ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6c65faf0-6603-11dc-9db8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 24, person 12, work 2, org 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
Na ranní a odpol. 1ise předpl ání v Praze v adminio něsle äivre lota s drojí donáškoe n vrk n eba v ; a K oi na něste . . . R vrko n a ia vdvojí zisanii
Praha
5 article Italie proti trojspolku.
Italie proti trojspolku. Množí se znamení, svědčící, že v dalším trvání a v příštím rozvoji posavadní politiky trojspolkové připravuje se vážný, zásadný obrat Otázky finanční, průmyslové, obchodní, zemědělské neodolatelně tlačí se do otázek politických a mezinárodních. Starost, namnoze strach o další utváření se domácích poměrův národohospodářských ve většině státův evrop- ských nabývá vrchu nad starými programy a zřeteli ryze politickými, počíná pohlížeti jinak než v létech minulých na sympatie antipatie sousedské, ochlazuje někdejší vře- lost svazkův spojeneckých a radí k novým cestám v politice zahraničné. Tato stojí vždy mnoho peněz, tím více peněz, čím je horši, totiž horší pro vlastní stát a národ. Patrný důkaz této pravdy podává — neřekneme Rakousko, ale — zatím: Italie. Po dvacet let věděli to o ní jen jiní lidé nyní ví to o sobě sama. Udělala velmi bolestné zkušenosti se svou politikou zahra- ničnou; bůh ví, čeho se nadála, co očeká- vala od svého účastenství v trojspolku, utra- tila na sta a na sta millionův k účelům vojenským, vyssála vlastní své obyvatelstvo, přivedla je na mizinu, shánějíc se za blu- dičkou nějakého velmocenství, nějaké slávy válečné: dnes už nabývá rozumu, dnesn už náležitě vystřízlivěla, dnes už se probírá z tězkého omámení, omakává hlavu a kapsu a s bolestí seznává, že prázdno tu i tam! Kdo by se byl nadál, že právě Italie od svého někdejšího domácího hesla :- morte ai Tedeschi ! se dostane do trojspolku s novou říší německou? Byl to s její strany kro zcela nepřirozený a jak příliš brzy vyšlo na jevo, skrz na skrze nepolitický a záhubný.
bůh Rakousko
6 article
Opustit, zradit své nejbližší soukmenovce, Francouze, kteří mimo to položili první pevný základ k národní a státní sjedno- cenosti její a dáti se do vleku nového císařství německého, tím. Italie vzbudil v širém světě největší podivení, uvalila si na krk těžkou odvetu francouzskou ve způsobě velikých cel a se strany německé nezískala za dvacet let ani co by za nehet vlezlo. Ale dostala odtamtud jiné nadělení. Předvčerejší číslo kancléřova listu berlín- ského podniklo úlohu velice nevděčnou, poněvadž nemožnou, obhajujíc vedení troj- spolku, totiž Prusko, že nikdy neporoučelo Italii, kolik vojákův a jak vyzbrojených ma jen k vůli němu udržovati, ba odvažujíc s i tvrzění, ze spojenci, totíž vlastně a jedině Prusko nikdy nediktovalo Italii, kdy a kterak by měla užiti svého vojska. Obě tato tvrzení kaneléřského listu berlínského jsou naskrz lichá a lživá. Vzdyť v parlamentě italském po dvacet let bylo stálou písničkou, že vláda musí své vojsko opět rozmnožit a tak a tak vyzbrojit, poněvadž v Berlíně si toho přejí, aby prý Italie byla hodna svého členstv v trojspolku. Vzdyť po každé, kdykoli v par- lamentě italském opět se jednalo o novém, větším rozpočtu ministerstva vojenství, ve vládním a úřadním tisku berlínském s dů- razem téměř zimničným se dokazovalo, že Italie svou moc brannou rozmnožiti a zlep- šiti musí, poněvadž spojenci, totiž Prusko, by ji nemohli k ničemu potřebovat, poněvadž by nemohli spolehnouti se na ni. Každé, rok za rokem pravidelně se opakující rozmnožování a zvelebování vojenské moci italské dálo se vždy jen ke zjevnému a mocnému nátlaku se strany pruské. Vždyť máme v té věci trpké a drahé zkušenosti i v Rakousku. Oba sou- druzi v trojspolku s Pruskem, Rakousko Italie, po všechen čas byli ve vécech vojen- ských pod poručnictvím a dozorem pruským.
