ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c168090-8fcb-11dd-b95b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 63, org 4, place 37, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. března 1913. čtslo 73.
4 article
slanců nic napovídati, a živnostníci že tomu rozumějí lépe nežli 30 poslanců. Předseda p. posl. Slavíček ponechal vol- nost projevu všech těchto nadávek a insultů a část shromáždění propukala v potlesk, čín větší siláctví dotyčný redaktor prováděl. Po tomte hrubém extempore ujal se slov posl. Slavíček, který sice uznal, že ve finanč- ním výboru bylo učiněno mnoho pro zmírnění prostředku nahlížení do knih a že výbor od- stranil mnohé krutosti vládní předlohy, že však nikdo neručí za to, jak se to bude pro- váděti. (Hlas: Poplatníkům dány obranné pro- středky!) Dále mluví řečník o tom, že by mělo býti zvýšeno minimum daně prosté na 2400 K že z údělů osobní daně z příjmů si mnoho ne- slibuje, protože daň ta vynáší 93,000.000 K než dosáhne 115,000.000 K, že bude to velm dlouho trvati. Také dostanou z toho něco Dol Rakousy, které platí 42% osobní daně z pří- jmů. (Posl. dr. Rašín: Klíč k rozdělení jes jiný!) Tyto daně značí nové zatížení poplat nictva, obzvláště živnostnického.
Slavíček Hlas Posl doktor Rašín Dolo Rakousy
5 article
Po krátké polemické poznámce dra Meissnera o výhodnosti přísahy přihlásil se ke slovu posl. dr. Rašín a konstatoval, že do této schůze byl pozván a příšel jako host a že lituje, že se strany předsednictva nebyl od- mítnut hrubý útok, kterého se dopustil pan Zimmer. Jestliže jsou zde páni, kteří zapomi- nají, co znamenalo pro staré Čechy pohostin- ství, pak sluší toho v zájmu jednoty, která schůzi svolala, v zájmu živnostnictva samého litovati. V Čechách ujímá se zlořád že jsou poslanci zváni na schůze. na nichž úplně věcně hledí vylo- žiti události na říšské radé za účelem poučení poplatnictva vydáni jsou nekvalifikovaným in- sultům se strany lidí, kteří nema i ani ponětí o tom, co znamená po- slanecká práce a jaké skutečué oběti přináší každý říšský posla- nec tím, když svědomitě svůj man- dát vykonává. (Výborněl Potlesk.)
Meissner doktor Rašín Zimmer Čechy
6 article
Toto sesurovění mravů, které se v če- chách ujímá a v němž hrdinu hraje takový člověk, jako p. Zimmer, musí jednou přestati a měli by se všichni poslanci bez rozdílu stran proti takovýmto nezpůso- bům a zlořádům ohraditi. (Výborně Potlesk.) Lituje, že předseda největšího sdružení živnostenského neuznal za vhodné zakročiti proti pánovi, který hluboce snižuje úroveň dnešní schůze svými neslušnými a ne- odůvodněnými výpady. (Výborně! Hlučný po- tlesk.) Na to za úplného klidu a neobyčejné po- zornosti pokračoval dr. Rašín ve svých vý- kladech, uváděje, že posl. Slavíček se mýlí myslí-li, že osobní daň z přijmů vynáší korun 93.000.000. To vynesla v roce 1911. Poněvadž však přírostek normální činil 71/4%%, vynesla roku 1912 přes 100,000.000 K. K tomu dlužno připočísti příjem ze zvýšených sazeb, který vláda počítá na 7,000.000 K, staromládeneckou přirážku 4,000.000 K, z amnestie 5,000.000 K. poskytnuté úlevy 2,000.000 K, takže by vy- nesla daň 115,000.000 K bez normálního pří- rostku, který by činil asi 7,000.000 K. Mimo to dá se očekávati, že amnestie vynese víc než 5,000.000 K. Po mém názoru lze výnos hned prvního roku oceniti nejméně na korun 125,000.000 a úděly zemím na 4,000.000 K. Posl. Slavíček se mýlí, že se tento úděl bude rozdělovati podle toho, mnoholi v jednolli- vých zemích osobní daň z příjmů vynáší. Jsme také tak moudří, abychom věděli, že ve Vídni na základě centralisace politické i hospodář- ské platí lidé osobní daň z příjmů z toho, co ze svých statků, továren atd., umístěnýchv jiných zemí vytěží. Základem pro rozdělení bude klíč dle daní reálních, při kterém dělení Rakousy obdrží 34%%, království České místo 20%% 23.79%.
