ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 6c2cf130-78e9-11dc-a576-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 59 celkem · entity: person 55, place 86, org 54, work 18
1 masthead
1. června 1905
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k číslu 149.
4 masthead
Strana 9.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Daňová poplatnost Němeů v Praze. V „Politik“ (č. 104., 109., 114. a 119. t. r.) byla uveřejněna ajimavá řada výpočtů o národnostních podílech daně domovní a výdělkové v Praze jako nový doplněk české odpovědi na známé údaje prof. bar. Wiesera. Protože výpočty tyto, podniknuté na zá- kladě individuálných předpisů daňových a konkret- ních údajů o přiznané řeči obcovaci, nejsou po formální stránce podány způsobem tak přehledným, aby upou- taly zájem i širší veřejnosti, po stránce materlální pak jednak „ejsou zcela správny, jednak opět skýtají za- jímavý příspěvek k hospodářské charakteristice praž- ského Němectva, jíž se p. autor zit. statí úplně vyhnul, používám laskavosti redakce „N. L.“ k přehlednému resumování zmíněných výpočtů a několika nejdůleži- tějším poznámkám. — Podotýkám, že jsem ve své odpovědi 1) členění daní výdělkových pro Prahu již sám dle nejlepší své možnosti provedl a že toliko ve příčině daně domovní musil jsem se obmeziti na ukáz- ky dvou čtvrtí městských, ježto pro oslatní nepodařilo se mi sehnati autentický materiál. Nym však je možno provésti na základě dat. „Pol.“ sebraných, i úplnější celkové vyčíslení berní poplatnosti Němců v Praze vůbec.
Wieser Pol Němec Praha Něme
6 article
Pro finance zemské a městské mají v Praze nej- větší význam daň domovní a obě výdělkové, ač ovšem i jiné daně státní (daň pozemková, přímo vybíraná úroková a daň z vyššího služného) přirážce autonomní podléhají. Vedle přirážky k daní domovní je výno činže domovní i proto pro finance městské důležitým, protožc se z nájemného vybírají t. zv. činžovní krej- cary. Jakými konkretními podíly jednotlivé dávky. vybírané nestejnými procenty, k úhradě potřeby měst- ské přispívají, viděti z těchto dal obecního rozpočtu na r. 1905. Úhrn obecních přirážek k daním přimým a činžovních krejcarů preliminován tu dle výsledků r. 1904 na cekkem 4,654.378 K, z čehož připadá na přirážky k dani procent zozemkové domovní činžovní . . . . . . . . . 23.58 všeobecné výdělkové výdělkové podniků veř. účtujících . . . . 32.86 0.70 přímo vybír. úrokové . . . . . . . . z vyššího služného úhrnem na přirážky k státním daním . 63.95 a na činžovní krejcary . . . . . . . 36.05. Vidíme tedy, že z přirážek nejvíce vynáší přirážka k výdělkové daní podniků podrobených veřejném Bčtování a pak k dani domovní. Daň bytová celkem — neboť domovní daň je v Praze z největší části přesu- nuta na ájemníky — přispivá téměř 60% na potřeby obecní, pokud ovšem se hradí dávkami veřejnými, i je tudíž národnostní členění poměrů domovních a bytových svrchovaně zajímavo. Naproti tomu snad leckoho překvapí poměrně nízká číslice výdělkové daně všeobecné.
Praha všeobecný výdělkový
7 article
Daň domovní. Spadající sem výpočty „Politik“ zakládají se na činžovních poměrech k 1. listopadu 1901, vyšetřených úřadně pro účely vyměření daně činžovní na r. 1902.3 (Srov. Stat. knížku kr. hl. města Prahy za rok 1901. str. 44 a sl. Dle nich obnášel počet samostatně dílem neb zcela zdaněných budov, jichž majitele jsou v tom osoby ve čtvrti Češí Němci němečtí neutr. úhrnem městské židé (právn.) 802 119 38 22 943 II. 1416 266 99 73 1755 438 66 9 28 532 III. 16 179 IV. 1567 261 80 75 2 VI. 21 43 831 s90 úhruct v Praze 4514 Nenl třeba snad obšírně vykládati, že zcela správně »Politik« vyšetřila zvláště i podíl židů německých (a dů- sledně ovšem i českých, který však je celkem mini- mální). Postup takový pokládáme za správný jednak vzhledem k zvláštnímu postavení, jaké židé po stránc hospodářské uvnitř každého národa zaujímají, jednak vzhledem k poměrně snadné možností assimilace jich jiné národnosti, vyžaduje-li toho praktická potřeba po případě momenty politické, jak se dá zcela ne zvratně dokázati řadou statistických dat srovnávacích. V tom dnes ostatně shodují se i Němci (srov. na př. Zemmrich, »Schrachgrenze und Deutschtum in Böhmen« str. 8). Tím nebudiž však ještě řečeno, že by tato assimilace v Praze byla nějak zvlášť pokro- čila (jinak ovšem v ostatních Čechách). 1000 Wiese rem napočítaných domů německých redukuje se tedy ve skutečnosti na 648 čili 14.250 všech domů v Praze. na čemž ostatně 265 domy čili 5.83% celkového počtu participují němečtí židé. Největší je podíl ně- mecký dle počtu domů v Josefově (ovšem dík vesmě jen židům německým), dále na Novém městě a Malé straně. Ovšem v jednotlivých čtvrtích městsk ých Wieser hodně Němeům přidal, tak na Starém městě 81, na Novém 184 domy.
