1
masthead
1. června 1905
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Daňová poplatnost Němeů v Praze.
V „Politik“ (č. 104., 109., 114. a 119. t. r.) byla
uveřejněna ajimavá řada výpočtů o národnostních
podílech daně domovní a výdělkové v Praze jako nový
doplněk české odpovědi na známé údaje prof. bar.
Wiesera. Protože výpočty tyto, podniknuté na zá-
kladě individuálných předpisů daňových a konkret-
ních údajů o přiznané řeči obcovaci, nejsou po formální
stránce podány způsobem tak přehledným, aby upou-
taly zájem i širší veřejnosti, po stránce materlální pak
jednak „ejsou zcela správny, jednak opět skýtají za-
jímavý příspěvek k hospodářské charakteristice praž-
ského Němectva, jíž se p. autor zit. statí úplně vyhnul,
používám laskavosti redakce „N. L.“ k přehlednému
resumování zmíněných výpočtů a několika nejdůleži-
tějším poznámkám. — Podotýkám, že jsem ve své
odpovědi 1) členění daní výdělkových pro Prahu již
sám dle nejlepší své možnosti provedl a že toliko ve
příčině daně domovní musil jsem se obmeziti na ukáz-
ky dvou čtvrtí městských, ježto pro oslatní nepodařilo
se mi sehnati autentický materiál. Nym však je možno
provésti na základě dat. „Pol.“ sebraných, i úplnější
celkové vyčíslení berní poplatnosti Němců v Praze
vůbec.
Wieser
Pol
Němec
Praha
Něme
6
article
Pro finance zemské a městské mají v Praze nej-
větší význam daň domovní a obě výdělkové, ač ovšem
i jiné daně státní (daň pozemková, přímo vybíraná
úroková a daň z vyššího služného) přirážce autonomní
podléhají. Vedle přirážky k daní domovní je výno
činže domovní i proto pro finance městské důležitým,
protožc se z nájemného vybírají t. zv. činžovní krej-
cary. Jakými konkretními podíly jednotlivé dávky.
vybírané nestejnými procenty, k úhradě potřeby měst-
ské přispívají, viděti z těchto dal obecního rozpočtu
na r. 1905. Úhrn obecních přirážek k daním přimým
a činžovních krejcarů preliminován tu dle výsledků
r. 1904 na cekkem 4,654.378 K, z čehož připadá na
přirážky k dani
procent
zozemkové
domovní činžovní . . . . . . . . . 23.58
všeobecné výdělkové
výdělkové podniků veř. účtujících . . . . 32.86
0.70
přímo vybír. úrokové . . . . . . . .
z vyššího služného
úhrnem na přirážky k státním daním .
63.95
a na činžovní krejcary . . . . . . . 36.05.
Vidíme tedy, že z přirážek nejvíce vynáší přirážka
k výdělkové daní podniků podrobených veřejném
Bčtování a pak k dani domovní. Daň bytová celkem —
neboť domovní daň je v Praze z největší části přesu-
nuta na ájemníky — přispivá téměř 60% na potřeby
obecní, pokud ovšem se hradí dávkami veřejnými,
i je tudíž národnostní členění poměrů domovních a
bytových svrchovaně zajímavo. Naproti tomu snad
leckoho překvapí poměrně nízká číslice výdělkové
daně všeobecné.
Praha
všeobecný výdělkový
7
article
Daň domovní.
Spadající sem výpočty „Politik“ zakládají se na
činžovních poměrech k 1. listopadu 1901, vyšetřených
úřadně pro účely vyměření daně činžovní na r. 1902.3
(Srov. Stat. knížku kr. hl. města Prahy za rok 1901.
str. 44 a sl.
Dle nich obnášel počet samostatně dílem neb zcela
zdaněných budov, jichž majitele
jsou
v tom osoby
ve čtvrti Češí Němci němečtí neutr. úhrnem
městské
židé (právn.)
802 119 38 22 943
II.
1416 266 99 73 1755
438 66 9 28 532
III.
16 179
IV. 1567
261 80 75 2
VI.
21 43 831
s90
úhruct v Praze 4514
Nenl třeba snad obšírně vykládati, že zcela správně
»Politik« vyšetřila zvláště i podíl židů německých (a dů-
sledně ovšem i českých, který však je celkem mini-
mální). Postup takový pokládáme za správný jednak
vzhledem k zvláštnímu postavení, jaké židé po stránc
hospodářské uvnitř každého národa zaujímají, jednak
vzhledem k poměrně snadné možností assimilace jich
jiné národnosti, vyžaduje-li toho praktická potřeba
po případě momenty politické, jak se dá zcela ne
zvratně dokázati řadou statistických dat srovnávacích.
V tom dnes ostatně shodují se i Němci (srov. na př.
Zemmrich, »Schrachgrenze und Deutschtum in
Böhmen« str. 8). Tím nebudiž však ještě řečeno, že
by tato assimilace v Praze byla nějak zvlášť pokro-
čila (jinak ovšem v ostatních Čechách). 1000 Wiese
rem napočítaných domů německých redukuje se tedy
ve skutečnosti na 648 čili 14.250 všech domů v Praze.
na čemž ostatně 265 domy čili 5.83% celkového
počtu participují němečtí židé. Největší je podíl ně-
mecký dle počtu domů v Josefově (ovšem dík vesmě
jen židům německým), dále na Novém městě a Malé
straně. Ovšem v jednotlivých čtvrtích městsk ých
Wieser hodně Němeům přidal, tak na Starém městě
81, na Novém 184 domy.
