2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. března 1913. čtslo 73.
4
article
slanců nic napovídati, a živnostníci že tomu
rozumějí lépe nežli 30 poslanců.
Předseda p. posl. Slavíček ponechal vol-
nost projevu všech těchto nadávek a insultů
a část shromáždění propukala v potlesk, čín
větší siláctví dotyčný redaktor prováděl.
Po tomte hrubém extempore ujal se slov
posl. Slavíček, který sice uznal, že ve finanč-
ním výboru bylo učiněno mnoho pro zmírnění
prostředku nahlížení do knih a že výbor od-
stranil mnohé krutosti vládní předlohy, že
však nikdo neručí za to, jak se to bude pro-
váděti. (Hlas: Poplatníkům dány obranné pro-
středky!) Dále mluví řečník o tom, že by mělo
býti zvýšeno minimum daně prosté na 2400 K
že z údělů osobní daně z příjmů si mnoho ne-
slibuje, protože daň ta vynáší 93,000.000 K
než dosáhne 115,000.000 K, že bude to velm
dlouho trvati. Také dostanou z toho něco Dol
Rakousy, které platí 42% osobní daně z pří-
jmů. (Posl. dr. Rašín: Klíč k rozdělení jes
jiný!) Tyto daně značí nové zatížení poplat
nictva, obzvláště živnostnického.
Slavíček
Hlas
Posl
doktor
Rašín
Dolo Rakousy
5
article
Po krátké polemické poznámce dra
Meissnera o výhodnosti přísahy přihlásil se
ke slovu posl. dr. Rašín a konstatoval, že do
této schůze byl pozván a příšel jako host a že
lituje, že se strany předsednictva nebyl od-
mítnut hrubý útok, kterého se dopustil pan
Zimmer. Jestliže jsou zde páni, kteří zapomi-
nají, co znamenalo pro staré Čechy pohostin-
ství, pak sluší toho v zájmu jednoty, která
schůzi svolala, v zájmu živnostnictva samého
litovati. V Čechách ujímá se zlořád
že jsou poslanci zváni na schůze.
na nichž úplně věcně hledí vylo-
žiti události na říšské radé za
účelem poučení poplatnictva
vydáni jsou nekvalifikovaným in-
sultům se strany lidí, kteří nema i
ani ponětí o tom, co znamená po-
slanecká práce a jaké skutečué
oběti přináší každý říšský posla-
nec tím, když svědomitě svůj man-
dát vykonává. (Výborněl Potlesk.)
Meissner
doktor
Rašín
Zimmer
Čechy
6
article
Toto sesurovění mravů, které se v če-
chách ujímá a v němž hrdinu hraje takový
člověk, jako p. Zimmer, musí jednou přestati
a měli by se všichni poslanci bez rozdílu
stran proti takovýmto nezpůso-
bům a zlořádům ohraditi. (Výborně
Potlesk.) Lituje, že předseda největšího
sdružení živnostenského neuznal za vhodné
zakročiti proti pánovi, který hluboce snižuje
úroveň dnešní schůze svými neslušnými a ne-
odůvodněnými výpady. (Výborně! Hlučný po-
tlesk.)
Na to za úplného klidu a neobyčejné po-
zornosti pokračoval dr. Rašín ve svých vý-
kladech, uváděje, že posl. Slavíček se mýlí
myslí-li, že osobní daň z přijmů vynáší korun
93.000.000. To vynesla v roce 1911. Poněvadž
však přírostek normální činil 71/4%%, vynesla
roku 1912 přes 100,000.000 K. K tomu dlužno
připočísti příjem ze zvýšených sazeb, který
vláda počítá na 7,000.000 K, staromládeneckou
přirážku 4,000.000 K, z amnestie 5,000.000 K.
poskytnuté úlevy 2,000.000 K, takže by vy-
nesla daň 115,000.000 K bez normálního pří-
rostku, který by činil asi 7,000.000 K. Mimo
to dá se očekávati, že amnestie vynese víc
než 5,000.000 K. Po mém názoru lze výnos
hned prvního roku oceniti nejméně na korun
125,000.000 a úděly zemím na 4,000.000 K.
Posl. Slavíček se mýlí, že se tento úděl bude
rozdělovati podle toho, mnoholi v jednolli-
vých zemích osobní daň z příjmů vynáší. Jsme
také tak moudří, abychom věděli, že ve Vídni
na základě centralisace politické i hospodář-
ské platí lidé osobní daň z příjmů z toho, co
ze svých statků, továren atd., umístěnýchv
jiných zemí vytěží. Základem pro rozdělení
bude klíč dle daní reálních, při kterém dělení
Rakousy obdrží 34%%, království České místo
20%% 23.79%.
Zimmer
Rašín
Slavíček
K Posl
Vídeň
7
article
Jestliže zemím dostane se celá 50hal. při-
rážka daně lihové, takže budeme se nadále
se státem při dani lihové děliti na polovic
a průběhem několika let mohou země dostati
nových 58,000.000 K a z osobní daně z pří-
jmů 12,000.000 K, znamená to pro zemské fi-
nance 70,000.000 K, ze kterých král. České
okrouhle obdrží 16,000.000 K čili tolik, mno-
holi vynese 20% přirážka přímých daní.