Francouz Prusko Berlín Rakousko
7 article
Rakousko, ač s přetěžkými bolestmi svých pilných a hospodárných národů, v první řadě národa českého, vydrželo to: ale Italie octla se tím na mizině. Vyhovovala každému pokynu, každému přání, každému rozkazu pruskému ve věcech vojenských ochotně, až pod břemenem svých státních dluhův a ohromné bídy všeho obyvatelstva svého klesla. Pravda o příčině finanční a národo- hospodářské mizerie království italského jest zjevná a všemu světu známa. A vypadá to jen jako posměch, vržený jí ve tvář, chce-l nyní Prusko, velitel trojspolku, všecku vinu v úpadku Italie se sebe svalit, tvrdí-li »Nordd. Allg. Zig.« ve svém předvčerejším čísle, že spojenci, rozuměj Prusko, Italii k žádným obětem na vojsko nenutilo, ba že jí zůstavo- valo v trojspolku úplnou volnost, aby svého vojska užila vždy podle své libosti a podle svých interessův! Toť už je vrchol pruske prolhanosti.
Rakousko Prusko
8 article
Však kancléřský list berlínský nebyl b toto naskrze lživé prohlášení učinil, kdyby italská koudel v trojspolku nehořela. Zcela v souhlase s veřejným míněním a s nejhlub- ším přesvědčením ožebračeného národa ital- ského nynější ministerstvo římské obrací se proti trojspolkové politice svých předehůdcův ve správě království italského a dává pánům berlínským nepokrytě na srozuměnou, že ob- novu trojspolkové smlouvy velmi dobře si rozmyslí. Spočítalo si asi na prstech, co Italie ze svého členství v trojspolku posu měla a dospělo k resultátu velice smutnému. Bliktry velmocenské, jimiž poručníci berlínšti tak dlouho ji krmili, rozplynuly se v čirou mhlu; všechny střizlivě a správně myslící hlavy v Italii už se přesvědčily, že polo- ostrov apenninský nebude jáktěživ velmocí A ještě na dále sloužiti velmoci pruské obětovat se jí, to už je důkladně omrzelo. Odtud onen pro další trvání trojspolku poplašný, jako výpověď znějící projev, jeiž
Italia
9 article
před čtyřmi dny učinil nynější předseda mi- nisterstva italského, Zanardelli. Pravil, že Italie dostojí závazkům, které jí uklád dosavadní smlouva trojspolková, ale zá- vazky příští že vezme na sebe jen po zra lém uvážení. Při tomto uvažování že pak bude se říditi hlavně zřeteli národo ho s po- dařskými. Zanardelli užil této příleži- tosti, aby osvědčil přátelské smýšlení své celé Italie k — Francii. Tu byl oheň na střeše — pruské. Ihned pospíšil si kan- cléřský list berlinský se lží, svrchu po něm opakovanou, která patrně má býti vábničkou pro — budoucnost, když už pro minu- lost nemá pražádné ceny. »Kdyby ně- který spojenec pokládal, vzhle dem na prospěchy své v lastní, za vhodno, zmenšiti svou armádu. nepříčilo by se to ani duchu, ani slovům smlouvy.e To jest pruské verbování, aby Italie na dále setrvala ve trojspolku a neklonil se k Francii! Prusko prohlašuje úřadně, ž by Italie mohla v trojspolku posavadní svou moc brannou uvésti i na míru menší. Při tom jest cenné doznání, kteréž kancléřský list berlínský učinil, že totiz přičinou finanční a vůbec národohospodářské bídy v Italii jest její moc branná, jest její vojsko, jest mili- tarism, jemuž všechny plodné a výrobné síly státu a národa italského byly obětovány, To jest úplná pravda. Ale lež jest, co »Nordd. Allg. Ztg.« tvrdí dále, »že finanční ne- snáze Italie nesouvisí se zá- vazky, jež na ni uvaleny byly trojspolkem.« Třeba tyto závazky ne- byly jedinou příčinou finančního a ná- rodohospodářského úpadku království ital- ského, zajisté jsou příčinou jeho hlavní. A tuto hlavní přičinu nové ministerstv italské chystá se odstranit. Možno pokládati za jisté, že posavadní smlouva trojspol- ková obnovena nebude. Zásluha toho bude náležeti — Italii. Rakousko nechá si ji ují Bohužel!
