ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6c5eadf0-6832-11dc-b13c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 24, person 22, work 1, org 3
1 masthead
ssno
2 masthead
ooub
3 masthead
V Praze, v sóbotu dne 6. října.
Praha
4 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20b s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Kampaň zemských sněmů. Z Vídně, 6. října. O kampani zem- ských sněmů není ještě rozhodnuto nic. Místodržitel haličský hr. Pininski sem v této věci přijel. O dolnorakouském sněmu dovídá se »Reichswehr«, že sejde se na určito, ale jenom k vyřízení zatímného rozpočtu v měsícíeh říjnu, k řádné kampani v prosinci. Opatření saské vlády proti Čechům a Polákům. Z Vídně, 6. října. Dle došlé sem zprávy nařídila saská vláda pohraničním úřadům, aby zastavily naturalisování Čechů a Poláků z Rakouska za tím účelem, by ne- byl rušen německý ráz pohraničních obcí Osobní. Z Vídně, 6. října. Berní dozorcové Rudolf Kolářík, Frant. Pospíšil a Fr. Čápek jmenováni vrchními berními do- zorci pro obvod zemského finančního ředi telství na Moravě.
Čecho Polák Kolářík František Pospíšil Praha Vídeň Rakousko Francie Morava
5 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 6. října. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař dovolil, aby místopředsedovi zemského finančního ředi- telství v Praze Alexiu Danzerov i při jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek projevena byla za jeho mnoholeté služby nejvyšší spokojenost. — Císař jmenoval dvor- ního radu a zemského finančního ředitele v Brně Josefa Tersche místopředsedou zemského finančního ředitelství v Praze. — Císař dovolil, aby radovi správního soudu dru. Maxu Burckhardovi při jeho od- chodu na vyžádaný trvalý odpočinek proje- vena byla nejvyšší spokojenost. — Císař jmenoval professora státního gymnasia v Li- toměřicích Karla Hahnela ředitelem stát- ního gymnasia v Lanškrouně.
Danzerov Tersch Maxa Burckhard Hahnel Vídeň Praha Brno Lanškroun Wiener Zeitung
6 article
Z Vídně, 6. října. (C.-B.) »W iene Zeitung« oznamuje: Ministerský předseda jakožto správce ministerstva vnitra jmenoval účetní revidenty Josefa Graba a Františka Havlíka účetními rady při účetním depar- tementu českéhod místodržitelství. — Ministr financí jmenoval officiála loterního úřadu Augusta Feedlra v Praze vrchním officiá- lem při témž úřadě. Z Vídně, 6. října. (C.-B.) Před c. k. říšským soudem budou se konati ve dnech 15. až 20. října v 10 hod. dopol. ve- řejná ústní líčení. Z Pešti, 6. října. (Zvl. telgr. »N. L. Známý velkoprůmyslník a bursovní velko- spekulant baron Sigmund Schossberger zemřel zde včera před půlnocí, raněn byv mrtvicí ve stáří 74 let. Z Londýna, 5. října. (C.-B.) Do 11 hodin 30 minut v noci bylo zvoleno 295 pří- vrženců ministerstva, 79 liberálů a 59 ir- ských nacionavtů. Liberálové dobyli jednoho mandátu.
Grab Havlík Schossberger Vídeň Praha Pešť Londýn ien Zeitung August Feedlr
7 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Nov. Yorku, 5. října. (C.-B.) V te- legramu pekinském ze dne 1. t. m, se praví: Malý oddíl císařských čínských vojsk objevilse v Patachu. Měl prý úkol dle zpráv tamější an- glické posádky zaskočiti boxery. Angličané jim v tom nebránili. Dle telegramu tjencinského ze dne 3. t. m. měl prý Lichunčan dříve nežli ohlásil svou cestu do Pekina delší rozmluvu s ruským vyslancem Giersem.