Němec Praha Čechy Wies Josefov Schrachgrenza und Deutschtum in Böhmen
8 article
Zajímavo je, že výpočty příslušných spolků ma jitelů domů, jež jsem svého času ve své odpověd uvedl, od výpočtů »Politik« se ucbylují jen mini málně, ač provedeny úplně nezávisle a jiným po stupem (napočítáno v VII. části 65, v VIII. 43 něm domů), patrný to důkaz, že výpočty »Politik« sluší pokládati za naprosto věrohodné. Srovnáme li ko nečně kvotu obyvatelstva německého incl. vojsko obnášející dle sčítání r. 1900 9 36% všeho obyva- telstva, vídíme poměrnou převahu necelých 590 k vůli níž patrně sotva bude potřebí nějakých zvlášt ních ohledů na vynikající prý hospodářské postaven Němců v Praze, i kdybychom předpokládali, že při jatelnou je základní idea Wieserova. Sluší ještě dodati, že z celkového počtu českýel domů je toliko 93 v rukou židovských. Hlavním trumfem Wiesera je však tvrzení že prý 20% domů německých v Praze znamená 30 5 e daně činžovní čili výnosu činžovního, jakožto zá- kladu zdanění. Poněvadž »Politik« necitovala všecka příslušná data Wiesera správně, uvádíma v následujícím data »Polilik« u srovnání s výpočty Wieserov ými Obnášelť výnos činžovní 1902. z domů německých ve čivrti úhrnem dle »Politik« dle Wiesera městské 8,320.615 1,759.982 2.848.524 II. 17.138.164 3,239.348 5.890.936 III. 2.750.403 379.179 783.888 344.123 14.153 39,762
Němec Wieserův Wieser Praha
9 title
470358 130.562 123,674 VI. 328 922 9.013 30. 430
10 article VIII. 125 128 244.205 305. 611
VIII. 125 128 244.205 305. 611 1,055 198 94.310 174.456 v Praze úhrnem 32,630.159 5.871.452 10, 146.981 Z celkového výnosu činžovního připadá tedy na domy německé v tom domy ve čtvrti dle W. dle Pol. německých židů městské procent procent procent 33.74 21.15 6 28 II. 33.73 18.90 7.53 II. 2592 13.78 2.78 Iv 11.97 4.11 25.4 27.76 26.09 (9 0. 92 3) 2.74 13.18 11.02 8 94-
Pol Praha 28 II II 13.18
11 article
vili V Praze úlirnem 305
Praha
13 article
) Sborník spisů politických a národohospodář- ských, sv. VIII., str. 28—35. 3) Wieser buduje své výpočty na rozpočtu nar 1903, ledy také na předpisu daní na r. 1902; lze tedy přesně konstatovati hranici jehc chyb. Tvrzení jeho na str. 134 (citujeme dle „Deutsche Arbeit“) že data jeho vzlahuji ze na konec r. 1903, není správno. 3 Je patrný omyl, neboť jestliže 30.430 znamená 0.92%, pak výnos činžovní ze všech 120 domů n Vyšehradě by musil obnášeti 3,307.608 K čili na 1 dům by připadlo průměrně 27.563 K ročně činže. což ovšem každý, kdo pražské poměry trochu zná, musí prohlásiti za nesmysl. ) Dle šetření spolku majitelů domů jen 9.739%. » 8.50 %. Dle toho zůstává z tvrzení W. správným jen to, že největší podil na majetku domovním, hledle k hodnotě, připadá Němcům na Slarém městě, ovšem je to jen něco přes 21%, k čemuž ostatně více než 6% přispívají židé. Vysokou kvotu svou v Josefove — obraz ten ostatně od r. 1901 se prováděním assanace značně změnil — Němci děkují téměř vý- hradně svému židovstvu; toliko 1.67% náleží kře- sťanským Němcům. Pozoruhodnější je podíl německý ještě jen na Novém městě, kde ovšem rovněž je vyšroubován přispěním židů. Že poměrný podil ně- mecký na Vyšehradě dle Pol. je vyšší než dle W. vysvětluje se jen zjevným omylem W., o jaké ostatně v práci jeho není nouze (srov. pozn. 2.).
svatý . VIII Wieser Němec Pol Vyšehrad Josefov Deutsche Arbeit
14 article
Konečně ještě budiž znovu konstatován ne- stranný postup »Pol.«, která i na Josefově zjistila vyšší kvotu německou, než sám Wieser, což jest ostatně, protože »Pol.« při národnostním určování bylo směrodatným přiznání té které řeči obcovací. jen svědectvím, že značná čásť židů, které i Němei rázu Wieserova pokládali za Čechy, soudíce tak prá- vem »všeobecného habitu jejich, jaký ukazují ve ve řejnosti«, přiznala při sčítání lidu řeč obcovací ně meckou. Tedy ani pro Prahu neskytá zjištění řeč- ohcovací náhradu za zjištění národnosti a to ovšem opět na úkor český. Němci ústy Wiesrovými tak potvrdili sami, že Praha — aspoň co do »veřejného vystupování« svého obyvatelstva — je češtější, než jak se jeví ve výsledcích úřadního sčítání obcova cích řečí. Co se konečného poměru týče, je ovšem podi německý dle výnosu činžovního větší, než dle pro- stého počtu domů (17 92% proti 14.25%), avšak opět jen o nepatrná 3.74%), na čemž opětně téměř 1 participují židě, o nichž často, jak jsme nahoře vi- děli, sami Němci nevědí, možno-li je pokládati za opravdové Němce. Netřeba opakovati, že větší po- měrný podil německý co do výnosu činžovního, pře- sahující asi o 8% jich kvotu populační, opětně ne- může býti dostatečným argumentem pro nějaké zvláštní privileje politické. Pro úplnost pak uvádíme, že pro český živel určila kvotu činžovní »Politik« na 24,672.406 K čili 75.61% (v tom na české židy připadá jen 806.958 K čili 2.47%) a pro indiferentní a právnické osoby 2,086.301 K číli 6 409%.
