1
masthead
V Praze, v uterý dne 16. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 15.
Číslo v Praze za 28
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 16. ledna. Zdráhání se klubů
levice, přivoliti, aby zástupce strany kře-
sťansko-sociální vstoupil do kabinetu Kör-
brova, způsobilo, jak se zdá, v táboře anti-
semitském velké hněvy. Nasvědčuje tomu
aspoň tento soud, jejž čteme ve dnešním
»Deutsches Volksblattu«: »Také v tomto
stadiu nebyla rakouská krise s to, aby levice
stala se koalicí, k parlamentní akci schop-
nou.«
Z Vídně, 16. ledna. Zdá se, že kolo
polské zaujalo v příčině povolání no-
vého polského ministra bez portefeuillu do
nastávajícího kabinetu stejné stano-
visko, jako levice. Klub polský žá-
dného kandidáta neustanovil a projevil přání,
by člen parlamentu nástupcem Chledovského
se nestal. Dle všeho ale klub ničeho by
proti tomu neměl, kdyby dr. Körber
sám člena polské delegace ha-
ličské, který je v postavení úřadním, do
svého kabinetu v zal.
Dr. Körber pomýšlí patrně na místo-
předsedu poslanecké sněmovny, prof. dvor.
radu Pietaka, také z toho důvodu, by
funkce tato se uprázdnila a mohla býti za-
dána členu levice.
Dr. Körber hodlá svolati
českoněmecké konference dvě,
které rokovati budou současně: českoněme-
ckou z království a českoněmeckouz
markrabství. Má vypracovány zatím
dva jazykové zákony: jeden pro
Čechy, druhý pro Moravu.
Dementi.
Z Vídně, 16. ledna. Známý ruský
státní rada Jan Bloch zaslal »N. Fr. Pr.«
z Nizzy depeši: »Žádám Vás, abyste opra-
vili, že zpráva vzatá z lipských »Neueste
Nachrichten« o rozmluvě, již jsem
prý měl o ruské politice ve Var-
šavě, jest úplně vymyšlena. Pět neděl
již meškám ve Francii a nikdy jsem se ne-
pronesl o poměru Ruska k Anglii.«
doktor
Körber
profesor
dvor
Bloch
Vídeň
Čechy
Morava
Francie
Nizza
Vara
Rusko
Anglie
poslanecký sněmovna
Neueste Nachrichten
Deutsches Volksblatta
6
article
aplevaní.
Ministerská krise v Srbsku.
Z Vídně, 16. ledna. Zde bylo proje-
veno podezření, že pověsti bělehradské
o ministerské krisi srbské nejsou pů-
vodu bělehradského, nýbrž že
vznikly v Pešti nebo ve Vídni a to
jedině z toho důvodu, aby způsoben byl do-
jem, že stal se pokus vymoci
amnestii pro srbské odsouzen ce,
že však tento podnět narazil na rozhodný
odpor.
Osobní.
Z Vídně, 16. ledna. Professoru nábo-
ženství na prvním českém státním gymnasiu
v Brně, Vladimíru Šťastnému, při od-
chodu na trvalý odpočinek udělen rytířský
kříž řádu Františka Josefa. — Vrchnífi
nanční komisař Emerich Steidler, berní
inspektor Moric Kubelka a finanční ko-
misař Karel Allé jmenováni finančními ta-
jemníky, finanční komisař Josef Hladký
vrchním finančním komisařem pro obvod zem-
ského finančního ředitelství moravského.
Šťastný
František Josef
Steidler
Kubelka
Karel All
Hladká
Srbsko
Vídeň
Pešť
Brno
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Osobni.
Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) Císař jme
noval adjunkta hornické akademie v Pří
brami Rudolfa Vamberu řádným profes
sorem nauky o železe, kovech a jich taven
na této vysoké škole.
Číňané a Japanci.
Z Pekingu, 15. ledna. (C.-B.) Pozoru-
hodnou známkou úlohy, jakou chce Japon-
sko hráti v budoucí politice Číny, jest na
bídka, kterou učinila vláda japanská čínské.
Čína má zříditi v Pekingu vojenskou aka-
demii, na níž by byli čínští kadeti vzdělá-
váni japanskými důstojníky. Vláda čínská
neodpověděla dosud, zdali nabídku tu při-
jímá, ale má se za to, že jest ochotna tak
učiniti.