Zimmer Rašín Slavíček K Posl Vídeň
7 article
Jestliže zemím dostane se celá 50hal. při- rážka daně lihové, takže budeme se nadále se státem při dani lihové děliti na polovic a průběhem několika let mohou země dostati nových 58,000.000 K a z osobní daně z pří- jmů 12,000.000 K, znamená to pro zemské fi- nance 70,000.000 K, ze kterých král. České okrouhle obdrží 16,000.000 K čili tolik, mno- holi vynese 20% přirážka přímých daní. Jestliže jest to protiživnostenská politika osvobodíme-li těmito úděly výdělkovou daň činžovní daň od vzrůstu přirážky ve výši 20 5 pak tomu nerozumím. (Výborně! Potlesk.) Kořaleční daň živnostenské kruhy naše nemůže tížiti, poněvadž, jak doufám, kořalku nepiji. Osobní daň z příjmů zvyšuje se o 10.000 K nahoru, ale nejenom to, poskytují se při nižších příjmech další neobyčejně cenné výhody. Kdybychom zvýšili daně prosté miní- mum na 24.000 K, znamená to 121/% mil. a osvobození 34 poplatníků od osobní daně. A z těchto /4 poplatníků jest celá ohromná spousta těch, kteří neplatí žádnou daň přimou. podrobenou přirážkám. Myslím, že je mnohem lépe, nežli zvyšovati daně prosté minimum. které je u nás nejvyšší, neboť v Bavořích jest 600 M, v Prusku 900 M, v Uhrách 1000 K přistoupiti ke srážkám příměřeně podle po- měru poplatkových odstupňovaným. (Výbor- něl Potlesk.) A tu konstatuji, že nový zákon dovoluje 1. sraziti si premii pojišťovací na úmrtí a do- žití u poplatníka samotného 300 K, tedyo 100 K více než dosud, 2. na pojištění rodiny 600 K, o 200 K více nežli dosud, 3. příspěvky pojišťovací, placené k nemocenským, úrázo- vým, starobním, invalidním, vdovským, sírot- čím, pensijním pokladnám a ústavům, ať již je poplatník platí za svou vlastní osobu, nebo za členy své rodiny, za úřadníky, zřízence. dělníky a čeleď, může si všecky sraziti. 4.
Bavory Uhry
8 article
Dělník smí si sraziti výlohy, spojené s do- dáním a udržováním nářadí a pracovních šatů cestou do místa, neb z místa práce, obnosy které platí k zabezpečení pro případ onemoc- nění v mateřství, nezaměstnanosti, odborovým spolkům a obecním pokladnám. 5. Mimo ostatní daně smí si poplatník sraziti také vo- jenskou taxu. 6. Má-li 3600 K příjmů, může si sraziti nejenom úroky hypotekárních dlubů na pozemcích, nebo na domě váznoucích, ný- brž také 1%ní úmor z původního kapitálu. jestliže celé anuity (úroky a úmor) neobná- šejí více než 1000 K, čili jinými slovy: Koupí-l si venkovský živnostník dům pro potřeby své živnosti, anebo třeba ne pro potřeby své živ- nosti, může si naň vypůjčiti u Hypoteční banky 20.000 K a sraziti si nejenom 42% úrok. nýbrž také 1% úmor, tedy 200 K. 7. Poplat- ník, který má přijem 1600 K, smí si za každé dítě sraziti 1/ze, poplatník s příjmem do 2000 k smí si za každé dítě, vyjímaje jedno, sraziti 3/ze, poplatník s příjmem do 4800 smí si za každé dítě, mimo 2, sraziti 1/2e. Je to jeho právo, nikoliv snad milost komise. 8. Pra- covní příjem ženy a příslušníků rodiny, který mají mimo hospodářství přednosty domác- nosti, nemůže býti zvlášť zdaněn nynější saz- bou, jestliže celkový příjem nečiní více než 4000 K. 9. Do 1600 K může komise sleviti daň vůbec. Do příjmu 12.000 může nastati sní- žení o 3 stupně více a není k tomu potřebí 34 většiny komise jako dosud, nýbrž jenom přítomnosti 34 členů. Kdo uváží a spočítá i tyto výhody poplatníkům nyní poskytnuté uvidí, že vlastně u celé řady poplatníků na- stalo snížení daně prostého minima, ovšem jenom u těch, kteří toho skutečně potřebují (Výborně, potlesk.) Naproti tomu zaveden jest staromládenecká daň, která jest od 2400 korun.
