Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v sobotu dne 8. července 1905.

Praha

3

Číslo 185.

4 article

Na ranní a odpol. llsty předplácí ne v Praze v adninisfrnni měsín za čtvrt leta . . .. s dvojí donáško a něe nal. . . : ksk ve slislkách: 2 K 90h na měale - Poštouu ma měsic na čtvrt lat s dvojí zásilkou a miěsí

Praha

5 title

E. . . ken

6 article Rozluka státu a církve ve Francii.

Rozluka státu a církve ve Francii. Počátkem téhodne přijala francouzské sně- movna návrh zákona dalekosáhlého, stanovícího základy nového poměru mezi francouzskou re- publikou a římskou církví, kterážto vážná udá lost zákonodárná skorem utonula v návalu sen- sačních příhod, jaké se hrnou zejmena z okra- jin ruských. Tyto snad již zejtra budou náleželo opravdové minulosti, kdežto zákonodárný čin francouzský jest s to na dobu dlouhou rozhodo- vati o vzájemných vztazích takových dvou či- nitelů, jakými od věků se osvědčují býti Francie a Řím pro všecek ostatní svět, zvláště pak pro nás Slovany západní. Do volby posledního papeže možno bylo pekládati Řím jaksi za třetího v dvojspolku rusko-francouzském. Nástupce Lva XIII., ny- nější papež Pius X., zvolený za okázalé podpory trojspolku, octl se záhy v napjatých stycíeh s francouzskou republikou, a jak ukazuje vý- sledek porad v Římě o právech slovanského obřadu v církvi latinské, nesdílí ani v tomto směru názory svého předehůdce. Již to samo o sobě stačí zvýšiti veřejný zájem, jak se vy- víjejí dále styky církve za nynějšího papeže- A tu zajisté vedle okázalostí mez. Berlínem Římem projevovaných jest nejdůležitější po- stup ve Francii. Počátky zákonodárného úsilí, zjednati nové základy v poměru mezi Francií a Římem, sahaj až k r. 1902, kdy se vyskytly první návrhy; v r. 1903 zvolila francouzská sněmovna v mě síci červnu první výbor, jemuž bylo uloženo prozkoumati návrhy, v tomto směru podané.

Lev XIII Pius Francie Řím Berlín

7 article

Ježto tehdejší ministerstvo Combesovo trvalo ještě na konkordátu s Římem uzavřeném, otázka jaksi dřímala v lůně výboru, až došlo za návštěvy presidenta republiky Loubeta u králov- ského dvora italského r. 1904 k roztržce pro notu papežské kurie ke katolickým mocnostem, již Francie pokládala za urážlivou. Vyslanec re- publiky francouzské u dvora papežského byl od- volán, a když na to obeslali do Říma některé biskupy francouzské, v čemž vláda republiky shledala porušení konkordátu, stala se roztržka úplnou, a všecky úřadní styky mezi vládou francouzskou a papežstvím byly nadobro pře- rušeny.

Combesův Řím

8 article

Tím stala se i otázka oddělení státu a církve nalehavou, a v září r. 1904 se také temto smyslu vyslovil Combes. Sněmovní ko- mise připravila zatím návrh, o podaný materiá se opírající, a i vláda se vylasila s vlastní před- lohou. Když přičiněním zpravodaje sněmovní kemise Brianda již již se dospělo ke kompro- misu mezi oběma návrhy, padle v lednu t.r. ministerstvo Combesovo a nové ministerstvo Rouvierovo pojalo rozluku státu a církve do svého programu. Nový ministr kultu Bienvenu- Martin podal svůj vlastní návrh, po řadě třetí. Z těchto tří návrhů vznikl hlavně přičiněním Briandovým konečný návrh zákona, tak, jak byl právě přijat značnou většinou 341 proti 233 hlasům. Již z tohoto stručného vypsání vzniku návrhu vysvítá, že jest výsledkem kompro- misu, že to není návrh bojovný stůj co stůj Sněmovna rokovala o přijatém návrhu od konce měsíce března, nedadouc se v jednání svém vy rušiti ani událostmi na dálném Východě, ani hrozivou zápletkou maroekou, ani roztržkou norska-švédskou, ani se nedala unaviti oprav- nými a doplňujícími návrhy, jimiž ji odpůrei předlohy zaplavovali. Nejtužší boj se vedl o otázce církev ního jmění, a když tato byla vyřízena značně bojovnost opadla, doklad to, že hlavn obavy byly šťastně překonány — v obou tábo- rech. Další tužší boje svedly se jen již o otázku, jak se má utvořiti náboženská obec, a jak opa třiti posavadní duchovenstvo.

