1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 15. března 1913.
Praha
4
article
Na rannl avočerní list
předplácl se
V Praze v adminlstrasir
ns měsla.
na čtvrt lota . . . . 6 K —
a dvoji donáškou
na měsle. . . . . . 9.
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fIlálkách
na měsío. . . . . 2 K 60
Poštoui
na měsle,
na čtvrt feta : . . . 8 K B
s dvojí zásllkou
nčel
na riota : . . o
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Ještě o demobilisaci.
Ještě o demobilisaci.
Jest nesporno, že souhlasná demobi-
lisační prohlášení rakousko-uherské a ru-
ské vlády došla uznalého ocenění nejenv
obou bezprostředně interesovaných stá-
tech, ale všude v Evropě, kde dovedous
vážiti blahodárného vlivu míru a strádají
hospodářsky jak válkou balkánskou, tak
zvláště nejistotou politickou, jež provázela
poměr obou velmocí a jejich odchylná sta-
noviska při událostech na Balkáně. Nebýti
zvláštní vysvětlující poznámky, jež prová-
zela prohlášení ruské a v němž se dle da-
ného zmocnění „petrohradskou telegrafni
kanceláří“ dokládá, že nechová Rakousko-
Uhersko oproti balkánským státům nija-
kých útočných úmyslů — dalo by se mlu-
viti přímo o jednomyslném uznání, jehož
demobilisační osvědčení dosáhlo. Pro vá-
lečné strany, jež se ozývaly od samého po-
čátku nynějšího protitureckého zápasu, at
již na Dunájí či na Nevě, znamená demo-
bilisice naprosté fiasko, a aby je jakž takž
zakryly na venek, chytají se jako tonoucí
stébla oné ruské poznámky, tváříce se.
jakoby byla úkladem proti dohodě sotva
zjednané. Část nespokojenců vídeňských
napadla hr. Berchtolda, že na ruskou po-
známku ani nemůže popříti, že v Petrohra-
dě skutečně byla osvědčena rakouská mí-
rumilovnost a Rusku umožněno, abys
vedlo jako ochránce jižních Slovanů. Rov-
něž nelíbí se tomuto tisku, že se nestalo
o osudu Skadru přesné ujednání, takže
vlastně prý nikdo není s to pověděti, kdo
bude odtud vyháněti Černohorce, kdyby
se jim podařilo dobýti této pevnosti. Jest,
táže se na př. „Zeit“, v programu evrop-
ském pro tento případ pomýšleno i na
„evropské exekuční vojsko“. Dokud se
nedá takového ujištění, jest všeliké zakro-
čování v Bělehradě pouhou komedií.
Berchtold
Evropa
Balkán
Rakousko
Uhersko
Něva
Rusko
Bělehrad
6
article
Ještě kurážněji volá „Reichspost“
Jest dobře známo, že Rakousko-Uhersko
nehodlá dále na to patřiti, jak se dochází
vůle Evropy co do autonomního Albánska.
Nač tedy vypravuje Srbsko pomocné sbory
ke Drači, Medvě a k Lješi? V Bělehradě
se odpovídá, že konají svou spojeneckou
povinnost, že musí Černá Hora dostatí
Skader. Domnívají se snad v Srbsku a na
Černé Hoře, kdyby Skader padl, že mohou
se opříti celé Evropě? Nebylo-liž opětovně
prohlášeno příslušnými činiteli, že vel-
moci rozhodnou o hranicích Albánie, k
níž náleží i Skader? Snad ruská diplomacie
dosud neměla valné chuti, zjednati vůli
Evropy náležitou úctu v Bělehradě a v Ce-
tyni, ale teď nutno přiznatí barvu. Rakou-
sko-Uhersko domáhá se společné akce vel-
mocí v Bělehradě i na Cetyni, a londýnská
velevyslanecká konference se snad vzchopí
k rozhodnému kroku.
Tak a podobně ozývá se to v oné čá-
sti vídeňské žurnalistiky, jíž jest ještě málo
škod, jež způsobila její bojovnost, a jež by
mohla ještě se pamatovati, co tyto dny
šiřitelích poplachu napsáno bylo ve vlád
ním listě berlínském.