Italia Francie Prusko Rakousko Italia
10 article JUDr. Bedřich Pacák,
JUDr. Bedřich Pacák, předseda klubu poslanců českých ne radě říšské, o nynější situaci. Ve Vídni, 23. března 1901. Velectěný pane redaktore l V úvodním článku dnešního ctěného listu Vašeho, nadepsaném: »Krok sen s ačn nutno vysvětliti«, voláte na české posel- stvo na radě říšské důrazně: »Konáme jen svou povinnost, jakožto přátelé klubu poslaneckého, voláme-li opětně a opětně, aby nezůstával bez věcného komentáře o nen krok sen s a č n íe, — kterýmžto krokem sensačním miníte nynějš dočasný taktický postup české delegace n radě říšské. Tato důtklivá slova Vaše nutí mne, uchopiti se pera a promluviti upřímně a poctivě zatím sám, než bude dána příležitost i jiným po- slancům promluviti na schůzích voličů. V zemich českých přetřásá se úsilovně otázka, stala-li se umto naším dočasným krokem chyba čili nie? Ale jsou i kritikové, kteří jdou dále a čin otázku: »Byla-li česká delegace for mál n oprávněná učiniti taktickou diversi, jakou uči- nila ?« A k této otázce ovšem přirozeně nutno od- povědíti dříve, než budu moci přikročit k ořázece druhé. A tu nutno především konstatovati, že česká delegace šla na radu říšskou s na- prosto volnou rukou. Celé hnutí před- volební jest toho dokladem. Ve schůzi důvěrníků zemských konané n radnici staroměstské, dne 16. prosince 1900, usnešeno bylo k návrhu dra. Vejvary z Karlína, dáti poslancům »ohledně taktiky poli- tické úplně volnou ruku.« Usnešení to stalo se s všeobecným souhlasem, a návr jednoho člena shromáždění, by nově zvoleným poslancům dán byl imperativní mandát dělat obstrukci, byl všemi proti jednomu hlasu zamítnut. Tato okolnost není sice dosud české veřejnosti známa, ale nutnoji dnes jako karakteristickou pro onu schůzi d- věrníků dne 16. prosince 1900 zde zvláště vy- tknouti.
JUDr Pacák Vejvar Vídeň Karlín
11 article
Ale nejen hnutí předvolební i hnutí volebn názor náš opodstatňuje. Veřejné mínění české po 8. a 9. červnu 1900 dobře postihlo, že jest obstru ke taktickým prostředkem, kterého se užívá, když jest vhodným a n koliv programem, jehož se má musí užívati ze zásady vždycky všude, tudíž i když jest nevho ný m. Zdravý politický smysl lidu našeho vystihl že programová obstrukce jest při nejmen ším téže povahy jako abstinence čili passivita. Passivita v dané, vhodné chvili může míti dobrý úspěch; ale chová v sobě povždy nebezpečí, že odpůrci ponechává volnou dráhu. O tom přece se žádný neklame, že by dnes v parlamentě naší odpůrci, nepokrytí i tajní, uvítali naši passivitu s velikou radostí, neboť by tm jim bylo umožněno, aby si dělali a uzákonili, co jim libo. A obstrukce progra- mová a trvalá — ta sice neponechává volnou dráhu legislativě (neboť ji ničí), ale za- jisté exekutivě, vládě a byro- kracii, nám dojista nikoliv přátelské a kromě toho otvírá cestu převratům a novým konstitu- čním pokusům a já myslím, že není dnes nikoho, kdo by tvrdil, že tyto bylyby inspirovány láskou a přízní k nám, snahou zlepšiti právě naše postavení a zvýšiti naši poli- tickou moc? Čelím-li zde tedy tak zvané
12 article
