Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY-

3

8. července 1905. Císlo 185.

4 article

o dnešním prohlášení správce ministerstva železnie Postátňovací akce, ohlášená s ministerské lavice, pro- spěje velice rakouskému národohospodářství. Je po vděčen také, že sněmovna v otázce překročení úvěru hájila statečně své právo. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.) Rokování se přerušuje. Po odpovědi ministra zemské obrany pdm Sehönaicha na Herzogův dotaz po týrání vojáků jež pohybovala se v obvyklých frasích a slibech posi. Lupul, předseda branného výboru, odpověde na Noskův dotaz, že jeho návrh projedná se, ažs říšská rada zase sejde. Posl hr. Sternberg oznamuje, že jeho p hřešovaná listina, na jejíž zmizení si ondy stěžoval našla se a žádá za prominutí svého podezření. Posl. Fresl naléhá na podání předlohy o sta robním a invalidním pojišťování. Posl. bar. Morsey, náměstek předsedy Derschat tova výboru, odpovidá na Schönererův dotaz a od mítá rozhorleně urážky výboru. (Pochvala. Poslane Sehönerer volá: Byly věcně odůvodněny! K rozpuštění výboru není přičiny. Každý poslanee může navthnout, aby byl výbor prohlášen perma- nentním.

Herzogův Noskův Posl Fresl bar Morse Sternberg Derschat tov

5 article

Posl. Choc konstatuje, že jedny vídeňské no viny, jež jeho stranu jindy tupí — dokud se tak děje, není českému národu a jeho zastupitelstvu ve sněmovně zle — přiznaly, že předsednictvo řídilo se včera zásadou »moc před právem«. Žadá před- sedu, by vzal na vědomí tento hlas veřejnosti. Místopředseda Kaiser odpovídá, že včerejší předsednické prohlášení ospravedlůuje úplně před- sedovo jednání a ustunovuje příšti schůzi na zej- třek o 11. hod. dopol. K návrhu Dobernigovu usnesla se sněmovna. aby schůze počala o 10. hod. dopolední. Konec schůze v 5.15 hod. odpoledne. Panská sněmovna. Z Vídně, 7. července. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna nikoli bez odporu svolili k permanenci živnostenského výboru sněmovny poslanecké. Její souhlas oznámen telegraficky koruně do Išlu. Čeká se ještě dnes odtamtud sankce. Ve příčině podomního obchodu setrvala tato sněmovna opět na svém stanovisku v otázce kompetence politických úřadů. Předloha poslána bude sněmovně poslanecké zpět. Nebesa vědi sama, jak dlouho potrvá pouť osnovy této mez oběma sněmovnami.

Posl Choc Kaiser Vídeň Išlu výbor sněmovna

6 article

Z Vídně, 7. července. (C.-B.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz o 1. hod. 30 min. odpol. a věnoval + čienu panskt sněmovny prof. Nothnaglovi čestnou vzpomínku. Po přečtení došlých spisů odb. šef Inama- Sternegg jménem výboru navrhl, aby se dalo na jednací pořad jako 1. odstavec usnesení poslaneck sněmovny o prohlášení permanence živno- stenského výboru, což přijato. Ref. Inama doporučoval usnesení poslanecke sněmovně nalehavostí reformy živnostenského řádu Dv. r. Jeiteles odporoval a po stručném pro hlášení ministra obchodu bar. Calla a zpravodaj ském doslovu, usneseno vysloviti souhlas s návrhem národo-hospodářského výboru, aby předioha o změna a doplnění živn. ř. projednala se dle zákona ze dne 30. července 1867 o rozsáhlých předlohách. Po řečích ryt. Czyhlarze, hr. Abensperga a bar. Walterskirchena a doslovu referenta přešlo se k rokování zevrubnému, v němž hr Kueíslein podporoval Abenspergův návrh na ob- novení § 12. dle usnesení sněmovny poslanecké. Při hlasování propadl Abenspergův návrh a § 19. přijat dle výborového texlu. § 16. přijat též dle texiu komise panské sněmovny, načež změněné články schváleny bez debaty a změny a předloha přijata také ve třetím čtení. Konec schůze ve 3 hodiny odpoledne; přiští bud v pátek 14. července.

Windischgrätz profesor Nothnagl Jeiteles Czyhlarz Kueíslein Abenspergův Vídeň Ina poslaneck sněmovna živnostenský řád Dv panská sněmovna

7 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (Z řeči prot Ursinya o moravské universitě.) Resoluci o potřebě české university v Brně. přijatou na schůzi zástupců celé české Moravy dne 5. t. m. v Brně a námi ve včerejším čísle otištěnou, odůvodnil obšírným výkladem prof české techniky brněnské Mich. Ursiny, jenž uvedl netoliko osvětové a praktické důvody pro zřízení druhé české university, ale vyvrátil též všechny, ve své podstatě plané námitky, činěné proti universitě se strany německé. Professo Ursiny podal při té příležitosti stručný obraz osudů bývalé university olomoucké. První tato vysoká škola moravská založena byla roku 1570 biskupem olomouckým Vílémem Prusinovským a povýšena roku 1573 králem Maximilianem II. na universitu s právem pro- močním, načež prospívala zdárně téměř až do naší doby. Roku 1778 přenesena byla na krát- kou dobu do Brna a snížena na lyceum, leč vrátila se záhy opět do Olomouce, kdež r. 1827 cisařem Františkem znovuzřizena po způsobu ostatních universit rakouských; dostalo se jí všech fakult, ano i medicinské, byť i v poně- kud užší formě, ve formě učení chirurgického. Jak znamenitě prospívala tato vysoká škola, toho důkazem jest, že ještě krátce před svým zrušením r. 1849 čítala 946 posluchačů, tedy více než čítá nejmladší universita německá, universita černovická roku letošního. A přece musila býti zničena, aby osvětové snahy pro- bouzejícího se národa českého nedoznaly vní posílení, nenalezly opory. Roku 1851 zrušena fakulta filosofická, r. 1855 fakulta právnická roku 1874 konečně i učení chirurgické. Zbyla nám pouze fakulta bohoslovecká a jakožto upo- mínka na bývalou slávu universitní knihovna.

