prudkostí extremní frakce bývalé Internacionály, zejmena revolucionáři a anarchisti. Na hlučném kongresu pařížském r. 1889 zvítězili marxisti úplně, rovněž na sjezdu curvšském, kde prosa- dili své návrhy ohledně »politické akce«, čímž mínili organisaci dělníků k dosažení práv poli- tických, k zmocnění se mechanismu v zákono- dárství a dosici tak triumfu zájmů proletářských a politické moci. R. 1896 konal se mezinárodní sjezd socialistů, k němuž vyslaly skupiny sociali- stické nepřátelské akci volební, své zástupce, zejmena několik komunistů a anarchistů. Ně- mečtí marxisti a francouzští socialisti, mezi ni- miž nynější ministr obchodu Millerand, Quesde, Jaurěs protestovali proti připuštění těchto zá- stupců stran neuznávajících »politickou akci«, Ale anarchisti byli přece připuštěni. Následkem toho se francouzská frakce rozdělila, na jedné straně byli přívrženci Jaursovi a Millerandovi a na druhé s anarchisty byli allemanisti blanquisti.

Nyní však nové boje zmítají stranami fran- couzských socialistů. Proti ministerským a parla- mentním socialistům Millerandovi, Jaurěsovi. Gérault-Richardovi stojí v prudké opposici Quesde i Vaillant. Tyto nesváry a půtky budou se asi zračiti i v letošním kongresu mezinárodním, kde však ubyl velmi rušný a bojovný živel: anar- chisti. Byli vyloučeni a s nimi komunisti. Hlav- ním kamenem úrazu na letošním kongresu socialistickém bude asi 9. hod. program, znící »Dobývání politické moci a alliance s měšťá- ckými stranami.« Pařížský kongres bude asi za- znívati ohlasem známé polemiky Bernsteina a Kautského, neboť tytéž spory, jaké se jeví v lůně německé strany socialistické, přiostřují se stále mezi Francouzi. Quesdisti kromě toho mají v úmyslu učiniti ministrovství socialisty Mille- randa v nynějším kabínetu Waldecka-Rousseaua předmětem debatty, jež asi bude velmi hlučná.

Hlavní otázky, jimiž se bude zabývati le tošní mezinárodní sjezd dělnický, jsou: 1. Prak- tické prostředky k upevnění mezinárodní organi- sace dělníků a socialistů. 2. Mezinárodní zá konodárství práce, omezení denní doby pra- covní. Diškusse o možnosti zavédení mini- mální mzdy v různých zemích. 3. Podmínky osvobození práce: konstituce a akce proleta- riátu zorganisovaného v třídní stranu; politická a hospodářská expropriace měšťáků; socialisace prostředků výrobních. 4. Mezinárodní mír. Militarismus. Zrušení stálých armád, 5. Poli- tika koloniální. 6. Organisace dělníků námoř ních. 7. Boj o všeobecné hlasovací právo. 8. Komunální socialismus. 9. Dobývání poli tické moci a alliance se stranami měšťáckými. 10. První květen. 11. Trusty za žíznivého geometra z Terstu, co říkával, »že nemá s sebou starou, aby ho trochu krotila.s« Kolem 9. hodiny ranní vynořilo se město Patras v Achaji. Domy nejvíce o jednom patře, v půlkruhu stojí při břehu. Již pískání železnice vábí poutníky k cestě o den kratší do Athéna naši Angličané jedou s Italem na bárce ku břehu. Loďky se tlačí k parníku a řecká dotíravost na loď hledí vniknouti. Tam na kopcích vinohrady Němců, stáda koz chudou potravu na bílých skalách si hle- dajících a příboj mořský tluče do vybledlých břehů. Odpoledne již Pelloppones noří se na ob- zoru. Útesy a skalní výběžky lemují celou tu báječnou zemi. V noci i Cerigo se tměl k jihu a o 1 ho- dině zaskvěl se nejjižnější evropský mys Matapan pod ochranou válečného parníku an glického. A teď lod brázdí modré moře k severu. Břehy pokryty háji červenají se a města tulí se k živným vodám Egejského moře.