programové obstrukci čili obstrukci za každou cenu, jsem tím už z předu ušetřen námitky, proč tedy v květnu červnu delegace zahájila obstrukci ? Ob- strukce ta byla přece také jen doč asným taktickým prostředkem, jehož přední a hlavní význam vyložil jsem prohlášením, které j me- nem klubu učinil jsem ve sněmovně dne 8. května 1900 a které z ni í: »Kdyby po vítězství obstrukce německé která stát, vládu a majoritu terrorisovala a po- nížila, nikomu se více nepodařil této zbraně použiti, pak vešker činitelé státu byli by dáni ve prs usurpované díktatuře. To byla slova, jimž následoval skutek. M, té obslrukce tehda užili jako do č a s né h prosíředku od 5. května do známého 8. června 1900 a dokázali, že jako německá tak česká obstrukee dovedla zasta- viti celý stroj parlamentní. A účelu. jejž tato obstrukce měla, plnou měrou jsme dosáhli. My dnes v parlamentě jsme činitelem, s jehož rozhodnutím musí i odpůrci byť i ne- chtěli počítat. Hlasy, volající po našem isolo- vání, utichly, poněvadž toto bylo možno jen z naší obstrukce za každou cenu a nikol nyní. A kdo má oči a politický rozhled rozum, vidí, jak nyní s českou opposicí se po- cítá a počítat musí, kdežto o b str u ke programová pro tu chvili vedla. na cesty přimo opáčné. Leč vrátím se k předmětu, jejž jsem n chvíli opustil a již i předstihl. Opakuji, ze ve- řejné minění a voličstvo schválilo obstrukci ale jen jako dočasný prostředek, nikoliv jako program a my vyšli z voleb, ma- jíce zmocnění k politíce voln ruky Nikoli hlasy lidí českých z jiných táboro, které hnaly nás beze všeho do bezpodminečné práce parlamentní, nikoli hlasy konservativní šlechty, Staročechů, realistů a socialistů — nýbrž vůle voličstva naší stran a usnesení sjezdu důvěrníků daly nám volnost zvoliti taktiku j ako uzná me.
Ob
13 article
Tím zodpovězen byl by dotaz po formální oprávněnosti našeho nynějšího postupu. A nyní kotázce druhé po věcné totiž oprávněnosti t. j. po politick úspěšnosti toho kro ku. Pro mne dotaz tento rozpadá se na ná sledující otázky: Předné se táži: Co se vlastně stalo Stala se trvalá změna fronty politické Opustili poslanci svoji opposici proti centrali stickému regimu? Opustili opposici svoji proti nynější vládě ? Zapomněli snad na to, co se stalo dne 17. října i na jazyková práva českého lidu? I odpovídám: Nic z toho nestal se. Poslanci národní strany svobodomyslné stojí na tomže stanovisku státoprávním, n témž stanovisku proticentralistickém, na témž stanovisku proti vládě nynější, na jakém stal před svou dočasnou taktickou přeměnou. Ano oni stojí stále na témž požadavku rovného práva, jako kdykoli před uím. Zajisté však jsou toho názoru, že této chvíle odčinění křivdy, na jazyku českém spáchané, nelze do- síci obstrukcí programovou, nýbrž cestou jinou. Poslancové čeští učinili jednoduše politický tah, jak se v boji politickém často činí, a zmátii tím pevné již plány odpůrců na dobro. A což jest u nás v Čechách paměť tak krátká, což zapomnělo se už na onu dobu, kdy proti všemu očekávání německá levice za Thuna učinila po- dobný tab, který ve svých důsledcích vedl k pádu išelských úmluv a jich dalším konse- kvencím? A onen politický tah, jejž poslanci češt učinili, jest ke všemu ještě rozhodným jen pr dočasnou změnu jich taktiky, a nikoli trvale rozhodným pro jich postup. I učiněn byl roz- hodnutím o poměrech, okamžikem vzniklých dle těch dlužno poslancům říditi své kroky, ni- koli dle nezměnitelné šablony.