Zde nutno však konstatovati, že an
vzpomenutá výše poznámka, ani otázk
Lješ
Skader
Rakousko
Uhersko
Evropa
Srbsko
Drač
Medv
Bělehrad
Černá hoře
Albánie
skoUhersko
7
article
skaderská nic nezmění na vzácných záru-
kách míru, jež poskytli mírumilovní panov-
níci svým požehnaným osobním zasažením
do vzájemného poměru obou říší Rakou-
sko-Uherska a Řuska.
Nikdo nemůže upříti ani té, aní oné
správě zahraniční, aby učiněnou dohodu
mobilisační provázela takovým výkladem,
který ji nejlépe obhájí proti útokům, čině-
ným doma proti zahraniční politice její.
Proto také přes zaznamenané výtky zů-
stává hotovým faktem, že zůstalo př
daném demobilisačním rozka zu.
Uznáváť se, že i ruská zahraniční politika
vydána jest domácími odpůrci prudkým
útokům, jimž několikařádková, šetrná po-
známka jest vlastně odpovědí velice skrom-
nou. Co pak se týče Skadru samého, o tom
se dosud mezi velmocemi nestalo nijakého
rozhodnuti, což plyne i z podmínek míru.
jež Bulharsko jménem spojenců právě vel-
mocem předložilo, a o nichž konference
velevyslanců v Londýně snad dnes zahájí
rokování. Kdyby tomu tak nebylo, proč
by připravoval Grey nový prostředkujíc
návrh?
Ostatně přináší vládní list pešťský
k rozpravě vzniklé, a to patrně z úřadu
zahraničního, tyto informace. Poznámka
„petrohradské telegrafní kanceláře“ nevy-
plývá z ujednání obou vlád, což vysvítá
z toho, že nebyla označena jako „publiko-
vána v obapolném srozumění“, což se při
comuniqué výslovně připomenulo. Zvláštní
prohlášení o tom, že naše monarchie ne-
sleduje útočnou politiku proti státům bal-
kánským, nepovažovalo se s naší strany
za nutné již z toho důvodu, že naše
politické chování k nim není teprve ná-
sledkem nynějších rozprav. Důvo-
dů jest tedy více a jsou i jiné než pouze
„tento“. Program monarchie umožňoval
ihned na počátku krise balkánským stá-
tům, aby se důvěryplně opřely o přátelství
Skadr
Grey
Uhersko
Bulharsko
Londýn
8
article
Rakousko-Uherska; ale tendenční podně-
cování „panslavistických kruhů“ snažilo se
zaujati balkánské státy proti monarchii.
jakoby proti nim strojila tajně pikle a ja-
koby tedy měly zapotřebí zvláštní ochra-
ny. V podobném smyslu se vykládala v
týchž kruzích i vojenská opatření Ruska,
jakoby naše neutralita ve válce balkánské
nebyla dobrovolná a jakoby pouze bdělé
Rusko bylo je krylo, když vojska balkán-
ská postupovala proti Turkům. Kdyby-
chom tedy byli uveřejnili podobnou po-
známku jako petrohradská telegrafní kan-
celář“, byli bychom uznali onu nedůvěru
za oprávněnou, kdežto naše chování za
války denně a opětně a opětně vyvracelo
ono podezřívání.
Konečně jsme již dříve učinili podob-
né prohlášení, ne sice v Petrohradě, ale
před příslušným forem — v delegacích, již
dne 5. listopadu minulého roku, a ne te-
prve za nynějšího jednání. Tehdy prohlá-
sil hr. Berchtold, že monarchie jest ochot-
na položiti základy k trvalému přátelské-
mu dorozumění s balkánskými státy. K to-
mu jest monarchie i dnes, dle své vlastní.
neobmezeně volné vůle ochotna, a balkán-
ské státy samy dříve či později to nahléd-
nou a význam tohoto programu pro svů
zdar ocení. Nemáme za to, končí pešťský
list, že od nynějška přestanou štvaní a po-
kusy uměle zastaviti tento vývoj, a již pro-
to jest poznámka k ruskému prohlášení
politování hodna, protože, byť i proti úmy
slu svých původců, by mohla býti vhodnou
oporou takových pokusů. Doufáme však,
že malá odbočka „petrohradské telegrafn
kanceláře“ neoslabí účinek demo-
bilisací zamýšleného vzájem-
ného osvědčení důvěry a tím mů-
že býti nepříjemný případ pokládán za vy-
řízený.
