Slavnostní immatrikulace nových posluchačů e. k. české vys. školy technické v Praze. Při dnešní immatrikulaci nových poslu- chačů české vysoké školy technické ukázala se opět zřejmým způsobem nedostatečnost míst- nosti české techniky. Immatrikulace konala se ve dvou skupinách a to v 9 a v 11 hod. dopo- ledne v největší posluchárně české techniky, t. j. v posluchárně fysiky. Nových posluchačů jest as 700. Instalaci rektora nelze na české technice konati, jelikož není k tomu vhodných místností a odkládá se s ní, až přeměněn bude kostel sv. Karla Boromejského ve slavnostní aulu. Jedině tímto způsobem lze zachovati tuto vzácnou památku Dienzenhoferovu pro budoucí věky. Vyžaduje to souhlasu ministerstva a povo- lení příslušného nákladu na restauraci této pa- mátné budovy. Za přítomnosti děkanů pp. profesorů Jaro- límka, Kouly, dra. Domalípa, Kruise, Nováka, dra. Stoklasy a dra. Grubera, jakož i četných členů sboru profesorského zahájil slavnostní im- matrikulaci rektor české techniky prof. Novotný tímto proslovem: V památný den, kdy stáváte se, mladí přá- telé, akademickými občany a příslušníky naší vysoké školy technické a kdy složiti máte slav- nostní slib, že vždy a všude zachovávati budete akademické řády, pokládám za vhodné promlu- viti k vám několik upřímných slov. Slova tato prosím, aby nebyla pokládána za kázání a na- pominání, jehož není třeba svéprávným akademi- ckým občanům. Chci promluviti jen jako váš starší kolega, který prodělal to, co na vás v ži- votě čeká. S růžovými nadějemi vstupujete na vyso- kou školu technickou a mnohý z vás rýsuje si již dnes v mysli své skvělý obraz budoucího svého postavení!

Cesta k tomu jest trnitá a pracná. Je nutno aby v prvé řadě osvojil si každý úplné a vše- stranné odborné vzdělání, bez kterého nemůže zaujati platné místo ve společnosti lidské. Dneš- ního dne jest český technik nucen hledati své postavení za hranicemi král. českého, kde jmé- no českého technika těší se velmi dobré pověsti. Tuto dobrou pověst jste zdědili po svých předchůdcích, a jest vaší povinností, ničím ne- poškoditi dobré jméno a dobrou pověst českého technika. Český technik vždy vynikal úplným odborným vzděláním, svou pílí a svědomitostí. Přechod ze střední na vysokou školu s úpl- nou akademickou svobodou jest pro mnohého nadějného posluchače příliš náhlým. Nechci pá- trati dnes po příčinách toho, proč neprospívá mnohý posluchač na vysokých školách, ač pro- spíval velmi dobře na škole střední.

Poměry v této příčině jsou dosti trudnéa mohu vám krátce uvésti některá statistická data za posledních 10 roků. V odboru stavebního inženýrstv od školního roku 1892/3 až do 1906/7 z 818 posluchačů ukončila studia druhou státní zkouš- kou jen 499 posluchačů, tedy 61, v odboru po zemního stavitelství od školního roku 1892/3 až do 1906/7 ze 76 posiuchačů ukončilo studia druhou státní zkouškou jen 33 posluchačů, tedy 43%, v odboru strojního inženýrství od školního roku 1892/3 až do 1905/6 z 810 posluchačů ukončilo studia druhou státní zkouškou jen 401 posluchačů. tedy 49, v odboru technické chemie od škol- ního roku 1892/3 až do roku 1905/6 z 556 po- sluchačů ukončilo studia druhou státní zkouš kou 278 posluchačů, tedy 509. Z uvedených čísel plyne, že v období od 1892/3 až do 1906/7 ukončilo řádně svá studi na české technice druhou státní zkouškou prů měrně jen 50 všech zapsaných posluchačů. tedy každý druhý posluchač nedostudoval, anel nepodrobil se druhé státní zkoušce, která ukon- čuje řádně technická studia.