Angličan York
8 article Proč je národ český v nemilosti
Proč je národ český v nemilosti Politická salto mortale nejsou v Rakousku sice žádnou vzácností, leč obrat, který stal se roku loňského ve vnitřní politice této říše, přece jenom překvapil a sice nejvíce ty, v jejichž prospěch so stal. Co zavdalo vlastně příčinu, že po hr. Thunovi dosazena byla vláda, jejímž hlavním
Thun Rakousko
9 article
K číslu 276. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3u Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
10 article
úkolem bylo, vytrhnouti z rakouské ústavní za- hrádky sotva tam zasazený keříček jázykových nařízení a před našíma očima jej rozšlapat? Ne- byli jsme nikdy v té pravé přízni a lásce. Pra- otec náš, jenž nemohl věděti, co stane se s po- labskými Slovany, nemohl také tušiti, co stane se s říší velkomoravskou, jinak byl by nás ve vlastním prospěchu sotva zavedl tak daleko na západ. A právě tím, že naše sídlo tak hluboko vniklo do srdce Evropy, stali jsme se Vídni velice nepohodlnými. Jak jinak by se byly utvá- řily poměry v Rakousku, kdyby v Cislajtanii žilo vedle osmi millionů Slovanů 16 millionů Němců a země české kdyby dnes obydleny byly výhradně příslušníky kmene německého. Posice Rakouska byla by bývala za takových poměrů docela jiná, než jaká je dnes. Proč jsme se ne- odnárodnili? — Tak trpce a vážně nám vyčítal jeden z vynikajících státníkův i dokazoval, že kdyby se tak bylo stalo, bylo by dnes lépe nám i Rakousku. Proč? Dnes jsme prý jako v rodině dítě z prvního manželství. Překážíme prý. To je jedna z příčin, proč nejsme v lásce a proč přízeň, která, obrátí-li se k nám výminkou, je pomíjející a ne upřímná. Rakousko bylo příliš dlouho německy vychováváno, než aby jako k ci- zímu elementu naproti nám nejevilo přirozeného prý odporu. Slyšíme šuměti nám kolem ucha po- známku: německé Rakousko! Ano, německé
Slovan Němec Evropa Vídeň Rakousko labský Slovan
11 article
Rakousko, neboť jiného té doby není. Půltřetího sta let trvalo hýčkání jeho s německým živlem a nelze tedy diviti se tomu, že Němci, a s nimi žel i ostatní svět, jiného Rakouska než něme- ckého ani představiti si nedovedou. V tom ale vězí kořen všeho neštěstí, že v této říši stalo se pruběhem doby Němectvo s rakušáctvím přímo identickým a že toto nepopíratelné faktum dnes Němcům je hístorickým právem. Je to sice na- hromaděná křivda a násilí, avšak je dějinnou událostí a úkolem naším je ji zlomit a dokázat, že dovedeme nad ní triumfovat. A to je druhá příčina, proč jsme v Rakousku v nemilosti. Kdy- bychom si dali líbiti, o čem Němci tvrdí, že je to přirozeným vývojem událostí, kdybychom sklo-
Němec Rakousko
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Om . Náladový obrázek. V místa blaženého mládí svého chcise vrátit. Táhne mne to tam veškerou silou moc- ných vzpomínek, tam, zdá se mi, že najdu onen potřebný klid rozrušené duši své, tam snad vyrovnají se vzbouřené vlny mysli mě. Domů, domů... V těch lesích hlubokých, v nichž pták nezatíká, kde pramen vody živé nezašumí rozrážeje tok svůj o mechem obrostlé břehy, kde není života, ale také ne smrti, nebot stromy jsou a vegetace, jež nehnije, ale roste výš a výše k nebi — — tam chci zahladiti vše to, co život dal mi nemilého. K vám, drazí, se vrazím ... Po létech nemnohých, desítiletí jediné uplynulo, co jsem vás neviděl. Toulal jsem se v prázdných dnech ledakdes, ale nikde nebylo mi tak, jak u vás. Nebyl to nevděk, nezapomínal jsem také na vás, ale bál jsem se, abych o illuse své nepřišel — Tehdy mladý student, jemuž otvíraly se brány světa v podobě prvních zkoušek universitních. jemuž poprvé podávali maloměstští hodnostáři své pravice v pozdrav, čímž jakoby pozvedovali ubohého mladíka na závratnou výši své »veli- kosti«, jemuž lepší jich polovice sladké úsměvy a dcerušky jich milé a krásné — ó blahé vzpomínání! — svá srdéčka a rtíky své k zu- líbání vystavovaly — — A dnes vrací se k vám člověk mladého těla, mladé duše, ale ta duše je tak nějak zna- vena, tak uprášená jak ta naše akta, jimiž obí- raly se ruce mé od té doby, kdy viděl jsem domov svůj naposledy. A to právě příčina, proč ku drahým svým posud jsem se nevrátil. Což uzří-li oči mé vše dnes ve světle jiném, než tehdy v těch letech mladých?
