1
article
příjmy 1.593,745.680 rublů, mimořádné pří-
jmy 300.000 rublů, příjmy z kasovních ho-
tovostí 160,641,423 rublů; řádné vydaje jsou
rozpočteny na 1.564,441.679 rublů, mimo-
řádné na 192,945.424 rublů.
Z řádných vydání připadá na placení
půjček 274,726.164 ruble, nejvyšší státní
úřady 3,007.995 rublů, svatý synod 23,559.685
rublů, ministerstvo dvorské 12,894.519 rublů,
zahraniční 5,267.735 rublů, války 324,343.686
rublů, námořnictví 86,628.015 rublů, financí
281,489.304 ruble, zemědělství 40,997.092
ruble, vnitra 85,938.484 ruble, vyučování
33,180.829 rublů, obchodu 322,287.968 ru-
blů a spravedlnosti 46,515.736 rublů.
Příjmy jsou rozpočteny: z přímých daní
na 120,365.517 rublů, z cel na 84,802.850
rublů, z nepřímých daní na 641,142.300
rublů, z vládních regalií na 173,687.800
rublů, ze státního majetku a kapitálů na
422,748.423 ruble. Řádné příj my
převyšují tudíž řádná vydání
o 29,304.001 rubl.
2
article
Brát či dát.
Brát či dát.
Z Vídně, 12. ledna. (Pův. dop.)
V této hamletské situaci nalézají se spo-
jené strany bývalé německé obstrukce. Maj
svého zástupce do nové vlády sami delegovat
či mají jej vzít? Mají jej určit a navrhnouti
či mají sněsti »douce violance«, sladký tlaka
dají si jej takořka vnutit?
O tom nemůže býti již nižádného sporu, že
vzdali se půvrodního odporu proti plánu, po-
jati do nastávajícího kabinetu německého mi-
nistra krajana, který by měl zcela jiné posta
vení nežli hr. Khuenburg za svého deseti-
měsíčního pobytu v kabinetě hr. Taaffa. Ne
vzpírají se mu ani všichni němečtí nacionálové
Námitky, že nemohou se Němci »dějinami
předurčení, by měli přední a vedoucí roliv
tomto státě, který založili a který spočívá na
jejich síle« degradovati tak, aby dobrovolně
uznali, že jim nepatří nejdůležitější ressorty,
nýbrž vzali za vděk pouze ministrem bez
ressortu, jsou buď prázdným ohlasem tradi-
cionální vypínavosti nebo jalovýmí frásemí.
Praktikové na levici jsou získáni pro myšlenku
tu a také ostatní říkají: »Myslí-li dr. Körber,
že takového ministra potřebuje nebo že bez něho
nemůže se obejít — s pánem bohem, ať si
jej mál«
Praktikové jsou také diplomatičtější nežli
druzí a myslí si, že Němcům nemůže býti na
škodu, ale na prospěch, bude-li vedle šesti nebo
sedmi německých ministrů ressortních v kabi-
netě ještě jeden výhradně německo-poli-
tický Němec a počítají: osm je více nežli
Taaff
Němec
doktor
Körber
Vídeň
3
article
V zásadě je tedy tato věc v německém
táboře rozhodnuta, jakkoli se o ni nestalo do-
sud usnesení formální.
jsm
Nastává nyní otázka druhá: má-li příšt
ministr německý býti zvolen německými stra-
nami či vládou? Jest jisto že pro alter-
nativu druhou je na levici veliká
většina. Je to paradoxní zjev, ale je to
pravda: dr. Körberovi bylo by zajisté mileji,
kdyby nejmenoval Němcům jejich diplomata ve
svém kabinetě on, nýbrž kdyby si jej jmenovali
oni a je to zvláštní úkaz, vysvětlitelný jen ab-
normálními poměry, ve kterých Rakousko se
nalezá a zvráceností všech ústavních zařízení,
německou obstrukcí zaviněných, že pres um-
tivní chef vlády důležitý politi-
cký portefeuille nechce zadávati
z vůle vlastní, alebrž z vůle jiné
Kalkul poslanců na levici je takovýto:
Kdyby někdo z nás, za našeho spolupůsobení,
vstoupil do kabinetu jako náš mandatár, byli
bychom jim uvedeni v jakousi závislost vůči
vládě a převzali bychom za vše, co se stane
nebo nestane, zodpovědnost. Musili bychom se
zřetelem na tohoto našeho důvěrníka k lecče-
mus dáti svolení, bychom usnadnili mu posici
byli bychom ve vší formě stranami vládními.