Briand Combesův Rouvierův Martin Briandův dálný východ

9 article

Co se týče budov, náboženským účelům sloužících, jakož i příslušenství jejich nemovi- tého movitého, zůstávají vlastni- ctvín státu, departementů (krajů)a obci jako doposavade, ale ponechají se v bez- platném užívání náboženských ústavů a obcí, jež se dle tohoto zákona utvoři. Povahy této po- zbývají, kdyby se dotyčná náboženská obec roz- padla; kdyby po dobu určitou se v ní úkoly ná- boženské nevykonávaly; kdyby budovy byly ohroženy liknavou správou a pod. Budovy tako- véto nemohou býti prodávány, ani jinak pře- vedeny. Společnosti náboženské, pokud se týče obce náboženské, utvořené k opa- tření nákladů a potřeb náboženských, zřizují se dle spolkového zákona francouzského z r. 1901; musí čítati nejméně sedm zletilých člená v obcích, s počtem obyvatelstva do 1000, z 15 členů do 2000 a 25 přes 2000 obyvatelů. Z pře- bytků svých mohou jmé podobné náboženské obce podporovati, ale nemají nároku na pod- poru ani státu, ani kraje, ani osady. Mohou se spojovati ve svazy s ústředním neh vrchním řízením; dále monou úspor své ukládati.

10 article

Ve příčině posavadních ducho ních ustanovuje sněmovnou schválená před- loha zákona, že ti, kdož dosáhli věku nejméně šedesáti roků a nejméně po 30 let konali služby duchovní, státem placané, dostávati bu deu doživotní rentu 75% posavadního platu kde jsou přes 45 let staří a sloužili 25 let, ob drží 50%. Ostatní obdrží odbytné po čtyři léta Stejná opatření mohou učiniti kraje a obce, po kud se týče duchovních, dosud jimi vydržova ných. Jak patrno, spočívá hlavní podstata rozluky mezi státem a církví ve Francii v tom, že cír- kevní organisace a náboženské spoločnosti bu- doucně (nlavně, až odpadnou stanovené pense a odbytné) veškeré náklady potřebné samy ze svého musí opatřiti, a že v době dohledné stát francouzský ze svého rozpočtu všecky podobné položky vymítí.

Francie

11 article

Tato břemena znenáhla zcela přejdou na náboženské společnosti, a nebude ani stát, an kraj, ani politická obec k nim přispívati. Toto opatření nejeitlivěji asi zasáhne Řím protože věřící budou znenáhla nuceni něsti všecky výlohy sami, čímž asi poklesne hojný ve Francii výtěžek petrského halé ře. Za to vzdává se republika francouzská po- savadního svého vlivu na jmenování a ustanovo- vání duchovních, zejmena vyšších hodnostů cír kovních. Návrh, jak z podaných ukázek zřejmo, ne- vyznačuje se nijakým zvláště bojovným rázem. chce prostě rozloučiti společenství, jež se ne- osvědčuje. Zdali tím vnitřní život republiky se uklidní a upevní, či povedou-li nové poměry k novým, jiným třenicím, ukáže budouenost. Ostatně zkušenost poučí obě strany, pokud bude třeba další nápravy a dalších změn. Zajímavo bylo, že opposice proti návrhu sestávala nejen z konservativců všech odstínů. ale i z radikálů, jimž se zdál býti nový zákon příliš shovívavý a mírný. Ale má se za to, že celkem se zamlouvá většině Francouzů, protože po dobu dlouhého rekování o něm při doplňovacích volbách vět šinou vltězili kandidáti, již se v době volby při hlašovali jako stoupenci rozluky. Také se zvláště připomíná, že bývalý před- seda sněmovny, Pavel Deschanel, jejž poklá- dají ve Francii za muže budouenosti, okázale se vyslovil pro rozluku, což se považuje za dů- kaz, že jakožto výborný znalec veřejného mí- nění a ducha národního učinil tak v důvěře, že většina Francouzů se zákonem tím se srovnává Ovšem musí ještě projíti senátem a vrá- titi se do sněmovny, než bude opatřen podpisem presidenta republiky, ale má se za to, že do konce t. r. stane se skutečným zákonem.

