1
masthead
V Praze, v sobotu dne 13. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 12.
čislo v Praze za 28
a na venkově za 3b
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předpla cent.
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
8
article
Z Vídně. 13. ledna. Některé ranní
listy uveřejňují úplné ministersiké li sty,
které se však rozcházejí. Stačí podotknouti,
že »N. Fr. Presse« jmenuje jako nového
ministra obchodu dvorního radu Karla Gio-
vanella u správního soudu, konservativce.
Jinde naproti tomu udává se dolnorakouský
maršálek zemský Gudenus. Na jednom
místě se praví, že nebude žádného ministra
bez portefeuillu, jinde zase se uvádí prof.
Czyhlarz jako německý a dr. Rez ek
jako český ministr.
Z Vídně, 13. ledna. Má se za pravdě
podobné, že dr. Körber dnes porady své se
zástupci jednotlivých stran ukončí a zejtra
dopoledne podá císaři zprávu o svém jed-
nání s nimi. Konference pohlavárů levice
prohlásila se permanentní.
Bar. Dipauli odjel do Vídně.
»N. L.« již oznámily, že uherský před-
seda ministerstva Koloman Szel1 nalehá
na brzké ustavení nové vlády z toho dů-
vodu, že chce míti záhy vyrov-
nací akci parlamentně skónco-
vánu. Na dvorním plesu, který konal se
9. ledna, k několika politikům rakouským
se vyslovil, že by Uhersko musilo provésti
konsekvence, kdyby tato akce nebyla 1. čer-
vence t. r. hotova a zříditi celní šraňky.
Svízele nové vlády.-)
Z Vídně, 12. ledna. Vázní kandidáti
pro německého ministra jsou v té chvíli jen
dva: prof. Ulbrich a Czyhlarz.
První má však chance rozhodně lepší, na
něj se také od prvopočátku pomýšlelo. Na
německé levici jest ostatně většina pro alter-
*) Opakováno ze zabaveného čísla ranního.
Gio
Gudenus
profesor
Czyhlarz
doktor
Rez
Körber
Szel
Ulbrich
Vídeň
Uhersko
Presse
9
article
nativu, aby osobnost ministra toho jmeno-
vala nikoliv levice, nýbrž aby si jej vyhlédl
dr. K örber sám.
Nové ministerstvo ocitne se hned na
počátku své vlády i před nebezpečnou a
choulostivou otázkou potvrzení neb
nepotvrzení nového řádu voleb-
ního pro Vídeň; ať rozhodnou takči
onak, vyvolají si nepřátelství buď na antise-
mitské straně neb u ostatních stran levice
a socialistův. Spor jest akutní, jelikož nové
volby jsou blízké a do nich musí býti roz-
hodnuto.
Čeští poslanci u dra. Körbra.*)
Z Vídně, 12. ledna. Rozprava po-
slanců dra. Kaizla, dra. Pacáka a dra.
Žáčka s drem. Körbrem trvala půl-
druhé hodiny. Poslanci čeští nabyli zní
dojmu, že stav věcí, jak jej má dnes
pro sebe dr. Körber, nalezá se
ještě ve fási nehotovosti.
a insbsa Počeštěná Vídeň.
Z Vídně, 13. ledna. Pan Rafael Pa-
cher, novopečený poslanec na sněmu krá-
lovství českého, v »Ostdeutsche Rundschau«
uveřejňuje stať o domnělém počešťování
Vídně. Však se také staly hrozné věci.
Poslyšme. Zdejší týdenník »Slovan« vychází
třikrát týdně, časopis »Slavisches Echo«
jednou týdně, pije se protivínské, třeboňské
a plzeňský prazdroj, české paní založily si
zásobní spolek v »květinových sálech«, budou
šibřinky, Čechové mají soukromé jeviště,
poštovní úřady přijímají české poukázky
a — hrůza hrůzoucí — listonošové rozdá-
vali k Novému roku českým rodákům také
české poštovní knížky! »Ke všemu tomu« —
praví — »němečtí liberálové a křesťanští
sociálové mlčí, pročež prý musí se ujati ně-
mecké Vídně — pan Rafael Pacher a sou-
druzi.
Kaizl
Pacák
Žáček
Körbr
doktor
Körber
Rafael
Čecho
Pacher
Vídeň
mecký Vídeň
10
article
Vypovídání Čechů z Pruska ještě
Vypovídání Čechů z Pruska ještě
neustalo.