My však můžeme nabýti všech výhod, jaké jsou
spojeny s takovou povahou našich klubůva
s německým ministrem ale při tom zachovatisi
svoji samostatnost, bude-li německo-politický
ministr nám dán a dosazen vládou. Pročež
nedávat a neuvalovati na sé be
žádné obligo, rýbrž brát a přijí-
mat, co vyzískati možno —. bez
obliga.
Vážní kandidáti pro německého ministra
jsou v té chvíli jen dva: professoři Ulbrich
a Czyhlarz.
Körber
Němec
Ulbrich
Czyhlarz
Rakousko
5
article
Bylo již pověděno v »Národních Listech«,
že se žádá pro tohoto ministra kvalifikace dvojí.
Jednak politická, jinak odborná. Má býti do
té míry pravověrným, aby také levé křídlo tá-
bora německého jej uznalo, ale má míti záro-
veň vědomosti o konkretních detailech česko-ně-
meckého sporu, hlavně pokud jde o úpravu ja-
zykových věcí v soudech a v úřadech. O pro-
fessoru Czyhlarzi ví se nejen z působnosti jeho
v Praze, ale také z jeho pobytu ve Vídnia
z jeho příslušenství k ústavověrné straně panské
sněmovny, že svým rozhodně německým smý-
šlením a jeho osvědčováním získal si nárok,
býti pokládán za ptnokrevného nacionála, Avšak
věcná způsobilost a vědomosti o praxi v úřa-
dech a všem, co s ní po jazykové stránce sou-
visí, upírají se mu. Nehledě ani ko tomu, že
byl by jako člen levice přece jen ministrem
parlamentním. Pročež má prof. Ulbrich, jehož
publikace o trojdílnosti soudů v král. českém
jest známa, chance rozhodně lepší, ba snad
jest on jediným kandidátem, na nějž od po-
čátku sé pomýšlelo a ještě pomýšlí. q o
Snadným postavení německého ministra
nebude. Nemyslíme ani tak v kabinetě, nemy.
slíme ani tak v parlamentě, nemyslíme ani tak
naproti stranám neněmeckým ale hlavně přede-
unb
vším právě ke stranám levice.
Ulbrich
Praha
panská sněmovna
6
article
Ministerstvo, které se rodí, n a le z ne
nerozřešený svízelný problé m,
zrovna takový, jaký nalezlo při
svém nastoleníministerstvo hrab.
Badena: problém otázky víden-
ské.
Když v říjnu r. 1895 ujal se vlády hr.
Kazimír Badeni mezi restanty provisoria Kiel-
manseggova byl spor o potvrzení či nepotvrzení
volby dr. Luegra purkmistrem. Hr. Badeni se
zlou se potázal, nepotvřdly ho přes důtklivé
rady zkušených lidí, kteří jej varovali před ne-
přátelstvím strany ve Vídni panující a podčiňuje
se domluvám a hrozbám levice.
Mezí restanty provisoria Clarova je spor
o potvrzení či nepotvrzení nové-
ho volebního řádu pro Vídelň. Spor
ten jest akutním a příkrým. Musí býti záby
rozhodnuto, budouli se nedaleké volby konati
dle starého či nového regulativu. Vláda vůbee
a německý ministr budou musit zaujati k této
záležitosti určité stanovisko. Navrhnouti
sankci— je protivenství liberálů,
socialistů a radikálů německých ji-
stým; nepředložíli osnovu k san-
kei, je jistým nepřátelství anti-
semřtů. Svůdnou neni žádná alter-
nativa. Těžkostí a svízelů pro na-
stávající vládu je vůbec více, než
optimistě mysli.
Baden
doktor
Luegr
Clarův
Kiel
Hradec
Vídeň
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Potomek slavného revolucionáře Ro-
bespierra nalezen byl dne 2. t. m. od železničního
hlídače v silničním příkopu mezi Lillem a Arrasem
mrtev. Nešťastník zemřel bezpochyby ochrnutím
mozku. Zesnulý pan de Robespierre, jenž měl v
v Carvině lékárnu, strávil ve veselé společnostiv
Lillu sýlvestrovou noc a o Novém roce ráno byl
zatčen, poněvadž nemaje jediného sou v kapse,
vstoupil do vagonu koňské dráhy a pohádal ses
průvodčím. Avšak byl záhy propuštěn a jeden z jeho
přátel půjčil mu peníze na zpáteční cestu do Car-
vina. Zdá se však, že i tyto peníze utratil a musil
se vrátiti domů pěšky. Na cestě však zastihla jej
smrt.