Němec
Praha
Čechy
Wies
Josefov
Schrachgrenza und Deutschtum in Böhmen
8
article
Zajímavo je, že výpočty příslušných spolků ma
jitelů domů, jež jsem svého času ve své odpověd
uvedl, od výpočtů »Politik« se ucbylují jen mini
málně, ač provedeny úplně nezávisle a jiným po
stupem (napočítáno v VII. části 65, v VIII. 43 něm
domů), patrný to důkaz, že výpočty »Politik« sluší
pokládati za naprosto věrohodné. Srovnáme li ko
nečně kvotu obyvatelstva německého incl. vojsko
obnášející dle sčítání r. 1900 9 36% všeho obyva-
telstva, vídíme poměrnou převahu necelých 590
k vůli níž patrně sotva bude potřebí nějakých zvlášt
ních ohledů na vynikající prý hospodářské postaven
Němců v Praze, i kdybychom předpokládali, že při
jatelnou je základní idea Wieserova.
Sluší ještě dodati, že z celkového počtu českýel
domů je toliko 93 v rukou židovských.
Hlavním trumfem Wiesera je však tvrzení že
prý 20% domů německých v Praze znamená 30 5 e
daně činžovní čili výnosu činžovního, jakožto zá-
kladu zdanění.
Poněvadž »Politik« necitovala všecka příslušná
data Wiesera správně, uvádíma v následujícím data
»Polilik« u srovnání s výpočty Wieserov ými
Obnášelť výnos činžovní 1902.
z domů německých
ve čivrti úhrnem dle »Politik« dle Wiesera
městské
8,320.615 1,759.982 2.848.524
II. 17.138.164 3,239.348 5.890.936
III. 2.750.403 379.179 783.888
344.123 14.153
39,762
Němec
Wieserův
Wieser
Praha
9
title
470358 130.562 123,674
VI. 328 922 9.013 30. 430
10
article
VIII. 125 128 244.205 305. 611
VIII. 125 128 244.205 305. 611
1,055 198 94.310 174.456
v Praze úhrnem 32,630.159 5.871.452 10, 146.981
Z celkového výnosu činžovního připadá tedy
na domy německé v tom domy
ve čtvrti dle W. dle Pol. německých židů
městské procent procent
procent
33.74
21.15 6 28
II.
33.73
18.90
7.53
II.
2592 13.78
2.78
Iv
11.97
4.11
25.4 27.76
26.09 (9
0. 92 3)
2.74
13.18
11.02
8 94-
Pol
Praha
28 II
II
13.18
11
article
vili
V Praze úlirnem 305
Praha
13
article
) Sborník spisů politických a národohospodář-
ských, sv. VIII., str. 28—35.
3) Wieser buduje své výpočty na rozpočtu nar
1903, ledy také na předpisu daní na r. 1902; lze tedy
přesně konstatovati hranici jehc chyb. Tvrzení jeho
na str. 134 (citujeme dle „Deutsche Arbeit“) že data
jeho vzlahuji ze na konec r. 1903, není správno.
3 Je patrný omyl, neboť jestliže 30.430 znamená
0.92%, pak výnos činžovní ze všech 120 domů n
Vyšehradě by musil obnášeti 3,307.608 K čili na
1 dům by připadlo průměrně 27.563 K ročně činže.
což ovšem každý, kdo pražské poměry trochu zná,
musí prohlásiti za nesmysl.
) Dle šetření spolku majitelů domů jen 9.739%.
» 8.50 %.
Dle toho zůstává z tvrzení W. správným jen to,
že největší podil na majetku domovním, hledle
k hodnotě, připadá Němcům na Slarém městě, ovšem
je to jen něco přes 21%, k čemuž ostatně více než
6% přispívají židé. Vysokou kvotu svou v Josefove
— obraz ten ostatně od r. 1901 se prováděním
assanace značně změnil — Němci děkují téměř vý-
hradně svému židovstvu; toliko 1.67% náleží kře-
sťanským Němcům. Pozoruhodnější je podíl německý
ještě jen na Novém městě, kde ovšem rovněž je
vyšroubován přispěním židů. Že poměrný podil ně-
mecký na Vyšehradě dle Pol. je vyšší než dle W.
vysvětluje se jen zjevným omylem W., o jaké ostatně
v práci jeho není nouze (srov. pozn. 2.).
svatý . VIII
Wieser
Němec
Pol
Vyšehrad
Josefov
Deutsche Arbeit
14
article
Konečně ještě budiž znovu konstatován ne-
stranný postup »Pol.«, která i na Josefově zjistila
vyšší kvotu německou, než sám Wieser, což jest
ostatně, protože »Pol.« při národnostním určování
bylo směrodatným přiznání té které řeči obcovací.
jen svědectvím, že značná čásť židů, které i Němei
rázu Wieserova pokládali za Čechy, soudíce tak prá-
vem »všeobecného habitu jejich, jaký ukazují ve ve
řejnosti«, přiznala při sčítání lidu řeč obcovací ně
meckou. Tedy ani pro Prahu neskytá zjištění řeč-
ohcovací náhradu za zjištění národnosti a to ovšem
opět na úkor český. Němci ústy Wiesrovými tak
potvrdili sami, že Praha — aspoň co do »veřejného
vystupování« svého obyvatelstva — je češtější, než
jak se jeví ve výsledcích úřadního sčítání obcova
cích řečí.
Co se konečného poměru týče, je ovšem podi
německý dle výnosu činžovního větší, než dle pro-
stého počtu domů (17 92% proti 14.25%), avšak opět
jen o nepatrná 3.74%), na čemž opětně téměř 1
participují židě, o nichž často, jak jsme nahoře vi-
děli, sami Němci nevědí, možno-li je pokládati za
opravdové Němce. Netřeba opakovati, že větší po-
měrný podil německý co do výnosu činžovního, pře-
sahující asi o 8% jich kvotu populační, opětně ne-
může býti dostatečným argumentem pro nějaké
zvláštní privileje politické.
Pro úplnost pak uvádíme, že pro český živel
určila kvotu činžovní »Politik« na 24,672.406 K čili
75.61% (v tom na české židy připadá jen 806.958 K
čili 2.47%) a pro indiferentní a právnické osoby
2,086.301 K číli 6 409%.