Dříve tak pusté albanské a jonské moře oživlo hojnými loděmi. Hle, tam italská loď čer- veně lemovaná, žene se do Levanty, tam zase opatrně vyřiýbají se americkému parníku rybář- ské lodě řecké s černými plachtami. Teď po- padla jedna dobrý vítr a s nadmutými plachtam jako šíp nese se mimo. Dlouhé dvě hráze zakrývají přístav Píreus Druhý kapitán sbírá listiny a odjíždí v bárce n pevninu, kde má přistáti. Lody a loděk se jen hemží. Není vyhnuti. »Saturnus« zatočí se a blíže celnice přidruži se ku kamarádu »Jupiteru« i oddechne si po plavbě Jonským mořem. Spěcháme do Athén z přístavu v Pireu, kde náš chudý kufřík by důkladněě zkoumán.

Kromě toho strana revolučních socialista (allemanisté) prosadili, aby se jednalo o otázce všeobecné stávky, jež bude projevem přímého konfliktu práce s kapitálem. Kongres hned na samém počátku, kdy se v předběžné schůzi jednalo o jmenování kandidátů předsednictví, byl velmi pohnutý. Jaurěsisté, guesdisté, blan- quisté atd. se pohádali a div že se neseprali. První schůze kongresu konala se dopoledne 23. t. m. Na železných sloupech velkého sálu wagramského byly nalepeny plakáty se jmeny národů zúčastněných na kongressu, v sále pak zaujali místo přislušní delegáti. České socia- listy zastupují Vaněk a Němec, polské posl. Daszynski. Z Německa dostavili se četní po- slanci spcialističtí se Singrem v čele. Schůze byla přerušována při jednání o předsednictvo demonstrativními výkřiky: Pryč s Millerandem Pryč s vládními soeialisty! Jaurěs zahájil schůzi řečí, v níž prohlásil, že kapitál spekuluje se chauvinistickými instinkty lidu, aby uhájil své panství. Pak mluvil Singer, který prohlásil solidárnost německých socialistů s internacionální organisací dělnictva. Potom byly proneseny řeči holdující pa- mátce zesnulého vůdce socialistů Liebknechta. V řečnění vystřídali se delegáti všech národů,

Jak se cení práce samosprávných oee úřadniků, (Přátelům ze sjezdu domažlického věnuje JUC. Jos Plodolá k.) Že mnozí lidé nedovedou či spíše nechtěj oceniti práci samosprávných úřadníků, nikdy jsem se nedivil. Nepřekvapilo mne, když prostý občan někdy prapodivně soudil o významua práci samosprávného úřadnictva. Avšak nemile, ba trapně se mne dotklo když člen obecního nebo okresního výboru ne- měl porozumění pro těžký a důležitý úkol samo- správných úřadníků. Takový trpký pocit vzbudilo ve mně ne- dávné prohlášení okresního výboru v L . . . př malé kontroverse se správním výborem jednoty samosprávných úřadníků. Správní výbor naši jednoty vytkl totiž zcela správně a veřejně, že jest samosprávné korporace a vůbec samosprávy nedůstojno, když pro prvního úřadníka v okresu stanovila služné, jako mají v témž okresu všichni státní sluhové (!), tedy menší, než s ja- kým začíná (!) poslední úřadník státní. Okresní výbor v L. prohlásil ve své odpo- vědi, že jest ochoten zvýšiti služné nového ta- jemníka, jestliže týž se osvědčí. Ptáme se, zda také stát vyměřuje okresnímu hejtmanovi, okresnímu soudci a bernímu v L. služné podle toho, jak se osvědčí? Jestliže dřívější tajemník nekonal náležitě svých povinností, měl ho k tomu okresní výbor přiměti, avšak nemá práva, aby za netečnost jednoho úřadníka trestal všecky jeho nástupce (1).

