ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6c08c760-78e9-11dc-aaa4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, person 83, org 8, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 1. června 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 149.
4 article
Ka ranní n odpol. listy přelplací ser v Fraze v adniinistrani. na nsěsle- čivit lets . . . : 6 K — s drojí čenáškon : . . . 7kh vo mlislkách: 2 K 30 ma něslo . Poštout ki. . . . . 3K sn s dvojí zisilkou pa nětke . . . nrrt lela . . . 1 K son
Fraga
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranách
Praha
6 article Katastrofa v úžině korejské a její následky.
Katastrofa v úžině korejské a její následky. Všechen svět obou hemisfér je uchvácen ohromnou katastrofou, jež postihla a zničila vuské baltické loďstvo v Japonském moři! Přátelé Ruska, kteří mu zůstalí věrni v jeho neštěstí, jedva vzpamatovati se mohou z bo- lestného úžasu nad touto novou, zdrcující a ne- vysvětlitelnou ranou osudu. Steré otázky derou se na rty, žádajíce výkladu a vysvětlení: jak nchlo tak mohutné počtem i výzbrojem mo- derní loďstvo býti za den zničeno, stroskotáne a potopeno v bezednou tůni moře Japonskéh jsko hromádka ořechových skořepin? Žádná ze všech zpráv japonských, angli- ekých i amerických nevypravuje dosud ničeho pedrobnějšího o hrozné události, nelíčí ani sebe skoupějšími větami průběh bitvy, nezmiňuje se. jaký tuhý a krvavý boj zuřil mezi těmi ne oněmi obrněnými velikány lodními, kdy a kde sveden zápas nejkrutější, nejzoufalejší. Vše. co posud víme, nestačí na vysvětlení katastrofy. Můžeme jen na základě jednotlivých zmínek do- ladovat a domýšlet se, že událo se ťu cos nového, neobyčejného ve válečni- etví, nač nikdo nebyl a nemohl býti připraven. A troufáme se postihnout pravdu, vyslovíme-li domněnku, že tu ani ne- bylo vlastně žádné pravé, pravidelné námořnt velebitvy, jako spiše podmořského úkla- du Japoncův, jemuž loďstvo ruské padlo za oběť. Dalo se předvídat, že Japonci zatarasí vjezd do Japonského moře — úžinu to korej- skou, kolikerým pásmem podmořských min,a vůbec nakladou zde Rusům všemožných osidel. Již v polovině měsíce dubna četli jsme v dobře zpravených listech zahraničních, jak jsou námořníci japonští v této úžině korejské bděli a činní, jak ji „osévají“ celou šíří její mi- nami, jimiž by jen zasvěcenec mohl bez úrazu lod provésti.
Japoncův Japonec Rusko
7 article
Dnes pak i listy anglické, jako na př. „Mor- ning Post“, dovídají se, že vedle plného st torpédových lodí japonských, které za nastalé mlhy a tmy večerní rázem podnikly v obrovském kruhu soustředěný útok na lod- stvo ruské, hlavní záhubu připravily lodstvu baltickému podmořské miny, jakož i podmořské čluny ja- ponské, jichž úkolem patrně bylo, aby v pra- vou chvíli elektrickou jiskrou to pásmo podmoř- ských min přiváděly k výbuchu pode dnem bi- tevních monitorů ruských. Tak jedině dá se vy- světliti panika, zachvátivší jednu — Ně- bogatovu — čásť ruského loďstva, obsluhova- nélo většinou nováčky, jehož mysl klesla, když zamenalo, že marně zápasí tu s hrozným nepřítelem neviditelným, podobným Verneovu kapitánu „Nemovi“. Možno, že byl mezi tím mužstvem i něco rmutu anarchisti- ckého, tací živlové pak v kritických okamžicích snadno podlamují mysl většiny. Za okolností tk krušných ovšem pak bylo dokona svrchova- ným neštěstím pro věc Ruska, že vrchní velitel s duše celého loďstva — adm. Rožestven ský byl hned na počátku bitvy, střepinou gra- tila těžce zraněn. Jaká to tragika! Muž, který s takým uměním, s takou obezřetnost nirnou vykonal s velikým loďstvem válečným bezpříkladnou dosud plavbu a výpravu kol světa — na konec před samým téměř eflem — pou- bích 28 hodin cesty od Vladivostoku — Fesá, trefen střelou nepřátelskou a tím celá obrovská, více než půlletá práce jeho, tím celá víprava, v niž Rusko tolik nadějí kladlo, jako se ji nepřátelé jeho strachovali — rázem zma- řena a v porážku Ruska obrácena!