Koupý
9 article
Konstatují, že u nás stoupání daně do 10.000 K je nejmírnější ze všech států. V Pru- sku platí se 1?% příjmů při 1250 K — a ku příjmové dani jsou v Prusku ještě přirážky — v Uhrách při 2200, v Bavorsku rovněž, v Ra- kousku při 2400 K. Na 2% stoupne zdanění v Prusku při 3200 K, v Bavořích při 5200, Uhrách při 5300 K, v Rakousku při 6300 K Při K 1000 příjmů platí se v Prusku 3.11 v Uhrách 2.8%, v Bavorsku 2.8%% a v Rakou- sku 2.4%. Naproti tomu při příjmech 100.000 platí se v Bavořích 4.8%%, v Prusku 5.2%%, Uhrách 5.12, u nás nyní 4.1%, ale dle nové sazby 5.159%. Není naprosto správné tvrzení, že po 100.000 K sazba nestoupá, naopak, při 200.000 K příjmů činí podle novely ve výboru usne- sené 5.84%, pak za každých 10.000 K 614 92 Tvrdí-li někdo něco jiného, nevzal si vůbee práci pročísti si dotyčný návrh zákona. Konstatuji, že již nyní podle statistiky z roku 1911 1630 osob s přijmem po 100.000 K platí 2914 mil. K daně, čili téměř 1/4, že z těchto osob má 1030 své sídlo v Dol. Ra- kousích, takže vysoké zdanění v příjmech přes 100.000 stihne právě vídeňské boháče.
Prusek Uhry Bavorsko Prusko Bavory Rakousko Raka Dolo
10 article
Další zvýšení daně v těchto vyšších pří- jmech vedlo by snadno k tomu, že by mo- vitý kapitál, který by byl u nás zdaněn 7 1/%, 4. hledal své umístění v Bavořích, kde byl by zdaněn 4.08%, poněvadž by se vyplatilo, uše- třiti přes 3% na dani. Myslím, že po zkušenostech posledních let, kdy odnětí francouzského kapitálu z dů- vodů politických mělo pro veškeré naše ob- chody a živnosti za následek z výšení úro- kové míry, nemůžeme si přáti, aby- chom byli kapitálově ještě více ochuzeni, než jsme. (Výborně, potlesk.) Zvýšení daně prostého minima znamenalo by však zvýšení sazeb ve vyšších příjmech, a to, co by živnostníci na dani ušetřili, mnoho z nich by zaplatilo na vyšších úrocích z vypůjčených peněz, neboť celá dař při 2400 K činí 24 K. Měl-lí by živnostník vypůjčeny jen 2000 K a úroková míra stoupla o 2%, znamená to ročně 40 K.
Bavory
11 article
Je úplně falešné o takovýcht věcech neuvažovati v souvislo st se všemi hospodářskými poměry (Výborně! Potlesk.) To jsou důvody, pro které nemohu doporučovati, aby minimum daně prosté bylo zvýšeno, poněvadž by sice to mělo význam pro dělníky, pro úřadníky, a le hospodářské následky odnesly by právě výrobní vrstvy. (Výborně, po- llesk.) Tímto způsobem současně polemisuji pro ti resoluci, kterou jsem měl příležitost vi- děti a ve které jsou úplné nespráv- nosti proti tomu, jak zákon by usnesen. Je také jisto, že jsou podle no- vého zákona daní ztíženi cizí souvereni, vy- slanci, konsulové a že mnohem přísněji zda- něni jsou cizozemci. Není správno, že členov panujícího domu neplatí osobní daně z pří- jmů. Jsou osvobození jen od placení dan z apanáže, kterou dostávají od císaře. Není správné, že důstojníci jsou o daně vůbec osvobozeni, jenom ze svého platu aktivního neplatí daně — ale nemají také vo- lebního práva. Mají-li jiné příjmy, na př. ze svatební kauce, z domu, z polí, platí daně sice takovou sazbou, jaká připadá, když se jejich aktivní platy těmto jejich jiným příjmům připočítají. Není pravda, že řády daně neplatí. Na- opak platily na základě výminečného ustano- vení dosavadního daň a platiti ji budou ve zvýšené míře, poněvadž do zákona dáno byl ustanovení, že celý čistý příjem řádu mus býti na jednotlivé členy rozdělen a tito čle- nové za ručení dotyčného řádu musí platit daň a pokud příjem jejich jest přes 2400 K také staromládeneckou přirážku. Přijmete-li resoluci, která zde má býti navržena, pak přijímáte něco, co jest v ně- kterých částech úplně nesprávno a co nebylo finančním výborem usneseno.
12 article
Myslím, že finanční výbor ve všech těchto věcech vykonal svo povinnost ke středním vrstvám že náš postup. při kterém chtěl jsme rozmnožiti výhody poplat- níků, obdařených větším počtem dětí, poplatníků, snažících se za- bezpečiti se pro stáří, nemoc, ne- bo úmrtí, poplatníků, kteří chtějí povlovně upláceti své dluhy n domech a pozemcích, byl lepší nežli abychom zvýšili daně pro- sté minimum, při kterém by výho se dostávalo sice i potřebným, al také těm, kteří výhod nepotřebu- jí. (Výborně, hlučný potlesk a pochvala.) Pan Kopecký vyslovil se pro předkládán kníh. Pan dr. Samek pravil, že prohlídka knih o které mluví se celý večer post festum, ne- byla navržena dnes, nýbrž že jest to starš návrh. Stát i země jsou v takové situaci, ž něco státi se musí a jedinou k tomu odpověd jsou nové daně. A povinná prohlídka knih je nadělení ve velkém, prostředním, malém i nej menším finančním plánu. Obchodnictvo o těchto věcech jednalo ji ná schůzl, svolaně Zemskou jednotou na jaře r. 1911, která nebyla svolána do hospody, ný- brž do místnosti docela jiné a proto také jednání její jinak vypadalo, nežli dnešní. (Vý- borněl) Tenkráte bylo řečeno, že prohlídka «nih, jak je navržena, je nepřijatelna a byly vyslo- veny podmínky, za kterých bychom ji přijali.