Ursiny Prusinovský Maximilian II znovuzřizen Praha Morava Brno Olomouc moravský univerzita český univerzita v Brno

8 article

Sotva že však universita olomoucká zru- šena, sněm moravský počal se ihned domáhati zřízení nové university pro Moravu. Resoluce toho směru přijaty a vládě zaslány v létech 1864, 1868 a 1871. Říššti poslanci čeští po- dali roku 1876 návrh na zřízení če s ke university na Moravě a Auerspergova vláda slibila již tehda, že první universita, která, až peněžní prostředky dovoli, bude zřízena, bude universita moravská. Zatím však zřízena zbytečná německá universita v Černovicích, ale na Moravu zapomenuto úmyslně. Roku 1890 400 českých zkademiků z Moravy a 285 měst podalo říšské radě žádost za zřízení české uni- versity a dnes po 15 lélech jsme právě zase tam, kde jsme byli za doby Auerspergovy, t. j máme vládní slib, že moravská universita jed- nou zřízena bude. Ze Lvova, 3. července. (Návštěva ha- ličských škol.) Ve zprávě zemské školní rady o stavu haličského národního školství v roce 1903-04 překvapuje přiznání, že školní rada neví, kolik bylo toho roku v Haliči dětí, povin- ných návštěvou školní. Nemá prý po ruce do- statečné statistické zprávy! Přiblížně bylo prý dětí ve stáří od 6 do 12 let asi 1,086.000 dětí od 12 do 15 let, jež mají navštěvovati školy pokračovací, asi 505.000. Z dětí od 6 do 12 let navštěvovalo školy národní veřejné, sou- kromé, střední atd. celkem 811.954, pro vady tělesné neb duševní návštěvy školní sproštěno 24 565 děli, takže asi 250 000 úplně zdravých děli školu vůbec nenavštěvovalo. Z děli, povin- ných návštěvou škol pokračovacích, nechodilo do školy 336.000, tedy celkem 586.000 děl neúčastnilo se povinného školního vyučování.

Auerspergův Morava Černovice Lvov Halič nový univerzita pro Morava moravský univerzita jed haličský národní školství

9 article

Návštěva školy a děti od 6 a 17 let stouplu toho roku o 11.841, kdežto v roce předehozín stoupla o 43.000. Návštěva škol pokračovacích klesla dokonce o 2149 dětí. Smutný stav halič- ského národního školství v roce 1903 04 s tedy nejen nezlepšil, nýbrž naopak opět o něe zhoršil. Z Lublaně, 5. července. (Městská rad o němockých protestech.) Ve včerejs schůzi lublaňské městské rady promluvil dr. Triller o prolestech různých štyrských korutanských německých měst proti zřízení práv- nické fakulty v Lublani a navrhl resoluci, v ní se praví: »Obecní rada hlav. města Lublaně přo- chází přes nepovolané a v podrobnostech nedůstojné vměšování různých štyrských a korutanských městských zastupitelslev do otázky slovinské university v Lublani s opovržením k jednacímu pořadu.« Resoluce byla jednomyslně přijata. Z Terstu, 4. července. (Biskup Na ge v Ricmani.) Terstský biskup Nagel biřmoval minulý čtvrtek v Borštu. Po biřmování zachtělo se mu podívati se do blízké Riemaně, která mu způsobila už tolik mrzulostí, které však dosud neznal. Vydal se tam polní cestou pěšky v prů- vodu kaplana, faráře ze sousední osady a sluhy V Riemani si prohlédli kostelik a biskup vza si z něho na památku zámek, jímž dal pře třemi léty kostolik uzavříti. Když vyšli z koste líka, shromáždil se na vsi zástup křtěných i ne- křtěných dětí, jež biskupa uvítaly pískotem O něco dále stál hlouček žen, jimž biskup chtě uděliti požehnání. Ženy však odmítly jeho po- žehnání slovy: »Nyní nám chceš žehnati, ale dosud jsi nám posílal na krk jen četníky, za- vřel jsi nám kostelik a dvéře jeho jsi zapečetil.« Biskup zbledl a co nejrychleji opustil Ricmaů