Francouz Pavel Deschanel Řím Francie seda sněmovna

12 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna 346. schůze. Z Vídně, 7. července. (Pův. a .tel. zpráva »Nár. Listů «.) Poslanecká sněmovna rozejde se zejtra v sobotu na letní prázdeň, panská v pálek, 14. t. m. Délka zejtřejší schůze poslanecké sněmovny je neodhadnutelna. Nutno dodělat zákon o dodatečných úvěrech na dráhy alpské vyříditi také pilné návrhy na státní pomoc kra- jinám živelní pohromou postiženým a vykonati volbu 18členného stálého výboru živnostenského Dnešní schůze byla ohrožena na počátku obstrukcí poslanců vlašských. Tito byli roz- horleni do krajní míry tím, že byli o šálen stálým odkladem předlohy o vlašské fakultě právnické. Podali hr. Vettrovi na presidiální stolec interpellaci a měli připravenu velkou, tlustý foliant vyplňující petici. Bar. Gautsch přišed do sněmovny a zvěděv co se děje, zavolal k sobě posl. bar. Malfatlia a Rizzia a smluvil s nimi krátce tento kom- promis: »Vlachové zastaví obstrukci, za to vláda vymůže rozhodnutí rozpočtového výboru, který svolán bude dnes večer, o jejich právnicke fakultě, zvláště o místu, kde se zřídí a postará se, by v plenu skoncovala se tato záležitost hned na počátku pudzimní kampaně. Vláda za- vázala se kromě loho, že učiní, čeho třeba, aby mohli vlaští posluchači práv na podzim do chystané fakulty dáti se zapsati.« Nebyl schválen ještě sněmovnou poslaneckou dnes zákon, kterým povoluje se na dráhy alpské dodatečný úvěr 91 mill. K, ale vládou byl již dnes učiněn určitý projev, ohlašující neprodlený počin v postátňovací akci.

Gautsch Vlach Vídeň poslanecký sněmovna sněmovna

13 article

Pročetl jej ministerský předseda sám. Tím nabyl povahy osvědčení celého kabinetu. Tot vyjádření spočívá na formálně protokolovaném usnesení ministerské rady a má sankci koruny. Bar. Gautsch vyhověl žádosti poslanců zeml. které mají zájem na postátnění velkých drah soukromých, zvláště Čechů a Poláků, by mani- festoval odhodlání ministerstva, že toto přikro- čuje positivně a fakticky k postálnéní oněci železnic, nikoliv správce resortu železničního nýbrž chof vlády. Čeští poslanci vyslechli s povděkem pro- slov minislerského předsedy a inž. Kaftan po- čátkem své důkladné řeči — posl. Maštálk působil jako zpravodaj menšiny výborové — tento dojem konststoval. Ovšem poslanci češt čekají a spolehají, že bar. Gaulschem ohlášený skutek dostaví se bez průtahu. Baron Gautsch nepřestal na všeobecném programu že- lezničním do budouenosti, nýbrž zašel také do poslední minulosti a to kritieky. Již jednou od- soudil dra. Witika. Ve svém posledním prohlá- šení, ve kterém nazval překročení nákladu na dráhy alpské lehkomyslným hospodářstvím dnes dovršil ortel nad tímto bývalým ministrem železničním, vyslovuje se proti byrokratickému duchu v želozniční správě. Sněmovnou, která poslouchala výklady chefa kabinetu s největším napjelím a provázela je potleskem přímo de- monstrativním, hnul ortel ten a všeobecný by dojem, že ještě nikdy nebyl ressortní ministe tak přísně a tak břitce souzen, jako dnes dr Jindřich Wittek.

Gautsch Čecho Polák Ing Kaftan Baron Gautsch Wittek

14 article

Má-li negativní tento fakt v řeči Gautsehove také positivní smysl, váhu a cenu, to jest, je-l v něm obsažena také nějaká direktiva, pak jes v prvé řadě třeba, aby výkonná ředitelstvi která úpi pod formalismem byrokratického apa- rátu, byla nadána větší pravomocí a by jim přiznala se vydatná autonomie. Také reformu organisací státních drah vykonati chce dle dneš- ních slov bar. Gautsche — kabinet, organisaci kterou trpi komunikace ty eelých 31 let a kte- ráž osvědčila se ve své tuhé centralisaci ne- vhodnou. Jestiť jasno, že přetížená ředitelstva čím dále, tím méně mohou dostáti svým úko- lům a že státuí dráhy pořáde víc a více jsou oddalovány od přimého styku s obyvatelstvem a že tonou v malicherném písaření. Reforma, kterou jde a kterou poslanci češti doporučuj celé čtvrtstoletí již, jest nejen nezbytna po stránce technické, nýbrž také výhodou se zřetel státních financl.