Turek
Berchtold
Rakousko
Uhersko
Rusko
Petrohrad
9
article
O nahlížení do obchodních
knih a nezdanitelném minimu.
O nahlížení do obchodních
knih a nezdanitelném minimu.
Zemská jednota řemeslných a živnosten
ských společenstev svolala na čtvrtek dne 13.
t. m. na Žolín veřejnou schůzi ku po-
jednání o otázce nahližení do kniha
zvýšení existenčního miníma.
Předseda pan posl. Slavíček na po-
čátku schůze přivítal dostavivší se poslance
dra. Rašína, od něhož přál si jakožto člena
finančního výboru příslušných vysvětlení,
dále poslance dra. Baxu, Weigner a
Jirouska, zástupce obchodní komory
Zemské jednoty obchodních gremií dra. Sam-
ka a instruktora živnostenského dra. Po-
láka.
Schůze svolána byla, jak jest zřejmo, opo-
žděně, poněvadž finanční výbor o otázkách
těch již rozhodl, a specielné o nahlížení do
obchodních knih ve druhé instanci všichni
čeští poslanci všech stran, nár.-sociálního po-
slance dra. Hübschmanna v to počítaje
pro prohlídku knih hlasovali, po-
něvadž do zákona bylo dáno tolik kautel, jak
v řízení ukládacím tak také ve způsobu pro-
vádění prohlídky, že nebezpečí její bylo od-
straněno, nebo aspoň na nejmenší míru
zmenšeno.
To také po pravdě přiznal první referen
dr. Meissner, advokát z Německého Brodu
jehož referát byl klidný, výstižný a objektiv-
ní. Vyložil důvody pro prohlídku knih i prol
ní, měl slova plného uznání pro práci ve fi-
nančním výboru vykonanou. Uznal také, že
přiznání k osobní dani z příjmů jsou ve velmi
mnohých případech nesprávná, že vláda po-
třebuje nové prostředky, jimiž by mohla po-
stihnouti ty, kdož příjmy své zatajují, a za
takový prostředek pokládá však přísahu po-
platníků spíše, nežli prohlídku obchodních
knih.
Rašín
doktor
Baxa
Weigner
Jirousek
Sam
Hübschmann
Meissner
10
article
Konstatoval dále, že přiznání plného dů-
kazu knihami obchodními a živnostenským
jest velkou vymožeností ve prospěch poplat-
níků, konstatoval, že opatření to není namíře-
no jednostranně jenon profi obchodům a živ-
nostem, nýbrž ustanovením o hospodářských
knihách, nutnosti předkládání zápisků av
zákoně vypočítaných listin budou postižen
také jiní poplatníci, obzvláště z kruhů země-
dělských a částečně i kapitalistických. Refe-
rát jeho nevyzněl v principielní odpor prot
předkládání knih.
Posl. dr. Rašín uvedl nejprve námitky
proti zavedení přísahy, poněvadž při-
saha by se mohla zavésti také jenom o sku-
tečnostech, nikoli o konečném příjmu přizná-
ním, protože právě u vrstev živnostenských
a obchodních každý musí cenu svého skladu,
odpisy dubiosních pohledávek, ztráty více
méně odhadovati, a bylo by právě pro ty,
kteří by přísahali, velké nebezpečí, že by jim
křivá přísaha mohla býti vytýkána v tom smě-
ru, že nesprávně odhady ty provedli. Přísaha
jest prostředkem, který nemůže býti často
užíván, poněvadž tím sevšedňuje, a právě ten
zjev, že celá řada poplatníků ku přísaze se
již nyní nabízí, není podporou pro její zave-
dení a celý směr našeho i jiného zákonodár
ství ve věcech soudních směřuje k tomu, aby
právě přísaha stran byla jen výminečným
prostředkem pokud možná nejméně užívaným
(Výborně.)