Nemův Morava Rusko Vladivostok Fesá ning Post
8 article
Hle, jakou nesmírnou úlohu hraje v dra- natech válečných nevyzpytatelná slepá náhoda. Jest tomu šest neděl, co admirál Ro- lestvenský poslal z Nossi-Bé do Petro- hradu tento svůj, po slední telegram: „Ne- budu více telegrafovat před bitvou. Podlchau-li, dá o tom zprávu Togo, přemohu-li ho, dám zprávu já. Celá povaha hrdiny ruského zračí se v této la- pidární mluvě. Nuže, osud rozhodl: zprávu o bitvě podal Togo a těžce raněný Rožestvenský zápasí v zajeti japonském se smrti... Pouze dvanáct lodí, tedy asi čtvrtina jeho mocného loďstva, probila se osidly japonskými a dostihla cíle svého, Vladivostoku. Však i to svědčí, že také válečné loďstvo japonské utržilo krutých ran a strát, že Togovi přišlo vítězství jeho neskonale dráže, než udává ve svých rap- portech do Tokia a do světa. Nicméně bylo by bláhové zavírati vůč katastrofě té oči před pravdou a skutečností, že Rusko osudným dnem 27. května 1905 pozbylo na dlouhý čas síly a mohutnosti čeliti Japonsku v Tichém oceánu. A o to šlo oběma spojencům Japonska: Rooseveltově Unii severoame- rické jako Anglii. Japonsko nebylo, než jejich předborníkem proti Rusku, než beranem který měl Rusko svými rohy odrazit od břehů tichomořských. Toho, doufají — docíleno bitvou u Čušimy, a proto jásají dnes v Londýně i ve Washingtoně, jakoby ji byli sami vyhráli.
Tog Nossi Petrahrad Togo Vladivostok Tokio Rusko Japonsko Tichý oceán Anglie Londýn Washington Ro Rooseveltův Unia
9 article
Než, možno, že jim brzy zkyše na rtech smích a že nebudou ani v Londýně, ani ve Washing- toně na toto námořní vítězství Japoncův mile vznomínat. Steré jsou přiklady v dějinách, kdy ten „smějící se třetí“ („tertius gaudons“) brzy krutě se přepočital ve svých plánech do bu- doucnosti, jelikož ze sokův včerejška se po skončeném souboji a míru stali nenadále — spojenci proti němu. Kdož ví, co tají také tento- kráte budouenost na dálném Východě. Kdož ví. nepracuje-li již té chvíle diplomacie francouz- ská o osnově míru mezi Japonskem a Ruskem. Na pohled zdá se ovšem, že ani Rusko, ani Ja- ponsko k němu té doby nebudou ochotnými. Rusko nemůže rozhodně bez újmy své cti a do- stojnosti nyní Japonsku nabídnouti mír. Vitězstvím opojené Japonsko opět sotva nyní Rusku nabídne mír slušný, poněvadž si trcufá ještě v Mandžursku vyhráti velkou bitvu, poněvadž má ještě zálusk na ruský ostrov Sa- chalin a na Vladivostok. Avšak na druhé straně zajistě Japonci dovedou uvážit, jaký ch obětí nesmírných by je dosažení těchto el stálo. Ostrova Sachalinu se ovšem mohou nyní snadno zmocniti, avšak 300.000 Rusův u Char binu porazit a Vladivostoku dobýt, to jsou pořád ještě úkoly herkulské. Loďstvem nelze mohut ných hradeb pevnosti vladivostocké rozkotat tak jako loďstvo Togovo nedovedlo ublížiti hrad bám Port Arturu. Musili by Japonci Vladivostok tak z tuha velikou armádou pozemní po dlouhé měsíce oblehat a dobývat, jako Port. Artur. jehož dobytí stálo je dobrých 70.000 mužů, ne-li více. Avšak kde leží Vladivostok proti Port
Japoncův Japonec Rusův Artur Port Londýn dálný východ Japonsko Rusko Vladivostok Sachalin
10 article