Kopecká doktor Samek
13 article
Poslanci pracovali na té basi a co udělali, byl kus takové houževnaté práce, že jen ti, kteř ji viděli z blízka, jí rozumí. (Výborněl Po- Ulesk.) Poněvadž pro prohlídku knih byli soci- ální demokraté, agrárníci a vědělo se, že stra- ny polské a křesťansko-sociální schválí vládě všechno, co bude chtíti, rovněž i Jihoslované byla by bývala schválena v nejostřejší formě. T nemohli by zodpověděti ti, kteří hájí zájmy živ- nostnictva a postarali se proto, aby dala se prohlídka knih do II. instance. Když uvážíme co se na osnově provedlo, musíme poctivě říci, že zástupci středních stavů živnosten- ských udělali to, co ze udělati dalo. (Výborně Potlesk.) V tom ohledu dal si posl. dr. Rašín vel kou práci a docílil toho, že mezi původním návrhem vlády a dnešní osnovou je velký rozdíl. (Výborně! Potlesk.) Předseda posl. Slavíček prohlašuje,ž přikročí k uzavření schůze a omlouvá se v doslovu, že prý p. Zimmer nikoho osobně ne- urazil, nýbrž zmínil se jen o stavu. Řečníl obíral se potom řečí posl. dra. Rašína, a míst ukončení schůze dal slovo ještě p. Nosko- vi, který navrhl resolu ci: „My na veřejné schůzi živnostenské, svo- lané Zemskou jednotou řem. a živ. společen- stev v král. Českém a konané dne 13. břez- na 1913 v Praze na ostrově žofínském, shro- máždění živnostníci prohlašujeme, že těžce neseme usnesení finančního výboru posla- necké snémovny rady říšské ve věci vládní osnovy na upravení zákona o osobní dani z příjmu učiněné, 1. pokud dle něho povinně zavedeno být má nahlížení do obchodních knih úřady bernímia 2. pokud jím nepřihliženo k vyslovenému a nynějšími těžkými existenčními poměry plně odůvodněnému přání živnostnictva, aby nadále podroben byl příjem zdanění počínaje teprve ročním příjmem v obnosu per 2400 korun.
Jihoslovan doktor Rašín Slavíček Zimmer Praha kniha do II
14 article
Protestujeme proti uzákonění předpisu o povinném předkládání obchodních knih orgánům berním, jakož i proti ponechání ne zdanitelného existenčního minima v nynějš jeho výši a žádáme, aby předpis o povinnén předkládání obchodních knih k účelům ber- ním uzákoněn nebyl a aby nezdanitelné mi- nimum zvýšeno bylo na 2400 K. Zdanění bu diž spravedlivě vůbec upraveno a nebuďtei z něho vylučovány privilegované osoby řády. Poplatníci s ročním příjmem pře 100.000 K nebuďtež osvobozeni od stupňo- vaného zvýšení berní sazby. Poselstvo naše na radě říšské bez rezdí lu stran žádáme, aby, pamětlivo jsouc slibe živnostnictvu daných, zájmy jeho hájilo a př projednávání vládního návrhu na úpravu da- ně z příjmu o uskutečnění přání v resolu této obsažených ze všech sil se zasadilo. Hla sování pro vládní předlohu bez zlepšení b lo by činem živnostnictvo těžce poškozují- cím a musilo by toto z něho odvoditi své důsledky. Pan dr. Samek žádal, aby si schválení re soluce živnostníci rozvážili, a uvedl, jaké by- mělo pro ně následky zvýšení existenčního mi nima na 2400 korun. Mnoho lidí, kteří maj právo volební do sněmu a do obce, by ho po zbylo.