Pol
Wieserův
Němec
Josefov
Čechy
Praha
15
article
Co se týká daně domovní samé, tedy pro bási.
z níž se vybírají autonomní přirážky, je ovšem po-
měr týž jako při výnosu činžovním, jenž je základem
zdanění. Stačí uvésti tedy data úbrnná: Z celkové
báse přirážkové 7,001.687 K 63 h připadá dle zji-
štění »Politik« na Němce 1,316.940 K 77 h (v tom
na něm. židy 479.032 K 65 h), na Čechy 5,226.0 69K
17 h (v tom na židy 163.763 K 70 b), na neutrální
488.677 K 69 b.
Připadá tedy na Němce i s připočtením pochyb-
ných židů na činžovní dani, pokud se z ní vyblrá
přirážka, jen 1.3 mill. K, kdežto Wieser udává (str.
134) plné 2.3 mill. K. připočet! tedy jen při domovní
dani maličkost 1 mill. korun báse přirážkové.
Daň státní jeví se však dle Wiesra pro Němce
prý daleko příznivěji, což se vysvětluje tím, že staré
domy stihá plně, kdežto u t. zv. novostaveb po léta
osvobození je snížena na 5%; poněvadž pak něme
cká država starých domů je mnohem větší než
novostaveb, vyplývá vyšší kvóta daňová. Poněvadž
všeobecný výraz p. prof. Wiesra svrchu podtržený
otvírá dokořán dvéře bujné fantasii německých poli-
tiků, kteří pod »mnohem« budou spatřovati nové sta-
tisíce nebo desílky procent, je záhodno z výpočtů
»Pol.« citovati poměr národnostních kvót u skutečn
a t. zv. ideální (t. j. předpisovaně jen za účelem vý-
měry přirážek) daně domovní zvlášt.
Skutečná daň rozvrhovala se r. 1902 lakto:
na Čechy připadá . . K 3,655 093 75 = 71.87%
v tom čeští židé . . K 124.224.37 = 2 44 %
na Němce . . . . . K 1,062.00.65 = 20 88%
7.51 %
v tom něm. židé . K 382.070.07 =
7.259
358 957. 93 =
neutrální
úhrnem K 5,056.071.38 = 100.— %
Naproti tomu z daně ideální připadá:
na Čechy . . . . . K 1,570.975.42 = 82.01%
v tom na čes. židy K 39.539 33 = 2.069%
na Němce . . . . . K 254.931.12 = 13.31 %
96.962.58 5.06
v tom na něm. židy K
468 0
Němec
Wieser
profesor
Wiesr
Pol
Čechy
mill
093 75
17
article
89.709.71
neutrální .
úhrnem K 1,915..616.25 = 100.—
Nedá se tedy popříti, že podíl Němců na skutečně
dani domovní je skutečně vyšší než u daně ideální,
obnáši však opět celkem jen o 2% více než podíl dle
báse přirážkové vyvšetřený. U novostaveb klesá na
13.31, resp. hledíme-li k vlastním Němcům, jen na
8.25%, kdežto podíl u skutečné daně, vlastními Němei
odváděné, zdvihá se na 13.37 25.
1 když bářeme zřetel k tomu, že 5% daň z budov
od daně Jomovní osvobozených tvoří jen nepatrnou
čásť celkové domovní daně státní, v Praze okrouhle
jen asi 7% této sumy, takže směrodatnými asi zůsta-
nou podíly národnostní při dani skutečně vykázané,
přece nelze podíl Němců na celkové státní dani do-
movní vypočísti výše než nanejvýš na 20?%, tedy
jen o 2 výše než se jevi u poplatnosti zemské, resp.
obecní, krejcarý činžovní zatím nechávajíc stranou.
Němec
Praha
18
article
Vidíme tedy, že Wieserovo „mnohem více“ znamená
v cifrách vyjádřeno nejvýše 2 90.
Z dat, členících daň domovní na skutečnoua
ideální, nabýváme zároveň zajímavého příspěvku k po-
slednímu vývoji ve vlastnických poměrech domovních
v Praze, který nás plně může uspokojiti. Účasť česká
na stavbě nových domů v Praze i poměrně je mnohem
větší než u Němců, a povede ovšem k dalšímu snižo-
vání celkového německého podílu na državě domovní
vůbec. Němci drží předevšum starý svůj majetek, no
vými domy rozšiřují jej jen zcela nepatrně a ostatně
i dosavadní država vzhledem k velké účasti židů
kteří patrně dřív či později stále více budou se při-
způsobovati politickým poměrům a praktickým po-
třebám, nemůže se pokládati za nezvratně pevnou. Co
do politckých důsledků z poměrné převahy německého
majetku domovního nad kvétou jich populační vy-
vozovaných, nemohl by nám Čechům přirozeně být
přijatelným klič dnešní, poněvadž každá daň ideální
po několika létech mění se ve skutečnou a poved
ovšem i ke stále většímu podilu českému také na
poplalnosti státní.