Arturu od Japonska! Krom toho nastala by pak bezpečně rázem veliká proměna v celé veřejné mysli národa ruského, jakmile by vysáhli Ja- ponci útočně na oblast ruskou. Tu by rázem umlklo v Rusku veškeré volání po míru, tu by rázem pochopil všechen rozechvěný ruský lid, že nejde již jen o pouhou válku koloniální, pro niž škoda utráceti životů ruských, alébržo obranu ruské oblasti, ruských lidí na vlastní půdě ruské — a pak by válka zajisté ihned stala se populární, obzvlášťě když by zá- roveň car uspokojil národy říše své poctivým. rychlým a pronikavým prováděním oprav slavně slíboných. To vše zajisté rádcové mikadovi dne již důkladně ozvažují a proto není nikterak vy- loučena možnost, že jednoho dne stihnou bud příme do Petrohradu nebo oklikami přes Wa- shingíon, Londýn či Berlín japonské nabídky míru Rusku, snad méně pokořující, než si ne- přátelé Ruska přejí. Buď ale jak buď: rána, jež Rusko stihla, přes veškeru krutost svou není pořád ještě ani pro jeho velmocenskou, ani pro jeho vnitřní sílu a mohatnost ranou zdrcujícía smrtící, nýbrž Rusko se z ní zotaví a sebere bohda za nedlouho k novému zdraví, k novému a šťastnějšímu životu. V zkouškách a protivenstvích těžkých jak zlato v ohni čisti se jen duše zachovalýcha mladých národův, jakými jsou národové slo vanští.
Artur Japonsko Rusko Petrohrad Wa Londýn Berlín
11 article Úřadování při obcích a okresnich
Úřadování při obcích a okresnich výborech. Náležité úřadování při samosprávných sborec vyžaduje jednak usnášení nebo rozhodování o předlohách, jednak správné vyřizování těchlo rozhodnutí. Po čtyřieitiletém trvání naší samo- správy vytvářilo se úřadování tak, že zástupcové obce nebo okresu usnesení činí a úřadnictvo že usnesení tolo vyřizuje; mimoděk se nám vnucuje otázka, mohlo-li být jinak? Byla-li by se samospráva naše rozvinula do dnešních roz- měrů, kdyby se byla řídila pravidly na počátcích přijatými, to jest, mohla-li se rozvinout bez úřadnictva samosprávného a bylo-li by stačilo ono díletantské úřadování se strany dočaaně zvolených zástupců obeeních neb okresnich, jak původně se myslilo Není těžko tomu, kdo jen několik roků v samosprávných sborcch působil, odpověděli, že novodobá potřeba mluvi pro nezbytnost stále ustanoveného úřadnictva, bez jehož součinnosti úřadování při obcích a okresech jest fakřk nemyslitelno.
12 article
Platná ustanovení přikazují občanstvu po- vinnost přijati úřad representantů při obcích čl. 29. voleb. řádu v obeích hrozi dokonce po- kutou tomu, kdo »nemaje omluvy zákonem do volené« zpečuje se přijati úřad naň vznesený; bez ohledu, má-li zvolený chuti i způsobilost úřad lakový zastávati, musí úřad konati, musí plniti povinnost oproti veřejnosti Povinnosti iyto jsou veliké; ležíť v tak zv. působnosti našich orgánů samosprávných veliký význam, znamenitá spolučinnost na správě ve- řejné, značný podil veřejného zájmu. Přečtěte si jen článek 28. obec. zřízení. Co tu krásných sociálních úkolů, co tu možnosti pro společné blaho a dobro, pro prospěch povšechný praco- vati? — Širé pole ladem ležící uniká areiť zra kům těch, kdo jiné mají cíle, jiná předsevzeli nežli smysl pro veřejnost. Mýli se, kdo se domnívá, že zvolená r presenlace obce a okresů má volné působišté. že ten, kdo z kruhů občanských v úřad samo- správný nastoupil, má neobmezenou vůli kona co sám chce; — je vázán zákony a předpisy jichž znalost jest základním požadavkem pro každé konání úřadníl Správné, nestranné a spravedlivé vykonávání úřadu není snadné; k tomu potřebí nejen pev- ného charakteru a píle, ale i bezohlednosti, sebe obětavosti — a což nejdůležitější — k tomu je zapotřebí i lásky, která se arciť nedádi klovati.