Jestliže jest to protiživnostenská politika
osvobodíme-li těmito úděly výdělkovou daň
činžovní daň od vzrůstu přirážky ve výši 20 5
pak tomu nerozumím. (Výborně! Potlesk.)
Kořaleční daň živnostenské kruhy naše
nemůže tížiti, poněvadž, jak doufám, kořalku
nepiji.
Osobní daň z příjmů zvyšuje se o
10.000 K nahoru, ale nejenom to, poskytují se
při nižších příjmech další neobyčejně cenné
výhody. Kdybychom zvýšili daně prosté miní-
mum na 24.000 K, znamená to 121/% mil.
a osvobození 34 poplatníků od osobní daně.
A z těchto /4 poplatníků jest celá ohromná
spousta těch, kteří neplatí žádnou daň přimou.
podrobenou přirážkám. Myslím, že je mnohem
lépe, nežli zvyšovati daně prosté minimum.
které je u nás nejvyšší, neboť v Bavořích jest
600 M, v Prusku 900 M, v Uhrách 1000 K
přistoupiti ke srážkám příměřeně podle po-
měru poplatkových odstupňovaným. (Výbor-
něl Potlesk.)
A tu konstatuji, že nový zákon dovoluje
1. sraziti si premii pojišťovací na úmrtí a do-
žití u poplatníka samotného 300 K, tedyo
100 K více než dosud, 2. na pojištění rodiny
600 K, o 200 K více nežli dosud, 3. příspěvky
pojišťovací, placené k nemocenským, úrázo-
vým, starobním, invalidním, vdovským, sírot-
čím, pensijním pokladnám a ústavům, ať již
je poplatník platí za svou vlastní osobu, nebo
za členy své rodiny, za úřadníky, zřízence.
dělníky a čeleď, může si všecky sraziti. 4.
Bavory
Uhry
8
article
Dělník smí si sraziti výlohy, spojené s do-
dáním a udržováním nářadí a pracovních šatů
cestou do místa, neb z místa práce, obnosy
které platí k zabezpečení pro případ onemoc-
nění v mateřství, nezaměstnanosti, odborovým
spolkům a obecním pokladnám. 5. Mimo
ostatní daně smí si poplatník sraziti také vo-
jenskou taxu. 6. Má-li 3600 K příjmů, může
si sraziti nejenom úroky hypotekárních dlubů
na pozemcích, nebo na domě váznoucích, ný-
brž také 1%ní úmor z původního kapitálu.
jestliže celé anuity (úroky a úmor) neobná-
šejí více než 1000 K, čili jinými slovy: Koupí-l
si venkovský živnostník dům pro potřeby své
živnosti, anebo třeba ne pro potřeby své živ-
nosti, může si naň vypůjčiti u Hypoteční
banky 20.000 K a sraziti si nejenom 42% úrok.
nýbrž také 1% úmor, tedy 200 K. 7. Poplat-
ník, který má přijem 1600 K, smí si za každé
dítě sraziti 1/ze, poplatník s příjmem do 2000 k
smí si za každé dítě, vyjímaje jedno, sraziti
3/ze, poplatník s příjmem do 4800 smí si za
každé dítě, mimo 2, sraziti 1/2e. Je to jeho
právo, nikoliv snad milost komise. 8. Pra-
covní příjem ženy a příslušníků rodiny, který
mají mimo hospodářství přednosty domác-
nosti, nemůže býti zvlášť zdaněn nynější saz-
bou, jestliže celkový příjem nečiní více než
4000 K. 9. Do 1600 K může komise sleviti
daň vůbec. Do příjmu 12.000 může nastati sní-
žení o 3 stupně více a není k tomu potřebí
34 většiny komise jako dosud, nýbrž jenom
přítomnosti 34 členů. Kdo uváží a spočítá i
tyto výhody poplatníkům nyní poskytnuté
uvidí, že vlastně u celé řady poplatníků na-
stalo snížení daně prostého minima, ovšem
jenom u těch, kteří toho skutečně potřebují
(Výborně, potlesk.) Naproti tomu zaveden
jest staromládenecká daň, která jest od 2400
korun.
Koupý
9
article
Konstatují, že u nás stoupání daně do
10.000 K je nejmírnější ze všech států. V Pru-
sku platí se 1?% příjmů při 1250 K — a ku
příjmové dani jsou v Prusku ještě přirážky —
v Uhrách při 2200, v Bavorsku rovněž, v Ra-
kousku při 2400 K. Na 2% stoupne zdanění
v Prusku při 3200 K, v Bavořích při 5200,
Uhrách při 5300 K, v Rakousku při 6300 K
Při K 1000 příjmů platí se v Prusku 3.11
v Uhrách 2.8%, v Bavorsku 2.8%% a v Rakou-
sku 2.4%. Naproti tomu při příjmech 100.000
platí se v Bavořích 4.8%%, v Prusku 5.2%%,
Uhrách 5.12, u nás nyní 4.1%, ale dle nové
sazby 5.159%.