= Také otázka století. Pěkný kousek vy-
pravuje neapolský »Mattino«. Italská vláda opome-
nula vydati nové směnečné blankety, jež by mělyv
datum předtisknuto 19... Obchodníci tudíž na před-
tištěném 18... vyškrtli číslici 8 a napsali za zbylou
1 inkoustem číslici 900. Ale co se nestalo? Banka
italská odmítla veškeré směnky takto datované. Ob-
chodníci dovolávali se v té věci rozhodnutí berní
správy. Berní správa po dlouhém a důkladném uva-
žování rozhodla v ten smysl, že všechny směnkys
přeškrtnutou tištěnou 8 jsou neplatné, že smějí býti
přijímány toliko směnky na nichž celý předtisk 18
jest přeškrtnut a letopočet 1900 plně inkoustem vy-
psán. Možno si pomyslit, jaké nesnáze to obchodu
způsobilo.
Lill
Robespierre
Mattin
Arras
Ob
Ro
8
article
= Podivný proces zahájí kněžna Kočubejova
dcera vévody z Leuchtenbergu-Beauharnais a se
střenka cara Mikuláše II. Dáma tato žádá, aby
značný počet drahocenných zbraní a brnění, jež vě-
řitelé jejího silně zadluženého manžela zabavili, byl
jí vrácen. Kníže zaslalonažádost své manželky před
několika měsíci tuto sbírku, jejíž cena se páčí na
100.000 fr., z Petrohradu do Paříže, a poněvadž ne-
mohla býti uložena v paláci, byla většina sbírky
prozatím složena ve skladišti. Dva pařížští klenot-
níci, jimž kníže Kočubej po několik let jest již dlu-
žen 30.000 fr., podali žalobu, dali sbírku zabavit,
prodali jí a z výtěžku prodeje uhratili svoje pohle-
dávky. Kněžna žádá nyní důrazně, aby jí byl ma-
jetek její vrácen, poněvadž nemá zapotřebí uhražo-
vati dluhy svého manžela, zejmena když ani nedo-
stala šperky, k vůli nimž drahocenná její sbírka
zbraní byla zašantročena na uhražení pohledávek
věřitelů.
Petrohrad
Paříž
LeuchtenbergBeauharnais
Mikuláš II
9
article
= Měl na mále. Edvard Janoušek z Cleve-
landu, poslal velmi zajímavý dopis z Filipín, kde
slouží jako dělostřelec v armádě Strýce Sama. Sdě-
luje, že nalezá se s baterií G. třetího těžkého dělo-
střelectva poblíže Balinagu. Očekávali čtyry mezky
a čtyry koně, pro něž bylo posláno 8 mužů, mezi
nimiž se nalezal Janoušek. Vydali se na cestu beze
strachu, neboť bylo jim urazit vzdálenost jen 18 an-
glických mil a to krajinou, která byla považována
za bezpečnou. »Dostali jsme se,« líčí Janoušek, » na
nádraží bez nehody, přejmuli jsme náklad a nastou-
pili zpáteční cestu do ležení. Musili jsme být zpo-
zorováni černochy (povstalci), jichž as půl sta náhle
vyřítilo se z úkrytu na nás. Ja jel na státném ame-
rickém mezku, který se splašil následkem střelbya
uháněl se mnou do rýžových polí. Neměl jsem sedla,
aniž uzdy, takže mezek byl pánem. Nemohl jsem
učinit jiné, než obemknout krk mezkův a vyčkat,
až se během unaví. Co jsem zkusil, nedovedesi
nikdo představit. Konečně mezek se zastavil. Stmí-
valo se a já nevěděl, kde se nalezám. Co měl jsem
dělat? Vyčkávat, až mne povstalci vypátrají, nebo
vjet mezi ně? Přichystán na nejhorší, uznal jsem,
že bude nejlíp, kdyži se svěřím mezkovi. Nechal
jsem jej jet po celou noc a učinil jsem dobře, nebot
ráno jsem se přiblížil k táboru na pět mil a k obědu
byl jsem opět doma. Ostatní kamarádi vrátili se do
tábora až následujícího odpoledne.