Jaká to ztráta času a jaká to ztráta národ- ního jmění? Kolik ztracených existencí a zklamaných nadějí, které kladli rodičové do svých synů a tito ve svůj příští život! Tato čísla zdrcují přímo každého přítel studentstva. Tato čísla buďtež vám vážnou výstrahou pro váš život a pro vaši činnost na naší vy- soké škole technické. Mnoho jest povolaných. ale málo vyvolených. Hleďte a snažte se, abyste patřili k těm vyvoleným. Čísla tato zarmucují tím více, ani poslu- chači české vysoké školy pocházejí většinou z ne- majetných vrstev našeho národa. Z celkového počtu 2560 posluchačů, zapsaných letos na naš vysokou školu technickou, podalo žádost za osvobození od školného 1688 posluchačů a vy- hověno bylo celkem 1520 žádostem. Praktický život žádá celého a všestranně vzdělaného muže. Doplňujte tedy své vzdělání i v jiných oborech lidského vědění a neomezujte se jen na odborné vzdělání. Studujte pilně cizí a zejména slovanské ja- zyky. Dnešního dne musí český technik hledati své místo v cizině a musí tedy znáti cizí jazyky. Ve volném čase účastněte se veřejného spolkového života. Práce technika a jeho vý- znam pro společnost lidskou zůstal podnes ne- doceněn. Technikové stranili se veřejného ži- vota a čekali marně, až veřejnost sama ocení jejich zásluhy.

Jelikož ve zdravém těle jest zdravý duch, nemohu než doporučiti vám tělocvik a mírné sportovní zábavy, které tuží tělo a zvykají disci- plině. Po úmorné práci v rýsovnách jest vám toho zapotřebí. Chci v krátkosti načrtnouti vám dějiny če- ské vysoké školy technické za uplynulý školní rok 1906/7, který byl jubilejním rokem české vysoké školy technické. Před sto léty založen byl v Praze stavovský polytechnický ústav a před 200 lety první inženýrská škola českým in- ženýrem Kristianem Willenbergem. Na oslavu tohoto jubilea konána v Pantheonu českého mu- sea slavnostní schůze dne 10. listopadu 1906, a 12 vynikajících osob jmenováno bylo čestný- mi doktory technických věd. Jsou to velmi dobře známá jména českých techniků, na př. vrchní stavební rada Hlávka, inženýr Křižík, inžený Richard Jahn, ředitel Vojtěch Novotný, dvorní rada Antonín Rytíř, inženýr Jan Kaftan atd. Při této příležitosti odevzdal předseda spolku archi- tektů a inženýrů v král. českém pan inž. Jahn rektoru české techniky jménem spolku zlatý řetěz rektorský. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 5. října 1906 povoleno rektorům naší vysoké školy nositi čestný řetěz při slavnostech. Nově jmenovaní čestní doktoři zřídili na oslavu tohoto dne exkursní fond posluchačů české vysoké školy technické a prvé sbírka při slav- nostní hostině na počest čestných doktorů vy- nesla přes 30.000 korun. Tento jubilejní rok byl bohatým na mnohé význačné události. Dne 26. října 1907 zřízen byl zemědělský odbor při naší vysoké škole tech- nické. Dosavadní oddělení kulturně technické přeměněno na odbor kulturně inženýrský. Pro tyto odbory povoleni samostatní děkanové a čítá dnes naše vysoká škola technická 7 samostatných fakult se sedmi děkany.

Výnosem ze dne 1. listopadu 1906 schválen jednací řád výboru, který skládá se z děkanůa z rektora a nahražuje akademický senát univer sity. Jemu přísluší vyřizovati celou řadu záleži- tostí jménem profesorského sboru. Pokud se týče nových místností naší vysoké školy technické, nezměnily se v minulém škol- ním roce dosavadní poměry, a poměry se zhor- šily zřízením odboru zemědělského a zřízením oddělení pro kandidáty učitelství na vyšších ško- lách obchodních. Násiedkem toho počátkem tohoto škol. roku dostoupila nouze o vhodné místností pro přednášky a cvičení posluchačů svého vrchole. Jen rázným zakročením sboru profesorského a přispěním českých poslanců na radě říšské podařilo se dosíci toho, že povolena byla stavba chemického ústavu nákladem as 1,600.000 K v bývalých sv.-václavských lázních. Stavba tatc jest zadána a na jaře 1908 započne se stavěti.

Tím odpomoženo bude dlouholetým steskům odboru technické chemie. Pro zemědělský odbor navrhl sbor profesorský nájem Gröbovy vily s příslušnými vedlejšími budovami a pozemky. Příslušné ná- jemné 40.000 korun jest zařaděno do státního rozpočtu a dle dnešních zpráv lze s jistotou če- kati, že od 1. března 1908 přestěhuje se odbor zemědělský do Gröbovky. Jelikož pro nové předměty a nově jmeno vané profesory a docenty ostatních odborů ne- stačily dosavadní místnosti v hlavní budově, pak najaté místnosti v domě u Helmů, u Sedlerů, Na Moráni a v Ječné ulici, obrátil se sbor pro- fesorský počátkem tohoto školního roku k mi- niste rstvu s naléhavou žádostí, aby najata byla dvě patra nového domu na Karlově náměstí ve- dle Sedlerů. Mohu dnes sděliti, že místodržitel byl te- legraficky zmocněn, aby dal ihned najati tyto místnosti, kam přestěhuje se stavebná mecha- nika, geologie a mineralogie. Získaných místno- stí použije se pro odbor strojního inženýrstvía pro pracovny nově jmenovaných profesorů a do centů.