13 article
Maně se nám vkrádá do duše olázka, mů- že-li občan důvěrou k úřadu povolaný i kdyby lásku k věci měl, věnovati dosti pilného studiu a dosti času k výkonům úřadním? — Uva- žujmel Nezbytno, aby prostudoval alespoň nejdůle žitější ustanovení zákonů samosprávných, aby obeznámil se s nařízeími, předpisy a norma liemi a aby vpracoval se do záležitosti běžných Ve všem ostatním musí spoléhati na úřadník samosprávného, jinak běh věcí u obce nebo okresu byl by zadržován a celý stroj těles samosprávného by se zastavil. A obraťme zřetel svůj i k času pro úřado- vání potřebnému. V menších městech vykazuje podací protokol na 2000 čísel ročně, ve vět- ších i přes 5000 čisel a stejný jest asi poměn i u okresních výborů. Zapsání těchto podání srovnáni jich ke spisům předehozím, vypraco- vání návrhů, sepsání protokolu o usneseních, vyřízení těchto usnesení, opis konceptů, vypra- vení čistopisů atd. vyžaduje arciť mnoho času k tomu přičtěle čas ztrávený různými komisemi, slyšením stran a jinými funkcemi, čas potřebný ke sdělání rozpočtů a účtů, čas ke sdělávání nesčelných výkazů, zpráv, statistik atd. atd. — a odpovězte upřímně, může-li býli žádáno o zvoleného representanta, který má vlastní za- městnání, obchod, živnost, podnik, kancelát atd., aby práce tyto sám obstarával? Zajisté že nikoliv.
14 article
K praeím těmto zřízeni jsou úřadníci při obcích a při okresních výborech. Stav věch dnešních při samosprávných sborech obecních a okresních vyžaduje nezbytnost úřadnictva, t jest pracovníků, kteři jenom povinnostem úřad- ním při těchto sborech se věnovali, kteří stále jsou ustanoveni a tvoří jaksi duši úřadu samo- správného. Jednáť se dále i o to, aby všechna usne- sení a rozhodnutí sborů samosprávných byla správně a rychle, bez formálních vad a bez průtahu pro strany vyřizována — a od koho bychom mohli práci tuto žádati, ne-li od prak tického úřadnictva svého? A což teprve, nastane-li změna v represen- taci? Tu zajisté nutno, aby úředníkovy zkuše ností, jeho vědění, jeho obeznalost běhu věcí byly mostem, přes který nově nastupující re- presentace kráči k nové činnosti! Jak by t komunální politika u nás vypadala, když by tohoto úřadnika-spolučinitele nebylo? Podniky na léta připravované byly by mařeny a sotva by započaté nové dílo dospívalo k dokončení, již by při nových volbách všechno zase v nive přicházelo — zdravý rozvoj obecní a okresní samosprávy stal by se bez úřadníků nemož- ným; místo organismu živého, čilého, vývoje schopného a s duchem času pokračujícího vznikl by nezbytně útvar ztrnulý — útvar, na který by doba naše mohla právem žalovati a který by musila i odsuzovati.
15 article
Všichni spravedlivi representanti samospráv- ných těles doznávají, že dnes, po čtyřicetiletém rozvoji samosprávy, jest diletantské úřadování se strany dočasně zvolených representantů nemož- ným a že bez úřadnictva samosprávného nelz si úřadování u obcl a při okresních výborech mysliti. Všichni, kdo mělí jsme přiležitost naš samosprávu blíže poznati, doznáváme, že fakulta tivní ustanovení úřadnictva při obcích a okresích změnila si nutnost a požadávky doby v neupro silelný a kategorický imperativ. Úřadnictvo mus býtil Úřadnictvo samosprávné jest si vědomo své důležitostí a česká veřejnost nesmí zavírati oč přad faktem, že úřadnictvo samosprávné tu je že existuje a že volá po uzákonění svých práv- ních a hmolných poměrů. Připojujeme se k volání tomuto v zájmu samosprávy, na niž dnes zjevně se již útoč z Vídně, voláme v čas, aby veřejnost k otázc úřadnictva samosprávného v zájmu samosprávy (opětujeme) upřímně přihlédla a samosprávu naši tím posilila, zdokonalila a upevnila. Videant con sules, ne quid detrimenti respublica capiat!
