablony se
držeti nebudeme a nesmíme. Heslem naším jest
prospěch národa a naší milé vlasti a k tomu
eíli spějeme cestami, jež po našem nejlepším
svědomí a vědomí máme za správné.
Prosím, velectěný pane redaktore, popřejte
těmto mým řádkům mista. Miním, že jimi vy-
hověl jsem volání Vašeho článku ze dne 23.
března t. r.
Čechy
22
article
S veškerou úctou
23
article
Dr. Bedřich Pacák,
doktor
Pacák
24
article
poslanec říšsky
25
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá deválá
(Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 27. března.
Zákono přikazování přebytků
sirotčích pokladen zemí m, ve kterých
pokladny takové jsou — jsou to zvláště krá-
lovství české, markrabství moravské, vévodství.
slezské a Dolní Rakousy — byl dnes ve
druhém a hned také ve třetím čteni
s chválen.
Vídeň
Dolní Rakousy
poslanecký sněmovna