Gautsch

15 article

Jako nedávno, také dnes opětně varu- jeme před bursovní spekulací a la hausse vzhledem na státní ake postátňovací. Budiž vystrahou dodatek, že nedojde-li k dohodě po dobrém, vláda ne- lekne se vyvazení dráhy na základě koncesních listin. Dlužno konstatovati, že čtyřhodinná roz- prava o předloze nalézala se na neobyčejné výši. Byla veskrze věcnou a zajímavou. Silně četně akcenty ozvaly se v ní pro převzeti dráhy severní, severozápadní, aspanžské a tratí společ- nosti státních dráh do správy státní. Zvláště důtklivým byl plaidoyer vídeňského poslance dra Pattaie, pozoruhodná pak odvaha, se kterou řekl Němcům, že by na písku budovali, kdyby nacionálně spoléhali na hlavní majitele akcil se- verní a severo-západní dráhy a že na valných hromadách akcionářů nerozhodují nacionální mo- menty, nýbrž kapsy. To byla sice prosa, t byl sice materialism, ale jest to pravda. Jest dobře, že pověděl vídeňský poslanec jest dobře, že pověděl německý poslanec Němcům, že nesluší se zatahovati národnostní momenty do věcí, do kterých nepatři. Snad by pan dr Pattai mohl ještě přičiniti dodatek stejného smyslu ve přičině české university na Moravě Byl by snad trpkým, ale byl by zdravým.

Pattaie Němec Pattai český univerzita na Morava

16 article

Z Vídně, 8. července. (C.- B.) Přeisadla hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hodin 10 minut dopoledne. Došlé spisy k žádosti poslanců Choce a Ma zorany čtou se doslovně. Jsou mezi nimi pilné ná vrhy ve věcech nouze podané poslanci V. Dvořáken a spol. (ve prospěch okresů netolického, hlubockého částečně budějovického, jež byly postiženy 5. července strašným krupobitím, zničivšího veškeru úrodu) Krütznerem a spol., Irem a spol. Dotazy poslane dra. Baxa a spol. po chování se odborného rady dra Schnellera za jednání říšského soudu o stížnosti d žatecké pošty. — dra. Heilingera a spol. po napalován obecenstva podvodným slibováním úvěrův inseráty — Schreinera a spol. po použití vagonů-lednie pr dopravu másla, — Karbusa a spol. po pojišťování poslíčků venkovských pošt proti úrazu. O půl 1. hodině odpoledne přešlo se k jednacímu pořadu, k druhému čtení předlohy o alpských drahách a jejich úvěrech.

Vetter Choc ma V Dvořáken Irma Baxa Schneller Schreiner Vídeň

17 article

Referení poslanec Sylvastez vykládá vznik zvý šených úvěrů, líčí práce odboru, připomíná, že výbou nesdílel náhledy odboru a formuloval jinou resoluci Čásť, jež jedná o zákonném a finančním zajištění stavby státních železnic byla přijata valnou většinou. O techni cké a ústavní stránce otázky vysloví se po případě ve svém doslovu Poslanec Maštálka dovozoval, že menšina chrá nila ústavní právo sněmovní a nechtěla dopustit, aby ministr v tak důležité záležitosti na svou zodpověd nost podnikal věci, jimiž ukládají se státu velké oběti Nejedná se pouze o překročení úvěru na alpské dráhy ale též o to, že byly příčinou podniku velkých terst- ských staveb přístavních Körhrovou vládou bez ústav- ního povolení. Jak srovnává se s vrchností a kon trolou sněmovny, když zadají se práce soukromým ujednáním jednotlivým firmám, začne stavěti a vydá se 17 mill. K. Žádá za přijetí minoritní resoluce.

Sylvastez Maštálek

18 article

Posl. hr. Slernberg praví, že investiční otázk stala se v Rakousku vysoce politickou. Politické servilnosti používá se, aby se voličům dávaly dary ve způsobě drah. Lituje, že postátňují se dráhy špatné a dobré zůstávají v rukou soukromých. Chyba v porušení zásady postálňování jeví se čím dále více. Tarifní politika soukromých drah zrovna nutí k jich postátnění. Společnost státní dráhy, dráha severní (Ferdinandova) a severozápadní bývaly by již dávno poslátněny, kdyby nebylo strachu z nevýnosnosti stálních železnic, protože železniční odbor za posled ních let nebyl spravován s moderního stanoviště Hlavní vadou soukromých drah je zavedení refakci pro velké náklady, nejistota akcionářů, budou-li dráhy postátněny, následkem čeho je zanedbanost trati dopravních prostředkův a kalkulační tarify. Produ- centům nepovolují se výhody, Čechy nejsou s to vyváželi své produkty z rakouského územní. Ke konci zmínil se řečník o stávkovém hnutí železničářů

Posl Čecho Rakousko státní dráha

20 article

Tam nacházejí se též redakee tiskárnn a egpedice „Národních Listě“. Rukopisy se nevracsji.