Wieserův
Němec
Čecho
Praha
19
article
Zbývá ještě zmíniti se o národnostním rozvrhu
činžovních krejcarů, které nejsou jen myšleny, jak
prof. Wieser dí, jako daň na nájemníky bytů, nýbrž
v Praze skutečně také nájemníky neseny, jako
tom pro žádného, kdo má v Praze najatý cizí byt, není
nejmenší pochybnosti. Obnášejí 4% z nájemného nad
200 do 600 K, z vyššího nájemného pak 6%. W. stran
tohoto rozvrhu uvádí, že i když se prý uváží větší
blahobyt Němců, přece jen činže, placená německými
nájemníky, je něco nižší, než činžovní výnoz ně-
meckých domů („immerhin důrfte der Zinsaufwanu
der deutschen Mieter sich etwas niedriger stellen, als
der Zinsertrag der deutschen Häuser“), máme tu
tedy z vlastních úst Wieserových cenné doznání, že
domy německých majitelů jsou obývány také Čechy,
což je důležito již pro samo národnostní členění čin-
žovní daně (resp. báse její pro autonomní přirážky),
která, jak řečeno, je v Praze téměř bez výhrady pře-
sunula na nájemníky. Nicméně volí W. pro národ-
nostní rozvrh této obecní dávky klíč, zjištěný u daně
činžovní, a tedy, dle vlastního doznání W. vyšší, než
ve skutečnosti, poněvadž prý nebyl s to, aby zařídil
v té věci podrobnější šetření. W. podíl ten podrobněji
pak nevyjadřuje absolutní čislicí, nýbrž jen sděluje
úhrnné procento městské poplatnosti německé i se
zřetelem k činž. krejcarům na 47%. (O této úhrnné
kvotě ještě níže!) Vypočetli jsme tedy sami, že na zá-
kladě tvrzení svého, že platí Němci na činžovních
krejcarech 301426 z 1,623.249 K (loť celkový výnoe
činž. krejcarů, preliminovaný na r. 1903), ročítal W
s absolutní cifrou 488.000 K.
Wieser
Němec
Wieserův
Praha
Čechy
20
article
„Politik“ kvotu tu určuje jinak, ač ovšem ne
zrovna bezesporně, zrovna jako nelze zváti zdařilou
její polemiku proti tvrzení W., že na skulečné dani
domovní Němci platí víc, než na ideální, čemuž patrně
český autor dobře nerozuměl (co má v Praze dělati
domovní daň třídní??): „Pol.“ počítá, že na 1 stra-
nu, obývající byt, připadá v Praze průměrem 4.57 duší
a vezmo-li se ledy za základ celková populační kvota
německá, je v Praze 3859 stran byt ooývajicích. Ovšem
nemáme úřadních dat o počtu stran dle národnosti
(doufáme, že budou publikována v chystaném III. díle
výsledků sčítání lidu z 1900 městskou statist. kanceláří)
a postup „P.“ je tedy rozhodně presnější než W. Pi-
sateli této stati dostalo se od c. k. stal. ústř. komise
v rukopise potřebných dat, arci jen pro I.—VII. část
Prahy, ježto v čas sčítání byla Libeň ještě samostatnou
ohcí. Dle toho byl“ v Praze ze 42.494 majitelů byto
4.27
6.59
4608 s obcovací řečí německou čili 10.84%. Kdyby-
chom přičtli Libeň, kde všeho německého obyvatelstva
načiláno jen 1.57%, bude celková kvota německých
stran bytových ovšem ještě nižší. Ale i když použijeme
tohoto klíče připadá na Němce celkem jen 175.954 K
činžovních krejcarů, tedy oproti výpočtu Wieserovu
o plných 313.000 K méně. Vzhledem k tomu, že ne-
mámé přesných dal o Libni, je ovšem i záš výpočet
maximální.
Celkem platí, resp. odvádějí do obecní pokladny
Němci v Praze, běřeme-li za základ dala rozpočtu na
r. 1903 (pro srovnání s výpočty W.): na přirážkách
k dani domovní 191.250 K čili okrouhle 18%, na čin-
žovních krejcarech 175.954 K čili 10.84%; úhrnem
na dávkách z domů a bytů 387.204 K čili 13.87 7%.
Při tom ovšem opomíjne skutečnost, že i daň do-
movn vlastně nesou nájemnící a majitelé domů ji jen
vybírají a bernímu úřadu odváděj.
Němec
Pol
Wieserův
Praha
Libeň
21
article
Průmyslové snahy města Podmoklí. Uvedli jsme
již na tomto místě, jak energicky usiluje zastupitel-
stvo podmokelské o vzrůst průmyslu v obvodu města.
Jakmile sjednána nová obehodní smlouva německo-
rakouská a jakmile bylo zřejmo, že zvýšená celní
ochrana průmyslová bude míti v zápětí stěhováni
interessovaných průmyslů do dosavadních odbylišt.
rozeslány námi také citované oběžníky všem inter-
essentům v německé říši. Akce setkala se se znač-
nou pozorností v Německu a tak přikročuje město
Podmokli k dalšímu úkolu, zajištění pozemků pr
budoucí nové podniky. V té příčině se nám píše
Město Podmoklí chce poškylnouti co možná největ-
ších výhod oněm průmyslníkům z německé říše.
kteří chtějí zde zříditi své odbočné závody. Původně
pomýšleno na zakoupení pozemků velkostatku hr.
Thunovi náležejícího. Leč pozemky tyto byly tak
drahy, že bylo nutno od myšténky této upustiti. Ná-
sledkem toho usneslo se městské zastupitelstvo, že
zakoupí pozemky dědiců Ilahnlových v Chrochvicíeh
ve výměře asi 4000 číver. sáhů v ceně 6 K za sáh.
Thun
Podmoklý
Německo
Podmoci
22
article
Pozemky tylo budou levně průmyslníkům nabízeny
Postup bankovního zonstřeďování v Německn.
O soustřeďování německého bankovnictvi psali jsme
na tomto místě opětně i ukázali na cíle jeho. Nyní
— stručné zprávy již sděleny — děje se další krok
na tomto poli. Národní banka pro Německo zvýší svůj
akciový kapitál (dosud 60 mill. mk.) o 20 mill. mk.
a převezme současně berlínskou bankovní firmu
Born a Busse. Na venek zachována bude samostat-
nost uvedené firmy a sice proto, aby zachována byla
dosavadní klientela její. Následkem splynutí tohoto
rozšíří se značně vztahy národní banky k průmyslu
a dopravnictví. Národní banka pro Německo založena
r. 1881 s kapitálem 40 mill. mk. Mezi zakladatel
byla i banka pro země rakouské a anglo-rakouská
banka. V polovině let osmdesátých byl kapitál národní
banky snížen na 21 mill. mk. a r. 1887 a 1888 až
na 18 mill mk. Roku 1889 vydáno za 9 mill. mk. no-
vých akcii (za 1257%), r. 1890 opěí za 9 mill. mk
(za 1307%) a r. 1895 zase za 9 mill. mk. (za 1271/2 9)
Valná hromada r. 1898 usnesla se vydati za 15 mil
mk. nových akcií (polovina vydána za 110%%, druhá
za 1389%). Tehdy převzala banka bankovní podnik
firmy Jacob Landau. Tím vzrostl kapitál na 60 mill
marek, Rentabilita dosti kolísala. Dividenda klesla až
na 326 a dostoupila r. 1889 až 10%, aby pak ko-
lísala kolem 8%. O krisi 1. 1901 placena jen 3 2% a
i tu bylo nutno sáhnouti k reservám. Roku 1902
1903 stoupla dividenda na 5%, 1. 1904 pak na 6 .