Jiná otázka jest ovšem, zdali by u někte-
rých druhů příjmů, jako jest příjem z majetku
kapitálového, kde není třeba odhadů, kde
prosté vypočtení úroků jest možno úplně přes-
ně, nemohl se podpůrný prostředek přísahy
povoliti. Avšak všeobecné její zavedení, ob-
zvláště v některých částech říše, vedlo by
k velkým nákladům na trestné vyšetřován
pro křivé přísahy, a berní morálka by se tím
nijak nezvedla.
Posl
doktor
Rašín
11
article
Řečník ukazuje k tomu, že postup jeho
a kolegy dra. Funka ve finančním výboru byl
proveden tak, aby prohlídka knih byla
skutečně posledním prostředkem důkazů, kdy
by jiným způsobem správnost fasse dokázána
býti nemohla. Proto dáno právo poplatníkům
že protí dekretu o výtkách mohou vé-
sti důkazy svědky, znalci, listinami a jiným
prostředky důkaznými, tyto prostředky že
musí býti připuštěny, vyjímaje případy,v
nichž také civilní soudní řád připouští zamít-
rutí důkazů. Zamitnouti důkazy může jen ko-
mise a poplatník musí býti o tom vyrozuměn
s udáním důvodů, aby mu bylo umožněno vé-
sti nové důkazy. Jestliže tedy v takovém de-
kretu o výtkách by se uvádělo, že poplatník
měl ve své živnosti obrat 20.000 K, že prů-
měrně vydělá 20%, takže jeho příjem jest málo
přiznán, může vésti poplatník důkazy svědky
na př. svým účetním, o tom, že jeho obrat či-
nil méně, a může vésti důkaz znalci, že se
nevydělává v tomto odvětví 202%, anebo že
dotyčnéo roku se vzhledem na konjunkturu
tolik nevydělalo. Tím může bez předložení
knih námitky berní správy odzbrojiti.
Tak zvané kontumační účinky jsou
nyní podle navržených změn mnohem menší.
Způsob, jakým mají býti dekrety o výtkách
sepsány, jest přesně v zákoně stanoven
Funk
12
article
Jestliže přes to se poplatníkovi uloží dat
větší než mnoholi odpovídá jeho přiznání, bu-
de míti nyní právo žádati za sdělení důvodů,
proč se tak stalo, bude míti právo nahlédnouti
do spisů, učiniti si opisy protokolů a jiných
listin a bude moci vypracovati odvolání da-
leko lépe nežli dosud. Jestliže se odvolá fi-
nanční úřad proti usnesení komise, bude mít
poplatník právo podati do 14 dnů svůj proti-
spis. V odvolacím protispise poplatníkem
vedené důkazy musí býti předsedou komise
připuštěny a zamitnouti je může jenom komise
sama. Tím také ve druhé instanci jest možno
předem, než může komise přikročiti ku pro-
hlídce knih, jinými důkazy odvolání podepříti
nebo odvolání předsedy komise vyvrátiti. Te-
prve, když by všechny tyto důkazy komis
nestačily, může se většinou přesahující jeden
hlas nad většinu nadpoloviční usnésti na nu-
cené prohlídce knih, což znamená, že před-
seda komise nikdy nemůže rozhodovati a že
ke členům, ministerstvem jmenovaným, musí
se připojiti aspoň dva členové volení
(Výborně!) Prohlídka knih provede se státním
úřadníkem s eventuelním přibráním znalce
Poplatník má právo žádati, aby prohlídku pro-
vedl úřadník od jiné ukládací komise, může
vznésti námitky proti znalci a má sám práve
vzíti si znalce a důvěrníka.
13
article
Členové komise i znalec musí složiti pří
sahu mlčelivosti, a kdyby mlčelivost porušili
mohou býti stihání pro přestupek § 246.
trestáni pokutou do 2000 K nebo vězením do
3 měsíců. Výsledky prohlídky musí býti na
žádost poplatníkovu sděleny jenom užšímu
výboru komise, z něhož musí býti vyloučen
V drobném prodejln
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
. . . za čk
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
. . . . . . l0
večernl
. . 5h
lnseráty
plat se liotově napřed.