Pol Wieserův Němec Josefov Čechy Praha
15 article
Co se týká daně domovní samé, tedy pro bási. z níž se vybírají autonomní přirážky, je ovšem po- měr týž jako při výnosu činžovním, jenž je základem zdanění. Stačí uvésti tedy data úbrnná: Z celkové báse přirážkové 7,001.687 K 63 h připadá dle zji- štění »Politik« na Němce 1,316.940 K 77 h (v tom na něm. židy 479.032 K 65 h), na Čechy 5,226.0 69K 17 h (v tom na židy 163.763 K 70 b), na neutrální 488.677 K 69 b. Připadá tedy na Němce i s připočtením pochyb- ných židů na činžovní dani, pokud se z ní vyblrá přirážka, jen 1.3 mill. K, kdežto Wieser udává (str. 134) plné 2.3 mill. K. připočet! tedy jen při domovní dani maličkost 1 mill. korun báse přirážkové. Daň státní jeví se však dle Wiesra pro Němce prý daleko příznivěji, což se vysvětluje tím, že staré domy stihá plně, kdežto u t. zv. novostaveb po léta osvobození je snížena na 5%; poněvadž pak něme cká država starých domů je mnohem větší než novostaveb, vyplývá vyšší kvóta daňová. Poněvadž všeobecný výraz p. prof. Wiesra svrchu podtržený otvírá dokořán dvéře bujné fantasii německých poli- tiků, kteří pod »mnohem« budou spatřovati nové sta- tisíce nebo desílky procent, je záhodno z výpočtů »Pol.« citovati poměr národnostních kvót u skutečn a t. zv. ideální (t. j. předpisovaně jen za účelem vý- měry přirážek) daně domovní zvlášt. Skutečná daň rozvrhovala se r. 1902 lakto: na Čechy připadá . . K 3,655 093 75 = 71.87% v tom čeští židé . . K 124.224.37 = 2 44 % na Němce . . . . . K 1,062.00.65 = 20 88% 7.51 % v tom něm. židé . K 382.070.07 = 7.259 358 957. 93 = neutrální úhrnem K 5,056.071.38 = 100.— % Naproti tomu z daně ideální připadá: na Čechy . . . . . K 1,570.975.42 = 82.01% v tom na čes. židy K 39.539 33 = 2.069% na Němce . . . . . K 254.931.12 = 13.31 % 96.962.58 5.06 v tom na něm. židy K 468 0
Němec Wieser profesor Wiesr Pol Čechy mill 093 75
16 article
238 5430
17 article
89.709.71 neutrální . úhrnem K 1,915..616.25 = 100.— Nedá se tedy popříti, že podíl Němců na skutečně dani domovní je skutečně vyšší než u daně ideální, obnáši však opět celkem jen o 2% více než podíl dle báse přirážkové vyvšetřený. U novostaveb klesá na 13.31, resp. hledíme-li k vlastním Němcům, jen na 8.25%, kdežto podíl u skutečné daně, vlastními Němei odváděné, zdvihá se na 13.37 25. 1 když bářeme zřetel k tomu, že 5% daň z budov od daně Jomovní osvobozených tvoří jen nepatrnou čásť celkové domovní daně státní, v Praze okrouhle jen asi 7% této sumy, takže směrodatnými asi zůsta- nou podíly národnostní při dani skutečně vykázané, přece nelze podíl Němců na celkové státní dani do- movní vypočísti výše než nanejvýš na 20?%, tedy jen o 2 výše než se jevi u poplatnosti zemské, resp. obecní, krejcarý činžovní zatím nechávajíc stranou.
Němec Praha
18 article
Vidíme tedy, že Wieserovo „mnohem více“ znamená v cifrách vyjádřeno nejvýše 2 90. Z dat, členících daň domovní na skutečnoua ideální, nabýváme zároveň zajímavého příspěvku k po- slednímu vývoji ve vlastnických poměrech domovních v Praze, který nás plně může uspokojiti. Účasť česká na stavbě nových domů v Praze i poměrně je mnohem větší než u Němců, a povede ovšem k dalšímu snižo- vání celkového německého podílu na državě domovní vůbec. Němci drží předevšum starý svůj majetek, no vými domy rozšiřují jej jen zcela nepatrně a ostatně i dosavadní država vzhledem k velké účasti židů kteří patrně dřív či později stále více budou se při- způsobovati politickým poměrům a praktickým po- třebám, nemůže se pokládati za nezvratně pevnou. Co do politckých důsledků z poměrné převahy německého majetku domovního nad kvétou jich populační vy- vozovaných, nemohl by nám Čechům přirozeně být přijatelným klič dnešní, poněvadž každá daň ideální po několika létech mění se ve skutečnou a poved ovšem i ke stále většímu podilu českému také na poplalnosti státní.