Buss
Landau
Německo
národní banka
Born
23
article
Obraty podniku činily r. 1899: 8.6; 1900: 7.4,; 1901:
54; 1902: 5.5; 1903: 6.5 a 1904: 7.5 milliard mk.
Banka zúčastněna v německé petrolejařské společ-
nosti, ve východní bance v Athénách a p. Po prove-
dení uvedené transakce bude akciový kapitál a r-
servy velikých bank berlínských činiti (v millionech
ma rek):
Kapitál Reservy
Drážď banka — Schaffhausenský spolek 285
Německá banka. . . . . . . . . 180
Řišská banka . . . . . . . . . 180
Diskontní společnost . . . . . . . 170
27 0
Darmštatská banka . . . . . . . 154
Berlinská obchodní společnost . . . 100
23.0
Námořní ústav
Obchodní a diskontní banka . . . . 85 asi 12.5
Národní banka pro Německo . . . . 80 asi 120
Středoněmecká úvěrní banka
Zahraniční obchod Bulharska. Co nejdříve má
býti zahájeno jednání o nové obchodní smlouvě
s balkánskými zeměmi. Poukázali jsme opětně na to,
jak Rakousku jest Balkán přirozeným odbytištěm a
jak by zde bylo lze dosíci značných úspěchů. Právě
uveřejněná data zahraničného obchodu bulharského
jsou zajímavým toho dokladem a ukazují, jak značně
roste kupnost tohoto státu. Činilť dovo z bulharský
Atény
Německo
Bulharsko
Rakousko
Balkán
východní banka
Drážďarsko banka
285 německý banka
Řišský banka
Darmštatský banka
Berlinský obchodní společnost
diskontní banka
národní banka
námořní ústav
24
article
1902
1903
1904
18,142 409 22,830.034 38,169.314
15,215.868 14,839.516 18,849 59
11,077.375 12,324.607
17,025 465
8,555 634 10,917.949 19,976.482
3,958.086 3,367.320 10,693 270
8,318.730
5,023.104 6,147. 162
3,095 943
3,901 961
6,075 433
1.987.001
2.496.520
2,102. 981
4191.07
5.371.05
8.086.069
8,318
25
article
z Rakouska
» Anglie
* Turecka
» Německa
» Francie
» Italie
» Ruska
» Belgie
» jiných zemi
celkem
a vývoz
Rakousko
Anglie
Turecko
Německo
Francie
Rusko
Belgie
27
article
1902
1904
1903
25,645. 209
22.211.497 23,165.193
do Turecka
24.728.174
Anglie
24 499 023 20,179..826
7.605.97
Francie i
4.652.457 7.506 03
» Rakouska 8.245.381 9,696.516 14.089.760
» Německa 10,608.286 9.2277.997 12.216.031
Belgie
19,107.286 25.948185 52,987 552
4,762.167
» Italie .
Turecko
Anglie
Rakousko
Německo
Belgie
Italia
28
article
Ruska26. 63 2.835 658
Ruska26. 63 2.835 658
257 253
142.252
» jiných zemí 8.332.250 9.206.479 15,444.793
celkem 105.681530 109,073 630 157,810 91i
Z čísel těchto zlejmým jest současně i význam bul-
harského odbytiště pro nás a důležitost zachování
jeho.
Valné fromady drah. Včera konala se ve Vídni
za předsednictví ryt. Tuussiga valná schůze rakou-
ské severozápadní dráhy, jež minula zcela
klidně, poněvadž se křesťanskosociální akcionáři do
schůze té nedostavili. Návrhy správní rady na rozdě-
lení čistého zisku byly schváleny a bude kupon kme-
nových akcií splatný dne 1. července 1905 vyplácen
obnosem 7 K a obnos 463.412 K bude přenesen na
nový účet. Kupon akcií lit. B., splatný dne 1. července
1905, bude vyplácen 16 K a obnos 545,621 K bude
přenesen rovněž na nový účet. — Valná hromada
severní dráhy císale Ferdinanda schvá-
lila návrhy správní rady, aby se vyplácelo na kupon
celé akcie 220 K, na půl akcie 110 K a na pětinu akcie
44 K. Obnáši tudíž celková dividenda za r. 1904
K 27212.