Z Vídně, 13. ledna. »Arbeiter Ztg.«
k vypovězení pěti Čechů z Penzingu v dolní
Lužici oznamuje: »Tamní sklárna firmy
Krinke a Jörn chtěla zavésti o vánocích
akordní práci, dříve zastavenou. Aby děl-
níci stali se ochotnějšími, dala výpověď pěti
ženatým malířům skla. Potom ostatní malíři
a také brusiči prohlásili se solidárními s tě-
mito soudruhy a dali hned výpověď. Do
30. prosince se nepracovalo. Tu však stala
se podivná věc. Pět rakouských sklářů pro
tuto stávku bylo vypovězeno ze země a musili
10. t. m. opustiti pruské státní území. Když
ptali se, co je toho příčinou, praveno jim,
že si obec stěžovala na to, že jsou na obtíž
a nemilí.« K tomu podotýká »Arb. Ztg.«:
»To je tedy příčinou, že pět ženatých ra-
kouských sklářů bylo z Pruska vypovězeno.
Takové brutálnosti může si dovoliti stát
jenom proti rakouským poddaným. Jiná
vláda byla by zcela energicky zakročila.«
Čecho
Prusek
Vídeň
dolní Lužice
Arbeiter Ztg
Krinke
Jörn
11
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
nrte
Osobní.
Z Vídně, 13. ledna. (C.-B.) Správce
ministerstva kultu a vyučování jmenoval
učitele na dívčí měšťanské škole v Sušici,
Antonína Krpálka, okresním školním in-
spektorem pro české školy školského okresu
selčanského.
Císař propůjčil vrchnímu důlnímu správci
Františku Kolbovi v Třemoši v uznání
jeho více než čtyřicetiletých záslužných slu-
žeb a vydatné činnosti při akciové společ-
nosti báňské dříve Jan David Stark, zlaty
záslužný kříž s korunou.
Ruský státní rozpočet.
Z Petrohradu, 12. ledna. (C.-B.) V
říšském rozpočtu na r. 1900 obnášejí řádné
Krpálek
Kolb
Jan
David
Stark
Vídeň
Sušice
Petrohrad
13
article
Jak mne učili intelligenci.
Jak mne učili intelligenci.
Ni ve snu mně nenapadá, bych čtenářstvu
namlouvati chtěl, že mé »já«, které dokonce
»pod čáru« se odvažuje, osobí sobě vůbec
nárok na jistý stupeň intelligence.
Loyálně přiznávám, že ne jsem pravým
intelligentem. Ctihodná alma mater byla pro
mne macechou. Já nedostihl výše, které každý,
komu dopřejí toho podmínky a prostředky,a
kdo jen trochu dobré vůle a snahy má, na
příkrém žebříku universitního studia se do-
šplhá.
To to.
Já nedostudoval, ač vloh k tomu měl jsem
nadbytek. Zemřel otec, a já, nechtěje ubohé
matce své zůstati na krku, přese všecky rady
a rozklady se studií — jsem sběhl. Jako celá
řada jiných.
Čím jsem se stal a čím jsem, může býti
lhostejno. Povím jen, že ani advokátem, ani
doktorem, ani poslancem, ani učencem, tím
méně badatelem a rozhodčím o procesu po-
lenském.
Pochopíte tedy, že rád setkávám se s lidmi.
kteří poněkud jen dobré vůle jeví zalátati díry.
kterých až hrůza navrtáno do roucha problema-
tické mé intelligence. Ne jen to; já pachtím se,
uznávaje tyto defekty, po dobrých radách, po-
kynech a poučeních.
Žádný mudrc ještě s nebe nespadl — prav
jisté, zcela rozumné a případné pořekadlo ..
Klikaté a kostrbaté jsou stezičky života
zavedou vás mnohdy tam, kam jste dokonce
namířeno neměli.
Taký osud potkal i mne. Zbloudil jsema
zapadl nedávno také. Do — kriminálu. Na
»ucházející« dobu. Vyměřili mně ji třem
»metry«. *)
* Dle kriminálního názvosloví eufemistický výra
pro »májový« čili měsíc.
Pozn. pisatele.