Předplacení a Inserty přijima
sdiinistrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se též
cedakcec. tinkárna a expedlse
„Národních Llstů
Rukopisy se nevracei
2000
14
article
všichni, kteří jsou konkurenti poplatníka.
Jména zákazníků a nákupních pramenů mo-
hou býti jenom tomuto užšímu výboru a jen
v případech nevyhnutelných sdělena. Útraty
prohlídky nese v případu odvolání předsedy
komise vždycky stát, poplatník jenom tehdy,
jestliže se důkaz knihamisv podstatných vě-
cech úplně nezdařil, poplatník sám knihy na-
bídl anebo odvolání podal. Prohlídka vztahuje
se jenom na osobní daň z příjmů, nikoliv na
jiné daně. V trestním řízení nerozhoduje o
připuštění prohlídky vyšetřující komisař, nýbrž
senát, sestávající z rady vrchního zemského
soudu, z jednoho voleného člena odvolací ko-
mise a úřadníka finančního. V trestním řízení
rovněž dovolení nahlédnouti do spisů a skon-
čení řízení musí býti oznámeno poplatníku,
který má právo podatí do 14 dnů obhajovácí
spis. Pokuty mohou býti zajištěny teprve
tehdy, když trestní nález jest poplatníkovi
dodán, níkoliv, jako nyní, již během vyšetřo-
vacího řízení.
V odvolací instanci, ve které bude nyní
také jako pátý člen soudce-laik, který nesmí
býti státním úřadníkem, ani pensionovaným
finančním úřadníkem, připouští se hájení ad-
vokátem, čímž dosavadní tajnost a písemnost
tohoto řízení jest prolomena. Knihy řádně ve-
dené tvoří pro komisi plný důkaz. Okamží-
tým zjištěním musí býti věřeno potud, pokud
se jinými prostředky neprokáže opak. Také
živnostenským knihám, pokud jsou řádně ve-
deny, třeba netvořily tak zv. uzavřené účet-
nictví, jest plná průvodní moc zákonem při-
Dosavadní největší spory o tom, zdali po-
platník smí si odpočítávati dubiosní pohledáv-
ky, ztráty, jak daleko smí činiti odpisy, jsou
nyní rozhodnuty ve prospěch obchod-
nictva a živnostnictva (Výborně!
15
article
Potlesk), takže může nyní poplatník véstio
přiměřenosti těchto odpisů prostě důkaz znal-
ci. U protokolovaných obchodníků a živnost-
níků platí zisk, který podle ustanovení ob-
chodního zákona a zvyklostí obchodních bi-
lančně jest vykázán, za skutečný jeho příjem.
Po názoru řečníkově docíleno bylo vše,
co za daných poměrů dociliti se dalo. Oba zá-
stupci naší strany milerádí vyhověli pozvání
obchodních korporací, jimž hned na počátku
jednání finančního výboru všecky věci vylo-
žili, s nimi velmi podrobně o všech kautelách
se radili, stav věci jim oznamovali a jejich
rady a pokyny z praxe čerpané co nejvice
uplatniti hleděli. Totéž zajisté rádi by byli
učinili, kdyby Zemská jednota řemeslnýcha
živnostenských společenstev na ně se byla
obrátíla. Ovšem řečník docela otevřeně říká
že by prosté a negativní stanovisko, aby byl
proti prohlídce knih za všech okolností, ne-
mohl srovnati se svým svědomím, poněvadž
by tato negace měla za následek, že by přijato
bylo nahlížení do knih ve formě nejostřejšív
prvé instanci a tu zodpovědnost na sebe pře-
vzíti by nemohl. (Výborně!)
znána.