21 article

Uhrách a Italii, vyzýval vládu k bedlivé dohlídce na úřadnictvo a zřízence slátních železnic a dbajosti, aby tito lidé nedostali se do rukou revolučních stran a nestali se pomocníky převratů a zrádci vlasti. Vláda je slabou naproti revolučním stranám. Posl. Paltaí dovozoval ze zákon«, že železniční stavby nesmějí se podnikati na základě hotových detailních projektů. Přijmeli se výborová resoluce a stavba státních železnic bude se prováděti dle detail- ních projektů, není v budoucnosti naděje na žádnou stavhu. M.p. bar. Gautsch: Jménem vlády mám čest učiniti toto prohlášení. Vláda považuje za cíl, k ně- muž musí pracovati se všemi prostředky, přev zíti do státní správy severní dráhu (Ferdinandovu). Společnost státní dráhy, rakouskou severozápadní a spojovací dráhu jihoseveroněmeckou a po případě vídeňsko-aspangskou. O dosažení tohoto cíle vláda přičiní se všemožně. (Souhlas.) Bude také neprodleně vyjednávati se společnostmi a kdyby vyjednávání bylo beznadějné, nastoupi se vši rázností cestu práva (Čilá pochvala a potlesk.) Zvláště v případu, kdyby požadavky soukromých drah z finančních neb právních důvodů byly nepřijatelné, užije svého práva, které jí přísluší dle koncesí a smluv. (Živá pochvala.) Pro sestátňovací akci bude považován za směrodatný pravděpodobný finanční efekt v tom směru, aby došla schválení legislativy opatření, která vláda navrhne, aby zabráněno bylo finančnímu schodku.

Posl Uhry severní dráha Ferdinandov státní dráha Italia

22 article

Konečně prohlašuje vláda, že při organi- saci služby na nově získaných tratích bude ho- věli národním, dopravním i obchodním ohledům. K tomuto prohlášení připojím ještě obecnou po- známku. Jsem dalek zkracovati veliké zásluby mužů, kteří nesnadné dílo převedení velkých soukromých drah do státní správy s úspěchem provedli. Nemů- žeme se však uzavříti skutečnosti, že dosavadní organisace a vedení státních drah neodpovídá zcela očekáváním, jež by bylo lze chovati právem ve finančním a národohospodářském ohledu. Spatřuji podstatný nedostatek platných zařízení v tom, že s počínáme v dopravním ohledu příliš byrokraticky, Myslím, že právě zde nutno nalézti nové a volnější formy, neboť jen tehda můžeme svému obchodu dopravě dopřáti k rozpjetí pole, jehož nelze za dneš- ních hospodářských poměrů více postrádati. (Čilý souhlas.) Vláda teda podávajíe návrhy na sestátnéní, neopomene předložiti svůj program také v tomto oboru. Myslíme, že tím posloužíme hospodářským zájmům Rakouska tak, jak nám povinnost káže. (Čilý souhlas a potlesk; řečníku se blahopřeje.) Posl. Kaflan béře prohlášení vlády na vědomí.