Není naprosto správné tvrzení, že po
100.000 K sazba nestoupá, naopak, při 200.000
K příjmů činí podle novely ve výboru usne-
sené 5.84%, pak za každých 10.000 K 614 92
Tvrdí-li někdo něco jiného, nevzal si vůbee
práci pročísti si dotyčný návrh zákona.
Konstatuji, že již nyní podle statistiky
z roku 1911 1630 osob s přijmem po 100.000
K platí 2914 mil. K daně, čili téměř 1/4, že
z těchto osob má 1030 své sídlo v Dol. Ra-
kousích, takže vysoké zdanění v příjmech
přes 100.000 stihne právě vídeňské boháče.
Prusek
Uhry
Bavorsko
Prusko
Bavory
Rakousko
Raka
Dolo
10
article
Další zvýšení daně v těchto vyšších pří-
jmech vedlo by snadno k tomu, že by mo-
vitý kapitál, který by byl u nás zdaněn 7 1/%, 4.
hledal své umístění v Bavořích, kde byl by
zdaněn 4.08%, poněvadž by se vyplatilo, uše-
třiti přes 3% na dani.
Myslím, že po zkušenostech posledních
let, kdy odnětí francouzského kapitálu z dů-
vodů politických mělo pro veškeré naše ob-
chody a živnosti za následek z výšení úro-
kové míry, nemůžeme si přáti, aby-
chom byli kapitálově ještě více
ochuzeni, než jsme. (Výborně, potlesk.)
Zvýšení daně prostého minima znamenalo by
však zvýšení sazeb ve vyšších příjmech, a to,
co by živnostníci na dani ušetřili, mnoho
z nich by zaplatilo na vyšších úrocích
z vypůjčených peněz, neboť celá dař
při 2400 K činí 24 K. Měl-lí by živnostník
vypůjčeny jen 2000 K a úroková míra stoupla
o 2%, znamená to ročně 40 K.
Bavory
11
article
Je úplně falešné o takovýcht
věcech neuvažovati v souvislo st
se všemi hospodářskými poměry
(Výborně! Potlesk.) To jsou důvody, pro které
nemohu doporučovati, aby minimum daně
prosté bylo zvýšeno, poněvadž by sice to
mělo význam pro dělníky, pro úřadníky, a le
hospodářské následky odnesly by
právě výrobní vrstvy. (Výborně, po-
llesk.)
Tímto způsobem současně polemisuji pro
ti resoluci, kterou jsem měl příležitost vi-
děti a ve které jsou úplné nespráv-
nosti proti tomu, jak zákon by
usnesen. Je také jisto, že jsou podle no-
vého zákona daní ztíženi cizí souvereni, vy-
slanci, konsulové a že mnohem přísněji zda-
něni jsou cizozemci. Není správno, že členov
panujícího domu neplatí osobní daně z pří-
jmů. Jsou osvobození jen od placení dan
z apanáže, kterou dostávají od císaře.
Není správné, že důstojníci jsou o
daně vůbec osvobozeni, jenom ze svého platu
aktivního neplatí daně — ale nemají také vo-
lebního práva. Mají-li jiné příjmy, na př. ze
svatební kauce, z domu, z polí, platí daně
sice takovou sazbou, jaká připadá, když se
jejich aktivní platy těmto jejich jiným příjmům
připočítají.
Není pravda, že řády daně neplatí. Na-
opak platily na základě výminečného ustano-
vení dosavadního daň a platiti ji budou ve
zvýšené míře, poněvadž do zákona dáno byl
ustanovení, že celý čistý příjem řádu mus
býti na jednotlivé členy rozdělen a tito čle-
nové za ručení dotyčného řádu musí platit
daň a pokud příjem jejich jest přes 2400 K
také staromládeneckou přirážku.
Přijmete-li resoluci, která zde má býti
navržena, pak přijímáte něco, co jest v ně-
kterých částech úplně nesprávno a co nebylo
finančním výborem usneseno.
12
article
Myslím, že finanční výbor ve
všech těchto věcech vykonal svo
povinnost ke středním vrstvám
že náš postup. při kterém chtěl
jsme rozmnožiti výhody poplat-
níků, obdařených větším počtem
dětí, poplatníků, snažících se za-
bezpečiti se pro stáří, nemoc, ne-
bo úmrtí, poplatníků, kteří chtějí
povlovně upláceti své dluhy n
domech a pozemcích, byl lepší
nežli abychom zvýšili daně pro-
sté minimum, při kterém by výho
se dostávalo sice i potřebným, al
také těm, kteří výhod nepotřebu-
jí. (Výborně, hlučný potlesk a pochvala.)
Pan Kopecký vyslovil se pro předkládán
kníh.
Pan dr. Samek pravil, že prohlídka knih
o které mluví se celý večer post festum, ne-
byla navržena dnes, nýbrž že jest to starš
návrh. Stát i země jsou v takové situaci, ž
něco státi se musí a jedinou k tomu odpověd
jsou nové daně. A povinná prohlídka knih je
nadělení ve velkém, prostředním, malém i nej
menším finančním plánu.