V uplynulém školním roce rozloučili se s ústavem zasloužilí profesoři, kteří působili dlouhá léta na naši vysoké škole. Jsou to pro- fesoři Josef Šolín, Karel Preis a dr Gabriel Blažek. Dne 17. února 1907 zemřel pensiono- vaný řádný profesor a dvorní rada Jiří Pacold. dne 30. ledna 1907 zemřel profesor dr. Alfred Slavík a dne 28. října 1907 profesor Kamil Bu- dil. Čest budiž jejich památce. Universitní profesor dr. Vejdovský vzdal se honorované docentury a jeho nástupcem jmeno- ván dr. Ant. Štolc. V uplynulém školním roce jmenováni byli řádnými profesory pánové: Karel Novák, Josef Jedlička, dr. Jos. Gruber, Vincene Jarolímek, mimořádnými profesory pak pánové: Adolf Liebscher, Ant. Popp, Karel Špaček, dr. Lad. Čelakovský a dr. Lukáš. Počátkem tohoto škol. roku jmenováni řád- nými profesory pp. Em. Votoček a Wald, mimo- řádnými profesory pak pánové Hanuš, Šlechtaa Formánek. Venia docendi obdrželi pánové: dr. Jos. Burian, dr. Frant. Köhler, dr. Zdeněk Bažant, dr. J. Pazourek; počátkem tohoto školního roku pak pánové dr. Daneš a dr. Ant. Jílek.

Tím uvedeny jsou stručně dějiny naší vy- soké školy za uplynulý rok. Budiž ještě vzpo- menuto dvorního rady prof. Zengra, který celé své jmění přes 20.000 korun věnoval na zřízení stipendia pro nemajetné posluchače české tech- niky a odkazu zesnulého Michala Zeyera, jehož památka oslavena byla dne 26. listopadu 1907 na olšanských hřbitovech. V poslední své vůli odkázal na zřízení stipendií pro nemajetné po- sluchače české vysoké školy technické obnos přes půl milionu korun. Těchto dárců vděčně bude vzpomínati posluchačstvo naší vysoké školy a památka jejich uctěna bude trvalým způso- Dnešní slavnostní immatrikulace nemůže býti ukončena než projevem o akademi- cké svobodě vysokých škol, na kte- rou stal se neoprávněný útok drem. Luegrem. Prohlašuji, že svoboda, učení a vyučování jest základní podmínkou zdaru a rozvoje ka- ždého vysokého učení, a že na tyto svobody mají vysoká učení historická práva. Sbor profe- sorský českého vysokého učení technického v Praze jest odhodlán chrániti a hájiti samostatnosta autonomii naší vysoké školy tech- nické proti útokům s jakékoliv strany. (Pochvala.) Sbor profesorský vyslovuje svůj souhlas s projevem, který učinil ministr vyučování v po- slanecké sněmovně říšské rady dne 22. listo- padu t. r. bem. Po té přistoupili jednotliví posluchači k rek- toru a rukou dáním a slovem „Slibuji“ zavá- zali se zachovávati akademické řády české vy- soké školy technické. Tím slavnost skončena.

Českým pranovníkům v území většinou německém. Události chebské a opětované, o neobyčejné smě- losti svědčící útoky na práva jazyka českého v území většinou německém přímo vybízejí nás k rozhodným opatřením. Od velké většiny povolaných českých zástupců nemůžeme, bohužel, dle ustálených již zku- šenosti čekati kroků, jež v každém jiném národě ne- zbytně na vyzývavosti vzpomenuté by následovaly, a jest tedy zase jen na nás, abychom se o nápravu postarali. Síly jednotlivce v této věci nestačí a proto zvu Vás všecky, kdo máte pro otázku rovného práva svého jazyka s německým u úřadu porozumění, aby- chom se co nejdříve sešli k úradě o potřebných opa- třeních. Prosím o zprávu, které místo za vhodné pro schůzi se navrhuje, načež v nejkratší Bobě vše další se vyřídí. Liberci, dne 12. prosince 1907.

Dr. Hliňák. Denní zprávy. — Žádná krise, ale stav kritický. Včera večer byl vídeňský parlament a německý tisk pln ostré krise, krise německého ministra-kra- jana pana Peschky a ministerské krise vůbec, ježto se vyprávělo, že odstoupení pana Peschky bude míti za následek ještě jiné změny v mini- sterstvu, ba že baron Beck události té použije, aby celý svůj kabinet přetvořil. Tak bylo večer. Dnes už žádné krise ministra Peschy a tedy také žádné krise ministerské není. Němečtí