Triller Biskup Nagel Lublaň Terst ský národní školství

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. července. Interview hraběte Lützowa o rakousko- uherském vyrovnání. Jeden z nejdůležitějších žurnálů londýn- ských »Pal! Mal! Gazette« přináší ob šírný článek o rozmluvě svého zpravodaje s drem. hrabětem Lützowem o záležitostech rakousko-uherských a českých. Hrabě Lützov pravil, že nespokojenost Maďarů není obrácen proti císaři, ale proti převaze Rakouska. Ma- darský národ je svorný ve svých snahách. šlechta a lid eíti stejně. Odloučení se Uher o Rakouska je nevyhnutelné, netřeba však pochybo- vati, že bude provedeno a udrženo v přátelství. »Nastane-li secesse uherská,« pokračoval hrab Lülzow, »budou jiné země v Rakousku, jako Čechy, dožadovati se svých práv na odloučenou existenci. Čechy slaly se součástí říše habsbur- ské za podobných okolností jako Uhry. Čechy, mající větší neodvislost, ležící ve středu Evropy, měly by velký význam, neboť by stály v cestě rozpínavosti německé moci na pevnině. Češi jsou nejzápadnějším národem slovanským, ne- mají s ostatní neslovanskou Cislajtanii nic spo- lečného. Hrabě Lützow ve svém pro anglické čtenáře velmi instruktivním výkladu položi zvláště důraz na české stanovisko vůči nyněj- šímu napjetí mezi Vídní a Pešti, uvedl, že v hlavním městě Uher i Čech vládne stejný antagonismus proti Vídni. Konečně uvedl, že mnoho zmatků v nynější krisi bylo způsobeno neschopností hr. Goluchowského, který jako chef společného ministerstva zahraničních věcí působil jako prostředník mezi oběma stranami

Lützow Lützov Maďar Uher Lülzow Čech Čo Goluchowský Praha Mala Rakousko Ma Čechy Uhry Evropa Vídeň Pešť

11 article

Jaurůs a Bülow. Ve včerejší »Humanité« píše Jaurěs o za- kročení říšského kaneléře Bülowa a vyslanee knižete Radolina, aby Jaurěs byl požádán aby upustil od své zamýslené cesty na sjezd socialistů v Berlině. Mimo jiné praví: »Tat událost nezmění ničeho na našich názorech poměru Německa k Francii. Jsem přesvědčen že dohoda obou států je nutná pro světový mír Jen v tomto míru může se rozvinouti demo- kracie a proletariát. Řišský kaneléř obrátilse na mne jako na socialistu a spolubojovníka ně- mecké sociální demokracie a ne jako na ob- čana francouzského, abych se vzdálil německého shromáždění. Tato věc nezamezi ničeho na dil míru. Mezinárodní socialismus nezná dětinnýcl nevraživostí. Je si jist svého díla a své budoue- nosti.« Francouzsko-německé vyjednávání. Včera konala se rozmluva knižete Ra do- lina s Rouvierem. Trvala od 6 hodin do 712. jak oznamuje zpravodaj »Berl. Tgbl.«, ale nevedla ještě ke konci jednáni. Avšak toto prodlévání a zdržování věci, nemá prý vážnějšího významu, jak se sděluje ze strany zasvěcené. Obě vlády jsou sjednoceny ve všech dosud probraných bodech, jedná se prý pouze o stylisování dokumentu, kterým se má vyjed- návání zakončiti. Ranvier přeje si přesnějšího vysližení a označení jistých prohlášení knižele Radolina a každé slovo se uvažuje s úzkostlivou opatrností. Je tudiž celá nynější diskusse rázu spíše redakčního a je vedena z obou stra tonem, který je více nežli zdvořilý, v němžje mnoho srdečnosti. Další rozmluva mezi Rado- linem a Rouvierem má se konati dnes.

Bülow Radolin Jaurěs Berl Ranvier Berlín Německo Francie

12 article Husovy slavnosti.

Husovy slavnosti. Oslava Mistra Jana Husa na Smícliově. Vážně a důstojně vyzněla slavnost dne 5. července sdru- ženými spolky místními za protektorátu rady městsko pořádaná. Přes 700 účastníků naplnilo do posledníhe místa prostorný sál Sokolovny v Plzeňské třídě. Prů- čelí sálu proti hlavnímu vchodu celé potaženo bylo černou látkou s rudými draperiemi a bílá poprsí M Jana Husa, Žižky a Prokopa Holého, obklopena zelen květin, ostře se od něho odrážela. Slavnost zahájil o 8. hodině místostarosta „Sokola“ p. Fr. Beránek stručným vylíčením vzniku pořádání oslav Hlusových. načež zpěvácké spolky „Lukes“ a „Malát“ zapěly chorál „Kdož jste boží bojovníci“. Potom následoval přednáška říš. poslance p. J. Černého. Vylíčiv pravý význam Husův pro národ náš srovnal poměry doby Husovy s naší dobou současnou n s důrazem vytknu potřebu opravdovosti a poclivosti v jednání i smý- šlení, aby oslavy Husovy nestaly se pouhou forma- litou. Po skončené přednášce, jež provázena byla ča stými projevy souhlasu a odměněna živou pochvalou.

Husův Hus Žižek Prokop Holý Beránek Malát J Černý Francie Sokol

13 article

zapěn opět chorál a doslovem, v němž poděkováne všem, kdož c zdar slavnosti se přičinili — slavnos skončena. Mezi účastníky rozdávány byly letákyo J. Černého „O uctívání památky Mistra Jana Husa“ Čelná okna v městě byla osvěllena a na okolních ná- vrších plály ohně. „Husův večer“ místo projektované manifestační schůze pro indisposici řečníků, pořádá Svaz čes ko- slovanského studenístva ve vlastní dvo- raně dne 8. července o 1/48. hodině večerní. Řteční koll. J. Kopal. Sludentstvo vyzývá se k hojné účasti. Sdrežené národní spolky čáslavské pořádaly slavnost na pamět Mistra Jana Husa v den 5. a6 července. V předvečer dne 5. 1. m. zaplály na návrších hranice a ve čtvrtek dne 6. července c 8. hodině ve- černí promluvil ke shromáždění lidu s balkonu rad- nice člen klubu mladší generace národní strany svo- bodomyslné pan JUDr. Otakar Herold z Prahy: „o významu Mistra Jana Husa“, načež společným za- pěním národních písní „Iej Slované!“ a „Kde domov můj?“ slavnost zakončena. Po přednášce rozdávány mezi účastníky brožury, jednající o životě a působení Mistra Jana Husa. Tělocvičná jednota „Sokol“ v Újezdě u Svijan- Podolí oslaví památku M. J. Husa na Svijanech, v hostinci br. Kobosila dne 16. července přednáškou p. Jos. Tomsy. Vzdělávací odbor tělocvičné jednoty „Sekol“v Žižkově pořádá „Husův večer“ dne 8. července v vlastní budově. Pořad: Prauss „Chorál Čechů“. „O ži- votě a významu M. J. Husa“ promluví poslanec p. dr Baxa. Tovačovský „Válečná“. Začátek o 8. hodině večerní. Vstup volný.