Obchodnictvo o těchto věcech jednalo ji
ná schůzl, svolaně Zemskou jednotou na jaře
r. 1911, která nebyla svolána do hospody, ný-
brž do místnosti docela jiné a proto také
jednání její jinak vypadalo, nežli dnešní. (Vý-
borněl)
Tenkráte bylo řečeno, že prohlídka «nih,
jak je navržena, je nepřijatelna a byly vyslo-
veny podmínky, za kterých bychom ji přijali.
Kopecká
doktor
Samek
13
article
Poslanci pracovali na té basi a co udělali, byl
kus takové houževnaté práce, že jen ti, kteř
ji viděli z blízka, jí rozumí. (Výborněl Po-
Ulesk.)
Poněvadž pro prohlídku knih byli soci-
ální demokraté, agrárníci a vědělo se, že stra-
ny polské a křesťansko-sociální schválí vládě
všechno, co bude chtíti, rovněž i Jihoslované
byla by bývala schválena v nejostřejší formě. T
nemohli by zodpověděti ti, kteří hájí zájmy živ-
nostnictva a postarali se proto, aby dala se
prohlídka knih do II. instance. Když uvážíme
co se na osnově provedlo, musíme poctivě
říci, že zástupci středních stavů živnosten-
ských udělali to, co ze udělati dalo. (Výborně
Potlesk.)
V tom ohledu dal si posl. dr. Rašín vel
kou práci a docílil toho, že mezi původním
návrhem vlády a dnešní osnovou je velký
rozdíl. (Výborně! Potlesk.)
Předseda posl. Slavíček prohlašuje,ž
přikročí k uzavření schůze a omlouvá se v
doslovu, že prý p. Zimmer nikoho osobně ne-
urazil, nýbrž zmínil se jen o stavu. Řečníl
obíral se potom řečí posl. dra. Rašína, a míst
ukončení schůze dal slovo ještě p. Nosko-
vi, který navrhl resolu ci:
„My na veřejné schůzi živnostenské, svo-
lané Zemskou jednotou řem. a živ. společen-
stev v král. Českém a konané dne 13. břez-
na 1913 v Praze na ostrově žofínském, shro-
máždění živnostníci prohlašujeme, že těžce
neseme usnesení finančního výboru posla-
necké snémovny rady říšské ve věci vládní
osnovy na upravení zákona o osobní dani
z příjmu učiněné,
1. pokud dle něho povinně zavedeno být
má nahlížení do obchodních knih úřady
bernímia
2. pokud jím nepřihliženo k vyslovenému
a nynějšími těžkými existenčními poměry
plně odůvodněnému přání živnostnictva, aby
nadále podroben byl příjem zdanění počínaje
teprve ročním příjmem v obnosu per 2400
korun.
Jihoslovan
doktor
Rašín
Slavíček
Zimmer
Praha
kniha do II
14
article
Protestujeme proti uzákonění předpisu
o povinném předkládání obchodních knih
orgánům berním, jakož i proti ponechání ne
zdanitelného existenčního minima v nynějš
jeho výši a žádáme, aby předpis o povinnén
předkládání obchodních knih k účelům ber-
ním uzákoněn nebyl a aby nezdanitelné mi-
nimum zvýšeno bylo na 2400 K. Zdanění bu
diž spravedlivě vůbec upraveno a nebuďtei
z něho vylučovány privilegované osoby
řády. Poplatníci s ročním příjmem pře
100.000 K nebuďtež osvobozeni od stupňo-
vaného zvýšení berní sazby.
Poselstvo naše na radě říšské bez rezdí
lu stran žádáme, aby, pamětlivo jsouc slibe
živnostnictvu daných, zájmy jeho hájilo a př
projednávání vládního návrhu na úpravu da-
ně z příjmu o uskutečnění přání v resolu
této obsažených ze všech sil se zasadilo. Hla
sování pro vládní předlohu bez zlepšení b
lo by činem živnostnictvo těžce poškozují-
cím a musilo by toto z něho odvoditi své
důsledky.
Pan dr. Samek žádal, aby si schválení re
soluce živnostníci rozvážili, a uvedl, jaké by-
mělo pro ně následky zvýšení existenčního mi
nima na 2400 korun. Mnoho lidí, kteří maj
právo volební do sněmu a do obce, by ho po
zbylo.
doktor
Samek
15
article
Přese všechny tyto vývody pp. posl. dra
Rašína a dra. Samka byla většinou hlasů při-
jata resoluce, kterou doslovně uvádime, aby
bylo viděti, jakým skutečně nezodpovědným
způsobem štváno jest živnostnictvo v agitae
na základě úplně nepravdivých tvrzení. Každý
se může podívati na paragraf 172 návrhu vý-
boru a uvidí, že vzestup daně jde ještě po n
100.000. Každý se může podivati na paragra
154. osnovy a stávajícího zákona, aby viděl, co
jest ustanoveno o osvobození některých osob
z nichž osvobození císaře od osobní daně
z příjmů je přímo ústavní nutností, každý se
může podívati na paragraf 158. o zdanění kor-
porací, obzvláště řádů, a pochopí, jak nesvě.
domitě provádí se tato agitace.