Wieserův Němec Čecho Praha
19 article
Zbývá ještě zmíniti se o národnostním rozvrhu činžovních krejcarů, které nejsou jen myšleny, jak prof. Wieser dí, jako daň na nájemníky bytů, nýbrž v Praze skutečně také nájemníky neseny, jako tom pro žádného, kdo má v Praze najatý cizí byt, není nejmenší pochybnosti. Obnášejí 4% z nájemného nad 200 do 600 K, z vyššího nájemného pak 6%. W. stran tohoto rozvrhu uvádí, že i když se prý uváží větší blahobyt Němců, přece jen činže, placená německými nájemníky, je něco nižší, než činžovní výnoz ně- meckých domů („immerhin důrfte der Zinsaufwanu der deutschen Mieter sich etwas niedriger stellen, als der Zinsertrag der deutschen Häuser“), máme tu tedy z vlastních úst Wieserových cenné doznání, že domy německých majitelů jsou obývány také Čechy, což je důležito již pro samo národnostní členění čin- žovní daně (resp. báse její pro autonomní přirážky), která, jak řečeno, je v Praze téměř bez výhrady pře- sunula na nájemníky. Nicméně volí W. pro národ- nostní rozvrh této obecní dávky klíč, zjištěný u daně činžovní, a tedy, dle vlastního doznání W. vyšší, než ve skutečnosti, poněvadž prý nebyl s to, aby zařídil v té věci podrobnější šetření. W. podíl ten podrobněji pak nevyjadřuje absolutní čislicí, nýbrž jen sděluje úhrnné procento městské poplatnosti německé i se zřetelem k činž. krejcarům na 47%. (O této úhrnné kvotě ještě níže!) Vypočetli jsme tedy sami, že na zá- kladě tvrzení svého, že platí Němci na činžovních krejcarech 301426 z 1,623.249 K (loť celkový výnoe činž. krejcarů, preliminovaný na r. 1903), ročítal W s absolutní cifrou 488.000 K.
Wieser Němec Wieserův Praha Čechy
20 article
„Politik“ kvotu tu určuje jinak, ač ovšem ne zrovna bezesporně, zrovna jako nelze zváti zdařilou její polemiku proti tvrzení W., že na skulečné dani domovní Němci platí víc, než na ideální, čemuž patrně český autor dobře nerozuměl (co má v Praze dělati domovní daň třídní??): „Pol.“ počítá, že na 1 stra- nu, obývající byt, připadá v Praze průměrem 4.57 duší a vezmo-li se ledy za základ celková populační kvota německá, je v Praze 3859 stran byt ooývajicích. Ovšem nemáme úřadních dat o počtu stran dle národnosti (doufáme, že budou publikována v chystaném III. díle výsledků sčítání lidu z 1900 městskou statist. kanceláří) a postup „P.“ je tedy rozhodně presnější než W. Pi- sateli této stati dostalo se od c. k. stal. ústř. komise v rukopise potřebných dat, arci jen pro I.—VII. část Prahy, ježto v čas sčítání byla Libeň ještě samostatnou ohcí. Dle toho byl“ v Praze ze 42.494 majitelů byto 4.27 6.59 4608 s obcovací řečí německou čili 10.84%. Kdyby- chom přičtli Libeň, kde všeho německého obyvatelstva načiláno jen 1.57%, bude celková kvota německých stran bytových ovšem ještě nižší. Ale i když použijeme tohoto klíče připadá na Němce celkem jen 175.954 K činžovních krejcarů, tedy oproti výpočtu Wieserovu o plných 313.000 K méně. Vzhledem k tomu, že ne- mámé přesných dal o Libni, je ovšem i záš výpočet maximální. Celkem platí, resp. odvádějí do obecní pokladny Němci v Praze, běřeme-li za základ dala rozpočtu na r. 1903 (pro srovnání s výpočty W.): na přirážkách k dani domovní 191.250 K čili okrouhle 18%, na čin- žovních krejcarech 175.954 K čili 10.84%; úhrnem na dávkách z domů a bytů 387.204 K čili 13.87 7%. Při tom ovšem opomíjne skutečnost, že i daň do- movn vlastně nesou nájemnící a majitelé domů ji jen vybírají a bernímu úřadu odváděj.
Němec Pol Wieserův Praha Libeň
21 article
Průmyslové snahy města Podmoklí. Uvedli jsme již na tomto místě, jak energicky usiluje zastupitel- stvo podmokelské o vzrůst průmyslu v obvodu města. Jakmile sjednána nová obehodní smlouva německo- rakouská a jakmile bylo zřejmo, že zvýšená celní ochrana průmyslová bude míti v zápětí stěhováni interessovaných průmyslů do dosavadních odbylišt. rozeslány námi také citované oběžníky všem inter- essentům v německé říši. Akce setkala se se znač- nou pozorností v Německu a tak přikročuje město Podmokli k dalšímu úkolu, zajištění pozemků pr budoucí nové podniky. V té příčině se nám píše Město Podmoklí chce poškylnouti co možná největ- ších výhod oněm průmyslníkům z německé říše. kteří chtějí zde zříditi své odbočné závody. Původně pomýšleno na zakoupení pozemků velkostatku hr. Thunovi náležejícího. Leč pozemky tyto byly tak drahy, že bylo nutno od myšténky této upustiti. Ná- sledkem toho usneslo se městské zastupitelstvo, že zakoupí pozemky dědiců Ilahnlových v Chrochvicíeh ve výměře asi 4000 číver. sáhů v ceně 6 K za sáh.
Thun Podmoklý Německo Podmoci
22 article
Pozemky tylo budou levně průmyslníkům nabízeny Postup bankovního zonstřeďování v Německn. O soustřeďování německého bankovnictvi psali jsme na tomto místě opětně i ukázali na cíle jeho. Nyní — stručné zprávy již sděleny — děje se další krok na tomto poli. Národní banka pro Německo zvýší svůj akciový kapitál (dosud 60 mill. mk.) o 20 mill. mk. a převezme současně berlínskou bankovní firmu Born a Busse. Na venek zachována bude samostat- nost uvedené firmy a sice proto, aby zachována byla dosavadní klientela její. Následkem splynutí tohoto rozšíří se značně vztahy národní banky k průmyslu a dopravnictví. Národní banka pro Německo založena r. 1881 s kapitálem 40 mill. mk. Mezi zakladatel byla i banka pro země rakouské a anglo-rakouská banka. V polovině let osmdesátých byl kapitál národní banky snížen na 21 mill. mk. a r. 1887 a 1888 až na 18 mill mk. Roku 1889 vydáno za 9 mill. mk. no- vých akcii (za 1257%), r. 1890 opěí za 9 mill. mk (za 1307%) a r. 1895 zase za 9 mill. mk. (za 1271/2 9) Valná hromada r. 1898 usnesla se vydati za 15 mil mk. nových akcií (polovina vydána za 110%%, druhá za 1389%). Tehdy převzala banka bankovní podnik firmy Jacob Landau. Tím vzrostl kapitál na 60 mill marek, Rentabilita dosti kolísala. Dividenda klesla až na 326 a dostoupila r. 1889 až 10%, aby pak ko- lísala kolem 8%. O krisi 1. 1901 placena jen 3 2% a i tu bylo nutno sáhnouti k reservám. Roku 1902 1903 stoupla dividenda na 5%, 1. 1904 pak na 6 .