Posl Nemo Rakousko

23 article

Uvažuje o ministerském výpočtu výnosnosti, přeje mu jeho optimismus. Vládní výpočty jsou zalozeny na rozdělení dopravy mezi jižní a státní dráhy. Vy- jednávání s jižní drahou není ještě skončeno a jsou prý velké diference pro rozsah koncessních práv jižní železnice. V případě stavby drah státem v pravo od Dunaje k jihu, má se jižní dráha čtyři měsíce po vyzvání vyjádřiti, nechtěla-li by je sama stavěti. Ptá se, stalo-li se v čas také vyzvání. Obává se, že při rozdělení dopravy nedosáhne se preliminovaného do- pravního mnežství a proto je správa státních železnie povinna dbáti, aby dostala dopravu, zvláště z severních tratí, jež vedou průmyslnými kraji, na jižní trať státní. Od soukromých drah nedostane se po dobrém čeho třeba; spíše dohodnou se s drahou jižní. Tak jest také u dráhy severní. Dokud nemáme v rukou soukromé dráhy, nejsme pány dopravy po nových alpských drahách a nejsme s to, dovážeti zboží na jih co nejvýhodněji. Proto třeba usilovati, aby se odklidil škodný smíšený sy- stém a přešlo k pouhému systému drah státních. Ministerský předseda vyjádřil se o tom záslužně. Na konec svých vývodů podal posl. Kaftan ještě následující resoluci: C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem k rostoucí dopravě na trati Praha—Be- nešov—Veselí zahájila veškeré potřebné kroky ve příčině položení druhé koleje z Benešova do Tábora a náklad ústavní cestou sobě opatřila.

Kaftan Veselý Dunaj Praha Benešov Tábor Be

24 article

Správce ministerstva železnic Wrba těší se, že alpské úvěry budou schváleny. Snaží se ospravedl- niti postup vlády zcela zevrubně. Jednala prý bona fide a chtěla dle nejlepšího svého vědomí a svědomí vyhověti inlencím sněmovny jsouc přesvědčena, že povolí také další prostředky. Je přesvědčen, že stav- bou provede se blahodárné dílo, jež bude svědčiti o schopnostech domácí techniky a obětavém spolu- působení všech národů k obecnému prospěchu státu. Behem své řeči reflektoval ministr také na všecky vývody posl. Kaftana a ujišťoval, že ministerstvo že- leznic v dalším jednání s jižní dráhou přičiní se, dosíci pro nové dráhy náležitý podíl na dopravě: Podány různé resoluční návrhy, načež k Hue- brovu návrhu byla debata uzavřena a zvoleni hlavní řečníci posl. Ellenbogen (contra) a bar. Kübeck (pro). Posl. dr. Ellenbopen polemisoval s Pattaiovými vývody a dokazoval, že býv. ministr Wittek jednal neústavně, podvoluje se požadavkům vojenské správy. Technikové nejsou ničím vinni. Wiltkův pád byl přijat celým Rakouskem s jásotem, neboť používat frivolně § 14. Byl také rozhodným nepřítelem orga- nisovaných zřízenců železničních. Vyslovuje se uznale

Kaftan Ellenbogen Posl doktor loupen Pattaiový Wittek Wiltkův Hue Rakousko

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. etiáci néty 2 K budečské slavnosti. Budeč rozpomíná se letos památné chvíle svého založení! Celé tisícileti uplynulo, co kníže Spytihněv založil zde kostol ko cti sv. Petra. Místo, na němž chrámek se vypíná, již tvarem a polohou je pozoruhodno. Má podobu hradiska staroslovanského. Na stoku potoka Zákolanského a Týnického, na skalnatém vý- běžku planiny, od níž oddělen ostroh náspem, joví se někdejší hradiště již přírodou k obraně předurčeno. V jižním rohu je místo vyvýšeno a valem ohraničeno. Zde stojí starožitný ko- stelík a zde asi stávala kdysi obětnice pohanská. Prostora, valem ohražená, je tak obsáhlá, že by celá ves se do ní dobře vešla. Tak již povaba a vyhlédnutí místa svědčí o původu starodávném. Škola zde bývala, nej- starší, o které v Čechách víme. Sám kněžie Václav, jak legenda vypravuje, zde žákoval. Soudě dle znění legendy, byla by škola ovšem latinská bývala. Těžko však si představiti školu, jen tak s patra („latinskou“) založenou. Spíše je pravděpodobno, že býval zde od pohanských dob nějaký kořen osvětného zdroje, nějaká škola bohoslužebná, pohansko-slovanská, jež po mno- hých teprve zápasech k účelům nové věrouky na latinskou proměněna. Sám název „Budeč“ dost je výmluvný. V pojmu slova obsažen pojem práce, stavby, vzděláváni. Kmen „bud“ svou starobylostí přímo k božským věcem se táhne. Budte') byla bohyně moudrosti u Litvanů, Budintoja zase slula bohyně bdělosti. Poláci měli božstvo Budzisz, jehož symbolem byla hus, příbuzná jistě huse kapitolínské, zasvěcené starořímské ) Narbuſt, Míyth. litevská, 4l.