14
article
Proč se tak stalo, pominu mlčením. Nezá-
ležíť ostatně smrtelníku tolik na příčině, jako
na tom, kolik vynesla a kolik dní z roka
budu kochati se pohledem na zamřížená okna
a neprodyšně uzavřené, dobře kované dvéře
z dubového dřeva.
Jak se mně vedlo, líčiti nebudu. Aniž
radím zvědavému k — autopsii. Nepěkně by se
mu všetečnost vyplatila.
Neloyálně však bych se zachoval, kdybych
mlčením opominul okolnost jednu. Prakticky
i ethicky důležitou. Nabyl jsem zkušenosti,
která pro příští život můj není bez významu a
objevil jsem opět jednu notnou mezeru ve své
— intelligenci.
nleí
Jako vězeň »lepšího kalibru« byl jsem
zprvu přidělen odboru rukodělnému a to res-
sortu, jenž pověřen lepením papírových pytlíků.
Byl jsem tomu povděčen: jednak uběhl čas,
jednak — co hlavního — byl jsem honorován.
Za práci nedělní. Od sedmé ráno do dvou ho-
din odpoledne vydělal jsem si často až patnáet
krejcarů rakouské měny a směl jsem pak na
účet eráru »vyfasovat« prostřednictvím klíčník
viktualie do této ceny. Sklenka piva stála sedm
uzenky pět, chléb tři. Kouřiti jsme nesměli
Ze správného zajisté důvodu. Nepatříť nikotin
tam, kam dle předpisu náleží jen praženkaa
komisárek.
Dík dobrému mému chování — nikdo mne
při kouření a pašování tabáku nebo »černých«
psaní nedopad' — byl jsem povýšen. Stal jsem
se »hausmajstrem«. Pytlíků jsem již nelepil.
Úkolem mým bylo od té doby již jen zametat
chodby, mýti nádobí, čistiti lampy, choditi pro
petrolej, uhlí a dříví a zatápět, ba spolehlivost
moje oceněna posléze do té míry, že směl jsem
v prázdných chvílích pohybovati se ve volném
vzduchu na chodbě a chovat dozorcovy děti.
I v tomto oboru dosáhl jsem náležité do-
ko nalosti a routiny a mohu říci, že pýchou a
Pytlík
Nezá
15
article
hrdostí dmula se má prsa, když jednou v ho-
voru se svým kollegou prohodil můj prin-
cipál :
»Koukaj, ten »Powidlböhm« se tuží. «
Čechy měl pan profous, šedivý to vyslou-
žilý voják, náramně nerad. Dobře sic německy
neuměl — kdes na pobřeží Visly houpávala se jeho
kolébka — ale na potomky václavského národa
zanevřel — odmrštěná láska prý v tom hrála
hlavní roli — jako na vodu.
Hovořil kdys s jedním svým druhem v po-
volání o svízelích, s nimiž spojeno je v Rakou-
sku rozřešení národnostní otázky a pronesl při
tom dobrý a originální vtip.
»Ostatně celý ten rámus dělá beztoho jen
to slovo »powidal«, a vynechá-li se »a«, zů-
stane z toho »Powidl«
Smáli se páni kollegové a smál jsem s
ženiálnosti páně vtipkářově i já, který v uctivé
vzdálenosti, při pucování lampy vtip ten jsem
nn
zaslechl.
Ale na posměváčky také dojde. A na mne
došlo co nevidět.s tanida ob go
Rozdělával jsem v kanceláři oheň a ne-
šťastnou náhodou spadlo s »roštu« několik
uhlíků na zem právě okamžiku, kdy vel-
mocný pan profous do kanceláře vkročil.
»Styďte se« — obořil se na mne. »Intelli-
gentním člověkem jste a zatopit jste se ještě
nenaučil . . . «
Do smíchu mně tehdá opravdu nebylo.
S tváří studem zapálenou sebral jsem spadlé
»diamanty« — popálil jsem si při tom ještě prsty
— vzal smeták a odšoural jsem se z místa,
kde tak hanebný kousek jsem vyvedl . .
Rozdělat oheň pořádně jsem se také již
nenaučil. Zkusil jsem to sice po návratu svém
z kriminálu ještě doma, ale žena po čertech
pěkně za ochotu se mně poděkovala.
Děravou bude »intelligence« moje snad až
do smrti.
Habakuk.
profous
Habakuk
Čechy
Visla