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Radium.) Jednou za rok schází se Če-
ská Akademie ve slavnostní dvoraně českého
musea k obřadnému shromáždění, na němž vy-
dává počet ze své činnosti za uplynulý rok. Po
předsedově zahajovací řeči čtou se velmi po-
drobné zprávy o publikacích, stycích, nových
členech, cenách, odměnách i podporách Aka-
demie, posmrtné vzpomínley na zemřelé členy
a na konec přednáší některý z nově jmenova-
ných členů Akademie o nových výzkumech ve
svém oboru. Po tomto výročním shromáždění
vydává se pak celé to jednání v podobě Alma-
nachu tiskem. Kdo častěji byl této obřadné
schůzi přítomen, tomu mimoděk připadá, že by
značná část těch zpráv, ve schůzi čtených,
mohla se tisknout napřed a z jednání odpad-
nouti. Kdyby se výkaz o činnosti Akademie
rozdělil na významná fakta, přednášená ve
shromáždění a na tištěnou zprávu o všem ostat-
ním, získala by slavnostní schůze a prospělo
by to především přednášce, na konci schůze
konané. Jaké by to musilo být thema, aby
živějí zaujmulo shromáždění všech čtyř tříd
Aka
Alma
17
article
Akademie i zvané hosty po hodinovém jednání,
v němž se to hemží ciframi, jmény a datyl
Přednášky o takových akademických
shromážděních platívají ovšem zpravidla za
akademické, příliš odborné a veřejnost neza-
jímající. Ale nebývá tomu vždycky tak a je
vskutku škoda, že zapadají v Almanachu,o
němž širší veřejnost téměř nezví. Letošní, třia-
dvacátý ročník Almanachu České Akademie
otiskl přednášku univ, prof. B. Kučery „O vý-
znamu objevu látek radioaktivních pro exakt-
ní vědy přírodní.“ Přednáška ta, ač je zalo-
žena čistě vědecky, je patrně určena ne od-
borníkům, ale informaci širšího obecenstva a
je nejen výstižná, ale i stručná a jasná. Ne-
mohu ji sice otisknouti celou, ale pokusím se
podati z ní, ač neodborník, obsah. Nejedná se
r ní ani o matematické formule, ani o odbor-
lé otázky fysiky a chemie, ale o problémy,
Kučera
Český akademie
18
article
zajímající každého intelligentního člověka, do-
týkající se základních jevů všeho života a byti
Methodicky může každého čtenáře zajímati.
jak exaktní věda, srozumitelná jen odborní-
kům, dospívá na konec ze svých nepřístupných
formulek a ze svého zdánlivě suchopárného za-
městnání k řešení otázek všelidských a jak
vědec, ponořený na pohled jen ve svůj vědecký
obor, cítí ve svém nítru právě tak živě a mu-
čívě velké záhady, jako básník a jak oba ne-
ustále vracejí se k těm základním myšlenkám
jež znepokojují od dávných dob lidstvo.
Objev látek radioaktivních je takovým
podnětem, jenž nutí k revisi ustálených pojmů
o základech všeho bytí. Prof. Kučera vyloži
jej i s jeho důsledky asi takto:
Henri Becquerel v Paříží pozoroval r. 1896.
že soli, obsahující kovový prvek uran, působ
i skrze některé látky, světlu neprostupné, na
fotografickou desku jako světlo, a že činí
vzduch elektricky vodivým. Paní Curieováv
Paříži a C. G. Schmidt v Německu objevili po-
dobné vlastnosti u prvku, nazvaného thorium.
profesor
Kučera
Becquerel
G Schmidt
Paříž
Německo
Curieováv Paříž
19
article
Vlastnosti ty nazvány radioaktivní, zářivě pů-
sobivé. Představujeme si, že z látek radio-
aktivních vychází neviditelné záření, jež pů-
sobí skrz některé neprůhledné předměty na
fotografickou desku, a činí vzduch elektricky
vodivým. Paní Curieová nalezla, že v rudě
uranové z Jáchymova je látka mnohem radio-
aktivnější ještě než uran. Dobyla chemickya
rudy té sůl toho nového kovu a pak kov sám.
který nazvala radiem, poněvadž jevil radio-
aktivitu dvamilionkráte silněji než kovový
uran. Našla v rudě uranové ještě jinou radio-
aktivní látku, kterou nazvala poloniem, a De-
bierne našel ve zbytcích ještě jednu, aktinium
Záření radioaktivních látek bylo pečlivě
studováno, a tu shledáno, že neviditelné ty pa-
prsky jsou trojího druhu. Velmi silný magnet
přiblížen se strany, rozkládá svazek takových
paprsků ve svazky tři: jeden uhýbá ne mnoho
vzhůru (nazývá se a-zářením), druhý uhne se
silně dolů (nazývá se 3-zářením) a třeti běži
beze změny, přímožárně, aniž se uchyluje o
své původní dráhy (y-paprsky).