Vídeň
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 31. května. (Dr. Dersehatt o situaci.) Ve včerejší schůzi německo-lido vého spolku v Štyrském Hradci mluvil o situnei též dr. Derschatta. Když byl posl. Chiar probral otázku rakousko-uherského poměru, při čemž poukázal na to, že by zrušením celní jed- noty Uhry utrpěly rozhodně vícc, poněvadž celé tři čtvrtiny uherského vývozu jdou do Ra kouska, kdežto z Rakouska do Uher jde pouze jedna třetina vývozu, přešel dr. Derschatta na otázku jednoty armádní a prohlásil uherský po- žadavek maďarskéhé velení za otázku ná- rodní a nikoli jazykovou, poněvadž by mě za následek pomaďaření a rozdvojent dosavad- ního společného vojska. „Se stanoviska rakou- ského (?) — vykládal dále dr. Derschatta — bylo by možno s myšlenkou takovou se spřáte- liti vtom případě, kdyby se naproti maďarské armádě mohla postaviti čistě německá armáda eislajtánská. Ale poněvadž Čechové, Poláci. Rusové atd. žádali by, aby jich jazyky uznány byly za jazyky plukovní, nezbylo by pak Něm- cům nic jiného, než hledati oporu u sousedů, t. j. v německé říši. Po rozpadnutí společné ar- mády staly by se zbytečnými i úřady říšských ministrů vojenství a financí a vedení společných věcí zahraničních dalo by se provésti pouhým oddělením ministerstva vnějších věcí. Tolik jest jisto, že dosavadní poměr k Uhrám udržeti se nadá. Dosud při vyjednávání s Uhrami podlehli
Dersehatt Derschatt Uher doktor Čecho Polák Rus Praha Štyrský Hradec Rakousko Uhry Německo
17 article
V drobném prodelit canní čísle o zobě .. odpolední . . . . za 2h Ve filialkách na venkově ranní čielo. . . . . odpolední. . . . . . . . 3h Inseráty platí še hotevě rapřeě. Předplncení a jnsorty přijímá e dmini- strace v Marlauské ulici č.z. Tam nscházejí se t4ž redakce, tiskárna a ezpočice „ Národních Listá“ Kukopisy se nevraosji.
Marlauský ulice národní Listat
18 article
jsme pokaždé, poněvadž jsme nikdy nebyli při- praveni a vždy jsme byli nuceni jen odrážeti útoky. Aby se to neopakovalo i příště, proko zvolen zvláštní sněmovní výbor, jenž má stu- dovati poměr Rakouska k Uhrám a učiniti pří- pravy pro všechny možné případy. V Praze, 31. května. (Uherská krise.) Po velikém fiasku, jímž skončil pokus bar. Gézy Fejérvára o utvoření úřadnického kabínetu, na- stalo v uherské krisi opět úplné temno. V ně- kterých listech se praví, že se nyní stane pokus s osobou, kterou prý hr. Tisza navrhl panov- níku, jsou tomu asi dvě neděle. Z opatrnosti se však osoba ta ani nejmenuje. Dle všeho nedo- stají však hr. Tisza slovu, které minulý týden dal v liberálním klubě, že totiž v nejbližších dnech bude sproštěn úřadu ministerského před- sedy a bude mu pak lépe možno zájmy strany hájiti ve sněmovně jako pouhý poslanec. Tiszův kabinet musí úřadovati dále, a bude úřadovati snad ještě dlouhou dobu, poněvadž není Chrách politika, který by se chtěl pokusiti o ně- jaké, ať si jakékoliv rozřešení nynější krise. V Praze, 31. května. (Přátelství ma- darsko-české.) Stařičký uherský generál Štěpán Türr uveřejnil v „Budap. Tagbl.“ stat o poměru Maďarů k Čechům, v níž výkládá ve zlé hr. Andrássyovi, že r. 1871, když šlo o fun- damentální články a dorozumění s Čechy, po- stavil se po bok bar. Beusta a zmařil dílo kabi- netu Hohenwartova. „Již tehda — píše gen.