J Černý Hus Husův J Kopal JUDr Otakar Herold Slovan Kobosil Tomsa Čecho M J Hus Baxa Praha Újezd Svijany Podolí Žižkov svaz če ko Sokol Prauss Husův večer

14 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Opětné krupobití a průkže mračen na českém jihu. Ve slředu odpoledne byl český jih opětně po- stižen velikým krupobilím, které zasáhlo většine krajin, kleré při krupobití nedělním zůstaly ušetřeny. Je to zejmena Netolicko, Hlubocko, Česko- krumlovsko a Kaplicko, které utrpěly ve likých škod. Kroupy větší než holubí vejce po 10 minut se sypaly a zničily úplně veškeru ůrodu na polích i vovocných zahra- dách. Příval vody strhal četné mosty, po- škodil silnice a odplavil s polí prst Kroupami bylo též pobito množství drůbeže a zvěře jakož i na staveních veliké škody způsbeny. Blesk na několika místech uhodil. a zapálil. Za to n Českobudějovicku snesl se téhož dne vydatný, dvě hodiny trvající déšť a druhého dne dopoledne opěo hodně sprchlo, čímž doslalo se polím a zahradám výborné vláhy. Z Řisut u Slaného. Neobyčejně prudká bouře. která snesla se dne 5 1. m. o 8. hod. večetní nao naším okolím, nadělala nových, značaých škod. Blesk stíhal blesk a rána ránu, s oblak lily se spousty vody a vítr burácel, až úzko při tom člověku . .

Českobudějovicko Netolicko Hlubocko Česko Kaplicko Řisuty Slaný 5 1

15 article

Pole, ležící na svazích, značně jsou lijavcem poško zena, mnoho stromů polámáno a ovoce stiučeno. V boji s rozpoutaným živlem podlehla mimo jiné i mohutná, kvetouci lípa, stojící od nevaměti při stalku p. Jana Zelenky, dle úsudku lesních zna le as 400——500 let stará. Rozkacený živel ulomi obrovský suk v délce téměř 21 m. a objemu 4 m, který skácel se k zemi a polámal pádem stromy okolní. Také v okoli jsou velké škody Ze Tmáně u Beromna. V neděli dne 2. červenc ke 4. hod. odpolední po strašném vedru vystoupiy na obzor těžké mraky a podobalo se již, ačkoliv bylo slyšeti hluk, že krajinu naši minou. Netrvalo to však ani čtvrt hodiny, a mrak se roztrhl; za další čtvri hodiny se oba mraky nad naší krajinou srazilya hned z nich začaly padati kroupy jako holubí a kusy ledu jako slepičí vejce velké. V okamžiku udělala s tma jako v půl noci. Ze svých příbytků jsme pro kroupy ani neviděli, co se venku děje. Bylo slyšeti jen hukot padajicího ledu a rachol hromu, blesky se křížily jeden za druhým; rachot hromu byl slyšeti neustále. Děti a ženy plakaly a otrlí muži hrůzou se chvěli. Po půl hodině přimisila se ke krupobiti průtrž mračen. Voda se s oblak jen lila, což trvalo další půl hodiny. Podokalo se to soudnému dni. Po hodině, když se vyjasnilo, bylo vidět teprve spousty, které krupo- bití nadělalo. Okna proti severní straně byla úplně vytlučena, omítka na stavhách omlácena, stře-- chy rozbity. Pole poskytovala strašný obraz.

Zelenka Tmáň

16 article

Stromy byly vyvráceny, listi, jakož i ovoce naházeno po zemi, stromy holé jak košťala, větve rozlámány Obilí zamiáceno v zemi, vymleté strže v něm a ostatn bahnem naplaveno. Řepa úplně rozmlácena a odpla- vena, brambory též, že se ani nevědělo, co kde bylo seto. Rolníku při obraze tom vyskočily slzy s očí. ženy lomily rukama a bědování nemělo konce. P velkém suchu taková hrozná vláha. Již šestý rok jsme nesklidili ničeho; jeden rok byl suchý, druhý nám přinesl krupobiti. Vypadá to tak, jakoby nás kata- strofy ty zničit chtěly úplně. Romnictvo pojištěno ne- bylo, poněvadž, když nepřijdou kroupy, jest sucho takže pe žních ani prémie nemůže zaplatiti. V roce 1903 posliženi jsme byli také krupobitín, a také všecko úplně bylo rozběto, ale přec nebylo tolik ornic spla- veno. Letos máme ornici úplně odplavenu. Nedosta- neme-li brzy státní podpory, nevime, co si počneme.