Buss Landau Německo národní banka Born
23 article
Obraty podniku činily r. 1899: 8.6; 1900: 7.4,; 1901: 54; 1902: 5.5; 1903: 6.5 a 1904: 7.5 milliard mk. Banka zúčastněna v německé petrolejařské společ- nosti, ve východní bance v Athénách a p. Po prove- dení uvedené transakce bude akciový kapitál a r- servy velikých bank berlínských činiti (v millionech ma rek): Kapitál Reservy Drážď banka — Schaffhausenský spolek 285 Německá banka. . . . . . . . . 180 Řišská banka . . . . . . . . . 180 Diskontní společnost . . . . . . . 170 27 0 Darmštatská banka . . . . . . . 154 Berlinská obchodní společnost . . . 100 23.0 Námořní ústav Obchodní a diskontní banka . . . . 85 asi 12.5 Národní banka pro Německo . . . . 80 asi 120 Středoněmecká úvěrní banka Zahraniční obchod Bulharska. Co nejdříve má býti zahájeno jednání o nové obchodní smlouvě s balkánskými zeměmi. Poukázali jsme opětně na to, jak Rakousku jest Balkán přirozeným odbytištěm a jak by zde bylo lze dosíci značných úspěchů. Právě uveřejněná data zahraničného obchodu bulharského jsou zajímavým toho dokladem a ukazují, jak značně roste kupnost tohoto státu. Činilť dovo z bulharský
Atény Německo Bulharsko Rakousko Balkán východní banka Drážďarsko banka 285 německý banka Řišský banka Darmštatský banka Berlinský obchodní společnost diskontní banka národní banka námořní ústav
24 article
1902 1903 1904 18,142 409 22,830.034 38,169.314 15,215.868 14,839.516 18,849 59 11,077.375 12,324.607 17,025 465 8,555 634 10,917.949 19,976.482 3,958.086 3,367.320 10,693 270 8,318.730 5,023.104 6,147. 162 3,095 943 3,901 961 6,075 433 1.987.001 2.496.520 2,102. 981 4191.07 5.371.05 8.086.069
8,318
25 article
z Rakouska » Anglie * Turecka » Německa » Francie » Italie » Ruska » Belgie » jiných zemi celkem a vývoz
Rakousko Anglie Turecko Německo Francie Rusko Belgie
27 article
1902 1904 1903 25,645. 209 22.211.497 23,165.193 do Turecka 24.728.174 Anglie 24 499 023 20,179..826 7.605.97 Francie i 4.652.457 7.506 03 » Rakouska 8.245.381 9,696.516 14.089.760 » Německa 10,608.286 9.2277.997 12.216.031 Belgie 19,107.286 25.948185 52,987 552 4,762.167 » Italie .
Turecko Anglie Rakousko Německo Belgie Italia
28 article Ruska26. 63 2.835 658
Ruska26. 63 2.835 658 257 253 142.252 » jiných zemí 8.332.250 9.206.479 15,444.793 celkem 105.681530 109,073 630 157,810 91i Z čísel těchto zlejmým jest současně i význam bul- harského odbytiště pro nás a důležitost zachování jeho. Valné fromady drah. Včera konala se ve Vídni za předsednictví ryt. Tuussiga valná schůze rakou- ské severozápadní dráhy, jež minula zcela klidně, poněvadž se křesťanskosociální akcionáři do schůze té nedostavili. Návrhy správní rady na rozdě- lení čistého zisku byly schváleny a bude kupon kme- nových akcií splatný dne 1. července 1905 vyplácen obnosem 7 K a obnos 463.412 K bude přenesen na nový účet. Kupon akcií lit. B., splatný dne 1. července 1905, bude vyplácen 16 K a obnos 545,621 K bude přenesen rovněž na nový účet. — Valná hromada severní dráhy císale Ferdinanda schvá- lila návrhy správní rady, aby se vyplácelo na kupon celé akcie 220 K, na půl akcie 110 K a na pětinu akcie 44 K. Obnáši tudíž celková dividenda za r. 1904 K 27212.