Spytihněv Petro Václav Polák Budeč Čechy

26 article

Junoně. „Probudilý“ nám podnes znamená člověka bodrého, uvědomělého. Není pochyby v Budči stojíme na místě památném, na místě vyšších vznětů někdejších Slovanů če- ských. O kultuře staroslovanské máme jen ne- určitá podání, dost vzdálené zprávy. Boho- služba byla složitá, učitelé byli kněží. Slované přinášeli žertvy svým bohům, ctili je hudbou, zpěvem i tancem. Hudbě a zpěvu nemalá po- zornost se věnovala. Ve „Slově o pluku Igorově“ praví se pěvci, věštím Bojanu, zvaném „Velesov vnuče, ) když komu chtěl píseň složiti, „že rozbíhal se mysli po lese jako šerý vlk po zemi, jako sivý orel pod oblaky, prsty své vkládal na živé struny, jež pak samy knižatům rokotaly slávu. A mistři zpěvu měli ovšem svoje žáky. A neméně mistři — moudrosti. Ne darmo staro- slovanská kniga má je ze stejného kořene se svým vykladačem knězem, jehož úkolem bylo sledovati božství ve zjevech přírodních, znáti a ovládati její děje a čarami (písme- nami) je zaznamenávati. Tak kněz a učenec byl v jedné osobě starého čaroděje, jenž pro- nikal k tajemstvu věcí, do vnitřnosti pří- redy živé i mrtvé. U Jihoslovanů kněz či mnie podnes sluje kaludějem jako černokněžník, čaroděj, u Rusů kaldunem. V Čechách za- choval se kmen už jen ve slově koleda pro staré zpěvy, přírodně symbolické a ve slově kaldoun pro vnitřnosti ptačí (drůbeže) z nichž čarodějové staří osudy vykládali. O dcerách Krokových vypravuje legenda, jak byly vzdělány. Již tehdy platila dělba oborů. Kazi vynikala znalostí bylin, přírody, lékařství, uměla bolesti hojiti. Teta měla zná- most věcí božských, vyznala se v bohoslužbě ) Voles, Volos, slovanský bůh dobytka, připo- míná se v ruských rukopisech téměř vždy velle Poruna.

Junona Boho Slovan Igorův Bojan Jihoslovan Rus Krokův Kazi Volos Budeč Čechy Slovan če

27 article

a cvičila lid v uctívání bohů. Byla i věštkou Třeti, Libuše, také věštka, byla nadána nadoby čejným rozumem, spanilostí mysli a cnostm duše. Tři děvy knížecí, vzdělané po slovansku chlouba nejen svých učitelů a staré školy česko pohanské, z níž vyšly! V čem jeví se vzdělanost, ne-li ve vytříbe nosti a lahodě jazyka, v němž uloženo bohatstv myšlenek, jemnost rozeznání a množství po- znatků? Původní vzdělanost slovanskou posou- diti lze dle vyspělosti jazykové, jakou se jevi v prvním překladu svatých písem křesťanských. Jak ladná a přimykavá jeví se tu slovanština Bylo možno poříditi ihned krásné překlady pi- sem svatých. Szyszkov2) dovozuje, že starý slo- vanský překlad písma je dokonalejší, než starý francouzský. Kde ve frančině užito 20—25 slov, ve slovanštině ku přesnému vyjádření stač 11, jinde obsah 137 slov francouzských vy jádřen 71 slovanskými ... Přechod od pohanstva ke křesťanstvu pro- vázen v tělese národa jakýmsi horečným sta- vem, jako i v tělese živoků změny v organismu provedeny bývají zjevy horečnými. Při volb nového náboženství vedou si náčelné hlavy velmi opatrně. Ruské kníže Vladimír vysílá z Kyjeva ně kolik poselstev, aby různá náboženství prozkou- mala a přinesla mu výsledek pátrání. Rovněž knížata moravská, Rostislav, Svatopluk a kníže blatenský Kocel věnují velikou pozornost ohla- šující se z daleka změně duchovního stavu v ži- votě národů. Slovo „národ“, v našem smyslu nebylo tenkrát ještě známo a vyslovováno, ale moment národní nicméně hrál již důležitou svoji roli. Uvažováno, nadešla-li potřeba, změniti po jmy o věcech božských, aby zůstalo alespoň př starém způsobu uctívání hlaholem slovanskýt ) Pravda ruská, 6