První svazek paprsků, a, sestává z hmot
ných částic, jež jsou asi tak veliké, jako čtyř
atomy vodíku, mají každá kladný elektrický
náboj a ubíhají za vteřinu asi 20.000 km. Působ
silně na Iotografickou desku, činí vzduch neb
jiný plyn elektricky vodivým a vzbuzuji v urči-
tých hmotách, na př. sírniku zinečnatém, svým
dopadem mihotavé světělkování. Prostupuj
tenkými vrstvami jiných látek, neměníce směr
ale již za vrstvou aluminia 0.005 mm silnou
zmenšuje se jejich účinek na polovici.
Curieová
Jáchymov
km
mm
20
article
Druhý svazek paprsků, , sestává z hmot-
ných částic, jež jsou o málo větší než jedna
dvoutisícina atomu vodíkového, tedy nesmír-
ně malinké proti částicím prvního druhu. Kaž-
dá částice má elektrický náboj záporný a ubíhá
nesmírnou rychlostí 30—280 tisíc km za vte-
řinu, čili rychlostí sedmkrát za vteřinu kolem
poledníku zeměkoule. Mají tytéž vlastnosti
jako paprsky prvního svazku, jen že v menší
míře. Hmotou prostupují snadněji, účinek jejich
zmenšuje se na polovici za vrstvou aluminia
0.5 mm.
Třetí svazek, z, jdoucí přímo, není nabit
elektricky — snad je dokonce pouhým chvěním
ethéru, rychlejším než záchvěvy světelné —
je obdobný s paprsky Röntgenovými, účinkuje
na fotografickou plotnu, činí vzduch elektricky
vodivým a vzbuzuje světělkování stálé slaběj
než paprsky , ale prostupuje hmotou velm
snadno: jeví účinky ještě za stěnou aluminia
metr tlustou.
Poznání paprsků druhého svazku způso-
bilo změnu představy, kterou máme o podstatě
hmoty. Hmotu představujeme si složenu z ne-
dělitelných a nezměnitelných částic, nazýva-
ných atomy, které za jistých podmínek se se-
stupují v různé shluky, nazývané molekuly
Nedomníváme se, že jsme tím vskutku pronikli
k podstatě hmoty, víme jen, že je to představa.
na jejímž základě si nejsnáze dovedeme vy-
ložiti změny hmoty. Hypothesa ta je stará 2400
let a byla ovšem během času neustále prohlu-
bována a podrobněji zpracována. Atom je nám
tedy nejmenším základním jedincem ve světě
předpokládaným, a nejmenším atomem byl aa
Röntgenův
mm
21
article
dosud atom nejlehčího plynu, vodíku. Ale
paprscích 8 shledány částice, jedinci, schopn
samostatné existence, dvatisíckrát téměř men-
ší než atom vodiku. Jedinec takový — nabítý
záporným nábojem elektrickým — byl nazván
elektron. Poznání tohoto jedince nutí nás při-
pustit, že vedle atomů existují elektrony, neb
že atom skládá se z elektronů.
Studium radia dává ještě další nové po-
znatky: radiová sůl zahřívá se sama sebou, je
zdrojem energie. Radium vyzařuje plyn, ema-
nací, rovněž radioaktivní, která však se časem
mění dále. Radium, uran, thorium, jež chemie
musí uznávat za prvky, mění se buď rychleji
neb pomaleji v jiné prvky. Z emanace radiové
z paprsků a, vzniká plyn helium, již dříve che-
mikům známý jako prvek. To vše mění naš
představu atomu, jenž přestává být základnín
a neměnným jedincem a vyvolalo theorii novou
představujeme si atom jako kulovitý útvar
kladně elektrický, v němž je množství dro-
bounkých elektronů, záporně nabitých, víří-
cích závratně rychle kolem středu tě koule, asi
jako planety kol slunce. Kladný náboj koule
rovná se úhrnu záporných nábojů všech elek-
tronů v něm, takže se celý tento útvar nejeví
elektrickým. Dle toho, kolik je v něm elektronů
a jak jsou rozloženy, je útvar ten více neb
méně stálý. Mění se v jiný systém, stabilnější,
odvrhne-li s nesmírnou rychlostí jeden neb ně-
kolik elektronů. Tím tvoří se paprsky 8, vysí-
lané radioaktivními látkami. Někdy se odtrhne
část positivního náboje hmoty rovné čtyřem
atomům vodíkovým, tvoříc paprsek a, a po
ztrátě elektrického náboje zbývá atom helia.