Řepa

17 article

Jest zde potřebí rychlé pomoci, aby mělo rolniclv co jísti a nemusilo se zbaviti posledního kousku do- bytka. Z Nelolic se nám píše: Ve zdejším městě a okol panovala již po několik neděl děsná vedra, při kterých dosáhla teplota až 32° R. Po celou dobu nepadla an kapka deště, až dne 5. července objevovala se na severozápadu mračna, která slibovala osvěžující vláhu a těšl se každý hospodál, že letošní krásná žeň za- chována bude. Leč jaké to kruté zklamání. Z mračer spustil se po 41/4 hod. odpol. sice vydatný déšť, avšal brzy vmísily se jednotlivé kroupy, které čím dál. lím více padaly, až konečně samotny s oblak se sypaly

18 article

Při tom spustil se děsný vítr, který prudkost deště krup ještě zmnohonásobil. Byla to hrůza: vítr vy- vracel stromy, sirhal příkrov střech, voda vnikal do vříbytků, zaplavila ulice i náměstí, podobal se vše polopě. Vrchol hrůzy však nastal, když za- čaly kroupy bez deště padati. Tu řínčelo sklo z čet- ných oken, ze stromů padalo listí jako hustý snih v zimě, při tom děsný hukot, takže nebylo slyšet vlastního hlasu. Když pak o 43/4 hod. odpol. tato děsní vichřice se přehnala, tu teprve bylo viděti děsné spou- sty. Skoro veškerá okna vytlučena a veškeré kanály zaneseny, střechy rozilučeny, kroupy velikosti holubího vejce ležely několik centimetrů vysoko, po- krývajíce zemi. Spousta pak mimo měslo byla ještě děsnější. Stromy polámány, listí stlučeno, veškera úroda zatlučena do země tak, že ani jediné stéblo rovně nestálo. Zkrátka může se říci, že celé úrod úplně zničena byla. Touto katastrofou jsou veškeří hospodáři a následkem toho i veškeří živnost- níci přivedeni na kraj záhuby a to tím více, po- něvadž ve zdejší krajině jest již po 5 let neúroda, která zejmena loni byla veliká (vždyť sleveno 50 daní. Tato bída nuti nás, bychom volali o pomo a to vydatnou a rychlou, nemá-li nastati v naší krajině hlad a nouze. Jménem celého obyvatelstva města okolních obcí vznášíme nejdůtklivější prosbu, aby P. T. obecenstvo městu Netolicím, jakož i sousedním obcím nejrychlejší a nejvydatnější podpory poskyslo Purkmistrovský úřad v Netolicích

Netolice

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Poměry na Ostravsku. Z Mor. Ostravy se nám píše: Německá výbojnost na Ostravsku každým dnem roste: ostravská radnice se jen hemží novými projekty germanisačními. Před velbami bylo na vlivuplných místech dáváno ujišťování, že tentokrát závody velkoprůmyslov jdou se stranou vládnoucí pouze za tím účelem aby na radnici dostala převahu mírná strana. která by pomáhala zmírňovati národní a sociálni spory a zavedla rozumné hospodářství v obci, ale dodnes nevykonal nový obecní výbor nic, co by řečenému účelu sloužilo. Naopak, bude-li ve své energii pokračovati, budou jeho záslunyo věc německou v jednom roce větší, nežli býva- lého výboru za celou uplynulou čtyřletou pe- riodu. Hlavní péči věnuje vládnoucí strana školství: nové německé školy rostou zde jako houby po dešti a ačkoliv už dnes školy něme- cké převážně českými dětmi jsou navštěvovány — ba dvě z nicn ani 5% německých děti ne

Ostravsko Morava Ostrava

20 article

mají, už zase chystají nové stavby budov pro německé školy a školky. Železniěními a průmy- slovými závody rozděleno jest město na několik cástí tak, že z jedné do druhé jen na málo mí- stech se přecházeti může: české školy nachá- zejí se pouze v nejvnitřnějším městě a děti, do- cházející z předměstí do těchto škol, nuceny jsou k dalekým zacházkám, při čemž nutně musí choditi kolem výhodně umistěných škol německých. Toť jsou zjevné lapáky na ony ro- diče, kterým jest to jedno, jak děti prospívajía je zapsati dají do školy nejbližší. Takovým mate- riálem naplní se německé školy a žádají-li roz- umní rodičové čeští, aby pro jejich děti v témže okrese zřízeny byly české školy, brání se obec, že tam žádných děti pro české školy není. Ve skutečnosti není tam žádných dětí německých, čehož nejlepším důkazem jest, že děti, vycháze- jící z takové školy, na ulici mezi sebou výhradně česky hovoři. Druhým prostřodkem k ubíjen českých škol a nadhánění do škot německýeh

21 article

jsou německé školky mateřské, které obec naše zřizuje všude tam, kde jen ucíti hlouček če- ských dětí. V takových školkách mateřských neustyšíš slova německého, jen nápis „Deut- seher Kindergarten“ poučuje, že jest to ústav německý. Takových školek vydržuje už měst 9 z kapes českých poplatníků a po prázdnináeh otevře novou takovou školku u kolonie, v níž by za pravého poledne ani s elektrickou svítil- nou nenašel německého dítěte. Většina českého obyvatelstva jest proti tomuto veřejnému ger- manisování bezmocna; žádosti a stížnosti, po- dané s české strany jak u zemské školní rady. tak u zemského výboru, zůstávají buď úplně nepovšimnuty nebo se prostě odmítnou, z dů- rodů, že prý na rozsab obecního hospodářstv v Moravské Ostravě výdaj na takovou školku jest malicherný. Právě nyní usneslo se před stavenstvo města uzavříti novou půjčku 31 mill. K na samé germanisační účely. Aby se nám oči zalepily, zařaděno de položky této také

