= . a o0. v Yotenřera, malé obcí ve Walesu, nedaleko zámku Adeliny Pattiovy, meškal těchto dnů zvěřinec Graigrafftův. Obchody nedařily se valně a majitel zvěřince, aby přilákal obecenstvo, ohlásil, že místní holič, Mr. Philipps, bude příštího dne holiti lva Marca. V ustanovenou hodinu vešel také Philipps v průvodu krotitele do klece. Marco musil se předními tlapami postavit na židli, Philipps podle všech pravidel umění jej namydlil a holil jej. Při celé této operaci stál krotitel s pozdviženým bičem za Philippsem a tak se Marco toliko obmezil na to, že zuřivě mručel a funěl. Avšak Philipps jest hrdinou dne a lidé z celého okolí hrňou se do zvěřince, aby viděli oholeného lva. — Nebohý Marcol Musila to být pěkná mrcha, když se ředitel zvěřince odhodlal takto jej zostudit. = Elektrický budíček pro hotely vyna- lezli inženýři Carrez a Lemaire v Paříži a účelem jeho jest, buditi samočinně hosty v hotelu v usta- novenou hodinu. Přístroj možno zaříditi na čtvřtky hodiny. Jest postaven v kanceláři hotelu a sestává především z přesně jdoucích hodin, na jichž cifer- níku ve čtvrthodinových mězerách upraveny kontaktý. jichž se rafička dotýká. Každý z těchto kontaktů jest ve spojení s dotyčnou cifrou čtvrthodiny na ná- věštní tabuli pomocí vodících drátů. Na tabuli jest rovněž tolik ciferníků, co pokojů v hotelu a rafička na každém cíferníku zařídí se podle přání hosta. Po- mocí vodícího drátu zjedná se kontakt s hodinami a když rafička v ustanovenou hodinu dotkne se toho kterého kontaktu, jest proud uzavřen a v pokoji ho- stově zvoní budíček tak dlouho, dokud je j host sám nezastaví. Vynález jest velmi duchaplný, ale má vadu, že jest zapotřebí příliš mnoho vodících drátů, takže pro deset pokojů bylo by jich třeba dvě sté. aby bylo umožněno zvonění v kteroukoli čtvrt- hodinu dne.

= Pomník psu. Na Sv. Bernardu postaven těchto dnů pomník na památku bernardinského psa Barryho. Barry v době deseti let zachránil život čty- řiceti osobám, jež byly zabloudily na ledovcích Sv Bernarda. Nejslavnější jeho čin byl následující: Na- lezl ve sněhu desetileté děcko v onom osudném spánku, jenž předchází smrt. Barry, jak se zdá. ihned pochopil situací. Zahřál děcko nejprve svým dechem a probudil je lízáním ze spánku. Když se mu to podařilo, položil se vedle dítěte a vábil je všemožným způsobem, aby povstalo a sedlo si mu na hřbet. Dítě konečně tak učinilo a Barry donesl je do kláštera. Smrt psová zaviněna byla bázlivostí ja- kéhos neznámého, jenž se domníval, že jej Barry otevřenou tlamou ohrožuje. Střelil na psa a usmrti jej. Obě tyto události jsou na pomníku zvěčněny Pomník představuje bernardína, nesoucího na hřbete děcko; pod tím nalezá se nápis: »Hrdihný Bárry zachránil čtyřicetí osobám život a byl jedenačtyři čátou usmrcen.«

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 157—160. — Pravda z Německa. Mezi sterým zbožím, jež nás dochází z Německa a které zejmena ve Vídni, jakkoli jim konkurence ta škodí, v pravém slova smyslu hltají, nalezá se též, ovšem že jen v malém množství — pravda. Ano, a sice ta pravda, které ne- dozvíme se nikdy doma, nýbrž výhradně jen importem z Německa, kde nemají příčiny tajíti se se svými úmysly a kde nám řeknou otevřeně, co ne sami, nýbrž co také naši Němci, již s nimi udržují nejintimnější styky, cítí a soudí. Onehdy měl »Evangelický svazek« v Halber- stadtě schůzi, v níž cvikovský superintendent asi následovně promluvil o agitaci, již označuje se slovy »Pryč od Říma!« »V této době ná- boženské vlažnosti nie nás nemůže povzněsti více, než nynější evangelické hnuti v Rakousku. Je pravda, že ultramontanismus a jemu duši i tělem oddaná vídeňská vláda vymyslily si po- hádku, že hnutí je politické a umělé. Nemůže býti pochybnosti o tom, že první popud k vy- dání hesla »Pryč od Říma!« vzejde z hlubokého roztrpčení proti katolickým kněžím, kteří stali se ochotnými pochopy při utiskování Němců, však dějiny nás učí, jak Němectvo a evangelium jsou úzce spojeny. Nikdy by nebyl gustav-adoli- ský spolek udělil tolik podpor samému hnutí, kdyby nebyl přesvědčen, že ráz a pováha jeho je seriosní. Rakousko činí překážky hnutí tomu, nepouští do země německo-říšských kandidátů a tím nemožným činí obcím opatřiti si řádnou bohoslužbu. Rakousko nedbá naučení, jak v ni- vec rozpadávají se státy, jež ovládá Řím.