Fejérvár Tisza Tiszův Türr Maďar Čecho Beust Hohenwartův Rakousko Uhry Praha Čechy
19 article
Türr — řekl jsem hr. Jul. Andrássyovi, že jeho intervenci proti Čechům pokládám za chybu. Uhry nemají příčiny stavěti se proti oprávněným požadavkům Čechů a Poláků a jest přirozeno, že sama existence 17 zemských sněmů musí vésti, ať chceme nebo nechceme, k federaci Ra- kouska. Federace taková neškodila by pranic upevnění Uher, naopak zabezpočila, by nám debré a spolehlivé přátele.“ Tyto dni mešká v Pešti posl. J. V. Klofáč a stýká se s tamními poslanci strany neodvis- losti. Při společné večeři mluvilo se včera o přá- telském poměru Maďarů k Čechům. Posl. Klofáč ubezpečil poslance maďarské, že čoský národ hledí sympaticky na národní zápas Maďarů jest hotov jejich snahy o samostatnost vše- možně podporovati. Ze Záhřeba, 29. května. (Biskupiské konference v Řimě.) Dne 27. t. m. ko- nala se nová porada bískupů o staroslovanské bo hoslužbě. Promluvil horlivý zastance hlahol- ské bohoslužby kreký biskup Mahnič a jeho řeč způsobila nejlepší dojem. Jest již patrno, že Vatikán o slovanských věcech byl klamně in- formován Slovanům nepřátelským tiskem. Arci- biskup zaderský Dvornik dokázal platnými listinami právo Chorvatů na slovanskou boho- službu. Mostarský biskup Buconjič opustil ji Řím. Římské časopisy napadají nepřátelsky slo- vanské bískupy.
Jula Čecho Uher Polák J V Klofáč Maďar Posl Klofáč Chorvat Buconjič Uhry Pešť Záhřeb Vatikán Řím Řima Rakousek
20 article
Lablaňský biskup Ant. Jeglič obdržel od faráře trnovského Ivana Vrhovnika jménem četných slovinských duchovních memo- randum, v němž se žádá, aby se v Římě zastal také práva Slovinců na slovanskou bohoslužbu, V memorandu se dokazuje, že hlaholská boho- služba byla rozšířena i v lublaňské díécesi, že na slovanskou bohoslužbu dle výsad papežů Hadriána II. a Jana VIII. mají právo všichni Slované vůbec a na konec se projevuje žádost, aby biskup Jeglič v lublaňském duchovním se- mináři zřídil stolici jazyka staroslovanského. Ze Záhřeba, 29. května. (Obrana práv království chorvatského.) V sobotu dne 27. května byla zde schůze opposičních po- slanců chorvatských, ve které, jak už sděleno telegraficky, zvolena trojčlenná komise z po- slanců Derenčina, Franka a Zagorce, jež má se- staviti návrh, jaké kroky by se měly učiniti na hájení práv národa chorvatského v Rakousku i v Uhrách a má návrh svůj předložiti nové schůzi, jež se sejde opět dne 6. června. Praví se, že komise navrhne, aby se svolala porada opposičních poslanců z Chorvatska a chorvat- ských a slovinských poslanců rakouských, by se poradili o společné akci ve prospěch Jihoslo- vanů. Posl. dr. Vrbanič navrhl, aby se na kon- ferenci pozvali též zástuupcí chorvatské národní
Antonín Vrhovnik Slovinec Hadrián II Jan Slovan Franco Zagorka Posl doktor Vrbanič Řím Záhřeb Rakousko Uhry Chorvatsko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. kvělna 1905. H. (Před návštěvou.) Zdá se, že lagličani, kteří prolézají všechny kouty světa. polloukají se po domácku všude, kam pronikl bidavost civilisace, výbojnost obchodní speku- hce, konečně též objevili Čechy. Do nedávna nlli o naší vlasti a našem národu nejasnější pjem nežli o kanibalských kmenech v Ohniv Největší všudybylové Angličani v neznalos Čech soupeřili s pecivály Francouzi. Teď ko- matné počíná se trochu rozsvécovat v cizině s velkou pozorností v Paříži i v Londýně mu- toré zkušení ve věcech evropských sleduji če- šáou olázku. Je zajimavá a poučná pro ně Delsko zajímavější nežli si myslí temperamentní, ale poněkud povrchní politik imperialistický boriivý spolupracovník Chamberlainův sir Ho- vari Vincent, jenž před rokem, ve vestibuln