Válka jihoafrická.
Z Uitenhage (v Kapsku) 13. ledna
Císař
Vambera
Číňan
Vídeň
Peking
Čína
Kapsko
hornický akademie
Uitenhag
8
title
(C.-B.) Byl zde zatčen a do vězení dán jisty
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Afrikandr jmenem Barkkingen, který se vy-
dával za vyslance Burů. Vypravoval několika
farmářům, že obdržel v obvodu Somerset-
Easet od 2000 lidí slib, že se chtějí posta-
viti na stranu republik
O taktice a čákách burského
válčení.
Pruský generál šl. Boguslawski pojednalv
berlínské »Taegliche Rundschau« obšírně o po-
sledních bojích v jižní Africe a pronáší se
takto o způsobu, jak Burové válčí:
»U Angličanů ukázaly se za dosavad-
ních bojů nedostatek správného strategickéhoa
taktického vedení, nedostatečné vojenské vzdě-
lání a nedostatek schopnosti, přizpůsobovati se
rychle okolnostem; za to však vyšly týmž ča-
sem na jevo u Burů jednostrannost válčení
a nemožnost nebo neschopnost, využiti pak ná-
ležitě docíleného úspěchu.
Strategický útočný postup Burů — v tu
chvíli aspoň — ustal. Angličanů také. Bu-
rové vítězí v taktické obraně. Oni
odrážejí krvavě útoky, avšak Angličané ustu-
pují a zaujímají také opevněná stanoviska.
Avšak obrana může positivních úspěchů
docíliti jenom tehda, když na její vítězství ná-
sleduje útok nebo stíhání odraženého nepřítele.
Neníli to možné a dopřává-li se nepříteli po
každém jeho nezdaru oddechu, zvítězív
tomto vzájemném se oslabování
konečně ta strana, která má větší
množství boje schopného lidu. Aby
branný lid byl statný, jest ovsem i při tom ne-
zbytnou podmínkou.
Burové předvídajíce od loupežného vpádu
Jamesonova válečný útok Anglie, připravili
se pečlivě na válku, zejmena opatřením
si těžkých děl novější soustavy, přijetím zna
menité Mauserovy magacinovky a zřízením stá-
lého dělostřelectva. Avšak oni nebyli přece
dosud s to, svoje dělostřelectvo sesíliti tak, aby
oproti Ladysmithu, Mafekingu a Kimberleyi
docílili rozhodných úspěchů. Tato opevněná
místa se udrží a nepadnou dle všeho tak hned.
V obraně opevněných míst osvěd-
Barkkingen
Boguslawský
Burová
Angličan
Jamesonův
Mauserův
Kimberleyi
Somerset
jižní Afrika
Anglie
Taegliche Rundschau
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze života Burů.
12
article
Burové ovládají a překonávají vítězně
všechny obtíže i úkoly, jež jim vznikají z ži-
vota a přírody v jich okolí, to jest: Bur do-
vede si udělat a dělá si také sám skoro
všechno, čeho k prostému, jednoduchému životu
je potřebí. On staví si především sám budovu,
v níž bydleti chce. Hněte si hlinu na cihly.
suší a vypaluje si tyto sám. Načrtá si prostě
plán na domek, založí a vyměří si půdorys
v pravých úhlech pomocí — kusu špagátu. Ze
zkušenosti ví, že musí být uhlopříčné čáry jeho
půdorysu stejny, a to mu stačí.-
Základ ku svému domku pořizuje si z vel-
kých polních kamenů, které si sám přitesala
používá při tom místo vápna hlíny. Pak staví
dále, nikoli uměle, ale pevně. Záhy trčí do
výše zdi více nebo méně kolmé s dírami pro
dvéře a okna. Také veřeje, rámy a vůbec dvéře
i okna zhotovuje si Bur vlastníma rukama.