Třeť Libuše Vladimíra Rostislav Svatopluk Kyjev

28 article

Merava chopila se díla nejrázněji. Zde činnost slovanských věrozvěstů, Konstantina a Metho- děje byta nejvíce úspěšna. I český kníže Bořivoj pekřtěn slovanskými apoštoly. Konstantin na cestě do Říma odevzdal pa- peži Hadrianu II. knihy slovanské, jež položeny v chrámě marianském, zvaném „U jesliček“, na oltář. Slouženy zde nad nimi služby boží. Dvěma biskupům rozkázal sv. otec, aby posvětili slovan- ské žáky a sloužena mše v samém velechrámě sv. Petra a jiných chrámech římských jazykem slovanským. Tak jednou provždy nejvyššt hlavou církve přijata a posvěcena bohoslužba slovanská. Však časem věci jinak se obrátily. Slovane západní nedovedli svou bohosiužbu udržeti. Vliv německý, pod škraboškou latinismu, dovedl slo- vanské kněze vytlačiti a konečně docela vy- hostiti. Věc nešla sice hladce a rozhodnut dlouho se kymácelo. Ještě sv. Václava dala bába Ludmila vyučiti nejprvé „knihám slovanským“- pak teprve latinským.“) Legendy o Václavu shodují se v tom že kníže Vratislav poslal tam synáčka na učení zákonu božímu a umění liternímu. Škola po- latiněná nemonla býti než nástupkyní původn školy pohanské, ač přímých dokladů ne- máme po ruce. Kostelík budečský zasvěcen sv Petru. Zdá se, že tento přední světec křesťan ský a slovanské půdě všude starého Peru na nahražoval. Že Budeč bývala tvrzí, nasvědčuje i okol nost, že Drahomíra pro pych, na sv. Ludmile

Konstantinos Bořivoj Konstantin Petro Václav Ludmila Vratislav poslat svatý Petr Drahomír svatý . Ludmila Řím Budeč Hadrian II zákon boží a uměný literní

29 article

1) Šafařík, Slov. starožit. II., 449. Časop. čes musea, 1830, 4. st. 453——462, Legenda Vostokova: 1 v'da i (Vjačeslava) baba svoja Ludmila naučiti kni- gam sloven'skim po sljedu popovu: i navyče razum dobrje... Olsadiže Vorotislav v Budeč, i nača otrol (dítě) učiti sja knigam latyn'skim, i nauči šja dobrje I vloži boz blagodať taku na Vjačeslava ala spáchaný, držána zde byla za trest z rozkazu Václava, který ji sem vypověděl. Když pak v době křesťanské začato stavěti tvrze vesměs z kamene a na místech nedostupnějších, po- bledl význam Budče i jako místa hraženého. Na hradišti ještě ve XIV. věku se bydlelo. Byla zde bohatě nadaná fara. Zajímavo je jméno kněze, jenž Václava žal- táři učil, Venno. Jméno nebylo osobní, ale jaksi stavovské, jako dnes v sídle biskupa lid mluví jen o „biskupu“, zřídk jménem ho nazývaje. „Venno byl název vysokého pastýře staroslo- vanského z dob pohanských.

Šafařík Vjačeslav Ludmila Václav Budeč vysoký pastýř

30 article

Mezi soškami bůžků, jež nalezeny v chrámu ratarském, v druné polovině 17. století v Prilvi- cích (jv. od Štětína), je i soška Radegasta, n přední straně runským písmem označená „Dlaj Vena“.3) V chrámě ratarském byla slavná vě- štírna. Bůh Radegast u Ratarů v nejvyšším kultu stál. Tlumočí se nápis jako „kněz kněží““ neb „nejvyšší kněz“,") nejspíše tedy název pohan- ského arcipastýře staroslovanského. Však latinism na konec zvítězil. Slovanské bohoslužby u Slovanů západních znenáhla vy- mizely, ač stopy touhy po národní bohoslužbě dosud se u Slovanstva zachovaly a ve známých zjevech církevních u Jihoslovanů docházejí přesného výrazu. Stanovisko, dnes na oko pře- konané, vlastně dodnes překonáno není a nelze tvrditi s bezpečností, že nějakým obratem dějin znovu neobživne mohutným hnutím. Dnešní ná- lada při stavnosti tisíciletí aspoň vážně obraci Jos. R pozornost k věcem vážným. *) Masch Wogen, Die gottesdienstlichen Alten- thümer der Obotriten aus dem Tempel zu Rhetra am Toslenzer-See. 59. ) Viz analogii slova „dlaj“ ve známém mongol ském Dalaj-Lama.

Radegast Jihoslovan Wogen Prilvi Štětín Dlaj Ven Slovan bůh Radegast