Jakožto hlavní důvod své omluvy uvedl dotyčný okresní výbor, že tajemník měl málo práce a to asi 2 hodiny denně, poněvadž prý v kanceláři málo se zdržoval. Nebudu obhajovati dřívějšího tajemníka, zda opravdu tak málo pracoval, avšak rozhodně musím popříti tvrzení, které i jinde slýcháme, že by okresní tajemník za 2 hodiny denní práce vyhověl všem svým povinnostem. Byl jsem také tajemníkem v malém okresu (v Českém Dubě, který má 24 obce) a mohu říci při vší skromnosti, že dovedu rychle pra- covati a přece jsem musil každý den pracovati pilně nejméně 4 hodiny. Někdy i více. Ostatně sezení v kanceláři nemůže býti nikdy měřítkem pro objem a jakost práce. Známoť, že počet úřadních hodin namnoze se skutečně jen pro- sedí, prožvatlá a prospí. Dobrý a energický pracovník nepočítá nikdy hodiny úřadní. Ty jsou pro strany, nikoliv pro myslícího úřadníka, Státní úřadníci jsou zvyklí měřiti svou práci na čísla exhibitní a poněvadž u samo- správných korporací nevykazujeme 20—30 tisíe exhibitních čísel, tedy prý nic neděláme. A tento nesmysl papouškuje se často i mezi členy sa- mosprávných úřadů! Pokládám tudíž za vhodné a nutné, upo- zorniti naši veřejnost na některé obory činnosti samosprávného úřadnictva, která není náležitě oceněna a uznávána.

Jen zasvěcencům je známo, že sestavení a vyřízení okresních a obecních rozpočtů (u vět- ších městských obcí) vyžaduje dvouměsíční pilné práce. Co čísel exhibitních dalo by se za ten čas naškrábati ! A že na vedení okresních účtů i v men- ších okresích jest třeba nejméně čtyřměsíční pilné práce, dosvědčí mi zajisté všichni revisoři těchto účtů. Kolik pak tisíc exhibitních čísel dalo by se tu nadělati! A konečně zůstává dosud neoceněnou funkce okresních a obecních tajemníků jakožto veřejných rádců. Co porad bezplatných a ochot- ných udělí do roka tito úřadníci ! Na ně obrací se s důvěrou na sta lidí ročně o informace ve věcech samosprávy. O této práci z ochoty vědí dobře obecní a okresní starostové, znají tuto důležitou funkci i členové obecních a okres- ních výborů a přece málokde tuto obětavou práci uznávají. Dodáme-li pak ještě, že samosprávní úřad- níci jsou vedle učitelstva národního, které však jest spoutáno, hlavními buditeli našeho lidu a odedávna nejobětavějšími bojovníky za právaa samostatnost českého národa, pak věru zaslu- hují trošinku uznání od povolaných činitelů. A zajisté, že zasloužili si nejméně tolik, aby ne- musili se před jinými úřadníky za své posta- vení styděti!

Volebni ruch. Schůze voličů v Rychnově n. Kn. Z příčinou doplňovací volby na sněm království českého sešli se voličové města Rych- nova n. Kn. dne 24. t. m. v 8 hod. večer v místnosti Občanské besedy v hojném počtu. Do schůze dostavil se pan Kratochvil, zámečník ze Žižkova. Předseda schůze pan Charfreitág, kupec v Rychnově nad Kn. představil jej voličům jako kandidáta na místo poslance, uprázdněné úmrtím p. dra. Podlip- ského za skupinu měst: Rychnova n. Kn., Kostelce n. Orl., Žamberka a Dobrušky. V delší řeči objasnil p. Kratochvil své stanovisko velmi účinně a správně tlumočil přání voličstva. Řeč jeho prostá, velmi sympatická, byla přijata hlučnou pochvalou. Navržená resoluce přijata celým shromážděním až na hlasy p. dra. Štem- berky a obchodníka p. Cimra. Pan Kra- tochvil obhájil stanovisko naší delegacea slíbil statečně hájiti vždy její zásady. Pan dr. Š tle mberka v zastoupení kandidáta strany radikálně-pokrokové p. Ant. Hajna ve schůzi nepřítomného, doporučil jeho kandidaturu, ne- docílil však valného úspěchu, jehož zajisté oče- kával. Že řemeslnictvo a živnostnictvo našei z ostatních měst dokáže, jak dovede oceniti práci a námahu naší delegace, o tom se pře- svědčí strana radikálně-pokroková dne 1. října svornou volbou p. Kratochvíla.