Rakousko je nepřítelem oněch sil, v nichž nalezá německá říše hlavní oporu a kterými dala by se stará habsburská monarchie jedině osvěžiti. Však nechť stát rakouský sebe víe týrá nové protestanty, tím jen u víře je utužo- vati bude. Nově probuzená víra německého lidu v Rakousku nadšením zde v říši naplňuje a po- silňuje naše evangelické sebevědomí. Nebot i u nás — v říši — je dost nadšenců pro Řím. Toho ale buďme si vědomi, že ani orthodoxní ani liberální dogmatika neodtrhla soukmenovce naše v Rakousku od Říma, nýbrž Luthera evangelium!« — Ne, pane superintendente, v tom račte se mýlit. Evangelium ani Luther v akci té nebyli ani dost málo zůčastněni, tu vedli vý- hradně pánové Wolf a Schönerer. Těmto šle- chetným duším můžete býti vděčni. My věru nejmenši máme příčiny, horovati pro Řím, na- opak jsme větší jeho nepřátelé, než páni gustav -adolfských a jiných spolků, ale nám hnusí se to národně-politické kupectví s vírou a obchod, který se vede dnes s tím, co dosud nikdy lepší povahy nenosily na veřejný trh — totiž náboženské přesvědčení. Panu Wolfovi a Schönererovi je katolícísmus tolík jako protestantismus. Pro ty pány má jen cenu germanismus či vlastně borrusismus a jeho po- mocník centralismus. Když se za pomoci fe- tišství státi mohli příslušníky Vilémovi říše, ne- byli by ani na okamžik v rozpacích a stali se vyznavači fetištví. Je to sice prastarý vtip, ale v něm pravda tak jasná, že připomenouti mu- síme protestantům v říši, katolicismus že tímto vystoupením Schönerových horlivců pro víru právě tak málo pozbude, jako přistoupením je- jich protestantismus nabude. Protestantům doe mácím bez toho naši bratři a sestry ve víře jen překážejí.

— »Nepřijímá se, pište německy«. Svého času přinesli jsme zprávu, že e. k. okr. hejtmanství v České Lípě vrátilo magistrátu král. hlavního města Prahy dopis s českou adressou, na němž červeným inkoustem bylo poznamenáno »Wird nicht angenommen, deutsch sehreiben«. (Nepřijímá se, pište německy.) K podané stížnosti vyšetřilo věc c. k. ředitel- ství pošt a telegrafů v Praze a oznámilo, že slova na obálce psal zřízenec c. k. okresního hejtmanství v České Lípě, jenž listovní zásilky pro okr. hejtmanství na tamějším poštovním úřadě přejímá. Vrácený dopis s poznámkou shora uvedenou byl ovšem později c. k. okr. hejtmanem bez závady přijat. Jsme žá- dostiví zvěděti jmeno onoho zřízence politického úřadu v král. českém, který napl- něn jest tak nezkrotitelnou zášti proti jazyku většiny obyvatelstva této země. Rovněž bylo by záhodno zvěděti, jaké opatření se stalo, aby podobné případy se neopakovaly. Bylo sice v té příčině jíž před třemi měsíci učiněno po- dání c. k. místodržitelství, ale na odpověď dosud marně se čeká.