13 article
Ale nedá to, nedá — jdu k vám, musím v ten kraj, nechť i za oběť možného sklamání .. Moji milí, nesu vám vstříc duší svou celou, trochu znavenou, ale snad rázem při pohledu na milý ten kraj osvěží. Své srdce vám nesu — mám vás upřímně rád . . Již dnes, cestou k vám, vidím vše,c přijde. Ráno osvěžen vstanu a vyjdu na ná- městí. U samotných vrat hostinného svého domu uzřím vážný Boubín, jehož široké, dlouhé tém zahaleno bude jemnými parami, jako čelo my slitelovo vážnými bývá myšlenkami obestřeno pak Libín uzřím, veselý je vzezřením svým, jak býval povždy, a kolkolem rozkládá se ten milý lesnatý kraj pošumavský ! ... Pod Libínem v kotlině, oku měmu skryty leží Prachatice se svými starožitnými domy Topoly, jimiž vine se silnice od náměstí, ozna- čují mi blízkost nejpamátnějšího místa v Če- chách — tamť leží Husinec, rodiště Mistra Jana, svaté paměti. Dále od Boubína Schreiner, pak výše v horách vesnička Lštění — tady více »sv. Vojtěch« zvaná. Rozradostněn tím pohledem půjdu k lesu. Kolem hřbitova mezi lipami věkovitými, jež vo- něti budou lahodnou vůní svých květů, v jichž korunách včely budou bzučet, půjdu ve stinnou doubravu. Vím, že na hřbitově, v té půdě svaté, mnohý člověk leží, jemuž před lety ruku jsem tiskl — ale teď tam nepůjdu dáti jim svůj přátelský pozdrav. K tomu lépe hodí se letní podvečer, kdy pomalu snáší večer svá křídla nad milený ten kraj. Pak jde se od hrobu ke hrobu, čte se jmeno za jmenem — tady se zastavíš, tady křížky hrob poznamenáš a vzpo- meneš... Ale duše se při vzpomínání tom ne- otřese — ač divno, přec pravda! — spíše se uklidní, úsměv slabý, tak slaboučký, jen aby neurazil posvátnost místa, v němž dlíme — ocitne se na rtech. Vzpomínka na veselou chvíli s tím, jenž tuto leží, ztrávenou, se nám v mysli zamanula.
Jan Schreiner svatý . Vojtěch Libín Prachatice Lštění
14 article
Silnicí půjdu k lesu. Vzduch bude čistý, plný vůně a zpěvu. I skřivan vysoko nad poli pěti bude jásavou svou píseň, i kos vysí- lati bude ve svěží ten den vysoké své tóny. Pěnkava neopomene švitořivě ukončiti něžnou melodii svého hrdélka. Letní bude den .. Dojdu lesa. Toulati se budu v tajemných jeho hloubkách, necítě únavy ani hladu. Náhle paseku uzřím ozářenou plným jasem slunečním, v němž tráva bude záříti zelení svou a chvěti se — ne tak vánkem, jako spíše rozkoší z po- libků blahodárného slunce . .. Tělo své složím na vyhřátou zemi, obličejem položím se na teplou tu půdu, ruce v před vysoko nad hlavu rozestru a prsty rukou svých zaryju do svěžího mechu tak hluboko, až zemi pod nimi ucítím . .. Nebude to však ono zarytí divého zvířete, jež chce vytrhnouti kus masa z cizího těla, bude to ono pevné zaboření prstů, jimiž přidržuje se ustrašené děcko ruky matčiny ve chvíli, kdy má strach před něčím velikým, neznámým, ale hrozným, zatknutí, jež upokojuje ustrašenou duši jeho .. Slunce zatím vyjde tolik, že ozáři celou postavu mou, paprsky mohutným proudem pa- dati budou na hlavu moji, svezou se na čer- vené mé rty a s nich splynou dolů v sametový mech, tak jakoby spojovaly rty mé v dlouhý polibek s mladou, svěží matkou zemí. Budu doma, tam kde trávil jsem dny svého mládí, vrátí se i mládí mé ke mně, třebas ve vzpomínkách pouhých — — Ne, nebojím se o illuse, budu vás míti rád — i vás lidi, i hory i lesy — vždyť budu mlád, a mládi miluje vše — vždyť vidí ve- všem jen to krásné. A. B.
Pěnkava A B