Podobná resoluce musila býti rozeslán
také různým živnostenským společenstvům,
nichž některá ji zaslala poslancům, aniž byji
zkoumala a dala si ji vysvětliti. Takové věe
musí Zemské jednotě řemeslných a živnosten-
ských společenstev odníti skutečnou vážnost
tato důležitá instituce středostavovská dostává
se tím do velmi nebezpečných, čistě
demagogických vod
Rašín
Samek
16
title
Politický přehled.
18
article
Německé jazykové stanovisko.
Německé jazykové stanovisko.
Odpovídaje na řeč starosty města Plzně
dra. Petáka, pronesenou po jeho zvolení dne
11. t. m. a speciálně na projev jeho naděje
že co do naprosto stejného nakládání se zem-
kými jazyky v obou jazykových územích budou
Němci sdíleti české stanovisko — prohlašuje
orgán plzeňských Němců „Pilsner Tagblatt“
že nikoli. I dovozuje oprávněnost německého
názoru o nutnosti, aby v německém území pla-
tila v úřadě výhradně němčina, v Plzní pak na
příklad vedle češtiny také němčina — různosti
zásadního postavení Čechů a Němců oproti
této zemí a Rakousku. Češi prý jsou, možno-l
tak říci, Čechy absolutními, Němci jenom re-
lativnými. Kdežto prý u Němců spadá pojem
nacionální a státní v jedno, není tomu tak u
Čechů — ti domáhají se prý docela zjevněa
nepokrytě vlastního, česky nacionálního stát-
ního útvaru, jsou federalisty, kdežto prý Něm-
ci nechť podníkají a domáhají se čehokoli
ohledu politickém, hospodářském aneb národ-
ním, vždy upírají svůj zřetel na státní celek
jeho upevnění jako kontrolního orgánu, ba jake
spoluurčující faktor.
Že to není pravda, co „Pil. Tagblatt“ píše
toť očividno na první pohled a co se týče sa
Peták
Němec
Čecho
Čech
Plzeň
Rakousko
Německo
Pilsner Tagblatt
Tagblatt
19
article
mostatného česko-nacionálního státního útva-
ru, sám „P. T.“ šlape sí v průběhu svého člán-
ku na péro, řka hned na sousedním sloupci
že Češi nechtějí „tschechisches“ ale „böhmi-
sches Staatsrecht“, tedy státní právo pro celé
Čechy, což vykládá „Pil. Tagblatt“, prostý
všeho ponětí o češkém státním právu, tím, že
Češi nemohou postrádati hospodářské a kul-
turní síly Němců. O tom, že standartem poli-
tiky českých rozhodujících stran je dnes pro-
gram účastenství na vlivu a moci ve státě, ne-
budeme ani uváděti, abychom korrigovali před-
stíraný rozum plzeňského listu o poměru Čechů
ke státu, Leč ani poměr Němců k zemi a ke
státu není takový, jak jej plzeňský list ličí
Čech
Němec
Čechy
20
article
Předně jsou Němcí federalističtější než Češi
sami, neboť jestliže dnes „Pilsner Tagblatt“
z důvodů lokálních a taktických mlčí o „Pro-
vinz Deutschboehmen“, Turnwaldův liberecký
orgán ozval se s ní z perplexity nad protí-
obstrukčním usnesením Hartlovy voličské
schůze včera plnými ústy. A konečně zas
plzeňský orgán Perkův ve vlastním zájmu měl
by se zdržovati přílišného důrazů na výhradu
německého zření k státnímu celku rakouské-
mu. Jestliže kde, tož právě v západních če-
chách Němci nešilhají, ale zpříma hledí do ně-
mecké říše, ba jsou pohledem tímto zrovna
fascinováni. Není žádným tajemstvím, že ve-
škerá germanisační práce na českém západ
děje se na říšskoněmecký náklad a jeden z po-
litiků „P. Tagblattu“. nejbližší v tomto listě
chlubil se před nedávnem statisícovou sumou
kterou ze svých nacionálně akvisičních cest
po Německu pro pošumavskou župu Schulver
einu přivezl. Druhdy říšskoněmecký tisk při
nášíval zevrubné zprávy o obsahu řečí něme-
ckých emisařů z Čech po říšskoněmeckých mě
stech proslovených, pilné jich otisky v českýcl
listech zkazily nám radost poučovati se přímo
o výhradném zření našich Němců k státnímu
celku rakouskému..
Potěšení z nezaložených zemských dluhů
v „Prager Tagblattu“.