doktor Samek
15 article
Přese všechny tyto vývody pp. posl. dra Rašína a dra. Samka byla většinou hlasů při- jata resoluce, kterou doslovně uvádime, aby bylo viděti, jakým skutečně nezodpovědným způsobem štváno jest živnostnictvo v agitae na základě úplně nepravdivých tvrzení. Každý se může podívati na paragraf 172 návrhu vý- boru a uvidí, že vzestup daně jde ještě po n 100.000. Každý se může podivati na paragra 154. osnovy a stávajícího zákona, aby viděl, co jest ustanoveno o osvobození některých osob z nichž osvobození císaře od osobní daně z příjmů je přímo ústavní nutností, každý se může podívati na paragraf 158. o zdanění kor- porací, obzvláště řádů, a pochopí, jak nesvě. domitě provádí se tato agitace. Podobná resoluce musila býti rozeslán také různým živnostenským společenstvům, nichž některá ji zaslala poslancům, aniž byji zkoumala a dala si ji vysvětliti. Takové věe musí Zemské jednotě řemeslných a živnosten- ských společenstev odníti skutečnou vážnost tato důležitá instituce středostavovská dostává se tím do velmi nebezpečných, čistě demagogických vod
Rašín Samek
16 title
Politický přehled.
17 title
Země české.
18 article Německé jazykové stanovisko.
Německé jazykové stanovisko. Odpovídaje na řeč starosty města Plzně dra. Petáka, pronesenou po jeho zvolení dne 11. t. m. a speciálně na projev jeho naděje že co do naprosto stejného nakládání se zem- kými jazyky v obou jazykových územích budou Němci sdíleti české stanovisko — prohlašuje orgán plzeňských Němců „Pilsner Tagblatt“ že nikoli. I dovozuje oprávněnost německého názoru o nutnosti, aby v německém území pla- tila v úřadě výhradně němčina, v Plzní pak na příklad vedle češtiny také němčina — různosti zásadního postavení Čechů a Němců oproti této zemí a Rakousku. Češi prý jsou, možno-l tak říci, Čechy absolutními, Němci jenom re- lativnými. Kdežto prý u Němců spadá pojem nacionální a státní v jedno, není tomu tak u Čechů — ti domáhají se prý docela zjevněa nepokrytě vlastního, česky nacionálního stát- ního útvaru, jsou federalisty, kdežto prý Něm- ci nechť podníkají a domáhají se čehokoli ohledu politickém, hospodářském aneb národ- ním, vždy upírají svůj zřetel na státní celek jeho upevnění jako kontrolního orgánu, ba jake spoluurčující faktor. Že to není pravda, co „Pil. Tagblatt“ píše toť očividno na první pohled a co se týče sa
Peták Němec Čecho Čech Plzeň Rakousko Německo Pilsner Tagblatt Tagblatt
19 article
mostatného česko-nacionálního státního útva- ru, sám „P. T.“ šlape sí v průběhu svého člán- ku na péro, řka hned na sousedním sloupci že Češi nechtějí „tschechisches“ ale „böhmi- sches Staatsrecht“, tedy státní právo pro celé Čechy, což vykládá „Pil. Tagblatt“, prostý všeho ponětí o češkém státním právu, tím, že Češi nemohou postrádati hospodářské a kul- turní síly Němců. O tom, že standartem poli- tiky českých rozhodujících stran je dnes pro- gram účastenství na vlivu a moci ve státě, ne- budeme ani uváděti, abychom korrigovali před- stíraný rozum plzeňského listu o poměru Čechů ke státu, Leč ani poměr Němců k zemi a ke státu není takový, jak jej plzeňský list ličí
Čech Němec Čechy
20 article
Předně jsou Němcí federalističtější než Češi sami, neboť jestliže dnes „Pilsner Tagblatt“ z důvodů lokálních a taktických mlčí o „Pro- vinz Deutschboehmen“, Turnwaldův liberecký orgán ozval se s ní z perplexity nad protí- obstrukčním usnesením Hartlovy voličské schůze včera plnými ústy. A konečně zas plzeňský orgán Perkův ve vlastním zájmu měl by se zdržovati přílišného důrazů na výhradu německého zření k státnímu celku rakouské- mu. Jestliže kde, tož právě v západních če- chách Němci nešilhají, ale zpříma hledí do ně- mecké říše, ba jsou pohledem tímto zrovna fascinováni. Není žádným tajemstvím, že ve- škerá germanisační práce na českém západ děje se na říšskoněmecký náklad a jeden z po- litiků „P. Tagblattu“. nejbližší v tomto listě chlubil se před nedávnem statisícovou sumou kterou ze svých nacionálně akvisičních cest po Německu pro pošumavskou župu Schulver einu přivezl. Druhdy říšskoněmecký tisk při nášíval zevrubné zprávy o obsahu řečí něme- ckých emisařů z Čech po říšskoněmeckých mě stech proslovených, pilné jich otisky v českýcl listech zkazily nám radost poučovati se přímo o výhradném zření našich Němců k státnímu celku rakouskému.. Potěšení z nezaložených zemských dluhů v „Prager Tagblattu“.