Ferdinand
K Obnáša
Rusko
Vídeň
29
article
Komnnální výpůjčka měsla Vídně Píše se nám
z Vídně: Již před několika měsíci jednala obec ví-
deňská s bankou pro země rakouské o půjčku 100
mill. K. Značné části této půjčky mělo býti použito
bud k rozšíření městské elektrárny nebo ku převzetí
mezinárodní elektrické společnosti městem, drubé
(asi 33 mill. K) na zalesnění Vídně a upravení okolí
luk, třetí pro vídeňský pivovar atd. Jednání bylo
téměř ukončeno. Kdyby však bylo výsledno nynější
jednání města a vídeňské banky »Union« o převzetí
mezinárodní elektrotechnické společnosti, byl by pro-
jekt výpůjčky ohrožen v samém základu. »Union«
banka trvá totiž na tom, že sama převezme komu
nální obligace asi za 25 mill. K — kupní to cenu za
mezinárodní elektrotechnickou společnost. Nyní ale
vyskytá se odpor proti rozdělení nové obecní půjčky
100 mill. K na dva díly; za účelem společného pře-
vzelí jejího musily by se obě banky, »Union«i
banka pro země rakouské dohodnouti, k čemuž spe-
cialně jest od druhé banky málo ochoty: chceť zu-
stati jediným bankéřem obce. Za těchto poměrů bylo
by nutno sjednání nové půjčky oddáliti. Na půjčce
25 mill. K, skytnuté bankou »Union«, účastníla by se
i eskomptní společnost
Vídeň
vídeňský banka
Union « banka
skytnutý banka
30
article
Obmezení těžby v severozápadních českých do-
lech. Z Horního Litvínova se oznamuje: Následkem
neuspokojivého vývoje obchodů bude na některých
dolech v nejbližších dnech těžba obmezena. Má se
tak státi tím způsobem, že noční šichty mají vůbec
odpadnouti a že se má pracovati nadále pouze
ve dne.
Český vývoz hnědoubelný. Od 22. do 27. kvělna
dopraveno saskými státními drahami 205.193 t. uhli
proti 170.100 t. v tomže týdnu loňském. Z toho při-
padá 66.801 (+ 6466 t.) na ublí hnědé z král. če-
ského.
Výroční valná hromada polilicko-hospodážského
klubu pro Mšeno a okolí koná se v neděli dne 4. června
1905 o 2. hodině odpolední v sále hostince „U modré
hvězdy“ (p. J. Honce) ve Mšeně. Pořad jednání: Zpráva
jednatelská. Zpráva pokladní. Zpráva revisorů účtů.
Zpráva, jak postoupily práce s letošní krajinskou vý-
stavou. Návrh výboru na zvolení širšího výstavního
výboru. Volby funkcionářů; předsedy, 6 členů výboru
a 2 revisorů účtů. Volné návrhy. Návrh výboru o zři-
zem „Raiffeisenky“ pro obvod Míšeno a Sedlec s před-
náškou vyslaného delegáta, pořádanou sl. Ústřední
jednotou z Prahy: „O prospěšnosti ústavu toho pro
malohospodáře a živnostníky“. Po této přednášce koná
se valná hromada ustavujíci ústavu tohoto, ke které
se ct. širší — i mimo členy — veřejnost, jež dobra
toho účastna býti chce, zve.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v Jisteb-
nici bude 5. června. — Trh na dobytek v T ře-
boni bude 8. června.
Konkursy. Jan Oczlon, obchodník v Brně. —
Pozůstalost po Ondřeji Lehnerovi ve Znojmě.
J Honc
Oczlon
Lehner
Horní Litvínov
Mšeno
Sedlec
Praha
Brno
Znojmo
31
article
Banky, záložny a spoitelny.
Měsiská spořitelna pražská. V měsici květnu
bylo od 13.299 stran vloženo K 3,646.799.24a
od 11.805 stran vybráno K 4,089.225.56; bylo
tedy o K 442 426.32 více vybráno. Zůstatek
vkladů koncem května 1905: K 155,429.475 69.
Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky,
pokladniční poukázky a na běžný účet činily
koncem května 1905 celkem K 21,291.592 74.
oproli minulému měsíci o K 293. 631.57 měně.
Ústřední banka českých spožitelen v Praze.
Stav vkladů 31. května 1905 K 12,812.700 67,.
vklady ze zápůjček K 5,012.612.21, celkem
K 17.825312 88.
Živnostenská banka pro Čechy a Morav
v Praze. Slav vkladů na pokladniční poukázky
a vkladní knižky obnášel koncem měsíce května
1905 K 48,577.878.81.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
činily koncem května K 17,302.182.— oproti
K 17,084.152.— v měsíci předešlém, tudíž více
o K 218.030.—. Kromě toho bylo dosud
oběhu vlastních 4lzprocentních bankovních dluž-
ních úpisů v obnosu K 8,255. 200.—.
Pražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemně vý-
měně podané směnky, cheky, poukázky a faklury
činily od 24.—31. května 1905 úhrnem K 16,486 972.85
proti K 19,745.516 95 v soudobí loňském. Součel
všech podání od 2. ledna 1905 obnáší K 315,261.720-09
a vykazuje u porovnání s K 315.786.132 20 téhož
období předešlého roku úbytek K 524.412.11.
První česká diskontní společnost v Praze eskon-
tovala v měsíci květnu od svých členů otevřených
účetních pohledávek za K 1.455.279.11 a směnek za
K 1,358.778 56. Vklady na knížky přijímají se i na
dále na úrok 49%.
Praha
Čechy
Morava
Měsiský spořitelna
úvěrní banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
32
title
Dr. Živanský.
doktor
Živanský
33
article
Za měsíc květen 1905 vykazují-
vklady
výplat
korun
Měst. spořit. na Král. Vino-
563.343 448.721
hradech . ..
Úvěrní ústav maj. domů
v král. českém v Praze 274.405 214.485
Záložna vinohradská. . .1,090.466 1,248.276
Obč. záložna na Smíchově . 236.398 195.159
Malostranská zál. v Praze 147.467 187.469
Obč. zál: na Malé straně v
Praze . . . . . . . . . 47.147 42.404
Založna řemeslnicko - živnosten-
ská v Žižkově . . . . . 138.335 176.65
Král
Praha
Smíchov
Žižkov
malostranský zál
Založn řemeslnickýživnosten
34
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Z Vídně, 31. května. GHávěrečné úfadni
kursy. )
587.—
Ivovskočernovická
Únorová renta .
666 75
spol. st. dr. rak. -uh.
květnová . .
88.50
jižní dráha v e a
červenc. » .
štyrsko hr.-köfl.