Různé zprávy. = Sultan a jeho»přitel«. Z Madridu se oznamuje: Sultan Abdul Hamid stal se před ne- dávnem obětí smělého katalonského šejdíře. Od za- vraždění krále italského žije prý sultan v neustálé úzkosti před anarchisty. Těchto obav použil schy- tralý jakýs Katalonec. Telegrafoval před několika dny sultanovi, že se osnuje anarchistické spiknutí na jeho život a že útočníci právě z Barcelony odpluli do Cařihradu. Zná prý zločince osobně a chce-li tu- recka vláda zajistit si jeho služby, nechať mu pošle 4500 fr. Pak se odebéře ihned do Cařihradu a ukáže tamní policii zločince, když opustí loď. Když se ne- bohý sultan dověděl o spiknutí osnovaném proti jeho životu, polekal se nemálo a nařídi! svému po- kladníku, aby šlechetnému Katalonci ihned dal po- ukázati žádanou samu a poprosil jej, aby se ihned ode- brat do Cařihradu. Na tureckém konsulátě v Barce- loně vybral si milý Katalonec 4500 fr. a dověděl se tu zároveň, že, jakmile by přibyl do Cařihradu, bude mu vyplaceno dalších 2000 fr., bude-li tak laskava vydá se ihned na cestu. Poněvadž však oněch 2000 fr. v Cařihradě dosud nebylo vybrano, jest odůvodněna obava, že nebohý suitan stal se obětí prohnaného šejdíře. — Trik s anarchisty zdá se býti v nynější době výhodnější než otřepané cirkuláře španělských spokladníků«, jimž sedají na lep již jen ti nej- hloupější.

= Loď se ztroskotala. Z Athén se ozna- muje: Anglickoegyptská paroplavební společnost v Alexandrii »Chedivié« utrpěla značnou ztrátu poto- pením svého parníku »Šarkia« nedaleko ostrova An- dros. Loď, již 25 let stará, měla pro svoji zastaralou konstrukci býti odevzdána na trať méně frekvento- vanou, avšak společnost provedení tohoto úmyslu odložila. »Šarkia« tudíž s posádkou 51 mužů konala dále cestu z Alexandrie přes Píreus do Cařihradu. Jedva při své poslední plavbě dostala se na širé moře, byla zachvácena hroznou bouří. Stroj bouří poškozený nemohl býti opraven, poněvadž obrovské vlny, převalující se přes palubu, činily pobyt na ni nemožným. Po 5 hodin zápasila loď s větrema s vlnami. Některé parníky tudy plující síce pozoro- valy zoufalý stav »Sarkie«, neboť veškerá elektrická světla na lodi byla rozžata, ale hrozná prudkost bouře mařila veškeré pokusy záchrany. Neodola- telně hnána byla »Šarkia« k ostrovu Andros, kdež se v nebezpečném místě, plném podmořských skalisk, poblíže majáku ostrova ztroskotala. Na lodi nastala hrozná panika. Cestující a mužstvo v šílené úzkosti vrhali se do šesti záchranných člunů. Některým se také skutečně podařilo zachrániti se na břeh. Mezi nimi nalezali se též mladí manželé Reyovi z Paříže. Vypravuje se, že as sto osob zahynulo ve vlnách.