Čech Turnwaldův Hartlův Perkův Němec Schulver Německo Čechy Pilsner Tagblatt
21 article
Naši zprávu o nezaložených zemských dluzícl v obnosu 114 milionů K přijal „Prag. Tagblati“ netajenou radostí a na naše poukázání k tomu že stav tento zaviněn německou obstrukcí, anii by byla dosáhla svého účelu, odpovídé: „Jen po- malu, ve dvou měsících dostaví se snad ještě jiné následky. Ty jiné následky mohou přijíti ovšem teprve, až finanční derouta bude úplná. Až dosud míval „Prag. Tagblatt“ zhusta jasné chvíle — mrazení z konců finanční situace a ne- zřídka z ní dovozoval nutnost národnostního do- rozumění v Čechách jako list, který si zakládá na své hospodářské prestigi před demagogickými kon- kurenty v místě. Jak vidět, spřátelil se s předsta- vou zemského bankrotu a zločinnou prací k němu, která z našeho německého kompaňona v zemské firmě udělá kridatáře, pracujícího doznaně vědom k zaviněnému úpadku společné země. To jsou zá- sady na solidní orgán německého finančního světa v Čechách velmi povážlivé. Spekulace jeho na to že zločin vydírání Němci na Češích prováděný Němcům opravdu něco vynese, bude ovšem po čer- tech zklamána. Či snad se domýšlí, že Němci bu- dou sproštěni společného ručení a placení váleč- ných útrat obstrukčních? Kdo ví, kdo bude plaka naposled. Až uvidíme zase slzy v očích „Tag- hlattu“, připomeneme mu jeho včerejší potěšení ze zemské derouty!
Praga Němec Čech Čechy
22 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Demobílísace.
RakouskoUhersko
23 article
Propouštění záložníků od armádních sbo- rů, rozložených na hranicích rusko-rakouských zajímá nejvíce polský tisk v Haliči. Jeho mí nění se však rozchází dle toho, jak se který časopis choval k bojovnému ruchu, který v po sledních měsících zachvátil většinu haličských Poláků. Krakovští konservativci, kteří se onomu ruchu zachovali nejchladněji, přijal také zcela klidně zprávu o demobilisaci. Or- gány podolské šlechty a národních demokratů které nejostřeji polemisovaly se zatímným re- volučním výborem, vítají demobilisaci jako že- lanou úlevu v hospodářské stagnací, kterou nejtrpčeji pocítila právě Halič. „Slowo polskie zavírá svou úvahu vyzváním: „Ztráty jsou ve liké. Nutno tedy se zdvojnásobenou energi dáti se do práce, aby se nahradily škody, aby se vydělalo opět, co jsme ztratili. Rok 1913 nebude tedy rokem zlověstným, jak se na- mnoze soudilo.
Polák Halič Or Slowo polskie
24 article
Zklamání jsou demobilisací ti haličtí Po láci, kterým vzrůstající počet vojska na hrani- cích byl neklamným znamením nastávající vál- ky rakousko-ruské a zdrojem nadějí na osvo- bození Kongrešovky ze jha moskevského a při pojení k říši habsburské. Orgány těchto skupin shledávají v odzbrojení důkaz diplomatické po- rážky Rakouska. „Glos Narodu“ vytýká mini- sterstvu vnějších věcí, že provádělo proti Bal- kánu politiku ve svých účincích osudnou současně neméně nevhodnou politiku proti Ru- sku. Byly mobilisovány značné síly — podrob- ných zpráv o nich se dovíme teprve v dele- gacích, až bude nutno schváliti dodatečné úvě- ry — páni dělali hrozivou tvář, řinčeli hlučně šavlí a na konec poslali do Petrohradu prince Hohenloha s upřímnou nabídkou demobiliace Prostě řečeno, vyházeny oknem miliardy ko- run, jež vydány na přípravu k domnělé válce s Ruskem. Tou politikou zadána těžká rána financím ne ruským, nýbrž svým vlastním při tom Rakousko skompromitováno v očích celého světa. Podobně vyjadřuje se „Kur. Lwowski“ Ještě dále jde „Nová Relorma“, která straš Rakousko, že po rozbití tureckého státu přijde po čase řada na ně. Dle soudu krakovskéhe demokratického listu po demobilisací poměr mezi Ruskem a Rakouskem nestane se přátel- štější, naopak ještě se přiostří. Naděje „Frem- denblattu“, že po demobilisaci vyschne pramen rozbrojů mezi oběma sousedními velmocemi jest prý planá. Demobilisace neodstraní histo- rické nutnosti krvavého účtování mezi Ra- kouskem a Ruskem. Spíše tu nutnost urychlí s tím ovšem rozdílem, že dosud Rakousko bylo by válčilo o svou velmocenskou bu- doucnost, kdežto nyní bude zápasiti o svou státní existenci. Po rozebrání Turecka spor mezi Ruskem a Rakouskem přenese se Balkánu na území rakouské a vyhlídky ra- kouské budou s každým rokem chatrnější atd.