Ostrava

22 article

50.000 K na přístavbu české školy měšťanské. která jest dosud umistěna v budově, odporujíc všem zdravotnickým, technickým j esthetickým předpisům. Město už má šest millionů K dluhů. ale zastupitelstve se pranic nerozpakuje, dělat nové ohromné dluhy, protože ví, že jest to vládě i zemskému výboru příjemno, když se ener- gicky germanisuje. V tom směru neznají Němei žádných ohledů. Stejně energicky ve zněmčo- vání kraje vede si zastupitelstvo sousedníh města Přivozu. Tam samy úřady školní ustano- vily, že trvající česká škola obeená má se roz- šířiti na šestitřídní, protože má 568 dětí! Za- stupitelstvo přívozské však proti nařízení tomute rekuruje stále a činí všemožně překážky, kdežt současně otevřelo novou německou školu šesti- třídní, ačkoliv v ní jest pouze 208 dětí, rozum se, opět většinou českých. Celé toto řádění pro- vádějí úřadníci severní dráhy eísaře Ferdinanda a v čele celé agitace všeněmecké stojí tam in- ženýr této dráhy Petrich. Zastupitelstvo obce bylo ještě před 10 léty většinou české. Pod zá- minkou, že severní dráha jakc nejvyšší poplatník má zájem na tom, aby měla rozhodné slovo obci, komandují se čeští voličové k volbě pro kandidáty severní dráhy, po volbách se však nedělá nic jiného, než velkoněmecké agitnce.

Ferdinand Petri Přivoz

23 article

V den sv. Cyrilla a Methoda slaví v Přívoze če- ský spolek čtenářský své pětadvacetileté jubí- leum. Jakkoliv Němci jindy svátek „slovanských apoštolů“ nesvětí, tentokráte však sbuntovalis na týž den před týdnem truc-slavnost odhalen praporu německého zpěváckého spolku, vy- půjčili si z Brna sta velkoněmeckých prapor a ověsili jimi Nědražní třídu a náměstí. Poně- vadž jest tam ale mnoho domů, které patří če- ským lidem, a tito přirozeně na domy své ně- mecké prapory vyvěsiti odepřeli, rozdali prapory tyto mezi zřízence severní dráhy, kteří jsou v domech oněch nájemníky a vyvěsili prapory tyto z oken dotyčných bytů. Tak se stalo, že dům českého advokáta ostravského, dra. Lhoty faráře a děkana Špičky a jiných intelligentních Čechů, ozdobeny byly velkoněmeckými bar- vami. Prostý občan jeden, nemoha si jmak po- moci, vyvěsil se štítu svého domu slovanské trikolory, které visely nad německou dekoraci upravenou v oknech . ..!

Cyrill Němec Špička Čecho Brno

24 article

— Klerikalismus poslední dobon v řadáeh některých na mysli méně statečnějších přislušníků českých tak povážlivě rozlezlý, zabíjí nejenom českou duši, kde se mu udá, ale také českou lidovou a národní myšlénku, kde může. Z Mo- ravy o tom dva doklady posledního data. Olo- moucká kapilula v samý předvečer svátku slo- vanských věrověstců rozmnožila se ve zdrav o nového člena. Majíe voliti nového nesídelníh kanovníka, či lépe obsaditi uprázdněné tučné obroči, dosadila na teplé místečko cizozemce hraběte Zikmunda Ledochowského, rodem

Ledochowský Ola

25 article

Poláka, odchovance jezovitského, jejž na Mo- ravu, do přebohaté kapituly nevede žádná pří chylnost k lidu slovanskému, jehož jazykem ani nemluví, nýbrž jedině materialistické hnutí z hraběcím důchodem. Hrabě Ledochowski nem ani potřebné kvalifikace, konkursem předepsané neni ani doktorem práv, což se až dosud považo- valo za nevyhnutelno. Nevadí; stačí, že jest po- tomkem hospodářsky zvadlé větve staré hraběe rodiny a zvláště, že s vyšších míst dán pokyn. jakému »vždy věrná« olomoucká kapitula nikdy neodolá. Novým timto obsazením stalo se, že kapitula tato čítá dnes už tři modrokrevné Po- láky, ale ani jediného Čecha, dobrá Moravěnka a její panáčkové vydrželi už horší věci. Méně snadno snese snad česká veřejnost na Moravě nedávnou vyzývavost němčoura v sutaně, světí- cího biskupa Weinlicha v Olomouci, nacionálně německé to pravice národně obojetného arci- biskupa Bauera. Biskup Weinlich, moravský frindián, při svěcení nového pavilonu olomoucké nemocnice mluvil výhradně německy. ačkoli všichni ostatní funkcionáři, Němci tak tvrdí, jako zemský hejtman hrabě Vetter, člen zemského výboru dr. Fux, pověstný nenávistník českého jazyka, své proslovy v obou zemských jazyeích, tudíž i česky učinili. Svatá církev na zbožnou Hanou vystrčila při té příležitosti jazyk německý. Sám brněnský katolický denník horlí na germanisujíeího světicího biskupa pro jeho vyzývavou nespravedlivost, ale to zbla pomůže.