22
article
Tato představa o složení atomu vykládá pro-
měnu látek radioaktivních v nové látky, stá-
lejší, vykládá přeměnu chemických prvků, blíži
se uskutečnění snu starých alchymistů o „ka-
mení mudrců“ a přispívá nové vědě k výkladu
mnohých nově pozorovaných jevů.
Radium tedy, měníc se neustále v jiné
látky, neustále hyne (přechází snad na konec
v olovo). Nezmizelo-li však přece, vytváří se
patrně z jiné, pomalejí se měnící látky, stále
znovu. A seznali jsme vskutku, že se vytváři
23
article
Řečník myslí, že prohlídka knih prodán
byla vládě za tak velké výhody popla tnictva.
že zajisté může býti s výsledky spokojeno.
(Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.)
Po poznámce p. Steinlaufa o přetížení
berních komisí prací, přihlásil se ke slovu
p. Zimmer, redaktor „Obchodních Novin“a
„Malého Obchodníka“, který formou svrcho-
vaně hrubou tvrdil, že poslanci balamutí lid.
že při celé předloze nevymohlí nic jiného než
jenom nová práva pro advokáty, že se mousí
živnostnictvo domáhati toho, aby zastupová-
ní advokátů bylo vůbec zákonem zakázáno.
Varoval shromáždění, aby si nenechalo od po-
z uranu přes radiouranium a ionium. V ura-
nové hornině je poměr uranu a radia stálý.
takže stále vzniká tolik radia, co se ho ztráci
proměnou v látky jiné. Množství helia, jež
vzniká opět rozpadem radia, zůstává v hornině
uzavřeno, a lze z něj usuzovat na stáří horniny.
Stáří jistého nerostu bylo dle toho stanoveno
na 141 milionů let.
Je-li dokázáno u látek radioaktivních, že
chemický atom není neměnný, že jeden radio-
aktivní prvek mění se v druhý, je na snadě do-
mněnka, že asi i atomy ostatních prvků, které
nejsou radioaktivní, podléhají zméně, třeba že
se mění mnohem pomalejí, a že tedy prvky, jež
chemie dosud pokládala za věčně trvalé a ne-
zničitelné, nejsou než útvary zvolna se měnící.
Zimmer
24
article
Důsledky z této theorie pro lidské my-
šlení nelze ani odhadnouti. Geologie jí určuje
stáří nerostů. Fysika zemská i kosmická na-
lézají v objevu radia nekonečně nových pod-
nětů. Radium je na zemi všudy přítomno a otáz-
ka, působí-li ve slunci, je s to, aby vyvolala
zcela nové názory na vytváření světa.
Ovšem víme toho ještě poměrně mízivě
málo o nových těch radioaktivních prvcích,a
theorie z těch nových poznatká vystavěně jsou
spíš jen pokusným lešením než novou stavbou.
Není vyloučeno na př., že elektron nemá hmoty
v běžném slova smyslu, že je jen elek trickým
nábojem, ba že vlastně hmota a elektrický ná-
boj jsou jedno a totéž. Ale nevadí, rozpadnou-li
se pomocné hypothesy postupem času, jen když
vykonají svůj úkol a pomohou lidskému duchu
proniknouti hlouběji v poznávání záhad bytí.
Prof. Kučera skončil svou přednášku pěknými
slovy o hodnotě takových hypothes, plynoucích
ze statisíců pokusů — jichž výsledky jsou to
jediné, co je trvalé v našem poznání — a dodal
krásnou větu Schusterovu: „Všichni dáváme
přednost pravdě před omylem; ale je lepší
mýliti se, než ani nemít pravdu, ani se ne-
mýlit!
Kučera
Schusterův