Hjnová , oo,
5820.—
severní dráha
rakouská a zlatá
rak. severozáp. dr.
„ » kor.
pardubická dráha
uherská s zlatá
445.—
polabská dráha
„ kor.
česká sev. dráha
rak. invest. renta
3070.—
buštěhradská A
uher. »
1130.—
4% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č..
duchcov.- podmok
31/2% zást. I. Hyp.
2325.—
ústecko tepl. dr. -
banky král č.
996.50
4% kom. dinhop.
dunaj. paroplaveb.
670-
rakouský Lloyd
Zemi banky kr. č.
364.75
turecká tabák. rež.
4% žel. dl. úpisy
615.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
Rudolfova huť .
státní losy 1860
533.50
158 80
alpská montan. sp.
po 500 zl. . .
b56 50
193.—
rým.emuráň. spol
po 100 zl. . .
548 —
státní losy 1864
Poldina huť .
2672.—
485.—
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst
1564 —
b42 —
vídeň. l. komun.
česká montan. sp.
458.—
169 75
tisské losy . . .
264.—
západočeská ubl
turecké losy
143 40
1648.—
rak.-uh. banka .
severočeská ubl.
650.—
rak. úvěrní ústav
664 50
mostecká uhl. sp
863.—
308 50
vídeň stavební sp
b. anglo-rakouská
1049.—
542.75
hirtenberské . .
vídeňská unionka
636.—
457.75
b. pro země rak.
Schodnica . .
990.—
haličsko-karpatské
uh. úvěrní banka
553.—
bank. jednota ..
pešťská vagonka-
117.35
r. úst. pro úv. poz
1022.—
devisa němucká .
95.40
Česká průmyslová
* pařížská
95.2
416 —
„ curyšská
banka. . . .
240. 27
„ londýuská
roln. úvěr. banka 405 —
19 09
dvacelifrank
česká b. Union
matka papírová . 117.35
Živnost. banka
253.25
králodvor. cement. 947.— rubl
Eskontní sazby 21/4—31/2 procenla
Smýsloní tvale pevné při kursech udržených.
doktor
Lloyd
Vídeň
pařížský
Poldin huť
úvěrní banka
curyšský banka
37
article
k. Z Vídně, 31. května. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Následkem přívětivých zpráv z ci-
ziny měla dnešní bursa pevnou tendenci, avšak
přece spekulace zachovávala ve všech stadiích ob-
chodu největší reservu. Vedle nevyjasněné situnce
politické a vedle projevu dvorního rady Prangera
v poslední generální schůzi rakousko uherské banky
o nedostatku podnikavého ducha, byla rozhodující
také ta okolnost, že prozatím nejsou žádné známky
pro mírumilovné disposice ruské vlády. Přece však
došlo v jednotlivých effektech k větším obratům.
V prvé řadě byla poptávka po akciích länderbanky.
Také obě kreditky byly vyšší. Ve šraňku soustředil se
hlavní zájem opět na akcie továren na zbrojivo, ze-
jmena na hirtenberské akcie a zbrojovky, a také du-
najské paroplavební znova stouply. Hodnoty železář-
ské měly pevnou tendenci. Devisový trh byl klidný.
Na trhu k ukládání většina papírů upevnila své
kursy. Uherská korunová renta znamenala 97.90. Na
eskomptním trhu stav peněz nezměněn. 21/2 procent
x. Z Vídně, 31. května. [Telfge. »Nár. Listů «.)
Večerní bursa. Kreditky 665.75, po —.—, —.—,
uherské kreditky 783.—, anglobanka 308.50, bankovní
jednota 553.50, unionka 543.25, länderbanka 458.75,
státní dr. 667.50, —.—-, jižní dráha 88.75, polab. dr.
445.25, severozápadní dráha 430 50, turecké tabákové
354.75, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 533.50
květnová renia 100.55, uherska korunova 97. 85.
Telfge
doktor
Vídeň
rada Pranger
38
article
101.05
100.55
101 05
119.80
100.50
117 95
97. 90
41
article
93.25
89.20
100.55
100.15
100.15
42
article
Daněk
783.—
Daněk
43
article
turecké losy 143.75, marky za hotové 117.33, altimo
11738, na duben —.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 31 května. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.77 12
199.—, Amsterodam na delší ihůty —.—, — -
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo na
delší lhůty 117.30, 117.60. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240.25, 220.45, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—. Nový York za 100 doll. —. —
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.42 1/4,
95 60, Italie delší lhůty —.—. —.—, Petrobrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublč 253.25.
253.50. Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Pařiž sek
a krátké lb. za 100 fr. 95.40, 95 55, Paříž delší lb.
Curych a Banilej šek a krátké lhiůty
95.271/2, 95 371/2, na delší lhůty —.—, —.—. Švýcary
šek a kr. ih. 95.271/a, 95 371/2. na delší lhůty —.—.
Z Petrohradn, 31. května. (Zpráva Živnost. banky.
Diskontní 368.—. Ruská banka pro vnější obchod
314.—. Mezinárodní banka 340.—. Ruská průmy-
slová banka 235.—. Baku 355.—. Mantašev 188.—
Caspienne 4700.—. Sormovo 216 —. Putilovské že-
lezo 126 —. Hartmannské lokomotivy 225.50. Petro-
hradské metaliurgické 150.—, Ruská konstrukce
216.—. Phönix 287.
Z Berlina, 31. května. (Zvl. telegr. »Nár, Listů«.)
(Druhé číslice znamenají záznam ze dne 26. května.)
41/aprocentní ruská renta 1905 95.— (95.—). 4pro-
centní ruská renta 1902 88 20 (88.30), 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 —.— (—.—), 31/sprocentní
ruská zlatá renta 79.50 (79.70), petrohradská diskontní
banka —.— (—.—), petrohradská mezinárodní banka
141.50 (—.—), ruská banka pro vnější obchod 127.—
(126..40).