Ferdinand K Obnáša Rusko Vídeň
29 article
Komnnální výpůjčka měsla Vídně Píše se nám z Vídně: Již před několika měsíci jednala obec ví- deňská s bankou pro země rakouské o půjčku 100 mill. K. Značné části této půjčky mělo býti použito bud k rozšíření městské elektrárny nebo ku převzetí mezinárodní elektrické společnosti městem, drubé (asi 33 mill. K) na zalesnění Vídně a upravení okolí luk, třetí pro vídeňský pivovar atd. Jednání bylo téměř ukončeno. Kdyby však bylo výsledno nynější jednání města a vídeňské banky »Union« o převzetí mezinárodní elektrotechnické společnosti, byl by pro- jekt výpůjčky ohrožen v samém základu. »Union« banka trvá totiž na tom, že sama převezme komu nální obligace asi za 25 mill. K — kupní to cenu za mezinárodní elektrotechnickou společnost. Nyní ale vyskytá se odpor proti rozdělení nové obecní půjčky 100 mill. K na dva díly; za účelem společného pře- vzelí jejího musily by se obě banky, »Union«i banka pro země rakouské dohodnouti, k čemuž spe- cialně jest od druhé banky málo ochoty: chceť zu- stati jediným bankéřem obce. Za těchto poměrů bylo by nutno sjednání nové půjčky oddáliti. Na půjčce 25 mill. K, skytnuté bankou »Union«, účastníla by se i eskomptní společnost
Vídeň vídeňský banka Union « banka skytnutý banka
30 article
Obmezení těžby v severozápadních českých do- lech. Z Horního Litvínova se oznamuje: Následkem neuspokojivého vývoje obchodů bude na některých dolech v nejbližších dnech těžba obmezena. Má se tak státi tím způsobem, že noční šichty mají vůbec odpadnouti a že se má pracovati nadále pouze ve dne. Český vývoz hnědoubelný. Od 22. do 27. kvělna dopraveno saskými státními drahami 205.193 t. uhli proti 170.100 t. v tomže týdnu loňském. Z toho při- padá 66.801 (+ 6466 t.) na ublí hnědé z král. če- ského. Výroční valná hromada polilicko-hospodážského klubu pro Mšeno a okolí koná se v neděli dne 4. června 1905 o 2. hodině odpolední v sále hostince „U modré hvězdy“ (p. J. Honce) ve Mšeně. Pořad jednání: Zpráva jednatelská. Zpráva pokladní. Zpráva revisorů účtů. Zpráva, jak postoupily práce s letošní krajinskou vý- stavou. Návrh výboru na zvolení širšího výstavního výboru. Volby funkcionářů; předsedy, 6 členů výboru a 2 revisorů účtů. Volné návrhy. Návrh výboru o zři- zem „Raiffeisenky“ pro obvod Míšeno a Sedlec s před- náškou vyslaného delegáta, pořádanou sl. Ústřední jednotou z Prahy: „O prospěšnosti ústavu toho pro malohospodáře a živnostníky“. Po této přednášce koná se valná hromada ustavujíci ústavu tohoto, ke které se ct. širší — i mimo členy — veřejnost, jež dobra toho účastna býti chce, zve. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v Jisteb- nici bude 5. června. — Trh na dobytek v T ře- boni bude 8. června. Konkursy. Jan Oczlon, obchodník v Brně. — Pozůstalost po Ondřeji Lehnerovi ve Znojmě.
J Honc Oczlon Lehner Horní Litvínov Mšeno Sedlec Praha Brno Znojmo
31 article
Banky, záložny a spoitelny. Měsiská spořitelna pražská. V měsici květnu bylo od 13.299 stran vloženo K 3,646.799.24a od 11.805 stran vybráno K 4,089.225.56; bylo tedy o K 442 426.32 více vybráno. Zůstatek vkladů koncem května 1905: K 155,429.475 69. Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky, pokladniční poukázky a na běžný účet činily koncem května 1905 celkem K 21,291.592 74. oproli minulému měsíci o K 293. 631.57 měně. Ústřední banka českých spožitelen v Praze. Stav vkladů 31. května 1905 K 12,812.700 67,. vklady ze zápůjček K 5,012.612.21, celkem K 17.825312 88. Živnostenská banka pro Čechy a Morav v Praze. Slav vkladů na pokladniční poukázky a vkladní knižky obnášel koncem měsíce května 1905 K 48,577.878.81. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem května K 17,302.182.— oproti K 17,084.152.— v měsíci předešlém, tudíž více o K 218.030.—. Kromě toho bylo dosud oběhu vlastních 4lzprocentních bankovních dluž- ních úpisů v obnosu K 8,255. 200.—. Pražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemně vý- měně podané směnky, cheky, poukázky a faklury činily od 24.—31. května 1905 úhrnem K 16,486 972.85 proti K 19,745.516 95 v soudobí loňském. Součel všech podání od 2. ledna 1905 obnáší K 315,261.720-09 a vykazuje u porovnání s K 315.786.132 20 téhož období předešlého roku úbytek K 524.412.11. První česká diskontní společnost v Praze eskon- tovala v měsíci květnu od svých členů otevřených účetních pohledávek za K 1.455.279.11 a směnek za K 1,358.778 56. Vklady na knížky přijímají se i na dále na úrok 49%.
Praha Čechy Morava Měsiský spořitelna úvěrní banka živnostenský banka Český průmyslový banka
32 title
Dr. Živanský.