Čechy
14 article
Poslancové čeští neučinili nic více, nežže Před velikonocemi propustili tři věe zobstrukce: Byla to předn ě předloha o brani e f ch. jež v prvním i druhém čtení z obstrukce vy- loučena tak jako loňského roku. O všem čeští poslancové pro ni nehlaso- vali, nýbrž své hlasy proti ní po- ložili, ale neobstruovali ji. Proč? Poněvadž by obstrukcí tou nebyl praničeho dosáhli a předlohu nezamezili. Již 14. března t. r. by vláda byla dle čl. 14. st. z. zákonů zákon o brancích, vydala — parlamnent domů poslala a vládla dle čl. 14. st. zákl. zá- Řona. A chce někdo v Čechách tvrdit, že tato vláda dle čl. 14. st. z. z. j de nám k dluhu za poměrů právě nyn panujících Kdo by tak tvrditi chtěl, nechť jen přípo- mene si ve všech oborech našeho veřejného života celou dobu od června 1900 do ledna 1901 a zeptá se lidí, kteří do zákulisí vídí, jak taková doba nám svědčí. Poslanci čeští tudiz předlohu, kterou nemohli zamezit, připustil k projednání cestou nám měně škodnou neb neškodnou a snad i užitečnou. Druhá věc, kterou čeští poslancové při pustili k prvnímu i druhému čtení jest daň z lihu. Čeští poslanci mají tu různé autonomi- stické námitky. Rozpoložení naše jest v té pří čině velmi nutkavé Na jedné straně zatížené finance zemské, na druhé volání učitelstva po upravení služného. V předloze lihové poskytuje se českému království ročně 3 mill. korun, tudiž slušná částka na upravení služného učitelstva a otázky to den ke dni palčivější. Měli-li tudi
Čechy zákon o branec
15 article
poslanci čeští rozhodnouti mezi autonomistickými svými pochybnostmi a mezi možností získati od státu alespoň čásť příspěvku na zemské potřeby. k ukojení naléhavého a neodročitelného již po- žadavku početné a důležité vrstvy v národní naší organisaci, domnívají se, že rozhodli k sou- hlasu oněch prohlédavějších lidí, kteří nezapo- mněli, že vláda svou předlohu o přirážce k dani z lihu, již sněmům jednou učiněnou, odvolala. Třetí pak předloha, jež propuštěna toliko v prvním čtení do výboru, jest před- loha investiční, k níž pojí se celá řada našich velkých hospodářských požadavků a pro- spěchů — regulace řek, stavba k análů, mist- nlch dráh, řady meliorac, jež ve vlasti naší v tak značném počtu váznou. A měli jsme snad my obstruovat i první čtení této před- lohy, abychom i ve výboru nemohli jednat domahat se nutných požadavků našich ? Bylo by to bývalo rozumné ? A není pokročení otázky vodních cest a kanálů následkem našeho po- stupu viditelné a potěšitelné? Loni investice za tuhé obstrukce puštěny byly do výboru bez prvního čtení a v Čechách an hlas proti tomu se neozval. A propuštění těchto tři věcí, jež jsem uvedl: rekrutů v prvním a druhém čtení, daně lihové v prvním a dru- hém čtení a investic v prvním čtení, to jest vše, co pro krátké období za- sedací před velikonocemi bylo námi uje dnáno Pro zasedání po velikonocích má české poselstvo volnou ruku a užije jí nejlépe, jak toho vyžadovati bude prospěch a zájem národa, ne snad popularita jednotlivého poslance neb poselstva samého, jež si je vědomo, že vysláno do Vídně jen k tomu, aby svému národu pomáhalo a ne sobě k laciné slávě.
Čechy Vídeň
16 article
Pravím: Toť vše. A nyní ptám se, jest pro tento dočasný postup taktický zapotřebí tolik obav, tolik rozčilení, tolik otázek? Nemámto nikomu za zlé, jeť to přirozené; my v Čechách příliš byli jsme zklamáni, že při každém seb dočasnějším postupu taktickém se ptáme nestala se chyba? My však veřejně a věcně tuto vykládáme co s naší strany povoleno, nechť tedy každy soudí poctivě a upřímně, jak poctivé a upřímn se zde věc vykládá. Však dlužno ještě doložiti, že propustil jsme před velikonocemi ještě některé jiné věci. jež přece nemohou býti předmětém znepokojeni Jest to především námi samými žádan zrušení erárních mýt, po němž naš zemědělství po tak dlouhou dob již volá; jest to zákon, kterýme zru- šuje se daň důchodová ze zástav- ních listů hypoteční banky; jestt změna zákona poplatkového, jímž umenšují se převodní poplatky z převodu nemovitostí městských; zákon o sirotčích pokladnách, jímž část přebytků pokladních poskytuje se v ročních dávkách zemím k účelům opatřování si- rotků, vesměs to věci, jiehž sami jsmne s domáhali. Takové tedy jest to celé osudné ujednání, tak vypadá sensační obrat, jak jej Vy, vele- ctěný pane redaktore, naznačujete, nic jinak. A spolu dokládám, že při tomto jednání u jed- nali jsme — ovšem nikoliv jako cenu z řečený taktický postup — řadu hospodá- ských a jiných důležitostí pro království české, jichž se delsí dobu již naše obyvatelstvo do- máhá. Aniž bych zveličoval nebo zmenšoval, pravím, ž e jsou věci ty pro násl emi- nentně důležité. Namítne se mi však: To vláda musí bezloho udělati. Ano — tato slova ve mnohých oborech slyším již 30 let, a přece je mně pro uskutečnění věci naší mi- lejší pevné ujednání, než stálé opakování »to musí se stát«.