parlamentu, v »commons corridoru« prohodi s odmllavým, blaseovaným posuňkem »Ach, otázky malých národů !e Pecl, Palmerston a Gladston, kteří byli tak energickými podporovateli a zastanci potla- čených národů, ať to byli Italové, Maďaři, I - čane, Bulhaři nebo Arménové, soudili jinaka mnozí kollegové, imperialisty přiliš velkého slohu, pro nějž neexistují otázky malých národů, ne- shodlovali by se asi s tímto velkopanským pře- ziráním. Zejmena od té chvile, kdy anglický obrludnik eiti, že se mu do jeho záležitosti přiliš dotěrně plete německá konkurence, jež jej nen
Čecho Angličan Čo Francouz Chamberlainův Vincent Pecl Palmerston Gladston Italos Maďar Bulhar Armén Praha Paříž Londýn
22 article
chce zatlačiti na moři a v koloniích, věnují an gličtí politikově bedlivější pozornost velkému rozmachu německé síly a tak přišli přirozeně k náhledu, že není tak nepatrná a nevýznamná ta česká hráz, která se staví do cesty dravému veletoku germánství. Zcela praktický zájem obrátil zraky těch mužů anglických, kteří vyvo lali hnuti protiněmecké, pracovali pro spojen s Francií, též k malému národu, jehož důleži tou roli v nastávajíeím konfliktu Evropy s Vše- německem vytkli již francouzští spisovatele političt. Tak jsme byli objeveni Angličany, jim znamenité a cenné knihy hraběte Lützowa ote- víraly oči. A nějak tím náhle vzniklým prou- děním sympatie mezi Londýnem a Prahou došlo k originálnímu a užitečnému podniku: k hro- madné návšlěvě anglických žurnalistů. Budoucí týden uviláme v Praze kollegy no- vináře ze země největší svobody tisku a nejvyšš osvělové úrovně. Přijmeme je se srdečným přátel stvím a pohostinstvím především jako syny vel kého, nám z tolika důvodů sympatického ná- roda. Historické reflexe vztahující se k tomuto momentu přenechávám jiným — je jich dostia zajímavých Mám za to, že netřeba se pachtiti zvlášt- ními okázalostmi k vůli hostům z Velké Bri- tanie. Snad by mnohé, co imponuje našincům podlehajícím snadno emolivnosti všelijakých the- atrálních obřadností a fangličkových tklivost slavnostních, nebylo náležitě oceněno flegmsti- ekými Angličany. Nejlepším uvítáním bude upřímný stisk ruky a slovo rázné a vlidně. A pak nesmím zapomenouti: naši hosté jsou Angličany a žur- nalisty, tudíž lidmi, kteří dvojnásob vyznávaj heslo: »The time is money«, a budou chtít ze své krátké návštěvy co nejvíce těžit pro své po učení a pro své zápisniky.
Angličan Lützow Francie Evropa Londýn Praha Velká Bri
23 article
Žádná slavnost neposkytne jim takový ná- dherný dojem jako pohled na Prahu s výše Hradčan a nejúchvalnější toast banketový nepro- mluví k nim tak, jako smavé melodie »Prodané nevěsly«. Měli bychom za ty tři dny, jež po- budou angličtí hosté mezi námi, okázat, coje nejrázovitějšího v našem živolě a společnosti. Vedle krás a památek Prahy a kromě našeho života uměleckého a kulturního zajisté by je zaujalo též nahlédnutí do Sokolovny nebo se- znání nějakého malebného kouta českého, kde se ještě nosí kroje národní. Národopisné sbírky jsou zejmena Angličany vyhledávány a naše jsou nad jiné bohaté. Ale jak daleko nad tím mrtvým maternálem musej ních vitrin vyniká těkavý národopisný malebný ruch chodské neb slovácké pouti! Nelze připra viti cizinci vzácnějšího požilku nad takový bar vitý, pestrý, zpěvný a tančící rej, jaký Uprk uchystal Rodinovi ve své slovácké dědině. A právě dostávám z milého a veselého kraje Uprkova velmi důtklivý vzkaz: »Přiveďte k nám Angli- čany!« Tam by se jistě dobře bavili, neboť t slovanská, lehká, kypivá veselost šla by k srdei Angličanům, kteří dovedou přes všechnu svou chladnost a reservovanost pustit uzdu svému humoru, bujnému, říznému i něžnému humoru anglickému.