Polák Čecho Weinlich Bauer Němec Vetter doktor Fux Moravěnka Morava Olomouc

26 article

Dnes je směr římské eírkve katolické ve hlavách rozhodně protislovanský. Na papežském stolei sedí japanofil, kterýž nemohl ukrotiti vítězoslav ného pocitu z porážek pravoslavného »rozkolue v zápasu za veškeré křesťanstvo i zaslal mika- dovi blahopřejný dopis. Na západě slovanském český styk náš s germanisujícím ultramontani- smem není jiné povahy, leč boje proti jeho po litickým úkladům ve smyslu německého pro gramu: Dobrodiní, které od česky mluvícíh klerikalismu přijímáme, není jiné, leč že otra- vuje svými kongresy duši prostého lidu a zo- stouzí národu památku nejdražší. — Díky poslancům. Poslance pana V- clava Němee došel od výboru »Středolabského komitétu« tento projev: Výbor »Středolabského komitétu« ve schůzi své, konané 19. června t. r., jednaje o přijetí zemské vodocestné před- lohy, uzákoněné dne 5. června 1905 ve sněmu král. českého, kterou pojištén jest přispěvek zemský k cili uskutečnění projektu úpravya kanalisace Stř. Labe v trati Mělnik-Jaroměř — dovoluje sobě prostřednictvím svého, v nejhlubší úctě podepsaného předsednictví za vzáenou pří- mluvu, s kterou ráčil Jste k tak šťastnému vyřízení a splnění obyvatelstvem polabským tou- žebně projevovaného přání působiti, vysloviti Vaší Slovutnosti nejuctivější dík a nejhlubš uznání. V Král. věn. městě Hradei Králové, 23. června 1905. Za »Středolabský komitét« : Dr- Ulrich, předseda. V. Váňa, jednatel. — Odložená schůze. Z Opavy, 7. čer- vence. (Zvláštní telegram »Národních Listů«.) Na příšti pondělí ohlášená česká protestní schůze proti přeložení slovanských paralelek byla s ohledem na nastávající porady interesso- vaných stran odložena na neurčito.

Král Ulrich V Váňa Mělnik Jaroměř Hradei Králové Opava

27 article

— Osobní. Pan MUDr. Zdeněk Koubek, prak tický a pokladniční lékař v Praze —VII., počne opět pravidelně ordinovati v ponděli dne 10. července. — Rodinné zprávy. Pan Boleslav Béňa, archi- tekt a stavitel, slavil se sl. Jarmilou Militkých sňatek dne 5. července v basilice sv. Václava na Smíchově. — Sl. Flora Markusova z Praby pan JUDr. Josef Hloušek, c. k. soudní adjunk v Brandýse n. L., slaviti budou manželský sňatek v sobotu 8. července o 1/212. hod. dopol. v chrámu sv. Ignáce v Praze. — Úmrlí. Rodinu spolumajitele pražského insta- lačního závodu pana Jana Kotěšovce stihla krut rána. Ve stáří sotva 34 let zemřel předevčírem na- dějný člen její, snaživý zubní lékař pan MUDr. Jan Kotěšovec. Pohřeb zesnulého koná se dnes 5. hod. odpol. z chrámu vinohradského na tamějšl břbitov.

MUDr Koubek Béňa Militká svatý . Václav Markusův JUDr Hloušek svatý . Ignác Kotěšovec Praha Smíchov Brandýs Flor

28 article

— Uznání poslanci dru. Viškovskému. Okresní výbor vodňanský zaslal zemskému poslanci za město Vodňany, tajemníku českého odboru zemědělské rady. p. JUDru. Víškovskému, tento projev uznání: Výbor okresního zastupitelstva ve Vodňanech dovoluje si n základě jednomyslného dnešního usnesení svého pro- jevit Vám nejsrdečnější dík za veškeru dosavadní účinnou podporu a snabu Vaši na sněmu královstv českého — posledně ve sněmovní schůzi dne2 června t. r. projevenou, aby řeka Blanice účastnous stala výhod zákona k r. 1903 o regulaci vod v krá- lovství českém. Zároveň projevuje okresní výbor snaž- né přání, abyste tomufo nejpřednějšímu a životnímu požadavku okresu vodňanského dosavadní vzácnou přízeň a podporu i na dále zachovati ráčil. — Výbor okresního zastupitelstva ve Vodňanech, dne 23. červn 1905. Starosta: Kvasnička — Z městské zady pražské. (Záležitosli ka- nalisační.) V ulici Vikárské na Hradčanech, kde dosud kanalisace nebyla, provede se kanalisace pro- visorní nákladem 3000 K. Zároveň bude ulice tat vydlážděna. Návrh na povolení nákladu bude před- ložen sboru obecních starších, s prací však bude ne- prodleně započato vzhledem k naléhavosti jejího pro- vedení. — Organisované dělnictvo v Libni žádalo z provedení kanalisace v ulici v Zahradách v Libní.

doktor Viškovský JUDr Kvasnička Vodňany Blanice Hradčany Libeň český odbor zemědělský rada

29 article

Usneseno sdělit, že není možno provésti zde ani pro- visorní kanalisaci, poněvadž není tu dosud schválen plán polohy. Bude však naléháno na vyřízení tohol plánu. — Na základě stížnosti na zdravotní závady poděl Rokytky v Libni, vznikajicí tím, že kanalisace vysočanská není dosud provedena, usneseno naléhati u místodržitelství na schválení projektu a na jeho provedení ve Vysočanech. — (Stižnosti na opo- zděnou dopravu dobytka.) Schváleno podati stežnost k ministerstvu obchodu a železnic a žádati za intervenci u poslanců na radě říšské, že následkem četných prohlídek dobytka cestou dodává se dobytek opozděně do ústředních jatek, čímž trpí zásobování města. — (Reprodukce plánů radnice.) Vy- hověno žádosti Spolku architektův a inženýrů za za- půjčení cenou poctěných plánů ze soutěže na projekt stavby a přestavby staroměstské radnice za účelem jich reprodukce. — (Různé zprávy.) Schválen