Velikonoce Čechy hypoteční banka
17 article
Vytýká se nám dále tajení věci. Ptám se, nemáme s opáčnou cesteu smutné, velmi smulné zkušenosti? A může čestný člověk dát čestné slovo a pak je nedržet? Namítá se: vypravují-li to jiní, můžete to povědět také vy. Této logice nerozumím. Slovo čestné zůstává slovem čest- ným u čestného muže, kdyby i druhý je po- rušil, což ale se zde nestalo. A což národ nevidí to dle výsledku ? Řekne se »zase nás zklamou jako vždycky.« Dobrá, nic na světě není vyloučeno. Ale proto pravím za druhé: Vyčkejte. Pro ten případ máme svoji starou zbraň stále připravenu a nikde nikdy jsme jí neodložili. Ale musíme vyčkat přece výsledku.
Dobrá
18 article
Vzdyť ani katastrofální výsledky politiky programově obstrukční nepřišly by za 14 dní — více času pak od našeho postupu neuplynulo. A tu přece nelze očekávat, aby ten náš nový postup, to málo, co se stalo, hned ukázalo vý sledky politické. S dobrým svědomím mohu řici, že poselstvo české houževnatě pracuje za pro- spěchem našeho lidu. Nechť pak tento lid sám posoudí nynější náš po stu po výsledcích, a k těm jest třeba chvilo. Ale teď několik neděl po zahájení žádati musíme trochu důvěry a trpělivosti — později nebojíme se sebe přísnějšího posouzení, a to zejmena po volbách, ve kterých nás nikde voličstvo nezaváz a lo k obstrukci, nýbrž dalo nám naprosto volnou ruku pro taktiku. Praví se dále, že učinili jsme v letošním zasedání sensační obrat. Odpovídám, že tomu není tak. My jsme v novém parlamentě technickou obstrukei ani neprovo- zovali, nýbrž prostě zabývali parlament těmi věcmi, které jsme uznávali za pilné a od čtrnáeti dnů pustili jsme se do jednání o věcech nahoře uvedených. v arovnem prodeiíe raaní člilo o sebě . . . sa Sh n2k psle lní . ve elialksch na veskevěs raaní číle. . . . . . . 9 h rnseráty platt se ko kověnapěsl. Pslacni arty pjns eriel- Ta nachánejí se tes reěslo tiskárna a enpedice , NirodakA Lita“. Bakopivy se nevraojí.
19 article Zásadní obrat v našem jednání se
Zásadní obrat v našem jednání se nestal a české poselstvo v ničem od svého zá- kladního stanoviska politického a národního ne- ustoúpilo. Na začátku tohoto zasedání nikdo ne- žádal na nás obstrukci a teprve teď je po ní- poptávka. Já nepřisáhám na heslo, že je správno dělati vždycky právě opak toho, o čem odpůrce tvrdí, že sobě přeje — protože konečně takto odpůrce a contrario dovedl by nám suggerovati ledajakous taktiku. Ale když vidím, že nejen- řeči, ale všecko jednáni odpůrce míři k tomu, aby nás k jistému postupu dotlačil, když vidím, že všecky plány jeho jsou založeny na tom určitém našem postupu, pak bylo by zaslepo- nosti neuvažovati, po případě nezastaviti. A Němci v době od června až do ledna nevedli si jinak, než aby česká obstrukce bez rozmyslu a bez přestávky prováděná způsobila naši isolaci, rozeštvání všého veřejného mínění proti nám a oktroje jazykové i ústavní. A odpůrci počítali správně, že na naše bedra svezlo by se odium — nejen naší jednoroční ale i jejich 2lgroční obstrukce — a slyším je dnes vyprávěti o obstrukci ne jako bý oniji byli začali a 21g roku dělali, ale jako bychom jen a jen my 31g roku ji byli tropili. A my k tomu, pokračujíce programově v obstrukci, byli bychom se zbavili jediné úcinné tribuny, ze které lze takovémuto humbugu čeliti, ale i kontroly nad exekutivou nám nepříznivou, kterou různé proti nám namiřené kroky můžeme zameziti.