Angličan Uprk Rodin Uprkův Praha Hradčany Angl
24 article
Ten humor, jadrný a dobrosrdečný, je nej- krásnější vlastností národa anglického. Máme falešné představy o zavalitém hromotlukovi Jobn Bullovi. John Bull nemá německou, sousedskou bodrost, jež se bratří s každým kamarádem z mokré čtvrti. Je lhostejný a nepřístupný. Jeh duch je komisní, jeho činnost soustředěná, jeho mysl střízlivá a praktická. Ale poznáte-li jej dů věrněji, shledáte, že sobecký hromotluk a upjatý gentleman je nejveselejším společníkem a nej spolehlivějším přílelem. Vtip, humor a píseň za znívá v jeho domácnosti. Vždyť již musí každý pochopit povahu tohoto národa z jeho literatury jejíž, jako ruské, zvláštním kouzlem je humor.
Bulla John Bulla
25 article
Rozkošný Thackeray v pojednání »Charily and Humour«*) otvírá pohled do duše a povahy anglické. Autor »Tržiště živola« s rozmarnost i vřelou výmluvnosti vyjevuje, jak humor a do brosrdečnost ovládají anglickou duši a líčí vliv humoru na lidumilnost. Chválí činnost humori stických spisovatelů, kteří kážou lidu dobro lásku k blížnímu, »ten neurčitý a nevymezený druh enosti«, klerým je láska k lidstvu a praví »Jsou lidé šťastnější, lepší, vlídnější k svým sousedům, nakloněnější ke skutkům laskavosti lásky, shovívavosti, soucitu, když byli četli A disona, Steela, Fieldinga, Goldsmitha, Hooda Dickense? Doufám a věřím, že ano !« Angličané vynikají neobyčejnou dobročin- ností. Taine ve své krásné knize »Notes sur l'Angletterre« kdesi s obdivem vypravuje o skut cích anglické filantropie, jež tolik činí pro ústavy školské, nemoenice, sirotčince a pro chudinu Snad jsou tak dobročinní nejen proto, že jsou nejhorlivějšími čtenáři Bible — nikde nevycházi tolik theologických spisů, nikde se nepřednáší tolik nejen v kostelích, ale i na meelingách v nesčetných spoleích a ústavech náboženských *) »Essays, Reviews, ete.« by William M. Thacke ray. London. Th. Nelson and Sons. Str. 601.
Steel Fielding Goldsmith Hood Dickens Angličan Essays William Thacke London Tain Reviews Charil and Humour Nelson and Son
26 article
sekt o Písmu svatém a otázkách náboženských — ale i prolo, že mají tak dobré, humoristické spisovatele. Humor je nejryzejší projev dobroty a citu. Sentimentálnost je spíše opakem a nie tako fom nepřesvědčuje, jako věta, kternu Dosto- jevský v »Bratřích Karamazových« vynáši charakteristiku i soud na jedním z hrdin ro- mánu: »Byl sentimentální a zlý !« Angličané jsou přáteli zpěvu a hudby. Naše hudba si je podmanila. Důkazem je zejmena Dvořák. Zazpiváme milým hostům po češku. S humorem a ohnivostI. Zas mi připadají slova Thaekerayova: »Když humor se spojí s rythmem a hudbou a objeví se v písni, jeho vliv je neodolatelný. jeho dobrotivost je nevyslovitelná.« Taková píseň povzbuzuje k citům lásky, míru a přá- telstvi více, nežli všichni jiní možní mravní činilelové. Písně Berangerovy přirovnává anglický spisovatel k hymnám lásky a něžnosti a vzpo- míná, jak vousatým, starým Francouzům při písničce »Soldats, au pas, au pas«, tekly slzy do knírů. Thackeray je jedním z nejpravdivějších tlumočníků duše anglické. Jeho ironie má vzlet a jeho humor někdy drásavý, někdy sarkastický, je vždy srdečný. Z jeho stránek, z jeho čtenl o humoru a lidumilnosti, cílime, že je mluvčím lidu dobrého a veselého, v němž je cosi blíz- kého slovanské povaze. A proto našinci jsou Angličani tak sympa- tičtí, když je pozná blíže, když na ně nehlud německými brejlemi.
Karamazová Angličan Dvořák Berangerův Francouz Thackeray Dosta