doktor Živanský
33 article
Za měsíc květen 1905 vykazují- vklady výplat korun Měst. spořit. na Král. Vino- 563.343 448.721 hradech . .. Úvěrní ústav maj. domů v král. českém v Praze 274.405 214.485 Záložna vinohradská. . .1,090.466 1,248.276 Obč. záložna na Smíchově . 236.398 195.159 Malostranská zál. v Praze 147.467 187.469 Obč. zál: na Malé straně v Praze . . . . . . . . . 47.147 42.404 Založna řemeslnicko - živnosten- ská v Žižkově . . . . . 138.335 176.65
Král Praha Smíchov Žižkov malostranský zál Založn řemeslnickýživnosten
34 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Z Vídně, 31. května. GHávěrečné úfadni kursy. ) 587.— Ivovskočernovická Únorová renta . 666 75 spol. st. dr. rak. -uh. květnová . . 88.50 jižní dráha v e a červenc. » . štyrsko hr.-köfl. Hjnová , oo, 5820.— severní dráha rakouská a zlatá rak. severozáp. dr. „ » kor. pardubická dráha uherská s zlatá 445.— polabská dráha „ kor. česká sev. dráha rak. invest. renta 3070.— buštěhradská A uher. » 1130.— 4% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č.. duchcov.- podmok 31/2% zást. I. Hyp. 2325.— ústecko tepl. dr. - banky král č. 996.50 4% kom. dinhop. dunaj. paroplaveb. 670- rakouský Lloyd Zemi banky kr. č. 364.75 turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy 615.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. Rudolfova huť . státní losy 1860 533.50 158 80 alpská montan. sp. po 500 zl. . . b56 50 193.— rým.emuráň. spol po 100 zl. . . 548 — státní losy 1864 Poldina huť . 2672.— 485.— praž. želez. sp. losy úvěrního úst 1564 — b42 — vídeň. l. komun. česká montan. sp. 458.— 169 75 tisské losy . . . 264.— západočeská ubl turecké losy 143 40 1648.— rak.-uh. banka . severočeská ubl. 650.— rak. úvěrní ústav 664 50 mostecká uhl. sp 863.— 308 50 vídeň stavební sp b. anglo-rakouská 1049.— 542.75 hirtenberské . . vídeňská unionka 636.— 457.75 b. pro země rak. Schodnica . . 990.— haličsko-karpatské uh. úvěrní banka 553.— bank. jednota .. pešťská vagonka- 117.35 r. úst. pro úv. poz 1022.— devisa němucká . 95.40 Česká průmyslová * pařížská 95.2 416 — „ curyšská banka. . . . 240. 27 „ londýuská roln. úvěr. banka 405 — 19 09 dvacelifrank česká b. Union matka papírová . 117.35 Živnost. banka 253.25 králodvor. cement. 947.— rubl Eskontní sazby 21/4—31/2 procenla Smýsloní tvale pevné při kursech udržených.
doktor Lloyd Vídeň pařížský Poldin huť úvěrní banka curyšský banka
37 article
k. Z Vídně, 31. května. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Následkem přívětivých zpráv z ci- ziny měla dnešní bursa pevnou tendenci, avšak přece spekulace zachovávala ve všech stadiích ob- chodu největší reservu. Vedle nevyjasněné situnce politické a vedle projevu dvorního rady Prangera v poslední generální schůzi rakousko uherské banky o nedostatku podnikavého ducha, byla rozhodující také ta okolnost, že prozatím nejsou žádné známky pro mírumilovné disposice ruské vlády. Přece však došlo v jednotlivých effektech k větším obratům. V prvé řadě byla poptávka po akciích länderbanky. Také obě kreditky byly vyšší. Ve šraňku soustředil se hlavní zájem opět na akcie továren na zbrojivo, ze- jmena na hirtenberské akcie a zbrojovky, a také du- najské paroplavební znova stouply. Hodnoty železář- ské měly pevnou tendenci. Devisový trh byl klidný. Na trhu k ukládání většina papírů upevnila své kursy. Uherská korunová renta znamenala 97.90. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn. 21/2 procent x. Z Vídně, 31. května. [Telfge. »Nár. Listů «.) Večerní bursa. Kreditky 665.75, po —.—, —.—, uherské kreditky 783.—, anglobanka 308.50, bankovní jednota 553.50, unionka 543.25, länderbanka 458.75, státní dr. 667.50, —.—-, jižní dráha 88.75, polab. dr. 445.25, severozápadní dráha 430 50, turecké tabákové 354.75, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 533.50 květnová renia 100.55, uherska korunova 97. 85.
Telfge doktor Vídeň rada Pranger
38 article
101.05 100.55 101 05 119.80 100.50 117 95 97. 90
39 article
100 40
40 article
430 —
41 article
93.25 89.20 100.55 100.15 100.15
42 article
Daněk 783.—
Daněk
43 article
turecké losy 143.75, marky za hotové 117.33, altimo 11738, na duben —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 31 května. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.77 12 199.—, Amsterodam na delší ihůty —.—, — - Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo na delší lhůty 117.30, 117.60. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 240.25, 220.45, Londýn na delší lh. K —.—, —.—. Nový York za 100 doll. —. — —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.42 1/4, 95 60, Italie delší lhůty —.—. —.—, Petrobrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublč 253.25. 253.50. Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Pařiž sek a krátké lb. za 100 fr. 95.40, 95 55, Paříž delší lb. Curych a Banilej šek a krátké lhiůty 95.271/2, 95 371/2, na delší lhůty —.—, —.—. Švýcary šek a kr. ih. 95.271/a, 95 371/2. na delší lhůty —.—. Z Petrohradn, 31. května. (Zpráva Živnost. banky. Diskontní 368.—. Ruská banka pro vnější obchod 314.—. Mezinárodní banka 340.—. Ruská průmy- slová banka 235.—. Baku 355.—. Mantašev 188.— Caspienne 4700.—. Sormovo 216 —. Putilovské že- lezo 126 —. Hartmannské lokomotivy 225.50. Petro- hradské metaliurgické 150.—, Ruská konstrukce 216.—. Phönix 287. Z Berlina, 31. května. (Zvl. telegr. »Nár, Listů«.) (Druhé číslice znamenají záznam ze dne 26. května.) 41/aprocentní ruská renta 1905 95.— (95.—). 4pro- centní ruská renta 1902 88 20 (88.30), 4procentní ruská konsolidační renta 1889 —.— (—.—), 31/sprocentní ruská zlatá renta 79.50 (79.70), petrohradská diskontní banka —.— (—.—), petrohradská mezinárodní banka 141.50 (—.—), ruská banka pro vnější obchod 127.— (126..40).