Němec
20 article
Obstrukce není hračkou v rukou svědo- mitých poslanců. Je sice silnou zbraní, užije-li se jí v čas, užije-li se jí v nečas — nejen otupí, ale ubliží tomu, kdo s ní zahrává. My tu zbra nezahodili a nezahazujeme, ale my sami sobě musíme zůstavit volbu, kdy je na místě a kdy není. Volá se na nás: »Obstrukel jste molli rozbit parlament a přivodit federalism, ulekli jste se však hrozeb.« My se žádných hrozeb nelekli, ale také žádný nám nehrozil, poněvadž se ve Vídni vi, že by to mělo přímo opačný účinek. Ale věcí nás polítiků jest, abychom nedali se při- měti k bitvě tam, kde to odpůrce chee, nýbrž kde jest pro nás terrain nejvýhodnější. Poptávka však po naší obstrukci nebyla a není nikde větší než na straně našich odpůrců. My videli situaci o d léta: jak se pro- váděla jazyková nařízení, slyšeli jsme trůnní řeč, adresu panské sněmovny, reč kniž. Auers- perga, jednohlasné usnešení panské sněmovny proti odměně obstrukce a pro německou řeč v centrálních úřadech — my se nelekali hrozeb ale viděli jasně, jak Němcům by bylo příjemno, abychom rozbili parlament, aby mohla být oktrovována státní němčina a uherské vy- rov nání aby udělala vláda a Němci potom měli volné ruce a mohli zase vésti chlubné řeči o pracovitosti své. Důkaz pro nezpůsobilost ku práci parlamentu ostatně nepodáme my, ten podají v nedlouhé době druhé strany a otázka, kde se to stane, bude rakousko-uherské vy- rovnání. Zachovati se nyní po vřelém přání od- půrců, bylo by nejen taktickou a politickou chybou, ale jestě více. Pravím to již po třeti, ale jest nutno to opakovat; my musíme si vy- brat terrain pro své rozhodnutí sami, aby celý. svět viděl, kde je hluboká příčina nemožnosti zdárné parlamentární práce v tomto parla- mentu.
Němec Vídeň panská sněmovna
21 article
Kde nabrali političtí ptakopravci v Čechách důvodů k tomu, aby předpovídali všecko blaho českému národu zrovna nyní následkem našl obstrukce proti brannému zákonu, přetěžko roz- uměti. Kdo dovede posuzovati politiku ne podle svých přání, nýbrž podle symptomů, kterým se praktický a svědomitý politik nesmi uzavírati, kdo nyní po našem politickém postupu pozoruje situaci, vidí, že jsme spekulace odpůreů zhatili obratem, který jsme právě provedli. Celý jejich ordre de bataille jest zmaten — a oni musí vymýšleti nové plány a nový postup — obtíž- nější a nebezpečnější pro ně, než plán, k jehož dosažení my bychom byli svou programovou obstrukcí nejkratší cestou pomohli. Nelze upříti, že šiky levice, naší nynější politikou rozražené, naši obstrukci by byly bývaly jen zcelovány a upevňovány. A co platí o našich odpůrcích, platí rovněž- o vládě. Piány s § 14. byly velmi snadně — bez nás i proti nám, ale nyní? Nyní bylo třeba, by se přišlo k nám. My zatím vyčkáme, jak se nová situace vyvine dále. My stojíme na svém programu a na svých právech — ale hájíme je jak situace vyžaduje a dopouští. Šablony se držeti nebudeme a nesmíme. Heslem naším jest prospěch národa a naší milé vlasti a k tomu eíli spějeme cestami, jež po našem nejlepším svědomí a vědomí máme za správné. Prosím, velectěný pane redaktore, popřejte těmto mým řádkům mista. Miním, že jimi vy- hověl jsem volání Vašeho článku ze dne 23. března t. r.
Čechy
22 article
S veškerou úctou
23 article
Dr. Bedřich Pacák,
doktor Pacák
24 article
poslanec říšsky
25 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá deválá (Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 27. března. Zákono přikazování přebytků sirotčích pokladen zemí m, ve kterých pokladny takové jsou — jsou to zvláště krá- lovství české, markrabství moravské, vévodství. slezské a Dolní Rakousy — byl dnes ve druhém a hned také ve třetím čteni s chválen.
Vídeň Dolní Rakousy poslanecký sněmovna