Čech
Turnwaldův
Hartlův
Perkův
Němec
Schulver
Německo
Čechy
Pilsner Tagblatt
21
article
Naši zprávu o nezaložených zemských dluzícl
v obnosu 114 milionů K přijal „Prag. Tagblati“
netajenou radostí a na naše poukázání k tomu
že stav tento zaviněn německou obstrukcí, anii
by byla dosáhla svého účelu, odpovídé: „Jen po-
malu, ve dvou měsících dostaví se snad ještě jiné
následky. Ty jiné následky mohou přijíti ovšem
teprve, až finanční derouta bude úplná.
Až dosud míval „Prag. Tagblatt“ zhusta jasné
chvíle — mrazení z konců finanční situace a ne-
zřídka z ní dovozoval nutnost národnostního do-
rozumění v Čechách jako list, který si zakládá na
své hospodářské prestigi před demagogickými kon-
kurenty v místě. Jak vidět, spřátelil se s předsta-
vou zemského bankrotu a zločinnou prací k němu,
která z našeho německého kompaňona v zemské
firmě udělá kridatáře, pracujícího doznaně vědom
k zaviněnému úpadku společné země. To jsou zá-
sady na solidní orgán německého finančního světa
v Čechách velmi povážlivé. Spekulace jeho na to
že zločin vydírání Němci na Češích prováděný
Němcům opravdu něco vynese, bude ovšem po čer-
tech zklamána. Či snad se domýšlí, že Němci bu-
dou sproštěni společného ručení a placení váleč-
ných útrat obstrukčních? Kdo ví, kdo bude plaka
naposled. Až uvidíme zase slzy v očích „Tag-
hlattu“, připomeneme mu jeho včerejší potěšení ze
zemské derouty!
Praga
Němec
Čech
Čechy
22
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Demobílísace.
RakouskoUhersko
23
article
Propouštění záložníků od armádních sbo-
rů, rozložených na hranicích rusko-rakouských
zajímá nejvíce polský tisk v Haliči. Jeho mí
nění se však rozchází dle toho, jak se který
časopis choval k bojovnému ruchu, který v po
sledních měsících zachvátil většinu haličských
Poláků. Krakovští konservativci, kteří se
onomu ruchu zachovali nejchladněji, přijal
také zcela klidně zprávu o demobilisaci. Or-
gány podolské šlechty a národních demokratů
které nejostřeji polemisovaly se zatímným re-
volučním výborem, vítají demobilisaci jako že-
lanou úlevu v hospodářské stagnací, kterou
nejtrpčeji pocítila právě Halič. „Slowo polskie
zavírá svou úvahu vyzváním: „Ztráty jsou ve
liké. Nutno tedy se zdvojnásobenou energi
dáti se do práce, aby se nahradily škody, aby
se vydělalo opět, co jsme ztratili. Rok 1913
nebude tedy rokem zlověstným, jak se na-
mnoze soudilo.
Polák
Halič
Or
Slowo polskie
24
article
Zklamání jsou demobilisací ti haličtí Po
láci, kterým vzrůstající počet vojska na hrani-
cích byl neklamným znamením nastávající vál-
ky rakousko-ruské a zdrojem nadějí na osvo-
bození Kongrešovky ze jha moskevského a při
pojení k říši habsburské. Orgány těchto skupin
shledávají v odzbrojení důkaz diplomatické po-
rážky Rakouska. „Glos Narodu“ vytýká mini-
sterstvu vnějších věcí, že provádělo proti Bal-
kánu politiku ve svých účincích osudnou
současně neméně nevhodnou politiku proti Ru-
sku. Byly mobilisovány značné síly — podrob-
ných zpráv o nich se dovíme teprve v dele-
gacích, až bude nutno schváliti dodatečné úvě-
ry — páni dělali hrozivou tvář, řinčeli hlučně
šavlí a na konec poslali do Petrohradu prince
Hohenloha s upřímnou nabídkou demobiliace
Prostě řečeno, vyházeny oknem miliardy ko-
run, jež vydány na přípravu k domnělé válce
s Ruskem. Tou politikou zadána těžká rána
financím ne ruským, nýbrž svým vlastním
při tom Rakousko skompromitováno v očích
celého světa.
Podobně vyjadřuje se „Kur. Lwowski“
Ještě dále jde „Nová Relorma“, která straš
Rakousko, že po rozbití tureckého státu přijde
po čase řada na ně. Dle soudu krakovskéhe
demokratického listu po demobilisací poměr
mezi Ruskem a Rakouskem nestane se přátel-
štější, naopak ještě se přiostří. Naděje „Frem-
denblattu“, že po demobilisaci vyschne pramen
rozbrojů mezi oběma sousedními velmocemi
jest prý planá. Demobilisace neodstraní histo-
rické nutnosti krvavého účtování mezi Ra-
kouskem a Ruskem. Spíše tu nutnost urychlí
s tím ovšem rozdílem, že dosud Rakousko bylo
by válčilo o svou velmocenskou bu-
doucnost, kdežto nyní bude zápasiti o svou
státní existenci. Po rozebrání Turecka
spor mezi Ruskem a Rakouskem přenese se
Balkánu na území rakouské a vyhlídky ra-
kouské budou s každým rokem chatrnější atd.