Rozměry a míry pro střechu vytyčuje si na
zemi, přiřezá si dle nich pně stromů, přitesá
tyto na koncích a začepí je nahoře dřevěnými
kolíky. Kryt na střechu poskytují mu všude
kolkolem vysoké traviny se stébly na mnoze
až i osm stop dlouhými, mezi nimiž si dle
chuti a potřeby vybrati může. K připevnění
došků používá Bur tenkých řemenů, nařezaných
z kůže zabitého nebo zdechlého vola. Volská
kůže ponoří se za tím účelem, aby náležité
změkla, na čtyřiadvacet hodin do vody a dá se
pak ještě na 12 nebo 24 hodin do stáje pod
vlhký kravský hnůj, po němž chlupy snadno
pouštějí a tedy bez námahy hladkými kameny
odstraniti se dají. Když je kůže takto připra-
vena, nařeže se z ní ostrým kapesním nožem
řemínků; tyto řemínky navlékají se do dřevěné,
doma zhotovené jehly a připevňují se pak jimi
srovnané hrsti suché trávy na středu tak, aby
doškový kryt aspoň na stopu tlustý byl.
Burová
Bura
13
article
Takováto střecha poskytuje výtečnou ochranu
proti žhoucím paprskům slunečním a proto je ve
staromodních burských domech nebo chalupách
mnohem příjemnější pobyt, než v novodobých
kolonialních budovách se střechami z vlnitého
plechu. Zdi burských domků nebývají někdy
vyšší, než hlavní dvéře a tak mnohý člověk
musí se tedy notně shýbnouti, aby bez úrazu
dovnitř vklouznouti mohl. Dvéře jsou jedno-
křídlové a na dvě »klapky«, vrchní a spodní,
rozděleny. Krby nebo plotny k vaření někdy
docela scházejí a mnohá i dosti bohatá rodina
spokojuje se otevřeným ohništěm pod širokým
komínem.
Zvláštního povšimnutí zasluhuje a dochází
také v burských domech podlaha. Prkna z ciziny
přivážená jsou drahá; proto nalezají se na
burských farmách často podlahy, jejichž pří-
pravě se Burové naučili od domorodých černých
Kafrů. Materiál k nim poskytují veliká mrave-
niště termitová, budovy tamějších bílých mra-
venců, kteříž jsou pravou metlou na všechen
lid v Africe. Tito mravenci budují tři až čtyři
stopy vysoké pahorky, jejichž vnitřek tvoří
obdivuhodné bludiště chodeb a průchodů. Po-
mocí sekyr a železných pak odtrhují Burové
tyto pahorky od půdy a termity prchají pak
Krb
Burová
Afrika
14
article
hustými proudy, aby na vhodném místě novou
stavbu zahájily. Zde házejí je Burové lopatami
rychle na veliké hromady a tlukou je palicemi
na kaši. Toto tlučení termit je pro slepice,
jsou-li jaké na blízku, velikým posvícením,
neboť bílý mravenec africký je všem kuro-
vitým znamenitou pochoutkou. Hrubá kaše mra-
venčí nehodí se však ještě k vytknutému účelu,
nýbrž musí být dříve náležitě zpracována. Práce
tato odevzdává se Kafrům, kteří pak několik
dní, zpívajíce a skákajíce, v kaši té křepčí,
vody do ní přilévají a když silně již rozšlapána
je, na jemné těsto ji hnětou. Když toto těstc
patřičné jemnosti dosáhlo a také pevně již po-
hromadě tkví, odnáší se do nového domu a
rozetírá se na urovnanou půdu souměrně, aby
tvořilo aspoň čtyři palce tlustou vrstvu. Takto
položená mazanice odevzdává se k dalšímu
zpracování Kaferkám, kteréž ji, na kolenou se
posouvajíce, hladkými kulovitými kameny obdě-
lávají, stále navlažují, rovnají a hladí. Čím
déle se mazanice takto obdělává, tím krásnější
je pak podlaha. Když mazanice docela uschla
a ztvrdla, leští se pomocí lněného oleje, anebo
— u chudších lidí — rozředěným kravským
trusem. Používání kravského trusu k tomuto
účelu nepůsobí žádnou nepříjemnost; zápach
nezůstává po něm žádný a podlaha jím zpra-
covaná odpuzuje všelijaký obtížný hmyz. Žádný
cizinec neuhodl by, z čeho ta lesklá, černá,
mramoru podobná a jako kámen tvrdá podlaha
je zrobena... Podlaha je tedy důkladná, ale
za to nebývá v burských domcích žádných
stropů; někde dělají si vzdušný strop z napjaté
bílé bavlněné látky. A tak vznikaly a vznikají
dosud staromodní domky Burů bez jediného
železného hřebíku. Misto hřebíků zaujímají ře-
Podlaha