Glos Naroda Hohenloha Rakousko Petrohrad Rusko Nová Relorma Turecko Balkán Bala
25 article
Vývody „Nov. Ref.“ byly by snad správné. kdyby byl pravdivý předpoklad, že na válk mezi Ruskem a Rakouskem dojíti musí. P - litikové uznávaji všeobecně, že jednou dojde na veliké účtování mezi světem slovanským německým, ale to neznamená, že by se to účtování provádělo mezi Ruskem a Rakou- skem, už proto ne, že Rakousko není svět ně- mecký, za jaký by je některé vídeňské kruhy rády vydávaly, nýbrž že jest stát mnohonárod- ni, v němž Němci jsou početně malou menši- nou. Za osvobození Kongresovky Rakousko Ruskem války také nepovede. Rakousko nikdy neválčilo za osvobození některého náro- da, nýbrž vždy jen proto, aby jej podma ni- lo. Za zájmy německého světa Rakousko také nemůže s Ruskem bojovat, poněvadž toho ne- dopustí jeho složení. Ale právě toto složení habsburské monarchie dříve neb pozdějí při- vede rozhodující kruhy ku poznání, že jeho budoucnost bude nejlépe zabezpečena dobrým, ne-li přátelským, tedy aspoň sousedským po- měrem k Rusku, jenž učiní zbytečnými ony spory, jež tanou na mysli pisateli článku „Nov. Reformě“.
Němec Rusko Rakousko
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Skader.
27 article
Tím, že rakouská demobilisuce rozšířena i na jih, položení okolo Skadru podstatně se mění. Do- kud rakouské vojsko stálo pohotově při hranici černohorské a Černá Hora neměla jistoty, nebude-li Rakousko-Uhersko druhým nepřítelem, s kterým se balkánští spojenci musejí změřiti, byla nucena držeti podél celé hranice přiměřený počet vojska. Tím jí bylo odvedeno 8200 mužů, což jest asi čtvr- tina černohorského vojska v nynějším jeho stavu, po utrpěných ve válce ztrátách. Toto mužstvo obrátí se nyní naproti Skadru, kde již po boku Černohorců bojuje pomocné vojsko srbské pod plu- kovníkem Damjanem Popovičem. Mezitím jest už ke Skadru na pochodu jiné vojsko srbské, 25.000 mužů, a také Řekové ohlásili, že podle své spo- jenecké povinnosti pošlou naproti Skadru pomoc, když už vojenské jejich síly úplně jsou uvolněny. Bude tedy v několika dnech kolem Skadru tolik vojska, že jej bude možno i útokem vzít. kdyby si oblehatelé ten luxus dovolili. Ale nejlépe by bylo, kdyby oblehatelé město a opevnění ska- derská jen těsně uzavřeli a bombardovali, ale va- rovali se pěšího „juriše“, jenž by si vyžádal ještě mnoho lidských oběti, jichž by bylo škoda. Podle „Neue Fr. Pr.“ je Skader ještě na šest neděl zá- soben spíží i střelivem. Do té doby diplomatské přetřesy nepokročí tak, aby Skader mohl býti po važován za nedobytý. Spojenci prohlásili, že ny nější diplomatské jednání nebude zdržovati váleč ná dějství jako bylo prve, kdy k vůli pánům dí- plomatům uzavřeno příměří. Nyní se obojí akce válečná i diplomatská, povede odděleně a jedna druhé překážeti nebude.
Damjan Popovič Řek Neue Skader Černá Hora Rakousko Uhersko Francie Skadr
28 article
Dobytí Plevna r. 1877 stálo Rusy 45.000 životů. Drinopol a Skader nejsou dobytnější, ano od rusko- japonské války opevnění jsou přímo nedobytná. Nedobytnými je dělají ne již vysoké a tvrdé hrad- by, nýbrž umělé překážky, kterými sesíleny pře- kážky přirozené. Umělé překážky dělají se z ost- natého drátu, jímž propletou se vodorovně i kolmo železné sloupy. Tuto překážku dobyvatel nemůže překonat, než pumami a střelbou z děl. Pumaři musejí se zasvětiti jisté smrti, neboť musejí se ke drátu přiblížit na zcela malou vzdálenost, aby mohli pumy vrci. Nezabije-li je prasklá puma, bez obtíží je odstřelí obránci. Když jsou dráty pumami potrhány, přícházejí stříhači a odstříhávají je nůž- kami. I stříhači stojí obráncům terčem a jdou na jistou smrt. Teprve když učiněna odklizením ostna- tého drátu dosti široká dráha, může postoupiti pě- chota. Ale jedva pěchota přešla jednu překážku, klade se jí v cestu druhá, neméně těžká. To jsou „vlčí jámy“, do nichž dobyvatelé padají. Vlčí jáma má na dně zaražený špičatý kůl, jenž usmrtí lidské tělo, které naň dopadne. Ú Ljaojanu v Mandžur opevníli se obojím způsobem Rusové. Japonci pře- konali obojí překážku tak mohutným a neočekáva- ným náporem, že se Rusové zachvěli nad ohrom- ností jejich obětí a ustoupili v momentu, který už, už byl by rozhodl bitvu v jejich prospěch.