— Rodinné zprávy. Slečna Anda Facken- bergova z Č. Budějovic a pan JUDr. Juliu Ad. Krnihský, místodržitelský koncipista v Ka- daní slaviti budou sňatek svůj dne 10. t. m. o 4. ho- dině odpol. v kathedrálním chrámu v Č. Budě- jovicích. — Slečna Mařenka Čuhlova a pan Josef Šustáček, učitel, slaviti budou svůj sňatek v úterý dne 9. t. m. o 11. hodině dopolední ve farním chramu ve Štěpánově. — Otázka obsazení farního obročí v C- šanech vyřizuje se neočekávaně rychle. Městsk rada pražská, jak povědomo, zdráhala se učiníti ná- vrh terna, dokud nebude konsistoří vyřízena otázk právomoci olšanského faráře ve příčině asistence při pohřbech. Konsistoř s odpovědí neváhala a uvedla, že vyřízení záležitosti právomoci může se státi po- zději a že ustanovení faráře na faru olšanskou ne- musí tím být prodlužováno. V úterý dostane se tudíž otázka obsazení fary do rady městské a již ve středu do mimořádné schůze sboru obecních starších. — Hodno následování. Správní rada společ- ného cukrovaru v Klobukách proniknuta vědomím, že jenom úřadnictvo dobře situované s chutí a energií síly těle sné i duševní závodu obětuje, pojistila mladší síly u pensijního spolku cukrovarnického v Praze, starším pak úřadníkům založila sama z bilančních přebytků zvláštní pensijní fond, takže nyní každý úřadník i zřízenec toho cukrovaru pro případ invali- dity může hleděti s klidnější myslí příštím dnům vstříc. Tento skutek, svědčící!o pokrokovosti a human- nosti správní rady, zasluhuje hojného následování. — Pražský orloj na věži staroměstské rad nice bude za příčinou nutné opravy od příštího pondělka na několik dní zastaven.

— Na stopě společnosti zlodějů. Před ne- dávnem byla v jedné ville v Roztokách provedena odvážná krádež. Lupiči vnikli v noci oknem do villy a vykradli ji úplně, Při úsilovném pátrání byla část lupu nalezena na Žižkově. Pro podezření z krádeže byli k trestnímu soudu dodání: Frantíšek Uřidil. Melichar Dobrovolný, Anna Kozelková, Václ. Senkýř a Vilém Šimůnek. Zatčení sice zapírají, že krádež provedli, ale podezření je na ně důvodně uvaleno, poněvadž měli četné předměty, z krádeže pochá- zející. — Vyšinuté motorové vozy. Včera odpo- ledne staly se na Křižíkově elektrické dráze dvě ne- hody. Po 3. hod. vyjel před domem č. p. 61 na Palmovce z kolejí motorový vůz č. 3 a před domem č. p. 225 v Královské třídě ve Staré Libni vyšinu se vůz č. 6. Tyto nehody měly za následek, že do- prava na čtvrt hodiny byla přerušena. — Oheň na chodbě. Služka Alžběta Prášková. zaměstnaná u obchodníka Adolfa Koutného v čís. 130—I. v Dušní ulici, včera odpoledne vysypala žhavý popel do koše na chodbě v prvém patře, na- čež se vzdálila. Před 7. hod. večerní pojednou vy- šlehly z koše plameny a zasáhly dřevěné zábradlí a zničily také tři koberce. Sousedé potom oher uhasili. — Nalezená mrtvola sebevraha. Z Vltavy blíže Františku byla včera vytažena mrtvola utonu- lého mladíka, v němž byl poznán 20letý obchodn příručí Alfons Vocelka. Zdá se, že dlouha neza- městnanost dohnala mladíka k sebevraždě. Mrtvola byla odnesena do pathologického ústavu. — Úškrcenů na pastvě. V Hlubotči u Opavy pásla v těchto dnech dvě děvčata krávu, kterou měla uvázanou na provazu. Když krává sebou trhla, vy- klouzl provaz 12leté dívce z ruky a otočil se kolem krku její 7leté sestry, jež byla pak polekanou krávou vláčena, až byla úškrcena.

Theatralia. + Bezplatné představení pro lid uspořádá v neděli dne 7. října v městském divadle v Poličce spolek divadelních ochotníků »Tyl« za spoluúčinko- »Eim«. Sehráno vání členů spolku nár. dělnictva bude Jiráskovo drama »Emigrant«.

Věstník živnostenský a dělnický. * Představenstvo nemocenské pokladny při společenstvu nožířů, puškářů atd v Praze má dnes v sobotu 6. října o 8. hod. večer v hostinci »u tří kosů« v Křemencové ul. výborovou schůzi.

Věstník spolkový. Schůze.