Glos Naroda
Hohenloha
Rakousko
Petrohrad
Rusko
Nová Relorma
Turecko
Balkán
Bala
25
article
Vývody „Nov. Ref.“ byly by snad správné.
kdyby byl pravdivý předpoklad, že na válk
mezi Ruskem a Rakouskem dojíti musí. P -
litikové uznávaji všeobecně, že jednou dojde
na veliké účtování mezi světem slovanským
německým, ale to neznamená, že by se to
účtování provádělo mezi Ruskem a Rakou-
skem, už proto ne, že Rakousko není svět ně-
mecký, za jaký by je některé vídeňské kruhy
rády vydávaly, nýbrž že jest stát mnohonárod-
ni, v němž Němci jsou početně malou menši-
nou. Za osvobození Kongresovky Rakousko
Ruskem války také nepovede. Rakousko nikdy
neválčilo za osvobození některého náro-
da, nýbrž vždy jen proto, aby jej podma ni-
lo. Za zájmy německého světa Rakousko také
nemůže s Ruskem bojovat, poněvadž toho ne-
dopustí jeho složení. Ale právě toto složení
habsburské monarchie dříve neb pozdějí při-
vede rozhodující kruhy ku poznání, že jeho
budoucnost bude nejlépe zabezpečena dobrým,
ne-li přátelským, tedy aspoň sousedským po-
měrem k Rusku, jenž učiní zbytečnými ony
spory, jež tanou na mysli pisateli článku
„Nov. Reformě“.
Němec
Rusko
Rakousko
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Skader.
27
article
Tím, že rakouská demobilisuce rozšířena i na
jih, položení okolo Skadru podstatně se mění. Do-
kud rakouské vojsko stálo pohotově při hranici
černohorské a Černá Hora neměla jistoty, nebude-li
Rakousko-Uhersko druhým nepřítelem, s kterým
se balkánští spojenci musejí změřiti, byla nucena
držeti podél celé hranice přiměřený počet vojska.
Tím jí bylo odvedeno 8200 mužů, což jest asi čtvr-
tina černohorského vojska v nynějším jeho stavu,
po utrpěných ve válce ztrátách. Toto mužstvo
obrátí se nyní naproti Skadru, kde již po boku
Černohorců bojuje pomocné vojsko srbské pod plu-
kovníkem Damjanem Popovičem. Mezitím jest už
ke Skadru na pochodu jiné vojsko srbské, 25.000
mužů, a také Řekové ohlásili, že podle své spo-
jenecké povinnosti pošlou naproti Skadru pomoc,
když už vojenské jejich síly úplně jsou uvolněny.
Bude tedy v několika dnech kolem Skadru
tolik vojska, že jej bude možno i útokem vzít.
kdyby si oblehatelé ten luxus dovolili. Ale nejlépe
by bylo, kdyby oblehatelé město a opevnění ska-
derská jen těsně uzavřeli a bombardovali, ale va-
rovali se pěšího „juriše“, jenž by si vyžádal ještě
mnoho lidských oběti, jichž by bylo škoda. Podle
„Neue Fr. Pr.“ je Skader ještě na šest neděl zá-
soben spíží i střelivem. Do té doby diplomatské
přetřesy nepokročí tak, aby Skader mohl býti po
važován za nedobytý. Spojenci prohlásili, že ny
nější diplomatské jednání nebude zdržovati váleč
ná dějství jako bylo prve, kdy k vůli pánům dí-
plomatům uzavřeno příměří. Nyní se obojí akce
válečná i diplomatská, povede odděleně a jedna
druhé překážeti nebude.
Damjan Popovič
Řek
Neue
Skader
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Francie
Skadr
28
article
Dobytí Plevna r. 1877 stálo Rusy 45.000 životů.
Drinopol a Skader nejsou dobytnější, ano od rusko-
japonské války opevnění jsou přímo nedobytná.
Nedobytnými je dělají ne již vysoké a tvrdé hrad-
by, nýbrž umělé překážky, kterými sesíleny pře-
kážky přirozené. Umělé překážky dělají se z ost-
natého drátu, jímž propletou se vodorovně i kolmo
železné sloupy. Tuto překážku dobyvatel nemůže
překonat, než pumami a střelbou z děl. Pumaři
musejí se zasvětiti jisté smrti, neboť musejí se ke
drátu přiblížit na zcela malou vzdálenost, aby
mohli pumy vrci. Nezabije-li je prasklá puma, bez
obtíží je odstřelí obránci. Když jsou dráty pumami
potrhány, přícházejí stříhači a odstříhávají je nůž-
kami. I stříhači stojí obráncům terčem a jdou na
jistou smrt. Teprve když učiněna odklizením ostna-
tého drátu dosti široká dráha, může postoupiti pě-
chota. Ale jedva pěchota přešla jednu překážku,
klade se jí v cestu druhá, neméně těžká. To jsou
„vlčí jámy“, do nichž dobyvatelé padají. Vlčí jáma
má na dně zaražený špičatý kůl, jenž usmrtí lidské
tělo, které naň dopadne. Ú Ljaojanu v Mandžur
opevníli se obojím způsobem Rusové. Japonci pře-
konali obojí překážku tak mohutným a neočekáva-
ným náporem, že se Rusové zachvěli nad ohrom-
ností jejich obětí a ustoupili v momentu, který už,
už byl by rozhodl bitvu v jejich prospěch.