Rokytka Libeň Vysočany

30 article

návrh p. náměstka stav. Seiferta na úpravu a roz- šíření místností chudinského ředitelství a Eidové ku- chyně v I. okrese v Holešovicích. — Panu V. Pospí- šiloví povolena stavba čtyřpatrového domu v ulici „u Kapličky“, p. Fr. Weyrovi povolena stavba čtyř- patrového domu v ulici „u Kolkovny“. — Poplatků a mýtného bylo přijato v týdnu od 25. června do 1. července: v lunelu vyšehradském 858 K 40 h, n lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smí- chovem 495 K 4 h, na mostě Palackého 5342 K 28 h na můstku žofínském 1086 K 12 h, na novém most kamenném 6646 K, na mostě Františka Josefa 5189 k na pilotovém mostě přes Štvanici 3628 K 50 h, n pilotovém mostě libeňském 633 K 98 h. — V tomtěž týdnu bylo přijato v lázních: na Žoffně v parních vanových 966 K 70 h, v říčních 276 K 70 h, ve sla- tinových 191 K, v uhličnatých 36 K, v lidových v Ho- lešovicích 241 K 11 h. Dělníků zaměstnávala obec 3151, z nichž 248 mimořádných.

Seifert Eidová Weyr Palacký František Josef Holešovice Francie vyšehradský

31 article

— Z obcí pledměstských. Ve schůzi městské rady v Žižkově, konané dne 28. června a dne 6. čer- vence, povoleno užívání slévárny vyslavěné na po- zemku č. kat. 585—I. p. V. Ženíškovi. Schválena kol- laudace účtů firmy Hrůza a Rosenberg za provedenou kanalisaci v ulicích Roháčově, Poděbradově a v třídě Husově a v domech čp. 217, 219. 237, 232, 279, 344 a 80 v Žižkově. Zřízení plechových a železy stuže- ných nádob pro novou rourovou kanalisaci zadáno p. Ant. Kubelkovi. Věnováno 200 K ke zvýšení fi- naněního effektu jub. slavnosti matiční v Žižkově dne 2. července pořádané. Vzata na vědomí zpráva škol- ního lékaře pana MUDr. Aug. Čibery za měsíc květen.

V Ženíšek Rosenberg Roháčův Poděbradův Husův Antonín Kubelka MUDr Aug Žižkov Hrůza

32 article

Dále vyřízeno bylo 83 záležitostí stavebních, živno- stenských, správních, osobních a chudinských. — Ve schůzích městské rady v Karlíně usneseno: Man- želům Vojtěchu a Boženě Jabůrkovým prodána par- cela nárožní v bloku VII. pozemků na invalidovně z 180 K s podmínkou, že zřídí význačnější facadu Schválen návrh technické kanceláře na zřízení studní v Riegrově sadu; obě studny počnou se kopati sou- časně. Usneseno podati žádost k Národní radě o or- ganisaci národních sbírek a omezení národních slav- ností. Do komise pro vnitřní zařízení nové školní budovy za p. Ot. Hejtmánka zvolen p. JUDr. Fr. Lo- kay. Vzato na vědomí, že žádaná zastávka elektr tramwaye proti č. 268 byla povolena. Technické ko- misi odkázán návrh, aby ceny pozemků na invali- dovně byly zvýšeny. Pan náměstek B. Petráček zvolen předsedou odboru a inspektorem pro kontrolu nad vy- bíráním dávky z lihovin s obvyklým oborem působ- nosti se žádostí, aby městské radě navrhl změny př vykonávání kontroly nutné. Okresnímu hejtmanství se sdělí, že proti zavedení nedělního klidu v písárnách není se strany obce námitek, Firmě bratří Pažoutové vyplatí se 16.755 K 48 h za dodaný kámen. Obci pražské vyplatí se druhá splátka 1749 K za kanali- sační práce na invalidovně.

Vojtěch Jabůrkův Otakar Hejtmánek JUDr Petráček Pažout Karlín Riegrův Francie . Lo

33 article

— Deputace spolků majitelů domů ve východních Čechách se zástupci měst odebrala se v pondělí do Vídně, aby intervenovala za spolupůsobení poslanců českých u vlády o snížení přímo nesnesitelné daně činžovní. Deputanti, sešli se v úterý ráno u rady říšské; zastoupeny byly městské rady v Pardubicích (p. Fuchsa Ot. a Novotný J.), z Hradce Králové (ná- městek p. Pilnáček a rada p. Halousek), Kutná Hor p. Fuchsa Jos.), Humpolec (p. posl. Bečvář) a Prostě- jev (p. posl. Skála). Ze spolků majitelů domů za- stoupeny byly: Chrudim (pp. řed. Eckert a statkár Beran), Pardubice (pp. Horák a Žídek), Hradec Krá- lové (předseda p. Horák) a Kulná Hora (předsedap Jozefy) úhrnem byla tedy deputace 13členná. Depu- tace odebrala se především do klubu poslanců svo- bodomyslných, kde byla přátelsky přijata. Pp. poslanci dr. Hterold, V. Formánek, Kaftan představili deputaci ministru financí dru. Koslovi, jejž p. posl. Formá- nek oslovil a krutost daně činžovní vylíčil; p. posl. dr. Herold vytknul vliv vysoké daně té na stavbu no- vých domů a šíření měst. Ministr přijal spis pamě

Fuchsa Otakar Pilnáček Halousek Jos Eckert Beran Horák Žídek doktor Hterold V Formánek Kaftan Herold východní Čechy Vídeň Pardubice Hradec Králové Humpolec Chrudim Hradec Kutná hora Kulný Hora