Dne 6. října: Výbor jednoty umělců výtvarných má o 7. hod. večerní řádnou tý- denní schůzi s důležitým programem, po níž ná- sleduje schůze členská. — První vzájemně se pod- porující spolek stavebních dilovedoucích (polírů) pro Prahu a okolí. Správní výbor koná o 7. hod. večer řádnou měsíční schůzi v místnosti spolkové »Na košiku« na Václav. nám. Zábavy. Beseda Měšťanská v Praze. Dnes o 8. hod. več. hudební produkce kapely páně Pehelovy ve velké dvoraně. Program obsahuje skladby domá- cích a cizích skládatelů. — Měšťan ská Beseda na Král. Vinohradech koná již dnes v sobotu dne 6. řijna zahajovací koncert úplného sokolského hudebního sboru za osobního řízení hudebního skla- datele pana Karla Šebora. Začátek o 7. hod. več. otevření místností o 1/27. hod. več. Přístup hlavním schodištěm. U vchodu musí se každý legitimovati. V zimním období pořádají se 17. (po případě 24.) října: Divadelní večer. 3. listopadu: Programová zá- bava. (Velký sál.) 14. (po případě 21.) listopadu:: Di- vadelní večer. 24. listopadu: Věneček. (Velký sál.) 12. (po případě 19.) prosince: Divadelní večer. 15. prosince: Koncertní večer. (Velký sál.) 31. prosince Sylvestrovská zábava. (Ve všech sálech.) Z Umělecké besedy. K slosování podzím- nímu, jež bude v pondělí dne 8. října a určeno jest pro členy, kteří zaplatili příspěvek v době od sloso- vání jarního, vybrán jest obraz Jos. Ženíška, různé hudebniny, knihy a sošky. Páni členové, kteří dosud příspěvek nezaplatili, se proto žádají, aby nejdéle do t. m. příspěvek svůj zaslali. Výtvarný odbo Umělecké besedy koná dnes o půl 8. hod. večer svoji obvyklou schůzi.

Poslední zprávy. Boje v Čině. Z Londýna, 6. října. (C.-B.) »Daily Chronicle« sděluje s Washingtonu ze včerejška, že vláda Spojených států navrhla velmocím, aby přiměly čínského císaře k návratu do Pekina a utvo- ření nového kabinetu, který by byl složen z přívrženců oprav a pokrokových mužů. Císař má pak vydati edikt, kterým se císařovna vdova zbavuje všech svých hodností. Od jejích piklů má býti císař chráněn bodáky civilisovaného vojska. Vláda Spojených států trvá na tom, že prine Tuan musí býti odsouzen na smrt.

Ze soudní síně.

Sensační krádeže na zdejší poště. (Před senátem čtyřčlenný m. Do císařské zastavárny vstoupil ke konci června prostě oděný muž, jenž vykázav se zástavním líst- kem, žádal, aby mu vyplacen byl přebytek za prodej zástavy na lístku blíže označené, stržený. Na lístek, znějící na půjčku 24 zlatých zastaven byl před dobou půldruhého roku šperk, kterýž, protože půjčka nebyla zúrokována, prodán byl nedávno ve veřejné dražbě za 26 zl. 22 kr. Kupcem šperku byl jakýsi pan Ša- lamoun Kohn a na přebytek 22 krejcarů měl nárok ten, kdo se u pokladny ústavu vykáže dotýčným lístkem. Tentokráte se však příchozímu nárok ten špatně vyplatil. Sotva že se žlutá, roztřepená cedulka obje- vila v rukou pokladníkových, povstal nemalý šrum mezi ostatním personálem zastavárních úřadníkůa za chvíli na to nařizoval představený úřadu vládní rada Libiš, aby neznámý příchozí byl ne- prodleně zadržán a zatčen. A když se tak stalo, bylo v městě o nemalou sensaci víc. Šperk, jenž v císařském úřadě byl 20. ledna minulého roku zastaven, byl velkokříž s hvěz- dou Alžbětina řádu, jejž nedlouho před tím udělil císař kněžně Anně z Lobkoviczu Již loni v lednu, kdy cenná ztráta šperku zji- štěna, zavedeno u věci horlivé úřadní pátrání. A tu zjištěno, že na příkaz kněžny z Lobkoviczů odeslán byl císařský velkokříž 13. ledna 1899 z poštovního úřadu malostranského do Vídně pod adresou hraběnky Marie z Trautmansdorfů a že deklarován byl na cenu 40 zlatých. Kněžna žádala vídéňskou hraběnku, aby jí dala k řádu zhotoviti přiměřenou stuhu.