Janoušek
Sam
Cleve
Filipíny
10
article
Muž, jenž polknul vidličku. Veškeré č-
sopisy departementu Cöte d'Or zaměstnávají se
úmrtím muže, jenž těchto dnů zemřel v Dijonu a
jenž se svého času proslavil, spolknuv vidličku. Muž
ten, jmenem Lauffeure, měl jícen tak podivně ustro-
jený, že často ke všeobecné zábavě svých kollegův
»Magasin de Printemps« v Paříži, kdež byl zaměst-
nán, pohroužil si do hrdla nůžky 30 cm. dlouhé,
jichž při práci užíval, až po samu rukojeť. Aby ve
svých produkcích provedl nějakou změnu, připadl
jednou ráno při snídaní na myšlenku, provésti tímto
způsobem pokus s vidličkou z nového stříbra, tak že
jen konce jejích hrotů držel mezi zuby. Poněvadž
však ve chvíli, kdy vidličku chtěl opět vytáhnout
bezděčně z hluboka vydecht, sklouzla mu do jícnua
přes všechny pokusy dostat ji ven, sklouzla mu po-
zvolna až do žaludku. i Příhoda ta vyvolala vě lékař-
ském světě značnou sensaci. Lauffeure, jemuž vi-
dlička v žaludku jen tu a tam způsobovala obtíže,
když měnila svoje místo, měl dosti humoru, že pěk-
nému valčíku, jejž složil, dal titul »La Fourcheftee
(vidličká), jímž bavil svoje přátele na místě polykání
nůžek a vidliček. Avšak následkem účinku kyseliny
žaludečné na kov počaly se jeviti příznaky otravy,
tak že se Lauffeure musel podrobiti operaci, jež se
zdařila tak šťastně, že pacient ještě plných. 25 let
těšil se nejlepšímu zdraví.
Printemps
Příhoda
Dijon
Paříž
Cöte d ' Or
centimetr
Le Fourcheftee
11
article
Denní zprávy.ven
Denní zprávy.ven
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 89—92.
— Dnešní ranni číslo »Národních Listů«
bylo zabaveno. Závadnou shledána denní zpráva,
nadepsaná »Nezbytné korrektury«, zejmena její
odstavec, počínající slovy »V tomto ..« a kon-
čící slovem »nestárnou«. Zabavené číslo obsa-
hovalo úvodní článek »Opět jedhostranné heslo«,
podrobnou zprávu o včerejší, schůzi rakouské
delegace, feuilleton »Vzpomínky« od Ignata
Hořice, obvyklé rübriky V politické a místní,
zprávy ze soudní síně, zprávy z jihoafrického
bojištěj telefonické a telegrafické zprávy o věcech
politických, úvahy a zprávynárodohospodářské
a t. d. Konfiskaci provedli zřízenci ci'k. policie
o půl šesté hodině ranní.vbo se
— Opozděné doručování »Národních
Listů« na venkově. Došly nás četné stížnosti
pánů abonentu na venkově, ze od Nového roku
dostávají list náš pozdě, někde o 3 až 4 ho-
diny. Příčina vězí v tom, že někteří pání pošt-
místři odepřeli vydávání novin poslům, kteř
pro ně po dávném zvyků na poštu docházejí,
nýbrž nařídili, že noviny mají býti roznášeny
jen listonoši. Informovali jsme se v této věci
na místě kompetentním, kde nám bylo sděleno,
že novým ustanovením, dle kterého listonoší
pošt neerárních roznášeti mají zásilky bezplatně,
není změněno dosud platné nařízení, že totiž
strany mohou si docházeti nebo posílati pro
noviny hned po příjezdu pošty a že páni pošt-
mistři jsou povinni, noviny vydávati
jako dříve, arci po uplynutí krátké manipu-
lační doby, jíž je třeba k roztřídění došlých
zásilek, tedy asi 15 minut. Není tedy nutno,
aby některým pánům předplatitelům zasílány
byly »Národní Listy“ poste restante.
Hall Cain
Ignata Hořice
anglický spisovatel
12
article
Smíření v theorii a v praxi. Tou
dobou, co pan dr. Körber od božího rána do
noci namáhá se stlouci vládu, která by neroz-
létla se na všechny strany již v prvním oka-
mžiku, kdy by sáhla po těžké otázce, jak do-
cíliti národní shody v zemích českých — vy-
hazuje pan Lueger z obce české úřadníkya
zavírá české šenkýře, kteří závody své, pro
Čechy určené, opatřují českými nápisy. V tu
dobu, kdy průmyslníci a obchodníci rakouští
sténají pod tíhou neblahých následků národnostních
svárů a v tklivém memorandu obracejí se na vládu
i na poslance, aby se národnímu smíru nevzpí-
rali, v té době usnášíse ústecký odbor sdružení
etonne on
solknig -nso
ntei
lsn
doktor
Körber
Lueger
Čechy