Rus Japonec Drinopol Ú Ljaojan
29 article
Černohorci chtěli před Škadrem dokázati totéž, co Japonci před Ljaojanem, ale při slabém počtu svém nebyli s to. Vždyť počet jejich nestačil ani na to, aby Skader se všech stran těsně uzavřelil Na uzavření s jihu nedostalo se jim mužstva a tudy Skader byl až do nynějška zásobován spíží i mu- Nedobytné novodobé pevnosti berou se bez- pečně ještě jedním způsobem, ale tím Černchorcl nevládnou. To jsou peníze na podplacení velitelů. Jen podplacením Stössla Japonci stali se pány Portarturu, a chytří Řekové za peníze získali Ja- niny Po dosavadních trpkých zkušenostech, kterých Černohorci nabyli u Skadru, lze očekávati, že bu- dou více žetřiti své drahocenné krve, než dosud. Poslední jejich vítězství, po kterém se zmocnili Velkého Bardaňolu, bylo koupeno za tolik jejich životů, že tak veliká ztráta nesmí se jim už ani jednou přihoditi. V té bitvě jen prosekání prorubu v drátové přehradě stálo je 400 mužů. Čtyři sta se jich dobrovolně vypravilo na vykonání této práce a čtyři sta jich tam lehlol Prorub byl učiněn. Čer- nohorci se jím vrhli, ale tu se octli v tak nešťast- né posici, že srbské dělostřelbě nebylo možno útok jejich podporovati, aby střely nepadaly do jejich středu. Tento útok udál se proti výslovněmu zákazu krále Nikoly. Neví se, kdo k němu dal rozkaz a podnět. Vznikl bezpochyby z neodolatelné touhy Černohorců po junácké smrti. Král Nikola prohlásil naproti těm, kdož naň volali, že Skader nebude jeho, ani kdyby ho dobyl: Než bychom se vzdall Skadru, raději všichní Černohorci junácky zahy- nemel — a věrní Černohorcí již se hnali na smrt. aby pravdivost toho výroku potvrdili nicí.
Černohorec Japonec Skader Portartura Řek Skadr Proruby
30 article
Vyvlastňování Poláků. Když roku 1886 bylo povoleno prvých 100 milionů marek na vyvlastnění Poláků, zdálo se Prušákům a snad také Polákům, že polská država jest ohrožena. Ale Poláci napiali své síly, zorga- nisovali své hospodářské prostředky a bránili se proti přesile kolonisační komise vítězně. R. 1898 zažádala pruská vláda o nových 100 milionů, r. 1902 hned o 250 milionů, r. 1908 o 275 milionů. dohromady o 725 milionů marek. S procenty dělá to již nyní miliardu na »sesílení německého živlu ve Východních Prusích a Poznaňsku pro us dlo- vání německých sedláků a dělníků vzhledem na polské snaby,« jak hlásal v úvodě vyvlastňovací zákon ze 26. dubna 1886. A znovu musí žádat pruská vláda o peníze, tentokráte o 230 milionů. aby mohla postupně provésti vyvlastnění 70.000 ha polské půdy, pruským sněmem povolené. Z do- savadnich 725 milionů bylo použito na rozšíření selských majetků 475 mil., na koupí panství a les- ních hospodářství 125, na upevnění selského vlast- nictví a podporu dělnického osadnictví 75, na upevnění větších statků 50 milionů marek.
Polák Prušák ha
31 article
Boj pruského státu s polským národemo vlastnictví země sledujeme ovšem se živým zájmem a naplňuje nás hrdostí, že hratrský národ v tomto nerovném zápase nejen nepozbyl odvahy k dal- šímu boji, ale že naopak sebral své hospodářské síly a na mnohých místech vítězně odolával ně- meckému náporu. Zápas poznaňských Poláků jestva velkých rozměrech provedenou ilustrací k thematu básně Sv. Čecha »Lesetínský kovářej i poznaň- ským Polákům mohla by býti heslem slova leše- tínského kováře: »A kde stojím, na té zemru půděl« Ovšem, pouhou deklamaci by Poláci ne- byli uhájili tolik své země, kdyby s národním idealismem nebyli spojovali praktickou hospo- dářskou organisaci. Do nynějších debat o vyvlast- nění v pruském sněmu padla nová nota z úši řečníka lidovo-pokrokové strany Pachnicka, který přidal se k vyvlastňovací předloze vládní, ale aby ji zbavil výjimečného rázu protipolského, navrhl, aby bylo povoleno 300 milionů marek na
Polák Čecho Pachnick