Petro
Vídeň
31 květen
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Bak
Berlín
Petrobrada ruský město šek
mezinárodní banka
diskontní banka
mezinárodní banka 141.50
altima 11738
Italia šek
Italia
Phönix 287
44
article
Pražská bursa.
V Praze, 31. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při pevném smýšlení došlo na dnešní burse k čet-
nějším obratům a jednána květnová renta za k
100 571/, zlatá rakouská renta za K 119.85, dále
placeny: 4proc. zástavní listy české hypoteční banky
za K 100 95, 31/2proc. zástavní listy téže banky za
K 95.20. 3proc. obligace Společnosti rakouských míst-
ních dráh za K 84.65, 4proc. zástavní listy baličské
akciové hypoteční banky za K 99.05, zastavní listy
moravské hypoleční banky za K 100.40 a K 100.421/4.
mímo to došlo k závěrkám akcii České banky »Unione
za K 247.50, akcií rakousko-uherské banky za K
1654.— a akcií Zajištovací banky za K 228. ——. Jinak
podáváno za akcie Živnostenské banky K 246.—,
České spol. pro průmysl cukerní K 172.—, strojírny
Daňkovy K 458.—, strojírny Ruston K 288.—.
Orliciální záznamy zněji-
Zástavní listy české byp. banky 59%
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ » , . . . (v K
Mel, úpisy . » » (ve zl.)
. » . (v K)
Žel. „ » »,
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ustřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom, dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy » » »
41/2
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2
. » hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy „ . „
Železnič. » » » ,
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
» » Rak.-uherské banky 49 %
» Dolnorak. byp. ústavu 4 %
31/p
Daňkův
Ruston
Praha
K Mel
Český banka
živnostenský banka
Český společenský
Český průmyslový
Ustřední banka
český spořitelna
Hal
45
article
Kom. dl. úp. . . 31/s
Kom. dl. úp. . . 31/s
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390.
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
Dubnová » . (ve stř.) 4.2 %
(v pap.) 40
Květnová »
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 4%
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . ..
Haličská akc, hypoleční banka .
Hospodářská úvětní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká rall. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Rakousko
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoleční banka
úvětní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
46
article
Z Berlína, 31. května. (0 1 hod. 15 m.
Kreditky 208.75, slátní dráha 143 25, lombardy 15.10.
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 31. května. (C.-B.) Kreditky 208 70,
berl. obchodní 169 20, darmštadtská banka 140.40,
německá banka 237.20, diskonto komand. 187. 1u,
drážďanská banka 154 20, národní banka 132.50,
státní dráha 143 10, lombardy 15.—, Kanada 146 60,
Gotthard —.—, dráha Henri 117 50, bochumské
241.90, dortmundské 87.90, Lauřina huť 266.—,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 228.10, harpenské
215.50, Hibernia —.—, Packet 150.—, Lloyd 124. 50,
dynam. trust 194.70. Smýšlení pevné.
Z Frankturtu, 31. května. (Teiegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 208.90, akcie společnosti státní dráhy
143.20, lombardy 15.10, papírová renta —.—, stří-
brná renta 101.20, zlatá renta 101.95, uherská zlatá
renta 99.60, ub. korunova renta 98..25, 49l0 rak.
korun. renta 100.70. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 31. května. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 208.90, státní dráha 143..20, lombardy 15.10.
Z Paříže, 31. května. (Počáteční bursa.) Spro
renta 99.70, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabá.
Z Paříže, 31. května. (Telegr. závěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. reula 99.80
3 /zproc. renta —.—, italská renta 106.55, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1380, státní dráha —.—
lombardy 91 10, cheky na Londýn 25.181/2, rakou-
ská zlatá renta 100.75, uherská zlatá renta 100.55,
otomanská banka 615.—, tabáková režie 393 —, tu-
recké losy 134.75, Smýš ení pevné.
Gotthard
Lloyd 124
Berlín
Kanada
Lauřin huť 266
Paříž
Londýn
německý banka
237.20
drážďanský banka
národní banka 132.50
Consolidace
Hibernia
Henri 117 50
Packet 150
47
article
Trhy na zboží.
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 31. května.
Obill. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 78—81 kilogramů K 10.20, 10 40, uherská
80—81 kg 10.15, 10.25, moravská 0—0 kg. —.—,
rak. jakosť O—0 kg —.— až —.—, vadná —.—
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1904 73—76 kg
8.30—8.50; moravské O— až 0.—; uherské 0.— až
—; ječmen výběr 0—, 0.—, první jakosti
0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—,
ječmen k setí 0.— 0.—, vadný 0.—. 0.—; ovesry-
chlík 1904 7 90, 7 95, prima 1904 7 90, 7 95, merkantilnl
plodinový burza
moravský
kg
moravský O
48
article
Peníze Zbož
103.50
100.50
94.80
101 25
100.15
100.15
100.15
100.15
100 15
49
article
106.90
101.50
95 80
102 25
100.65
100.65
100. 65
100.65
100.65
101.75
41s
51
article
100.—
100.30
100.90
52
article
100.—
100.—
99.85
101.00
99. 80
101.75
99..50
99.45
99 35
101.20
100 60
100.40
94.50
100.30
94.50
190.—
84.15
101.05
101.05
100.55
100.40
119.82
100.50
93.25
53
article
100 85
100.85
102.60
100. 55
102.75
100. 40
100.45
100 35
102 20
100.—
101 60
95.50
101.30
95.50
100.85
85.10
101.25
101.25
100.70
55
article
100.6
120.—
100.70
93.45
247.—
248.—
418.—
229.—
416.—
56
article
228.—
549 —
404 —
560.——
1652
445. —
246.—
57
article
551.—
406.—
570.—
1656
455.—
246.50
458.—
288 —
1564
172 —
640.—
370.—
185.—
b47.—
2672
250.—
58
article
462.—
300.—
1574
180. —
660.—
376.—
195.—
550.—
2682
260.—