Petro Vídeň 31 květen Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Bak Berlín Petrobrada ruský město šek mezinárodní banka diskontní banka mezinárodní banka 141.50 altima 11738 Italia šek Italia Phönix 287
44 article
Pražská bursa. V Praze, 31. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při pevném smýšlení došlo na dnešní burse k čet- nějším obratům a jednána květnová renta za k 100 571/, zlatá rakouská renta za K 119.85, dále placeny: 4proc. zástavní listy české hypoteční banky za K 100 95, 31/2proc. zástavní listy téže banky za K 95.20. 3proc. obligace Společnosti rakouských míst- ních dráh za K 84.65, 4proc. zástavní listy baličské akciové hypoteční banky za K 99.05, zastavní listy moravské hypoleční banky za K 100.40 a K 100.421/4. mímo to došlo k závěrkám akcii České banky »Unione za K 247.50, akcií rakousko-uherské banky za K 1654.— a akcií Zajištovací banky za K 228. ——. Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky K 246.—, České spol. pro průmysl cukerní K 172.—, strojírny Daňkovy K 458.—, strojírny Ruston K 288.—. Orliciální záznamy zněji- Zástavní listy české byp. banky 59% 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) „ » , . . . (v K Mel, úpisy . » » (ve zl.) . » . (v K) Žel. „ » », Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ustřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. byp. banky Kom, dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy » » » 41/2 Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 . » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy „ . „ Železnič. » » » , Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 » » Rak.-uherské banky 49 % » Dolnorak. byp. ústavu 4 % 31/p
Daňkův Ruston Praha K Mel Český banka živnostenský banka Český společenský Český průmyslový Ustřední banka český spořitelna Hal
45 article Kom. dl. úp. . . 31/s
Kom. dl. úp. . . 31/s Zástavní listy Rak. byp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390. Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 Dubnová » . (ve stř.) 4.2 % (v pap.) 40 Květnová » Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4% » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . .. Haličská akc, hypoleční banka . Hospodářská úvětní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní .. Český pivovar v C. Budějovicích Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . Pražská železářská společnost První česká rall. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Hradec Králové C . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoleční banka úvětní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost
46 article
Z Berlína, 31. května. (0 1 hod. 15 m. Kreditky 208.75, slátní dráha 143 25, lombardy 15.10. Smýšlení pevné. Z Berlina, 31. května. (C.-B.) Kreditky 208 70, berl. obchodní 169 20, darmštadtská banka 140.40, německá banka 237.20, diskonto komand. 187. 1u, drážďanská banka 154 20, národní banka 132.50, státní dráha 143 10, lombardy 15.—, Kanada 146 60, Gotthard —.—, dráha Henri 117 50, bochumské 241.90, dortmundské 87.90, Lauřina huť 266.—, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 228.10, harpenské 215.50, Hibernia —.—, Packet 150.—, Lloyd 124. 50, dynam. trust 194.70. Smýšlení pevné. Z Frankturtu, 31. května. (Teiegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 208.90, akcie společnosti státní dráhy 143.20, lombardy 15.10, papírová renta —.—, stří- brná renta 101.20, zlatá renta 101.95, uherská zlatá renta 99.60, ub. korunova renta 98..25, 49l0 rak. korun. renta 100.70. Smýšlení klidné. Z Franklurtu, 31. května. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 208.90, státní dráha 143..20, lombardy 15.10. Z Paříže, 31. května. (Počáteční bursa.) Spro renta 99.70, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabá. Z Paříže, 31. května. (Telegr. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. reula 99.80 3 /zproc. renta —.—, italská renta 106.55, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1380, státní dráha —.— lombardy 91 10, cheky na Londýn 25.181/2, rakou- ská zlatá renta 100.75, uherská zlatá renta 100.55, otomanská banka 615.—, tabáková režie 393 —, tu- recké losy 134.75, Smýš ení pevné.
Gotthard Lloyd 124 Berlín Kanada Lauřin huť 266 Paříž Londýn německý banka 237.20 drážďanský banka národní banka 132.50 Consolidace Hibernia Henri 117 50 Packet 150
47 article Trhy na zboží.
Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 31. května. Obill. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 78—81 kilogramů K 10.20, 10 40, uherská 80—81 kg 10.15, 10.25, moravská 0—0 kg. —.—, rak. jakosť O—0 kg —.— až —.—, vadná —.— nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1904 73—76 kg 8.30—8.50; moravské O— až 0.—; uherské 0.— až —; ječmen výběr 0—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k setí 0.— 0.—, vadný 0.—. 0.—; ovesry- chlík 1904 7 90, 7 95, prima 1904 7 90, 7 95, merkantilnl
plodinový burza moravský kg moravský O
48 article
Peníze Zbož 103.50 100.50 94.80 101 25 100.15 100.15 100.15 100.15 100 15
49 article
106.90 101.50 95 80 102 25 100.65 100.65 100. 65 100.65 100.65 101.75 41s
51 article
100.— 100.30 100.90
52 article
100.— 100.— 99.85 101.00 99. 80 101.75 99..50 99.45 99 35 101.20 100 60 100.40 94.50 100.30 94.50 190.— 84.15 101.05 101.05 100.55 100.40 119.82 100.50 93.25
53 article
100 85 100.85 102.60 100. 55 102.75 100. 40 100.45 100 35 102 20 100.— 101 60 95.50 101.30 95.50 100.85 85.10 101.25 101.25 100.70
55 article
100.6 120.— 100.70 93.45 247.— 248.— 418.— 229.— 416.—
56 article
228.— 549 — 404 — 560.—— 1652 445. — 246.—
57 article
551.— 406.— 570.— 1656 455.— 246.50 458.— 288 — 1564 172 — 640.— 370.— 185.— b47.— 2672 250.—
58 article
462.— 300.— 1574 180. — 660.— 376.— 195.— 550.— 2682 260.—