Rus
Japonec
Drinopol
Ú Ljaojan
29
article
Černohorci chtěli před Škadrem dokázati totéž,
co Japonci před Ljaojanem, ale při slabém počtu
svém nebyli s to. Vždyť počet jejich nestačil ani
na to, aby Skader se všech stran těsně uzavřelil
Na uzavření s jihu nedostalo se jim mužstva a tudy
Skader byl až do nynějška zásobován spíží i mu-
Nedobytné novodobé pevnosti berou se bez-
pečně ještě jedním způsobem, ale tím Černchorcl
nevládnou. To jsou peníze na podplacení velitelů.
Jen podplacením Stössla Japonci stali se pány
Portarturu, a chytří Řekové za peníze získali Ja-
niny
Po dosavadních trpkých zkušenostech, kterých
Černohorci nabyli u Skadru, lze očekávati, že bu-
dou více žetřiti své drahocenné krve, než dosud.
Poslední jejich vítězství, po kterém se zmocnili
Velkého Bardaňolu, bylo koupeno za tolik jejich
životů, že tak veliká ztráta nesmí se jim už ani
jednou přihoditi. V té bitvě jen prosekání prorubu
v drátové přehradě stálo je 400 mužů. Čtyři sta se
jich dobrovolně vypravilo na vykonání této práce
a čtyři sta jich tam lehlol Prorub byl učiněn. Čer-
nohorci se jím vrhli, ale tu se octli v tak nešťast-
né posici, že srbské dělostřelbě nebylo možno útok
jejich podporovati, aby střely nepadaly do jejich
středu.
Tento útok udál se proti výslovněmu zákazu
krále Nikoly. Neví se, kdo k němu dal rozkaz a
podnět. Vznikl bezpochyby z neodolatelné touhy
Černohorců po junácké smrti. Král Nikola prohlásil
naproti těm, kdož naň volali, že Skader nebude
jeho, ani kdyby ho dobyl: Než bychom se vzdall
Skadru, raději všichní Černohorci junácky zahy-
nemel — a věrní Černohorcí již se hnali na smrt.
aby pravdivost toho výroku potvrdili
nicí.
Černohorec
Japonec
Skader
Portartura
Řek
Skadr
Proruby
30
article
Vyvlastňování Poláků.
Když roku 1886 bylo povoleno prvých 100
milionů marek na vyvlastnění Poláků, zdálo se
Prušákům a snad také Polákům, že polská država
jest ohrožena. Ale Poláci napiali své síly, zorga-
nisovali své hospodářské prostředky a bránili se
proti přesile kolonisační komise vítězně. R. 1898
zažádala pruská vláda o nových 100 milionů, r.
1902 hned o 250 milionů, r. 1908 o 275 milionů.
dohromady o 725 milionů marek. S procenty dělá
to již nyní miliardu na »sesílení německého živlu
ve Východních Prusích a Poznaňsku pro us dlo-
vání německých sedláků a dělníků vzhledem na
polské snaby,« jak hlásal v úvodě vyvlastňovací
zákon ze 26. dubna 1886. A znovu musí žádat
pruská vláda o peníze, tentokráte o 230 milionů.
aby mohla postupně provésti vyvlastnění 70.000 ha
polské půdy, pruským sněmem povolené. Z do-
savadnich 725 milionů bylo použito na rozšíření
selských majetků 475 mil., na koupí panství a les-
ních hospodářství 125, na upevnění selského vlast-
nictví a podporu dělnického osadnictví 75, na
upevnění větších statků 50 milionů marek.
Polák
Prušák
ha
31
article
Boj pruského státu s polským národemo
vlastnictví země sledujeme ovšem se živým zájmem
a naplňuje nás hrdostí, že hratrský národ v tomto
nerovném zápase nejen nepozbyl odvahy k dal-
šímu boji, ale že naopak sebral své hospodářské
síly a na mnohých místech vítězně odolával ně-
meckému náporu. Zápas poznaňských Poláků jestva
velkých rozměrech provedenou ilustrací k thematu
básně Sv. Čecha »Lesetínský kovářej i poznaň-
ským Polákům mohla by býti heslem slova leše-
tínského kováře: »A kde stojím, na té zemru
půděl« Ovšem, pouhou deklamaci by Poláci ne-
byli uhájili tolik své země, kdyby s národním
idealismem nebyli spojovali praktickou hospo-
dářskou organisaci. Do nynějších debat o vyvlast-
nění v pruském sněmu padla nová nota z úši
řečníka lidovo-pokrokové strany Pachnicka,
který přidal se k vyvlastňovací předloze vládní,
ale aby ji zbavil výjimečného rázu protipolského,
navrhl, aby bylo povoleno 300 milionů marek na
Polák
Čecho
Pachnick